Plegridy Vedlejší a nežádoucí účinky

Shrnutí bezpečnostního profilu

Nejčastějšími nežádoucími účinky na přípravek u peginterferonu beta-1a 125 mikrogramů, podávaného subkutánně každé 2 týdny, byly: zarudnutí v místě
vpichu, příznaky podobné chřipce, horečka, bolest hlavy, bolest svalů, zimnice, bolest v místě podání,
astenie, svědění v místě podání a artralgie.
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky, které vedly k ukončení léčby přípravkem peginterferon beta-1a
125 mikrogramů podávaného subkutánně každé 2 týdny, byly příznaky podobné chřipce
Tabulkový přehled nežádoucích účinků při subkutánním způsobu podání

V klinických studiích byl peginterferon beta-1a subkutánně podáván celkem 1 468 pacientům po dobu
278 týdnů s celkovým expozičním ekvivalentem 4 217 pacientoroků. 1 285 pacientů bylo léčeno nejméně
rok, 1 124 pacientů bylo léčeno nejméně 2 roky, 947 pacientů bylo léčeno nejméně 3 roky a 658 pacientům
byl peginterferon beta-1a podáván nejméně 4 roky. Zkušenosti z randomizované, nekontrolované fáze
se zkušenostmi z jednoroční, placebem kontrolované fáze studie ADVANCE.

Tabulka 2 shrnuje nežádoucí účinky a u 500 pacientů, kterým bylo podáváno placebo po dobu až 48 týdnů, a údaje získané z období po uvedení
přípravku na trh.

Nežádoucí účinky jsou uváděny ve formě MedDRA preferovaných termínů podle tříd orgánových systémů
podle databáze MedDRA. Frekvence nežádoucích účinků jsou vyjádřeny podle následujících kategorií:
- Velmi časté - Časté - Méně časté - Vzácné - Velmi vzácné - Není známo
Tabulka 2 Tabulkový seznam nežádoucích účinků léku
Třída orgánových systémů
podle databáze MedDRA 
Nežádoucí účinekPoruchy krve a lymfatického
systému
Trombocytopenie Méně časté
Trombotická mikroangiopatie
včetně trombotické
trombocytopenické
purpury/hemolyticko-uremického
syndromu*
9]iFQp
3RUXFK\+\SHUVHQ]LWLYLWD
$QDI\OD[H1 1HQt3V\FKLDWULFNp3RUXFK\ =iFKYDW 0pQ
5HVSLUDþQta PHGLDVWLQiOQt3OLFQt*DVWURLQWHVWLQiOQt=YUDFHQt
3RUXFK\3UXULWXV
.RS
LYND 0pQ
3RUXFK\VRXVWDY\Myalgie 9HOPL$UWUDOJLH
3RUXFK\JORPHUXORVNOHUy]D
9]iFQp
Třída orgánových systémů
podle databáze MedDRA
Nežádoucí účinek Frekvenční kategorie
Celkové poruchy a reakce
v místě aplikace
Příznaky podobné chřipceHorečka 
Zimnice 
Erytém vBolestivost vPruritus vAstenie 
HypertermieZánět vBolest  
Hematom vZduření vOtok vVyrážka vPocit tepla vZměna barvy vVyšetřeníalaninaminostransferázy 
Časté  
Zvýšení hladin 
aspartátaminotransferázy 
Zvýšení hladin gamatransferázy 
Snížení počtu leukocytů 
Snížená hladina hemoglobinu 
Zvýšení tělesné teploty  
Snížení počtu trombocytů * Tyto nežádoucí účinky se vztahují k celé skupině přípravků obsahujících interferon beta ┼ Znění textu pro skupinu přípravků obsahujících interferon, viz dále Plicní arteriální hypertenze.
$ Znění textu pro skupinu přípravků obsahujících interferon
Nežádoucí účinky vycházející pouze z období po uvedení přípravku na trh

Popis vybraných nežádoucích účinků při subkutánním způsobu podání

Příznaky podobné chřipce

Onemocnění podobné chřipce se vyskytlo u 47 % pacientů, kterým byl podáván peginterferon beta-1a
v dávce 125 mikrogramů každé 2 týdny, a u 13 % pacientů, kterým bylo podáváno placebo. Výskyt příznaků
podobných chřipce myalgie, bolest, pyrexieZ pacientů, kteří nahlásili příznaky podobné chřipce, jich 90 % nahlásilo mírné až středně závažné potíže.
Žádné z nich nebyly považovány za závažné. K ukončení léčby kvůli příznakům podobným chřipce došlo
u méně než 1 % pacientů, kterým byl během placebem kontrolované fáze studie ADVANCE podáván
peginterferon beta-1a. V otevřené studii u pacientů, kteří byli převedeni z léčby interferonem beta na
peginterferon beta-1a, byly hodnoceny nástup a délka trvání profylakticky léčených příznaků podobných
chřipce. U pacientů s příznaky podobnými chřipce byl medián doby do jejich nástupu po podání injekce
10 hodin rozpětí 12 až 22 hodin
Reakce v místě podání injekce
Reakce v místě aplikace pacientů, kterým byl podáván peginterferon beta-1a 125 mikrogramů každé 2 týdny, ve srovnání s 11 %
u pacientů dostávajících placebo. Zarudnutí v místě aplikace bylo nejčastěji hlášenou reakcí v místě podání.
Z pacientů, kteří měli reakce v místě aplikace, jich 95 % nahlásilo tyto reakce jako mírné až středně závažné.
U jednoho pacienta z 1 468 pacientů, kterým byl podáván peginterferon beta-1a v rámci klinického zkoušení,
se vyskytla nekróza v místě aplikace, která se po standardní léčbě zhojila.

Abnormality jaterních aminotransferáz

V porovnání s placebem byl výskyt zvýšených hodnot jaterních aminotransferáz vyšší u pacientů
používajících peginterferon beta-1a. Většina elevací enzymů byla < 3krát nad horním limitem normálu
< 1 % pacientů léčených placebem v uvedeném pořadí a u 2 % a < 1 % pacientů léčených peginterferonem
beta-1a v uvedeném pořadí. U dvou pacientů, kteří měli abnormality jaterních testů již před zahájením léčby
peginterferonem beta-1a v klinickém hodnocení, byly pozorovány elevace jaterních aminotransferáz v séru
v kombinaci s elevací bilirubinu. Oba případy byly vyřešeny po vysazení tohoto léčivého přípravku.

Poruchy krve

U 7 % pacientů, kterým byl podáván peginterferon beta-1a, a u 1 % pacientů v placebo skupině byly
pozorovány snížené počty leukocytů peginterferonem beta-1a v normálních mezích. Snížené počty WBC nebyly spojené se zvýšeným rizikem
infekcí nebo závažných infekcí. Výskyt potenciálně klinicky významného snížení počtu lymfocytů
léčených peginterferonem beta-1a podobný jako u pacientů léčených placebem. U pacientů léčených
peginterferonem beta-1a byly nahlášeny dva závažné případy: u jednoho pacienta závažná trombocytopenie neutropenie beta-1a vrátil k normálu. U pacientů léčených peginterferonem beta-1a byly pozorovány mírné poklesy
středního počtu erytrocytů placebem.

Hypersenzitivní reakce

Hypersenzitivní reakce byly nahlášeny u 16 % pacientů léčených peginterferonem beta-1a 125 mikrogramů
každé 2 týdny a u 14 % pacientů, kterým bylo podáváno placebo. U méně než 1 % pacientů léčených
peginterferonem beta-1a se vyskytla závažná hypersenzitivní reakce došlo krátce po léčbě antihistaminiky a/nebo kortikosteroidy. Po uvedení přípravku na trh byly po podání
peginterferonu beta-1a hlášeny závažné případy hypersenzitivity, včetně případů anafylaxe frekvencí
Plicní arteriální hypertenze

U přípravků s interferonem beta byly hlášeny případy plicní arteriální hypertenze hlášeny v různých časových úsecích až do několika let od zahájení léčby interferonem beta.

Intramuskulární způsob podání

Otevřená zkřížená studie se 136 zdravými dobrovolníky hodnotila bioekvivalenci jedné dávky
125 mikrogramů peginterferonu beta-1a podané subkutánní a intramuskulární injekcí.

Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky léčby byly zimnice při intramuskulárním podání a 14,2 % při subkutánním podáníintramuskulárním podání a 14,9 % při subkutánním podáníintramuskulárním podání a 25,4 % při subkutánním podánípodání a 41,0 % při subkutánním podáníReakce v místě podání injekce byly při intramuskulárním podání hlášeny méně často subkutánním podání
Abnormální množství proteinů v moči bylo hlášeno u 1/130 podáním a u 4/131 nežádoucí účinky léku hlášeny nebyly.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat
ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili
podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného
v Dodatku V.