MEDROL - souhrn údajů a příbalový leták

sp.zn.sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

MEDROL 4 mg tablety
MEDROL 16 mg tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje methylprednisolonum 4 mg , 16 mg.
Pomocné látky se známým účinkem: monohydrát laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

tablety
Medrol 4 mg:
Bílé, elipsovité tablety na jedné straně se čtvrtící rýhou, na druhé s vyraženým nápisem Medrol 4.

Medrol 16 mg:
Bílé, elipsovité tablety na jedné straně se čtvrtící rýhou, na druhé s nápisem Medrol 16.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek MEDROL tablety je indikován u těchto onemocnění:

ENDOKRINNÍ PORUCHY

Primární nebo sekundární insuficience kůry nadledvin. (V těchto indikacích jsou lékem první volby
hydrokortizon nebo kortizon. V případě potřeby lze syntetická analoga glukokortikoidů použít
v kombinaci s mineralokortikoidy. V raném dětství je přívod mineralokortikoidů zvláště důležitý).
• kongenitální hyperplazie nadledvin
• nehnisavá thyreoiditida
• hyperkalcemie doprovázející zhoubné nádory

OSTATNÍ PORUCHY

- Revmatické poruchy

Jako doplňková terapie pro krátkodobé podávání (pro převedení pacienta přes akutní fázi nebo
exacerbaci) při těchto onemocněních:
• psoriatická artritida
• revmatoidní artritida včetně juvenilní revmatoidní artritidy (u vybraných případů může být
nutná udržovací terapie nízkými dávkami)
• ankylozující spondylitida
• akutní a subakutní bursitida
• akutní nespecifická tendosynovitida
• akutní dnavá artritida
• posttraumatická osteoartritida
• synovitida při osteoartritidě
• epikondylitida

- Systémová onemocnění pojiva

Při exacerbaci nebo jako udržovací terapie ve vybraných případech u:
• systémového lupus erythematodes
• systémové dermatomyositidy (polymyositidy)
• akutní revmatické karditidy
• revmatické polymyalgie velkobuněčné arteritidy

- Kožní onemocnění

• pemfigus
• bulózní herpetiformní dermatitida
• těžké případy erythema multiforme (Stevens-Johnsonův syndrom)
• exfoliativní dermatitida
• mycosis fungoides
• těžká forma psoriázy
• těžká forma seborrhoické dermatitidy

- Alergické stavy

Léčba závažných nebo invalidizujících alergických stavů, nezvládnutelných běžnými terapeutickými
postupy:
• sezónní nebo celoroční alergická rhinitida
• sérová nemoc
• bronchiální astma
• hypersenzitivní reakce na léky
• kontaktní dermatitida
• atopická dermatitida

- Oční onemocnění

Těžké akutní a chronické alergické a zánětlivé procesy postihující oko a oční adnexa, jako jsou
například:
• marginální vřed rohovky alergické etiologie
• herpes zoster ophthalmicus
• záněty předního segmentu oka
• difúzní zadní uveitida a chorioiditida
• sympatická oftalmie
• alergická konjunktivitida
• keratitida
• chorioretinitida
• zánět zrakového nervu
• iritida a iridocyklitida

- Respirační onemocnění

• symptomatická sarkoidóza
• Löfflerův syndrom nezvládnutelný jiným způsobem
• berylióza
• fulminantní nebo diseminovaná plicní tuberkulóza, při současném podávání vhodných
antituberkulotik
• aspirační pneumonie

- Hematologická onemocnění

• idiopatická trombocytopenická purpura u dospělých
• sekundární trombocytopenie u dospělých
• získaná (autoimunitní) hemolytická anémie
• erythroblastopenie (erythroblastová anémie)
• kongenitální (erythroidní) hypoplastická anémie

- Onkologická onemocnění

K paliativní terapii u:
• leukémií a lymfomů u dospělých
• akutních leukémií v dětství

- Edematózní stavy

K navození diurézy nebo remise proteinurie u nefrotického syndromu bez urémie, u idiopatického
nefrotického syndromu nebo u nefrotického syndromu při lupus erythematodes.

- Gastrointestinální onemocnění

K převedení pacienta přes kritické období choroby u:
• ulcerózní kolitidy
• Crohnovy choroby

- Nervový systém

• akutní exacerbace roztroušené sklerózy
• terapie mozkového edému při mozkových nádorech

- Ostatní

Tuberkulózní meningitidas přítomnou nebo hrozící blokádou arachnoideálního prostoru, současně s
podáváním vhodné antituberkulózní chemoterapie.

Trichinóza s neurologickým postižením nebo s postižením myokardu.

- Transplantace orgánů

4.2 Dávkování a způsob podání

Úvodní dávka tablet methylprednisolonu se různí podle indikace. V méně závažných případech bývají
obvykle dostačující nižší dávky, zatímco u určitých pacientů je nutné podávat vyšší počáteční dávky.
Mezi klinické jednotky, při nichž mohou být indikovány vysoké dávky, patří edém mozku (200-mg/den), orgánové transplantace (až 7 mg/kg/den) a roztroušená skleróza. Při léčbě akutních exacerbací
roztroušené sklerózy se ukázalo být účinné perorální podávání methylprednisolonu v dávce 500 mg/den
po dobu 5 dnů nebo 1000 mg/den po dobu 3 dnů. Pokud se po uplynutí přiměřené doby neobjeví
uspokojivá klinická odpověď na léčbu, podávání tablet methylprednisolonu by mělo být ukončeno a
pacient převeden na jinou vhodnou terapii. Při ukončení dlouhodobé léčby se doporučuje lék vysazovat
postupně, nikoliv najednou.

Po dosažení příznivé odezvy na léčbu je třeba stanovit vhodnou udržovací dávku postupným
snižováním úvodní dávky po malých množstvích a ve vhodných časových intervalech, dokud není
dosaženo nejnižší dávky, která ještě vyvolá adekvátní klinickou odpověď. Pro správné stanovení dávky
je zapotřebí neustálé sledování pacienta. Mezi situace, ve kterých může být zapotřebí dávkování upravit,
patří změny klinického stavu v důsledku remise nebo exacerbace choroby, individuální reakce pacienta
na podávání léku a vliv vystavení nemocného zátěžovým situacím, které nesouvisí přímo s léčeným
onemocněním. V naposled jmenované situaci může být zapotřebí dávky methylprednisolonu zvýšit na
dobu danou stavem pacienta.

Je třeba zdůraznit, že požadavky jednotlivých pacientů na dávkování se různí a dávky musí být
stanoveny individuálně podle charakteru léčeného onemocnění a podle reakce pacienta na terapii.

LÉČBA KAŽDÝ DRUHÝ DEN
Léčba každý druhý den je režimem podávání kortikosteroidů, při kterém je dvojnásobek obvyklé denní
dávky kortikosteroidů podáván každý druhý den v ranních hodinách. Účelem tohoto způsobu léčby je
poskytnout nemocným na dlouhodobé léčbě příznivé účinky kortikoidů a současně minimalizovat
některé nežádoucí projevy, včetně potlačení osy hypofýza-nadledviny, vývoje cushingoidního habitu,
příznaků z vysazení kortikoidů a zpomalení růstu u dětí.

4.3 Kontraindikace

Přípravek Medrol je kontraindikován u pacientů se:
• systémovými mykózami
• hypersenzitivitou na léčivou látku nebo kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Podávání živých nebo živých oslabených vakcín je kontraindikováno u pacientů užívajících
imunosupresívní dávky kortikosteroidů.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Imunosupresivní účinky/zvýšená náchylnost k infekcím.

Kortikosteroidy mohou zvyšovat náchylnost k infekcím, mohou maskovat některé projevy infekčních
onemocnění a během jejich podávání může dojít k rozvoji nových infekcí. Během léčby kortikosteroidy
se může projevit snížení odolnosti organismu vůči infekcím a neschopnost lokalizovat infekční procesy.
Infekce v jakékoliv lokalizaci, způsobené různými patogeny, včetně virových, bakteriálních, plísňových,
protozoálních nebo helmintických organizmů, mohou vzniknout ve spojitosti s užíváním samotných
kortikosteroidů i jejich kombinací s jinými imunosupresivními látkami ovlivňujícími buněčnou imunitu,
humorální imunitu nebo funkci neutrofilů. Tyto infekce mohou být mírné, závažné a někdy i smrtelné.
Se stoupající dávkou kortikosteroidů stoupá i výskyt infekčních komplikací.

Pacienti, kteří užívají léky potlačující imunitní odpověď organismu, jsou více náchylní k infekcím než
zdraví jedinci. Varicela a spalničky mohou mít například závažnější nebo dokonce i fatální průběh u
neimunních dětí nebo dospělých, kteří užívají kortikosteroidy.

Podávání živých nebo živých oslabených vakcín je kontraindikováno u pacientů užívajících
imunosupresivní dávky kortikosteroidů. Usmrcené nebo inaktivované vakcíny mohou být pacientům
užívajícím imunosupresivní dávky kortikosteroidů podány, ale odpověď na tuto vakcinaci může být
snížena. Indikované imunizační postupy mohou být provedeny u pacientů užívajících
neimunosupresivní dávky kortikosteroidů.

Použití kortikosteroidů u nemocných s aktivní tuberkulózou by mělo být vyhrazeno pro případy
fulminantní nebo diseminované tuberkulózypři současné léčbě vhodnými antituberkulózními
chemoterapeutiky. Pokud jsou kortikosteroidy indikovány u pacientů s latentní tuberkulózou nebo s
tuberkulinovou reaktivitou, je nezbytné pečlivé sledování nemocných, jelikož může dojít k reaktivaci
onemocnění. V průběhu dlouhodobé léčby kortikosteroidy by měli tito pacienti dostávat
chemoprofylaxi.

U pacientů užívajících kortikosteroidy byl zaznamenán výskyt Kaposiho sarkomu. Přerušení užívání
kortikosteroidův takových případech může vést ke klinické remisi.

Role kortikosteroidů při septickém šoku je kontroverzní. Rané studie hlásily jak pozitivní, tak škodlivé
účinky. V poslední době se ukázalo, že by doplňkové užívání kortikosteroidů mohlo být prospěšné
pacientům s diagnostikovaným septickým šokem, kteří trpí insuficiencí nadledvin. Přesto se doplňkové
používání kortikosteroidů v běžné praxi při septickém šoku nedoporučuje. Systematické přezkoumání
nevedlo k průkazu prospěšnosti krátkodobého podávání vysokých dávek kortikosteroidů a nepodpořilo
tedy jejich užívání. Meta-analýzy a přezkoumání závěrů nicméně naznačují, že delší užívání (5-11 dní)
nízkých dávek kortikosteroidů může snížit úmrtnost, především u jedinců s vasopresor-dependentním
septickým šokem.

Imunitní systém

Mohou se vyskytnout alergické reakce (např. angioedém).
Vzhledem k tomu, že u pacientů užívajících kortikosteroidní léčbu byly pozorovány vzácné případy
kožních a anafylaktických a pseudoanafylaktických reakcí, je třeba před podáním léčby provést
příslušná preventivní opatření, zvláště pokud anamnéza pacienta obsahuje alergii na přípravek.

Tento léčivý přípravek obsahuje laktózu získanou z kravského mléka. U pacientů se známou nebo
suspektní hypersenzitivitou na bílkovinu kravského mléka, jeho složky nebo jiné mléčné výrobky, je
třeba postupovat opatrně, protože přípravek může obsahovat stopová množství mléčných složek.

Endokrinní systém

Pacientům léčeným kortikosteroidy, kteří jsou vystaveni neobvyklému stresu, se doporučuje zvýšené
dávkování kortikosteroidů s rychlým nástupem účinku před, během i po stresové situaci.

Farmakologické dávky dlouhodobě podávaných kortikosteroidů mohou vést k supresi hypotalamo-
hypofyzární-adrenální (HPA) osy (sekundární adrenokortikální insuficience). Stupeň a trvání vzniklé
adrenokortikální insuficience se mezi pacienty liší. Závisí na dávce, frekvenci, času podání a celkovém
trvání glukokortikoidové léčby. Tento nežádoucí účinek lze minimalizovat použitím léčby každý druhý
den (viz bod

4.2 Dávkování a způsob podání, léčba každý druhý den).

V případě, že je glukokortikoidová léčba vysazena náhle, může dojít k rozvoji akutní adrenální
insuficience s fatálním následkem.

Vznik polékové insuficience kůry nadledvin lze minimalizovat postupným snižováním dávek. Tento typ
relativní insuficience může po přerušení terapie přetrvávat po dobu několika měsíců. Pokud je pacient
vystaven jakékoliv zátěži během tohoto období, měla by být opět zavedena hormonální terapie.

V případě náhlého vysazení glukokortikoidů se může vyskytnout „syndrom z vysazení“ steroidů, který
zdánlivě nesouvisí s adrenokortikální nedostatečností. Tento syndrom zahrnuje symptomy jako:
anorexie, nevolnost, zvracení, letargie, bolest hlavy, horečka, bolest kloubů, deskvamace, myalgie,
ztráta hmotnosti a/nebo hypotenze. Tyto projevy jsou spíše považovány za následek náhlé změny
v koncentraci glukokortikoidů než za důsledek jejich nízkých hladin.
Jelikož glukokortikoidy mohou vyvolat nebo zhoršit Cushingův syndrom, neměly by být podávány
pacientům, kteří trpí Cushingovou chorobou.

Kortikosteroidy vykazují silnější účinky u pacientů s hypotyreózou.

Metabolismus a výživa

Kortikosteroidy, včetně methylprednisolonu, mohou zvyšovat hladinu glukosy v krvi, zhoršit již
existující diabetes a predisponovat pacienty dlouhodobě léčené kortikosteroidy ke vzniku diabetes
mellitus.

Psychiatrické poruchy

Během léčby glukokortikoidy se mohou objevit psychické poruchy jako například euforie, nespavost,
změny nálad, změny osobnosti až těžká deprese či manifestace pravé psychózy. Kortikosteroidy mohou
rovněž prohloubit již existující emoční labilitu a zesílit psychotické sklony.

Při užívání systémových steroidů se mohou objevit potencionálně závažné psychiatrické nežádoucí
účinky (viz bod

4.8 Nežádoucí účinky, Psychiatrické nežádoucí účinky). Symptomy se obvykle objeví

během několika dnů či týdnů od začátku léčby. Většina účinků vymizí se snížením dávky nebo
s vysazením léku, nicméně v některých případech je zapotřebí specifická léčba. Psychologické
nežádoucí účinky byly hlášeny po vysazení kortikosteroidů, četnost není známa. V případě výskytu
psychologických symptomů by pacienti/ošetřovatelé měli vyhledat lékařskou pomoc, a to především při
podezření na depresivní stavy nálad nebo sebevražedné myšlenky. Pacienti/ošetřovatelé by měli být
připraveni na možnost výskytu psychiatrických poruch během léčby nebo okamžitě po snížení
dávky/vysazení systémových steroidů.

Nervový systém

Kortikosteroidy by měly být užívány s opatrností u pacientů se záchvatovitými onemocněními.

Kortikosteroidy by měly být užívány s opatrností u pacientů s myastenií gravis (viz prohlášení o
myopatii v části Muskuloskeletální poruchy).

Ačkoliv se v rámci kontrolovaných klinických studií ukázalo, že kortikosteroidy jsou účinné v urychlení
léčby akutní exacerbace roztroušené sklerózy, tyto studie neukazují, že kortikosteroidy ovlivňují
celkový výsledek nebo přirozenou anamnézu onemocnění. Studie ukazují, že k dosažení výrazného
účinku jsou potřeba relativně vysoké dávky kortikosteroidů (viz bod

4.2 Dávkování a způsob podání).

U pacientů užívajících kortikosteroidy, typicky při dlouhodobém podávání vysokých dávek, byly
hlášeny případy epidurální lipomatózy.

Oční poruchy

U systémového i lokálního použití kortikosteroidů může být hlášena porucha zraku. Pokud se u pacienta
objeví symptomy, jako je rozmazané vidění nebo jiné poruchy zraku, má být zváženo odeslání pacienta
k očnímu lékaři za účelem vyšetření možných příčin, mezi které patří katarakta, glaukom nebo vzácná
onemocnění, např. centrální serózní chorioretinopatie (CSCR), která byla hlášena po systémovém i
lokálním použití kortikosteroidů. Centrální serózní chorioretinopatie může vést k odchlípení sítnice.


Dlouhodobé užívání kortikosteroidů může způsobit vznik zadních subkapsulárních katarakt, nukleárních
katarakt (především u dětí), exoftalmu nebo zvýšení nitroočního tlaku, které může vyústit v glaukom s
možným poškozením zrakových nervů. U pacientů užívajících glukokortikoidy je zvýšené riziko
výskytu sekundárních plísňových a virových infekcí oka.

Kortikosteroidy by měly být používány s opatrností u pacientů trpících herpes simplex ophthalmicus
z důvodu možné perforace rohovky.

Srdeční poruchy

Nežádoucí účinky glukokortikoidů na kardiovaskulární systém, jako je dyslipidémie a hypertenze,
mohou léčené pacienty s existujícími kardiovaskulárními rizikovými faktory učinit ještě náchylnějšími
pro další kardiovaskulární onemocnění, pokud jsou tyto kortikoidy podávány ve vysokých dávkách a
dlouhodobě. Proto se u těchto pacientů doporučuje používat kortikosteroidy uváženě a doporučuje se
věnovat pozornost riziku změny a v případě potřeby dalšímu monitorování srdeční činnosti.
Nízké dávky a podávání obden mohou snížit výskyt komplikací u léčby kortikosteroidy.

Systémové kortikosteroidy by měly být v případech městnavého srdečního selhání užívány s opatrností
a pouze pokud je to nezbytně nutné.

Cévní poruchy

Při podávání kortikosteroidů byl hlášen výskyt trombózy, včetně venózní tromboembolie. Proto se
kortikosteroidy musí používat s opatrností u pacientů, kteří trpí tromboembolickými porucha mi
nebo k nim mohou mít predispo zici.

Kortikosteroidy by měly být používány s opatrností u pacientů s hypertenzí.

Gastrointestinální poruchy

Vysoké dávky kortikosteroidů mohou vyvolat akutní zánět slinivky břišní.

Neexistuje jednoznačný všeobecně přijímaný názor na to, zda jsou kortikosteroidy samy o sobě
zodpovědné za vznik peptických vředů během terapie. Nicméně je zřejmé, že podávání glukokortikoidů
může maskovat symptomy peptického vředu, takže jeho perforace a krvácení mohou proběhnout bez
výraznější bolestivosti. Léčba glukokortikoidy může maskovat zánět pobřišnice nebo jiné známky či
příznaky spojené s gastrointesinálními poruchami jako je perforace, obstrukce či zánět slinivky břišní.
V kombinaci s nesteroidními protizánětlivými léky (NSA) existuje zvýšené riziko rozvoje
gastrointestinálních vředů.

Kortikosteroidy je nutné podávat opatrně pacientům s nespecifickou ulcerózní kolitidou, pokud existuje
riziko perforace, abscesu nebo jiné pyogenní infekce, divertikulitidy, čerstvé střevní anastomózy či
aktivního nebo latentního peptického vředu.

Hepatobiliární poruchy

Byly hlášeny hepatobiliární poruchy, které byly ve většině případů po vysazení léčby reverzibilní. Proto
je vyžadováno příslušné sledování.


Muskuloskeletální poruchy

Po podání vysokých dávek kortikosteroidů byly hlášeny případy akutní myopatie. Nejčastěji se tyto
případy vyskytovaly u pacientů s poruchami nervosvalového přenosu (např. myasthenia gravis) nebo u
pacientů souběžně užívajících anticholinergika, jako například přípravky blokující nervosvalový přenos
(např. pankuronium). Tato forma akutní myopatie má generalizovanou formu, může postihovat oční a
dýchací svalstvo a může vyústit v kvadruparézu. Může dojít ke zvýšení hladiny kreatinkinázy. Po
vysazení kortikosteroidů může klinické zlepšení a zotavení vyžadovat týdny až roky.

Častým, avšak nepříliš často rozpoznaným nežádoucím účinkem, který doprovází dlouhodobé podávání
vysokých dávek glukokortikoidů, je osteoporóza.


Účinky na játra a žlučové cesty

Vzácně byly hlášeny poruchy jater a žlučových cest, které byly ve většině případů reverzibilní po
přerušení léčby. Proto je nutné pacienta vhodným způsobem sledovat.


Poruchy ledvin a močových cest

U pacientů se systémovou sklerózou je nutná obezřetnost z důvodů zvýšené incidence
sklerodermické renální krize pozorované u kortikoidů, včetně methylprednisolonu.


Kortikosteroidy by měly být používány s opatrností u pacientů s renální insuficiencí.

V případě renálního selhání není potřeba upravovat dávky. Methylprednisolon je hemodialyzovatelný.

Vyšetření

Průměrné a vysoké dávky hydrokortizonu nebo kortizonu mohou vyvolat vzestup krevního tlaku,
retenci solí a tekutin a zvýšené vylučování draslíku. Výskyt těchto účinků je méně pravděpodobný při
použití syntetických derivátů, pokud nejsou podávány ve vysokých dávkách. Může být zapotřebí
snížený přísun solí v potravě a náhrada draslíku. Všechny kortikosteroidy vedou ke zvýšenému
vylučování vápníku.

Poranění, otravy a procedurální komplikace

Systémové kortikosteroidy nejsou indikovány k léčbě traumatického poranění mozku, a proto by se u
těchto případů neměly rutinně používat. Výsledky multicentrické studie odhalily zvýšenou mortalitu za
týdny nebo 6 měsíců po zranění u pacientů, kterým byl podáván natrium-methylprednisolon-sukcinát
v porovnání s pacienty léčenými placebem. Nebyla stanovena příčinná souvislost s léčbou natrium-
methylprednisolon-sukcinátem.

Jiné

Výskyt komplikací léčby glukokortikoidy závisí na výši dávky a na době trvání léčby. V každém
individuálním případě je proto nutné zvážit poměr rizika a možného přínosu terapie, a to jak z hlediska
výše dávky a délky trvání terapie, tak z hlediska rozhodnutí o každodenním nebo intermitentním
podávání.

K léčbě by měly být použity nejnižší možné dávky kortikosteroidů, a pokud je možné dávku snížit,
snížení by mělo být postupné.

Očekává se, že souběžná léčba s inhibitory CYP3A, včetně léčivých přípravků obsahujících kobicistat,
zvyšuje riziko systémových nežádoucích účinků. Je nutné vyvarovat se používání této kombinace,
pokud přínos nepřeváží zvýšené riziko vzniku systémových nežádoucích účinků kortikosteroidů.
V takovém případě je třeba pacienty sledovat z hlediska systémových nežádoucích účinků
kortikosteroidů (viz bod 4.5).

Aspirin a nesteroidní protizánětlivá agens by měly být používány s opatrností, pokud jsou podávány
společně s kortikosteroidy.

Feochromocytomová krize, která může být fatální, byla hlášena po podání systémových kortikosteroidů.
Kortikosteroidy by se měly podávat pacientům s podezřením nebo identifikovaným feochromocytomem
pouze po zhodnocení přínosu a rizika.

Použití u dětí

U kojenců i starších dětí podstupujících dlouhodobou kortikosteriodovou léčbu je třeba pečlivě sledovat
růst a vývoj.

U dětí, které jsou dlouhodobě léčeny glukokortikoidy a každý den dostávají několik dílčích dávek, může
dojít ke zpomalení růstu. Použití tohoto dávkovacího schématu by proto mělo být omezeno pouze na
nejzávažnější indikace. Těmto nežádoucím účinkům lze obvykle předejít nebo je minimalizovat
podáním glukokortikoidů každý druhý den (Viz bod

4.2 Dávkování a způsob podání, léčba každý druhý

den).

Kojenci a děti dlouhodobě léčené kortikosteroidy jsou více ohroženy výskytem zvýšeného nitrolebního
tlaku.

Vysoké dávky kortikosteroidů mohou u dětí vyvolat zánět slinivky břišní.

Přípravek obsahuje monohydrát laktosy.
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, nedostatečností laktázy nebo
malabsorpcí glukózy by tento přípravek neměli užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Methylprednisolon je substrátem enzymu cytochrom P450 (CYP), kterým je také převážně
metabolizován.CYP3A4 je dominantní enzym nejpočetnější podskupiny CYP v játrech dospělého
člověka. Katalyzuje 6β-hydroxylaci steroidů, základní 1. fázi metabolismu endogenních i syntetických
kortikosteroidů. Mnohé jiné sloučeniny jsou také substráty CYP3A4. U některých z nich bylo
prokázáno (stejně jako u jiných léků), že mění metabolismus glukokortikoidů indukcí (zvýšenou
aktivizací) nebo inhibicí enzymu CYP3A4.

INHIBITORY CYP3A4 – léky, které inhibují aktivitu CYP3A4, obecně snižují hepatickou clearance a
zvyšují plazmatickou koncentraci léků, které jsou substráty CYP3A4, například methylprednisolon. Je
možné, že v přítomnosti inhibitorů CYP3A4, bude potřeba dávku methylprednisolonu titrovat, aby se
předešlo steroidní toxicitě.

INDUKTORY CYP3A4 – léky, které indukují aktivitu CYP3A4, obecně zvyšují hepatickou clearance,
což má za následek snížení plazmatické koncentrace léků, které jsou substráty pro CYP3A4. Současné
podávání může vyžadovat zvýšení dávky methylprednisolonu, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.

SUBSTRÁTY CYP3A4 – v přítomnosti dalšího substrátu CYP3A4 může být hepatická clearance
methylprednisolonu ovlivněna, což vyžaduje odpovídající úpravu dávek. Při současném užívání je více
pravděpodobný výskyt nežádoucích účinků spojených s užitím každého z léků samostatně.

ÚČINKY NEZÁVISLÉ NA CYP3A4 – další interakce a účinky, které se
vyskytujíu methylprednisolonu jsou popsány níže v tabulce 1.

Tabulka 1 - seznam a popis nejčastějších a/nebo klinicky významných lékových interakcí nebo účinků
methylprednisolonu.

Léková skupina nebo Typ -
LÉKU nebo LÁTKY
Interakce/Účinek
antibakteriální
ISONIAZID
INHIBITORCYP3A4. Dále existuje možný účinek
methylprednisolonu na zvýšení rychlosti acetylování a clearance
isoniazidu.
antibiotikum,
antituberkulotikum
RIFAMPIN
INDUKTOR CYP3Aantikoagulancia (perorální)

Vliv methylprednisolonu na perorální antikoagulancia je
variabilní. Bylo zaznamenáno jak zvýšení, tak snížení účinků
antikoagulancií při současném podání s kortikosteroidy. K udržení
požadovaného antikoagulačního účinku by měly být sledovány
koagulační parametry.
antikonvulzivum
KARBAMAZEPIN

INDUKTOR (a SUBSTRÁT) CYP3A4
antikonvulzivum
FENOBARBITAL
FENYTOIN

INDUKTORY CYP3Aanticholinergika
NEUROMUSKULÁRNÍ
BLOKÁTORY
Kortikosteroidy mohou ovlivňovat účinek anticholinergik.
1) Při současném podání vysokých dávek kortikosteroidů a
anticholinergik, jako například léků blokujících nervosvalový
přenos, byl hlášen rozvoj akutní myopatie (více informací viz bod

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití, Muskuloskeletální

poruchy.).
2) U pacientů užívajících kortikosteroidy byl hlášen antagonismus
účinku neuromuskulární blokády pankuronia a vekuronia. Tyto
vzájemné účinky mohou být očekávány u všech kompetitivních
neuromuskulárních blokátorů.
inhibitory cholinesterázy Steroidy mohou snížit účinek inhibitorů cholinesterázy u
myasthenia gravis.
antidiabetika Protože kortikosteroidy mohou zvýšit koncentrace glukózy v krvi,
může být nutné upravit dávkování antidiabetik.
antiemetikum
APREPITANT
FOSAPREPITANT

INHIBITORY (a SUBSTRÁT) CYP3Aantimykotika
ITRAKONAZOL
KETOKONAZOL

INHIBITORY (a SUBSTRÁT) CYP3AFarmakokinetické urychlovače
KOBICISTAT
INHIBITORY CYP3Aantivirotika
INHIBITORY HIV
PROTEÁZY

INHIBITORY (a SUBSTRÁTY) CYP3A4
1) Inhibitory proteázy, jako například indinavir a ritonavir, mohou
zvyšovat plazmatické koncentrace kortikosteroidů.
2) Kortikosteroidy mohou indukovat metabolismus inhibitorů HIV
proteázy s následkem snížení její plazmatické koncentrace.
Inhibitory aromatázy
AMINOGLUTETIMID
Adrenální suprese vyvolaná aminoglutetimidem může zhoršit
endokrinní změny vyvolané dlouhodobou léčbou glukokortikoidy.
Blokátor kalciového kanálu
DILTIAZEM

INHIBITOR (a SUBSTRÁT) CYP3Akontraceptiva (perorální)
ETHINYLESTRADIOL/
NORETHINDRON

INHIBITORY (a SUBSTRÁT) CYP3AGRAPEFRUITOVÝ DŽUS INHIBITOR CYP3A4
Imunosupresivum INHIBITOR (a SUBSTRÁT) CYP3ALéková skupina nebo Typ -
LÉKU nebo LÁTKY
Interakce/Účinek
CYKLOSPORIN

1) Při současném užívání cyklosporinu a methylprednisolonu se
uplatňuje vzájemná inhibice metabolismu CYP3A4, což může vést
ke zvýšení plazmatické koncentrace některého z léků nebo obou.
Je proto možné, že při současném podání se mohou s větší
pravděpodobností vyskytnout nežádoucí účinky spojené s užitím
každého z léků samostatně.
2) Při současném užití cyklosporinu a methylprednisolonu byl
hlášen výskyt křečí.
Imunosupresivum
CYKLOFOSFAMID
TAKROLIMUS

SUBSTRÁTY CYP3A4
makrolidová antibiotika
KLARITHROMYCIN
ERYTHROMYCIN

INHIBITORY (a SUBSTRÁTY) CYP3A4

makrolidové antibiotikum
TROLEANDOMYCIN INHIBITOR CYP3A4
NSA (nesteroidní protizánětlivé
léky)
ASPIRIN ve vysokých dávkách
(kyselina acetylsalicylová)
1) Při současném užívání kortikosteroidů s NSA může častěji
docházet k tvorbě vředů a gastrointestinálnímu krvácení.
2) Methylprednisolon může zvyšovat clearance aspirinu
podávaného ve vysokých dávkách, což může vést ke snížení
sérových hladin salicylátu. Vysazení methylprednisolonu může
vést ke zvýšení sérových hladin salicylátu a zvýšenému riziku
salicylátové toxicity.
Látky zvyšující vylučování
draslíku
Jsou-li kortikosteroidy podávány souběžně s látkami zvyšujícími
vylučování draslíku (například diuretiky), je třeba pacienty pečlivě
sledovat, zda se u nich nevyvine hypokalemie. Zvýšené riziko
hypokalemie existuje také u souběžného užívání kortikosteroidů
s amfotericinem B, xanteny nebo beta2 agonisty.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Fertilita
Studie na zvířatech prokázaly, že kortikosteroidy nepříznivě ovlivňují plodnost (viz bod 5.Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti). Avšak data z těchto studií nejsou dostatečná.

Těhotenství
V některých studiích provedených na zvířatech se prokázalo, že podávání vysokých dávek
kortikosteroidů během březosti může způsobit malformace plodu. Ačkoliv se nezdá, že by podání
kortikosteroidů těhotným ženám vedlo ke vzniku kongenitálních abnormalit, výsledky studií při léčbě
těhotných žen poškození plodu zcela nevylučují.

Protože nebyly provedeny adekvátní reprodukční studie s metylprednisolonem u lidí, měl by být tento
léčivý přípravek použit v těhotenství pouze po pečlivém posouzení poměru přínosu a rizika pro matku a
plod.

Některé kortikosteroidy rychle pronikají placentou. V jedné retrospektivní studii byl zjištěn častější
výskyt nižší porodní váhy u dětí narozených ženám užívajícím kortikosteroidy. Ukazuje se, že u lidí je
riziko nízké porodní váhy závislé na dávce a může být minimalizováno podáváním nižších dávek
kortikosteroidů. Přestože se neonatální adrenální insuficience u novorozenců vystavených
kortikosteroidům v děloze jeví vzácná, novorozenci narození matkám, které během těhotenství užívaly
značné dávky kortikosteroidů, by měli být pečlivě sledováni a vyšetřeni s ohledem na projevy
nedostatečnosti funkcí nadledvin.

Vliv kortikosteroidů na průběh porodu není znám.

U dětí narozených ženám léčených dlouhodobě kortikoidy během těhotenství byl pozorován šedý zákal.

Kojení
Kortikosteroidy se vylučují do mateřského mléka. Kortikosteroidy, které se dostávají do mateřského
mléka, mohou u kojených dětí zpomalit růst a zasahovat do tvorby endogenních glukokortikoidů. Tento
léčivý přípravek by se měl používat během kojení pouze po pečlivém posouzení poměru přínosu a
rizika pro matku a plod.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Účinky kortikosteroidů na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly systematicky hodnoceny. Při léčbě
kortikosteroidy se mohou vyskytnout nežádoucí účinky, například nevolnost, závrať, poruchy vidění a
únava. Pokud pacienti takové příznaky pocítí, neměli by řídit a obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Tabulka 2. Tabulka nežádoucích účinků
Třída orgánových systémů
(MedDRA v. 18.0)
Frekvence: není známo
(z dostupných údajů nelze určit)
Infekce a infestace Oportunní infekce, infekce, peritonitida#
Poruchy krve a lymfatického
systému
Leukocytóza
Poruchy imunitního systému Přecitlivělost na lék, anafylaktoidní reakce, anafylaktické reakce,
Endokrinní poruchy Cushingoidní syndrom, hypopituitarismus, steroidní abstinenční
syndrom
Poruchy metabolismu a
výživy
Metabolická acidóza, epidurální lipomatóza, retence sodíku,
retence tekutin, hypokalemická alkalóza, dyslipidemie, snížená
tolerance glukózy, zvýšená potřeba insulinu (nebo perorálních
hypoglykemických agens u diabetiků), lipomatóza, zvýšená chuť
k jídlu (která může vést k nárůstu tělesné hmotnosti)
Psychiatrické poruchy Afektivní poruchy (včetně depresivní nálady, euforické nálady,
citové lability, drogové závislosti, sebevražedných myšlenek),
psychotické poruchy (včetně mánie, bludů, halucinací,
schizofrenie), duševní poruchy, změny osobnosti, stavy
zmatenosti, úzkost,změny nálad, abnormální chování, insomnie,
podrážděnost
Poruchy nervového systému Zvýšený nitrolební tlak (s edémem papily [benigní intrakraniální
hypertenze]), záchvat, ztráta paměti, kognitivní poruchy, závratě,
bolest hlavy
Poruchy oka Chorioretinopatie, katarakta, glaukom, exoftalmus, rozmazané
vidění (viz také bod 4.4)
Poruchy ucha a labyrintu Vertigo
Srdeční poruchy Městnavé srdeční selhání (u disponovaných pacientů)
Cévní poruchy Trombóza, hypertenze, hypotenze, trombotické příhody
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
Plicní embolie, singultus
Poruchy jater a žlučových
cest
Zvýšené hodnoty jaterních enzymů

Tabulka 2. Tabulka nežádoucích účinků
Třída orgánových systémů
(MedDRA v. 18.0)
Frekvence: není známo
(z dostupných údajů nelze určit)
Gastrointestinální poruchy Žaludeční vředy (s možností perforace a krvácení peptického
vředu), perforace střev, žaludeční krvácení, pankreatitida,
ulcerózní zánět jícnu, esofagitida, nadýmání, bolest břicha,
průjem, dyspepsie, nevolnost
Poruchy kůže a podkožní
tkáně
Angioedém, hirsutismus, petechie, ekchymóza, atrofie kůže,
zarudnutí, zvýšená potivost, kožní strie, vyrážka, svědění,
kopřivka, akné
Poruchy svalové a kosterní
soustavy a pojivové tkáně
Svalová slabost, myalgie, myopatie, svalová atrofie, osteoporóza,
osteonekróza, patologická zlomenina, neuropatická artropatie,
artralgie, zpomalení růstu
Poruchy reprodukčního
systému a prsu
Nepravidelná menstruace
Celkové poruchy a reakce v
místě aplikace
Zhoršené hojení ran, periférní otok, únava, malátnost
Vyšetření Zvýšení nitroočního tlaku, snížení tolerance sacharidů, snížení
draslíku v krvi, zvýšení vápníku v moči, zvýšení močoviny
v krvi, potlačení reaktivity při kožních testech
Poranění, otravy a
procedurální komplikace
Kompresivní fraktura páteře, ruptura šlachy
† Peritonitida může být primárně projevenou známkou či příznakem gastrointestinální poruchy jako je perforace, obstrukce či
zánět slinivky břišní (viz bod 4.4).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Neexistuje klinický syndrom akutního předávkování kortikosteroidy. Hlášení akutní otravy a/nebo smrti
po akutním předávkování kortikosteroidy jsou vzácné. V případě předávkování neexistuje žádný
specifický protilék. Léčba při předávkování má být podpůrná a symptomatická. Methylprednisolon je
dialyzovatelný.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: hormony (léčiva s hormonální aktivitou)
ATC kód: HO2ABO
Methylprednisolon patří do skupiny syntetických glukokortikoidů.

Methylprednisolon je silný protizánětlivý steroid. Má větší protizánětlivý účinek než prednisolon a
menší tendenci vyvolávat retenci sodíku a tekutin. Relativní účinek methylprednisolonu vůči
hydrokortizonu je nejméně 4 ku1.

FARMAKODYNAMIKA
Glukokortikoidy difundují buněčnou membránou a tvoří komplexy se specifickými cytoplazmatickými
receptory. Tyto komplexy poté vstupují do buněčného jádra, vážou se na DNA (chromatin) a stimulují
transkripci mRNA s následnou proteosyntézou řady enzymů, jejichž aktivita, jak se zdá, je v konečném
důsledku zodpovědná za účinky glukokortikoidů po celkovém podání. Glukokortikoidy nemají důležitý
vliv jen na zánětlivé a imunologické procesy; zasahují významně rovněž do metabolismu glycidů,
bílkovin a tuků. Ovlivňují také kardiovaskulární systém, kosterní svalstvo a centrální nervový systém.

Účinky na zánětlivé a imunologické procesy:
Protizánětlivých, imunosupresivních a antialergických vlastností glukokortikoidů se využívá ve většině
terapeutických indikací. Tyto vlastnosti jsou podkladem těchto následujících účinků:
- redukce počtu imunoaktivních buněk v blízkosti zánětlivého ložiska,
- omezení vazodilatace,
- stabilizace membrán lysozomů,
- inhibice fagocytózy,
- snížení tvorby prostaglandinů a příbuzných látek.

Dávka 4,4 mg methylprednisolon acetátu (4 mg methylprednisolonu) má stejný glukokortikoidní
(protizánětlivý) účinek jako 20 mg hydrokortizonu. Mineralokortikoidní účinky methylprednisolonu
jsou minimální (200 mg methylprednisolonu má stejné mineralokortikoidní účinky jako 1 mg
dezoxykortikosteronu).

Účinky na metabolismus glycidů a proteinů:
Glukokortikoidy mají katabolický účinek na metabolismus proteinů. Uvolněné aminokyseliny jsou
v játrech, v procesu glukoneogeneze, přeměněny na glukózu a glykogen. Dochází k poklesu resorpce
glukózy v periferních tkáních, což může vést k hyperglykémii a glykosurii, zvláště u pacientů, kteří jsou
náchylní k diabetu.

Účinky na metabolismus tuků:
Glukokortikoidy se vyznačují lipolytickou aktivitou, jež postihuje především tkáně končetin. Zároveň
však vyvolávají i lipogenezi, jejíž projevy jsou nejzřetelnější v oblasti hrudníku, krku a hlavy. Tyto
účinky vedou ke změně rozložení tuku v organismu.

Maximální farmakologická účinnost kortikosteroidů nastupuje s určitým zpožděním vůči maximálním
hladinám v plazmě, což naznačuje, že většina účinků látek této skupiny je zprostředkována spíše
ovlivněním aktivity enzymů, než přímým působením léku.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Farmakokinetika methylprednisolonu je lineární, nezávislá na způsobu podání.

Absorpce:
Methylprednisolon se rychle vstřebává. Maximální hladina plazmatické koncentrace
methylprednisolonu po perorálním podání zdravým dospělým jedincům je dosažena během 1,5 až 2,hodin po podání dávky. Absolutní biologická dostupnost po perorálním podání u zdravých jedinců je
zpravidla vysoká (82-89%).

Distribuce:
Methylprednisolon se široce distribuuje do tkání, prochází hematoencefalickou bariérou a vylučuje se
do mateřského mléka. Jeho zdánlivý objem distribuce je přibližně 1,4 l/kg. Vazba methylprednisolonu
na proteiny plasmy u člověka je přibližně 77%.

Metabolismus:
Methylprednisolon se u člověka metabolizuje v játrech na neaktivní metabolity. Hlavními metabolity
jsou 20α-hydroxymethylprednisolon a 20β-hydroxymethylprednisolon. Metabolismus v játrech probíhá
primárně prostřednictvím enzymu CYP3A4 (Seznam lékových interakcí na základě metabolismu
zprostředkovaného CYP3A4 viz bod

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce).

Methylprednisolon, stejně jako mnoho substrátů CYP3A4, může být také substrátem pro ATP- binding
casette-transportní p-glykoprotein, který ovlivňuje distribuci do tkání a interakce s jinými léky.

Eliminace:
Průměrný poločas rozpadu methylprednisolonu je v rozmezí 1,8 až 5,2 hodin. Celková clearance je
přibližně 5 až 6 ml/min/kg.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Databáze neklinických údajů v kombinaci s údaji o bezpečnosti shromážděnými v průběhu několika let
klinických studií a prostřednictvím poregistračního sledování, podporují použití tablet
methylprednisolonu jako bezpečného a účinného protizánětlivého agens pro léčbu krátkodobých
zánětlivých poruch.

Na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném podávání u
myší, potkanů, králíků a psů nebyla v případě nitrožilního, intraperitoneálního, subkutánního,
intramuskulárního nebo orálního podání zjištěna žádná neočekávaná rizika. Toxicita zjištěná u studií
s opakovanými dávkami je stejná jako očekávaná toxicita v případě průběžného působení exogenních
adrenokortikálních steroidů.

Karcinogenní potenciál:
Methylprednisolon nebyl formálně hodnocen v karcinogenních studiích s hlodavci. Byly získány
variabilní výsledky s jinými glukokortikoidy, jejichž karcinogenita se testovala na myších a potkanech.
Z publikovaných údajů však vyplývá, že několik příbuzných glukokortikoidů včetně budesonidu,
prednisolonu a triamcinolonacetonidu může zvyšovat incidenci hepatocelulárních adenomů a karcinomů
po perorálním podání samečkům potkanů v pitné vodě. K těmto tumorogenním účinkům docházelo u
dávek, které byly nižší než typické klinické dávky v mg/m2.

Mutagenní potenciál:
Methylprednisolon nebyl formálně hodnocen z hlediska genotoxicity. Avšak methylprednisolon-
sulfonát, jehož struktura se podobá methylprednisolonu, nebyl mutagenní s anebo bez metabolické
aktivace v Salmonella typhimurium při 250 až 2 000 μg/plotnu, nebo v savčím buněčném genovém
mutačním testu využívajícím vaječníkové buňky čínského křečka při 2 000 až 10 000 μg/ml.
Methylprednisolon suleptanát neindukoval neplánovanou DNA syntézu v primárních hepatocytech
potkanů při 5 až 1 000 μg/ml. Navíc, z průzkumu zveřejněných údajů vyplývá, že prednisolonfarnezylát
(PNF), jenž má podobnou strukturu jako methylprednisolon, nebyl mutagenní s metabolickou aktivací
anebo bez ní v Salmonella typhimurium a Escherichia coli kmenech při 312 až 5 000 μg/plotnu. V linii
fibroblastických buněk křečka čínského způsobil PNF mírné zvýšení incidence strukturálních
chromozomálních aberací s metabolickou aktivací při nejvyšší testované koncentraci 1 500 μg/ml.

Reprodukční toxicita
Bylo prokázáno, že kortikosteroidy snižují fertilitu při podání potkanům. Avšak data z těchto studií
nejsou dostatečná.

Ukázalo se, že kortikosteroidy snižují plodnost, pokud se padávají potkanům. Samečkům potkanů se
podával kortikosteron v dávkách 0, 10 a 25 mg/kg/den subkutánní injekcí jedenkrát denně po dobu
týdnů, a pářili se s neošetřenými samičkami. Po 15-ti dnech se vysoká dávka snížila na 20 mg/kg/den.
Bylo pozorováno snížení počtu kopulačních spojení, což mohl být sekundární následek snížení
hmotnosti vedlejších orgánů. Snížil se počet implantací a živých plodů.


U řady druhů byl prokázán teratogenní účinek kortikosteroidů, pokud byly podávány v dávkách
odpovídajících lidské dávce. V reprodukčních studiích na zvířatech bylo prokázáno, že glukokortikoidy,
například methylprednisolon, zvýšily incidenci malformit (rozštěp patra, kosterní malformace), embryo-
fetální letality (např. zvýšení resorpcí) a intrauterinní růstové retardace.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam všech pomocných látek

monohydrát laktosy, kukuřičný škrob, sacharosa, kalcium-stearát

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

Medrol 4 mg: 3 roky
Medrol 16 mg: 5 let


6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Medrol 4 mg: bílá HDPE lahvička s dětským bezpečnostním PP uzávěrem, krabička;
průhledný PVC/Al blistr, krabička

Medrol 16 mg: skleněná lahvička s uzávěrem z plastické hmoty, krabička;
blistr PVC/Al, krabička

Balení:
Medrol 4 mg: 30 a 100 tablet
Medrol 16 mg: 50 a 14 tablet

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Veškerý nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Pfizer, spol. s r.o., Stroupežnického 17, 150 00 Praha 5, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/A

MEDROL 4 mg: 56/156/88-A/C
MEDROL 16 mg: 56/156/88-B/C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 25.3.1988
Datum posledního prodloužení registrace: 4.11.

10. DATUM REVIZE TEXTU

24. 6.