Inovelon Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antiepileptika, deriváty karboxamidu; ATC kód: N03AFMechanismus účinku
Rufinamid moduluje aktivitu sodíkových kanálů tak, že prodlužuje jejich inaktivní stav. Rufinamid je
účinný u celé řady zvířecích modelů epilepsie.
Klinické zkušenosti
Přípravek Inovelon kontrolované studii vdávkách až45mg/kg/den po dobu84dnů139pacientům snedostatečně
kontrolovanými záchvaty spojenými s Lennox-Gastautovým syndromem adrop attacksvíce typů záchvatů, mezi kterými se musely objevit atypické absence adrop attacks tonicko-atonické nebo astatické záchvatyléčivé přípravky spevně stanoveným dávkováním; pokud měli alespoň90záchvatů během měsíce
před28denním výchozím obdobím; pokud vprůběhu6měsíců od vstupu do studie byl pomocí EEG
prokázán vzorec pomalých komplexů hrot -vlna alespoň18kg; apokud byla pomocí CT skenů nebo MRI studie prokázana absence progresivní léze.
Všechny záchvaty byly klasifikovány podle revidované klasifikace záchvatů Mezinárodní ligy proti
epilepsii. Jelikož je pro osoby pečující opacienty obtížné přesně odlišit tonické aatonické záchvaty,
bylo mezinárodním panelem dětských neurologů odsouhlaseno seskupení těchto typů záchvatů pod
názvem tonicko-atonické záchvaty nebo „drop attacks“. Jako takové byly drop attacks použity jako
jeden zprimárních cílových parametrů. U všech tříprimárních proměnných bylo pozorováno
signifikantní zlepšení: procentní změna celkové frekvence záchvatů za28dnů během udržovací fáze
vporovnání svýchozí hodnotou placeba, p =0,0006oproti2,2% při podávání placeba, p =0,0002vyhodnocení prováděném rodičem/opatrovníkem na konci dvojitě zaslepené fáze velké zlepšení ve32,2% při podávání přípravku Inovelon oproti14,5% vrameni splacebem,
p =0,0041Kromě toho byl přípravek Inovelon otevřené studii, porovnávající přídatnou léčbu rufinamidem oproti přídatné léčbě jakýmkoli jiným
antiepileptikem podle výběru řešitele ke stávajícímu režimu1až3atiepileptik upediatrických
pacientů ve věku od1roku do méně než4let sneadekvátně kontrolovaným Lennox-Gastautovým
syndromem. Vtéto studii bylo25pacientů vystaveno působení rufinamidu jako přídatné terapii po
dobu24týdnů vdávkách až45mg/kg/den, rozdělených do2dávek. Celkem12pacientů vkontrolní
skupině bylo léčeno jiným antiepileptikem podle uvážení řešitele. Studie byla zaměřená zejména na
bezpečnost anebyla adekvátně postavená, aby prokázala rozdíly sohledem na proměnné účinnosti
vůči záchvatům. Profil nežádoucích účinků byl podobný jako udětí ve věku4let astarších,
dospívajících adospělých. Studie navíc zkoumala kognitivní vývoj, chování avývoj jazykových
schopností usubjektů léčených rufinamidem vporovnání se subjekty, které byly léčeny jinými
antiepileptiky. Změna průměru skóre celkových problémů, stanoveného metodou nejmenších čtverců,
vdotazníku chování dítěte jakoukoli jinou skupinu antiepileptik a56,35pro skupinu srufinamidem metodou nejmenších čtverců [95% interval spolehlivosti] +2,60[-10,5;15,7]; p =0,6928mezi léčbami byl -2,776Populační modelování farmakokinetiky/farmakodynamiky ukázalo, že snížení celkové záchvatové
frekvence a frekvence tonických/atonických záchvatů, zlepšení celkového vyhodnocení závažnosti
záchvatů a zvýšení pravděpodobnosti snížení záchvatové frekvence bylo závislé na koncentracích
rufinamidu.