Loradur Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Diuretika s nižším účinkem a kalium šetřící diuretika
ATC klasifikace: C03EA
Amilorid je slabé diuretikum šetřící kalium, které vede ke zvýšené natriuréze při současném snížení
renálního vylučování kalia. Také exkrece hořčíku je značně snížena. Zvýšeným vylučováním vody a
natria působí amilorid slabě antiedematózně.
Hydrochlorothiazid tlumí v distálním tubulu absorpci natria a chloridů. Vylučování kalia, které je v
podstatě určováno sekrecí kalia v distálním tubulu a ve sběracím tubulu, stoupá na základě zvýšené
výměny natriových a kaliových iontů.
U hypertoniků snižuje hydrochlorothiazid krevní tlak.
Kombinovaným podáním amiloridu a hydrochlorothiazidu se natriuretický účinek obou látek stupňuje
při současném snížení ztráty kalia.

Nemelanomový kožní nádor: Z dostupných údajů uvedených v epidemiologických studiích vyplývá, že
byla pozorována spojitost mezi HCTZ a výskytem NMSC v závislosti na kumulativní dávce. V jedné
studii byla zahrnuta populace složená ze 71 533 případů BCC a z 8 629 případů SCC, odpovídajících 430 833, resp. 172 462 kontrolám v populaci. Užívání vysokých dávek HCTZ (≥50,000 mg
kumulativních) bylo spojeno s korigovanou mírou pravděpodobnosti (OR) 1,29 (95% interval
spolehlivosti (CI): 1,23–1,35) u BCC a 3,98 (95% CI: 3,68–4,31) u SCC. Jednoznačný vztah mezi
kumulativní dávkou a odezvou byl pozorován jak v případě BCC, tak SCC. Jiná studie naznačuje možné
spojení mezi karcinomem rtu (SCC) a expozicí HCTZ: 633 případů karcinomu rtu odpovídalo 63 kontrolám v populaci, přičemž byla použita strategie výběru z rizikových skupin. Vztah mezi
kumulativní dávkou a odezvou byl předveden s OR 2,1 (95% CI: 1,7–2,6), která vzrostla na 3,9 (3,0-
4,9) při vysokých dávkách (~25,000 mg) a na 7,7 (5,7–10,5) v případě nejvyšší kumulované dávky
(~100,000 mg) (viz též bod 4.4).