Memantine vipharm Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Memantin má absolutní biologickou dostupnost přibližně 100%. Tmax je 3 až 8 hodin. Nic
nenasvědčuje ovlivnění absorpce memantinu potravou.

Distribuce
Při denních dávkách 20 mg se plazmatické koncentrace memantinu v ustáleném stavu pohybují v
rozmezí 70 až 150 ng/ml (0,5-1 μmol) s velkými inter-individuálními odchylkami. Při užívání
denních dávek v rozmezí 5 až 30 mg byla vypočítána průměrná hodnota poměru mozkomíšní mok
(CSF)/sérum ve výši 0,52. Distribuční objem je okolo 10 l/kg. Přibližně 45 % memantinu se váže na
proteiny krevní plazmy.

Biotransformace
V krevním oběhu člověka se nachází 80 % memantinu v nezměněné formě. Hlavními metabolity u
člověka jsou N-3,5-dimethyl-gludantan, směs isomerů 4- a 6- hydroxymemantinu a 1-nitroso-3,dimethyl-adamantan. Žádný z těchto metabolitů nevykazuje aktivitu NMDA antagonisty. In vitro
nebyl zjištěn žádný metabolický pochod katalyzovaný cytochromem P 450.
Ve studii s perorálně podávaným značeným memantinem 14C bylo průměrně 84 % podané dávky
detekováno během 20 dnů, více než 99 % se vyloučilo ledvinami.

Eliminace
Eliminace memantinu probíhá podle jednoduché exponenciální křivky s terminálním poločasem t½
60 až 100 hodin. U dobrovolníků s normální funkcí ledvin činí celková clearance (Cltot) ml/min/1,73 m² a je částečně dosažena tubulární sekrecí.
V ledvinách dochází též k tubulární reabsorpci, pravděpodobně zprostředkované kationtovými
transportními proteiny. Podíl renální eliminace memantinu v prostředí zásadité moči se může snížit
až 9násobně (viz bod 4.4). Zásaditá moč může být následkem zásadní změny stravovacích
zvyklostí, např. při přechodu z masité stravy na vegetariánskou nebo při požití velkého množství
alkalizujících žaludečních pufrů.

Linearita
Studie u dobrovolníků prokázaly lineární farmakokinetiku v dávkovém rozmezí 10 až 40 mg.

Farmakokinetický/farmakodynamický vztah
Při dávce 20 mg denně dosahují hladiny memantinu v CSF hodnoty ki (ki = inhibiční konstanta)
memantinu, která činí 0,5 μmol v mozkové kůře čelního laloku člověka.