Hulio Užívání po expiraci, upozornění a varování

Sledovatelnost

Z důvodu zlepšení sledovatelnosti biologických léčivých přípravků musí být přesně zaznamenáván
název a číslo šarže podaného přípravku.

Infekce

Pacienti užívající tumor nekrotizující faktor infekcím. Riziko rozvoje infekcí může stoupat při porušené funkci plic. Pacienti musí být proto pečlivě
sledováni z hlediska výskytu infekcí včetně tuberkulózy, a to před léčbou, během léčby i po ukončení
léčby adalimumabem. Vzhledem k tomu, že eliminace adalimumabu z organismu může trvat až čtyři
měsíce, sledování musí trvat po celou tuto dobu.

Léčba přípravkem Hulio nesmí být zahájena u pacientů s aktivní infekcí včetně chronické nebo
lokalizované infekce do té doby, než jsou tyto infekce terapeuticky zvládnuty. U pacientů, kteří přišli
do styku s tuberkulózou, a pacientů, kteří cestovali do oblastí s vysokým rizikem výskytu tuberkulózy
nebo endemických mykóz, jako například histoplasmóza, kokcidiomykóza, nebo blastomykóza, má
být zvážen poměr rizika a přínosu léčby přípravkem Hulio ještě před zahájením léčby oportunní infekce
Ti pacienti, u nichž dojde během léčby adalimumabem k rozvoji nové infekce, musí být pečlivě
sledováni a podstoupit kompletní diagnostické vyšetření. Pokud u pacienta dojde k rozvoji nové
závažné infekce nebo sepse, podávání přípravku Hulio se přeruší a je nutno zahájit vhodnou
antimikrobiální či antifungální léčbu do doby, než je infekce terapeuticky zvládnuta. Lékaři musí být
opatrní při zvažování léčby adalimumabem u pacientů s anamnézou recidivující infekce nebo
u pacientů, jejichž celkový zdravotní stav k infekcím predisponuje, včetně těch, kteří současně užívají
imunosupresivní léčivé přípravky.


Závažné infekce

U pacientů léčených adalimumabem byly hlášeny závažné infekce, včetně sepse způsobené
bakteriemi, mykobakteriemi, invazivními plísněmi, parazity, viry či jiné oportunní infekce jako
například listerióza, legionelóza a pneumocystóza.

Jiné závažné infekce pozorované v klinických studiích zahrnují pneumonii, pyelonefritida, septickou
arthritis a septikémii. V souvislosti s těmito infekcemi byly hlášeny případy hospitalizace i fatálního
zakončení.

Tuberkulóza

U pacientů léčených adalimumabem byly hlášeny případy tuberkulózy, včetně reaktivace i nového
vzniku infekce. Hlášení zahrnovala jak pulmonální, tak extrapulmonální tuberkulózu.

Před zahájením léčby přípravkem Hulio musí být všichni pacienti vyšetřeni na přítomnost aktivní či
inaktivní anamnézy pacienta cílené na výskyt tuberkulózy v minulosti, či na možné dřívější kontakty s osobami
s aktivní tuberkulózou a na dřívější a/nebo současnou imunosupresivní léčbu. U všech pacientů musí
být provedena příslušná orientační vyšetření přičemž se lze řídit místními doporučeními. Doporučuje se, aby provedení těchto testů a jejich
výsledky byly zaznamenány v informační kartě pacienta. Předepisujícím lékařům připomínáme riziko
falešně negativních výsledků kožního tuberkulinového testu, a to zejména u těžce nemocných nebo
pacientů se sníženou imunitní odpovědí.

Léčba přípravkem Hulio nesmí být zahájena u pacientů s diagnostikovanou aktivní tuberkulózou bod 4.3
Ve všech níže popsaných situacích by měl být velmi pečlivě posouzen poměr přínosu a rizika léčby.

Jestliže existuje podezření na latentní tuberkulózu, je třeba uvědomit lékaře, jež má zkušenosti
s léčbou tuberkulózy.

V případě diagnózy latentní tuberkulózy musí být odpovídající profylaktická antituberkulózní léčba
započata ještě před zahájením léčby přípravkem Hulio a musí být v souladu s místními doporučeními.

Použití profylaktické antituberkulózní léčby je třeba zvážit před zahájením léčby přípravkem Hulio
také u pacientů, u kterých se, i přes negativní testy na tuberkulózu, vyskytují závažné nebo významné
rizikové faktory pro její rozvoj nebo mají dřívější anamnézu latentní či aktivní tuberkulózy a nelze
u nich zaručit adekvátní postup léčby.

U pacientů léčených adalimumabem se i přes profylaktickou léčbu tuberkulózy objevily případy
reaktivace tuberkulózy. U některých pacientů, kteří byli v minulosti úspěšně léčeni na aktivní
tuberkulózu, se během léčby adalimumabem znovu rozvinula aktivní tuberkulóza.

Pacienty je třeba poučit, aby vyhledali lékaře, pokud se objeví během léčby přípravkem Hulio nebo po
jejím ukončení příznaky suspektní pro tuberkulózu úbytek, mírně zvýšená teplota, malátnost
Jiné oportunní infekce

U pacientů léčených adalimumabem byly hlášeny oportunní infekce, včetně invazivních fungálních
infekcí. Tyto infekce nebyly u pacientů užívajících TNF-antagonisty vždy rozpoznány, což mělo za
následek opožděné nasazení vhodné léčby a v některých případech vedlo až k fatálnímu zakončení.


U pacientů, u nichž se rozvinou známky a příznaky, jako je horečka, malátnost, úbytek hmotnosti,
pocení, kašel, dyspnoe a/nebo plicní infiltráty či jiné závažné systémové onemocnění s nebo bez
doprovodného šoku, je třeba pomýšlet na možnost invazivní plísňové infekce; používání přípravku
Hulio by mělo být ihned přerušeno. Diagnóza onemocnění a zahájení empirické antifungální terapie
u těchto pacientů má být učiněno po konzultaci s lékařem, který má zkušenost s léčbou pacientů
s invazivními plísňovými infekcemi.

Reaktivace hepatitis B

Reaktivace hepatitis B se objevila u těch pacientů, užívajících TNF-antagonisty včetně adalimumabu,
kteří jsou chronickými nositeli tohoto viru fatální. Pacienti by měli být testováni na přítomnost možné nákazy HBV ještě před započetím léčby
adalimumabem. Pacientům, u kterých byl test na infekci hepatitis B pozitivní, je třeba doporučit, aby
vyhledali pomoc lékaře, který má zkušenosti s léčbou hepatitis B.

Nositelé HBV, kteří vyžadují léčbu přípravkem Hulio, musí být v průběhu léčby a několik dalších
měsíců po jejím ukončení pečlivě sledováni z hlediska výskytu známek či projevů aktivní HBV
infekce. Adekvátní údaje, vypovídající o léčbě pacientů, nositelů HBV, kombinací TNF-antagonisty
a antivirotika z důvodu zabránění reaktivace HBV, nejsou k dispozici. U pacientů, u kterých dojde
k rozvoji HBV reaktivace, musí být přípravek Hulio vysazen a je třeba zahájit účinnou antivirovou
terapii a další podpůrnou léčbu.

Neurologické příhody

V souvislosti s podáváním antagonistů TNF včetně adalimumabu se vzácně vyskytly případy nového
vzniku nebo exacerbace klinických symptomů a/nebo radiografického průkazu demyelinizačního
onemocnění centrálního nervového systému, včetně roztroušené sklerózy a optické neuritidy
a periferního nervového systému, včetně Guillain-Barré syndromu. Předepisující lékaři by měli
s opatrností zvážit použití adalimumabu u pacientů s preexistujícími nebo v nedávné době vzniklými
demyelinizačními poruchami centrálního nebo periferního nervového systému; pokud se některá
z uvedených poruch objeví, je třeba zvážit vysazení přípravku Hulio. Je známo, že existuje spojení
mezi intermediální uveitidou a demyelinizačními poruchami centrálního nervového systému.
U pacientů s neinfekční intermediální uveitidou je třeba před zahájením terapie přípravkem Hulio
a pravidelně během léčby provádět neurologické vyšetření k posouzení preexistujících nebo
vyvíjejících se demyelinizačních poruch centrálního nervového systému.

Alergické reakce

Při podávání adalimumabu v klinických studiích byly závažné alergické reakce, spojené s jeho
podáním, pozorovány pouze vzácně. V klinických studiích s adalimumabem se občas vyskytly
nezávažné alergické reakce. Hlášení z praxe uvádějí výskyt závažných alergických reakcí, včetně
anafylaxe, po podání adalimumabu. Pokud se objeví anafylaktická reakce nebo jiná závažná alergická
reakce, musí být ihned ukončeno podávání přípravku Hulio a zahájená příslušná léčba.

Imunosuprese

Ve studii u 64 pacientů s revmatoidní artritidou, kteří byli léčeni adalimumabem, nebylo prokázáno
snížení hypersenzitivity opožděného typu, snížení hladin imunoglobulinů nebo změna v počtu
efektorových T, B a NK buněk, monocytů/makrofágů a neutrofilů.

Maligní onemocnění a lymfoproliferativní poruchy

V kontrolovaných částech klinických studií s antagonisty TNF bylo u pacientů léčených antagonisty
TNF pozorováno v porovnání s kontrolní skupinou pacientů více případů malignit včetně lymfomů.
Jejich výskyt byl však vzácný. V postmarketingovém období byly u pacientů léčených TNF-
antagonisty hlášeny případy leukémie. U pacientů s revmatoidní artritidou s dlouhodobým vysoce
aktivním zánětlivým onemocněním existuje zvýšené riziko vzniku lymfomu a leukémie, což

komplikuje odhad rizika. Podle současného stavu znalostí nelze u pacientů léčených antagonisty TNF
vyloučit možné riziko rozvoje lymfomů, leukémie a jiných maligních onemocnění.

V postmarketingovém období byly u dětí, dospívajících a mladých dospělých TNF-antagonisty některé byly fatální. Přibližně polovina případů byly lymfomy. Jiné případy představovaly různé druhy
malignit a zahrnovaly vzácné malignity, které jsou obvykle spojeny s imunosupresí. Riziko rozvoje
malignit u dětí a dospívajících léčených TNF-antagonisty nelze vyloučit.

Z postmarketingové praxe u pacientů léčených adalimumabem byly hlášeny vzácné případy
hepatosplenického T-buněčného lymfomu. Tento vzácný typ T-buněčného lymfomu se vyznačuje
velmi agresivním průběhem onemocnění a je obvykle fatální. Některé z těchto T-buněčných lymfomů,
spojované s adalimumabem, se vyskytly u mladých pacientů léčených současně azathioprinem nebo
6-merkaptopurinem pro zánětlivé střevní onemocnění. Možné riziko kombinace azathioprinu nebo
6-merkaptopurinu a adalimumabu je třeba pečlivě zvážit. Riziko rozvoje hepatosplenického
T-buněčného lymfomu nelze u pacientů léčených přípravkem Hulio vyloučit
Nebyly provedeny žádné studie u pacientů s anamnézou maligního onemocnění nebo v případech, kde
by léčba adalimumabem dále pokračovala i u pacientů, u kterých došlo k rozvoji maligního
onemocnění. Je proto zapotřebí ještě větší opatrnost při úvaze o léčbě adalimumabem u těchto pacientů

Všechny pacienty, zvláště pacienty s anamnézou rozsáhlé imunosupresivní léčby nebo pacienty
s psoriázou, kteří byli v minulosti léčeni psoralenem + ultrafialovým zářením A vyšetřit na přítomnost nemelanomového kožního karcinomu ještě před a během léčby přípravkem
Hulio. U pacientů užívajících TNF-antagonisty, včetně přípravku Hulio, byl také hlášen výskyt
melanomu a karcinomu z Merkellových buněk
V ověřovací klinické studii, zkoumající užívání jiného antagonisty TNF, infliximabu, u pacientů se
středně těžkou až těžkou chronickou obstrukční chorobou plicní infliximabem pozorováno více malignit, převážně plic, hlavy a krku v porovnání s kontrolní skupinou
pacientů. Všichni pacienti byli v minulosti těžcí kuřáci. Z tohoto důvodu je zapotřebí opatrnosti při
užívání jakéhokoli TNF-antagonisty u pacientů s CHOPN, stejně jako u pacientů s vyšším rizikem
vzniku malignit v důsledku jejich těžkého kuřáctví.

Podle současných údajů není známo, zda léčba adalimumabem ovlivňuje riziko vzniku dysplázie nebo
kolorektálního karcinomu. Všichni pacienti s ulcerózní kolitidou, u nichž existuje riziko pro vznik
dysplázie nebo kolorektálního karcinomu primární sklerotizující cholangitidoukarcinom, by měli být vyšetřeni na možný rozvoj dysplázie nebo kolorektálního karcinomu ještě před
zahájením léčby a dále v pravidelných intervalech v jejím průběhu. Toto vyšetření má, v souladu
s místními požadavky, zahrnovat kolonoskopii a biopsii.

Hematologické reakce

Při užívání antagonistů TNF byly vzácně hlášeny případy pancytopenie včetně aplastické anémie.
U adalimumabu byly hlášeny nežádoucí příhody v oblasti hematologického systému, včetně
medicínsky významné cytopenie doporučit, aby ihned vyhledali lékařskou pomoc, pokud se při léčbě adalimumabem vyvinou příznaky
a projevy podezřelé z krevní dyskrasie U pacientů s potvrzenými významnými hematologickými abnormalitami je nutné zvážit vysazení
léčby přípravkem Hulio.

Očkování

Obdobná protilátková odpověď na standardní 23složkovou pneumokokovou vakcínu a třísložkovou
virovou vakcínu proti chřipce byla pozorována ve studii s 226 dospělými subjekty s revmatoidní

artritidou, které byly léčeny adalimumabem nebo placebem. Nejsou k dispozici žádné údaje, týkající
se sekundárního přenosu infekce v důsledku živé vakcíny u pacientů léčených adalimumabem.

Doporučuje se, aby pediatričtí pacienti absolvovali pokud možno všechna doporučená očkování
v souladu se současnými vakcinačními směrnicemi ještě před zahájením léčby adalimumabem.

Pacienti léčení adalimumabem mohou být souběžně očkováni, s výjimkou očkování živými vakcínami.
Podávání živých vakcín vystaveny in utero, a to po dobu 5 měsíců od poslední dávky adalimumabu, jež byla matce během
těhotenství podána.

Městnavé srdeční selhání

V klinické studii s jiným antagonistou TNF bylo pozorováno zhoršení městnavého srdečního selhání
a zvýšení mortality na městnavé srdeční selhání. Případy zhoršení městnavého srdečního selhání byly
rovněž popsány u pacientů léčených adalimumabem. U pacientů s mírným srdečním selháním
u středně těžkého až těžkého srdečního selhání nebo zhoršení příznaků městnavého srdečního selhání, musí být léčba přípravkem Hulio ukončena.

Autoimunitní procesy

Léčba přípravkem Hulio může vést ke tvorbě autoimunitních protilátek. Dopad dlouhodobé léčby
adalimumabem na rozvoj autoimunitních onemocnění není znám. Jestliže se u pacienta v souvislosti
s léčbou přípravkem Hulio vyvinou symptomy, svědčící pro lupus-like syndrom a má-li pozitivní
protilátky proti dvoušroubovici DNA, pak u něj léčba přípravkem Hulio nesmí dále pokračovat bod 4.8
Současné podávání biologických DMARD nebo antagonistů TNF.

V klinických studiích sledujících současné podávání anakinry a dalšího antagonisty TNF –
etanerceptu, byly pozorovány závažné infekce, přičemž nebyl zjištěn žádný další klinický přínos
v porovnání s monoterapií etanerceptem. Vzhledem k původu nežádoucích účinků pozorovaných při
kombinované léčbě etanerceptem a anakinrou se mohou vyskytnout obdobné toxické projevy při
podávání kombinace anakinry a jiných antagonistů TNF. Proto se nedoporučuje používat kombinaci
adalimumabu a anakinry
Současné používání adalimumabu spolu s jinými biologickými DMARDs nebo jinými antagonisty TNF se nedoporučuje na základě možného zvýšení rizika infekcí včetně
závažných infekcí, ale i možných farmakologických interakcí
Chirurgické výkony

U pacientů léčených adalimumabem existují jen omezené zkušenosti týkající se bezpečnosti přípravku
v souvislosti s chirurgickými výkony. Při plánování chirurgického výkonu je třeba vzít v úvahu dlouhý
poločas adalimumabu. Pacient, u kterého je nutná operace během léčby adalimumabem, musí být
pečlivě sledován z hlediska vzniku infekcí a musí být provedena příslušná opatření. U pacientů
léčených adalimumabem, u kterých byla provedena artroplastika, existují jen omezené zkušenosti
týkající se bezpečnosti přípravku.

Obstrukce tenkého střeva

Selhání odpovědi na léčbu u Crohnovy choroby může signalizovat výskyt fixované fibrotické striktury,
která si může vyžádat chirurgickou léčbu. Dostupné údaje naznačují, že adalimumab nezhoršuje ani
nezpůsobuje striktury.


Starší pacienti

Frekvence závažných infekcí u pacientů ve věku nad 65 let vyšší než u pacientů ve věku do 65 let léčbě starších pacientů je zapotřebí věnovat obzvláštní pozornost riziku vzniku infekcí.

Pediatrická populace

Viz očkování výše.

Pomocné látky se známým účinkem

Sorbitol
Tento léčivý přípravek obsahuje sorbitol nemá být podán tento léčivý přípravek.

Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku v podstatě „bez sodíku“.