Norvir Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Dosud nebylo možné stanovit rozsah absorpceaabsolutní biologickou dostupnost, neboť neexistuje
parenterální forma ritonaviru. Farmakokinetika opakovaných dávek ritonaviru byla sledována uHIV
pozitivních nehladovějících dospělých dobrovolníků. Akumulace ritonaviru je po opakovaných
dávkách oněco nižší, než by se očekávalo podle parametrů jedné dávky. Je to způsobeno nárůstem
zdánlivé clearance indukcí enzymů, ale do konce 2. týdne se stabilizovala. Čas, potřebný kdosažení maximální
koncentrace clearance byla vprůměru nižší než 0,1l/hodabyla poměrně stabilní vcelém dávkovacím rozmezí.
Farmakokinetické parametry, které byly pozorovány vrůzných dávkovacích režimech samostatně
podaného ritonaviru, jsou uvedeny vtabulce níže.
Rozpis dávkovacích režimů ritonaviru
100mg jednou
denně
100mg
dvakrát denně200mg jednou
denně
200mg
dvakrát denně
600mg
dvakrát denně
Cmax 6,6 58B$8558E8$58J5$8BC@@8E>8E
1/2 ;dávkovacích režimech podáván po jídle.
Vliv potravy na perorální absorpci
Podání jednorázové dávky 100mg ritonaviru prášku pro perorální suspenzi se středně tučným jídlem
resp. 39%, vzhledem kpodání nalačno. Podání svysoce tučným jídlem bylo spojeno sprůměrnýmsnížením AUCinfaCmaxritonaviru o32, resp. 49%, vzhledem kpodání
nalačno.
Distribuce
Po jedné dávce 600mg činí zdánlivýdistribuční objem ritonaviru na bílkoviny lidské plazmy byla zhruba 98–99%aje konstantní vrozmezí koncentrací 1,100g/ml. Ritonavir se váže se srovnatelnou afinitou ke kyselému 1-glykoproteinu alidskému sérovému albuminu Studie tkáňové distribuce upotkanů pomocí 14C značeného ritonaviru prokázaly nejvyšší koncentrace
vjátrech, nadledvinkách, pankreatu, ledvináchaštítné žláze. Hodnoty poměru distribuce vtkáních
aplazmě okolo 1, kterébyly naměřené vlymfatických uzlinách potkanů, potvrzují distribuci
ritonaviru do lymfatického systému. Do mozku ritonavir proniká minimálně.
Biotransformace
Bylo zjištěno, že ritonavir je silně metabolizován hepatálním systémem cytochromu P450, primárně
skupinou isozymů CYP3Aavmenší míře izoformou CYP2D6. Studie na zvířatech, jakož i pokusy
slidskými jaterními mikrozomy in vitronaznačují, že ritonavir se primárně metabolizuje oxidativní
cestou. Ulidí byly zjištěny 4metabolity ritonaviru. Hlavním znich je izopropylthiazolový oxidační
metabolit tohoto metabolitu však činila přibližně 3% AUC ritonaviru.
Podání nízkých dávek ritonaviru vedlo ksilnému ovlivnění farmakokinetiky jiných inhibitorů proteázy
mohou ovlivňovat farmakokinetiku ritonaviru Eliminace
Studie ulidí sradioizotopicky značeným ritonavirem dokázaly, že je primárně vylučován
hepatobiliárním systémem; přibližně 86% radioizotopu bylo zachyceno ve stolici. Část vyloučeného
radioizotopu je považována za neabsorbovaný ritonavir. Vtěchto studiích nebylo zjištěno, že by
ledviny byly hlavní cestou vylučování ritonaviru. Tyto nálezy jsou ve shodě spokusy na zvířatech.
Zvláštní skupiny pacientů
Mezi mužiaženami nebyly zaznamenány klinicky významné rozdíly vAUC nebo Cmax.
Farmakokinetické parametry ritonaviru nebyly statisticky významně svázané stělesnou hmotností
nebo aktivní tělesnou hmotou. Je-li ritonavir podáván vdávkách 100mg vkombinaci slopinavirem
nebo je podáván ve vyšších dávkách samostatně bez jiného proteázového inhibitoru, jsou plazmatické
expozice ritonaviru upacientů ve věku 50–70let srovnatelné stěmi, které byly pozorovány umladších
pacientů.
Pacienti sporuchou funkce jate
Po opakovaném podávání ritonaviru zdravým dobrovolníkům slehkouaž středně těžkouporuchou funkcejater mezi těmito dvěma skupinami nelišila významně expozice ritonaviru po normalizaci dávky.
Pacienti sporuchou funkce ledvin
Farmakokinetika ritonaviru nebyla upacientů sporuchou funkce ledvin studována. Jelikož je renální
clearance ritonaviru zanedbatelná, nelze upacientů spostižením ledvin očekávat změny vcelkové
tělesné clearance.
Pediatričtí pacienti
Farmakokinetické parametry ritonaviru vustáleném stavu byly zjišťovány udětí starších dvou let
infikovaných HIV virem, které dostávaly dávky od 250mg/m2dvakrát denně do 400mg/m2dvakrát
denně. Zjištěné koncentrace po podávání 350–400mg/m2ritonaviru dvakrát denně byly udětských
pacientů srovnatelné skoncentracemi, které byly zjištěny udospělých osob, které dostávaly 600mg
ritonaviru upediatrických pacientů starších 2let ve všech dávkovacích režimech přibližně 1,5 až 1,7krát vyšší,
než udospělých subjektů.
Farmakokinetické parametry ritonaviru vustáleném stavu byly hodnoceny uHIV infikovaných dětí ve
věku do 2let, jimž byly podávány dávky od 350mg/m2dvakrát denně do 450mg/m2 dvakrát denně.
Koncentrace ritonaviru, získané vtéto studii, byly velmi proměnlivéaponěkud nižší než ty, jež byly
získány při podávání 600mg Perorální clearance ritonaviru věku pohybovaly okolo 9,0l/hod/m2, udětí mezi 3–6měsíci věku byla 7,8l/hod/m2audětí ve věku
od 6 do 24měsíců byla 4,4l/hod/m