Nurofen pro děti pomeranč Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Žádné specifické farmakokinetické studie u dětí nebyly provedeny. Literární data potvrzují, že
absorpce, metabolismus a eliminace ibuprofenu u dětí postupuje stejným způsobem jako
u dospělých.

Po perorálním podání se ibuprofen částečně absorbuje v žaludku a následně se úplně absorbuje
v tenkém střevě. Poté, co je metabolizován v játrech (po hydroxylaci, karboxylaci, konjugaci), se
farmakologicky neaktivní metabolity úplně eliminují, převážně ledvinami (90 %) a také žlučí. Poločas
eliminace u zdravých osob a u pacientů, kteří trpí onemocněním jater nebo ledvin je 1,8 až
3,5 hodiny. Vazba na plazmatické bílkoviny je přibližně 99 %.

Porucha funkce ledvin:
Protože jsou ibuprofen a jeho metabolity eliminovány především ledvinami, může se u pacientů
s různými stupni poruchy funkce ledvin projevovat změněná farmakokinetika léku. U pacientů
s poruchou funkce ledvin byla hlášena snížená vazba na bílkoviny, zvýšené plazmatické hladiny
celkového ibuprofenu a nevázaného (S)-ibuprofenu, vyšší hodnoty AUC pro (S)-ibuprofen a zvýšené
enantiomerické poměry AUC (S/R) v porovnání se zdravými dobrovolníky. U pacientů v terminálním
stádiu renálního onemocnění na dialýze byla střední volná frakce ibuprofenu přibližně 3 %
v porovnání s přibližně 1 % u zdravých dobrovolníků. Závažná porucha funkce ledvin může mít za
následek kumulaci metabolitů ibuprofenu. Význam tohoto účinku není znám. Metabolity lze odstranit
hemodialýzou (viz také bod 4.3).

Porucha funkce jater:
Poškození jater alkoholem s mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater nemělo za následek
významně změněné farmakokinetické parametry. Onemocnění jater může změnit dispoziční kinetiku
ibuprofenu. U pacientů s cirhózou se středně závažnou poruchou funkce jater (Child Pughovo skóre
6-10) bylo pozorováno průměrně dvojnásobné prodloužení poločasu a enantiomerický poměr AUC
(S/R) byl významně nižší v porovnání se zdravými dobrovolníky, což svědčí o poruše metabolické
inverze (R)-ibuprofenu na aktivní (S)-enantiomer (viz také bod 4.3).