Imatinib sandoz Dávkování a způsob podání

Léčbu má zahájit lékař s odpovídajícími zkušenostmi v léčbě pacientů s hematologickými malignitami
a maligními sarkomy.

Pro dávky 400 mg a vyšší (viz doporučené dávkování níže) je dostupná 400 mg tableta, kterou lze
půlit.
Pro dávky jiné než 400 mg, 600 mg a 800 mg (viz doporučené dávkování níže) je dostupná 100 mg
tableta, kterou lze půlit.

Předepsaná dávka má být podávána perorálně s jídlem a zapíjena velkou sklenicí vody, aby se
minimalizovalo riziko gastrointestinálního podráždění. Dávky 400 mg nebo 600 mg mají být podávány
jednou denně, zatímco dávka 800 mg má být podávána rozděleně jako 400 mg dvakrát denně, ráno a
večer.

Pacientům, kteří nemohou polykat potahované tablety celé, je možné tablety rozpustit ve sklenici
neperlivé vody nebo jablečného džusu. Požadovaný počet tablet se vhodí do přiměřeného množství
nápoje (přibližně 50 ml pro 100 mg tabletu a 200 ml pro 400 mg tabletu) a zamíchá se lžičkou.
Připravená suspenze se musí podat ihned poté, co dojde k úplnému rozpuštění tablety/tablet.

Dávkování u CML u dospělých pacientů
Doporučená dávka imatinibu je pro dospělé pacienty v chronické fázi CML 400 mg/den.
Chronická fáze CML je definována dosažením všech následujících kritérií: blasty v krvi a kostní
dřeni < 15 %, basofily v periferní krvi < 20 %, krevní destičky > 100 x 109/l.

U dospělých pacientů s akcelerovanou fází je doporučená dávka imatinibu 600 mg/den.
Akcelerovaná fáze onemocnění je určena přítomností kteréhokoli z následujících projevů: blasty v
krvi nebo kostní dřeni ≥ 15 % ale < 30 %, blasty a promyelocyty v krvi nebo kostní dřeni ≥ 30 %
(za předpokladu < 30 % blastů), basofily v periferní krvi ≥ 20 %, krevní destičky < 100 x 109/l bez
vztahu k léčbě.

U dospělých pacientů v blastické krizi je doporučená dávka imatinibu 600 mg/den. Blastická krize
je definována počtem blastů v krvi nebo kostní dřeni ≥ 30 % nebo extramedulárním postižením
jiným, než je hepatosplenomegalie.



Trvání léčby: V klinických studiích pokračovala léčba imatinibem do progrese onemocnění. Vliv
zastavení léčby po dosažení kompletní cytogenetické odpovědi nebyl hodnocen.

U pacientů v chronické fázi onemocnění je možno uvažovat o vzestupu dávky ze 400 mg na 600 mg
nebo 800 mg, u pacientů s akcelerovanou fází onemocnění nebo v blastické krizi je možné zvýšit
dávku ze 600 mg na maximum 800 mg (podávaných jako 400 mg 2krát denně), při absenci
závažných nežádoucích účinků nebo závažné neutropenie či trombocytopenie nesouvisející s
leukemií, za následujících okolností: při progresi onemocnění (kdykoliv); pokud nebylo po alespoň
měsících léčby dosaženo uspokojivé hematologické odpovědi; pokud nebylo po 12 měsících léčby
dosaženo cytogenetické odpovědi; nebo při ztrátě předtím dosažené hematologické a/nebo
cytogenetické odpovědi. Při zvyšování podávané dávky mají být pacienti pečlivě sledováni pro
možnost zvýšeného výskytu nežádoucích účinků při vyšších dávkách.

Dávkování u CML u dětí
Dávkování pro děti má být stanoveno podle tělesného povrchu (mg/m2). Dávka 340 mg/m2 denně se
doporučuje dětem s chronickou fází CML nebo v pokročilé fázi CML (nepřekročit celkovou dávku
800 mg). Léčbu lze podávat jednou denně nebo může být celková denní dávka rozdělena do dvou
částí – jedna se podá ráno a druhá večer. Doporučené dávkování je v současnosti založeno na malém
počtu pediatrických pacientů (viz body 5.1 a 5.2).
S léčbou dětí do 2 let věku nejsou zkušenosti.

U dětí je možno uvažovat o zvýšení dávky z 340 mg/m2 denně na 570 mg/m2 denně (nepřekročit
celkovou dávku 800 mg) při absenci závažných nežádoucích účinků nebo závažné neutropenie či
trombocytopenie nesouvisející s leukemií za následujících okolností: při progresi onemocnění
(kdykoliv), pokud nebylo po alespoň 3 měsících léčby dosaženo uspokojivé hematologické
odpovědi; pokud nebylo po 12 měsících léčby dosaženo cytogenetické odpovědi; nebo při ztrátě
před tím dosažené hematologické a/nebo cytogenetické odpovědi. Při zvyšování podávané dávky
mají být pacienti pečlivě sledováni pro možnost zvýšeného výskytu nežádoucích účinků při vyšších
dávkách.

Dávkování u Ph+ ALL u dospělých pacientů
U dospělých pacientů s Ph+ ALL je doporučená dávka imatinibu 600 mg/den.
Hematologové se specializací na léčbu tohoto onemocnění mají terapii sledovat během všech fází péče.

Léčebný režim: Podle dosavadních údajů byla prokázána účinnost a bezpečnost imatinibu u dospělých
pacientů s nově diagnostikovanou Ph+ ALL, pokud se podával v dávce 600 mg/den v kombinaci
s chemoterapií v indukční fázi, v konsolidační a udržovací fázi po chemoterapii (viz bod 5.1). Délka
léčby imatinibem se může lišit s vybraným léčebným programem, ale obecně delší expozice imatinibu
přináší lepší výsledky.

Pro dospělé pacienty s recidivující nebo refrakterní Ph+ ALL je monoterapie imatinibem při dávce
600 mg/den bezpečná, účinná a lze ji podávat do progrese onemocnění.

Dávkování u Ph+ ALL u dětí
Dávkování pro děti má být stanoveno podle tělesného povrchu (mg/m2). U dětí s Ph+ ALL se
doporučuje dávka 340 mg/m2 denně (nepřekročit celkovou dávku 600 mg).

Dávkování u MDS/MPD
U dospělých pacientů s MDS/MPD je doporučená dávka imatinibu 400 mg/den.

Trvání léčby: V jediné dosud provedené klinické studii pokračovala léčba imatinibem do progrese
onemocnění (viz bod 5.1). V čase analýzy byl medián trvání léčby 47 měsíců (24 dnů – 60 měsíců).

Dávkování u HES/CEL
U dospělých pacientů s HES/CEL je doporučená dávka imatinibu 100 mg/den.



Zvýšení dávky ze 100 mg na 400 mg lze zvažovat při absenci nežádoucích účinků léčiva, jestliže je
při hodnocení léčby prokázána nedostatečná odpověď na léčbu.

Léčba má pokračovat tak dlouho, dokud je pro pacienta přínosná.

Dávkování u GIST
U dospělých pacientů s inoperabilním a/nebo metastatickým maligním GIST je doporučená dávka
imatinibu 400 mg/den.

Existuje pouze omezené množství údajů o účinku zvýšení dávky ze 400 mg na 600 mg nebo 800 mg u
pacientů s progresí při užívání nižší dávky (viz bod 5.1).

Trvání léčby: v klinických studiích pokračovala léčba pacientů s GIST do progrese onemocnění.
V době analýzy byl medián trvání léčby 7 měsíců (7 dní až 13 měsíců). Efekt zastavení léčby po
dosažení odpovědi nebyl studován.

Doporučená dávka imatinibu k adjuvantní léčbě dospělých pacientů po resekci GIST je 400 mg/den.
Optimální délka trvání léčby dosud není stanovena. Délka léčby v klinických studiích, které byly
podkladem pro tuto indikaci, byla 36 měsíců (viz bod 5.1).

Dávkování u DFSP
U dospělých pacientů s DFSP je doporučená dávka imatinibu 800 mg/den.

Úprava dávkování pro nežádoucí účinky
Nehematologické nežádoucí účinky
Jestliže se při léčbě imatinibem vyskytnou závažné nehematologické nežádoucí účinky, musí být léčba
do jejich odeznění přerušena. Potom může být léčba přiměřeně obnovena v závislosti na počáteční
závažnosti příhody.

Při zvýšení hladiny bilirubinu > 3násobek stanoveného horního limitu normálu (IULN) nebo při
zvýšení hladin jaterních transamináz > 5násobek IULN má být léčba imatinibem přerušena, dokud
se hladiny bilirubinu nevrátí k < 1,5násobku IULN a hladiny transamináz k < 2,5násobku IULN.
Léčba imatinibem potom může pokračovat nižšími denními dávkami. U dospělých má být dávka
snížena ze 400 na 300 mg, nebo ze 600 na 400 mg, nebo z 800 mg na 600 mg a u dětí z 340 na mg/m2/den.

Hematologické nežádoucí účinky
Při závažné neutropenii nebo trombocytopenii se doporučuje snížení dávky nebo přerušení léčby tak,
jak je uvedeno v následující tabulce.

Úprava dávkování při neutropenii nebo trombocytopenii:

HES/CEL (zahajovací dávka
100 mg)
ANC < 1,0 x 109/l
a/nebo
trombocyty < 50 x 109/l
1. Přerušte podávání imatinibu,
dokud není ANC ≥ 1,5 x 109/l
a trombocyty ≥ 75 x 109/l.
2. Obnovte léčbu imatinibem na
úrovni předchozí dávky (tj.
před závažnými nežádoucími
účinky).


Chronická fáze CML, MDS/MPD
a GIST (zahajovací dávka
400 mg) HES/CEL (v dávce mg)
ANC < 1,0 x 109/l
a/nebo
trombocyty < 50 x 109/l
1. Přerušte podávání imatinibu,
dokud není ANC ≥ 1,5 x 109/l
a trombocyty ≥ 75 x 109/l.
2. Obnovte léčbu imatinibem na
úrovni předchozí dávky (tj.
před závažnými nežádoucími
účinky).
3. V případě opakování ANC <
1,0 x 109/l a/nebo trombocytů
< 50 x 109/l, opakujte krok 1 a
léčbu imatinibem obnovte
sníženou dávkou 300 mg.
Chronická fáze CML u dětí
(v dávce 340 mg/m2)
ANC < 1,0 x 109/l
a/nebo
trombocyty < 50 x 109/l
1. Přerušte podávání imatinibu,
dokud není ANC ≥ 1,5 x 109/l
a trombocyty ≥ 75 x 109/l.
2. Obnovte léčbu imatinibem na
úrovni předchozí dávky (tj.
před závažnými nežádoucími
účinky).
3. V případě opakování ANC <
1,0 x 109/l a/nebo trombocytů
k < 50 x 109/l, opakujte krok a léčbu imatinibem obnovte
sníženou dávkou 260 mg/m2.
Akcelerovaná fáze CML a
blastická krize a Ph+ ALL
(zahajovací dávka 600 mg)
aANC < 0,5 x 109/l a/nebo
trombocyty < 10 x 109/l
1. Zjistěte, zda cytopenie
souvisí s leukemií (aspirací
kostní dřeně nebo biopsií).
2. Pokud cytopenie nesouvisí s
leukemií, snižte dávku
imatinibu na 400 mg.
3. Pokud cytopenie přetrvává
po 2 týdny, snižte dále dávku na
300 mg.
4. Pokud cytopenie přetrvává
po 4 týdny a stále nesouvisí
s leukemií, přerušte podávání
imatinibu, dokud není ANC ≥
x 109/l a trombocytů ≥ 20 x
109/l, potom obnovte léčbu
dávkou 300 mg.


Akcelerovaná fáze CML a
blastická krize u dětí (zahajovací
dávka 340 mg/m2)
aANC < 0,5 x 109/l
a/nebo
trombocyty < 10 x 109/l
1. Zjistěte, zda cytopenie
souvisí s leukemií (aspirací
kostní dřeně nebo biopsií).
2. Pokud cytopenie nesouvisí s
leukemií, snižte dávku
imatinibu na 260 mg/m2.
3. Pokud cytopenie přetrvává
po 2 týdny, snižte dále dávku
na 200 mg/m2.
4. Pokud cytopenie přetrvává
po 4 týdny a stále nesouvisí
s leukemií, přerušte podávání
imatinibu, dokud není ANC ≥
x 109/l a trombocyty ≥ 20 x
109/l, potom obnovte léčbu
dávkou 200 mg/m2.
DFSP
(v dávce 800 mg)
ANC < 1,0 x 109/l
a/nebo
trombocyty < 50 x 109/l
1. Přerušte podávání imatinibu,
dokud není ANC ≥ 1,5 x 109/l
a trombocyty ≥ 75 x 109/l.
2. Obnovte léčbu imatinibem v
dávce 600 mg.
3. V případě opakování ANC <
1,0 x 109/l a/nebo trombocytů
< 50 x 109/l, opakujte krok 1 a
léčbu imatinibem obnovte se
sníženou dávkou 400 mg.
ANC = absolutní počet neutrofilů
a vyskytující se po alespoň 1 měsíci léčby

Zvláštní populace
Použití u dětí: Nejsou žádné zkušenosti s podáváním u dětí s CML mladších než 2 roky a u dětí s
Ph+ALL mladších než 1 rok (viz bod 5.1). Zkušenosti u dětí s MDS/MPD, DFSP, GIST a
HES/CEL jsou velmi omezené.

Bezpečnost a účinnost imatinibu u dětí mladších než 18 let s MDS/MPD, DFSP, GIST a HES/CEL
nebyla v klinických studiích stanovena. V současnosti dostupné publikované údaje jsou shrnuty v bodě
5.1, ale na jejich základě nelze učinit žádná doporučení ohledně dávkování.

Porucha funkce jater: Imatinib je metabolizován především játry. Pacientům s lehkou, středně těžkou
nebo těžkou dysfunkcí jater má být podávána minimální doporučená dávka 400 mg denně. Dávka
může být snížena, pokud není tolerována (viz body 4.4, 4.8 a 5.2).

Klasifikace dysfunkce jater:

Dysfunkce jater Vyšetření jaterních funkcí
Lehká Celkový bilirubin: = 1,5 ULN
AST: > ULN (může být normální nebo
< ULN pokud celkový bilirubin je > ULN)
Středně těžká Celkový bilirubin: > 1,5–3,0 ULN
AST: jakákoliv
Těžká Celkový bilirubin: > 3–10 ULN
AST: jakákoliv
ULN = horní hranice normy
AST = aspartátaminotransferáza



Porucha funkce ledvin: U pacientů s dysfunkcí ledvin nebo u dialyzovaných pacientů má být použita
minimální počáteční dávka 400 mg denně. U těchto pacientů se však doporučuje opatrnost. Pokud
dávka není tolerována, může být snížena. Pokud je tolerována, může být v případě nedostatečné
účinnosti zvýšena (viz body 4.4 a 5.2).

Starší pacienti: U starších pacientů nebyla farmakokinetika imatinibu cíleně studována. V
klinických studiích, které zahrnovaly 20 % pacientů ve věku 65 let a starších, nebyly u dospělých
pacientů pozorovány významné rozdíly ve farmakokinetice v závislosti na věku. U starších
pacientů není nutné doporučovat zvláštní dávkování.