Mirtor Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Psychoanaleptika, jiná antidepresiva, ATC kód: N06AX
Mechanismus účinku / farmakodynamické účinky
Mirtazapin je centrálně působící presynaptický α2-antagonista, který zvyšuje centrální noradrenergní a
serotonergní přenos. Posílení serotonergního přenosu je specificky modulováno prostřednictvím 5-HTreceptorů, protože 5-HT2 a 5-HT3 receptory jsou mirtazapinem blokovány. Předpokládá se, že se na
antidepresivním účinku podílejí oba enantiomery mirtazapinu, S(+) enantiomer blokádou α2 a 5-HTreceptorů a R(-) enantiomer blokádou 5-HT3 receptorů.

Klinická účinnost a bezpečnost
Příčinou sedativních vlastností mirtazapinu je jeho antagonistické působení na histaminové Hreceptory. Nevykazuje prakticky žádné anticholinergní účinky a v terapeutických dávkách má pouze
omezené účinky na kardiovaskulární systém (např.ortostatická hypotenze).

Účinek mirtazapinu na QTc interval byl hodnocen v randomizované, placebem a moxifloxacinem
kontrolované klinické studii zahrnující 54 zdravých dobrovolníků užívajících pravidelnou dávku mg a supraterapeutickou dávku 75 mg. Lineární e-max modelování naznačuje, že prodloužení QTc
intervalu zůstalo pod hranicí klinické významnosti (viz bod 4.4).

Pediatrická populace
Dvě randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie u dětí ve věku od 7 do 18 let s
velkou depresivní poruchou (n=259) s použitím flexibilní dávky po dobu prvních 4 týdnů (15-45 mg
mirtazapinu) následované fixní dávkou (15, 30 nebo 45 mg mirtazapinu) po dobu dalších 4 týdnů
neprokázaly výrazné rozdíly mezi mirtazapinem a placebem u primárních a všech sekundárních
cílových ukazatelů. Výrazný nárůst hmotnosti (≥ 7 %) byl pozorován u 48,8 % pacientů léčených
mirtazapinem, oproti 5,7 % ve skupině s placebem. Často byla pozorována také kopřivka (11,8 %
oproti 6,8 %) a hypertriglyceridémie (2,9 % oproti 0 %).