Imunor Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Imunostimulancia, ATC kód: L03AX

Mechanismus účinku
Mechanismus účinku Imunoru (transfer faktoru) je komplexní. Vlastní přenosový efekt vede k aktivaci
nekompetentních lymfocytů, takže jsou schopny rozpoznat cizí antigeny a reagovat na ně proliferací a
diferenciací. Současně dochází po aplikaci Imunoru k řadě nespecifických změn.

Farmakodynamické účinky
Spočívají v aktivaci chemotaxe, fagocytární aktivity makrofágů a polymorfonukleárů, v indukci
tvorby interferonu a interleukinů, v normalizaci počtu celkových T lymfocytů a PHA reagujících
lymfocytů, v aktivaci cyklických nukleptidů (cGMT), v normalizaci složek krevního obrazu, ve
zvýšení syntézy nukleových kyselin, v protizánětlivém a protiedematózním působení. Uvedené
aktivity nevedou k přesáhnutí normálních hodnot parametrů. Imunor se tedy jeví jako látka modulující
celý imunitní systém a v preklinickém zkoušení se efekt Imunoru výrazně nelišil od standardního
humánního transfer faktoru podávaného s.c.

Klinická účinnost a bezpečnost
Na základě výsledků klinického hodnocení můžeme konstatovat, že podávání Imunoru vedlo k úpravě
snížených i zvýšených hodnot sledovaných ukazatelů (nacházejících se mimo udávané fyziologické
rozmezí), zjištěných na počátku studie. Tyto hodnoty byly v průběhu studie modifikovány směrem k
fyziologickému rozmezí, proto bylo v převážné většině sledovaných parametrů zaznamenáno na konci
studie nižší procento osob s mimohraničními hodnotami. Podávání Imunoru prokázalo příznivý vliv na
ústup únavy, subfebrilií i na četnost a závažnost průběhu infektů. U naprosté většiny pacientů došlo
následkem podávání Imunoru ke zlepšení zdravotního stavu.

Snášenlivost preparátu byla velmi dobrá, pouze u 3 pacientů ze 135 musela být studie předčasně
ukončena pro nežádoucí účinky silnější intenzity.