Medrol Užívání po expiraci, upozornění a varování

Imunosupresivní účinky/zvýšená náchylnost k infekcím.

Kortikosteroidy mohou zvyšovat náchylnost k infekcím, mohou maskovat některé projevy infekčních
onemocnění a během jejich podávání může dojít k rozvoji nových infekcí. Během léčby kortikosteroidy
se může projevit snížení odolnosti organismu vůči infekcím a neschopnost lokalizovat infekční procesy.
Infekce v jakékoliv lokalizaci, způsobené různými patogeny, včetně virových, bakteriálních, plísňových,
protozoálních nebo helmintických organizmů, mohou vzniknout ve spojitosti s užíváním samotných
kortikosteroidů i jejich kombinací s jinými imunosupresivními látkami ovlivňujícími buněčnou imunitu,
humorální imunitu nebo funkci neutrofilů. Tyto infekce mohou být mírné, závažné a někdy i smrtelné.
Se stoupající dávkou kortikosteroidů stoupá i výskyt infekčních komplikací.

Pacienti, kteří užívají léky potlačující imunitní odpověď organismu, jsou více náchylní k infekcím než
zdraví jedinci. Varicela a spalničky mohou mít například závažnější nebo dokonce i fatální průběh u
neimunních dětí nebo dospělých, kteří užívají kortikosteroidy.

Podávání živých nebo živých oslabených vakcín je kontraindikováno u pacientů užívajících
imunosupresivní dávky kortikosteroidů. Usmrcené nebo inaktivované vakcíny mohou být pacientům
užívajícím imunosupresivní dávky kortikosteroidů podány, ale odpověď na tuto vakcinaci může být
snížena. Indikované imunizační postupy mohou být provedeny u pacientů užívajících
neimunosupresivní dávky kortikosteroidů.

Použití kortikosteroidů u nemocných s aktivní tuberkulózou by mělo být vyhrazeno pro případy
fulminantní nebo diseminované tuberkulózypři současné léčbě vhodnými antituberkulózními
chemoterapeutiky. Pokud jsou kortikosteroidy indikovány u pacientů s latentní tuberkulózou nebo s
tuberkulinovou reaktivitou, je nezbytné pečlivé sledování nemocných, jelikož může dojít k reaktivaci
onemocnění. V průběhu dlouhodobé léčby kortikosteroidy by měli tito pacienti dostávat
chemoprofylaxi.

U pacientů užívajících kortikosteroidy byl zaznamenán výskyt Kaposiho sarkomu. Přerušení užívání
kortikosteroidův takových případech může vést ke klinické remisi.

Role kortikosteroidů při septickém šoku je kontroverzní. Rané studie hlásily jak pozitivní, tak škodlivé
účinky. V poslední době se ukázalo, že by doplňkové užívání kortikosteroidů mohlo být prospěšné
pacientům s diagnostikovaným septickým šokem, kteří trpí insuficiencí nadledvin. Přesto se doplňkové
používání kortikosteroidů v běžné praxi při septickém šoku nedoporučuje. Systematické přezkoumání
nevedlo k průkazu prospěšnosti krátkodobého podávání vysokých dávek kortikosteroidů a nepodpořilo
tedy jejich užívání. Meta-analýzy a přezkoumání závěrů nicméně naznačují, že delší užívání (5-11 dní)
nízkých dávek kortikosteroidů může snížit úmrtnost, především u jedinců s vasopresor-dependentním
septickým šokem.

Imunitní systém

Mohou se vyskytnout alergické reakce (např. angioedém).
Vzhledem k tomu, že u pacientů užívajících kortikosteroidní léčbu byly pozorovány vzácné případy
kožních a anafylaktických a pseudoanafylaktických reakcí, je třeba před podáním léčby provést
příslušná preventivní opatření, zvláště pokud anamnéza pacienta obsahuje alergii na přípravek.

Tento léčivý přípravek obsahuje laktózu získanou z kravského mléka. U pacientů se známou nebo
suspektní hypersenzitivitou na bílkovinu kravského mléka, jeho složky nebo jiné mléčné výrobky, je
třeba postupovat opatrně, protože přípravek může obsahovat stopová množství mléčných složek.

Endokrinní systém

Pacientům léčeným kortikosteroidy, kteří jsou vystaveni neobvyklému stresu, se doporučuje zvýšené
dávkování kortikosteroidů s rychlým nástupem účinku před, během i po stresové situaci.

Farmakologické dávky dlouhodobě podávaných kortikosteroidů mohou vést k supresi hypotalamo-
hypofyzární-adrenální (HPA) osy (sekundární adrenokortikální insuficience). Stupeň a trvání vzniklé
adrenokortikální insuficience se mezi pacienty liší. Závisí na dávce, frekvenci, času podání a celkovém
trvání glukokortikoidové léčby. Tento nežádoucí účinek lze minimalizovat použitím léčby každý druhý
den (viz bod 4.2 Dávkování a způsob podání, léčba každý druhý den).

V případě, že je glukokortikoidová léčba vysazena náhle, může dojít k rozvoji akutní adrenální
insuficience s fatálním následkem.

Vznik polékové insuficience kůry nadledvin lze minimalizovat postupným snižováním dávek. Tento typ
relativní insuficience může po přerušení terapie přetrvávat po dobu několika měsíců. Pokud je pacient
vystaven jakékoliv zátěži během tohoto období, měla by být opět zavedena hormonální terapie.

V případě náhlého vysazení glukokortikoidů se může vyskytnout „syndrom z vysazení“ steroidů, který
zdánlivě nesouvisí s adrenokortikální nedostatečností. Tento syndrom zahrnuje symptomy jako:
anorexie, nevolnost, zvracení, letargie, bolest hlavy, horečka, bolest kloubů, deskvamace, myalgie,
ztráta hmotnosti a/nebo hypotenze. Tyto projevy jsou spíše považovány za následek náhlé změny
v koncentraci glukokortikoidů než za důsledek jejich nízkých hladin.
Jelikož glukokortikoidy mohou vyvolat nebo zhoršit Cushingův syndrom, neměly by být podávány
pacientům, kteří trpí Cushingovou chorobou.

Kortikosteroidy vykazují silnější účinky u pacientů s hypotyreózou.

Metabolismus a výživa

Kortikosteroidy, včetně methylprednisolonu, mohou zvyšovat hladinu glukosy v krvi, zhoršit již
existující diabetes a predisponovat pacienty dlouhodobě léčené kortikosteroidy ke vzniku diabetes
mellitus.

Psychiatrické poruchy

Během léčby glukokortikoidy se mohou objevit psychické poruchy jako například euforie, nespavost,
změny nálad, změny osobnosti až těžká deprese či manifestace pravé psychózy. Kortikosteroidy mohou
rovněž prohloubit již existující emoční labilitu a zesílit psychotické sklony.

Při užívání systémových steroidů se mohou objevit potencionálně závažné psychiatrické nežádoucí
účinky (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky, Psychiatrické nežádoucí účinky). Symptomy se obvykle objeví
během několika dnů či týdnů od začátku léčby. Většina účinků vymizí se snížením dávky nebo
s vysazením léku, nicméně v některých případech je zapotřebí specifická léčba. Psychologické
nežádoucí účinky byly hlášeny po vysazení kortikosteroidů, četnost není známa. V případě výskytu
psychologických symptomů by pacienti/ošetřovatelé měli vyhledat lékařskou pomoc, a to především při
podezření na depresivní stavy nálad nebo sebevražedné myšlenky. Pacienti/ošetřovatelé by měli být
připraveni na možnost výskytu psychiatrických poruch během léčby nebo okamžitě po snížení
dávky/vysazení systémových steroidů.

Nervový systém

Kortikosteroidy by měly být užívány s opatrností u pacientů se záchvatovitými onemocněními.

Kortikosteroidy by měly být užívány s opatrností u pacientů s myastenií gravis (viz prohlášení o
myopatii v části Muskuloskeletální poruchy).

Ačkoliv se v rámci kontrolovaných klinických studií ukázalo, že kortikosteroidy jsou účinné v urychlení
léčby akutní exacerbace roztroušené sklerózy, tyto studie neukazují, že kortikosteroidy ovlivňují
celkový výsledek nebo přirozenou anamnézu onemocnění. Studie ukazují, že k dosažení výrazného
účinku jsou potřeba relativně vysoké dávky kortikosteroidů (viz bod 4.2 Dávkování a způsob podání).

U pacientů užívajících kortikosteroidy, typicky při dlouhodobém podávání vysokých dávek, byly
hlášeny případy epidurální lipomatózy.

Oční poruchy

U systémového i lokálního použití kortikosteroidů může být hlášena porucha zraku. Pokud se u pacienta
objeví symptomy, jako je rozmazané vidění nebo jiné poruchy zraku, má být zváženo odeslání pacienta
k očnímu lékaři za účelem vyšetření možných příčin, mezi které patří katarakta, glaukom nebo vzácná
onemocnění, např. centrální serózní chorioretinopatie (CSCR), která byla hlášena po systémovém i
lokálním použití kortikosteroidů. Centrální serózní chorioretinopatie může vést k odchlípení sítnice.


Dlouhodobé užívání kortikosteroidů může způsobit vznik zadních subkapsulárních katarakt, nukleárních
katarakt (především u dětí), exoftalmu nebo zvýšení nitroočního tlaku, které může vyústit v glaukom s
možným poškozením zrakových nervů. U pacientů užívajících glukokortikoidy je zvýšené riziko
výskytu sekundárních plísňových a virových infekcí oka.

Kortikosteroidy by měly být používány s opatrností u pacientů trpících herpes simplex ophthalmicus
z důvodu možné perforace rohovky.

Srdeční poruchy

Nežádoucí účinky glukokortikoidů na kardiovaskulární systém, jako je dyslipidémie a hypertenze,
mohou léčené pacienty s existujícími kardiovaskulárními rizikovými faktory učinit ještě náchylnějšími
pro další kardiovaskulární onemocnění, pokud jsou tyto kortikoidy podávány ve vysokých dávkách a
dlouhodobě. Proto se u těchto pacientů doporučuje používat kortikosteroidy uváženě a doporučuje se
věnovat pozornost riziku změny a v případě potřeby dalšímu monitorování srdeční činnosti.
Nízké dávky a podávání obden mohou snížit výskyt komplikací u léčby kortikosteroidy.

Systémové kortikosteroidy by měly být v případech městnavého srdečního selhání užívány s opatrností
a pouze pokud je to nezbytně nutné.

Cévní poruchy

Při podávání kortikosteroidů byl hlášen výskyt trombózy, včetně venózní tromboembolie. Proto se
kortikosteroidy musí používat s opatrností u pacientů, kteří trpí tromboembolickými porucha mi
nebo k nim mohou mít predispo zici.

Kortikosteroidy by měly být používány s opatrností u pacientů s hypertenzí.

Gastrointestinální poruchy

Vysoké dávky kortikosteroidů mohou vyvolat akutní zánět slinivky břišní.

Neexistuje jednoznačný všeobecně přijímaný názor na to, zda jsou kortikosteroidy samy o sobě
zodpovědné za vznik peptických vředů během terapie. Nicméně je zřejmé, že podávání glukokortikoidů
může maskovat symptomy peptického vředu, takže jeho perforace a krvácení mohou proběhnout bez
výraznější bolestivosti. Léčba glukokortikoidy může maskovat zánět pobřišnice nebo jiné známky či
příznaky spojené s gastrointesinálními poruchami jako je perforace, obstrukce či zánět slinivky břišní.
V kombinaci s nesteroidními protizánětlivými léky (NSA) existuje zvýšené riziko rozvoje
gastrointestinálních vředů.

Kortikosteroidy je nutné podávat opatrně pacientům s nespecifickou ulcerózní kolitidou, pokud existuje
riziko perforace, abscesu nebo jiné pyogenní infekce, divertikulitidy, čerstvé střevní anastomózy či
aktivního nebo latentního peptického vředu.

Hepatobiliární poruchy

Byly hlášeny hepatobiliární poruchy, které byly ve většině případů po vysazení léčby reverzibilní. Proto
je vyžadováno příslušné sledování.


Muskuloskeletální poruchy

Po podání vysokých dávek kortikosteroidů byly hlášeny případy akutní myopatie. Nejčastěji se tyto
případy vyskytovaly u pacientů s poruchami nervosvalového přenosu (např. myasthenia gravis) nebo u
pacientů souběžně užívajících anticholinergika, jako například přípravky blokující nervosvalový přenos
(např. pankuronium). Tato forma akutní myopatie má generalizovanou formu, může postihovat oční a
dýchací svalstvo a může vyústit v kvadruparézu. Může dojít ke zvýšení hladiny kreatinkinázy. Po
vysazení kortikosteroidů může klinické zlepšení a zotavení vyžadovat týdny až roky.

Častým, avšak nepříliš často rozpoznaným nežádoucím účinkem, který doprovází dlouhodobé podávání
vysokých dávek glukokortikoidů, je osteoporóza.


Účinky na játra a žlučové cesty

Vzácně byly hlášeny poruchy jater a žlučových cest, které byly ve většině případů reverzibilní po
přerušení léčby. Proto je nutné pacienta vhodným způsobem sledovat.


Poruchy ledvin a močových cest

U pacientů se systémovou sklerózou je nutná obezřetnost z důvodů zvýšené incidence
sklerodermické renální krize pozorované u kortikoidů, včetně methylprednisolonu.


Kortikosteroidy by měly být používány s opatrností u pacientů s renální insuficiencí.

V případě renálního selhání není potřeba upravovat dávky. Methylprednisolon je hemodialyzovatelný.

Vyšetření

Průměrné a vysoké dávky hydrokortizonu nebo kortizonu mohou vyvolat vzestup krevního tlaku,
retenci solí a tekutin a zvýšené vylučování draslíku. Výskyt těchto účinků je méně pravděpodobný při
použití syntetických derivátů, pokud nejsou podávány ve vysokých dávkách. Může být zapotřebí
snížený přísun solí v potravě a náhrada draslíku. Všechny kortikosteroidy vedou ke zvýšenému
vylučování vápníku.

Poranění, otravy a procedurální komplikace

Systémové kortikosteroidy nejsou indikovány k léčbě traumatického poranění mozku, a proto by se u
těchto případů neměly rutinně používat. Výsledky multicentrické studie odhalily zvýšenou mortalitu za
týdny nebo 6 měsíců po zranění u pacientů, kterým byl podáván natrium-methylprednisolon-sukcinát
v porovnání s pacienty léčenými placebem. Nebyla stanovena příčinná souvislost s léčbou natrium-
methylprednisolon-sukcinátem.

Jiné

Výskyt komplikací léčby glukokortikoidy závisí na výši dávky a na době trvání léčby. V každém
individuálním případě je proto nutné zvážit poměr rizika a možného přínosu terapie, a to jak z hlediska
výše dávky a délky trvání terapie, tak z hlediska rozhodnutí o každodenním nebo intermitentním
podávání.

K léčbě by měly být použity nejnižší možné dávky kortikosteroidů, a pokud je možné dávku snížit,
snížení by mělo být postupné.

Očekává se, že souběžná léčba s inhibitory CYP3A, včetně léčivých přípravků obsahujících kobicistat,
zvyšuje riziko systémových nežádoucích účinků. Je nutné vyvarovat se používání této kombinace,
pokud přínos nepřeváží zvýšené riziko vzniku systémových nežádoucích účinků kortikosteroidů.
V takovém případě je třeba pacienty sledovat z hlediska systémových nežádoucích účinků
kortikosteroidů (viz bod 4.5).

Aspirin a nesteroidní protizánětlivá agens by měly být používány s opatrností, pokud jsou podávány
společně s kortikosteroidy.

Feochromocytomová krize, která může být fatální, byla hlášena po podání systémových kortikosteroidů.
Kortikosteroidy by se měly podávat pacientům s podezřením nebo identifikovaným feochromocytomem
pouze po zhodnocení přínosu a rizika.

Použití u dětí

U kojenců i starších dětí podstupujících dlouhodobou kortikosteriodovou léčbu je třeba pečlivě sledovat
růst a vývoj.

U dětí, které jsou dlouhodobě léčeny glukokortikoidy a každý den dostávají několik dílčích dávek, může
dojít ke zpomalení růstu. Použití tohoto dávkovacího schématu by proto mělo být omezeno pouze na
nejzávažnější indikace. Těmto nežádoucím účinkům lze obvykle předejít nebo je minimalizovat
podáním glukokortikoidů každý druhý den (Viz bod 4.2 Dávkování a způsob podání, léčba každý druhý
den).

Kojenci a děti dlouhodobě léčené kortikosteroidy jsou více ohroženy výskytem zvýšeného nitrolebního
tlaku.

Vysoké dávky kortikosteroidů mohou u dětí vyvolat zánět slinivky břišní.

Přípravek obsahuje monohydrát laktosy.
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, nedostatečností laktázy nebo
malabsorpcí glukózy by tento přípravek neměli užívat.