Olanzapine auxilto Vedlejší a nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu

Dospělí
Nejčastěji hlášenými (pozorované u ≥ 1 % pacientů) nežádoucími účinky spojenými s užíváním
olanzapinu v klinických studiích byla ospalost, zvýšení tělesné hmotnosti, eozinofilie, zvýšené hladiny
prolaktinu, cholesterolu, glukosy a triglyceridů (viz bod 4.4), glykosurie, zvýšená chuť k jídlu, závratě,
akatizie, parkinsonismus, leukopenie, neutropenie (viz bod 4.4), dyskineze, ortostatická hypotenze,
anticholinergní účinky, přechodné asymptomatické zvýšení jaterních aminotransferáz (viz bod 4.4),
vyrážka, asténie, únava, horečka, artralgie, zvýšené hodnoty alkalické fosfatázy, vysoké hladiny gama-
glutamyltransferázy, kyseliny močové a kreatinfosfokinázy a otok.


Tabulkový souhrn nežádoucích účinků
Následující tabulka zahrnuje seznam nežádoucích účinků a laboratorních nálezů zjištěných ze
spontánních hlášení a z klinických studií. V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny
podle klesající závažnosti.
Četnosti výskytu: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100),
vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze
určit).

Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Není známo
Poruchy krve a lymfatického systému
Eozinofilie
LeukopenieNeutropenie Thrombocytopenie11
Poruchy imunitního systému
Hypersenzitivita11
Poruchy metabolismu a výživy
Zvýšení
tělesné
hmotnosti Zvýšené hladiny
cholesterolu 2,Zvýšené hladiny
glukosy Zvýšené hladiny
triglyceridů 2,Glykosurie
Zvýšená chuť k jídlu
Vznik nebo
exacerbace
diabetu, spojené
příležitostně s
ketoacidózou nebo
kómatem, včetně
několika fatálních
případů (viz bod
4.4)
Hypotermie

Poruchy nervového systému
Ospalost Závratě
AkatizieParkinsonismusDyskineze
Křeče, kdy ve
většině případů
byly hlášeny křeče
v anamnéze či jiné
rizikové faktory
pro vznik křečíDystonie (včetně
okulogyrické
krize)Tardivní
dyskinezeAmnézieDysartrie
KoktáníSyndrom
neklidných nohou
Neuroleptický maligní
syndrom (viz bod
4.4)Příznaky z
vysazení7,
Srdeční poruchy
Bradykardie
Prodloužení QTc
intervalu (viz bod
4.4)
Ventrikulární
tachykardie/fibrilace,
náhlá smrt (viz bod
4.4)
Cévní poruchy
Ortostatická
hypotenze Tromboembolismu
s (včetně
pulmonární
embolie a hluboké
žilní trombózy)


(viz bod 4.4)
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Epistaxe9
Gastrointestinální poruchy
Mírné přechodné
anticholinergní účinky
včetně obstipace a
sucha v ústech
Břišní distenze9,
HypersalivacePankreatitida11
Poruchy jater a žlučových cest
Přechodné
asymptomatické
zvýšení hladiny
jaterních
aminotransferáz
(ALT, AST) obzvlášť
na počátku léčby (viz
bod 4.4)
Hepatitida (včetně
hepatocelulárního,
cholestatického nebo
kombinovaného
poškození jater)
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Vyrážka Fotosenzitivní
reakce
Alopecie
Léková reakce
s eozinofilií a
systémovými
příznaky (drug
reaction with
eosinophilia and
systemic
symptoms,
DRESS)
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Artralgie9 Rhabdomyolýza11
Poruchy ledvin a močových cest
Inkontinence moči
Retence moči
Opožděný start
močení
Stavy spojené s těhotenstvím, šestinedělím a perinatálním obdobím
Syndrom z
vysazení léku u
novorozenců (viz
bod 4.6)
Poruchy reprodukčního systému a prsu
Erektilní dysfunkce u
mužů
Snížené libido u mužů
a žen
Amenorea
Zvětšení prsou
Galaktorea u žen
Gynekomastie/zvět
šení prsou u mužů
Priapismus12
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Astenie
Únava
Otok
Horečka
Vyšetření
Zvýšené
plazmatické
Zvýšené hodnoty
alkalické fosfatázyZvýšené hladiny
celkového


hladiny
prolaktinu
Vysoká hladina
kreatinfosfokinázy
Vysoká hladina gama-
glutamyltransferázy
Vysoká hladina
kyseliny močovébilirubinu

Klinicky významné zvýšení tělesné hmotnosti bylo pozorováno napříč všemi základními kategoriemi
dle BMI (Body Mass Index). Při krátkodobé léčbě (medián trvání 47 dnů) bylo zvýšení tělesné
hmotnosti o ≥ 7 % velmi časté (22,2 %), o ≥ 15 % časté (4,2 %) a o ≥ 25 % bylo méně časté (0,8 %).
Při dlouhodobém užívání (nejméně 48 týdnů) bylo u pacientů zvýšení tělesné hmotnosti o ≥ 7 %,
o ≥ 15 % a o ≥ 25 % velmi časté (64,4 %, 31,7 %, resp. 12,3 %).

Průměrné zvýšení hodnot lipidů nalačno (celkový cholesterol, LDL cholesterol a triglyceridy) bylo
vyšší u pacientů bez prokázané poruchy regulace tuků na začátku léčby.

Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (< 5,17 mmol/l), kdy došlo ke zvýšení hladin na
vysoké (≥ 6,2 mmol/l). Změny počátečních hodnot celkového cholesterolu nalačno z hraničních
(≥ 5,17 - < 6,2 mmol/l) na vysoké (≥ 6,2 mmol/l) byly velmi časté.

Pozorováno pro normální počáteční hladiny glukosy nalačno (< 5,56 mmol/l), kdy došlo ke zvýšení
hladin na vysoké (≥ 7 mmol/l). Změny počátečních hodnot glukosy nalačno z hraničních (≥ 5,56 - < mmol/l) na vysoké (≥ 7 mmol/l) byly velmi časté.

Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (< 1,69 mmol/l), které vzrostly na vysoké
(≥ 2,26 mmol/l). Změny počátečních hladin triglyceridů nalačno z hraničních hodnot (≥ 1,69 mmol/l -
< 2,26 mmol/l) na vysoké (≥ 2,26 mmol/l) byly velmi časté.

V klinických studiích byl výskyt parkinsonismu a dystonie u pacientů léčených olanzapinem číselně
vyšší, ale statisticky se signifikantně nelišil od placeba. Parkinsonismus, akatizie a dystonie se při
užívání olanzapinu vyskytovaly vzácněji než při užívání odpovídajících dávek haloperidolu.
Vzhledem k nedostatku podrobných informací o akutních a pozdních extrapyramidových příznacích
v anamnéze není možné rozhodnout, zda olanzapin způsobuje tardivní dyskinezi a/nebo další pozdní
extrapyramidové příznaky méně často.

Při náhlém přerušení léčby olanzapinem byly hlášeny akutní příznaky jako pocení, nespavost, třes,
úzkost, nevolnost a zvracení.

V klinických studiích trvajících až 12 týdnů překročily plazmatické koncentrace prolaktinu horní
hranici normálního rozmezí u přibližně 30 % pacientů léčených olanzapinem s normální počáteční
hladinou prolaktinu. U většiny těchto pacientů bylo zvýšení obvykle mírné a zůstalo pod
dvojnásobkem horní hranice normálního rozmezí.

Nežádoucí účinek zjištěný z klinických studií v integrované databázi olanzapinu.

10 Odhadnuto z naměřených hodnot z klinických studií v integrované databázi olanzapinu.

11 Nežádoucí účinek zjištěný ze spontánních postmarketingových hlášení, jehož četnost výskytu byla
určena s využitím integrované databáze olanzapinu.

12 Nežádoucí účinek zjištěný ze spontánních postmarketingových hlášení, jehož četnost výskytu byla
odhadnuta na horní hranici 95% intervalu spolehlivosti s využitím integrované databáze olanzapinu.


Dlouhodobé užívání (nejméně 48 týdnů)
Podíl pacientů, u kterých se projevily nežádoucí účinky - klinicky významné zvýšení tělesné
hmotnosti, glukosy, celkového/LDL/HDL cholesterolu nebo triglyceridů - se v průběhu času zvyšuje.
U dospělých pacientů, kteří dokončili léčbu v délce 9–12 měsíců, se nárůst hladiny glukosy v krvi
zpomalil přibližně po 6 měsících.

Další informace týkající se specifických populací
V klinických studiích u starších pacientů s demencí byla léčba olanzapinem spojena s vyšší incidencí
úmrtí a cerebrovaskulárních nežádoucích příhod ve srovnání s placebem (viz bod 4.4). Velmi časté
nežádoucí účinky spojené s užíváním olanzapinu u této skupiny pacientů byly abnormální chůze a
pády. Často byly pozorované pneumonie, zvýšení tělesné teploty, letargie, erythém, zrakové
halucinace a inkontinence moči.

V klinických studiích u pacientů s Parkinsonovou chorobou s psychózou související s podáváním
dopaminového agonisty bylo velmi často a s vyšší frekvencí než u placeba zaznamenáno zhoršení
parkinsonské symptomatiky a halucinace.

V jedné klinické studii u pacientů v manické fázi bipolární poruchy měla léčba valproátem v
kombinaci s olanzapinem za následek 4,1% incidenci neutropenie; potenciálně přispívajícím faktorem
by mohly být vysoké plazmatické hladiny valproátu. Současné podání olanzapinu s lithiem nebo
valproátem vedlo ke zvýšení výskytu (≥ 10 %) tremoru, sucha v ústech, zvýšené chuti k jídlu a
zvýšení tělesné hmotnosti. Poruchy řeči byly také hlášeny často. Při léčbě olanzapinem v kombinaci s
lithiem nebo divalproexem došlo v akutní fázi léčby (trvající max. 6 týdnů) ke zvýšení tělesné
hmotnosti o ≥ 7 % u 17,4 % pacientů.

Dlouhodobá léčba olanzapinem (trvající max. 12 týdnů) pro prevenci recidivy u pacientů s bipolární
poruchou byla doprovázena zvýšením tělesné hmotnosti o > 7 % u 39,9 % pacientů.

Pediatrická populace
Olanzapin není indikován pro použití v léčbě dětí a dospívajících mladších 18 let. Ačkoli nebyly
provedeny studie navržené pro porovnání dospívajících a dospělých pacientů, údaje z klinických studií
u dospívajících byly srovnány s údaji získanými ze studií u dospělých.

Následující tabulka shrnuje nežádoucí účinky hlášené s vyšší četností výskytu u dospívajících pacientů
(ve věku 13–17 let) oproti dospělým pacientům, nebo nežádoucí účinky identifikované pouze v
průběhu krátkodobých klinických studií u dospívajících pacientů. Zdá se, že se klinicky významné
zvýšení tělesné hmotnosti (≥ 7 %) se ve srovnání s dospělou populací vyskytuje u dospívajících
pacientů s vyšší frekvencí. Velikost váhového přírůstku a procento dospívajících, u kterých došlo ke
klinicky významnému zvýšení tělesné hmotnosti, byly vyšší při dlouhodobém užívání (nejméně týdnů) ve srovnání s krátkodobým užíváním.

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.
Četnosti výskytu: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10).

Poruchy metabolismu a výživy
Velmi časté: Zvýšení tělesné hmotnosti13, zvýšené hladiny triglyceridů14, zvýšená chuť k jídlu.
Časté: Zvýšené hladiny cholesterolu15.
Poruchy nervového systému
Velmi časté: Sedace (zahrnující: hypersomnie, letargie, ospalost).
Gastrointestinální poruchy
Časté: Sucho v ústech.
Poruchy jater a žlučových cest
Velmi časté: Zvýšení hladiny jaterních aminotransferáz (ALT/AST; viz bod 4.4).
Vyšetření

Velmi časté: Snížené hodnoty celkového bilirubinu, zvýšení hodnoty GGT, zvýšení plazmatických
hladin prolaktinu16.

13 Po absolvování krátkodobé léčby (medián trvání 22 dnů), bylo zvýšení tělesné hmotnosti (kg)
o ≥ 7 % oproti počáteční tělesné hmotnosti velmi časté (40,6%), zvýšení tělesné hmotnosti o ≥ 15 %
bylo časté (7,1%) a zvýšení o ≥ 25 % bylo časté (2,5%). Při dlouhodobém užívání (nejméně 24 týdnů),
došlo u 89,4 % pacientů k nárůstu tělesné hmotnosti o ≥ 7%, u 55,3% o ≥ 15 % a u 29,1% o ≥ 25 %
oproti počáteční tělesné hmotnosti.

14 Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (< 1,016 mmol/l), které vzrostly na vysoké
(≥ 1,467 mmol/l) a změny počátečních hladin triglyceridů nalačno z hraničních hodnot (≥ 1,mmol/l - < 1,467 mmol/l) na vysoké (≥ 1,467 mmol/l).

15 Změny počátečních hodnot celkového cholesterolu nalačno, kdy došlo ke zvýšení hladin z
normálních (< 4,39 mmol/l) na vysoké (≥ 5,17 mmol/l), byly pozorovány často. Změny počátečních
hodnot celkového cholesterolu nalačno z hraničních (≥ 4,39 - < 5,17 mmol/l) na vysoké (≥ 5,mmol/l) byly velmi časté.

16 Zvýšení plazmatické hladiny prolaktinu bylo hlášeno u 47,4 % dospívajících pacientů.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek