Logest Interakce

Poznámka: měly by být konzultovány odborné informace k doprovodné léčbě, aby byly
zjištěny možné interakce.

Vliv jiných léčivých přípravků na přípravek Logest

Interakce se mohou objevit s léky, které indukují mikrozomální enzymy, což může mít za
následek zvýšenou clearance pohlavních hormonů a může vést ke krvácení z průniku a/nebo
k selhání kontracepce.

Enzymová indukce může být pozorována již po několika dnech léčby. Maximální enzymová
indukce je obvykle pozorována během několika týdnů. Po přerušení léčby může enzymová
indukce přetrvávat po dobu okolo 4 týdnů.

Ženy léčené některým z těchto léků by měly dočasně používat bariérovou metodu
kontracepce navíc k orálnímu kombinovanému kontraceptivu (COC) nebo si vybrat jinou
metodu kontracepce. Bariérová metoda by měla být používána v průběhu léčby přípravkem a
následujících 28 dnů po jejím ukončení. Pokud léčba zasáhne do období ukončení užívání
tablet COC ze stávajícího balení, pak by další balení COC mělo být načato bez obvyklého
intervalu bez užívání tablet.

Látky zvyšující clearance kombinovaných kontraceptiv (snižující účinnost COC enzymovou
indukcí) např.: fenytoin, barbituráty, primidon, karbamazepin, rifampicin, a zřejmě také
oxkarbazepin, topiramat, felbamat, griseofulvin a přípravky obsahující třezalku tečkovanou.

Látky s různým účinkem na clearance COC, např.:
Podávají-li se souběžně s kombinovanými kontraceptivy, mnoho inhibitorů HIV/HCV
proteáz a nenukleosidových inhibitorů reverzní transkriptázy může zvyšovat nebo snižovat
plazmatické koncentrace estrogenu nebo progestagenu. Tyto změny mohou být v některých
případech klinicky významné.

Látky snižující clearance COC (enzymové inhibitory)
Silné a střední inhibitory CYP3A4 jako azolová antimykotika (např. itrakonazol, vorikonazol,
flukonazol), verapamil, makrolidy (např. klarithromycin, erythromycin), diltiazem a
grapefruitový džus mohou zvýšit plasmatickou koncentraci estrogenu nebo progestinu nebo
obou hormonů.

Prokázalo se, že etorikoxib v dávkách 60 až 120 mg denně zvyšuje plasmatickou koncentraci
ethinylestradiolu 1,4 až 1,6krát, zejména, je-li užíván současně s kombinovanými
hormonálními kontraceptivy obsahujícími 0,035 mg ethinylestradiolu.

Byly hlášeny případy těhotenství po současném užívání hormonální kontracepce v kombinaci
s antibiotiky, jako jsou peniciliny a tetracykliny. Mechanismus tohoto účinku však nebyl
objasněn.

Vliv kombinovaných kontraceptiv na jiné léčivé přípravky

Perorální kombinovaná kontraceptiva mohou ovlivňovat metabolismus některých jiných léků.
Tudíž jejich plasmatické a tkáňové koncentrace mohou být buď zvýšeny (např. cyklosporin)
nebo sníženy (lamotrigin).

In vitro je ethinylestradiol reverzibilní inhibitor CYP2C19, CYP1A1 a CYP1A2 a pevně
vázaný inhibitor CYP3A4/5, CYP2C8, a CYP2J2. V klinických studiích podávání
hormonálního kontraceptiva obsahujícího ethinylestradiol nevedlo k žádnému nebo jen
mírnému vzestupu plasmatické koncentrace substrátů CYP3A4 (např. midazolamu) zatímco
plasmatické koncentrace substrátů CYP1A2 se mohou zvýšit mírně (např. theofylin) nebo
středně (např. melatonin a tizanidin).
Farmakodynamické interakce

Současné podávání s léčivými přípravky obsahujícími ombitasvir/paritaprevir/ritonavir a dasabuvir
s ribavirinem nebo bez ribavirinu může zvýšit riziko zvýšení hladiny ALT (viz body 4.3 a 4.4).

Proto je třeba uživatelky přípravku Logest před zahájením léčby tímto kombinovaných léčebným
režimem převést na alternativní antikoncepční metodu (např. antikoncepci obsahující jen gestagen
nebo nehormonální metody antikoncepce). Přípravek Logest je možné znovu začít užívat 2 týdny po
ukončení léčby tímto kombinovaným léčebným režimem.


Jiné formy interakce

• Laboratorní vyšetření

Užívání kontracepčních steroidů může ovlivnit výsledky některých laboratorních testů, včetně
biochemických parametrů jaterních, thyreoidálních, adrenálních a renálních funkcí,
plasmatických hladin proteinů (vazebných) např. corticosteroid binding globulin a lipid /
lipoproteinové frakce, parametry metabolismu uhlovodanů a parametry koagulace a
fibrinolýzy. Změny však obvykle zůstávají v rozmezí normálních laboratorních hodnot.