Maltofer Farmaceutické údaje o léku

sp.zn.sukls
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Maltofer 50 mg/ml perorální kapky, roztok



2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml (20 kapek) roztoku obsahuje:
polymaltosum ferricum 178,6 mg, což odpovídá ferrum (Fe3+) 50 mg.

Pomocné látky se známým účinkem:
Jeden ml obsahuje sacharózu 50 mg, sodnou sůl metylparabenu (E 219) 2,0 mg; sodnou sůl
propylparabenu (E 217) 0,22 mg; celkové množství sodíku je 6 mg.

Úplný seznam pomocných látek vizbod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Perorální kapky, roztok
Tmavě hnědý roztok


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Léčba nedostatku železa bez anémie (latentní nedostatek železa) a anémie z nedostatku železa
(manifestní nedostatek železa) u dospělých pacientů, dospívajících a dětí.
Přípravek je preventivně dále podáván těhotným a kojícím ženám, dětem a dospívajícím, ženám
v produktivním věku a dospělým (např. vegetariánům a starším osobám) k doplnění nedostatečné
denní dávky železa ve stravě (RDA – Recommended Daily Dietary Allowances).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Léčba anémie z nedostatku železa u dětí a dospělých
Léčba trvá asi 3 až 5 měsíců, dokud není dosaženo normální hodnoty hemoglobinu (Hb). Potom má
léčba několik týdnů pokračovat s použitím dávek předepisovaných při nedostatku železa bez anémie,
aby byly doplněny zásoby železa.

Léčba anémie z nedostatku železa v těhotenství:
Léčba má pokračovat až do dosažení normální hodnoty hemoglobinu (Hb). Potom má léčba
pokračovat minimálně do konce těhotenství s použitím dávkování předepisovaného při nedostatku
železa bez anémie, aby byly doplněny zásoby železa a pokryta zvýšená potřeba železa v těhotenství.

Léčba a prevence nedostatku železa bez anémie:
Léčba trvá 1 až 2 měsíce.



Tabulka 1: Dávkování u dětí a dospělých v závislosti na věku:
Pacient Léčba anémie
z nedostatku železa
Léčba nedostatku
železa bez anémie
Prevence nedostatku
železa
Předčasně narozené
děti
1–2 kapky (2,5–5 mg
železa) na kg tělesné
hmotnosti denně
– –
Děti do 1 roku 10–20 kapek
(25–50 mg železa)
denně
6–10 kapek
(15–25 mg železa)
denně
2–4 kapky
(5–10 mg železa) denně
Děti 1–12 let 20–40 kapek
(50–100 mg železa)
denně
10–20 kapek
(25–50 mg železa)
denně
4–6 kapek
(10–15 mg železa)
denně
Děti nad 12 let, dospělí
a kojící ženy
40–120 kapek
(100–300 mg železa)
denně
20–40 kapek
(50–100 mg železa)
denně
4–6 kapek
(10–15 mg železa)
denně
Těhotné ženy 80–120 kapek
(200–300 mg železa)
denně
40 kapek
(100 mg železa) denně
20–40 kapek
(50–100 mg železa)
denně

Tabulka 2: Dávkování perorálních kapek polymaltosum ferricum v závislosti na tělesné hmotnosti
Pacient Léčba anémie z nedostatku
železa
Léčba a prevence
nedostatku železa bez
anémie:
Děti (< 15 kg) a předčasně
narozené děti
2,5–5 mg železa na kg tělesné
hmotnosti denně
(1–2 kapky na kg tělesné
hmotnosti denně)
2,5 mg železa na kg tělesné
hmotnosti denně
(1 kapka na kg tělesné
hmotnosti denně)
Děti (15–30 kg) 50–100 mg železa denně
(20–40 kapek denně)
25–50 mg železa denně
(10–20 kapek denně)
Děti (> 30 kg) a dospělí 100–300 mg železa denně
(40–120 kapek denně)
50–100 mg železa denně
(20–40 kapek denně)

Zvláštní populace
U pacientů s poruchou funkce jater nebo ledvin, starších pacientů a u pacientů s prokázanou
významnou gastrointestinální poruchou či s takovou poruchou v anamnéze nejsou dostupné buď žádné,
nebo jen velmi omezené údaje z klinických studií. Vezmeme-li v úvahu zkušenosti z období po
uvedení přípravku na trh, žádné skutečnosti nenaznačují, že by bezpečnostní profil a profil účinnosti
přípravku Maltofer byl u těchto pacientů jiný; proto nejsou u těchto populací pacientů potřebná žádná
specifická doporučení týkající se dávkování.

Způsob podání

Denní dávku lze rozdělit do dílčích dávek nebo jí lze užít najednou.
Jídlo a pití nemá na vstřebávání železa z přípravku Maltofer vliv. Přípravek Maltofer je možné užívat
bez jídla i s jídlem. Doporučuje se však užívat přípravek Maltofer během jídla nebo bezprostředně po
něm. Mohou se tím zmírnit gastrointestinální nežádoucí účinky.
Maltofer lze míchat s ovocnými a zeleninovými šťávami a s dětskou nebo kojeneckou stravou. Mírná
změna barvy po smíchání nemá vliv na chuť šťáv nebo dětské stravy ani na účinnost přípravku
Maltofer.
Láhev je nutné držet kolmo, abyste zajistili přesné dávkování přípravku Maltofer kapky. Kapky by
měly proudit okamžitě. Pokud se tak neděje, lehce klepněte na lahvičku, aby se vytvořila kapka.
Lahvičkou netřepejte.
Smísení přípravku Maltofer s tekutou stravou také pomáhá předcházet zabarvení zubů.



4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na polymaltosum ferricum nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Nadměrná zátěž železem, například hemochromatóza, hemosideróza.
Poruchy využití železa, například anémie z otravy olovem, sideroachrestická anémie, talasémie.
Anémie nezpůsobená nedostatkem železa, například hemolytická anémie nebo megaloblastová anémie
způsobená nedostatkem vitamínu B12.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Anémii mohou způsobovat infekce nebo tumor. Vzhledem k tomu, že železo lze použít pouze po
vyléčení primárního onemocnění, je doporučeno provést vyhodnocení přínosu a rizika.

Během léčby přípravkem Maltofer může dojít k tmavému zbarvení stolice; to však nemá žádný
klinický význam.

Maltofer kapky obsahuje:
• Sodnou sůl propylparabenu a sodnou sůl metylparabenu
Mohou způsobit alergické reakce (pravděpodobně zpožděné).
• Sacharózu
Obsahuje 50 mg sacharózy v 1 ml. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí
fruktózy, malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo sacharázo-izomaltázovou deficiencí nemají
tento přípravek užívat. Může být škodlivý pro zuby.
• Sodík
Obsahuje 6 mg sodíku v 1 ml, což odpovídá 0,3 % doporučeného maximálního denního příjmu
sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.

Informace pro diabetiky
Neočekává se, že příjem přípravku Maltofer bude mít u pacientů s diabetem vliv na každodenní léčbu
inzulinem. Jeden ml přípravku Maltofer kapky obsahuje 0,01 chlebové jednotky.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Ve třech studiích na lidech (zkřížené studie, 22 pacientů ve studii) byly hodnoceny interakce
polymaltosum ferricum (s kyselinou listovou a bez ní) s tetracyklinem a hydroxidem hlinitým. Nebylo
pozorováno žádné významné snížení absorpce tetracyklinu. Koncentrace tetracyklinu v plazmě
neklesla pod hodnotu minimální inhibiční koncentrace nezbytné pro bakteriostázu. Absorpce železa
z polymaltosum ferricum nebyla hydroxidem hlinitým ani tetracyklinem snížena. Polymaltosum
ferricum lze tedy podávat současně s tetracyklinem nebo jinými fenolickými sloučeninami
i s hydroxidem hlinitým.

Studie na potkanech neprokázaly žádné interakce polymaltosum ferricum s tetracyklinem, hydroxidem
hlinitým, acetylsalicylátem, sulfasalazinem, uhličitanem vápenatým, octanem vápenatým
a fosforečnanem vápenatým v kombinaci s vitamínem D3, bromazepamem, aspartátem hořečnatým,
D­penicilaminem, metyldopou, paracetamolem a auranofinem.

Podobně nebyly ve studiích in vitro pozorovány žádné interakce polymaltosum ferricum se složkami
potravin, jako jsou například kyselina fytová, kyselina šťavelová, tanin, alginát sodný, cholin
a cholinové soli, vitamín A, vitamín D3 a vitamín E, sójový olej a sójová mouka. Tyto výsledky
naznačují, že polymaltosum ferricum může být užíván během jídla nebo bezprostředně po něm. Mléko
nemá na vstřebávání železa z přípravku Maltofer vliv. Přípravek Maltofer lze tudíž smísit s mateřským
nebo kravským mlékem.

Test detekce okultního krvácení (pro hemoglobin selektivní) není narušen, a proto není nutné léčbu
přerušovat.



Současné podávání parenterálního železa a přípravku Maltofer není doporučeno, protože absorpce
perorálně podaného železa by se snížila.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

K dispozici nejsou žádné údaje z klinických studií o používání přípravku Maltofer u těhotných žen
v prvním trimestru. K dnešnímu dni nejsou k dispozici žádné zprávy o závažných nežádoucích
účincích přípravku Maltofer v terapeutických dávkách při léčbě anémie v těhotenství. U zvířat nebylo
prokázáno žádné riziko pro plod ani matku (viz bod 5.3).

Studie u těhotných žen po prvním trimestru neprokázaly žádné nežádoucí účinky na matky a/nebo
novorozence (viz bod 5.1). Proto je negativní vliv na plod při podávání přípravku Maltofer
nepravděpodobný.

Kojení
Mateřské mléko přirozeně obsahuje železo, které je vázáno na laktoferrin. Není známo, jaké množství
železa přechází z polymaltosum ferricum do mateřského mléka. Není pravděpodobné, že by podávání
přípravku Maltofer kojícím ženám způsobilo u kojenců nežádoucí účinky.

Jako preventivní opatření mají ženy v plodném věku a těhotné a kojící ženy přípravek Maltofer
používat pouze po konzultaci s lékařem nebo lékárníkem. Doporučuje se provést vyhodnocení přínosů
a rizik.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Nebyly provedeny žádné relevantní studie. Není však pravděpodobné, že by přípravek Maltofer měl
nějaký vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Bezpečnost a snášenlivost přípravku Maltofer byla hodnocena v metaanalýze 24 publikací nebo zpráv
o klinických studiích zahrnujících celkový počet 1 473 exponovaných pacientů.
Zásadní nežádoucí účinky léčiva, jež byly v těchto hodnoceních hlášeny, lze zařadit do čtyř tříd
orgánových systémů (viz tabulka 3).

Dobře známým nežádoucím účinkem léčiva po perorálním podání přípravků obsahujících železo je
změna zbarvení stolice; tento jev se však nepokládá za klinicky relevantní a bývá podhlašován.
Dalšími často pozorovanými nežádoucími účinky léčiva jsou gastrointestinální poruchy (průjem,
nauzea, bolest břicha a zácpa).



Tabulka 3: Nežádoucí účinky léčiva zjištěné v klinických hodnoceních a v období po uvedení
přípravku na trh
Třída orgánových
systémů
Velmi časté
(≥ 1/10)
Časté
(≥ 1/100 až < 1/10)
Méně časté
(≥ 1/1 000 až
< 1/100)
Vzácné (≥ 1/10 až < 1/1 000)
Poruchy
nervového systému
Bolest hlavy Třes
Gastro-intestinální
poruchy
Změna
zbarvení
stolice(1)
Průjem, nauzea,
bolest břicha(2),
zácpa
Zvracení(3), změna
zbarvení zubů,
gastritida

Poruchy kůže
a podkožní tkáně
Pruritus, vyrážka(4, 5),
kopřivka(5), erytém(5)

Poruchy svalové
a kosterní soustavy
a pojivové tkáně
Svalový spasmus(6),
myalgie
Změna zbarvení stolice byla v metaanalýze hlášena s nižší frekvencí, jde však o dobře známý
účinek léčiva při perorální léčbě železem obecně. Proto byl tento účinek zařazen do kategorie
nežádoucích účinků s velmi častou frekvencí.
Zahrnuje bolest břicha, dyspepsii, epigastrický diskomfort, břišní distenzi.
Zahrnuje zvracení a regurgitaci.
Zahrnuje vyrážku, makulózní vyrážku a vezikulózní vyrážku.
Nežádoucí účinky vycházející ze spontánního hlášení po uvedení přípravku na trh s odhadovanou
incidencí < 1/491 pacientů (horní hranice 95% intervalu spolehlivosti).
Zahrnuje mimovolní svalové kontrakce.


Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha webová adresa: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

V případě předávkování je intoxikace nebo akumulace železa u přípravku Maltofer kvůli nízké toxicitě
polymaltosum ferricum (např. u myší nebo potkanů: smrtelná dávka, 50 % (LD50) > 2 000 mg Fe/kg
tělesné váhy) a řízenému vychytávání železa aktivním vstřebáváním, řízeném požadavky a omezujícím
příjem železa, nepravděpodobnéá. Nebyly hlášeny žádné případy náhodné otravy s fatálními následky.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antianemika, perorální přípravky obsahující trojmocné železo,
komplex železa s isomaltosou.
ATC kód: B03AB
Mechanismus účinku
V polymaltosum ferricum je polynukleární jádro hydroxidu železitého na povrchu obklopeno
množstvím nekovalentně vázaných molekul polymaltózy, v důsledku čehož dosahuje celková
průměrná molekulová hmotnost přibližně 50 kDa. Polynukleární jádro polymaltosum ferricum


obsahující železo má strukturu podobnou struktuře fyziologického proteinu feritinu (ukazatele stavu
zásob železa). Polymaltosum ferricum je stabilní komplex a ve fyziologických podmínkách neuvolňuje
velké množství železa. V důsledku velikosti jeho molekul je rozsah difuze polymaltosum ferricum přes
slizniční membránu asi 40násobně nižší než u většiny solí dvojmocného železa rozpustných ve vodě,
existujících ve formě vodného roztoku jako iontový komplex hexaqua-železnatý. Železo z komplexu
polymaltosum ferricum je ve střevě absorbováno prostřednictvím aktivního mechanismu.

Farmakodynamické účinky
Absorbované železo se váže na transferin a využívá se k syntéze hemoglobinu v kostní dřeni nebo se
ukládá, především v játrech, kde se váže na feritin.
Informace o farmakodynamických vlastnostech při interakci s jinými léky viz bod 4.5.

Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost přípravku Maltofer při normalizaci Hb a doplňování hladiny zásob železa byla prokázána
v početných randomizovaných, placebem nebo referenčním přípravkem kontrolovaných klinických
studiích provedených u dospělých a dětí s různou hladinou železa. Do těchto hodnocení se zapojilo
více než 3 800 účastníků, z nichž přibližně 2 300 byl podáván přípravek Maltofer.

Dospělí a starší pacienti
Ve dvou placebem kontrolovaných studiích přípravek Maltofer (200 mg železa/den) významně zvýšil
u neanemických dospělých s nedostatkem železa po 8 týdnech léčby hodnoty Hb a po 6 měsících léčby
hladinu feritinu v séru.

Ve studiích kontrolovaných referenčním přípravkem a zahrnujících > 300 dospělých pacientů léčených
přípravkem Maltofer (100 až 200 mg železa/den) došlo v důsledku léčby Maltoferem k významnému
zvýšení hodnot Hb, podobnému nárůstu, jenž byl zaznamenán po 3 týdnech až 6 měsících léčby
síranem železnatým nebo fumarátem železnatým.
Ukázalo se, že účinnost Maltoferu se zvyšovala v závislosti na dávce; normálních hodnot Hb dosáhlo
více pacientů užívajících 200 mg než pacientů užívajících 100 mg železa ve formě Maltoferu. Rovněž
doba potřebná k dosažení normální hodnoty Hb byla tím kratší, čím vyšší byla dávka.

Bylo prokázáno, že přípravek Maltofer byl dobře snášen a vyvolával méně nežádoucích účinků,
zejména v gastrointestinálním traktu, než přípravky s dvojmocným železem.

Placebem kontrolované klinické studie u dospělých
V randomizované, jednoduše zaslepené studii bylo 46 dárců krve s normální hodnotou Hb (≥ 135 g/l)
a buď normální (hladina feritinu v séru 50–150 ng/ml; n = 23) nebo nedostatečnou (hladina feritinu
v séru < 20 ng/ml; n = 23) zásobou železa randomizováno buď do skupiny léčené žvýkacími tabletami
Maltofer (100 mg železa dvakrát denně s jídlem) nebo do skupiny, jíž bylo podáváno odpovídající
placebo, a to celkem po dobu 8 týdnů. U jedinců s nedostatkem železa užívajících Maltofer (n = 11)
bylo ve srovnání s jedinci užívajícími placebo (n = 12) pozorováno významné zvýšení hodnoty Hb (ze
143 na 150 g/l; p = 0,03) a doplnění tělesných zásob železa (zvýšení hladiny feritinu v séru ze 16,2 na
43,2 ng/ml; p = 0,002). U jedinců s normální zásobou železa nevykázal přípravek Maltofer (n = 11) ani
placebo (n = 12) významný účinek. Léčba žvýkacími tabletami Maltofer byla dobře snášena, nebyly
hlášeny žádné symptomy gastrointestinálních poruch.

V 6měsíční, dvojitě zaslepené, randomizované studii bylo 48 pacientů mužského pohlaví
s nedostatkem železa, definovaným jako hladina feritinu v séru ≤ 30 ng/ml, randomizováno k léčbě
tabletami Maltofer (200 mg železa/den), mikrotobolkami síranu železnatého (180 mg železa/den) nebo
placebem podávaným s jídlem a s 50 mg kyseliny askorbové. 6měsíční hodnocení dokončilo čtyřicet
pět jedinců (n = 15 v každé skupině). V 6. měsíci bylo výsledkem léčby Maltoferem zvýšení hodnoty
Hb (+3,3 g/l; p < 0,05 vs. placebo). Zvýšení hladiny feritinu v séru činilo ve skupině s Maltoferem
27,4 ng/ml (p < 0,05 vs. placebo). Léčba tabletami Maltoferu byla dobře snášena a vyvolávala méně
symptomů gastrointestinálních poruch než běžné přípravky se síranem železnatým.



Krátkodobé, referenčním přípravkem kontrolované studie (trvající < 12 týdnů)
Ve dvojitě zaslepené, dvojitě maskované studii bylo 121 dospělých s anemií z nedostatku železa
(definovanou jako Hb o hodnotě 85–120 g/l, střední obsah hemoglobinu v erytrocytu (MCH) < 28 pg
a/nebo střední koncentrace hemoglobinu v erytrocytu < 33 g/dl) randomizováno k léčbě tabletami
Maltoferu (100 mg železa dvakrát denně s jídlem; n = 60) nebo k léčbě standardní dávkou síranu
železnatého (60 mg železa 3krát denně 30 minut před jídlem; n = 61) po dobu 9 týdnů. V souboru
podle protokolu (n = 80) došlo v 3. týdnu ve skupině s Maltoferem (p = 0,01) k významnému zvýšení
průměrné hodnoty Hb ze 107,4 g/l na 113,4 g/l. V 9. týdnu byla průměrná hodnota Hb ve skupině
s Maltoferem 120,3 g/l (p < 0,05 vs. 3 týdny). V souboru podle původního léčebného záměru (n = v každé skupině) se po 9 týdnech ve skupině s Maltoferem hodnoty Hb významně zvýšily ze 108,9 g/l
na 121,1 g/l (p < 0,0001). Nejčastějším nežádoucím účinkem souvisejícím s léčbou Maltoferem byl
průjem (n = 5).

Studie kontrolované referenčním přípravkem trvající ≥ 12 týdnů
V otevřené, randomizované studii s jedním centrem a paralelními skupinami byla u 143 anemických
dárců krve (Hb < 136 g/l u mužů, Hb < 120 g/l u žen; hladina feritinu v séru < 20 ng/ml) srovnávána
léčba kapkami Maltofer se sirupem síranu železnatého, 100 mg železa dvakrát denně po dobu 12 týdnů.
Hodnoty Hb, středního objemu erytrocytu (MCV) a MCH se u obou léčebných skupin zvýšily
v podobném rozsahu. Nárůst hladiny feritinu v séru činil u skupiny s Maltoferem 2,6 ng/ml.
Nejčastějším nežádoucím účinkem byla intolerance projevující se v gastrointestinálním traktu, jež byla
významně méně častá u léčby Maltoferem (44,7 % u skupiny se síranem železnatým vs. 8,6 – 17,5 %
u skupiny s Maltoferem; p < 0,0001).

Ve 12týdenní randomizované studii byly hodnoceny dvě dávky žvýkacích tablet Maltoferu (100 mg
jednou resp. dvakrát denně) ve srovnání se síranem železnatým (60 mg dvakrát denně). Studie se
účastnilo 145 dárců krve s anemií z nedostatku železa (Hb < 133 g/l u mužů, Hb < 116 g/l u žen).
Tablety Maltofer byly podávány s jídlem (snídaně a večeře), síran železnatý byl podáván nalačno. Ze
studie bylo vyřazeno celkem 15 pacientů, a to zejména v důsledku porušení protokolu. Vzhledem
k normalizaci hodnot Hb se denní dávka 200 mg železa v přípravku Maltofer (100 mg dvakrát denně)
ukázala jako účinnější než dávka 100 mg železa v přípravku Maltofer (jednou denně). Po završení
12 týdnů dosáhlo normální hodnoty Hb téměř 80 % pacientů, jimž byl podáván Maltofer 200 mg
železa/den (n = 45), ve srovnání s 50 % pacientů, kterým byl podáván Maltofer 100 mg železa/den
(n = 40). U obou skupin s Maltoferem došlo k výskytu nauzey a zvracení, přičemž mezi skupinami
nebyl v tomto ohledu žádný rozdíl. V důsledku těchto nežádoucích účinků neukončil žádný z pacientů
ze skupiny s Maltoferem léčbu předčasně, zatímco ve skupině se síranem železnatým ukončilo léčbu
v důsledku nauzey a zvracení 24 % pacientů.

Studie u dospívajících
V placebem kontrolované studii provedené u 120 dospívajících ve věku 15 až 18 let se prokázalo, že
Maltofer zlepšil hladinu železa u dospívajících s nedostatkem železa (s anemií i bez ní). Jedinci byli
rozděleni do 4 skupin s 30 jedinci na skupinu: kontrolní skupina s placebem, kontrolní skupina se
suplementem, skupina s nedostatkem železa (saturace transferinu (TSAT) < 16 %; Hb ≥ 115 g/l
u chlapců, Hb ≥ 105 g/l u děvčat) a skupina s nedostatkem železa a anemií (Hb < 105 g/l). Třem
skupinám s aktivní léčbou byl po dobu 8 měsíců 6 dní v týdnu podáván Maltofer ve formě tablet
v dávce 100 mg železa/den. Na konci studie vykázaly všechny tři léčebné skupiny ve srovnání se
skupinou s placebem významné zvýšení parametrů železa, včetně korekce nedostatku železa a anemie.
Nebyly hlášeny žádné gastrointestinální nežádoucí účinky.

Těhotné a kojící ženy
Ve prospěch účinnosti a bezpečnosti přípravku Maltofer vypovídá otevřená, randomizovaná,
kontrolovaná studie provedená u 80 těhotných žen s anemií z nedostatku železa (Hb ≤ 105 g/l, hladina
feritinu v séru ≤ 15 ng/ml). Pacientky byly randomizovány v poměru 1:1 a byl jim podáván buď
Maltofer (n = 39) nebo síran železnatý (n = 41), v každé skupině 100 mg železa dvakrát denně během
jídla či po jídle po dobu 90 dní. Ve skupině s Maltoferem se hodnota Hb zvýšila z 96,4 ± 8,9 g/l při
výchozím stavu na 103,0 ± 7,0 g/l v den 30, 110,5 ± 7,5 g/l v den 60 a 118,9 ± 5,3 g/l v den 90. V téže
skupině dosáhla hladina feritinu v séru v den 90 hodnoty 17,9 ± 3,9 ng/ml. Nežádoucí účinky byly
významně méně časté ve skupině s Maltoferem než ve skupině se síranem železnatým; došlo k nim


u 12 (29,3 %) resp. 22 (56,4 %) pacientek (p = 0,015). Adherence pacientek k léčbě byla významně
lepší ve skupině s Maltoferem. V den 90 byl průměrný počet tablet/obalů vrácených ve skupině
s Maltoferem významně nižší než průměrný počet tablet vrácených ve skupině se síranem železnatým
(1,53 resp. 2,97; p = 0,015).

Kontrolovaná klinická studie u Maltoferu ve srovnání s neléčenou kontrolní skupinou zahrnovala
50 zdravých, neanemických kojících matek s normálními ukazateli krevního obrazu, hladinou feritinu
v séru vyšší než 30 ng/ml a dostatečným množstvím mateřského mléka. V této studii, jež hodnotila
účinnost a bezpečnost Maltoferu u kojících matek a jejich dětí, byly 25 ženám po dobu 3 měsíců
podávány žvýkací tablety Maltoferu (100 mg železa/den), zbývajícím 25 ženám nebyl podáván žádný
přípravek obsahující železo. U matek léčených Maltoferem se po 3 měsících průměrná hodnota Hb
zvýšila ze 111 ± 0,41 při výchozím stavu na 124 ± 0,56 g/l a hladina feritinu v séru stoupla ze
44,53 ± 1,12 na 67,55 ± 1,2 ng/ml (p < 0,001 pro všechny parametry). U neléčených matek klesla
průměrná hodnota Hb ze 111,5 ± 0,35 na 91,1 ± 0,38 g/l a hladina feritinu v séru se snížila ze
44,95 ± 1,69 na 19,03 ± 1,54 ng/ml (p < 0,001 pro všechny parametry). Podobný trend byl po
měsících pozorován u kojených dětí, kdy došlo k významnému poklesu hodnoty Hb (ze
167,1 ± 0,45 g/l ve výchozím stavu na 125,9 ± 0,59 g/l) a hladiny feritinu v séru (ze
151,5 ± 1,51 ng/ml na 95,99 ± 1,44 ng/ml), když matkám nebylo podáváno železo (p < 0,001 pro
všechny parametry). U matek léčených Maltoferem bylo pozorováno významné zvýšení (p < 0,001)
hladiny železa v mateřském mléku (12,3 ± 0,1 na 20,4 ± 0,26 μmol/l) a laktoferinu (3,75 ± 0,05 na
3,96 ± 0,03 g/l). Novorozenci matek, jimž byl podáván Maltofer, vykazovali po 3 měsících léčby
normální hodnoty Hb a parametrů železa. U žádné z matek ani jejich dětí nebyly hlášeny žádné
významné nežádoucí účinky léčby Maltoferem.

Tyto výsledky potvrdila jiná studie kojících matek s mírnou anemií z nedostatku železa v 7. až
12. týdnu po porodu. Sedm žen bylo léčeno kapkami Maltofer v dávce 300 mg železa denně, snížené
po 2,5 až 3 měsících léčby o polovinu. Dalších 14 kojících matek bylo léčeno Maltoferem v kombinaci
s kyselinou listovou (Maltofer Fol) ve formě tablet. Po 3,5 až 4 měsících léčby se hematologické
parametry matek zvýšily na hodnoty v normálním rozmezí (např. hodnota Hb se zvýšila z 91 ± 2,1 na
121 ± 1,6 g/l, hladina feritinu v séru ze 6 (2–12) na 34 (28–61) ng/ml) a hladina železa a laktoferinu
měřená v mateřském mléce se zlepšila. U kojených dětí se rovněž zlepšily ukazatele červených
krvinek – hodnota Hb vzrostla ze 114,1 ± 1,8 g/l ve výchozím stavu na 124,3 ± 2,9 g/l na konci studie.
Léčba Maltoferem byla dobře snášena.

Pediatrická populace
Ve dvojitě zaslepené kontrolované studii byla srovnávána účinnost, tolerance a dodržování léčby
kapkami Maltofer se stejnými parametry u kapek síranu železnatého. Dětem ve věku od 6 měsíců do
let s diagnózou anemie z nedostatku železa (Hb = 80–110 g/l; MCV ≤ 70 fl, hladina železa v séru
≤ 30 mcg/dl, celková vazebná kapacita pro železo < 470 mcg/dl, TSAT ≤ 15 %, hladina feritinu v séru
< 7 ng/ml) byl podáván buď Maltofer (n = 50) nebo síran železnatý (n = 50), a to jako 5 mg železa/kg
tělesné hmotnosti v 1 denní dávce časně ráno. Ze 100 zařazených dětí bylo 11 ze studie vyřazeno
a výsledky byly vyhodnoceny u zbývajících 89 pacientů (45 ve skupině s Maltoferem). Po 12 týdnech
léčby Maltoferem se hodnota Hb zvýšila ze 101,3 ± 8,9 na 118,9 ± 5,8 g/l a hladina feritinu v séru
z 18,73 ± 3,32 na 46,38 ± 3,34 ng/ml. Nejčastějším během léčby pozorovaným nežádoucím účinkem
byla zácpa, k níž došlo u 40 % dětí léčených Maltoferem a 61 % dětí léčených síranem železnatým.
Přijatelnost, dodržování léčby a tolerance byly vyšší ve skupině léčené Maltoferem než ve skupině
léčené síranem železnatým. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 4:

Tabulka 4: Parametry účinnosti před zahájením a po uplynutí 12 týdnů léčby Maltoferem nebo
síranem železnatým u dětí s anemií z nedostatku železa
Skupina s Maltoferem (n = 45) Skupina se síranem železnatým (n = 44)
Výchozí stav 12 týdnů Výchozí stav 12 týdnů


Skupina s Maltoferem (n = 45) Skupina se síranem železnatým (n = 44)
Výchozí stav 12 týdnů Výchozí stav 12 týdnů
Hb (g/l) 101,3 ± 8,9 118,9 ± 5,8 101,6 ± 6,5 106,9 ± 7,MCV (fl) 64,13 ± 10,80 78,68 ± 12,67 63,12 ± 11,89 69,21 ± 8,Železo v séru (mcg/dl) 25,28 ± 9,67 45,34 ± 12,38 24,91 ± 8,69 35,34 ± 10,Feritin v séru (ng/ml) 18,73 ± 3,32 46,38 ± 3,34 18,29 ± 2,78 36,56 ± 6,Transferin (mg/dl) 215,73 ± 30,48 216,38 ± 22,34 218,29 ± 19,78 219,56 ± 12,Saturace transferinu (%) 10,80 ± 3,20 15,33 ± 3,45 10,20 ± 4,12 16,01 ± 2,Poznámky: Hb = hemoglobin; mcg = mikrogramy; MCV = střední objem erytrocytu.

Účinnost podávání Maltoferu a síranu železnatého na hematologické parametry byla hodnocena
v 6měsíční, randomizované, komparativní klinické studii u 37 dětí (ve věku 8 měsíců až 14 let,
22 chlapců a 15 děvčat) s anemií z nedostatku železa (Hb < 115 g/l, hematokrit < 35 %, MCV < 75 fl,
feritin < 20 ng/ml). Děti byly randomizovány k 3měsíční léčbě buď 6 mg železa/kg tělesné hmotnosti
denně ve formě sirupu Maltofer (n = 17) nebo síranu železnatého (n = 20), následované dávkou 3 mg
železa/kg tělesné hmotnosti denně po dobu dalších 3 měsíců. Průměrná hodnota Hb se v průběhu
6měsíčního léčebného období u skupiny s Maltoferem zvýšila ze 100 ± 6 g/l na 116 ± 7 g/l, zatímco
hladina feritinu v séru klesla ze 22,6 ± 24,3 ng/ml na 11,8 ± 7,8 ng/ml.

V randomizované otevřené studii provedené u 103 dětí ve věku > 6 měsíců s anemií z nedostatku
železa byla srovnávána účinnost, tolerance a přijatelnost léčby sirupem Maltofer (n = 52) a sirupem
ferroglycin-sulfátu (n = 51). Pacientům bylo podáváno 5 mg železa/kg/den po dobu 4 měsíců.
Průměrné zvýšení hodnoty Hb od výchozího stavu do 1. měsíce a do 4. měsíce činilo u skupiny
s Maltoferem 12 ± 9 g/l resp. 23 ± 13 g/l (u obou p = 0,001 vs. výchozí stav). Gastrointestinální
nežádoucí účinky udávalo ve skupině s Maltoferem 26,9 % dětí ve srovnání s 50,9 % dětí ve
srovnávací skupině (p = 0,012). V 1. a 4. měsíci byla přijatelnost a ochota dětí užívat lék významně
vyšší ve skupině s Maltoferem než ve srovnávací skupině.

Účinnost a bezpečnost při prevenci anemie byla hodnocena v otevřené studii srovnávající 6–8 měsíců
léčby kapkami Maltofer se sirupem glukonátu železnatého u 105 zdravých dětí ve věku 4–6 měsíců
v době zařazení. Pacienti byli náhodně zařazeni buď do skupiny s Maltoferem (n = 52) nebo do
skupiny s glukonátem železnatým (n = 53), s dávkami 7,5 mg železa/den pro věk 4–6 měsíců
a 15,0 mg železa/den pro věk 6–12 měsíců. Maltofer byl účinný při prevenci anemie z nedostatku
železa v kojeneckém věku. Počet dětí s hodnotou Hb < 110 g/l činil 19,2 % (5,7 % ve srovnávací
skupině, p < 0,04) a průměrná hodnota Hb byla ve věku 1 roku 116,8 ± 1,1 g/l (120,4 ± 0,9 g/l ve
srovnávací skupině, p = 0,014). Ve 12 měsíci nebyl mezi oběma skupinami žádný významný rozdíl
v hodnotě hladiny železa v séru, hladiny feritinu v séru, středního objemu erytrocytu, středního obsahu
hemoglobinu v erytrocytu, distribuce červených krvinek, hematokritu a hladiny transferinu. Symptomy
poruch gastrointestinálního traktu se vyskytly u 25 % dětí ve skupině s Maltoferem a u 47 % dětí ve
skupině s glukonátem železnatým (p = 0,025).

Účinnost Maltoferu byla rovněž zkoumána u 68 předčasně narozených dětí (gestační věk ≤ 32 týdnů).
Subjektům byl podáván Maltofer v dávce 5 mg železa/kg/den zahájené buď v 2. týdnu (n = 32) nebo
ve 4. týdnu (n = 36) věku. Hematologické parametry a parametry hladiny železa byly zjišťovány ve 2.,
4. a 8. týdnu věku. Podle očekávání byl u obou skupin pozorován postupný pokles hladiny železa;
ukázalo se však, že zahájení podávání ve 2. týdnu věku bylo vzhledem k hodnotě hladiny železa
významně účinnější než ve 4. týdnu věku (p < 0,05 pro všechny parametry). Časná léčba nevyvolávala
zvýšené riziko nemocí souvisejících s předčasným narozením.

V randomizované, multicentrické, dvojitě zaslepené srovnávací klinické studii provedené
u 113 kojenců a malých dětí (ve věku 6 měsíců až 4 roky; 61 % bylo mladších 2 let věku) trpících
anemií z nedostatku železa (Hb < 110 g/l) byl zkoumán vliv stravy požité současně s Maltoferem.
Podstatou léčby bylo užívání 2,5 mg železa/kg tělesné hmotnosti denně podávaného ve formě kapek
Maltofer, a to buď s jídlem (skupina A, n = 60) nebo mezi jídly (1 hodinu před nebo 2 hodiny po
jakémkoli jídle, skupina B, n = 53), po dobu 90 dní. Hodnocenými klinickými symptomy byla únava,


apatie, anorexie a podrážděnost; každý symptom byl vyhodnocen na dané škále (0=neprojevuje se,
1=mírný, 2=výrazný). Celkového skóre (0–8) bylo dosaženo sečtením hodnot jednotlivých symptomů.
Analýza účinnosti byla provedena na základě údajů od 93 pacientů, kteří dokončili celé sledované
období. U obou skupin byl zaznamenán významný pokles globálního klinického skóre: při podávání
Maltoferu s jídlem (skupina A) došlo k průměrnému snížení z 2,70 na 0,74, při podávání Maltoferu
mezi jídly (skupina B) došlo ke snížení z 2,67 na 0,98. Hodnota Hb se zvýšila z 98,4 g/l na 111,9 g/l
u skupiny, jíž byl Maltofer po dobu 90 dní podáván s jídlem, a z 98,5 g/l na 111,0 g/l v druhé skupině
(u obou p < 0,05). Tato studie dokazuje, že Maltofer lze podávat současně s jídlem, aniž by se snížila
jeho účinnost. To je relevantní zejména u pediatrické populace, jelikož užívání současně s jídlem může
usnadnit podávání a tedy i zlepšit dodržování léčby. Tolerance byla u obou skupin vyhodnocena jako
uspokojivá, se 3 nežádoucími účinky ve skupině A a 4 nežádoucími účinky ve skupině B. Ve všech
případech se jednalo o symptomy gastrointestinálních poruch (především průjem).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Železo v léčivé látce komplex hydroxidu železitého a polymaltózy není v gastrointestinálním traktu
přítomno jako volné železo a neabsorbuje se do těla difúzí jako soli dvojmocného železa. Místo toho
se železo z polymaltosum ferricum vstřebává kontrolovaným mechanismem, jenž předchází nadměrné
absorpci železa v případě předávkování přípravkem Maltofer.

Zvýšení hladiny železa v séru po podání nekoreluje s celkovou absorpcí železa měřenou jako
inkorporace do Hb. Studie s radioaktivně značeným komplexem polymaltosum ferricum ukázaly, že
mezi procentuální hodnotou vychytávání erytrocytů (inkorporace do Hb) a absorpcí kvantifikovanou
celotělovým počtem existuje dobrá korelace. K nejvyšší absorpci železa z komplexu polymaltosum
ferricum dochází v duodenu a jejunu. Stejně jako u jiných perorálně podávaných přípravků
obsahujících železo se relativní absorpce železa z komplexu polymaltosum ferricum, měřená jako
inkorporace do Hb, se stoupajícími dávkami železa snižovala. Pozorována byla rovněž korelace mezi
rozsahem nedostatku železa (tj. hladina feritinu v séru) a relativním množstvím absorbovaného železa
(tj. čím vyšší nedostatek železa, tím lepší relativní absorpce). V neklinických a klinických studiích
bylo zjištěno, že na rozdíl od solí dvojmocného železa neměla strava negativní dopad na biologickou
dostupnost železa z komplexu polymaltosum ferricum. Jedna klinická studie prokázala významně
zvýšenou biologickou dostupnost železa z komplexu polymaltosum ferricum; další studie prezentovaly
pozitivní trend, avšak žádné klinicky relevantní účinky současného příjmu potravy.

Distribuce
Železo absorbované v gastrointestinálním traktu přechází do krve, kde se okamžitě váže na transferin.
Železo navázané na transferin je pak distribuováno buď na místa s potřebou železa nebo do zásobních
orgánů, jako jsou játra nebo slezina.
Distribuci železa z komplexu polymaltosum ferricum po absorpci představila studie vycházející
z techniky dvou izotopů (55Fe a 59Fe).

Biotransformace
Většina železa se v průběhu erytropoézy v kostní dřeni inkorporuje do transportního proteinu
hemoglobinu přepravujícího kyslík nebo se ukládá ve formě feritinu. Železo z erytrocytů se recykluje
na konci jejich životního cyklu. Produkty rozkladu polymaltózy (maltóza a glukonát) se mění na
glukózu, která se využívá v intermediárním metabolismu.

Eliminace
Neabsorbované železo se vylučuje stolicí.

Farmakokinetika u zvláštních populací
Nejsou dostupné žádné údaje.



5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních studií toxicity po podání jedné dávky, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity a reprodukční a vývojové toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko
pro člověka.


FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Sacharóza, smetanové aroma (obsahuje propylenglykol a vanilin), sodná sůl metylparabenu (E 219),
sodná sůl propylparabenu (E 217), hydroxid sodný (k úpravě pH), čištěná voda.

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C v původním obalu (lahvičku v krabičce), aby byl přípravek chráněn
před světlem.

6.5 Druh obalu a velikost balení

Lahvička z hnědého skla s pojistným šroubovacím uzávěrem s kapací vložkou, krabička.
Velikost balení: 30 ml

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Vifor France
100–101 Terrasse Boieldieu
Tour Franklin La Défense 92042 Paris La Défense Cedex
Francie


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

12/089/02­C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

17.4 2002 / 20.8.



10. DATUM REVIZE TEXTU

23. 3.