Hulio Obalová informace
PŘÍLOHA I
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Hulio 20 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna jednodávková předplněná injekční stříkačka 0,4 ml obsahuje adalimumabum 20 mg.
Adalimumabum je rekombinantní lidská monoklonální protilátka produkovaná ovariálními buňkami
čínských křečíků.
Pomocné látky se známým účinkem:
Jedna předplněná injekční stříkačka obsahuje 19,1 mg sorbitolu
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok
Čirý nebo slabě opalescentní, bezbarvý až světle hnědožlutý roztok.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Juvenilní idiopatická artritida
Polyartikulární juvenilní idiopatická artritida
Přípravek Hulio je indikován, v kombinaci s methotrexátem, k léčbě aktivní polyartikulární juvenilní
idiopatické artritidy u pacientů od 2 let, u kterých odpověď na léčbu jedním nebo více chorobu
modifikujícími antirevmatiky v případě, kdy pokračování v léčbě methotrexátem není vhodné, může být přípravek Hulio podáván
samostatně let.
Entezopatická artritida
Přípravek Hulio je indikován k léčbě aktivní entezopatické artritidy u pacientů ve věku od 6 let,
u nichž nebylo dosaženo adekvátní odpovědi na konvenční léčbu, nebo u nichž léčba nebyla
tolerována
Ložisková psoriáza u pediatrických pacientů
Přípravek Hulio je indikován k léčbě těžké chronické ložiskové psoriázy u dětí a dospívajících od 4 let,
u kterých reakce na lokální terapii a fototerapie nebyla dostatečná nebo nejsou pro tuto léčbu
vhodnými kandidáty.
Crohnova choroba u pediatrických pacientů
Přípravek Hulio je indikován k léčbě středně těžké až těžké aktivní Crohnovy choroby u pediatrických
pacientů a kortikosteroidů a/nebo imunosupresiv nebyla dostatečná, nebo kteří ji netolerují nebo je u nich tato
léčba kontraindikována.
Uveitida u pediatrických pacientů
Přípravek Hulio je indikován k léčbě chronické neinfekční přední uveitidy u pediatrických pacientů ve
věku od 2 let, u kterých reakce na konvenční léčbu nebyla dostatečná, nebo kteří ji netolerují nebo
u nichž tato léčba není vhodná.
4.2 Dávkování a způsob podání
Léčba přípravkem Hulio má být zahájena a sledována odborným lékařem se zkušenostmi v diagnostice
a léčbě těch typů onemocnění, pro něž je přípravek Hulio indikován. Oftalmologům se doporučuje
terapii přípravkem Hulio před jejím zahájením zkonzultovat s příslušným odborným lékařem bod 4.4
Po řádném proškolení v podávání injekce si pacienti mohou přípravek Hulio aplikovat sami, jestliže
jejich lékař rozhodne, že je to vhodné, a je-li zajištěn podle potřeby lékařský dohled.
Po dobu léčby přípravkem Hulio je třeba upravit dávky ostatních současně užívaných léčiv kortikosteroidů a/nebo imunomodulačních léků
Dávkování
Juvenilní idiopatická artritida
Polyartikulární juvenilní idiopatická artritida od 2 let
Doporučená dávka přípravku Hulio pro pacienty s polyartikulární juvenilní idiopatickou artritidou ve
věku od 2 let vychází z tělesné hmotnosti subkutánní injekcí.
Tabulka 1: Dávka přípravku Hulio u pacientů s polyartikulární juvenilní idiopatickou
artritidou
Hmotnost pacienta Režim dávkování
10 kg až < 30 kg 20 mg jednou za dva týdny
≥ 30 kg 40 mg jednou za dva týdny
Dostupné údaje naznačují, že klinické odpovědi je obvykle dosaženo v průběhu 12 týdnů léčby.
Pokračování v léčbě je nutno pečlivě zvážit u těch pacientů, u kterých nedošlo během této doby
k odpovědi.
Použití adalimumabu u pacientů mladších než 2 roky není v této indikaci relevantní.
Přípravek Hulio je k dispozici v dalších silách a/nebo lékových formách v závislosti na individuálních
potřebách léčby.
Entezopatická artritida
Doporučená dávka přípravku Hulio u pacientů s entezopatickou artritidou ve věku od 6 let vychází
z tělesné hmotnosti
Tabulka 2: Dávka přípravku Hulio u pacientů s entezopatickou artritidou
Hmotnost pacienta Režim dávkování
15 kg až < 30 kg 20 mg jednou za dva týdny
≥ 30 kg 40 mg jednou za dva týdny
Adalimumab nebyl studován u pacientů s entezopatickou artritidou mladších než 6 let.
Přípravek Hulio je k dispozici v dalších silách a/nebo lékových formách v závislosti na individuálních
potřebách léčby.
Ložisková psoriáza u pediatrických pacientů
Doporučená dávka přípravku Hulio u pacientů s ložiskovou psoriázou ve věku od 4 do 17 let vychází
z tělesné hmotnosti
Tabulka 3: Dávka přípravku Hulio u pediatrických pacientů s ložiskovou psoriázou
Hmotnost pacienta Režim dávkování
15 kg až < 30 kg Úvodní dávka 20 mg s následným podáváním
20 mg jednou za dva týdny od jednoho týdne
po úvodní dávce
≥ 30 kg Úvodní dávka 40 mg s následným podáváním
40 mg jednou za dva týdny od jednoho týdne
po úvodní dávce
Pokračování léčby nad 16 týdnů by mělo být pečlivě zváženo u pacientů, u kterých během tohoto
období nedošlo k žádnému zlepšení.
Je-li léčba přípravkem Hulio indikována opětovně, měl by být dodržen výše uvedený postup
dávkování a trvání léčby.
Bezpečnost adalimumabu u pediatrických pacientů s ložiskovou psoriázou byla hodnocena průměrně
13 měsíců.
Použití adalimumabu u dětí mladších než 4 roky není v této indikaci relevantní.
Přípravek Hulio je k dispozici v dalších silách a/nebo lékových formách v závislosti na individuálních
potřebách léčby.
Crohnova choroba u pediatrických pacientů
Doporučená dávka přípravku Hulio u pacientů s Crohnovou chorobou ve věku od 6 do 17 let vychází
z tělesné hmotnosti
Tabulka 4: Dávka přípravku Hulio u pediatrických pacientů s Crohnovou chorobou
Hmotnost
pacienta
Indukční dávka Udržovací
dávka od
týdne < 40 kg • 40 mg v týdnu 0 a 20 mg v týdnu
V případě, že je nutná rychlejší odpověď s vědomím, že
riziko nežádoucích účinků může být vyšší při použití vyšší
indukční dávky, může být použita následující dávka:
• 80 mg v týdnu 0 a 40 mg v týdnu 20 mg jednou
za dva týdny
≥ 40 kg • 80 mg v týdnu 0 a 40 mg v týdnu
V případě, že je nutná rychlejší odpověď s vědomím, že
riziko nežádoucích účinků může být vyšší při použití vyšší
indukční dávky, může být použita následující dávka:
• 160 mg v týdnu 0 a 80 mg v týdnu 40 mg jednou
za dva týdny
Pacienti s nedostatečnou odpovědí mohou mít přínos ze zvýšení dávky:
• < 40 kg: 20 mg jednou týdně
• ≥ 40 kg: 40 mg jednou týdně nebo 80 mg jednou za dva týdny
Pokračování v léčbě je třeba pečlivě zvážit u pacientů, u nichž se nerozvine odpověď na léčbu do 12.
týdne.
Použití adalimumabu u dětí mladších než 6 let není v této indikaci relevantní.
Přípravek Hulio je k dispozici v dalších silách a/nebo lékových formách v závislosti na individuálních
potřebách léčby.
Uveitida u pediatrických pacientů
Doporučená dávka přípravku Hulio u pediatrických pacientů s uveitidou od 2 let vychází z tělesné
hmotnosti
U pediatrických pacientů s uveitidou nejsou k dispozici žádné zkušenosti s léčbou přípravkem Hulio
bez současné léčby methotrexátem.
Tabulka 5: Dávka přípravku Hulio u pediatrických pacientů s uveitidou
Hmotnost pacienta Režim dávkování
< 30 kg 20 mg jednou za dva týdny v kombinaci
s methotrexátem
≥ 30 kg 40 mg jednou za dva týdny v kombinaci
s methotrexátem
Při zahájení léčby přípravkem Hulio může být podána úvodní dávka 40 mg pacientům s tělesnou
hmotností < 30 kg nebo 80 mg pacientům s tělesnou hmotností ≥ 30 kg jeden týden před zahájením
udržovací léčby. Nejsou k dispozici žádné klinické údaje o použití úvodní dávky přípravku Hulio
u dětí ve věku < 6 let
Použití adalimumabu u dětí mladších než 2 let není v této indikaci relevantní.
Je doporučeno, aby byl každý rok vyhodnocen poměr přínosu a rizika pokračování dlouhodobé léčby
Přípravek Hulio je k dispozici v dalších silách a/nebo lékových formách v závislosti na individuálních
potřebách léčby.
Porucha funkce ledvin a/nebo jater
Adalimumab nebyl studován u této populace pacientů. Proto nelze uvést žádná doporučení ohledně
dávky léku.
Způsob podání
Přípravek Hulio se podává subkutánní injekcí. Podrobný návod k použití je uveden v příbalové
informaci.
Přípravek Hulio je k dispozici v dalších silách a lékových formách.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Aktivní tuberkulóza nebo jiné závažné infekce, jako je sepse a oportunní infekce
Středně těžké až těžké srdeční selhání
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Sledovatelnost
Z důvodu zlepšení sledovatelnosti biologických léčivých přípravků musí být přesně zaznamenáván
název a číslo šarže podaného přípravku.
Infekce
Pacienti užívající tumor nekrotizující faktor infekcím. Riziko rozvoje infekcí může stoupat při porušené funkci plic. Pacienti musí být proto pečlivě
sledováni z hlediska výskytu infekcí včetně tuberkulózy, a to před léčbou, během léčby i po ukončení
léčby adalimumabem. Vzhledem k tomu, že eliminace adalimumabu z organismu může trvat až čtyři
měsíce, sledování musí trvat po celou tuto dobu.
Léčba přípravkem Hulio nesmí být zahájena u pacientů s aktivní infekcí včetně chronické nebo
lokalizované infekce do té doby, než jsou tyto infekce terapeuticky zvládnuty. U pacientů, kteří přišli
do styku s tuberkulózou, a pacientů, kteří cestovali do oblastí s vysokým rizikem výskytu tuberkulózy
nebo endemických mykóz, jako například histoplasmóza, kokcidiomykóza, nebo blastomykóza, má
být zvážen poměr rizika a přínosu léčby přípravkem Hulio ještě před zahájením léčby oportunní infekce
Ti pacienti, u nichž dojde během léčby adalimumabem k rozvoji nové infekce, musí být pečlivě
sledováni a podstoupit kompletní diagnostické vyšetření. Pokud u pacienta dojde k rozvoji nové
závažné infekce nebo sepse, podávání přípravku Hulio se přeruší a je nutno zahájit vhodnou
antimikrobiální či antifungální léčbu do doby, než je infekce terapeuticky zvládnuta. Lékaři musí být
opatrní při zvažování léčby adalimumabem u pacientů s anamnézou recidivující infekce nebo
u pacientů, jejichž celkový zdravotní stav k infekcím predisponuje, včetně těch, kteří současně užívají
imunosupresivní léčivé přípravky.
Závažné infekce
U pacientů léčených adalimumabem byly hlášeny závažné infekce, včetně sepse způsobené
bakteriemi, mykobakteriemi, invazivními plísněmi, parazity, viry či jiné oportunní infekce jako
například listerióza, legionelóza a pneumocystóza.
Jiné závažné infekce pozorované v klinických studiích zahrnují pneumonii, pyelonefritida, septickou
arthritis a septikémii. V souvislosti s těmito infekcemi byly hlášeny případy hospitalizace i fatálního
zakončení.
Tuberkulóza
U pacientů léčených adalimumabem byly hlášeny případy tuberkulózy, včetně reaktivace i nového
vzniku infekce. Hlášení zahrnovala jak pulmonální, tak extrapulmonální tuberkulózu.
Před zahájením léčby přípravkem Hulio musí být všichni pacienti vyšetřeni na přítomnost aktivní či
inaktivní anamnézy pacienta cílené na výskyt tuberkulózy v minulosti, či na možné dřívější kontakty s osobami
s aktivní tuberkulózou a na dřívější a/nebo současnou imunosupresivní léčbu. U všech pacientů musí
být provedena příslušná orientační vyšetření přičemž se lze řídit místními doporučeními. Doporučuje se, aby provedení těchto testů a jejich
výsledky byly zaznamenány v informační kartě pacienta. Předepisujícím lékařům připomínáme riziko
falešně negativních výsledků kožního tuberkulinového testu, a to zejména u těžce nemocných nebo
pacientů se sníženou imunitní odpovědí.
Léčba přípravkem Hulio nesmí být zahájena u pacientů s diagnostikovanou aktivní tuberkulózou bod 4.3
Ve všech níže popsaných situacích by měl být velmi pečlivě posouzen poměr přínosu a rizika léčby.
Jestliže existuje podezření na latentní tuberkulózu, je třeba uvědomit lékaře, jež má zkušenosti
s léčbou tuberkulózy.
V případě diagnózy latentní tuberkulózy musí být odpovídající profylaktická antituberkulózní léčba
započata ještě před zahájením léčby přípravkem Hulio a musí být v souladu s místními doporučeními.
Použití profylaktické antituberkulózní léčby je třeba zvážit před zahájením léčby přípravkem Hulio
také u pacientů, u kterých se, i přes negativní testy na tuberkulózu, vyskytují závažné nebo významné
rizikové faktory pro její rozvoj nebo mají dřívější anamnézu latentní či aktivní tuberkulózy a nelze
u nich zaručit adekvátní postup léčby.
U pacientů léčených adalimumabem se i přes profylaktickou léčbu tuberkulózy objevily případy
reaktivace tuberkulózy. U některých pacientů, kteří byli v minulosti úspěšně léčeni na aktivní
tuberkulózu, se během léčby adalimumabem znovu rozvinula aktivní tuberkulóza.
Pacienty je třeba poučit, aby vyhledali lékaře, pokud se objeví během léčby přípravkem Hulio nebo po
jejím ukončení příznaky suspektní pro tuberkulózu úbytek, mírně zvýšená teplota, malátnost
Jiné oportunní infekce
U pacientů léčených adalimumabem byly hlášeny oportunní infekce, včetně invazivních fungálních
infekcí. Tyto infekce nebyly u pacientů užívajících TNF-antagonisty vždy rozpoznány, což mělo za
následek opožděné nasazení vhodné léčby a v některých případech vedlo až k fatálnímu zakončení.
U pacientů, u nichž se rozvinou známky a příznaky, jako je horečka, malátnost, úbytek hmotnosti,
pocení, kašel, dyspnoe a/nebo plicní infiltráty či jiné závažné systémové onemocnění s nebo bez
doprovodného šoku, je třeba pomýšlet na možnost invazivní plísňové infekce; používání přípravku
Hulio by mělo být ihned přerušeno. Diagnóza onemocnění a zahájení empirické antifungální terapie
u těchto pacientů má být učiněno po konzultaci s lékařem, který má zkušenost s léčbou pacientů
s invazivními plísňovými infekcemi.
Reaktivace hepatitis B
Reaktivace hepatitis B se objevila u těch pacientů, užívajících TNF-antagonisty včetně adalimumabu,
kteří jsou chronickými nositeli tohoto viru fatální. Pacienti by měli být testováni na přítomnost možné nákazy HBV ještě před započetím léčby
adalimumabem. Pacientům, u kterých byl test na infekci hepatitis B pozitivní, je třeba doporučit, aby
vyhledali pomoc lékaře, který má zkušenosti s léčbou hepatitis B.
Nositelé HBV, kteří vyžadují léčbu přípravkem Hulio, musí být v průběhu léčby a několik dalších
měsíců po jejím ukončení pečlivě sledováni z hlediska výskytu známek či projevů aktivní HBV
infekce. Adekvátní údaje, vypovídající o léčbě pacientů, nositelů HBV, kombinací TNF-antagonisty
a antivirotika z důvodu zabránění reaktivace HBV, nejsou k dispozici. U pacientů, u kterých dojde
k rozvoji HBV reaktivace, musí být přípravek Hulio vysazen a je třeba zahájit účinnou antivirovou
terapii a další podpůrnou léčbu.
Neurologické příhody
V souvislosti s podáváním antagonistů TNF včetně adalimumabu se vzácně vyskytly případy nového
vzniku nebo exacerbace klinických symptomů a/nebo radiografického průkazu demyelinizačního
onemocnění centrálního nervového systému, včetně roztroušené sklerózy a optické neuritidy
a periferního nervového systému, včetně Guillain-Barré syndromu. Předepisující lékaři by měli
s opatrností zvážit použití adalimumabu u pacientů s preexistujícími nebo v nedávné době vzniklými
demyelinizačními poruchami centrálního nebo periferního nervového systému; pokud se některá
z uvedených poruch objeví, je třeba zvážit vysazení přípravku Hulio. Je známo, že existuje spojení
mezi intermediální uveitidou a demyelinizačními poruchami centrálního nervového systému.
U pacientů s neinfekční intermediální uveitidou je třeba před zahájením terapie přípravkem Hulio
a pravidelně během léčby provádět neurologické vyšetření k posouzení preexistujících nebo
vyvíjejících se demyelinizačních poruch centrálního nervového systému.
Alergické reakce
Při podávání adalimumabu v klinických studiích byly závažné alergické reakce, spojené s jeho
podáním, pozorovány pouze vzácně. V klinických studiích s adalimumabem se občas vyskytly
nezávažné alergické reakce. Hlášení z praxe uvádějí výskyt závažných alergických reakcí, včetně
anafylaxe, po podání adalimumabu. Pokud se objeví anafylaktická reakce nebo jiná závažná alergická
reakce, musí být ihned ukončeno podávání přípravku Hulio a zahájená příslušná léčba.
Imunosuprese
Ve studii u 64 pacientů s revmatoidní artritidou, kteří byli léčeni adalimumabem, nebylo prokázáno
snížení hypersenzitivity opožděného typu, snížení hladin imunoglobulinů nebo změna v počtu
efektorových T, B a NK buněk, monocytů/makrofágů a neutrofilů.
Maligní onemocnění a lymfoproliferativní poruchy
V kontrolovaných částech klinických studií s antagonisty TNF bylo u pacientů léčených antagonisty
TNF pozorováno v porovnání s kontrolní skupinou pacientů více případů malignit včetně lymfomů.
Jejich výskyt byl však vzácný. V postmarketingovém období byly u pacientů léčených TNF-
antagonisty hlášeny případy leukémie. U pacientů s revmatoidní artritidou s dlouhodobým vysoce
aktivním zánětlivým onemocněním existuje zvýšené riziko vzniku lymfomu a leukémie, což
komplikuje odhad rizika. Podle současného stavu znalostí nelze u pacientů léčených antagonisty TNF
vyloučit možné riziko rozvoje lymfomů, leukémie a jiných maligních onemocnění.
V postmarketingovém období byly u dětí, dospívajících a mladých dospělých TNF-antagonisty některé byly fatální. Přibližně polovina případů byly lymfomy. Jiné případy představovaly různé druhy
malignit a zahrnovaly vzácné malignity, které jsou obvykle spojeny s imunosupresí. Riziko rozvoje
malignit u dětí a dospívajících léčených TNF-antagonisty nelze vyloučit.
Z postmarketingové praxe u pacientů léčených adalimumabem byly hlášeny vzácné případy
hepatosplenického T-buněčného lymfomu. Tento vzácný typ T-buněčného lymfomu se vyznačuje
velmi agresivním průběhem onemocnění a je obvykle fatální. Některé z těchto T-buněčných lymfomů,
spojované s adalimumabem, se vyskytly u mladých pacientů léčených současně azathioprinem nebo
6-merkaptopurinem pro zánětlivé střevní onemocnění. Možné riziko kombinace azathioprinu nebo
6-merkaptopurinu a adalimumabu je třeba pečlivě zvážit. Riziko rozvoje hepatosplenického
T-buněčného lymfomu nelze u pacientů léčených přípravkem Hulio vyloučit
Nebyly provedeny žádné studie u pacientů s anamnézou maligního onemocnění nebo v případech, kde
by léčba adalimumabem dále pokračovala i u pacientů, u kterých došlo k rozvoji maligního
onemocnění. Je proto zapotřebí ještě větší opatrnost při úvaze o léčbě adalimumabem u těchto pacientů
Všechny pacienty, zvláště pacienty s anamnézou rozsáhlé imunosupresivní léčby nebo pacienty
s psoriázou, kteří byli v minulosti léčeni psoralenem + ultrafialovým zářením A vyšetřit na přítomnost nemelanomového kožního karcinomu ještě před a během léčby přípravkem
Hulio. U pacientů užívajících TNF-antagonisty, včetně přípravku Hulio, byl také hlášen výskyt
melanomu a karcinomu z Merkellových buněk
V ověřovací klinické studii, zkoumající užívání jiného antagonisty TNF, infliximabu, u pacientů se
středně těžkou až těžkou chronickou obstrukční chorobou plicní infliximabem pozorováno více malignit, převážně plic, hlavy a krku v porovnání s kontrolní skupinou
pacientů. Všichni pacienti byli v minulosti těžcí kuřáci. Z tohoto důvodu je zapotřebí opatrnosti při
užívání jakéhokoli TNF-antagonisty u pacientů s CHOPN, stejně jako u pacientů s vyšším rizikem
vzniku malignit v důsledku jejich těžkého kuřáctví.
Podle současných údajů není známo, zda léčba adalimumabem ovlivňuje riziko vzniku dysplázie nebo
kolorektálního karcinomu. Všichni pacienti s ulcerózní kolitidou, u nichž existuje riziko pro vznik
dysplázie nebo kolorektálního karcinomu primární sklerotizující cholangitidoukarcinom, by měli být vyšetřeni na možný rozvoj dysplázie nebo kolorektálního karcinomu ještě před
zahájením léčby a dále v pravidelných intervalech v jejím průběhu. Toto vyšetření má, v souladu
s místními požadavky, zahrnovat kolonoskopii a biopsii.
Hematologické reakce
Při užívání antagonistů TNF byly vzácně hlášeny případy pancytopenie včetně aplastické anémie.
U adalimumabu byly hlášeny nežádoucí příhody v oblasti hematologického systému, včetně
medicínsky významné cytopenie doporučit, aby ihned vyhledali lékařskou pomoc, pokud se při léčbě adalimumabem vyvinou příznaky
a projevy podezřelé z krevní dyskrasie U pacientů s potvrzenými významnými hematologickými abnormalitami je nutné zvážit vysazení
léčby přípravkem Hulio.
Očkování
Obdobná protilátková odpověď na standardní 23složkovou pneumokokovou vakcínu a třísložkovou
virovou vakcínu proti chřipce byla pozorována ve studii s 226 dospělými subjekty s revmatoidní
artritidou, které byly léčeny adalimumabem nebo placebem. Nejsou k dispozici žádné údaje, týkající
se sekundárního přenosu infekce v důsledku živé vakcíny u pacientů léčených adalimumabem.
Doporučuje se, aby pediatričtí pacienti absolvovali pokud možno všechna doporučená očkování
v souladu se současnými vakcinačními směrnicemi ještě před zahájením léčby adalimumabem.
Pacienti léčení adalimumabem mohou být souběžně očkováni, s výjimkou očkování živými vakcínami.
Podávání živých vakcín vystaveny in utero, a to po dobu 5 měsíců od poslední dávky adalimumabu, jež byla matce během
těhotenství podána.
Městnavé srdeční selhání
V klinické studii s jiným antagonistou TNF bylo pozorováno zhoršení městnavého srdečního selhání
a zvýšení mortality na městnavé srdeční selhání. Případy zhoršení městnavého srdečního selhání byly
rovněž popsány u pacientů léčených adalimumabem. U pacientů s mírným srdečním selháním
u středně těžkého až těžkého srdečního selhání nebo zhoršení příznaků městnavého srdečního selhání, musí být léčba přípravkem Hulio ukončena.
Autoimunitní procesy
Léčba přípravkem Hulio může vést ke tvorbě autoimunitních protilátek. Dopad dlouhodobé léčby
adalimumabem na rozvoj autoimunitních onemocnění není znám. Jestliže se u pacienta v souvislosti
s léčbou přípravkem Hulio vyvinou symptomy, svědčící pro lupus-like syndrom a má-li pozitivní
protilátky proti dvoušroubovici DNA, pak u něj léčba přípravkem Hulio nesmí dále pokračovat bod 4.8
Současné podávání biologických DMARD nebo antagonistů TNF.
V klinických studiích sledujících současné podávání anakinry a dalšího antagonisty TNF –
etanerceptu, byly pozorovány závažné infekce, přičemž nebyl zjištěn žádný další klinický přínos
v porovnání s monoterapií etanerceptem. Vzhledem k původu nežádoucích účinků pozorovaných při
kombinované léčbě etanerceptem a anakinrou se mohou vyskytnout obdobné toxické projevy při
podávání kombinace anakinry a jiných antagonistů TNF. Proto se nedoporučuje používat kombinaci
adalimumabu a anakinry
Současné používání adalimumabu spolu s jinými biologickými DMARDs nebo jinými antagonisty TNF se nedoporučuje na základě možného zvýšení rizika infekcí včetně
závažných infekcí, ale i možných farmakologických interakcí
Chirurgické výkony
U pacientů léčených adalimumabem existují jen omezené zkušenosti týkající se bezpečnosti přípravku
v souvislosti s chirurgickými výkony. Při plánování chirurgického výkonu je třeba vzít v úvahu dlouhý
poločas adalimumabu. Pacient, u kterého je nutná operace během léčby adalimumabem, musí být
pečlivě sledován z hlediska vzniku infekcí a musí být provedena příslušná opatření. U pacientů
léčených adalimumabem, u kterých byla provedena artroplastika, existují jen omezené zkušenosti
týkající se bezpečnosti přípravku.
Obstrukce tenkého střeva
Selhání odpovědi na léčbu u Crohnovy choroby může signalizovat výskyt fixované fibrotické striktury,
která si může vyžádat chirurgickou léčbu. Dostupné údaje naznačují, že adalimumab nezhoršuje ani
nezpůsobuje striktury.
Starší pacienti
Frekvence závažných infekcí u pacientů ve věku nad 65 let vyšší než u pacientů ve věku do 65 let léčbě starších pacientů je zapotřebí věnovat obzvláštní pozornost riziku vzniku infekcí.
Pediatrická populace
Viz očkování výše.
Pomocné látky se známým účinkem
Sorbitol
Tento léčivý přípravek obsahuje sorbitol nemá být podán tento léčivý přípravek.
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku v podstatě „bez sodíku“.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Adalimumab byl studován u pacientů s revmatoidní artritidou, polyartikulární juvenilní idiopatickou
artritidou a psoriatickou artritidou, u kterých byl podáván v monoterapii nebo v kombinaci
s methotrexátem. Při podávání adalimumabu v kombinaci s methotrexátem byla v porovnání
s monoterapií tvorba protilátek nižší. Podávání adalimumabu bez methotrexátu vedlo ke zvýšené
tvorbě protilátek, zvýšené clearance a snížené účinnosti adalimumabu
Kombinovat adalimumab s anakinrou se nedoporučuje
Kombinovat adalimumab s abataceptem se nedoporučuje
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Ženy ve fertilním věku
Ženy ve fertilním věku mají zvážit použití vhodné antikoncepce k prevenci těhotenství a pokračovat
v jejím užívání po dobu nejméně pěti měsíců po posledním podání přípravku Hulio.
Těhotenství
Z velkého počtu k porodům živých dětí u žen léčených adalimumabem, z nichž více než 1 500 bylo léčeno
adalimumabem v 1. trimestru, nevyplývá zvýšené riziko vrozených malformací u novorozence.
Do prospektivního kohortového registru bylo zařazeno 257 žen s revmatoidní artritidou Crohnovou chorobou nebo CD neléčených adalimumabem. Primárním cílovým parametrem byla prevalence vrozených vad.
Míra těhotenství ukončená alespoň jedním porodem živého dítěte s významnou vrozenou vadou byla
6/69 OR 1,31, 95% CI 0,38–4,52u neléčených žen s CD rozdíly při výchozím stavucílovými parametry porod s vážnými nebo oportunními infekcemiléčenými adalimumabem a neléčenými ženami, a zároveň nebyly hlášeny žádné porody mrtvého plodu
nebo maligní stavy. Interpretace údajů může být ovlivněna metodologickými limity studie, včetně
malé velikosti sledovaného souboru pacientek a nerandomizovaného designu studie.
Ve vývojové toxikologické studii prováděné na opicích nebyly zjištěny známky toxicity u matek,
embryotoxicity či teratogenity. Preklinická data o účinku adalimumabu na postnatální toxicitu nejsou
k dispozici
Adalimumab podávaný v těhotenství může vzhledem k inhibici TNFα ovlivnit normální
imunologickou odpověď u novorozenců. Adalimumab má být podáván během těhotenství pouze
tehdy, pokud je to nezbytně nutné.
Adalimumab může přecházet přes placentu do séra dětí narozeným matkám, které byly v těhotenství
adalimumabem léčeny. V důsledku toho mohou být tyto děti náchylnější k infekcím. Podávání živých
vakcín dobu 5 měsíců po poslední injekci adalimumabu, kterou matka v průběhu těhotenství dostala.
Kojení
Z omezených do mateřského mléka ve velmi nízkých koncentracích s přítomností adalimumabu v mateřském mléce
v koncentracích od 0,1 % do 1 % sérové hladiny matky. Při perorálním podávání proteinů
imunoglobulinu G probíhá jejich proteolýza ve střevech a jejich biologická dostupnost je nízká.
Nepředpokládá se žádný vliv na kojené novorozence/kojence. Proto lze přípravek Hulio podávat
během kojení.
Fertilita
Preklinické studie zaměřené na vliv adalimumabu na fertilitu nejsou k dispozici.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Adalimumab může mít mírný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Po použití adalimumabu se
může objevit vertigo a zrakové poruchy
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrnný bezpečnostní profil
Adalimumab byl hodnocen u 9 506 pacientů v kontrolovaných a otevřených pivotních studiích po
dobu až 60 měsíců nebo déle. Tyto studie zahrnovaly pacienty s revmatoidní artritidou s krátkým
a dlouhým trváním, pacienty s juvenilní idiopatickou artritidou artritidou a entezopatickou artritidouspondylitidou a axiální spondylartritidou bez radiologického průkazu ankylozující spondylitidy psoriatickou artritidou, pacienty s Crohnovou chorobou, ulcerózní kolitidou, psoriázou a pacienty
s hidradenitis suppurativa a uveitidou. Pivotní kontrolované studie zahrnovaly 6 089 pacientů léčených
adalimumabem a 3 801 pacientů, kteří v kontrolovaném období studií dostávali placebo nebo aktivní
srovnávací lék.
Podíl pacientů, kteří předčasně ukončili léčbu pro nežádoucí účinky ve dvojitě zaslepené kontrolované
části klíčových studií, byl 5,9 % pacientů léčených adalimumabem a 5,4 % u pacientů užívajících
kontrolní léčbu.
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou infekce dýchacích cest a sinusitidaotoky
U adalimumabu byly hlášeny závažné nežádoucí účinky. TNF antagonisté, jako například
adalimumab, ovlivňují imunitní systém a jejich užití může ovlivňovat schopnost obranyschopnosti
organismu vůči infekci a rakovinnému bujení. U adalimumabu byly také hlášeny fatální a život
ohrožující infekce
Byly také hlášeny závažné hematologické, neurologické a autoimunní reakce. Tyto zahrnují vzácně se
vyskytující případy pancytopenie, aplastické anémie, centrálních a periferních demyelinizačních
chorob, případy lupus erythematodes a stavů podobných lupusu a Stevensův-Johnsonův syndrom.
Pediatrická populace
Obecně byly nežádoucí účinky u pediatrických pacientů, pokud jde o typ a četnost výskytu, podobné
těm, které byly pozorovány u dospělých pacientů.
Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Následující výčet nežádoucích účinků je založen na zkušenosti z klinických studií a z období
postmarketingu, účinky jsou seřazeny podle tříd orgánových systémů a frekvence výskytu v tabulce níže: velmi časté jsou nežádoucí účinky řazeny podle klesající závažnosti. Jsou zde zahrnuty účinky, které se, napříč
jednotlivými indikacemi, vyskytovaly s nejvyšší frekvencí. Hvězdička orgánových systémů vyskytuje tehdy, pokud lze další informace nalézt na jiných místech textu,
v bodech 4.3, 4.4 a 4.
Tabulka 6: Nežádoucí účinky
Třídy orgánových
systémů
Frekvence Nežádoucí účinek
Infekce a infestace* Velmi časté Infekce dýchacích cest a dolních cest dýchacích, pneumonie, sinusitidy,
faryngitidy, nazofaryngitidy a pneumonie
vyvolané herpetickými viry
Časté Systémové infekce a chřipkystřevní infekce infekce kůže a měkkých tkání celulitidy, impetiga, nekrotizující fasciitidy
a herpes zosterušní infekce,
orální infekce herpes a zubních infekcíinfekce reprodukčního systému vulvovaginální mykotické infekceinfekce močových cest mykotické infekce,
kloubní infekce
Třídy orgánových
systémů
Frekvence Nežádoucí účinek
Méně časté Neurologické infekce oportunní infekce a tuberkulóza kokcidiomykózy, histoplasmózy a infekcí
způsobených mycobacterium avium complexbakteriální infekce,
oční infekce,
divertikulitida1
Novotvary benigní,
maligní a blíže neurčené
a polypyČasté Karcinom kůže vyjma melanomu bazocelulárního karcinomu a spinocelulárního
karcinomubenigní neoplázie
Méně časté Lymfom**,
novotvary solidních orgánů prsu, plicní neoplázie a neoplázie štítné žlázymelanom**
Vzácné Leukémie1
Není známo Hepatosplenický T-buněčný lymfom1karcinom z Merkelových buněk karcinom kůžeKaposiho sarkom
Poruchy krve
a lymfatického systému*
Velmi časté Leukopenie agranulocytózyanémie
Časté Leukocytóza,
trombocytopenie
Méně časté Idiopatická trombocytopenická purpura
Vzácné Pancytopenie
Poruchy imunitního
systému*
Časté Hypersenzitivita,
alergie
Méně časté Sarkoidóza1vaskulitida
Vzácné Anafylaxe1
Poruchy metabolismu
a výživy
Velmi časté Lipidy zvýšené
Třídy orgánových
systémů
Frekvence Nežádoucí účinek
Časté Hypokalemie,
zvýšení kyseliny močové,
abnormální hladina sodíku v krvi,
hypokalcemie,
hyperglykemie,
hypofosfatemie,
dehydratace
Psychiatrické poruchy Časté Alterace nálady úzkost,
nespavost
Poruchy nervového
systému*
Velmi časté Bolest hlavy
Časté Parestezie migréna,
útlak nervových kořenů
Méně časté Cévní mozková příhoda1třes,
neuropatie
Vzácné Roztroušená skleróza,
demyelinizačních poruchy Guillain-Barré syndrom
Poruchy oka Časté Poruchy zraku,
konjunktivitida,
blefaritida,
otoky oka
Méně časté Diplopie
Poruchy ucha a labyrintu Časté Vertigo
Méně časté Ztráta sluchu,
tinnitus
Srdeční poruchy* Časté Tachykardie
Méně časté Infarkt myokardu1arytmie,
městnavé srdeční selhání
Vzácné Srdeční zástava
Třídy orgánových
systémů
Frekvence Nežádoucí účinek
Cévní poruchy Časté Hypertenze,
zrudnutí,
hematomy
Méně časté Aneurysma aorty,
cévní arteriální okluze,
tromboflebitida
Respirační, hrudní
a mediastinální poruchy*
Časté Astma,
dyspnoe,
kašel
Méně časté Plicní embolie1intersticiální plicní choroba,
chronická obstrukční plicní nemoc,
pneumonitida,
pleurální výpotek1
Vzácné Plicní fibróza1
Gastrointestinální
poruchy
Velmi časté Bolest břicha,
nauzea a zvracení
Časté Gastrointestinální krvácení,
dyspepsie,
gastroezofageální refluxní choroba,
sicca syndrom
Méně časté Pankreatitida,
dysfagie,
edém obličeje
Vzácné Perforace střeva1
Poruchy jater
a žlučových cest*
Velmi časté Zvýšené jaterní enzymy
Méně časté Cholecystitida a cholelitiáza,
steatóza jater,
zvýšení bilirubinu
Vzácné Hepatitida,
reaktivace hepatitidy B1autoimunitní hepatitida1
Není známo Selhání jater1
Třídy orgánových
systémů
Frekvence Nežádoucí účinek
Poruchy kůže a podkožní
tkáně
Velmi časté vyrážka
Časté Nový výskyt nebo zhoršení psoriázy palmoplantární pustulózní psoriázykopřivka,
tvorba modřin dermatitida zlomení nehtu,
hyperhidróza,
alopecie1pruritus
Méně časté Noční pocení,
zjizvení
Vzácné Erythema multiforme1Stevensův-Johnsonův syndrom1angioedém1kožní vaskulitida1lichenoidní kožní reakce1
Není známo Zhoršující se stávající známky dermatomyozitidy1
Poruchy svalové
a kosterní soustavy
a pojivové tkáně
Velmi časté Muskuloskeletální bolest
Časté Svalové spasmy kreatinfosfokinázy v krvi
Méně časté Rhabdomyolýza,
systémový lupus erythematodes
Vzácné Lupus-like syndrom1
Poruchy ledvin
a močových cest
Časté Poškození ledvin,
hematurie
Méně časté Nokturie
Poruchy reprodukčního
systému a prsu
Méně časté Erektilní dysfunkce
Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace*
Velmi časté Reakce v místě injekce vpichu injekce
Časté Bolest na hrudi,
edém,
pyrexie1
Méně časté Zánět
Třídy orgánových
systémů
Frekvence Nežádoucí účinek
Vyšetření* Časté Poruchy koagulace a krvácení aktivovaného parciálního tromboplastinového
časupozitivní test autoprotilátek dvoušroubovici DNAzvýšení laktátdehydrogenázy v krvi
Není známo
Zvýšení tělesné hmotnosti2Poranění, otravy
a procedurální
komplikace
Časté Poruchy hojení
* další informace lze nalézt na jiných místech textu, v bodech 4.3, 4.4 a 4.** včetně otevřené fáze prodloužených studií
120,3 do 1,0 kg v indikacích pro dospělé v porovnání s během léčby po dobu 4–6 měsíců. Zvýšení tělesné hmotnosti o 5–6 kg bylo pozorováno rovněž
v dlouhodobých prodloužených studiích, které nezahrnovaly kontrolní skupinu, s průměrnou expozicí
přípravku přibližně 1–2 roky, zejména u pacientů s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou.
Mechanismus tohoto účinku není jasný, mohl by však souviset s protizánětlivým účinkem
adalimumabu.
Uveitida
Bezpečnostní profil u pacientů s uveitidou léčených adalimumabem jednou za dva týdny byl v souladu
se známým bezpečnostním profilem adalimumabu.
Popis vybraných nežádoucích účinků
Reakce v místě injekčního vpichu
V klíčových kontrolovaných studiích se u 12,9 % dětských a dospělých pacientů léčených
adalimumabem vyvinuly reakce v místě vpichu v porovnání se 7,2 % pacientů léčených placebem nebo aktivní kontrolou. Reakce v místě injekčního
vpichu nevyžadovaly přerušení podávání léčivého přípravku.
Infekce
V klíčových kontrolovaných studiích se u dětských a dospělých pacientů léčených adalimumabem
vyskytla infekce ve frekvenci 1,51 a u pacientů léčených placebem nebo aktivní kontrolou ve
frekvenci 1,46 případů na pacienta léčeného po dobu jednoho roku především o nazofaryngitidu, infekci horních cest dýchacích a sinusitidu. Většina pacientů
pokračovala po vyléčení infekce v léčbě adalimumabem.
Výskyt závažných infekcí u pacientů léčených adalimumabem činil 0,04 případů/pacient/rok
a u pacientů léčených placebem nebo aktivní kontrolou 0,03 případů/pacient/rok.
V kontrolovaných a otevřených studiích u dospělých i pediatrických pacientů s adalimumabem byly
hlášeny závažné infekce mimoplicní histoplasmóza, blastomykóza, kokcidiomykóza, pneumocystóza, kandidóza, aspergilóza
a listeriózaa mohlo se jednat o opětovné vzplanutí latentního onemocnění.
Maligní onemocnění a lymfoproliferativní poruchy
Ve studiích s adalimumabem nebyly u 249 pediatrických pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou
malignity při expozici odpovídající 655,6 pacientorokům léčby. Žádné malignity nebyly navíc
pozorovány ani u 192 pediatrických pacientů při expozici 498,1 pacientoroků léčby v průběhu studií
s adalimumabem, zaměřených na pediatrické pacienty s Crohnovou chorobou. Žádné malignity nebyly
pozorovány u 77 pediatrických pacientů při expozici 80,0 pacientoroků léčby v průběhu studie
s adalimumabem u pediatrických pacientů s chronickou ložiskovou psoriázou. U 60 pediatrických
pacientů s expozicí 58,4 pacientoroků nebyly pozorovány žádné malignity během klinického
hodnocení s adalimumabem u pediatrických pacientů s uveitidou.
V průběhu kontrolovaného období klíčových klinických studií u dospělých pacientů s adalimumabem,
v trvání nejméně 12 týdnů, byly u pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní revmatoidní artritidou,
ankylozující spondylitidou, axiální spondylartritidou bez radiologického průkazu AS, psoriatickou
artritidou, psoriázou, hidradenitis suppurativa, Crohnovou chorobou, ulcerózní kolitidou a uveitidou
pozorovány případy malignit jiného druhu, než jsou lymfomy či nemelanomový karcinom kůže,
s četností výskytu 6,8 v porovnání s četností jejich výskytu 6,3 Skupina s adalimumabem zahrnovala 5 291 pacientů a 3 444 pacientů bylo v kontrolní skupině
kontroloubyla 8,8 000 pacientoroků v kontrolní skupině. Z těchto kožních karcinomů se spinocelulární karcinom
vyskytoval s četností 2,7 léčených adalimumabem a 0,6 výskytu lymfomů léčených adalimumabem a 0,6
Když se zkombinují kontrolovaná období těchto studií a probíhající a ukončené otevřené rozšířené
fáze studií s mediánem délky trvání přibližně 3,3 roku, zahrnující 6 427 pacientů a více než 26 pacientoroků léčby, pak pozorovaná četnost výskytu malignit jiného typu, než jsou lymfomy
a nemelanomové karcinomy kůže, činí přibližně 8,5 na 1 000 pacientoroků. Pozorovaná četnost
výskytu nemelanomového typu kožního karcinomu činí přibližně 9,6 na 1 000 pacientoroků
a pozorovaná četnost lymfomů je přibližně 1,3 na 1 000 pacientoroků.
Ve sledování po uvedení přípravku na trh v období od ledna 2003 do prosince 2010, a to především
u pacientů s revmatoidní artritidou, činil výskyt všech hlášených malignit přibližně 2,7 na 1 pacientoroků léčby. Hlášená četnost výskytu u kožního karcinomu nemelanomového typu činila
přibližně 0,2 a u lymfomů přibližně 0,3 na 1 000 pacientoroků léčby
U pacientů léčených adalimumabem byly hlášeny vzácné postmarketingové případy
hepatosplenického T-buněčného lymfomu
Autoprotilátky
U pacientů bylo prováděno vyšetření na autoprotilátky v různých časových intervalech studií I–
V s revmatoidní artritidou. V těchto studiích byly u 11,9 % pacientů léčených adalimumabem
a u 8,1 % pacientů léčených placebem a aktivní kontrolou, kteří měli negativní výchozí titry
antinukleárních protilátek, zjištěny pozitivní titry ve 24. týdnu léčby. U dvou pacientů z 3 nemocných léčených adalimumabem ve všech studiích s revmatoidní a psoriatickou artritidou došlo
k rozvoji klinických příznaků naznačujících možnost nového vzniku syndromu podobnému lupusu. Po
vysazení léčby došlo u těchto pacientů ke zlepšení. U žádného pacienta nedošlo k rozvoji lupózní
nefritidy či symptomů postižení centrálního nervového systému.
Hepatobiliární poruchy
V kontrolovaných klinických studiích fáze 3 s adalimumabem, zaměřených na revmatoidní artritidu
a psoriatickou artritidu, se po sledovanou dobu trvání v rozmezí od 4 do 104 týdnů objevilo zvýšení
ALT ≥ 3 × ULN u 3,7 % pacientů léčených adalimumabem a u 1,6 % pacientů léčených kontrolním
přípravkem.
V kontrolovaných klinických studiích fáze 3 s adalimumabem u pacientů s polyartikulární juvenilní
idiopatickou artritidou ve věku od 4 do 17 let a entezopatickou artritidou ve věku 6 až 17 let se
objevilo zvýšení ALT ≥ 3 × ULN u 6,1 % pacientů léčených adalimumabem a u 1,3 % pacientů
léčených v kontrolní skupině. Ve většině případů se zvýšení ALT vyskytlo při současném podávání
methotrexátu. Žádné zvýšení ALT ≥ 3 × ULN se nevyskytlo ve fázi 3 klinické studie s adalimumabem
u pacientů s polyartikulární juvenilní idiopatickou artritidou ve věku 2 až < 4 let.
V kontrolovaných klinických studiích fáze 3 s adalimumabem u pacientů s Crohnovou chorobou
a ulcerózní kolitidou se po sledovanou dobu trvání v rozmezí od 4 do 52 týdnů objevilo zvýšení ALT
≥ 3 × ULN u 0,9 % pacientů léčených adalimumabem a u 0,9 % pacientů léčených kontrolním
přípravkem.
V klinické studii fáze 3 s adalimumabem u pediatrických pacientů s Crohnovou chorobou, která
hodnotila účinnost a bezpečnost dvou udržovacích dávkovacích režimů upravených dle hmotnosti po
hmotnostně upravené indukční léčbě do 52 týdnů léčby, se objevilo zvýšení ALT ≥ 3 × ULN u 2,6 %
V kontrolovaných klinických studiích fáze 3 s adalimumabem u pacientů s ložiskovou psoriázou se po
sledovanou dobu trvání v rozmezí od 12 do 24 týdnů objevilo zvýšení ALT ≥ 3 × ULN u 1,8 %
pacientů léčených adalimumabem a u 1,8 % pacientů léčených kontrolním přípravkem.
Žádné zvýšení ALT ≥ 3 × ULN se nevyskytlo v klinické studii fáze 3 s adalimumabem u pediatrických
pacientů s ložiskovou psoriázou.
V kontrolovaných klinických studiích s adalimumabem v týdnu 2, následované 40 mg jednou týdně počínaje týdnem 4se sledovanou dobou trvání v rozmezí od 12 do 16 týdnů se objevilo zvýšení ALT ≥ 3 × ULN u 0,3 %
pacientů léčených adalimumabem a u 0,6 % pacientů léčených kontrolním přípravkem.
V kontrolovaných klinických studiích s adalimumabem 40 mg jednou za dva týdny počínaje týdnem 1dobu 80 týdnů se střední expozicí 166,5 dne v případě terapie adalimumabem a 105,0 dne v případě
terapie kontrolním přípravkem objevilo zvýšení ALT ≥ 3 × ULN u 2,4 % pacientů léčených
adalimumabem a u 2,4 % pacientů léčených kontrolním přípravkem.
V klinických studiích napříč všemi indikacemi byli pacienti se zvýšeným ALT asymptomatičtí a ve
většině případů bylo zvýšení ALT přechodné a vymizelo s pokračováním léčby. Nicméně po uvedení
přípravku na trh byly u pacientů, jimž byl podáván adalimumab, hlášeny případy selhání jater, stejně
jako případy méně závažných poruch jater, které mohou selhání jater předcházet, jako je hepatitida,
včetně autoimunní hepatitidy.
Současná léčba azathioprinem/6-merkaptopurinem
Ve studiích s Crohnovou chorobou byla u dospělých pacientů léčených kombinací adalimumabu spolu
s azathioprinem/6-merkaptopurinem pozorována vyšší incidence malignit a závažných nežádoucích
účinků souvisejících s infekcemi v porovnání s pacienty, kteří byli léčeni pouze adalimumabem.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.
4.9 Předávkování
V klinických studiích nebyla pozorována toxicita omezující dávku léku. Nejvyšší hodnocenou dávkou
bylo opakované intravenózní podávání 10 mg/kg, což je přibližně 15násobek doporučené dávky.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Imunosupresiva, Inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru alfa ATC kód: L04AB
Přípravek Hulio je tzv. podobným biologickým léčivým přípravkem informace jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky
http://www.ema.europa.eu.
Mechanismus účinku
Adalimumab se specificky váže na TNF a neutralizuje biologickou funkci TNF blokováním jeho
interakce s p55 a p75 TNF receptorů na povrchu buněk.
Adalimumab rovněž moduluje biologickou odpověď, která je indukována nebo regulována TNF,
včetně změn hladin adhezních molekul zodpovědných za migraci leukocytů
Farmakodynamické účinky
Po léčbě adalimumabem byl u pacientů s revmatoidní artritidou v porovnání s výchozím stavem
pozorován rychlý pokles hladin ukazatelů akutní fáze zánětu erytrocytů koncentrace matrixových metaloproteináz způsobující destrukci chrupavek. U pacientů léčených adalimumabem obvykle došlo ke zlepšení
hematologických známek chronického zánětu.
Rychlý pokles hladin CRP během léčby adalimumabem byl také pozorován u pacientů
s polyartikulární juvenilní idiopatickou artritidou, Crohnovou chorobou, ulcerózní kolitidou
a hidradenitis suppurativa. U pacientů s Crohnovou chorobou bylo také pozorováno snížení počtu
buněk exprimujících markery zánětlivých faktorů v tlustém střevě, což zahrnovalo i významný pokles
exprese TNFα. Endoskopické zkoumání střevní sliznice jednoznačně prokázalo slizniční hojení
u pacientů léčených adalimumabem.
Klinická bezpečnost a účinnost
Dospělí s revmatoidní artritidou
Adalimumab byl hodnocen u více než 3 000 pacientů ve všech klinických studiích s revmatoidní
artritidou. Účinnost a bezpečnost adalimumabu byly hodnoceny v 5 randomizovaných, dvojitě
zaslepených a dobře kontrolovaných studiích. Někteří pacienti byli léčeni po dobu až 120 měsíců.
Ve studii RA I bylo hodnoceno 271 pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní revmatoidní
artritidou, kteří byli ve věku 18 let a starší a selhala u nich léčba nejméně jedním chorobu
modifikujícím antirevmatickým lékem a léčba methotrexátem v dávkách 12,5–25 mg nesnášenlivosti methotrexátumethotrexátu jednou týdně. Pacienti dostávali dávky 20, 40 nebo 80 mg adalimumabu nebo placebo
každý druhý týden po dobu 24 týdnů.
Ve studii RA II bylo hodnoceno 544 pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní revmatoidní
artritidou, kteří byli ve věku 18 let a starší a selhala u nich léčba nejméně jedním chorobu
modifikujícím antirevmatickým lékem. Pacientům byla po dobu 26 týdnů podávána subkutánně dávka
20 nebo 40 mg adalimumabu každý druhý týden a placebo v týdnu bez podání aktivní léčby nebo
placebo bylo podáváno jednou týdně po stejnou dobu. Ve studii nebyly povoleny žádné jiné chorobu
modifikující antirevmatické léky.
Ve studii RA III bylo hodnoceno 619 pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní revmatoidní
artritidou, kteří byli ve věku 18 let a starší a u kterých nebyla odpověď na léčbu methotrexátem
v dávkách 12,5–25 mg dostatečná nebo v případě nesnášenlivosti methotrexátu v dávce 10 mg týdně.
Ve studii byly tři skupiny. První skupina dostávala injekce placeba jednou týdně po dobu 52 týdnů.
Druhá skupina dostávala adalimumab 20 mg jednou týdně po dobu 52 týdnů. Třetí skupina byla léčena
adalimumabem 40 mg každý druhý týden, přičemž v týdnu bez podávání aktivní látky dostávali
pacienti placebo. Po ukončení prvních 52 týdnů bylo 457 pacientů zařazeno do otevřené prodloužené
fáze studie, kdy bylo podáváno 40 mg adalimumabu/methotrexátu až 10 let.
Studie RA IV primárně hodnotila bezpečnost léčby u 636 pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní
revmatoidní artritidou, kteří byli ve věku 18 let a starší. Studie se mohli zúčastnit pacienti, kteří dosud
neužívali chorobu modifikující antirevmatické léky, i pacienti, kteří byli i v průběhu studie léčeni
revmatologickou léčbou za předpokladu, že tato terapie byla stabilní po dobu nejméně 28 dní. Jednalo
se o léčbu methotrexátem, leflunomidem, hydroxychlorochinem, sulfasalazinem a/nebo solemi zlata.
Pacienti byli randomizováni na léčbu 40 mg adalimumabu nebo placeba každý druhý týden po dobu
24 týdnů.
Studie RA V hodnotila 799 dospělých pacientů se středně až výrazně aktivní časnou revmatoidní
artritidou dosud neléčených methotrexátem hodnotila účinnost adalimumabu 40 mg podávaného každý druhý týden/v kombinované terapii
s methotrexátem, adalimumabu 40 mg každý druhý týden v monoterapii a methotrexátu v monoterapii
na snížení známek a příznaků a rychlost progrese poškození kloubů u revmatoidní artritidy po dobu
104 týdnů. Po ukončení prvních 104 týdnů bylo 497 pacientů zařazeno do otevřené prodloužené fáze,
ve které bylo 40 mg adalimumabu podáváno každý druhý týden po dobu až 10 let.
Primárním cílovým parametrem ve studiích RA I, II a III a sekundárním cílovým parametrem ve studii
RA IV bylo procento pacientů, kteří dosáhli odpověď American College of Rheumatology dosáhli odpověď ACR 50 v týdnu 52. Ve studiích RA III a V bylo dalším primárním cílovým
parametrem v 52. týdnu zpomalení progrese onemocnění RA III měla také primární cílový parametr změnu kvality života.
ACR odpověď
Procento pacientů léčených adalimumabem, kteří dosáhli odpověď ACR 20, 50 a 70, bylo ve studiích
RA I, II a III shodné. Výsledky při podávání dávky 40 mg každý druhý týden jsou shrnuty v tabulce 7.
Tabulka 7: ACR odpovědi u placebem kontrolovaných studií
Odpověď Studie RA Ia** Studie RA IIa** Studie RA IIIa**
Placebo/
MTXc
n = Adalimumabb/MTXc
n = Placebo
n = Adalimumabb
n = Placebo/
MTXc
n = Adalimumab/MTXc
n = ACR 20
měsíců 13,3 % 65,1 % 19,1 % 46,0 % 29,5 % 63,3 %
12 měsíců – – – – 24,0 % 58,9 %
ACR 50
měsíců 6,7 % 52,4 % 8,2 % 22,1 % 9,5 % 39,1 %
12 měsíců – – – – 9,5 % 41,5 %
ACR 70
měsíců 3,3 % 23,8 % 1,8 % 12,4 % 2,5 % 20,8 %
12 měsíců – – – – 4,5 % 23,2 %
a Studie RA I za 24 týdnů, Studie RA II za 26 týdnů a Studie RA III za 24 a 52 týdnů
b 40 mg adalimumabu podávaných každý druhý týden
c MTX = methotrexát
** p < 0,01, adalimumab versus placebo
Ve studiích RA I–IV došlo po 24 a 26 týdnech léčby v porovnání s placebem ke zlepšení všech
jednotlivých složek kritérií odpovědi ACR onemocnění a bolesti lékařem a pacientem, skóre indexu disability Ve studii RA III toto zlepšení přetrvávalo po dobu 52 týdnů.
V otevřené prodloužené studii fáze 3 s revmatoidní artritidou si většina pacientů, kteří dosáhli
odpovědi dle ACR, udržela odpověď v trvání až 10 let. Z celkového počtu 207 pacientů, kteří byli
randomizováni na adalimumab 40 mg každý druhý týden, jich 114 pokračovalo v léčbě
adalimumabem každý druhý týden po dobu 5 let. Z těchto pacientů 86 ACR 20; 72 pacientů ACR 70. Z celkového počtu 207 pacientů jich 81 pokračovalo v léčbě adalimumabem v dávce 40 mg
každý druhý týden po dobu 10 let. Z těchto pacientů 64
Ve studii RA IV byla ACR 20 odpověď u pacientů léčených adalimumabem a standardní léčbou
statisticky významně lepší než u pacientů léčených placebem a standardní léčbou
Ve studiích RA I–IV dosáhli pacienti léčení adalimumabem statisticky významné odpovědi ACR a 50 v porovnání s placebem již za jeden až dva týdny po zahájení léčby.
Ve studii RA V u pacientů s časnou revmatoidní artritidou, kteří dosud nebyli léčeni methotrexátem,
vedla kombinovaná léčba adalimumabem a methotrexátem k rychlejší a významně větší odpovědi
ACR než monoterapie methotrexátem a monoterapie adalimumabem v 52. týdnu a odpověď
přetrvávala i ve 104. týdnu
Tabulka 8: Odpovědi ACR ve studii RA V
Odpověď MTX
n = Adalimumab
n = Adalimumab /
MTX
n = p-
hodnotaa
p-hodnota
b
p-hodnota
c
ACR 20
Týden 52 62,6 % 54,4 % 72,8 % 0,013 < 0,001 0, Týden 104 56,0 % 49,3 % 69,4 % 0,002 < 0,001 0,
Odpověď MTX
n = Adalimumab
n = Adalimumab /
MTX
n = p-
hodnotaa
p-hodnota
b
p-hodnota
c
ACR 50
Týden 52 45,9 % 41,2 % 61,6 % < 0,001 < 0,001 0, Týden 104 42,8 % 36,9 % 59,0 % < 0,001 < 0,001 0,ACR 70
Týden 52 27,2 % 25,9 % 45,5 % < 0,001 < 0,001 0, Týden 104 28,4 % 28,1 % 46,6 % < 0,001 < 0,001 0,a Hodnota p pochází z párového srovnání monoterapie methotrexátem a kombinované terapie
adalimumabem/methotrexátem pomocí Mann-Whitneova U testu.
b Hodnota p pochází z párového srovnání monoterapie adalimumabem a kombinované terapie
adalimumabem/methotrexátem pomocí Mann-Whitneova U testu
c Hodnota p pochází z párového srovnání monoterapie adalimumabem a monoterapie methotrexátem
pomocí Mann-Whitneova U testu
V otevřené prodloužené fázi studie RA V byly odpovědi ACR na léčbu zachovány po dobu až 10 let.
Z celkového počtu 542 pacientů, kteří byli randomizováni na adalimumab 40 mg každý druhý týden,
jich 170 pokračovalo v léčbě adalimumabem každý druhý týden po dobu 10 let. Z těchto pacientů
V týdnu 52 dosáhlo 42,9 % pacientů léčených kombinací adalimumab/methotrexát klinickou remisi
pacientů léčených adalimumabem v monoterapii. Kombinovaná terapie adalimumabem/methotrexátem
byla klinicky a statisticky lepší než monoterapie methotrexátem adalimumabem těžkou formou revmatoidní artritidy diagnostikovanou v nedávné době. Odpověď u obou větví studie
s monoterapií byla podobná studie a byly randomizovány na léčbu adalimumabem v monoterapii nebo adalimumabu v kombinaci
s methotrexátem, 171 pacientů dokončilo 10 let léčby adalimumabem. Z těchto pacientů dosáhlo
remise po 10 letech 109 subjektů
RTG odpověď
Ve studii RA III, kde průměrné trvání revmatoidní artritidy u pacientů léčených adalimumabem bylo
přibližně 11 let, bylo strukturální poškození kloubů hodnoceno radiograficky a vyjádřeno jako změna
modifikovaného celkového Sharpova skóre a skóre zúžení kloubní štěrbiny. U pacientů léčených adalimumabem/methotrexátem byla zjištěna
významně menší RTG progrese v 6. a 12. měsíci léčby než u pacientů léčených methotrexátem
v monoterapii
Snížení stupně progrese strukturálního poškození u části pacientů v otevřené prodloužení RA studii III
přetrvává po dobu 8 a 10 let. Po 8 letech bylo 81 z 207 pacientů původně léčených adalimumabem
v dávce 40 mg každý druhý týden radiograficky zhodnoceno. U 48 z těchto pacientů nedošlo
k progresi strukturálního poškození, což bylo definováno jako 0,5 či nižší změna hodnoty mTSS
v porovnání s výchozím stavem. Po 10 letech bylo 79 z 207 pacientů původně léčených
adalimumabem v dávce 40 mg každý druhý týden radiograficky zhodnoceno. U 40 z těchto pacientů
nedošlo k progresi strukturálního poškození, což bylo definováno jako 0,5 či nižší změna hodnoty
mTSS v porovnání s výchozím stavem.
Tabulka 9: Radiografické průměrné změny za 12 měsíců ve studii RA III
Placebo/MTXa Adalimumab/MTX
40 mg každý druhý
týden
Placebo/MTX-
Adalimumab/MTX
spolehlivostibHodnota p
Celkové Sharpovo
skóre
2,7 0,1 2,6 Skóre erozí 1,6 0,0 1,6 b 95% intervaly spolehlivosti pro rozdíly změny skóre mezi methotrexátem a adalimumabem
c na základě analýzy pořadí
d zúžení kloubní štěrbiny
Ve studii RA V bylo strukturální poškození kloubů hodnoceno radiograficky a vyjádřeno jako změna
upraveného celkového Sharpova skóre
Tabulka 10: Radiografické průměrné změny v týdnu 52 ve studii RA V
MTX
n = spolehlivostiAdalimumab
n = spolehlivostiAdalimumab /
MTX
n = spolehlivostiHodnota
pa
Hodnota
pb
Hodnota
pc
Celkové
Sharpovo
skóre
5,7 adalimumabem/methotrexátem pomocí Mann-Whitneova U testu.
b Hodnota p pochází z párového srovnání monoterapie adalimumabem a kombinované terapie
adalimumabem/methotrexátem pomocí Mann-Whitneova U testu
c Hodnota p pochází z párového srovnání monoterapie adalimumabem a monoterapie methotrexátem
pomocí Mann-Whitneova U testu
Po 52 a 104 týdnech terapie bylo procento pacientů bez progrese skóre oproti výchozímu stavu ≤ 0,5adalimumabem/methotrexátem s monoterapií methotrexátem adalimumabem
V otevřené prodloužené fázi studie RA V byla v desátém roce průměrná změna modifikovaného
Sharpova skóre oproti výchozímu stavu u pacientů původně randomizovaných na léčbu methotrexátem
v monoterapii 10,8, adalimumabem v monoterapii 9,2 a adalimumabem v kombinaci s methotrexátem
3,9. Odpovídající poměry pacientů bez radiografické progrese byly 31,3 %, 23,7 % a 36,7 %
v uvedeném pořadí.
Kvalita života a tělesné funkce
Kvalita života odvozená od zdravotního stavu a tělesné funkce byly ve čtyřech původních
kontrolovaných studiích hodnoceny indexem disability pomocí Dotazníku hodnocení zdraví Assessment Quesionnaire – HAQparametrem v týdnu 52 ve studii RA III. U všech dávek/režimů podávání adalimumabu ve všech
čtyřech studiích bylo prokázáno statisticky významně větší zlepšení indexu disability HAQ mezi
výchozí hodnotou a hodnotou v 6. měsíci v porovnání s placebem a ve studii RA III byly pozorovány
stejné výsledky v týdnu 52. Tyto nálezy podporují i výsledky Stručného formuláře průzkumu zdraví
významným zlepšením skóre souhrnu tělesných komponent a statisticky významným zlepšením skóre příznaků bolesti a vitality při dávkování přípravku 40 mg
každý druhý týden. Ve všech třech studiích, ve kterých byla hodnocena únava byl pozorován její statisticky významný pokles stanovením funkčního hodnocení léčby chronického
onemocnění
Ve studii RA III se u většiny subjektů, které dosáhly zlepšení tělesných funkcí a pokračovaly v léčbě,
udrželo zlepšení až do týdne 520 hodnoceno po dobu 156 týdnů
Ve studii RA V se zlepšení indexu disability HAQ a tělesné komponenty v průzkumu SF-36 prokázalo
jako větší s monoterapií methotrexátem a s monoterapií adalimumabem v týdnu 52, přičemž zůstávalo větší až
do týdne 104. Mezi 250 subjekty, které dokončily otevřenou prodlouženou fázi studie RA V, bylo po
dobu 10 let léčby zachováno zlepšení fyzických funkcí
Ložisková psoriáza u dospělých
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla studována u dospělých pacientů s chronickou ložiskovou
psoriázou kandidáty pro systémovou léčbu nebo fototerapii v randomizovaných, dvojitě zaslepených studiích.
73 % pacientů zahrnutých do psoriatických studií I a II podstoupilo předcházející systémovou léčbu
nebo fototerapii. Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla rovněž hodnocena u dospělých pacientů se
středně těžkou až těžkou chronickou ložiskovou psoriázou se současným psoriatickým postižením
rukou a/nebo chodidel, kteří byli kandidáty pro systémovou terapii v randomizované dvojitě zaslepené
studii
Psoriatická studie I pacienti placebo nebo adalimumab v úvodní dávce 80 mg, následované dávkou 40 mg každý druhý
týden počínaje prvním týdnem po podání dávky úvodní. Po 16 týdnech léčby pacienti, kteří dosáhli
odpovědi alespoň PASI 75 postoupili do fáze B a používali v otevřené fázi studie 40 mg adalimumabu každý druhý týden.
Pacienti, u kterých přetrvávala odpověď PASI ≥ 75 v týdnu 33 a kteří byli původně randomizováni
k aktivní terapii ve fázi A, byli re-randomizováni do fáze C a používali 40 mg adalimumabu každý
druhý týden nebo placebo po dobu dalších 19 týdnů. Napříč všemi léčenými skupinami bylo průměrné
výchozí skóre PASI 18,9 a výchozí skóre Physician‘s Global Assessment „středně těžkého“
Psoriatická studie II methotrexátu a placebu u 271 pacientů. Pacienti užívali placebo a MTX v úvodní dávce 7,5 mg, která
se následně zvyšovala až do týdne 12 do maximální dávky 25 mg, nebo používali úvodní dávku 80 mg
adalimumabu, následované dávkou 40 mg každý druhý týden dávce16týdenní léčbě. Pacientům, kteří užívali MTX a kteří dosáhli odpovědi PASI ≥ 50 v týdnu 8 a/nebo
12, nebyla dávka dále navyšována. Napříč všemi léčenými skupinami bylo průměrné výchozí PASI
skóre 19,7 a výchozí PGA skóre se pohybovalo od „mírného“ „těžké“
Pacienti, kteří se účastnili celé fáze 2 a fáze 3 psoriatických studií, byli vhodní k tomu, aby byli
zařazeni do otevřené fáze prodloužené studie, v níž byl adalimumab podáván minimálně po dobu
dalších 108 týdnů.
V psoriatických studiích I a II byl primárním cílovým parametrem podíl pacientů, kteří dosáhli
odpovědi PASI 75 v týdnu 16 od výchozího stavu
Tabulka 11: Studie Ps I
Placebo
n = n Adalimumab 40 mg každý
druhý týden
n = n ≥ PASI 75a 26 PASI 100 3 PGA: Čistý/minimální 17 a Procento pacientů, kteří dosáhli PASI75, bylo vypočteno jako střední průměr hodnot
b p < 0,001, adalimumab versus placebo
Tabulka 12: Studie Ps II
Placebo
n = n MTX
n = n Adalimumab 40 mg každý
druhý týden
n = n ≥ PASI 75 10 PASI 100 1 PGA:
Čistý/minimální
a p < 0,001 adalimumab versus placebo
b p < 0,001 adalimumab versus methotrexát
c p < 0,01 adalimumab versus placebo
d p < 0,05 adalimumab versus methotrexát
V psoriatické studii I došlo u 28 % pacientů, kteří dosáhli odpovědi PASI 75 a byli re-randomizováni
na placebo v týdnu 33, ke „ztrátě adekvátní odpovědi“ před ním, které vyústilo v odpověď PASI < 50 vzhledem k výchozímu stavu s minimálně 6bodovým
vzestupem PASI skóre vzhledem k týdnu 33adalimumabem, p < 0,001. Z pacientů, u kterých došlo ke „ztrátě adekvátní odpovědi“ po re-
randomizaci na placebo a kteří byli zařazeni do otevřené prodloužené fáze studie, došlo u 38 %
pacientů
Celkem 233 pacientů, kteří dosáhli odpovědi PASI 75 v týdnu 16 a v týdnu 33, pokračovalo v léčbě
adalimumabem po dobu 52 týdnů v psoriatické studii I a postoupilo do otevřené prodloužené fáze
studie. Po dalších 108 týdnech otevřené fáze léčby pacientů odpovědi PASI 75 a 59 % z nich dosáhlo PGA čisté nebo minimální. V analýzách, v nichž
byli všichni pacienti, kteří ze studie odstoupili z důvodu nežádoucích účinků či nedostatečné účinnosti
nebo kteří vyžadovali navyšování dávky, považováni za neodpovídající na léčbu, bylo u těchto
pacientů po dalších 108 týdnech otevřené fáze léčby čisté nebo minimální celkem u 69,6 % v případě PASI 75 a 55,7 % u PGA.
Celkem 347 na léčbu stabilně odpovídajících pacientů se účastnilo otevřené fáze studie, ve které byl
adalimumab vysazen a opětovně nasazen. V průběhu období po vysazení se symptomy psoriázy vrátily
po čase zpět s mediánem doby návratu U žádného z těchto pacientů nedošlo k rebound fenoménu po dobu vysazení léčby. Celkem 76,5 %
pacientů čistou nebo minimální úroveň odpovědi v PGA, bez ohledu na to, zda se u nich v průběhu období, kdy
byl lék vysazen, objevil relaps
v tomto období bez relapsubezpečnostní profil jako v období před vysazením léčby.
Významné zlepšení v týdnu 16 oproti výchozímu stavu v porovnání s léčbou placebem a MTX k významnému zlepšení fyzické a mentální části celkového skóre SF-36 v porovnání s placebem.
V otevřené prodloužené studii u pacientů, u nichž byla z důvodu odpovědi PASI pod 50 % dávka
zvýšena ze 40 mg každý druhý týden na 40 mg týdně, dosáhlo opětovného návratu odpovědi PASI celkem 26,4 % pacientů
Psoriatická studie III chodidlech. Pacienti dostávali úvodní dávku 80 mg adalimumabu, následovanou dávkou 40 mg každý
druhý týden „čisté“ nebo „téměř čisté“ na rukou a/nebo chodidlech v porovnání s pacienty léčenými placebem
Psoriatická studie IV porovnávala účinnost a bezpečnost adalimumabu oproti placebu u 217 dospělých
pacientů se středně těžkou až těžkou psoriázou nehtů. Pacienti dostávali úvodní dávku 80 mg
adalimumabu následovanou dávkou 40 mg každý druhý týden dávcenásledujících 26 týdnů. Hodnocení psoriázy nehtů zahrnovalo „Modified Nail Psoriasis Severity
Index“ Severity Index“ s psoriázou nehtů s různým rozsahem postižení kůže a ≥ 5 %
Tabulka 13: Výsledky účinnosti v týdnech 16, 26 a 52 u psoriatické studie IV
Cílový parametr Týden Placebem kontrolované
Týden Placebem kontrolované
Týden Otevřená fáze
Placebo
n = Adalimumab
40 mg každý
druhý týden
n = Placebo
n = Adalimumab
40 mg každý
druhý týden
n = Adalimumab
40 mg každý
druhý týden
n = ≥ mNAPSI 75 a ≥ 2stupňové zlepšení 2,9 29,7a 6,9 48,9a 61,Procentuální změna
v celkovém NAPSI nehtů
-7,8 -44,2a -11,5 -56,2a -72,a p < 0,001, adalimumab versus placebo
U pacientů léčených adalimumabem bylo prokázáno statisticky významné zlepšení v týdnu 26 ve
srovnání s placebem v DLQI.
Crohnova choroba u dospělých pacientů
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla ověřena u více než 1 500 pacientů se středně těžkou až
těžkou aktivní Crohnovou chorobou v randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích. Bylo povoleno současné
podávání konstantních dávek aminosylicylátů, kortikosteroidů a/nebo imunomodulačních léků,
přičemž 80 % pacientů pokračovalo v užívání nejméně jednoho z těchto léčivých přípravků.
Indukce klinické remise antagonisty randomizováno do jedné ze čtyř terapeutických skupin; pacienti užívající placebo
v týdnech 0 a 2, používající adalimumab v dávce 160 mg v týdnu 0 a 80 mg v týdnu 2, nebo 80 mg
v týdnu 0 a 40 mg v týdnu 2, případně 40 mg v týdnu 0 a 20 mg týdnu 2. Ve studii CD II bylo pacientů, u kterých došlo ke ztrátě odpovědi či k rozvoji intolerance na infliximab, randomizováno do
skupin, kdy používali buď adalimumab v dávce 160 mg v týdnu 0 a 80 mg v týdnu 2, nebo placebo
v týdnech 0 a 2. Primárně na léčbu neodpovídající pacienti byli ze studií vyřazení, a proto nebyli dále
hodnoceni.
Přetrvávání klinické remise bylo hodnoceno ve studii CD III studie CD III používalo 854 pacientů dávku 80 mg v týdnu 0 a 40 mg v týdnu 2. V týdnu 4 byli
pacienti randomizováni do skupin, kdy používali buď 40 mg každý druhý týden, 40 mg každý týden
nebo placebo při celkové délce trvání studie 56 týdnů. Pacienti s klinickou odpovědí na léčbu
v týdnu 4
Indukce remise a četnost odpovědí ve studiích CD I a CD II uvádí tabulka 14.
Tabulka 14: Indukce klinické remise a odpovědi
Studie CD I: Pacienti dosud neléčení
infliximabem
Studie CD II: Pacienti
dříve léčení infliximabem
Placebo
n = Adalimumab
80/40 mg
n = Adalimumab
160/80 mg
n = Placebo
n = Adalimumab
160/80 mg
n = Týden 4
Klinická remise 12 % 24 % 36 %* 7 % 21 %*
Klinická odpověď
24 % 37 % 49 %** 25% 38 %**
Všechny hodnoty p slouží k párovému srovnání hodnot pro adalimumab versus placebo
* p < 0,** p < 0,
U obou úvodních dávkovacích schémat, u 160/80 mg i u 80/40 mg, byly v období do týdne pozorovány podobné počty remisí, nežádoucí účinky byly častěji pozorovány ve skupině se
160/80 mg.
Ve studii CD III dosáhlo v týdnu 4 58 % pacientů primárního hodnocení. Z těchto pacientů, jež v týdnu 4 dosáhli klinické odpovědi na léčbu, bylo 48 %
už dříve vystaveno antagonistům TNF. Doba trvání remise a počty odpovídajících pacientů jsou
uvedeny v tabulce 15. Výsledky klinické remise zůstávaly konstantní bez ohledu na předchozí
expozici TNF antagonistům.
Počet hospitalizací a chirurgických zákroků, spojených s tímto onemocněním, byl v týdnu statisticky signifikantně snížen u pacientů používajících adalimumab v porovnání s placebem.
Tabulka 15: Přetrvávání klinické remise a odpovědi
Placebo Adalimumab
v dávce 40 mg
každý druhý
týden
Adalimumab
v dávce 40 mg
týdně
Týden 26 n = 170 n = 172 n = Klinická remise 17 % 40 %* 47 %*
Klinická odpověď Pacienti v remisi bez užívání steroidů
po dobu ≥ 90 dnía
% Týden 56 n = 170 n = 172 n = Klinická remise 12 % 36 %* 41 %*
Klinická odpověď Pacienti v remisi bez užívání steroidů
po dobu ≥ 90 dnía
% * p < 0,001 párové srovnání hodnot pro adalimumab versus placebo
** p < 0,02 párové srovnání hodnot pro adalimumab versus placebo
a u těch, kteří užívali kortikosteroidy ve výchozí situaci
Z celkového množství pacientů, kteří byli v týdnu 4 bez odpovědi na léčbu, dosáhlo v týdnu odpovědi 43 % pacientů léčených adalimumabem, ve srovnání s 30 % pacientů, jež dostávali placebo.
Tyto výsledky naznačují, že někteří pacienti, kteří nedosáhli odpovědi v týdnu 4, profitují
z pokračování udržovací léčby do týdne 12. Léčba pokračující po 12 týdnu nevedla k významně více
odpovědím
117 z 276 pacientů účastnících se studie CD I a 272 ze 777 pacientů účastnících se studie CD II a III
pokračovalo v používání adalimumabu po dobu minimálně 3 let v otevřené fázi studie. 88 z těchto a 189 z těchto 272 pacientů dospělo ke klinické remisi. Klinická odpověď
Kvalita života
Ve studiích CD I a CD II bylo v týdnu 4 u pacientů, randomizovaných do skupin používajících
adalimumab v dávce 80/40 mg a 160/80 mg, dosaženo, ve srovnání s placebem, úplného skóre ve
specifickém, na chorobu zaměřeném dotazníku IBDQ u studie CD III v týdnech 26 a 56 byly tyto výsledky rovněž pozorovány ve skupině léčené
adalimumabem, v porovnání se skupinou léčenou placebem.
Uveitida u dospělých pacientů
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena u dospělých pacientů s neinfekční intermediální
a zadní uveitidou a panuveitidou, s vyloučením pacientů s izolovanou přední uveitidou, ve dvou
randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích dostávali placebo nebo adalimumab v úvodní dávce 80 mg, následované 40 mg podávanými jednou za
dva týdny počínaje jeden týden po úvodní dávce. Současné podávání stálé dávky jednoho
nebiologického imunosupresiva bylo povoleno.
Studie UV I hodnotila 217 pacientů s aktivní uveitidou přetrvávající i přes léčbu kortikosteroidy
dvoutýdenní standardizovanou dávku prednisonu 60 mg/den. Tato dávka se pak podle závazného
harmonogramu snižovala, přičemž do týdne 15 byly kortikosteroidy zcela vysazeny.
Studie UV II hodnotila 226 pacientů s neaktivní uveitidou vyžadující ke kontrole onemocnění výchozí
chronickou terapii kortikosteroidy podle závazného harmonogramu snižovala, přičemž do týdne 19 byly kortikosteroidy zcela vysazeny.
Primárním cílovým parametrem účinnosti v obou studiích byla „doba do selhání léčby“. Selhání léčby
bylo definováno vícesložkovým výstupem založeným na zánětlivých chorioretinálních a/nebo
zánětlivých retinálních vaskulárních lézích, počtu buněk v přední komoře sklivci
Pacienti, kteří dokončili studie UV I a UV II, byli vhodní k zařazení do nekontrolovaného
dlouhodobého prodloužení studie s původně plánovanou délkou trvání 78 týdnů. Pacienti mohli
používat studijní léčbu po týdnu 78 až do doby, než byl k dispozici adalimumab.
Klinická odpověď
Výsledky z obou studií prokázaly statisticky významné snížení rizika selhání léčby u pacientů
léčených adalimumabem v porovnání s pacienty dostávajícími placebo prokázaly časný a setrvalý účinek adalimumabu na četnost selhání léčby v porovnání s placebem obrázek 1
Tabulka 16: Doba do selhání léčby ve studiích UV I a UV II
Analýza
Léčba
N Selhání
N Střední doba
do selhání
HRa CI 95 %
pro HRa
p-
hodnota b
Doba do selhání léčby v týdnu 6 nebo později ve studii UV I
Primární analýza Placebo 107 84 Adalimumab 110 60 Primární analýza Placebo 111 61 Adalimumab 115 45 bylo počítáno jako příhoda. Ukončení studie z důvodů jiných než kvůli selhání léčby bylo
zaznamenáno v době ukončení.
a HR adalimumab vs. placebo z regrese poměrných rizik s faktorem, jako je léčba.
b 2stranná p- hodnota z log-rank testu.
c NE = nehodnotitelný. K příhodě došlo u méně než poloviny rizikových subjektů.
Obrázek 1: Kaplan-Meierovy křivky shrnující dobu do selhání léčby v týdnu 6 nebo později
ČETNOST SELHÁNÍ LÉČBY
ČAS Studie UV I Léčba — Placebo --- Adalimumab
ČETNOST SELHÁNÍ LÉČBY
ČAS Studie UV II Léčba — Placebo --- Adalimumab
Poznámka: P# = Placebo
Ve studii UV I byly pozorovány statisticky významné rozdíly ve prospěch adalimumabu v porovnání
s placebem u každého důvodu selhání léčby. Ve studii UV II byly pozorovány statisticky významné
rozdíly jen u zrakové ostrosti, ale ostatní důvody byly početně ve prospěch adalimumabu.
Ze 424 subjektů zařazených do nekontrolovaných dlouhodobých prodloužení studií UV I a UV II bylo
60 subjektů považováno za nezpůsobilé diabetické retinopatie v důsledku katarakty nebo vitrektomieúčinnosti. Z 364 zbývajících pacientů dosáhlo 269 hodnotitelných pacientů léčby adalimumabem. Na základě přístupu pozorovaných dat bylo 216 aktivních zánětlivých lézí, stupeň AC buněk ≤ 0,5+, VH stupeň ≤ 0,5+≤ 7,5 mg denně a 178 nebo udržela souladu s těmito výsledky, ale počet zařazených subjektů po této době klesl. Celkem z pacientů, kteří
ukončili studii, 18 % ukončilo studii z důvodu nežádoucích příhod a 8 % v důsledku nedostatečné
odpovědi na léčbu adalimumabem.
Kvalita života
Pacienty hlášené výsledky zahrnující zrakové funkce byly hodnoceny v obou klinických studiích za
pomoci NEI VFQ-25. Adalimumab měl početně lepší výsledky ve většině podskóre, přičemž ve studii
UV I byl statisticky významný střední rozdíl zaznamenán všeobecně u zraku, bolesti oka, vidění na
blízko, duševního zdraví a celkového skóre, a ve studii UV II všeobecně u zraku a duševního zdraví.
Početně nebylo zlepšení zraku vlivem adalimumabu ve studii UV I pozorováno u barevného vidění
a ve studii UV II u barevného vidění, periferního vidění a vidění na blízko.
Imunogenita
Tvorba protilátek proti adalimumabu je spojena se zvýšenou clearance a sníženou účinností
adalimumabu. Mezi přítomností protilátek proti adalimumabu a výskytem nežádoucích účinků
neexistuje žádná zjevná korelace.
Vzhledem k tomu, že analýzy imunogenity jsou specifické pro daný přípravek, není srovnání poměrů
protilátek s poměry jiných přípravků vhodné.
Pediatrická populace
Juvenilní idiopatická artritida
Polyartikulární juvenilní idiopatická artritida
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena ve dvou studiích s aktivní polyartikulární nebo polyartikulárním průběhem juvenilní idiopatické artritidy, které trpěly
různými typy výskytu JIA a rozšířená oligoartritida
pJIA I
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena v multicentrické, randomizované, dvojitě
zaslepené studii paralelních skupin u 171 dětí úvodní fázi pacienty léčené MTX byli buď dosud neléčení, nebo jim byl MTX vysazen minimálně dva týdny před zahájením léčby
adalimumabem. Pacienti zůstávali na stabilních dávkách nesteroidních antirevmatik prednisonu 24 mg/m² až do maximální dávky 40 mg adalimumabu každý druhý týden po dobu 16 týdnů.
Rozložení pacientů dle věku a minimální, střední a maximální dávky, kterou používali v průběhu OL
LI fáze, je uvedeno v tabulce 17.
Tabulka 17: Rozložení pacientů podle věku a dávky adalimumabu, podávané v průběhu
OL-LI fáze
Věková skupina Výchozí počet pacientů n
Minimální, střední
a maximální dávka
až 7 let 31 až 12 let 71 13 až 17 let 69
Pacienti, kteří vykazovali v týdnu 16 odpověď v pediatrickém k randomizaci do dvojitě zaslepené maximální dávky 40 mg, nebo placebo každý druhý týden po dobu dalších 32 týdnů nebo do doby
vzplanutí onemocnění. Kritéria vzplanutí byla definována jako zhoršení o ≥ 30 % v porovnání
s výchozím stavem u ≥ 3 ze 6 hlavních kritérií pediatrického ACR, přítomnost ≥ 2 aktivních kloubů
a zlepšení o > 30 % u ne více než 1 ze 6 kritérií. Po 32 týdnech léčby nebo při vzplanutí onemocnění
byli pacienti vhodní k zařazení do otevřené prodloužené fáze.
Tabulka 18: Odpovědi Ped ACR 30 ve studii JIA
Rozvrstvení MTX Bez MTX
Fáze
OL-LI, 16 týdnů
Odpovědi v Ped
ACR 30 94,1 % Výsledky účinnosti
Dvojitě zaslepených
32 týdnů
Adalimumab /
MTX
Placebo / MTX
Adalimumab
Placebo
Vzplanutí onemocnění
na konci 32 týdnůa
36,8 % Medián doby do
vzplanutí onemocnění
> 32 týdnů 20 týdnů > 32 týdnů 14 týdnů
a Odpovědi v Ped ACR 30/50/70 v týdnu 48 významně vyšší než u pacientů léčených placebem
b p = 0,c p = 0,
Mezi těmi, kteří dosáhli odpovědi v týdnu 16 ACR 30/50/70/90 po dobu až šesti let v otevřené prodloužené pacientů, kteří dostávali adalimumab v průběhu celé studie. Krom toho všech 19 subjektů, z nichž bylo při zahájení studie ve věku 4 až 12 let a 8 ve věku 13 až 17 let, bylo léčeno 6 let nebo déle.
Celkové odpovědi byly obecně lepší a protilátky se vytvořily u méně pacientů, pokud byli léčeni
kombinací adalimumabu s MTX ve srovnání s těmi, kteří byli léčeni adalimumabem samotným.
Vezmeme-li tyto výsledky v úvahu, pak je vhodné doporučit adalimumab k použití v kombinaci
s MTX a k použití v monoterapii u těch pacientů, pro které není podávání MTX vhodné
pJIA II
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena v multicentrické otevřené studii se 32 dětmi věku 2 až < 4 roky nebo ve věku 4 roky a více s tělesnou hmotností < 15 kgtěžkou polyartikulární JIA. Pacienti dostávali adalimumab v dávce 24 mg/m² tělesného povrchu až do maximální dávky 20 mg každý druhý týden subkutánní injekcí po dobu 24 týdnů. V průběhu
studie užívala většina subjektů současně methotrexát a u menšího množství případů bylo hlášeno
užívání kortikosteroidů nebo NSAID.
Z pozorovaných údajů vyplývá, že v týdnu 12 bylo dosaženo odpovědi Ped ACR 30 u 93,5 % subjektů
a v týdnu 24 bylo této odpovědi dosaženo u 90,0 % subjektů. Poměr subjektů s odpovědí Ped
ACR 50/70/90 v týdnu 12 byl 90,3 %/61,3 %/38,7 % a poměr subjektů s touto odpovědí v týdnu byl 83,3 %/73,3 %/36,7 %. Mezi pacienty, kteří dosáhli odpovědi Ped ACR 30 v týdnu 24 30 pacientůpodáván adalimumab po celou dobu studie. Celkově bylo 20 subjektů léčeno po dobu 60 týdnů nebo
déle.
Entezopatická artritida
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena v multicentrické, randomizované, dvojitě
zaslepené studii u 46 pediatrických pacientů artritidou. Pacienti byli randomizováni do skupiny dostávající buď 24 mg/m² tělesného povrchu adalimumabu do maximální dávky 40 mg, nebo placebo každý druhý týden po dobu 12 týdnů. Po
dvojitě zaslepeném období následovalo otevřené období 24 mg/m² BSA adalimumabu do maximální dávky 40 mg každý druhý týden subkutánně až po dobu
do maximálně 192 týdnů. Primárním cílovým parametrem byla procentuální změna v počtu aktivních
kloubů s artritidou a/nebo citlivost−62,6 % s −11,6 % aktivních kloubů s artritidou bylo během OL období do týdne 156 udrženo u 26 z 31 ve skupině s adalimumabem, kteří setrvávali ve studii. Ačkoli to nebylo statisticky významné,
u většiny pacientů bylo prokázáno klinické zlepšení sekundárních cílových parametrů, jako počet míst
s entesitidou, počet citlivých kloubů Ložisková psoriáza u pediatrických pacientů
Účinnost adalimumabu byla hodnocena v randomizované, dvojitě zaslepené, kontrolované studii u pediatrických pacientů ve věku od 4 let s těžkou chronickou ložiskovou psoriázou PGA ≥ 4 nebo > 20 % BSA nebo > 10 % BSA s velmi tenkými lézemi nebo PASI ≥ 20 nebo
≥ 10 s klinicky relevantním postižením obličeje, genitálií nebo rukou/chodidelreagovali na lokální terapii a helioterapii nebo fototerapii.
Pacienti dostávali adalimumab 0,8 mg/kg každý druhý týden každý druhý týden dávky 25 mgrandomizovaných do skupiny používající adalimumab v dávce 0,8 mg/kg kteří byli randomizováni do skupiny používající 0,4 mg/kg každý druhý týden nebo methotrexát.
Tabulka 19: Výsledky hodnocení účinnosti u pediatrických pacientů s ložiskovou psoriázou
při 16 týdnech
MTXa
n = Adalimumab 0,8 mg/kg každý
druhý týden
n = PASI 75b 12 PGA: čistý/minimálníc 15 a MTX = methotrexát
b P = 0,027, adalimumab 0,8 mg/kg versus MTX
c P = 0,083, adalimumab 0,8 mg/kg versus MTX
Pacienti, kteří dosáhli skóre PASI 75 a PGA čisté nebo minimální, byli z léčby vyřazeni na dobu do
36 týdnů a monitorováni kvůli „ztrátě kontroly nad nemocí“ o 2 stupnědalších 16 týdnů a odpovědi na léčbu pozorované během opětovné léčby byly podobné jako
v předchozí dvojitě zaslepené fázi: odpověď PASI 75 byla u 78,9 % nebo minimální u 52,6 %
V otevřené fázi studie byly odpovědi PASI 75 a PGA čisté nebo minimální udrženy až po dobu dalších
52 týdnů s žádnými novými bezpečnostními nálezy.
Crohnova choroba u pediatrických pacientů
Adalimumab byl hodnocen v multicentrické, randomizované, dvojitě zaslepené klinické studii,
zaměřené na hodnocení účinnosti a bezpečnosti úvodní a udržovací léčby s dávkováním v závislosti na
tělesné hmotnosti pediatrickým indexem aktivity Crohnovy choroby tato kritéria: musela u nich selhat konvenční léčba Crohnovy choroby imunomodulátorůinfliximab.
Všechny subjekty dostaly v otevřené fázi úvodní dávku v závislosti na jejich výchozí tělesné
hmotnosti: 160 mg v týdnu 0 a 80 mg v týdnu 2 u subjektů ≥ 40 kg a 80 mg v týdnu 0 a 40 mg
v týdnu 2 u subjektů < 40 kg.
V týdnu 4 byly subjekty randomizovány v poměru 1:1 v závislosti na jejich tělesné hmotnosti v daném
čase a byla jim v režimu udržovací léčby podávána buď snížená dávka, nebo dávka standardní, jak je
patrno v tabulce 20.
Tabulka 20: Režim udržovací dávky
Hmotnost pacienta Snížená dávka Standardní dávka
< 40 kg 10 mg každý druhý
týden
20 mg každý druhý týden
≥ 40 kg 20 mg každý druhý
týden
40 mg každý druhý týden
Výsledky hodnocení účinnosti
Primárním cílem studie bylo dosažení klinické remise v týdnu 26, definované jako skóre PCDAI ≤ 10.
Rozsah klinické remise a klinické odpovědi 15 bodů v porovnání s výchozím stavemkortikosteroidů nebo imunomodulátorů je prezentován v tabulce 22.
Tabulka 21: Studie u pediatrických pacientů s Crohnovou chorobou PCDAI klinická
remise a odpověď
Standardní dávka
40/20 mg každý
druhý týden
n = Snížená dávka
20/10 mg každý
druhý týden
n = p-hodnota *
Týden 26
Klinická remise 38,7 % 28,4 % 0,Klinická odpověď 59,1 % 48,4 % 0,Týden 52
Klinická remise 33,3 % 23,2 % 0,Klinická odpověď 41,9 % 28,4 % 0,* p-hodnota pro standardní dávku v porovnání se sníženou dávkou
Tabulka 22: Studie u pediatrických pacientů s Crohnovou chorobou-Vysazení
kortikosteroidů nebo imunomodulátorů a remise píštělí
Standardní dávka
40/20 mg každý
druhý týden
Snížená dávka
20/10 mg každý
druhý týden
p-hodnota Vysazení kortikosteroidů n = 33 n = 38
Týden 26 84,8 % 65,8 % 0,Týden 52 69,7 % 60,5 % 0,Vysazení imunomodulátorů2 n = 60 n = 57
Týden 52 30,0 % 29,8 % 0,
Standardní dávka
40/20 mg každý
druhý týden
Snížená dávka
20/10 mg každý
druhý týden
p-hodnota Remise píštěle3 n = 15 n = 21
Týden 26 46,7 % 38,1 % 0,Týden 52 40,0 % 23,8 % 0,1 p-hodnota pro standardní dávku v porovnání se sníženou dávkou
Léčba imunosupresivy může být vysazena teprve až v týdnu 26 dle úsudku investigátora, pokud
subjekt splňuje kritéria považovaná za odpověď
Definováno jako uzavření všech píštělí po dobu 2 po sobě jdoucích vizit, které byly ve výchozím
stavu secernující
Bylo pozorováno statisticky významné zvýšení v týdnu 26 a 52 v obou terapeutických skupinách v porovnání s výchozím stavem.
Statisticky a klinicky významné zlepšení v parametrech kvality života v porovnání s výchozím stavem bylo také pozorováno v obou terapeutických skupinách.
Sto pacientů otevřené dlouhodobé prodloužené fáze studie. Po 5 letech léčby adalimumabem přetrvávala klinická
remise u 74% klinická odpověď podle PCDAI.
Uveitida u pediatrických pacientů
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena v randomizované, dvojitě zaslepené,
kontrolované studii u 90 pediatrických pacientů ve věku od 2 do < 18 let s neinfekční přední uveitidou
související s aktivní JIA, kteří byli refrakterní na nejméně 12týdenní léčbu methotrexátem. Pacienti
dostávali buď placebo, nebo 20 mg adalimumabu adalimumabu dávkou methotrexátu.
Primárním cílovým parametrem byla doba do selhání léčby. Kritériem pro stanovení selhání léčby
bylo zhoršení nebo trvalé nezlepšení očního zánětu, částečné zlepšení s rozvojem trvalých očních
komorbidit nebo zhoršení očních komorbidit, nepovolené použití souběžně podávaného léčivého
přípravku a přerušení léčby po delší časové období.
Klinická odpověď
Adalimumab významně prodloužil dobu do selhání léčby v porovnání s placebem P < 0,0001 z log rank testuzatímco medián doby do selhání léčby nebylo možné odhadnout u pacientů léčených adalimumabem,
protože léčba selhala u méně než poloviny těchto pacientů. Adalimumab významně snížil riziko
selhání léčby o 75 % v porovnání s placebem, jak je uvedeno podle hodnoty poměru rizik
Obrázek 2: Kaplan-Meierovy křivky shrnující dobu do selhání léčby ve studii u pediatrických
pacientů s uveitidou
PRAVDĚPODOBNOST SELHÁNÍ LÉČBY
ČAS Léčba --- Placebo — Adalimumab
Poznámka: P = Placebo
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce a distribuce
Po podání dávky 24 mg/m² s polyartikulární juvenilní idiopatickou artritidou koncentrace adalimumabu v séru v ustáleném stavu
U pacientů s polyartikulární JIA ve věku 2 až < 4 roky nebo ve věku 4 roky a starší s tělesnou
hmotností < 15 kg, léčených adalimumabem v dávce 24 mg/m², byly průměrné nejnižší sérové
koncentrace adalimumabu v ustáleném stavu 6,0 ± 6,1 μg/ml používali adalimumab bez methotrexátu a 7,9 ± 5,6 μg/ml methotrexát.
Po podání dávky 24 mg/m² s entezopatickou artritidou ve věku 6 až 17 let byly průměrné nejnižší sérové koncentrace naměřené v týdnu 24současného podávání methotrexátu a 11,8 ± 4,3 μg/ml při současném podávání methotrexátu.
Po podání dávky 0,8 mg/kg pacientům s chronickou ložiskovou psoriázou byla průměrná nejnižší ± SD koncentrace adalimumabu
v ustáleném stavu přibližně 7,4 ± 5,8 μg/ml
U pediatrických pacientů se středně těžkou až těžkou Crohnovou chorobou v otevřené fázi studie byly
úvodní dávky adalimumabu v týdnech 0 a 2 buď 160/80 mg, nebo 80/40 mg, v závislosti na tělesné
hmotnosti, přičemž hranicí byla hmotnost 40 kg. V týdnu 4 byli pacienti randomizováni v poměru 1:a dostávali v pokračovací léčbě buď standardní dávku dávku sérové koncentrace adalimumabu, kterých dosáhli pacienti v týdnu 4, byly 15,7 ± 6,6 μg/ml u pacientů
≥ 40 kg
U pacientů, kteří setrvávali na léčbě tak, jak byli randomizováni, byly průměrné nejnižší koncentrace
adalimumabu v týdnu 52 9,5 ± 5,6 μg/ml u skupiny, která používala standardní dávku, a 3,± 2,2 μg/ml u skupiny, která používala sníženou dávku. Průměrné nejnižší koncentrace adalimumabu
se udržely u těch pacientů, u nichž se s podáváním adalimumabu každý druhý týden pokračovalo
52 týdnů. U pacientů, u kterých byla dávka zvýšena z podávání každý druhý týden na jednou týdně,
byly průměrné jednou týdně
Expozice adalimumabu u pediatrických pacientů s uveitidou byla predikována pomocí populačního
farmakokinetického modelování a simulace na základě farmakokinetiky se zkříženou indikací
u dalších pediatrických pacientů u dětí a entezopatická artritidave věku < 6 let. Předpokládané expozice ukazují, že bez methotrexátu může úvodní dávka vést
k počátečnímu zvýšení systémové expozice.
Vztah expozice-odpověď u pediatrické populace
Na základě dat z klinické studie u pacientů s JIA mezi plazmatickými koncentracemi a Ped ACR 50 odpovědí. Zjevná plazmatická koncentrace
adalimumabu, která vede k poloviční maximální pravděpodobnosti Ped ACR 50 odpovědi byla 3 μg/ml
Vztah expozice-odpověď mezi koncentrací adalimumabu a účinností u pediatrických pacientů se
závažnou chronickou ložiskovou psoriázou byl stanoven pro PASI 75 a PGA jasný nebo minimální,
v uvedeném pořadí. PASI 75 a PGA jasný nebo minimální se zvyšoval se zvyšujícími se
koncentracemi adalimumabu s podobnou zjevnou EC50 přibližně 4,5 μg/ml
Dospělí
Po jednorázovém subkutánním podání dávky 40 mg byla absorpce a distribuce adalimumabu pomalá a
vrcholové sérové koncentrace byly dosaženy zhruba za 5 dní po jeho podání. Průměrná biologická
dostupnost adalimumabu se odhaduje na 64 %, a to na základě výsledků ze tří studií s podáním
jednorázové dávky 40 mg subkutánně. Po jednorázových intravenózních dávkách v rozmezí 0,10 mg/kg byly koncentrace léku úměrné podané dávce. Po dávkách 0,5 mg/kg clearance pohybovala mezi 11–15 ml/hod, distribuční objem a průměrný terminální poločas byl přibližně 2 týdny. Koncentrace adalimumabu v synoviální tekutině
u několika pacientů s revmatoidní artritidou představovala 31–96 % sérové koncentrace léku.
Po subkutánním podání 40 mg adalimumabu každý druhý týden byla průměrná nejnižší koncentrace
v ustáleném stavu přibližně 5 μg/ml současném podávání methotrexátustoupaly u pacientů s revmatoidní artritidou podávání 20, 40 a 80 mg každý druhý týden i každý týden.
U dospělých pacientů s psoriázou léčených adalimumabem v monoterapii v dávce 40 mg každý druhý
týden byly průměrné nejnižší koncentrace v ustáleném stavu 5 μg/ml.
Při použití dávky 160 mg adalimumabu v týdnu 0, následované dávkou 80 mg v týdnu 2. bylo
u dospělých pacientů s hidradenitis suppurativa dosaženo nejnižších sérových koncentrací
adalimumabu přibližně 7–8 μg/ml v týdnu 2 a 4. Průměrné nejnižší ustálené koncentrace v týdnu 12 do
týdne 36 byly přibližně 8–10 μg/ml při léčbě dávkou adalimumabu 40 mg jednou týdně.
Při použití úvodní dávky 80 mg adalimumabu v týdnu 0, následované dávkou 40 mg v týdnu 2, bylo
u pacientů s Crohnovou chorobou během indukční fáze léčby dosaženo nejnižších sérových
koncentrací adalimumabu přibližně 5,5 μg/ml. Při úvodní dávce 160 mg adalimumabu v týdnu 0,
následované dávkou 80 mg adalimumabu v týdnu 2, došlo v průběhu indukční fáze léčby k dosažení
nejnižších sérových koncentrací adalimumabu přibližně 12 μg/ml. U pacientů s Crohnovou chorobou,
kteří dostávali udržovací dávku adalimumabu 40 mg každý druhý týden, byly pozorovány průměrné
nejnižší ustálené hladiny přibližně 7 μg/ml.
U pacientů s uveitidou, jimž byla podána úvodní dávka 80 mg adalimumabu v týdnu 0, následovaná
dávkou 40 mg každý druhý týden počínaje týdnem 1, byly zjištěny průměrné koncentrace v ustáleném
stavu přibližně 8 až 10 μg/ml.
Populační farmakokinetické a farmakokineticko/farmakodynamické modelování a simulace
předpověděly srovnatelné expozice a účinnost adalimumabu u pacientů léčených dávkou 80 mg jednou
za dva týdny při srovnání s dávkou 40 mg jednou týdně nebo psoriázou, dospívajících pacientů s HS a pediatrických pacientů ≥ 40 kg s CD a UC
Eliminace
Populační farmakokinetické analýzy s údaji od více než 1 300 pacientů s RA zjistily trend směrem
k vyšší zdánlivé clearance adalimumabu s rostoucí tělesnou váhou. Po úpravě váhových rozdílů,
pohlaví a věku byl zřejmý minimální efekt na clearance adalimumabu. Koncentrace volného
adalimumabu v séru s detekovanými protilátkami proti adalimumabu.
Porucha funkce jater nebo ledvin
Použití adalimumabu nebylo studováno u pacientů s poruchou funkce jater nebo ledvin.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Neklinické údaje získané na základě studií toxicity po jednorázovém podání, toxicity po opakovaném
podání a genotoxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.
Ve studii u opic makaka jávského 0, 30 a 100 mg/kg zjištěn žádný faktor naznačující poškození plodů. Ani studie karcinogenity, ani standardní hodnocení
toxického vlivu na fertilitu a studie postnatální toxicity s adalimumabem nebyly prováděny, protože
neexistuje vhodný model pro protilátky s omezenou zkříženou reaktivitou na TNF hlodavců a na
rozvoj neutralizačních protilátek u hlodavců.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Natrium-hydrogen-glutamát
Sorbitol Methionin
Polysorbát Kyselina chlorovodíková Voda pro injekci
6.2 Inkompatibility
Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými
léčivými přípravky.
6.3 Doba použitelnosti
roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte v chladničce v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Jedna předplněná injekční stříkačka s přípavkem Hulio se smí uchovávat při teplotách do maximálně
25 °C po dobu až 8 týdnů Předplněnou injekční stříkačku chraňte před světlem a zlikvidujte ji, pokud
ji nepoužijete během 8týdenního období.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Hulio 20 mg injekční roztok v jednorázové předplněné injekční stříkačce s automatickým krytem
jehly. Stříkačka je vyrobena z cykloolefinového polymerního plastu s pryžovou zátkou
polymeru a polypropylenu, bez latexu
Jedno balení obsahuje
• 1 předplněnou injekční stříkačku
• 2 předplněné injekční stříkačky
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Biosimilar Collaborations Ireland Limited
Unit 35/36
Grange Parade,
Baldoyle Industrial Estate,
Dublin DUBLIN
Irsko
D13 R20R
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLA
EU/1/18/EU/1/18/
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 17. září Datum posledního prodloužení registrace: 3. srpna
10. DATUM REVIZE TEXTU
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Hulio 40 mg/0,8 ml injekční roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna jednodávková injekční lahvička o objemu 0,8 ml obsahuje adalimumabum 40 mg.
Adalimumabum je rekombinantní lidská monoklonální protilátka produkovaná ovariálními buňkami
čínských křečíků.
Pomocné látky se známým účinkem
Jedna injekční lahvička obsahuje 38,2 mg sorbitolu
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok
Čirý nebo slabě opalescentní, bezbarvý až světle hnědožlutý roztok.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Juvenilní idiopatická artritida
Polyartikulární juvenilní idiopatická artritida
Přípravek Hulio je indikován, v kombinaci s methotrexátem, k léčbě aktivní polyartikulární juvenilní
idiopatické artritidy u pacientů od 2 let, u kterých odpověď na léčbu jedním nebo více chorobu
modifikujícími antirevmatiky v případě, kdy pokračování v léčbě methotrexátem není vhodné, může být přípravek Hulio podáván
samostatně let.
Entezopatická artritida
Přípravek Hulio je indikován k léčbě aktivní entezopatické artritidy u pacientů ve věku od 6 let,
u nichž nebylo dosaženo adekvátní odpovědi na konvenční léčbu, nebo u nichž léčba nebyla
tolerována
Ložisková psoriáza u pediatrických pacientů
Přípravek Hulio je indikován k léčbě těžké chronické ložiskové psoriázy u dětí a dospívajících od 4 let,
u kterých reakce na lokální terapii a fototerapie nebyla dostatečná nebo nejsou pro tuto léčbu
vhodnými kandidáty.
Hidradenitis suppurativa
Přípravek Hulio je indikován k léčbě aktivní středně těžké až těžké hidradenitis suppurativa inversaCrohnova choroba u pediatrických pacientů
Přípravek Hulio je indikován k léčbě středně těžké až těžké aktivní Crohnovy choroby u pediatrických
pacientů a kortikosteroidů a/nebo imunosupresiv nebyla dostatečná, nebo kteří ji netolerují nebo je u nich tato
léčba kontraindikována.
Ulcerózní kolitida u pediatrických pacientů
Přípravek Hulio je indikován k léčbě středně těžké až těžké aktivní ulcerózní kolitidy u pediatrických
pacientů u nich tato léčba kontraindikována.
Uveitida u pediatrických pacientů
Přípravek Hulio je indikován k léčbě chronické neinfekční přední uveitidy u pediatrických pacientů ve
věku od 2 let, u kterých reakce na konvenční léčbu nebyla dostatečná, nebo kteří ji netolerují nebo
u nichž tato léčba není vhodná.
4.2 Dávkování a způsob podání
Léčba přípravkem Hulio má být zahájena a sledována odborným lékařem se zkušenostmi v diagnostice
a léčbě těch typů onemocnění, pro něž je přípravek Hulio indikován. Oftalmologům se doporučuje
terapii přípravkem Hulio před jejím zahájením zkonzultovat s příslušným odborným lékařem bod 4.4
Po řádném proškolení v podávání injekce si pacienti mohou přípravek Hulio aplikovat sami, jestliže
jejich lékař rozhodne, že je to vhodné, a je-li zajištěn podle potřeby lékařský dohled.
Po dobu léčby přípravkem Hulio je třeba upravit dávky ostatních současně užívaných léčiv kortikosteroidů a/nebo imunomodulačních léků
Dávkování
Pediatrická populace
Juvenilní idiopatická artritida
Polyartikulární juvenilní idiopatická artritida od 2 let
Doporučená dávka přípravku Hulio pro pacienty s polyartikulární juvenilní idiopatickou artritidou ve
věku od 2 let vychází z tělesné hmotnosti subkutánní injekcí.
Tabulka 1: Dávka přípravku Hulio u pacientů s polyartikulární juvenilní idiopatickou
artritidou
Hmotnost pacienta Režim dávkování
10 kg až < 30 kg 20 mg jednou za dva týdny
≥ 30 kg 40 mg jednou za dva týdny
Dostupné údaje naznačují, že klinické odpovědi je obvykle dosaženo v průběhu 12 týdnů léčby.
Pokračování v léčbě je nutno pečlivě zvážit u těch pacientů, u kterých nedošlo během této doby
k odpovědi.
Použití adalimumabu u pacientů mladších než 2 roky není v této indikaci relevantní.
Přípravek Hulio je k dispozici v dalších silách a/nebo lékových formách v závislosti na individuálních
potřebách léčby.
Entezopatická artritida
Doporučená dávka přípravku Hulio u pacientů s entezopatickou artritidou ve věku od 6 let vychází
z tělesné hmotnosti
Tabulka 2: Dávka přípravku Hulio u pacientů s entezopatickou artritidou
Hmotnost pacienta Režim dávkování
15 kg až < 30 kg 20 mg jednou za dva týdny
≥ 30 kg 40 mg jednou za dva týdny
Adalimumab nebyl studován u pacientů s entezopatickou artritidou mladších než 6 let.
Přípravek Hulio je k dispozici v dalších silách a/nebo lékových formách v závislosti na individuálních
potřebách léčby.
Ložisková psoriáza u pediatrických pacientů
Doporučená dávka přípravku Hulio u pacientů s ložiskovou psoriázou ve věku od 4 do 17 let vychází
z tělesné hmotnosti
Tabulka 3: Dávka přípravku Hulio u pediatrických pacientů s ložiskovou psoriázou
Hmotnost pacienta Režim dávkování
15 kg až < 30 kg Úvodní dávka 20 mg s následným podáváním
20 mg jednou za dva týdny od jednoho týdne
po úvodní dávce
≥ 30 kg Úvodní dávka 40 mg s následným podáváním
40 mg jednou za dva týdny od jednoho týdne
po úvodní dávce
Pokračování léčby nad 16 týdnů by mělo být pečlivě zváženo u pacientů, u kterých během tohoto
období nedošlo k žádnému zlepšení.
Je-li léčba přípravkem Hulio indikována opětovně, měl by být dodržen výše uvedený postup
dávkování a trvání léčby.
Bezpečnost adalimumabu u pediatrických pacientů s ložiskovou psoriázou byla hodnocena průměrně
13 měsíců.
Použití adalimumabu u dětí mladších než 4 roky není v této indikaci relevantní.
Přípravek Hulio je k dispozici v dalších silách a/nebo lékových formách v závislosti na individuálních
potřebách léčby.
Hidradenitis suppurativa u dospívajících
U dospívajících pacientů s HS nejsou k dispozici žádné klinické studie u adalimumabu.
Dávkování adalimumabu u těchto pacientů bylo stanoveno na základě farmakokinetického modelování
a simulace
Doporučená dávka přípravku Hulio je 80 mg v týdnu 0 následovaná dávkou 40 mg podávanou každý
druhý týden od týdne 1 ve formě subkutánní injekce.
U dospívajících pacientů s nedostatečnou odpovědí na dávku 40 mg přípravku Hulio podávanou každé
dva týdny může být zváženo zvýšení dávky na 40 mg jednou týdně nebo 80 mg jednou za dva týdny.
Je-li to nutné, léčba antibiotiky může během léčby přípravkem Hulio pokračovat. Pacientům se během
léčby přípravkem Hulio doporučuje provádět denně lokální antiseptické ošetření na místech s HS
lézemi.
Pokračování léčby nad 12 týdnů by mělo být pečlivě zváženo u pacientů, u kterých během tohoto
období nedošlo k žádnému zlepšení.
Pokud je třeba léčbu přerušit, může být léčba přípravkem Hulio podle potřeby znovu zahájena.
Přínos a rizika nepřetržité dlouhodobé léčby mají být pravidelně přehodnocovány u dospělých v bodě 5.1
Použití adalimumabu u dětí mladších než 12 let není v této indikaci relevantní.
Přípravek Hulio je k dispozici v dalších silách a/nebo lékových formách v závislosti na individuálních
potřebách léčby.
Crohnova choroba u pediatrických pacientů
Doporučená dávka přípravku Hulio u pacientů s Crohnovou chorobou ve věku od 6 do 17 let vychází
z tělesné hmotnosti
Tabulka 4: Dávka přípravku Hulio u pediatrických pacientů s Crohnovou chorobou
Hmotnost
pacienta
Indukční dávka Udržovací
dávka od
týdne < 40 kg • 40 mg v týdnu 0 a 20 mg v týdnu
V případě, že je nutná rychlejší odpověď s vědomím, že
riziko nežádoucích účinků může být vyšší při použití vyšší
indukční dávky, může být použita následující dávka:
• 80 mg v týdnu 0 a 40 mg v týdnu 20 mg jednou
za dva týdny
Hmotnost
pacienta
Indukční dávka Udržovací
dávka od
týdne ≥ 40 kg • 80 mg v týdnu 0 a 40 mg v týdnu
V případě, že je nutná rychlejší odpověď s vědomím, že
riziko nežádoucích účinků může být vyšší při použití vyšší
indukční dávky, může být použita následující dávka:
• 160 mg v týdnu 0 a 80 mg v týdnu 40 mg jednou
za dva týdny
Pacienti s nedostatečnou odpovědí mohou mít přínos ze zvýšení dávky:
• < 40 kg: 20 mg jednou týdně
• ≥ 40 kg: 40 mg jednou týdně nebo 80 mg jednou za dva týdny
Pokračování v léčbě je třeba pečlivě zvážit u pacientů, u nichž se nerozvine odpověď na léčbu do 12.
týdne.
Použití adalimumabu u dětí mladších než 6 let není v této indikaci relevantní.
Přípravek Hulio je k dispozici v dalších silách a/nebo lékových formách v závislosti na individuálních
potřebách léčby.
Ulcerózní kolitida u pediatrických pacientů
Doporučená dávka přípravku Hulio u pacientů ve věku 6 až 17 let s ulcerózní kolitidou vychází
z tělesné hmotnosti
Tabulka 5. Dávka přípravku Hulio u pediatrických pacientů s ulcerózní kolitidou
Hmotnost
pacienta Indukční dávka
Udržovací dávka
od týdne 4*
< 40 kg • 80 mg v týdnu 0 v jeden den• 40 mg v týdnu 2 • 40 mg jednou za
dva týdny
≥ 40 kg • 160 mg v týdnu 0 v jednom dni nebo dvě injekce 40 mg denně ve dvou po
sobě jdoucích dnechdvě injekce 40 mg v jeden den• 80 mg jednou za
dva týdny
* Pediatričtí pacienti, kteří dosáhnou během léčby přípravkem Hulio 18 let, by měli nadále používat
předepsanou udržovací dávku
U pacientů, u kterých se během této doby neobjeví známky odpovědi, je třeba pečlivě zvážit
pokračování léčby nad rámec 8 týdnů.
Použití přípravku Hulio u dětí mladších než 6 let není v této indikaci relevantní.
Přípravek Hulio je k dispozici v dalších silách a/nebo lékových formách v závislosti na individuálních
potřebách léčby.
Uveitida u pediatrických pacientů
Doporučená dávka přípravku Hulio u pediatrických pacientů s uveitidou od 2 let vychází z tělesné
hmotnosti
U pediatrických pacientů s uveitidou nejsou k dispozici žádné zkušenosti s léčbou přípravkem Hulio
bez současné léčby methotrexátem.
Tabulka 6: Dávka přípravku Hulio u pediatrických pacientů s uveitidou
Hmotnost pacienta Režim dávkování
< 30 kg 20 mg jednou za dva týdny v kombinaci
s methotrexátem
≥ 30 kg 40 mg jednou za dva týdny v kombinaci
s methotrexátem
Při zahájení léčby přípravkem Hulio může být podána úvodní dávka 40 mg pacientům s tělesnou
hmotností < 30 kg nebo 80 mg pacientům s tělesnou hmotností ≥ 30 kg jeden týden před zahájením
udržovací léčby. Nejsou k dispozici žádné klinické údaje o použití úvodní dávky přípravku Hulio
u dětí ve věku < 6 let
Použití adalimumabu u dětí mladších než 2 let není v této indikaci relevantní.
Je doporučeno, aby byl každý rok vyhodnocen poměr přínosu a rizika pokračování dlouhodobé léčby
Přípravek Hulio je k dispozici v dalších silách a/nebo lékových formách v závislosti na individuálních
potřebách léčby.
Porucha funkce ledvin a/nebo jater
Adalimumab nebyl studován u této populace pacientů. Proto nelze uvést žádná doporučení ohledně
dávky léku.
Způsob podání
Přípravek Hulio se podává subkutánní injekcí. Podrobný návod k použití je uveden v příbalové
informaci.
K podání plné dávky 40 mg je pacientům k dispozici také pero 40 mg a předplněná injekční stříkačka
40 mg.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Aktivní tuberkulóza nebo jiné závažné infekce, jako je sepse a oportunní infekce
Středně těžké až těžké srdeční selhání
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Sledovatelnost
Z důvodu zlepšení sledovatelnosti biologických léčivých přípravků musí být přesně zaznamenáván
název a číslo šarže podaného přípravku.
Infekce
Pacienti užívající tumor nekrotizující faktor infekcím. Riziko rozvoje infekcí může stoupat při porušené funkci plic. Pacienti musí být proto pečlivě
sledováni z hlediska výskytu infekcí včetně tuberkulózy, a to před léčbou, během léčby i po ukončení
léčby přípravkem adalimumabem. Vzhledem k tomu, že eliminace adalimumabu z organismu může
trvat až čtyři měsíce, sledování musí trvat po celou tuto dobu.
Léčba přípravkem Hulio nesmí být zahájena u pacientů s aktivní infekcí včetně chronické nebo
lokalizované infekce do té doby, než jsou tyto infekce terapeuticky zvládnuty. U pacientů, kteří přišli
do styku s tuberkulózou, a pacientů, kteří cestovali do oblastí s vysokým rizikem výskytu tuberkulózy
nebo endemických mykóz, jako například histoplasmóza, kokcidiomykóza, nebo blastomykóza, má
být zvážen poměr rizika a přínosu léčby přípravkem Hulio ještě před zahájením léčby oportunní infekce
Ti pacienti, u nichž dojde během léčby přípravkem Hulio k rozvoji nové infekce, musí být pečlivě
sledováni a podstoupit kompletní diagnostické vyšetření. Pokud u pacienta dojde k rozvoji nové
závažné infekce nebo sepse, podávání přípravku Hulio se přeruší a je nutno zahájit vhodnou
antimikrobiální či antifungální léčbu do doby, než je infekce terapeuticky zvládnuta. Lékaři musí být
opatrní při zvažování léčby adalimumabemu pacientů s anamnézou recidivující infekce nebo
u pacientů, jejichž celkový zdravotní stav k infekcím predisponuje, včetně těch, kteří současně užívají
imunosupresivníléčivé přípravky.
Závažné infekce
U pacientů léčených adalimumabem byly hlášeny závažné infekce, včetně sepse způsobené
bakteriemi, mykobakteriemi, invazivními plísněmi, parazity, viry či jiné oportunní infekce jako
například listerióza, legionelóza a pneumocystóza.
Jiné závažné infekce pozorované v klinických studiích zahrnují pneumonii, pyelonefritida, septickou
arthritis a septikémii. V souvislosti s těmito infekcemi byly hlášeny případy hospitalizace i fatálního
zakončení.
Tuberkulóza
U pacientů léčených adalimumabem byly hlášeny případy tuberkulózy, včetně reaktivace i nového
vzniku infekce. Hlášení zahrnovala jak pulmonální, tak extrapulmonální tuberkulózu.
Před zahájením léčby přípravkem Hulio musí být všichni pacienti vyšetřeni na přítomnost aktivní či
inaktivní anamnézy pacienta cílené na výskyt tuberkulózy v minulosti, či na možné dřívější kontakty s osobami
s aktivní tuberkulózou a na dřívější a/nebo současnou imunosupresivní léčbu. U všech pacientů musí
být provedena příslušná orientační vyšetření přičemž se lze řídit místními doporučeními. Doporučuje se, aby provedení těchto testů a jejich
výsledky byly zaznamenány v informační kartě pacienta. Předepisujícím lékařům připomínáme riziko
falešně negativních výsledků kožního tuberkulinového testu, a to zejména u těžce nemocných nebo
pacientů se sníženou imunitní odpovědí.
Léčba přípravkem Hulio nesmí být zahájena u pacientů s diagnostikovanou aktivní tuberkulózou bod 4.3
Ve všech níže popsaných situacích by měl být velmi pečlivě posouzen poměr přínosu a rizika léčby.
Jestliže existuje podezření na latentní tuberkulózu, je třeba uvědomit lékaře, jež má zkušenosti
s léčbou tuberkulózy.
V případě diagnózy latentní tuberkulózy musí být odpovídající profylaktická antituberkulózní léčba
započata ještě před zahájením léčby přípravkem Hulio a musí být v souladu s místními doporučeními.
Použití profylaktické antituberkulózní léčby je třeba zvážit před zahájením léčby přípravkem Hulio
také u pacientů, u kterých se, i přes negativní testy na tuberkulózu, vyskytují závažné nebo významné
rizikové faktory pro její rozvoj nebo mají dřívější anamnézu latentní či aktivní tuberkulózy a nelze
u nich zaručit adekvátní postup léčby.
U pacientů léčených adalimumabem se i přes profylaktickou léčbu tuberkulózy objevily případy
reaktivace tuberkulózy. U některých pacientů, kteří byli v minulosti úspěšně léčeni na aktivní
tuberkulózu, se během léčby adalimumabem znovu rozvinula aktivní tuberkulóza.
Pacienty je třeba poučit, aby vyhledali lékaře, pokud se objeví během léčby přípravkem Hulio nebo po
jejím ukončení příznaky suspektní pro tuberkulózu úbytek, mírně zvýšená teplota, malátnost
Jiné oportunní infekce
U pacientů léčených adalimumabem byly hlášeny oportunní infekce, včetně invazivních fungálních
infekcí. Tyto infekce nebyly u pacientů užívajících TNF-antagonisty vždy rozpoznány, což mělo za
následek opožděné nasazení vhodné léčby a v některých případech vedlo až k fatálnímu zakončení.
U pacientů, u nichž se rozvinou známky a příznaky, jako je horečka, malátnost, úbytek hmotnosti,
pocení, kašel, dyspnoe a/nebo plicní infiltráty či jiné závažné systémové onemocnění s nebo bez
doprovodného šoku, je třeba pomýšlet na možnost invazivní plísňové infekce; používání přípravku
Hulio by mělo být ihned přerušeno. Diagnóza onemocnění a zahájení empirické antifungální terapie
u těchto pacientů má být učiněno po konzultaci s lékařem, který má zkušenost s léčbou pacientů
s invazivními plísňovými infekcemi.
Reaktivace hepatitis B
Reaktivace hepatitis B se objevila u těch pacientů, užívajících TNF-antagonisty včetně adalimumabu,
kteří jsou chronickými nositeli tohoto viru fatální. Pacienti by měli být testováni na přítomnost možné nákazy HBV ještě před započetím léčby
adalimumabem. Pacientům, u kterých byl test na infekci hepatitis B pozitivní, je třeba doporučit, aby
vyhledali pomoc lékaře, který má zkušenosti s léčbou hepatitis B.
Nositelé HBV, kteří vyžadují léčbu adalimumabem, musí být v průběhu léčby a několik dalších
měsíců po jejím ukončení pečlivě sledováni z hlediska výskytu známek či projevů aktivní HBV
infekce. Adekvátní údaje, vypovídající o léčbě pacientů, nositelů HBV, kombinací TNF-antagonisty
a antivirotika z důvodu zabránění reaktivace HBV, nejsou k dispozici. U pacientů, u kterých dojde
k rozvoji HBV reaktivace, musí být přípravek Hulio vysazen a je třeba zahájit účinnou antivirovou
terapii a další podpůrnou léčbu.
Neurologické příhody
V souvislosti s podáváním antagonistů TNF včetně adalimumabu se vzácně vyskytly případy nového
vzniku nebo exacerbace klinických symptomů a/nebo radiografického průkazu demyelinizačního
onemocnění centrálního nervového systému, včetně roztroušené sklerózy a optické neuritidy
a periferního nervového systému, včetně Guillain-Barré syndromu. Předepisující lékaři by měli
s opatrností zvážit použití adalimumabuu pacientů s preexistujícími nebo v nedávné době vzniklými
demyelinizačními poruchami centrálního nebo periferního nervového systému; pokud se některá
z uvedených poruch objeví, je třeba zvážit vysazení přípravku Hulio. Je známo, že existuje spojení
mezi intermediální uveitidou a demyelinizačními poruchami centrálního nervového systému.
U pacientů s neinfekční intermediální uveitidou je třeba před zahájením terapie přípravkem Hulio
a pravidelně během léčby provádět neurologické vyšetření k posouzení preexistujících nebo
vyvíjejících se demyelinizačních poruch centrálního nervového systému.
Alergické reakce
Při podávání adalimumabu v klinických studiích byly závažné alergické reakce, spojené s jeho
podáním, pozorovány pouze vzácně. V klinických studiích s adalimumabem se občas vyskytly
nezávažné alergické reakce. Hlášení z praxe uvádějí výskyt závažných alergických reakcí, včetně
anafylaxe, po podání adalimumabu. Pokud se objeví anafylaktická reakce nebo jiná závažná alergická
reakce, musí být ihned ukončeno podávání přípravku Hulio a zahájená příslušná léčba.
Imunosuprese
Ve studii u 64 pacientů s revmatoidní artritidou, kteří byli léčeni adalimumabem, nebylo prokázáno
snížení hypersenzitivity opožděného typu, snížení hladin imunoglobulinů nebo změna v počtu
efektorových T, B a NK buněk, monocytů/makrofágů a neutrofilů.
Maligní onemocnění a lymfoproliferativní poruchy
V kontrolovaných částech klinických studií s antagonisty TNF bylo u pacientů léčených antagonisty
TNF pozorováno v porovnání s kontrolní skupinou pacientů více případů malignit včetně lymfomů.
Jejich výskyt byl však vzácný. V postmarketingovém období byly u pacientů léčených TNF-
antagonisty hlášeny případy leukémie. U pacientů s revmatoidní artritidou s dlouhodobým vysoce
aktivním zánětlivým onemocněním existuje zvýšené riziko vzniku lymfomu a leukémie, což
komplikuje odhad rizika. Podle současného stavu znalostí nelze u pacientů léčených antagonisty TNF
vyloučit možné riziko rozvoje lymfomů, leukémie a jiných maligních onemocnění.
V postmarketingovém období byly u dětí, dospívajících a mladých dospělých TNF-antagonisty některé byly fatální. Přibližně polovina případů byly lymfomy. Jiné případy představovaly různé druhy
malignit a zahrnovaly vzácné malignity, které jsou obvykle spojeny s imunosupresí. Riziko rozvoje
malignit u dětí a dospívajících léčených TNF-antagonisty nelze vyloučit.
Z postmarketingové praxe u pacientů léčených adalimumabem byly hlášeny vzácné případy
hepatosplenického T-buněčného lymfomu. Tento vzácný typ T-buněčného lymfomu se vyznačuje
velmi agresivním průběhem onemocnění a je obvykle fatální. Některé z těchto T-buněčných lymfomů,
spojované s adalimumabem, se vyskytly u mladých pacientů léčených současně azathioprinem nebo
6-merkaptopurinem pro zánětlivé střevní onemocnění. Možné riziko kombinace azathioprinu nebo
6-merkaptopurinu a adalimumabu je třeba pečlivě zvážit. Riziko rozvoje hepatosplenického
T-buněčného lymfomu nelze u pacientů léčených přípravkem Hulio vyloučit
Nebyly provedeny žádné studie u pacientů s anamnézou maligního onemocnění nebo v případech, kde
by léčba adalimumabem dále pokračovala i u pacientů, u kterých došlo k rozvoji maligního
onemocnění. Je proto zapotřebí ještě větší opatrnost při úvaze o léčbě adalimumabem u těchto pacientů
Všechny pacienty, zvláště pacienty s anamnézou rozsáhlé imunosupresivní léčby nebo pacienty
s psoriázou, kteří byli v minulosti léčeni psoralenem + ultrafialovým zářením A vyšetřit na přítomnost nemelanomového kožního karcinomu ještě před a během léčby přípravkem
Hulio. U pacientů užívajících TNF-antagonisty, včetně přípravku Hulio, byl také hlášen výskyt
melanomu a karcinomu z Merkellových buněk
V ověřovací klinické studii, zkoumající užívání jiného antagonisty TNF, infliximabu, u pacientů se
středně těžkou až těžkou chronickou obstrukční chorobou plicní infliximabem pozorováno více malignit, převážně plic, hlavy a krku v porovnání s kontrolní skupinou
pacientů. Všichni pacienti byli v minulosti těžcí kuřáci. Z tohoto důvodu je zapotřebí opatrnosti při
užívání jakéhokoli TNF-antagonisty u pacientů s CHOPN, stejně jako u pacientů s vyšším rizikem
vzniku malignit v důsledku jejich těžkého kuřáctví.
Podle současných údajů není známo, zda léčba adalimumabem ovlivňuje riziko vzniku dysplázie nebo
kolorektálního karcinomu. Všichni pacienti s ulcerózní kolitidou, u nichž existuje riziko pro vznik
dysplázie nebo kolorektálního karcinomu primární sklerotizující cholangitidoukarcinom, by měli být vyšetřeni na možný rozvoj dysplázie nebo kolorektálního karcinomu ještě před
zahájením léčby a dále v pravidelných intervalech v jejím průběhu. Toto vyšetření má, v souladu
s místními požadavky, zahrnovat kolonoskopii a biopsii.
Hematologické reakce
Při užívání antagonistů TNF byly vzácně hlášeny případy pancytopenie včetně aplastické anémie.
U adalimumabu byly hlášeny nežádoucí příhody v oblasti hematologického systému, včetně
medicínsky významné cytopenie doporučit, aby ihned vyhledali lékařskou pomoc, pokud se při léčbě adalimumabem vyvinou příznaky
a projevy podezřelé z krevní dyskrasie U pacientů s potvrzenými významnými hematologickými abnormalitami je nutné zvážit vysazení
léčby přípravkem Hulio.
Očkování
Obdobná protilátková odpověď na standardní 23složkovou pneumokokovou vakcínu a třísložkovou
virovou vakcínu proti chřipce byla pozorována ve studii s 226 dospělými subjekty s revmatoidní
artritidou, které byly léčeny adalimumabem nebo placebem. Nejsou k dispozici žádné údaje, týkající
se sekundárního přenosu infekce v důsledku živé vakcíny u pacientů léčených adalimumabem.
Doporučuje se, aby pediatričtí pacienti absolvovali pokud možno všechna doporučená očkování
v souladu se současnými vakcinačními směrnicemi ještě před zahájením léčby adalimumabem.
Pacienti léčení adalimumabem mohou být souběžně očkováni, s výjimkou očkování živými vakcínami.
Podávání živých vakcín vystaveny in utero, a to po dobu 5 měsíců od poslední dávky adalimumabu, jež byla matce během
těhotenství podána.
Městnavé srdeční selhání
V klinické studii s jiným antagonistou TNF bylo pozorováno zhoršení městnavého srdečního selhání
a zvýšení mortality na městnavé srdeční selhání. Případy zhoršení městnavého srdečního selhání byly
rovněž popsány u pacientů léčených adalimumabem. U pacientů s mírným srdečním selháním
u středně těžkého až těžkého srdečního selhání nebo zhoršení příznaků městnavého srdečního selhání, musí být léčba přípravkem Hulio ukončena.
Autoimunitní procesy
Léčba přípravkem Hulio může vést ke tvorbě autoimunitních protilátek. Dopad dlouhodobé léčby
adalimumabem na rozvoj autoimunitních onemocnění není znám. Jestliže se u pacienta v souvislosti
s léčbou přípravkem Hulio vyvinou symptomy, svědčící pro lupus-like syndrom a má-li pozitivní
protilátky proti dvoušroubovici DNA, pak u něj léčba přípravkem Hulio nesmí dále pokračovat bod 4.8
Současné podávání biologických DMARDs nebo antagonistů TNF
V klinických studiích sledujících současné podávání anakinry a dalšího antagonisty TNF –
etanerceptu, byly pozorovány závažné infekce, přičemž nebyl zjištěn žádný další klinický přínos
v porovnání s monoterapií etanerceptem. Vzhledem k původu nežádoucích účinků pozorovaných při
kombinované léčbě etanerceptem a anakinrou se mohou vyskytnout obdobné toxické projevy při
podávání kombinace anakinry a jiných antagonistů TNF. Proto se nedoporučuje používat kombinaci
adalimumabu a anakinry
Současné používání adalimumabu spolu s jinými biologickými DMARDs nebo jinými antagonisty TNF se nedoporučuje na základě možného zvýšení rizika infekcí včetně
závažných infekcí, ale i možných farmakologických interakcí
Chirurgické výkony
U pacientů léčených adalimumabem existují jen omezené zkušenosti týkající se bezpečnosti přípravku
v souvislosti s chirurgickými výkony. Při plánování chirurgického výkonu je třeba vzít v úvahu dlouhý
poločas adalimumabu. Pacient, u kterého je nutná operace během léčby adalimumabem, musí být
pečlivě sledován z hlediska vzniku infekcí a musí být provedena příslušná opatření. U pacientů
léčených adalimumabem, u kterých byla provedena artroplastika, existují jen omezené zkušenosti
týkající se bezpečnosti přípravku.
Obstrukce tenkého střeva
Selhání odpovědi na léčbu u Crohnovy choroby může signalizovat výskyt fixované fibrotické striktury,
která si může vyžádat chirurgickou léčbu. Dostupné údaje naznačují, že adalimumab nezhoršuje ani
nezpůsobuje striktury.
Starší pacienti
Frekvence závažných infekcí u pacientů ve věku nad 65 let vyšší než u pacientů ve věku do 65 let léčbě starších pacientů je zapotřebí věnovat obzvláštní pozornost riziku vzniku infekcí.
Pediatrická populace
Viz očkování výše.
Pomocné látky se známým účinkem
Sorbitol
Tento léčivý přípravek obsahuje sorbitol nemá být podán tento léčivý přípravek.
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku v podstatě „bez sodíku“.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Adalimumab byl studován u pacientů s revmatoidní artritidou, polyartikulární juvenilní idiopatickou
artritidou a psoriatickou artritidou, u kterých byl podáván v monoterapii nebo v kombinaci
s methotrexátem. Při podávání adalimumabu v kombinaci s methotrexátem byla v porovnání
s monoterapií tvorba protilátek nižší. Podávání adalimumabu bez methotrexátu vedlo ke zvýšené
tvorbě protilátek, zvýšené clearance a snížené účinnosti adalimumabu
Kombinovat přípravek Hulio s anakinrou se nedoporučuje
Kombinovat přípravek Hulio s abataceptem se nedoporučuje
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Ženy ve fertilním věku
Ženy ve fertilním věku mají zvážit použití vhodné antikoncepce k prevenci těhotenství a pokračovat
v jejím užívání po dobu nejméně pěti měsíců po posledním podání přípravku Hulio.
Těhotenství
Z velkého počtu k porodům živých dětí u žen léčených adalimumabem, z nichž více než 1 500 bylo léčeno
adalimumabem v 1. trimestru, nevyplývá zvýšené riziko vrozených malformací u novorozence.
Do prospektivního kohortového registru bylo zařazeno 257 žen s revmatoidní artritidou Crohnovou chorobou nebo CD neléčených adalimumabem. Primárním cílovým parametrem byla prevalence vrozených vad.
Míra těhotenství ukončená alespoň jedním porodem živého dítěte s významnou vrozenou vadou byla
6/69 OR 1,31, 95% CI 0,38–4,52u neléčených žen s CD rozdíly při výchozím stavucílovými parametry porod s vážnými nebo oportunními infekcemiléčenými adalimumabem a neléčenými ženami, a zároveň nebyly hlášeny žádné porody mrtvého plodu
nebo maligní stavy. Interpretace údajů může být ovlivněna metodologickými limity studie, včetně
malé velikosti sledovaného souboru pacientek a nerandomizovaného designu studie.
Ve vývojové toxikologické studii prováděné na opicích nebyly zjištěny známky toxicity u matek,
embryotoxicity či teratogenity. Preklinická data o účinku adalimumabu na postnatální toxicitu nejsou
k dispozici
Adalimumab podávaný v těhotenství může vzhledem k inhibici TNFα ovlivnit normální
imunologickou odpověď u novorozenců.
Adalimumab má být podáván během těhotenství pouze tehdy, pokud je to nezbytně nutné.
Adalimumab může přecházet přes placentu do séra dětí narozeným matkám, které byly v těhotenství
adalimumabem léčeny. V důsledku toho mohou být tyto děti náchylnější k infekcím. Podávání živých
vakcín dobu 5 měsíců po poslední injekci adalimumabu, kterou matka v průběhu těhotenství dostala.
Kojení
Z omezených do mateřského mléka ve velmi nízkých koncentracích s přítomností adalimumabu v mateřském mléce
v koncentracích od 0,1 % do 1 % sérové hladiny matky. Při perorálním podávání proteinů
imunoglobulinu G probíhá jejich proteolýza ve střevech a jejich biologická dostupnost je nízká.
Nepředpokládá se žádný vliv na kojené novorozence/kojence. Proto lze přípravek Hulio podávat
během kojení.
Fertilita
Preklinické studie zaměřené na vliv adalimumabu na fertilitu nejsou k dispozici.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Přípravek Hulio může mít mírný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Po použití přípravku Hulio
se může objevit vertigo a zrakové poruchy
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrnný bezpečnostní profil
Adalimumab byl hodnocen u 9 506 pacientů v kontrolovaných a otevřených pivotních studiích po
dobu až 60 měsíců nebo déle. Tyto studie zahrnovaly pacienty s revmatoidní artritidou s krátkým
a dlouhým trváním, pacienty s juvenilní idiopatickou artritidou artritidou a entezopatickou artritidou
spondylitidou a axiální spondylartritidou bez radiologického průkazu ankylozující spondylitidy psoriatickou artritidou, pacienty s Crohnovou chorobou, ulcerózní kolitidou, psoriázou a pacienty
s hidradenitis suppurativa a uveitidou. Pivotní kontrolované studie zahrnovaly 6 089 pacientů léčených
adalimumabem a 3 801 pacientů, kteří v kontrolovaném období studií dostávali placebo nebo aktivní
srovnávací lék.
Podíl pacientů, kteří předčasně ukončili léčbu pro nežádoucí účinky ve dvojitě zaslepené kontrolované
části klíčových studií, byl 5,9 % pacientů léčených adalimumabem a 5,4 % u pacientů užívajících
kontrolní léčbu.
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou infekce dýchacích cest a sinusitidaotoky
U adalimumabu byly hlášeny závažné nežádoucí účinky. TNF antagonisté, jako například
adalimumab, ovlivňují imunitní systém a jejich užití může ovlivňovat schopnost obranyschopnosti
organismu vůči infekci a rakovinnému bujení.
U adalimumabu byly také hlášeny fatální a život ohrožující infekce a TBCbuněčného lymfomu
Byly také hlášeny závažné hematologické, neurologické a autoimunní reakce. Tyto zahrnují vzácně se
vyskytující případy pancytopenie, aplastické anémie, centrálních a periferních demyelinizačních
chorob, případy lupus erythematodes a stavů podobných lupusu a Stevensův-Johnsonův syndrom.
Pediatrická populace
Obecně byly nežádoucí účinky u pediatrických pacientů, pokud jde o typ a četnost výskytu, podobné
těm, které byly pozorovány u dospělých pacientů.
Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Následující výčet nežádoucích účinků je založen na zkušenosti z klinických studií a z období
postmarketingu, účinky jsou seřazeny podle
tříd orgánových systémů a frekvence výskytu v tabulce 7 níže: velmi časté < 1/10klesající závažnosti. Jsou zde zahrnuty účinky, které se, napříč jednotlivými indikacemi, vyskytovaly
s nejvyšší frekvencí. Hvězdička další informace nalézt na jiných místech textu, v bodech 4.3, 4.4 a 4.
Tabulka 7: Nežádoucí účinky
Třídy orgánových
systémů
Frekvence Nežádoucí účinek
Infekce a infestace* Velmi časté Infekce dýchacích cest a dolních cest dýchacích, pneumonie, sinusitidy,
faryngitidy, nazofaryngitidy a pneumonie
vyvolané herpetickými viry
Časté Systémové infekce a chřipkystřevní infekce infekce kůže a měkkých tkání celulitidy, impetiga, nekrotizující fasciitidy
a herpes zosterušní infekce,
orální infekce herpes a zubních infekcíinfekce reprodukčního systému vulvovaginální mykotické infekceinfekce močových cest mykotické infekce,
kloubní infekce
Méně časté Neurologické infekce oportunní infekce a tuberkulóza kokcidiomykózy, histoplasmózy a infekcí
způsobených mycobacterium avium complexbakteriální infekce, oční infekce,
divertikulitida1
Novotvary benigní,
maligní a blíže neurčené
a polypyČasté Karcinom kůže vyjma melanomu bazocelulárního karcinomu a spinocelulárního
karcinomubenigní neoplázie
Méně časté Lymfom**,
novotvary solidních orgánů prsu, plicní neoplázie a neoplázie štítné žlázymelanom**
Vzácné Leukémie1
Není známo Hepatosplenický T-buněčný lymfom1karcinom z Merkelových buněk karcinom kůžeKaposiho sarkom
Třídy orgánových
systémů
Frekvence Nežádoucí účinek
Poruchy krve
a lymfatického systému*
Velmi časté Leukopenie agranulocytózyanémie
Časté Leukocytóza,
trombocytopenie
Méně časté Idiopatická trombocytopenická purpura
Vzácné Pancytopenie
Poruchy imunitního
systému*
Časté Hypersenzitivita,
alergie
Méně časté Sarkoidóza1vaskulitida
Vzácné Anafylaxe1
Poruchy metabolismu
a výživy
Velmi časté Lipidy zvýšené
Časté Hypokalemie,
zvýšení kyseliny močové,
abnormální hladina sodíku v krvi,
hypokalcemie,
hyperglykemie,
hypofosfatemie,
dehydratace
Psychiatrické poruchy Časté Alterace nálady úzkost,
nespavost
Poruchy nervového
systému*
Velmi časté Bolest hlavy
Časté Parestezie migréna,
útlak nervových kořenů
Méně časté Cévní mozková příhoda1třes,
neuropatie
Vzácné Roztroušená skleróza,
demyelinizačních poruchy Guillain-Barré syndrom
Třídy orgánových
systémů
Frekvence Nežádoucí účinek
Poruchy oka Časté Poruchy zraku,
konjunktivitida,
blefaritida,
otoky oka
Méně časté Diplopie
Poruchy ucha a labyrintu Časté Vertigo
Méně časté Ztráta sluchu,
tinnitus
Srdeční poruchy* Časté Tachykardie
Méně časté Infarkt myokardu1arytmie,
městnavé srdeční selhání
Vzácné Srdeční zástava
Cévní poruchy Časté Hypertenze,
zrudnutí,
hematomy
Méně časté Aneurysma aorty,
cévní arteriální okluze,
tromboflebitida
Respirační, hrudní
a mediastinální poruchy*
Časté Astma,
dyspnoe,
kašel
Méně časté Plicní embolie1intersticiální plicní choroba,
chronická obstrukční plicní nemoc,
pneumonitida,
pleurální výpotek1
Vzácné Plicní fibróza1
Třídy orgánových
systémů
Frekvence Nežádoucí účinek
Gastrointestinální
poruchy
Velmi časté Bolest břicha,
nauzea a zvracení
Časté Gastrointestinální krvácení,
dyspepsie,
gastroezofageální refluxní choroba,
sicca syndrom
Méně časté Pankreatitida,
dysfagie,
edém obličeje
Vzácné Perforace střeva1
Poruchy jater
a žlučových cest*
Velmi časté Zvýšené jaterní enzymy
Méně časté Cholecystitida a cholelitiáza,
steatóza jater,
zvýšení bilirubinu
Vzácné Hepatitida,
reaktivace hepatitidy B1autoimunitní hepatitida1
Není známo Selhání jater1
Poruchy kůže a podkožní
tkáně
Velmi časté vyrážka
Časté Nový výskyt nebo zhoršení psoriázy palmoplantární pustulózní psoriázykopřivka,
tvorba modřin dermatitida zlomení nehtu,
hyperhidróza,
alopecie1pruritus
Méně časté Noční pocení,
zjizvení
Vzácné Erythema multiforme1Stevensův-Johnsonův syndrom1angioedém1kožní vaskulitida1lichenoidní kožní reakce1
Není známo Zhoršující se stávající známky dermatomyozitidy1
Třídy orgánových
systémů
Frekvence Nežádoucí účinek
Poruchy svalové
a kosterní soustavy
a pojivové tkáně
Velmi časté Muskuloskeletální bolest
Časté Svalové spasmy kreatinfosfokinázy v krvi
Méně časté Rhabdomyolýza,
systémový lupus erythematosdes
Vzácné Lupus-like syndrom1
Poruchy ledvin
a močových cest
Časté Poškození ledvin,
hematurie
Méně časté Nokturie
Poruchy reprodukčního
systému a prsu
Méně časté Erektilní dysfunkce
Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace*
Velmi časté Reakce v místě injekce vpichu injekce
Časté Bolest na hrudi,
edém,
pyrexie1
Méně časté Zánět
Vyšetření* Časté Poruchy koagulace a krvácení aktivovaného parciálního tromboplastinového
časupozitivní test autoprotilátek dvoušroubovici DNAzvýšení laktátdehydrogenázy v krvi
Není známo Zvýšení tělesné hmotnosti2Poranění, otravy
a procedurální
komplikace
Časté Poruchy hojení
* další informace lze nalézt na jiných místech textu, v bodech 4.3, 4.4 a 4.** včetně otevřené fáze prodloužených studií
120,3 do 1,0 kg v indikacích pro dospělé v porovnání s během léčby po dobu 4–6 měsíců. Zvýšení tělesné hmotnosti o 5–6 kg bylo pozorováno rovněž
v dlouhodobých prodloužených studiích, které nezahrnovaly kontrolní skupinu, s průměrnou
expozicí přípravku přibližně 1–2 roky, zejména u pacientů s Crohnovou chorobou a ulcerózní
kolitidou. Mechanismus tohoto účinku není jasný, mohl by však souviset s protizánětlivým
účinkem adalimumabu.
Hidradenitis suppurativa
Bezpečnostní profil u pacientů s hidradenitis suppurativa léčených adalimumabem jednou týdně byl
v souladu se známým bezpečnostním profilem adalimumabu.
Uveitida
Bezpečnostní profil u pacientů s uveitidou léčených adalimumabem jednou za dva týdny byl v souladu
se známým bezpečnostním profilem adalimumabu.
Popis vybraných nežádoucích účinků
Reakce v místě injekčního vpichu
V klíčových kontrolovaných studiích se u 12,9 % dětských a dospělých pacientů léčených
adalimumabem vyvinuly reakce v místě vpichu v porovnání se 7,2 % pacientů léčených placebem nebo aktivní kontrolou. Reakce v místě injekčního
vpichu nevyžadovaly přerušení podávání léčivého přípravku.
Infekce
V klíčových kontrolovaných studiích se u dětských a dospělých pacientů léčených adalimumabem
vyskytla infekce ve frekvenci 1,51 a u pacientů léčených placebem nebo aktivní kontrolou ve
frekvenci 1,46 případů na pacienta léčeného po dobu jednoho roku především o nazofaryngitidu, infekci horních cest dýchacích a sinusitidu. Většina pacientů
pokračovala po vyléčení infekce v léčbě adalimumabem.
Výskyt závažných infekcí u pacientů léčených adalimumabem činil 0,04 případů/pacient/rok
a u pacientů léčených placebem nebo aktivní kontrolou 0,03 případů/pacient/rok.
V kontrolovaných a otevřených studiích u dospělých i pediatrických pacientů s adalimumabem byly
hlášeny závažné infekce mimoplicní histoplasmóza, blastomykóza, kokcidiomykóza, pneumocystóza, kandidóza, aspergilóza
a listeriózaa mohlo se jednat o opětovné vzplanutí latentního onemocnění.
Maligní onemocnění a lymfoproliferativní poruchy
Ve studiích s adalimumabem nebyly u 249 pediatrických pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou
malignity při expozici odpovídající 655,6 pacientorokům léčby. Žádné malignity nebyly navíc
pozorovány ani u 192 pediatrických pacientů při expozici 498,1 pacientoroků léčby v průběhu studií
s adalimumabem, zaměřených na pediatrické pacienty s Crohnovou chorobou. Žádné malignity nebyly
pozorovány u 77 pediatrických pacientů při expozici 80,0 pacientoroků léčby v průběhu studie
s adalimumabem u pediatrických pacientů s chronickou ložiskovou psoriázou. Žádné malignity nebyly
pozorovány u 93 pediatrických pacientů při expozici 65,3 pacientoroků léčby v průběhu studie
s adalimumabem u pediatrických pacientů s ulcerózní kolitidou. U 60 pediatrických pacientů
s expozicí 58,4 pacientoroků nebyly pozorovány žádné malignity během klinického hodnocení
s adalimumabem u pediatrických pacientů s uveitidou.
V průběhu kontrolovaného období klíčových klinických studií u dospělých pacientů s adalimumabem,
v trvání nejméně 12 týdnů, byly u pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní revmatoidní artritidou,
ankylozující spondylitidou, axiální spondylartritidou bez radiologického průkazu AS, psoriatickou
artritidou, psoriázou, hidradenitis suppurativa, Crohnovou chorobou, ulcerózní kolitidou a uveitidou
pozorovány případy malignit jiného druhu, než jsou lymfomy či nemelanomový karcinom kůže,
s četností výskytu 6,8 v porovnání s četností jejich výskytu 6,3 Skupina s adalimumabem zahrnovala 5 291 pacientů a 3 444 pacientů bylo v kontrolní skupině
kontrolou
byla 8,8 000 pacientoroků v kontrolní skupině. Z těchto kožních karcinomů se spinocelulární karcinom
vyskytoval s četností 2,7 léčených adalimumabem a 0,6 výskytu lymfomů léčených adalimumabem a 0,6
Když se zkombinují kontrolovaná období těchto studií a probíhající a ukončené otevřené rozšířené
fáze studií s mediánem délky trvání přibližně 3,3 roku, zahrnující 6 427 pacientů a více než 26 pacientoroků léčby, pak pozorovaná četnost výskytu malignit jiného typu, než jsou lymfomy
a nemelanomové karcinomy kůže, činí přibližně 8,5 na 1 000 pacientoroků. Pozorovaná četnost
výskytu nemelanomového typu kožního karcinomu činí přibližně 9,6 na 1 000 pacientoroků
a pozorovaná četnost lymfomů je přibližně 1,3 na 1 000 pacientoroků.
Ve sledování po uvedení přípravku na trh v období od ledna 2003 do prosince 2010, a to především
u pacientů s revmatoidní artritidou, činil výskyt všech hlášených malignit přibližně 2,7 na 1 pacientoroků léčby. Hlášená četnost výskytu u kožního karcinomu nemelanomového typu činila
přibližně 0,2 a u lymfomů přibližně 0,3 na 1 000 pacientoroků léčby
U pacientů léčených adalimumabem byly hlášeny vzácné postmarketingové případy
hepatosplenického T-buněčného lymfomu
Autoprotilátky
U pacientů bylo prováděno vyšetření na autoprotilátky v různých časových intervalech studií I–
V s revmatoidní artritidou. V těchto studiích byly u 11,9 % pacientů léčených adalimumabem
a u 8,1 % pacientů léčených placebem a aktivní kontrolou, kteří měli negativní výchozí titry
antinukleárních protilátek, zjištěny pozitivní titry v týdnu 24 léčby. U dvou pacientů z 3 nemocných léčených adalimumabem ve všech studiích s revmatoidní a psoriatickou artritidou došlo
k rozvoji klinických příznaků naznačujících možnost nového vzniku syndromu podobnému lupusu. Po
vysazení léčby došlo u těchto pacientů ke zlepšení. U žádného pacienta nedošlo k rozvoji lupózní
nefritidy či symptomů postižení centrálního nervového systému.
Hepatobiliární poruchy
V kontrolovaných klinických studiích fáze 3 s adalimumabem, zaměřených na revmatoidní artritidu
a psoriatickou artritidu, se po sledovanou dobu trvání v rozmezí od 4 do 104 týdnů objevilo zvýšení
ALT ≥ 3 × ULN u 3,7 % pacientů léčených adalimumabem a u 1,6 % pacientů léčených kontrolním
přípravkem.
V kontrolovaných klinických studiích fáze 3 s adalimumabem u pacientů s polyartikulární juvenilní
idiopatickou artritidou ve věku od 4 do 17 let a entezopatickou artritidou ve věku 6 až 17 let se
objevilo zvýšení ALT ≥ 3 × ULN u 6,1 % pacientů léčených adalimumabem a u 1,3 % pacientů
léčených v kontrolní skupině. Ve většině případů se zvýšení ALT vyskytlo při současném podávání
methotrexátu. Žádné zvýšení ALT ≥ 3 × ULN se nevyskytlo ve fázi 3 klinické studie s adalimumabem
u pacientů s polyartikulární juvenilní idiopatickou artritidou ve věku 2 až < 4 let.
V kontrolovaných klinických studiích fáze 3 s adalimumabem u pacientů s Crohnovou chorobou
a ulcerózní kolitidou se po sledovanou dobu trvání v rozmezí od 4 do 52 týdnů objevilo zvýšení ALT
≥ 3 × ULN u 0,9 % pacientů léčených adalimumabem a u 0,9 % pacientů léčených kontrolním
přípravkem.
V klinické studii fáze 3 s adalimumabem u pediatrických pacientů s Crohnovou chorobou, která
hodnotila účinnost a bezpečnost dvou udržovacích dávkovacích režimů upravených dle hmotnosti po
hmotnostně upravené indukční léčbě do 52 týdnů léčby, se objevilo zvýšení ALT ≥ 3 × ULN u 2,6 %
V kontrolovaných klinických studiích fáze 3 s adalimumabem u pacientů s ložiskovou psoriázou se po
sledovanou dobu trvání v rozmezí od 12 do 24 týdnů objevilo zvýšení ALT ≥ 3 × ULN u 1,8 %
pacientů léčených adalimumabem a u 1,8 % pacientů léčených kontrolním přípravkem.
Žádné zvýšení ALT ≥ 3 × ULN se nevyskytlo v klinické studii fáze 3 s adalimumabem u pediatrických
pacientů s ložiskovou psoriázou.
V kontrolovaných klinických studiích s adalimumabem v týdnu 2, následované 40 mg jednou týdně počínaje týdnem 4se sledovanou dobou trvání v rozmezí od 12 do 16 týdnů se objevilo zvýšení ALT ≥ 3 × ULN u 0,3 %
pacientů léčených adalimumabem a u 0,6 % pacientů léčených kontrolním přípravkem.
V kontrolovaných klinických studiích s adalimumabem 40 mg jednou za dva týdny počínaje týdnem 1dobu 80 týdnů se střední expozicí 166,5 dne v případě terapie adalimumabem a 105,0 dne v případě
terapie kontrolním přípravkem objevilo zvýšení ALT ≥ 3 × ULN u 2,4 % pacientů léčených
adalimumabem a u 2,4 % pacientů léčených kontrolním přípravkem.
V kontrolované klinické studii fáze 3 s adalimumabem u pediatrických pacientů s ulcerózní kolitidou
každý druhý týden po indukční dávce upravené podle tělesné hmotnosti 2,4 mg/kg a 1, a 1,2 mg/kg v týdnu 2
V klinických studiích napříč všemi indikacemi byli pacienti se zvýšeným ALT asymptomatičtí a ve
většině případů bylo zvýšení ALT přechodné a vymizelo s pokračováním léčby. Nicméně po uvedení
přípravku na trh byly u pacientů, jimž byl podáván adalimumab, hlášeny případy selhání jater, stejně
jako případy méně závažných poruch jater, které mohou selhání jater předcházet, jako je hepatitida,
včetně autoimunní hepatitidy.
Současná léčba azathioprinem/6-merkaptopurinem
Ve studiích s Crohnovou chorobou byla u dospělých pacientů léčených kombinací adalimumabu spolu
s azathioprinem/6-merkaptopurinem pozorována vyšší incidence malignit a závažných nežádoucích
účinků souvisejících s infekcemi v porovnání s pacienty, kteří byli léčeni pouze adalimumabem.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.
4.9 Předávkování
V klinických studiích nebyla pozorována toxicita omezující dávku léku. Nejvyšší hodnocenou dávkou
bylo opakované intravenózní podávání 10 mg/kg, což je přibližně 15násobek doporučené dávky.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Imunosupresiva, Inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru alfa ATC kód: L04AB
Přípravek Hulio je tzv. podobným biologickým léčivým přípravkem informace jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky
http://www.ema.europa.eu.
Mechanismus účinku
Adalimumab se specificky váže na TNF a neutralizuje biologickou funkci TNF blokováním jeho
interakce s p55 a p75 TNF receptorů na povrchu buněk.
Adalimumab rovněž moduluje biologickou odpověď, která je indukována nebo regulována TNF,
včetně změn hladin adhezních molekul zodpovědných za migraci leukocytů
Farmakodynamické účinky
Po léčbě adalimumabem byl u pacientů s revmatoidní artritidou v porovnání s výchozím stavem
pozorován rychlý pokles hladin ukazatelů akutní fáze zánětu erytrocytů koncentrace matrixových metaloproteináz způsobující destrukci chrupavek. U pacientů léčených adalimumabem obvykle došlo ke zlepšení
hematologických známek chronického zánětu.
Rychlý pokles hladin CRP během léčby adalimumabem byl také pozorován u pacientů
s polyartikulární juvenilní idiopatickou artritidou, Crohnovou chorobou, ulcerózní kolitidou
a hidradenitis suppurativa. U pacientů s Crohnovou chorobou bylo také pozorováno snížení počtu
buněk exprimujících markery zánětlivých faktorů v tlustém střevě, což zahrnovalo i významný pokles
exprese TNFα. Endoskopické zkoumání střevní sliznice jednoznačně prokázalo slizniční hojení
u pacientů léčených adalimumabem.
Klinická bezpečnost a účinnost
Dospělí s revmatoidní artritidou
Adalimumab byl hodnocen u více než 3 000 pacientů ve všech klinických studiích s revmatoidní
artritidou. Účinnost a bezpečnost adalimumabu byly hodnoceny v 5 randomizovaných, dvojitě
zaslepených a dobře kontrolovaných studiích. Někteří pacienti byli léčeni po dobu až 120 měsíců.
Ve studii RA I bylo hodnoceno 271 pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní revmatoidní
artritidou, kteří byli ve věku 18 let a starší a selhala u nich léčba nejméně jedním chorobu
modifikujícím antirevmatickým lékem a léčba methotrexátem v dávkách 12,5–25 mg nesnášenlivosti methotrexátumethotrexátu jednou týdně. Pacienti dostávali dávky 20, 40 nebo 80 mg adalimumabu nebo placebo
každý druhý týden po dobu 24 týdnů.
Ve studii RA II bylo hodnoceno 544 pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní revmatoidní
artritidou, kteří byli ve věku 18 let a starší a selhala u nich léčba nejméně jedním chorobu
modifikujícím antirevmatickým lékem. Pacientům byla po dobu 26 týdnů podávána subkutánně dávka
20 nebo 40 mg adalimumabu každý druhý týden a placebo v týdnu bez podání aktivní léčby nebo
placebo bylo podáváno jednou týdně po stejnou dobu. Ve studii nebyly povoleny žádné jiné chorobu
modifikující antirevmatické léky.
Ve studii RA III bylo hodnoceno 619 pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní revmatoidní
artritidou, kteří byli ve věku 18 let a starší a u kterých nebyla odpověď na léčbu methotrexátem
v dávkách 12,5–25 mg dostatečná nebo v případě nesnášenlivosti methotrexátu v dávce 10 mg týdně.
Ve studii byly tři skupiny. První skupina dostávala injekce placeba jednou týdně po dobu 52 týdnů.
Druhá skupina dostávala adalimumab 20 mg jednou týdně po dobu 52 týdnů. Třetí skupina byla léčena
adalimumabem 40 mg každý druhý týden, přičemž v týdnu bez podávání aktivní látky dostávali
pacienti placebo. Po ukončení prvních 52 týdnů bylo 457 pacientů zařazeno do otevřené prodloužené
fáze studie, kdy bylo podáváno 40 mg adalimumabu/methotrexátu až 10 let.
Studie RA IV primárně hodnotila bezpečnost léčby u 636 pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní
revmatoidní artritidou, kteří byli ve věku 18 let a starší. Studie se mohli zúčastnit pacienti, kteří dosud
neužívali chorobu modifikující antirevmatické léky, i pacienti, kteří byli i v průběhu studie léčeni
revmatologickou léčbou za předpokladu, že tato terapie byla stabilní po dobu nejméně 28 dní. Jednalo
se o léčbu methotrexátem, leflunomidem, hydroxychlorochinem, sulfasalazinem a/nebo solemi zlata.
Pacienti byli randomizováni na léčbu 40 mg adalimumabu nebo placeba každý druhý týden po dobu
24 týdnů.
Studie RA V hodnotila 799 dospělých pacientů se středně až výrazně aktivní časnou revmatoidní
artritidou dosud neléčených methotrexátem hodnotila účinnost adalimumabu 40 mg podávaného každý druhý týden/v kombinované terapii
s methotrexátem, adalimumabu 40 mg každý druhý týden v monoterapii a methotrexátu v monoterapii
na snížení známek a příznaků a rychlost progrese poškození kloubů u revmatoidní artritidy po dobu
104 týdnů. Po ukončení prvních 104 týdnů bylo 497 pacientů zařazeno do otevřené prodloužené fáze,
ve které bylo 40 mg adalimumabu podáváno každý druhý týden po dobu až 10 let.
Primárním cílovým parametrem ve studiích RA I, II a III a sekundárním cílovým parametrem ve studii
RA IV bylo procento pacientů, kteří dosáhli odpověď American College of Rheumatology dosáhli odpověď ACR 50 v týdnu 52. Ve studiích RA III a V bylo dalším primárním cílovým
parametrem v týdnu 52 zpomalení progrese onemocnění RA III měla také primární cílový parametr změnu kvality života.
ACR odpověď
Procento pacientů léčených adalimumabem, kteří dosáhli odpověď ACR 20, 50 a 70, bylo ve studiích
RA I, II a III shodné. Výsledky při podávání dávky 40 mg každý druhý týden jsou shrnuty v tabulce 8.
Tabulka 8: ACR odpovědi u placebem kontrolovaných studií
Odpověď Studie RA Ia** Studie RA IIa** Studie RA IIIa**
Placebo/
MTXc
n = Adalimumabb/MTXc
n = Placebo
n = Adalimumabb
n = Placebo/
MTXc
n = Adalimumab/MTXc
n = ACR 20
měsíců 13,3 % 65,1 % 19,1 % 46,0 % 29,5 % 63,3 %
12 měsíců – – – – 24,0 % 58,9 %
ACR 50
měsíců 6,7 % 52,4 % 8,2 % 22,1 % 9,5 % 39,1 %
12 měsíců – – – – 9,5 % 41,5 %
ACR 70
měsíců 3,3 % 23,8 % 1,8 % 12,4 % 2,5 % 20,8 %
12 měsíců – – – – 4,5 % 23,2 %
a Studie RA I za 24 týdnů, Studie RA II za 26 týdnů a Studie RA III za 24 a 52 týdnů
b 40 mg adalimumabu podávaných každý druhý týden
c MTX = methotrexát
** p < 0,01, adalimumab versus placebo
Ve studiích RA I–IV došlo po 24 a 26 týdnech léčby v porovnání s placebem ke zlepšení všech
jednotlivých složek kritérií odpovědi ACR
onemocnění a bolesti lékařem a pacientem, skóre indexu disability Ve studii RA III toto zlepšení přetrvávalo po dobu 52 týdnů.
V otevřené prodloužené studii fáze 3 s revmatoidní artritidou si většina pacientů, kteří dosáhli
odpovědi dle ACR, udržela odpověď v trvání až 10 let. Z celkového počtu 207 pacientů, kteří byli
randomizováni na adalimumab 40 mg každý druhý týden, jich 114 pokračovalo v léčbě
adalimumabem každý druhý týden po dobu 5 let. Z těchto pacientů 86 ACR 20; 72 pacientů ACR 70. Z celkového počtu 207 pacientů jich 81 pokračovalo v léčbě adalimumabem v dávce 40 mg
každý druhý týden po dobu 10 let. Z těchto pacientů 64
Ve studii RA IV byla ACR 20 odpověď u pacientů léčených adalimumabem a standardní léčbou
statisticky významně lepší než u pacientů léčených placebem a standardní léčbou
Ve studiích RA I–IV dosáhli pacienti léčení adalimumabem statisticky významné odpovědi ACR a 50 v porovnání s placebem již za jeden až dva týdny po zahájení léčby.
Ve studii RA V u pacientů s časnou revmatoidní artritidou, kteří dosud nebyli léčeni methotrexátem,
vedla kombinovaná léčba adalimumabem a methotrexátem k rychlejší a významně větší odpovědi
ACR než monoterapie methotrexátem a monoterapie adalimumabem v týdnu 52 a odpověď
přetrvávala i v týdnu 104
Tabulka 9: Odpovědi ACR ve studii RA V
Odpověď MTX
n = Adalimumab
n = Adalimumab /
MTX
n = p-hodnotaa p-hodnota
b
p-hodnota c
ACR 20
Týden 52 62,6 % 54,4 % 72,8 % 0,013 < 0,001 0,Týden 104 56,0 % 49,3 % 69,4 % 0,002 < 0,001 0,ACR 50
Týden 52 45,9 % 41,2 % 61,6 % < 0,001 < 0,001 0,Týden 104 42,8 % 36,9 % 59,0 % < 0,001 < 0,001 0,ACR 70
Týden 52 27,2 % 25,9 % 45,5 % < 0,001 < 0,001 0,Týden 104 28,4 % 28,1 % 46,6 % < 0,001 < 0,001 0,a Hodnota p pochází z párového srovnání monoterapie methotrexátem a kombinované terapie
adalimumabem/methotrexátem pomocí Mann Whitneova U testu.
b Hodnota p pochází z párového srovnání monoterapie adalimumabem a kombinované terapie
adalimumabem/methotrexátem pomocí Mann Whitneova U testu
c Hodnota p pochází z párového srovnání monoterapie adalimumabem a monoterapie methotrexátem
pomocí Mann Whitneova U testu
V otevřené prodloužené fázi studie RA V byly odpovědi ACR na léčbu zachovány po dobu až 10 let.
Z celkového počtu 542 pacientů, kteří byli randomizováni na adalimumab 40 mg každý druhý týden,
jich 170 pokračovalo v léčbě adalimumabem každý druhý týden po dobu 10 let. Z těchto pacientů
V týdnu 52 dosáhlo 42,9 % pacientů léčených kombinací adalimumab/methotrexát klinickou remisi
pacientů léčených adalimumabem v monoterapii. Kombinovaná terapie adalimumabem/methotrexátem
byla klinicky a statisticky lepší než monoterapie methotrexátem adalimumabem
těžkou formou revmatoidní artritidy diagnostikovanou v nedávné době. Odpověď u obou větví studie
s monoterapií byla podobná studie a byly randomizovány na léčbu adalimumabem v monoterapii nebo adalimumabu v kombinaci
s methotrexátem, 171 pacientů dokončilo 10 let léčby adalimumabem. Z těchto pacientů dosáhlo
remise po 10 letech 109 subjektů
RTG odpověď
Ve studii RA III, kde průměrné trvání revmatoidní artritidy u pacientů léčených adalimumabem bylo
přibližně 11 let, bylo strukturální poškození kloubů hodnoceno radiograficky a vyjádřeno jako změna
modifikovaného celkového Sharpova skóre a skóre zúžení kloubní štěrbiny. U pacientů léčených adalimumabem/methotrexátem byla zjištěna
významně menší RTG progrese v 6. a 12. měsíci léčby než u pacientů léčených methotrexátem
v monoterapii
Snížení stupně progrese strukturálního poškození u části pacientů v otevřené prodloužení RA studii III
přetrvává po dobu 8 a 10 let. Po 8 letech bylo 81 z 207 pacientů původně léčených adalimumabem
v dávce 40 mg každý druhý týden radiograficky zhodnoceno. U 48 z těchto pacientů nedošlo
k progresi strukturálního poškození, což bylo definováno jako 0,5 či nižší změna hodnoty mTSS
v porovnání s výchozím stavem. Po 10 letech bylo 79 z 207 pacientů původně léčených
adalimumabem v dávce 40 mg každý druhý týden radiograficky zhodnoceno. U 40 z těchto pacientů
nedošlo k progresi strukturálního poškození, což bylo definováno jako 0,5 či nižší změna hodnoty
mTSS v porovnání s výchozím stavem.
Tabulka 10: Radiografické průměrné změny za 12 měsíců ve studii RA III
Placebo/MTXa Adalimumab/MTX
40 mg každý
druhý týden
Placebo/MTX-
Adalimumab/MTX
spolehlivostibHodnota p
Celkové Sharpovo
skóre
2,7 0,1 2,6 Skóre erozí 1,6 0,0 1,6 b 95% intervaly spolehlivosti pro rozdíly změny skóre mezi methotrexátem a adalimumabem
c na základě analýzy pořadí
d zúžení kloubní štěrbiny
Ve studii RA V bylo strukturální poškození kloubů hodnoceno radiograficky a vyjádřeno jako změna
upraveného celkového Sharpova skóre
Tabulka 11: Radiografické průměrné změny v týdnu 52 ve studii RA V
MTX
n = spolehlivostiAdalimumab
n = spolehlivostiAdalimumab /
MTX
n = spolehlivostiHodnota
pa
Hodnota
pb
Hodnota
pc
Celkové
Sharpovo
skóre
5,7 a Hodnota p pochází z párového srovnání monoterapie methotrexátem a kombinované terapie
adalimumabem/methotrexátem pomocí Mann Whitneova U testu.
b Hodnota p pochází z párového srovnání monoterapie adalimumabem a kombinované terapie
adalimumabem/methotrexátem pomocí Mann Whitneova U testu
c Hodnota p pochází z párového srovnání monoterapie adalimumabem a monoterapie methotrexátem
pomocí Mann Whitneova U testu
Po 52 a 104 týdnech terapie bylo procento pacientů bez progrese skóre oproti výchozímu stavu ≤ 0,5adalimumabem/methotrexátem s monoterapií methotrexátem adalimumabem
V otevřené prodloužené fázi studie RA V byla v desátém roce průměrná změna modifikovaného
Sharpova skóre oproti výchozímu stavu u pacientů původně randomizovaných na léčbu methotrexátem
v monoterapii 10,8, adalimumabem v monoterapii 9,2 a adalimumabem v kombinaci s methotrexátem
3,9. Odpovídající poměry pacientů bez radiografické progrese byly 31,3 %, 23,7 % a 36,7 %
v uvedeném pořadí.
Kvalita života a tělesné funkce
Kvalita života odvozená od zdravotního stavu a tělesné funkce byly ve čtyřech původních
kontrolovaných studiích hodnoceny indexem disability pomocí Dotazníku hodnocení zdraví Assessment Quesionnaire – HAQparametrem v týdnu 52 ve studii RA III. U všech dávek/režimů podávání adalimumabu ve všech
čtyřech studiích bylo prokázáno statisticky významně větší zlepšení indexu disability HAQ mezi
výchozí hodnotou a hodnotou v 6. měsíci v porovnání s placebem a ve studii RA III byly pozorovány
stejné výsledky v týdnu 52. Tyto nálezy podporují i výsledky Stručného formuláře průzkumu zdraví
významným zlepšením skóre souhrnu tělesných komponent a statisticky významným zlepšením skóre příznaků bolesti a vitality při dávkování přípravku 40 mg
každý druhý týden. Ve všech třech studiích, ve kterých byla hodnocena únava byl pozorován její statisticky významný pokles stanovením funkčního hodnocení léčby chronického
onemocnění
Ve studii RA III se u většiny subjektů, které dosáhly zlepšení tělesných funkcí a pokračovaly v léčbě,
udrželo zlepšení až do týdne 520 hodnoceno po dobu 156 týdnů
Ve studii RA V se zlepšení indexu disability HAQ a tělesné komponenty v průzkumu SF-36 prokázalo
jako větší s monoterapií methotrexátem a s monoterapií adalimumabem v týdnu 52, přičemž zůstávalo větší až
do týdne 104. Mezi 250 subjekty, které dokončily otevřenou prodlouženou fázi studie RA V, bylo po
dobu 10 let léčby zachováno zlepšení fyzických funkcí.
Ložisková psoriáza u dospělých
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla studována u dospělých pacientů s chronickou ložiskovou
psoriázou kandidáty pro systémovou léčbu nebo fototerapii v randomizovaných, dvojitě zaslepených studiích.
73 % pacientů zahrnutých do psoriatických studií I a II podstoupilo předcházející systémovou léčbu
nebo fototerapii. Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla rovněž hodnocena u dospělých pacientů se
středně těžkou až těžkou chronickou ložiskovou psoriázou se současným psoriatickým postižením
rukou a/nebo chodidel, kteří byli kandidáty pro systémovou terapii v randomizované dvojitě zaslepené
studii
Psoriatická studie I pacienti placebo nebo adalimumab v úvodní dávce 80 mg, následované dávkou 40 mg každý druhý
týden počínaje prvním týdnem po podání dávky úvodní. Po 16 týdnech léčby pacienti, kteří dosáhli
odpovědi alespoň PASI 75 postoupili do fáze B a používali v otevřené fázi studie 40 mg adalimumabu každý druhý týden.
Pacienti, u kterých přetrvávala odpověď PASI ≥ 75 v týdnu 33 a kteří byli původně randomizováni
k aktivní terapii ve fázi A, byli re-randomizováni do fáze C a používali 40 mg adalimumabu každý
druhý týden nebo placebo po dobu dalších 19 týdnů. Napříč všemi léčenými skupinami bylo průměrné
výchozí skóre PASI 18,9 a výchozí skóre Physician‘s Global Assessment „středně těžkého“
Psoriatická studie II methotrexátu a placebu u 271 pacientů. Pacienti užívali placebo a MTX v úvodní dávce 7,5 mg, která
se následně zvyšovala až do týdne 12 do maximální dávky 25 mg, nebo používali úvodní dávku 80 mg
adalimumabu, následované dávkou 40 mg každý druhý týden dávce16týdenní léčbě. Pacientům, kteří užívali MTX a kteří dosáhli odpovědi PASI ≥ 50 v týdnu 8 a/nebo
12, nebyla dávka dále navyšována. Napříč všemi léčenými skupinami bylo průměrné výchozí PASI
skóre 19,7 a výchozí PGA skóre se pohybovalo od „mírného“ „těžké“
Pacienti, kteří se účastnili celé fáze 2 a fáze 3 psoriatických studií, byli vhodní k tomu, aby byli
zařazeni do otevřené fáze prodloužené studie, v níž byl adalimumab podáván minimálně po dobu
dalších 108 týdnů.
V psoriatických studiích I a II byl primárním cílovým parametrem podíl pacientů, kteří dosáhli
odpovědi PASI 75 v týdnu 16 od výchozího stavu
Tabulka 12: Studie Ps I
Placebo
n = n Adalimumab 40 mg každý
druhý týden
n = n ≥ PASI 75a 26 PASI 100 3 PGA: Čistý/minimální 17 a Procento pacientů, kteří dosáhli PASI75, bylo vypočteno jako střední průměr hodnot
b p < 0,001, adalimumab versus placebo
Tabulka 13: Studie Ps II
Placebo
n = n MTX
n = n Adalimumab 40 mg každý
druhý týden
n = n ≥ PASI 75 10 PASI 100 1 PGA: Čistý/minimální 6 a p < 0,001 adalimumab versus placebo
b p < 0,001 adalimumab versus methotrexát
c p < 0,01 adalimumab versus placebo
d p < 0,05 adalimumab versus methotrexát
V psoriatické studii I došlo u 28 % pacientů, kteří dosáhli odpovědi PASI 75 a byli re-randomizováni
na placebo v týdnu 33, ke „ztrátě adekvátní odpovědi“ před ním, které vyústilo v odpověď PASI < 50 vzhledem k výchozímu stavu s minimálně 6bodovým
vzestupem PASI skóre vzhledem k týdnu 33adalimumabem, p < 0,001. Z pacientů, u kterých došlo ke „ztrátě adekvátní odpovědi“ po re-
randomizaci na placebo a kteří byli zařazeni do otevřené prodloužené fáze studie, došlo u 38 %
pacientů
Celkem 233 pacientů, kteří dosáhli odpovědi PASI 75 v týdnu 16 a v týdnu 33, pokračovalo v léčbě
adalimumabem po dobu 52 týdnů v psoriatické studii I a postoupilo do otevřené prodloužené fáze
studie. Po dalších 108 týdnech otevřené fáze léčby pacientů odpovědi PASI 75 a 59 % z nich dosáhlo PGA čisté nebo minimální. V analýzách, v nichž
byli všichni pacienti, kteří ze studie odstoupili z důvodu nežádoucích účinků či nedostatečné účinnosti
nebo kteří vyžadovali navyšování dávky, považováni za neodpovídající na léčbu, bylo u těchto
pacientů po dalších 108 týdnech otevřené fáze léčby čisté nebo minimální celkem u 69,6 % v případě PASI 75 a 55,7 % u PGA.
Celkem 347 na léčbu stabilně odpovídajících pacientů se účastnilo otevřené fáze studie, ve které byl
adalimumab vysazen a opětovně nasazen. V průběhu období po vysazení se symptomy psoriázy vrátily
po čase zpět s mediánem doby návratu U žádného z těchto pacientů nedošlo k rebound fenoménu po dobu vysazení léčby. Celkem 76,5 %
pacientů čistou nebo minimální úroveň odpovědi v PGA, bez ohledu na to, zda se u nich v průběhu období, kdy
byl lék vysazen, objevil relaps v tomto období bez relapsubezpečnostní profil jako v období před vysazením léčby.
Významné zlepšení v týdnu 16 oproti výchozímu stavu v porovnání s léčbou placebem a MTX k významnému zlepšení fyzické a mentální části celkového skóre SF-36 v porovnání s placebem.
V otevřené prodloužené studii u pacientů, u nichž byla z důvodu odpovědi PASI pod 50 % dávka
zvýšena ze 40 mg každý druhý týden na 40 mg týdně, dosáhlo opětovného návratu odpovědi PASI celkem 26,4 % pacientů
Psoriatická studie III chodidlech. Pacienti dostávali úvodní dávku 80 mg adalimumabu, následovanou dávkou 40 mg každý
druhý týden „čisté“ nebo „téměř čisté“ na rukou a/nebo chodidlech v porovnání s pacienty léčenými placebem
Psoriatická studie IV porovnávala účinnost a bezpečnost adalimumabu oproti placebu u 217 dospělých
pacientů se středně těžkou až těžkou psoriázou nehtů. Pacienti dostávali úvodní dávku 80 mg
adalimumabu následovanou dávkou 40 mg každý druhý týden dávcenásledujících 26 týdnů. Hodnocení psoriázy nehtů zahrnovalo „Modified Nail Psoriasis Severity
Index“ Severity Index“ s psoriázou nehtů s různým rozsahem postižení kůže a ≥ 5 %
Tabulka 14: Výsledky účinnosti v týdnech 16, 26 a 52 u psoriatické studie IV
Cílový parametr Týden Placebem kontrolované
Týden Placebem kontrolované
Týden Otevřená
fáze
Placebo
n = Adalimumab
40 mg každý
druhý týden
n = Placebo
n = Adalimumab
40 mg každý
druhý týden
n = Adalimumab
40 mg každý
druhý týden
n = ≥ mNAPSI 75 a ≥ 2stupňové zlepšení 2,9 29,7a 6,9 48,9a 61,Procentuální změna
v celkovém NAPSI nehtů
−7,8 −44,2a −11,5 −56,2a −72,a p < 0,001, adalimumab versus placebo
U pacientů léčených adalimumabem bylo prokázáno statisticky významné zlepšení v týdnu 26 ve
srovnání s placebem v DLQI.
Hidradenitis suppurativa u dospělých
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena v randomizovaných, dvojitě zaslepených,
placebem kontrolovaných studiích a v otevřené prodloužené studii u dospělých pacientů se středně
těžkou až těžkou hidradenitis suppurativa nedostatečnou odpověď na nejméně 3 měsíce trvající systémovou léčbu antibiotiky. Pacienti ve studii
HS-I a HS-II měli stupeň onemocnění II nebo III podle klasifikace Hurley s nejméně 3 abscesy nebo
zánětlivými ložisky.
Studie HS-I dostávali pacienti placebo nebo adalimumab v úvodní dávce 160 mg v týdnu 0, 80 mg v týdnu a 40 mg každý týden počínaje týdnem 4 do týdne 11. Během studie nebyla dovolena současná léčba
antibiotiky. Po 12 týdnech léčby byli pacienti, kteří dostávali ve fázi A adalimumab, opětovně
randomizováni ve fázi B do 1 ze 3 léčebných skupin 40 mg každý druhý týden nebo placebo od týdne 12 do týdne 35randomizováni do skupiny placeba, byli ve fázi B převedeni na adalimumab 40 mg jednou týdně.
Studie HS-II dostávali pacienti placebo nebo adalimumab v úvodní dávce 160 mg v týdnu 0, 80 mg v týdnu a 40 mg každý týden počínaje týdnem 4 do týdne 11. 19,3 % pacientů pokračovalo během studie ve
výchozí perorální antibiotické léčbě. Po 12 týdnech léčby byli pacienti, kteří dostávali ve fázi A
adalimumab, opětovně randomizováni ve fázi B do 1 ze 3 léčebných skupin jednou týdně, adalimumab 40 mg každý druhý týden nebo placebo od týdne 12 do týdne 35kteří byli ve fázi A randomizováni do skupiny placeba, dostávali placebo i ve fázi B.
Pacienti, kteří se účastnili studií HS-I a HS-II, byli vhodní k tomu, aby byli zařazeni do otevřené fáze
prodloužené studie, ve které byl adalimumab 40 mg podáván jednou týdně. Průměrná expozice v celé
populaci užívající adalimumab byla 762 dnů. Ve všech 3 studiích pacienti denně prováděli lokální
antiseptické ošetření.
Klinická odpověď
Redukce zánětlivých lézí a prevence zhoršení abscesů a píštělí s výtokem byly posuzovány za použití
klinické odpovědi „Hidradenitis Suppurativa Clinical Response“ v celkovém počtu abscesů a zánětlivých nodulů s nezvýšením počtu abscesů a nezvýšením počtu
píštělí s výtokem proti výchozím hodnotámpoužití číselné škály hodnotou 3 nebo větší na 11bodové škále.
V týdnu 12 dosáhla odpovědi podle HiSCR významně větší část pacientů léčených adalimumabem
versus placebo. V týdnu 12 pocítila významně větší část pacientů ve studii HS-II klinicky relevantní
snížení bolesti kůže spojené s HS počátečních 12 týdnů léčby k významnému snížení rizika vzplanutí onemocnění.
Tabulka 15: Výsledky hodnocení účinnosti při 12 týdnech, studie HS I a II
HS Studie I HS Studie II
Placebo Adalimumab
40 mg jednou
týdně
Placebo Adalimumab
40 mg jednou
týdně
Klinická odpověď
„Hidradenitis suppurativa
clinical response“ n = 40 n = 64 n = 45 n = 96 ≥ 30% snížení bolesti kůžeb n = 27 n = 34 n = 23 n = 48 * P< 0,05; ***P< 0,001; adalimumab versus placebo
a U všech randomizovaných pacientů.
b U pacientů s výchozí hodnotou bolesti kůže spojené s HS ≥ 3, na podkladě číselné škály 0–10; 0 =
žádná bolest kůže, 10 = bolest kůže tak velká, jak si jen lze představit.
Léčba adalimumabem 40 mg jednou týdně významně snížila riziko zhoršení abscesů a píštělí
s výtokem. Přibližně dvakrát větší část pacientů ve skupině placeba během prvních 12 týdnů trvání
studie HS-I a HS-II, ve srovnání s pacienty ve skupině s adalimumabem, pocítila zhoršení abscesů
Větší zlepšení v týdnu 12 oproti výchozím hodnotám ve srovnání s placebem bylo demonstrováno
v kvalitě života týkající se zdraví a specificky kůže, dle měření Dermatologického indexu kvality
života s léčbou, dle měření Dotazníku spokojenosti s léčbou medication, TSQM; Studie HS-I a HS-IIkomponent
U pacientů s alespoň částečnou odpovědí na léčbu adalimumabem 40 mg jednou týdně v týdnu 12 byla
hodnota HiSCR v týdnu 36 větší u pacientů, kteří pokračovali v léčbě adalimumabem jednou týdně,
než u pacientů, u kterých byla frekvence dávkování snížena na jednou za dva týdny nebo u kterých
byla léčba přerušena
Tabulka 16: Poměr pacientů, kteří dosáhli HiSCRb v týdnech 24 a 36 po opětovném
přeřazení léčby adalimumabem týdně v týdnu
Placebo léčbyn = Adalimumab 40 mg
každý druhý týden
n = Adalimumab 40 mg
jednou týdně
n = Týden 24 24 Týden 36 22 a Pacienti s alespoň částečnou odpovědí na léčbu adalimumabem 40 mg jednou týdně po 12 týdnech
léčby.
b U pacientů vyhovujícím kritériím stanoveným v protokolu pro ztrátu odpovědi nebo žádné zlepšení
bylo požadováno vyřazení ze studie a byli započteni jako pacienti, kteří neodpovídali na léčbu.
U pacientů, kteří měli alespoň částečnou odpověď na léčbu v týdnu 12 a kteří dostávali kontinuálně
léčbu adalimumabem jednou týdně, byla v týdnu 48 hodnota HiSCR 68,3 % a v týdnu 96 byla 65,1 %.
Při dlouhodobější léčbě adalimumabem v dávce 40 mg jednou týdně po dobu 96 týdnů nebyly
identifikovány žádné nové bezpečnostní nálezy.
U pacientů, u kterých byla léčba adalimumabem přerušena v týdnu 12 ve studiích HS-I a HS-II, se
hodnoty HiSCR 12 týdnů po opětovném nasazení adalimumabu 40 mg jednou týdně vrátily na úroveň
podobnou té, která byla pozorována před vysazením
Crohnova choroba u dospělých pacientů
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla ověřena u více než 1 500 pacientů se středně těžkou až
těžkou aktivní Crohnovou chorobou v randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích. Bylo povoleno současné
podávání konstantních dávek aminosylicylátů, kortikosteroidů a/nebo imunomodulačních léků,
přičemž 80 % pacientů pokračovalo v užívání nejméně jednoho z těchtoléčivých přípravků.
Indukce klinické remise antagonisty randomizováno do jedné ze čtyř terapeutických skupin; pacienti užívající placebo
v týdnech 0 a 2, používající adalimumab v dávce 160 mg v týdnu 0 a 80 mg v týdnu 2, nebo 80 mg
v týdnu 0 a 40 mg v týdnu 2, případně 40 mg v týdnu 0 a 20 mg týdnu 2. Ve studii CD II bylo pacientů, u kterých došlo ke ztrátě odpovědi či k rozvoji intolerance na infliximab, randomizováno do
skupin, kdy používali buď adalimumab v dávce 160 mg v týdnu 0 a 80 mg v týdnu 2, nebo placebo
v týdnech 0 a 2. Primárně na léčbu neodpovídající pacienti byli ze studií vyřazení, a proto nebyli dále
hodnoceni.
Přetrvávání klinické remise bylo hodnoceno ve studii CD III studie CD III používalo 854 pacientů dávku 80 mg v týdnu 0 a 40 mg v týdnu 2. V týdnu 4 byli
pacienti randomizováni do skupin, kdy používali buď 40 mg každý druhý týden, 40 mg každý týden
nebo placebo při celkové délce trvání studie 56 týdnů. Pacienti s klinickou odpovědí na léčbu
v týdnu 4
Indukce remise a četnost odpovědí ve studiích CD I a CD II uvádí tabulka 17.
Tabulka 17: Indukce klinické remise a odpovědi
Studie CD I: Pacienti dosud neléčení
infliximabem
Studie CD II: Pacienti
dříve léčení infliximabem
Placebo
n = Adalimumab
80/40 mg
n = Adalimumab
160/80 mg
n = Placebo
n = Adalimumab
160/80 mg
n = Týden 4
Klinická remise 12 % 24 % 36 %* 7 % 21 %*
Klinická odpověď
24 % 37 % 49 %** 25% 38 %**
Všechny hodnoty p slouží k párovému srovnání hodnot pro adalimumab versus placebo
* p < 0,** p < 0,
U obou úvodních dávkovacích schémat, u 160/80 mg i u 80/40 mg, byly v období do týdne pozorovány podobné počty remisí, nežádoucí účinky byly častěji pozorovány ve skupině se
160/80 mg.
Ve studii CD III dosáhlo v týdnu 4 58 % pacientů primárního hodnocení. Z těchto pacientů, jež v týdnu 4 dosáhli klinické odpovědi na léčbu, bylo 48 %
už dříve vystaveno antagonistům TNF. Doba trvání remise a počty odpovídajících pacientů jsou
uvedeny v tabulce 18. Výsledky klinické remise zůstávaly konstantní bez ohledu na předchozí
expozici TNF antagonistům.
Počet hospitalizací a chirurgických zákroků, spojených s tímto onemocněním, byl v týdnu statisticky signifikantně snížen u pacientů používajících adalimumab v porovnání s placebem.
Tabulka 18: Přetrvávání klinické remise a odpovědi
Placebo Adalimumab
v dávce 40 mg
každý druhý
týden
Adalimumab
v dávce 40 mg
týdně
Týden 26 n = 170 n = 172 n = Klinická remise 17 % 40 %* 47 %*
Klinická odpověď Pacienti v remisi bez užívání steroidů
po dobu ≥ 90 dnía
% Týden 56 n = 170 n = 172 n = Klinická remise 12 % 36 %* 41 %*
Klinická odpověď Pacienti v remisi bez užívání steroidů
po dobu ≥ 90 dnía
% * p < 0,001 párové srovnání hodnot pro adalimumab versus placebo
** p < 0,02 párové srovnání hodnot pro adalimumab versus placebo
a u těch, kteří užívali kortikosteroidy ve výchozí situaci
Z celkového množství pacientů, kteří byli v týdnu 4 bez odpovědi na léčbu, dosáhlo v týdnu odpovědi 43 % pacientů léčených adalimumabem, ve srovnání s 30 % pacientů, jež dostávali placebo.
Tyto výsledky naznačují, že někteří pacienti, kteří nedosáhli odpovědi v týdnu 4, profitují
z pokračování udržovací léčby do týdne 12. Léčba pokračující po 12 týdnu nevedla k významně více
odpovědím
117 z 276 pacientů účastnících se studie CD I a 272 ze 777 pacientů účastnících se studie CD II a III
pokračovalo v používání adalimumabu po dobu minimálně 3 let v otevřené fázi studie. 88 z těchto a 189 z těchto 272 pacientů dospělo ke klinické remisi. Klinická odpověď
Kvalita života
Ve studiích CD I a CD II bylo v týdnu 4 u pacientů, randomizovaných do skupin používajících
adalimumab v dávce 80/40 mg a 160/80 mg, dosaženo, ve srovnání s placebem, úplného skóre ve
specifickém, na chorobu zaměřeném dotazníku IBDQ u studie CD III v týdnech 26 a 56 byly tyto výsledky rovněž pozorovány ve skupině léčené
adalimumabem, v porovnání se skupinou léčenou placebem.
Uveitida u dospělých pacientů
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena u dospělých pacientů s neinfekční intermediální
a zadní uveitidou a panuveitidou, s vyloučením pacientů s izolovanou přední uveitidou, ve dvou
randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích dostávali placebo nebo adalimumab v úvodní dávce 80 mg, následované 40 mg podávanými jednou za
dva týdny počínaje jeden týden po úvodní dávce. Současné podávání stálé dávky jednoho
nebiologického imunosupresiva bylo povoleno.
Studie UV I hodnotila 217 pacientů s aktivní uveitidou přetrvávající i přes léčbu kortikosteroidy
dvoutýdenní standardizovanou dávku prednisonu 60 mg/den. Tato dávka se pak podle závazného
harmonogramu snižovala, přičemž do týdne 15 byly kortikosteroidy zcela vysazeny.
Studie UV II hodnotila 226 pacientů s neaktivní uveitidou vyžadující ke kontrole onemocnění výchozí
chronickou terapii kortikosteroidy podle závazného harmonogramu snižovala, přičemž do týdne 19 byly kortikosteroidy zcela vysazeny.
Primárním cílovým parametrem účinnosti v obou studiích byla „doba do selhání léčby“. Selhání léčby
bylo definováno vícesložkovým výstupem založeným na zánětlivých chorioretinálních a/nebo
zánětlivých retinálních vaskulárních lézích, počtu buněk v přední komoře sklivci
Pacienti, kteří dokončili studie UV I a UV II, byli vhodní k zařazení do nekontrolovaného
dlouhodobého prodloužení studie s původně plánovanou délkou trvání 78 týdnů. Pacienti mohli
používat studijní léčbu po týdnu 78 až do doby, než byl k dispozici adalimumab.
Klinická odpověď
Výsledky z obou studií prokázaly statisticky významné snížení rizika selhání léčby u pacientů
léčených adalimumabem v porovnání s pacienty dostávajícími placebo prokázaly časný a setrvalý účinek adalimumabu na četnost selhání léčby v porovnání s placebem obrázek 1
Tabulka 19: Doba do selhání léčby ve studiích UV I a UV II
Analýza
Léčba
N Selhání
N Střední doba
do selhání
HRa CI 95 %
pro HRa
p-
hodnota b
Doba do selhání léčby v týdnu 6 nebo později ve studii UV I
Primární analýza Placebo 107 84 Adalimumab 110 60 Primární analýza Placebo 111 61 Adalimumab 115 45 bylo počítáno jako příhoda. Ukončení studie z důvodů jiných než kvůli selhání léčby bylo
zaznamenáno v době ukončení.
a HR adalimumab vs. placebo z regrese poměrných rizik s faktorem, jako je léčba.
b 2stranná p- hodnota z log-rank testu.
c NE = nehodnotitelný. K příhodě došlo u méně než poloviny rizikových subjektů.
Obrázek 1: Kaplan-Meierovy křivky shrnující dobu do selhání léčby v týdnu 6 nebo později
ČETNOST SELHÁNÍ LÉČBY
ČAS Studie UV I Léčba — Placebo --- Adalimumab
ČETNOST SELHÁNÍ LÉČBY
ČAS Studie UV II Léčba — Placebo --- Adalimumab
Poznámka: P# = Placebo
Ve studii UV I byly pozorovány statisticky významné rozdíly ve prospěch adalimumabu v porovnání
s placebem u každého důvodu selhání léčby. Ve studii UV II byly pozorovány statisticky významné
rozdíly jen u zrakové ostrosti, ale ostatní důvody byly početně ve prospěch adalimumabu.
Ze 424 subjektů zařazených do nekontrolovaných dlouhodobých prodloužení studií UV I a UV II bylo
60 subjektů považováno za nezpůsobilé diabetické retinopatie v důsledku katarakty nebo vitrektomieúčinnosti. Z 364 zbývajících pacientů dosáhlo 269 hodnotitelných pacientů léčby adalimumabem. Na základě přístupu pozorovaných dat bylo 216 aktivních zánětlivých lézí, stupeň AC buněk ≤ 0,5+, VH stupeň ≤ 0,5+≤ 7,5 mg denně a 178 nebo udržela souladu s těmito výsledky, ale počet zařazených subjektů po této době klesl. Celkem z pacientů, kteří
ukončili studii, 18 % ukončilo studii z důvodu nežádoucích příhod a 8 % v důsledku nedostatečné
odpovědi na léčbu adalimumabem.
Kvalita života
Pacienty hlášené výsledky zahrnující zrakové funkce byly hodnoceny v obou klinických studiích za
pomoci NEI VFQ-25. Adalimumab měl početně lepší výsledky ve většině podskóre, přičemž ve studii
UV I byl statisticky významný střední rozdíl zaznamenán všeobecně u zraku, bolesti oka, vidění na
blízko, duševního zdraví a celkového skóre, a ve studii UV II všeobecně u zraku a duševního zdraví.
Početně nebylo zlepšení zraku vlivem adalimumabu ve studii UV I pozorováno u barevného vidění
a ve studii UV II u barevného vidění, periferního vidění a vidění na blízko.
Imunogenita
Při léčbě adalimumabem může dojít k vytvoření protilátek proti adalimumabu.
Tvorba protilátek proti adalimumabu je spojena se zvýšenou clearance a sníženou účinností
adalimumabu. Mezi přítomností protilátek proti adalimumabu a výskytem nežádoucích účinků
neexistuje žádná zjevná korelace.
Pediatrická populace
Juvenilní idiopatická artritida
Polyartikulární juvenilní idiopatická artritida
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena ve dvou studiích s aktivní polyartikulární nebo polyartikulárním průběhem juvenilní idiopatické artritidy, které trpěly
různými typy výskytu JIA a rozšířená oligoartritida
pJIA I
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena v multicentrické, randomizované, dvojitě
zaslepené studii paralelních skupin u 171 dětí úvodní fázi pacienty léčené MTX byli buď dosud neléčení, nebo jim byl MTX vysazen minimálně dva týdny před zahájením léčby
adalimumabem. Pacienti zůstávali na stabilních dávkách nesteroidních antirevmatik prednisonu 24 mg/m² až do maximální dávky 40 mg adalimumabu každý druhý týden po dobu 16 týdnů.
Rozložení pacientů dle věku a minimální, střední a maximální dávky, kterou používali v průběhu OL
LI fáze, je uvedeno v tabulce 20.
Tabulka 20: Rozložení pacientů podle věku a dávky adalimumabu, podávané v průběhu
OL-LI fáze
Věková skupina Výchozí počet pacientů n
Minimální, střední
a maximální dávka
až 7 let 31 až 12 let 71 13 až 17 let 69
Pacienti, kteří vykazovali v týdnu 16 odpověď v pediatrickém k randomizaci do dvojitě zaslepené maximální dávky 40 mg, nebo placebo každý druhý týden po dobu dalších 32 týdnů nebo do doby
vzplanutí onemocnění. Kritéria vzplanutí byla definována jako zhoršení o ≥ 30 % v porovnání
s výchozím stavem u ≥ 3 ze 6 hlavních kritérií pediatrického ACR, přítomnost ≥ 2 aktivních kloubů
a zlepšení o > 30 % u ne více než 1 ze 6 kritérií. Po 32 týdnech léčby nebo při vzplanutí onemocnění
byli pacienti vhodní k zařazení do otevřené prodloužené fáze.
Tabulka 21: Odpovědi Ped ACR 30 ve studii JIA
Rozvrstvení MTX Bez MTX
Fáze
OL-LI, 16 týdnů
Odpovědi v Ped
ACR 30 94,1 % Výsledky účinnosti
Dvojitě zaslepených
32 týdnů
Adalimumab /
MTX
Placebo / MTX
Adalimumab
Placebo
Vzplanutí onemocnění
na konci 32 týdnůa
36,8 % Medián doby do
vzplanutí onemocnění
> 32 týdnů 20 týdnů > 32 týdnů 14 týdnů
a Odpovědi v Ped ACR 30/50/70 v týdnu 48 významně vyšší než u pacientů léčených placebem
b p = 0,c p = 0,
Mezi těmi, kteří dosáhli odpovědi v týdnu 16 ACR 30/50/70/90 po dobu až šesti let v otevřené prodloužené pacientů, kteří dostávali adalimumab v průběhu celé studie. Krom toho všech 19 subjektů, z nichž bylo při zahájení studie ve věku 4 až 12 let a 8 ve věku 13 až 17 let, bylo léčeno 6 let nebo déle.
Celkové odpovědi byly obecně lepší a protilátky se vytvořily u méně pacientů, pokud byli léčeni
kombinací adalimumabu s MTX ve srovnání s těmi, kteří byli léčeni adalimumabem samotným.
Vezmeme-li tyto výsledky v úvahu, pak je vhodné doporučit adalimumab k použití v kombinaci
s MTX a k použití v monoterapii u těch pacientů, pro které není podávání MTX vhodné
pJIA II
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena v multicentrické otevřené studii se 32 dětmi věku 2 až < 4 roky nebo ve věku 4 roky a více s tělesnou hmotností < 15 kgtěžkou polyartikulární JIA. Pacienti dostávali adalimumab v dávce 24 mg/m² tělesného povrchu až do maximální dávky 20 mg každý druhý týden subkutánní injekcí po dobu 24 týdnů. V průběhu
studie užívala většina subjektů současně methotrexát a u menšího množství případů bylo hlášeno
užívání kortikosteroidů nebo NSAID.
Z pozorovaných údajů vyplývá, že v týdnu 12 bylo dosaženo odpovědi Ped ACR 30 u 93,5 % subjektů
a v týdnu 24 bylo této odpovědi dosaženo u 90,0 % subjektů. Poměr subjektů s odpovědí Ped
ACR 50/70/90 v týdnu 12 byl 90,3 %/61,3 %/38,7 % a poměr subjektů s touto odpovědí v týdnu byl 83,3 %/73,3 %/36,7 %. Mezi pacienty, kteří dosáhli odpovědi Ped ACR 30 v týdnu 24 30 pacientůpodáván adalimumab po celou dobu studie. Celkově bylo 20 subjektů léčeno po dobu 60 týdnů nebo
déle.
Entezopatická artritida
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena v multicentrické, randomizované, dvojitě
zaslepené studii u 46 pediatrických pacientů artritidou. Pacienti byli randomizováni do skupiny dostávající buď 24 mg/m² tělesného povrchu adalimumabu do maximální dávky 40 mg, nebo placebo každý druhý týden po dobu 12 týdnů. Po
dvojitě zaslepeném období následovalo otevřené období 24 mg/m² BSA adalimumabu do maximální dávky 40 mg každý druhý týden subkutánně až po dobu
do maximálně 192 týdnů. Primárním cílovým parametrem byla procentuální změna v počtu aktivních
kloubů s artritidou a/nebo citlivost−62,6 % s −11,6 % aktivních kloubů s artritidou bylo během OL období do týdne 156 udrženo u 26 z 31 ve skupině s adalimumabem, kteří setrvávali ve studii. Ačkoli to nebylo statisticky významné,
u většiny pacientů bylo prokázáno klinické zlepšení sekundárních cílových parametrů, jako počet míst
s entesitidou, počet citlivých kloubů
Ložisková psoriáza u pediatrických pacientů
Účinnost adalimumabu byla hodnocena v randomizované, dvojitě zaslepené, kontrolované studii u pediatrických pacientů ve věku od 4 let s těžkou chronickou ložiskovou psoriázou PGA ≥ 4 nebo > 20 % BSA nebo > 10 % BSA s velmi tenkými lézemi nebo PASI ≥ 20 nebo
≥ 10 s klinicky relevantním postižením obličeje, genitálií nebo rukou/chodidelreagovali na lokální terapii a helioterapii nebo fototerapii.
Pacienti dostávali adalimumab 0,8 mg/kg každý druhý týden každý druhý týden dávky 25 mgrandomizovaných do skupiny používající adalimumab v dávce 0,8 mg/kg kteří byli randomizováni do skupiny používající 0,4 mg/kg každý druhý týden nebo methotrexát.
Tabulka 22: Výsledky hodnocení účinnosti u pediatrických pacientů s ložiskovou psoriázou
při 16 týdnech
MTXa
n = Adalimumab 0,8 mg/kg každý
druhý týden
n = PASI 75b 12 PGA: čistý/minimálníc 15 a MTX = methotrexát
b P = 0,027, adalimumab 0,8 mg/kg versus MTX
c P = 0,083, adalimumab 0,8 mg/kg versus MTX
Pacienti, kteří dosáhli skóre PASI 75 a PGA čisté nebo minimální, byli z léčby vyřazeni na dobu do
36 týdnů a monitorováni kvůli „ztrátě kontroly nad nemocí“ o 2 stupnědalších 16 týdnů a odpovědi na léčbu pozorované během opětovné léčby byly podobné jako
v předchozí dvojitě zaslepené fázi: odpověď PASI 75 byla u 78,9 % nebo minimální u 52,6 %
V otevřené fázi studie byly odpovědi PASI 75 a PGA čisté nebo minimální udrženy až po dobu dalších
52 týdnů s žádnými novými bezpečnostními nálezy.
Hidradenitis suppurativa u dospívajících
U dospívajících pacientů s HS nejsou k dispozici žádné klinické studie u adalimumabu. Účinnost
adalimumabu v léčbě dospívajících pacientů s HS je predikována na základě prokázané účinnosti
a vztahu expozice-odpověď u dospělých pacientů s HS a pravděpodobnosti, že průběh onemocnění,
patofyziologie a účinky léku budou značně podobné jako u dospělých se stejnými úrovněmi expozice.
Bezpečnost doporučené dávky adalimumabu u dospívající populace s HS vychází z bezpečnostního
profilu adalimumabu napříč indikacemi jak u dospělých, tak u pediatrických pacientů při podobných
nebo častějších dávkách
Crohnova choroba u pediatrických pacientů
Adalimumab byl hodnocen v multicentrické, randomizované, dvojitě zaslepené klinické studii,
zaměřené na hodnocení účinnosti a bezpečnosti úvodní a udržovací léčby s dávkováním v závislosti na
tělesné hmotnosti pediatrickým indexem aktivity Crohnovy choroby tato kritéria: musela u nich selhat konvenční léčba Crohnovy choroby imunomodulátorůinfliximab.
Všechny subjekty dostaly v otevřené fázi úvodní dávku v závislosti na jejich výchozí tělesné
hmotnosti: 160 mg v týdnu 0 a 80 mg v týdnu 2 u subjektů ≥ 40 kg a 80 mg v týdnu 0 a 40 mg
v týdnu 2 u subjektů < 40 kg.
V týdnu 4 byly subjekty randomizovány v poměru 1:1 v závislosti na jejich tělesné hmotnosti v daném
čase a byla jim v režimu udržovací léčby podávána buď snížená dávka, nebo dávka standardní, jak je
patrno v tabulce 23.
Tabulka 23: Režim udržovací dávky
Hmotnost pacienta Snížená dávka Standardní dávka
< 40 kg 10 mg každý druhý
týden
20 mg každý druhý týden
≥ 40 kg 20 mg každý druhý
týden
40 mg každý druhý týden
Výsledky hodnocení účinnosti
Primárním cílem studie bylo dosažení klinické remise v týdnu 26, definované jako skóre PCDAI ≤ 10.
Rozsah klinické remise a klinické odpovědi 15 bodů v porovnání s výchozím stavemkortikosteroidů nebo imunomodulátorů je prezentován v tabulce 25.
Tabulka 24: Studie u pediatrických pacientů s Crohnovou chorobou PCDAI klinická
remise a odpověď
Standardní dávka
40/20 mg každý
druhý týden
n = Snížená dávka
20/10 mg každý
druhý týden
n = p-hodnota *
Týden 26
Klinická remise 38,7 % 28,4 % 0,Klinická odpověď 59,1 % 48,4 % 0,Týden 52
Klinická remise 33,3 % 23,2 % 0,Klinická odpověď 41,9 % 28,4 % 0,* p-hodnota pro standardní dávku v porovnání se sníženou dávkou
Tabulka 25: Studie u pediatrických pacientů s Crohnovou chorobou Vysazení
kortikosteroidů nebo imunomodulátorů a remise píštělí
Standardní dávka
40/20 mg každý
druhý týden
Snížená dávka
20/10 mg každý
druhý týden
p-hodnota Vysazení kortikosteroidů n = 33 n = 38
Týden 26 84,8 % 65,8 % 0,Týden 52 69,7 % 60,5 % 0,Vysazení imunomodulátorů2 n = 60 n = 57
Týden 52 30,0 % 29,8 % 0,Remise píštěle3 n = 15 n = 21
Týden 26 46,7 % 38,1 % 0,Týden 52 40,0 % 23,8 % 0,1 p-hodnota pro standardní dávku v porovnání se sníženou dávkou
Léčba imunosupresivy může být vysazena teprve až v týdnu 26 dle úsudku investigátora, pokud
subjekt splňuje kritéria považovaná za odpověď
Definováno jako uzavření všech píštělí po dobu 2 po sobě jdoucích vizit, které byly ve výchozím
stavu secernující
Bylo pozorováno statisticky významné zvýšení v týdnu 26 a 52 v obou terapeutických skupinách v porovnání s výchozím stavem.
Statisticky a klinicky významné zlepšení v parametrech kvality života v porovnání s výchozím stavem bylo také pozorováno v obou terapeutických skupinách.
Sto pacientů otevřené dlouhodobé prodloužené fáze studie. Po 5 letech léčby adalimumabem přetrvávala klinická
remise u 74% klinická odpověď podle PCDAI.
Ulcerózní kolitida u pediatrických pacientů
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena v multicentrické, randomizované, dvojitě
zaslepené studii u 93 pediatrických pacientů ve věku od 5 do 17 let se středně těžkou až těžkou
ulcerózní kolitidou odečtenou endoskopiíV této studii u přibližně 16 % pacientů selhala dřívější anti-TNF léčba. Pacienti, kteří dostávali
kortikosteroidy při zařazení do studie, mohli po týdnu 4 začít svoji léčbu kortikosteroidy snižovat.
V indukčním období studie bylo randomizováno 77 pacientů v poměru 3:2 k užívání dvojitě zaslepené
léčby přípravkem adalimumab v indukční dávce 2,4 mg/kg 160 mgdostávaly 0,6 mg/kg zbývajících 16 pacientů zařazených do indukčního období otevřenou léčbu adalimumabem v indukční
dávce 2,4 mg/kg v týdnu 2.
V týdnu 8 bylo 62 pacientů, kteří prokázali klinickou odpověď na parciálním Mayo skóre definováno jako pokles PMS ≥ 2 body a ≥ 30 % oproti výchozí hodnotědo dvojitě zaslepené udržovací léčby adalimumabem s dávkou 0,6 mg/kg každý týden nebo udržovací dávkou 0,6 mg/kg změnou designu studie bylo dalších 12 pacientů, kteří prokázali klinickou odpověď podle PMS,
randomizováno k užívání placeba, ale nebyli zahrnuti do potvrzující analýzy účinnosti.
Vzplanutí nemoci bylo definováno jako zvýšení PMS nejméně o 3 body s PMS 5 až 6 v týdnu 8
Pacienti, kteří splnili kritéria pro vzplanutí nemoci v týdnu 12 nebo později, byli randomizováni do
skupiny, která dostávala opětovně indukční dávku 2,4 mg/kg 0,6 mg/kg dávky.
Výsledky hodnocení účinnosti
Společnými primárními cílovými parametry studie byla klinická remise podle PMS PMS ≤ 2 a žádné individuální podskóre > 1skórekteří dosáhli klinické odpovědi podle PMS v týdnu 8.
Míry klinické remise podle PMS v týdnu 8 u pacientů v každé z dvojitě zaslepených indukčních
skupin adalimumabu jsou shrnuty v tabulce 26.
Tabulka 26: Klinická remise podle PMS po 8 týdnech
Adalimumaba
maximálně 160 mg v týdnu 0 /
placebo v týdnu 1
n=Adalimumabb, c
maximálně 160 mg v týdnech 0 a n=Klinická remise 13/30 a Adalimumab 2,4 mg/kg 80 mgv týdnech 0 a 1 a 1,2 mg/kg Pozn. 2: Pacienti s chybějícími hodnotami v týdnu 8 byli považováni za pacienty, kteří nesplnili
cílový parametr
V týdnu 52 byly klinická remise podle FMS u pacientů s odpovědí v týdnu 8, klinická odpověď podle
FMS s odpovědí v týdnu 8, zhojení sliznice podle FMS u pacientů s odpovědí v týdnu 8, klinická remise podle FMS u pacientů s remisí v týdnu 8 a podíl
subjektů v remisi bez kortikosteroidů podle FMS v týdnu 8 hodnoceny u pacientů, kteří dostávali
adalimumab v dvojitě zaslepené maximální udržovací dávce 40 mg jednou za dva týdny a maximální udržovací dávce 40 mg každý týden
Tabulka 27: Výsledky účinnosti po 52 týdnech
Adalimumaba
maximálně 40 mg jednou
za dva týdny
n=Adalimumabb
maximálně 40 mg jednou
týdně
n=Klinická remise u pacientů
s odpovědí s PMS v týdnu 8 9/31 Klinická odpověď u pacientů
s odpovědí s PMS v týdnu 8 19/31
Zhojení sliznice u pacientů
s odpovědí s PMS v týdnu 8 12/31 Klinická remise u pacientů s remisí
s PMS v týdnu 8 9/21 Remise bez kortikosteroidů v týdnu
u pacientů s odpovědí s PMSc 4/13 a Adalimumab 0,6 mg/kg b Adalimumab 0,6 mg/kg c U pacientů, kteří na počátku dostávali souběžně kortikosteroidy
Pozn.: Pacienti s chybějícími hodnotami v týdnu 52 nebo randomizovaní k opětovné indukční nebo
udržovací léčbě byli považováni za pacienty bez odpovědi pro cílové parametry v týdnu
Mezi další výzkumné cílové parametry účinnosti patřily klinická odpověď podle indexu aktivity
pediatrické ulcerózní kolitidy hodnotě28
Tabulka 28:Výsledky výzkumných cílových parametrů podle PUCAI
Týden Adalimumaba
maximálně 160 mg v týdnu 0/
placebo v týdnu n=Adalimumabb,c
maximálně 160 mg
v týdnech 0 a n=Klinická remise podle PUCAI 10/30 Klinická odpověď podle PUCAI 15/30 Týden Adalimumabd
maximálně 40 mg jednou
za dva týdny
n=Adalimumabe
maximálně 40 mg jednou
týdně
n=Klinická remise podle PUCAI
v týdnu 8 u pacientů s odpovědí
s PMS
14/31 Klinická odpověď podle PUCAI
v týdnu 8 u pacientů s odpovědí
s PMS
18/31 a Adalimumab 2,4 mg/kg dávka 80 mgv týdnech 0 a 1 a 1,2 mg/kg e Adalimumab 0,6 mg/kg Pozn. 1: Obě indukční skupiny dostávaly 0,6 mg/kg Pozn. 2: Pacienti s chybějícími hodnotami v týdnu 8 byli považováni za pacienty, kteří nesplnili
cílové parametry
Pozn. 3: Pacienti s chybějícími hodnotami v týdnu 52 nebo randomizovaní k opětovné indukční
nebo udržovací léčbě byli považováni za pacienty bez odpovědi pro cílové parametry v týdnu
Z pacientů léčených adalimumabem, kteří během udržovacího období podstoupili opětovnou indukční
léčbu, dosáhlo 2/6
Kvalita života
U skupin léčených adalimumab bylo pozorováno klinicky významné zlepšení v parametrech kvality
života dávkou maximálně 40 mg rychlosti růstu a klinicky významné zvýšení stavem.
Uveitida u pediatrických pacientů
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena v randomizované, dvojitě zaslepené,
kontrolované studii u 90 pediatrických pacientů ve věku od 2 do < 18 let s neinfekční přední uveitidou
související s aktivní JIA, kteří byli refrakterní na nejméně 12týdenní léčbu methotrexátem. Pacienti
dostávali buď placebo, nebo 20 mg adalimumabu adalimumabu dávkou methotrexátu.
Primárním cílovým parametrem byla doba do selhání léčby. Kritériem pro stanovení selhání léčby
bylo zhoršení nebo trvalé nezlepšení očního zánětu, částečné zlepšení s rozvojem trvalých očních
komorbidit nebo zhoršení očních komorbidit, nepovolené použití souběžně podávaného léčivého
přípravku a přerušení léčby po delší časové období.
Klinická odpověď
Adalimumab významně prodloužil dobu do selhání léčby v porovnání s placebem P < 0,0001 z log rank testuzatímco medián doby do selhání léčby nebylo možné odhadnout u pacientů léčených adalimumabem,
protože léčba selhala u méně než poloviny těchto pacientů. Adalimumab významně snížil riziko
selhání léčby o 75 % v porovnání s placebem, jak je uvedeno podle hodnoty poměru rizik
Obrázek 2: Kaplan-Meierovy křivky shrnující dobu do selhání léčby ve studii u pediatrických
pacientů s uveitidou
PRAVDĚPODOBNOST SELHÁNÍ L
ÉČBY
ČAS Léčba --- Placebo — Adalimumab
Poznámka: P = Placebo
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce a distribuce
Po podání dávky 24 mg/m² s polyartikulární juvenilní idiopatickou artritidou koncentrace adalimumabu v séru v ustáleném stavu
U pacientů s polyartikulární JIA ve věku 2 až < 4 roky nebo ve věku 4 roky a starší s tělesnou
hmotností < 15 kg, léčených adalimumabem v dávce 24 mg/m², byly průměrné nejnižší sérové
koncentrace adalimumabu v ustáleném stavu 6,0 ± 6,1 μg/ml používali adalimumab bez methotrexátu a 7,9 ± 5,6 μg/ml methotrexát.
Po podání dávky 24 mg/m² s entezopatickou artritidou ve věku 6 až 17 let byly průměrné nejnižší sérové koncentrace naměřené v týdnu 24současného podávání methotrexátu a 11,8 ± 4,3 μg/ml při současném podávání methotrexátu.
Po podání dávky 0,8 mg/kg pacientům s chronickou ložiskovou psoriázou byla průměrná nejnižší ± SD koncentrace adalimumabu
v ustáleném stavu přibližně 7,4 ± 5,8 μg/ml
Expozice adalimumabu u dospívajících pacientů s HS byla predikována pomocí populačního
farmakokinetického modelování a simulace na základě farmakokinetiky napříč indikacemi u dalších
pediatrických pacientů choroba a entezopatická artritidadruhý týden. Vzhledem k tomu, že expozice adalimumabu může být ovlivněna tělesnou hmotností,
může být u adolescentů s vyšší tělesnou hmotností a nedostatečnou odpovědí prospěšné dávkování pro
dospělé, a to 40 mg jednou týdně.
U pediatrických pacientů se středně těžkou až těžkou Crohnovou chorobou v otevřené fázi studie byly
úvodní dávky adalimumabu v týdnech 0 a 2 buď 160/80 mg, nebo 80/40 mg, v závislosti na tělesné
hmotnosti, přičemž hranicí byla hmotnost 40 kg. V týdnu 4 byli pacienti randomizováni v poměru 1:a dostávali v pokračovací léčbě buď standardní dávku dávku sérové koncentrace adalimumabu, kterých dosáhli pacienti v týdnu 4, byly 15,7 ± 6,6 μg/ml u pacientů
≥ 40 kg
U pacientů, kteří setrvávali na léčbě tak, jak byli randomizováni, byly průměrné nejnižší koncentrace
adalimumabu v týdnu 52 9,5 ± 5,6 μg/ml u skupiny, která používala standardní dávku, a 3,± 2,2 μg/ml u skupiny, která používala sníženou dávku. Průměrné nejnižší koncentrace adalimumabu
se udržely u těch pacientů, u nichž se s podáváním adalimumabu každý druhý týden pokračovalo
52 týdnů. U pacientů, u kterých byla dávka zvýšena z podávání každý druhý týden na jednou týdně,
byly průměrné jednou týdně
Expozice adalimumabu u pediatrických pacientů s uveitidou byla predikována pomocí populačního
farmakokinetického modelování a simulace na základě farmakokinetiky se zkříženou indikací
u dalších pediatrických pacientů u dětí a entezopatická artritidave věku < 6 let. Předpokládané expozice ukazují, že bez methotrexátu může úvodní dávka vést
k počátečnímu zvýšení systémové expozice.
Vztah expozice-odpověď u pediatrické populace
Na základě dat z klinické studie u pacientů s JIA mezi plazmatickými koncentracemi a Ped ACR 50 odpovědí. Zjevná plazmatická koncentrace
adalimumabu, která vede k poloviční maximální pravděpodobnosti Ped ACR 50 odpovědi byla 3 μg/ml
Vztah expozice-odpověď mezi koncentrací adalimumabu a účinností u pediatrických pacientů se
závažnou chronickou ložiskovou psoriázou byl stanoven pro PASI 75 a PGA jasný nebo minimální,
v uvedeném pořadí. PASI 75 a PGA jasný nebo minimální se zvyšoval se zvyšujícími se
koncentracemi adalimumabu s podobnou zjevnou EC50 přibližně 4,5 μg/ml
Dospělí
Po jednorázovém subkutánním podání dávky 40 mg byla absorpce a distribuce adalimumabu pomalá a
vrcholové sérové koncentrace byly dosaženy zhruba za 5 dní po jeho podání. Průměrná biologická
dostupnost adalimumabu se odhaduje na 64 %, a to na základě výsledků ze tří studií s podáním
jednorázové dávky 40 mg subkutánně. Po jednorázových intravenózních dávkách v rozmezí 0,10 mg/kg byly koncentrace léku úměrné podané dávce. Po dávkách 0,5 mg/kg clearance pohybovala mezi 11–15 ml/hod, distribuční objem
a průměrný terminální poločas byl přibližně 2 týdny. Koncentrace adalimumabu v synoviální tekutině
u několika pacientů s revmatoidní artritidou představovala 31–96 % sérové koncentrace léku.
Po subkutánním podání 40 mg adalimumabu každý druhý týden byla průměrná nejnižší koncentrace
v ustáleném stavu přibližně 5 μg/ml současném podávání methotrexátustoupaly u pacientů s revmatoidní artritidou podávání 20, 40 a 80 mg každý druhý týden i každý týden.
U dospělých pacientů s psoriázou léčených adalimumabem v monoterapii v dávce 40 mg každý druhý
týden byly průměrné nejnižší koncentrace v ustáleném stavu 5 μg/ml.
Při použití dávky 160 mg adalimumabu v týdnu 0, následované dávkou 80 mg v týdnu 2. bylo
u dospělých pacientů s hidradenitis suppurativa dosaženo nejnižších sérových koncentrací
adalimumabu přibližně 7–8 μg/ml v týdnu 2 a 4. Průměrné nejnižší ustálené koncentrace v týdnu 12 do
týdne 36 byly přibližně 8–10 μg/ml při léčbě dávkou adalimumabu 40 mg jednou týdně.
Při použití úvodní dávky 80 mg adalimumabu v týdnu 0, následované dávkou 40 mg v týdnu 2, bylo
u pacientů s Crohnovou chorobou během indukční fáze léčby dosaženo nejnižších sérových
koncentrací adalimumabu přibližně 5,5 μg/ml. Při úvodní dávce 160 mg adalimumabu v týdnu 0,
následované dávkou 80 mg adalimumabu v týdnu 2, došlo v průběhu indukční fáze léčby k dosažení
nejnižších sérových koncentrací adalimumabu přibližně 12 μg/ml. U pacientů s Crohnovou chorobou,
kteří dostávali udržovací dávku adalimumabu 40 mg každý druhý týden, byly pozorovány průměrné
nejnižší ustálené hladiny přibližně 7 μg/ml.
Po subkutánním podání dávky 0,6 mg/kg tělesné hmotnosti pediatrickým pacientům s ulcerózní kolitidou byla nejnižší sérová koncentrace
v ustáleném stavu v 52. týdnu 5,01 ± 3,28 μg/ml. U pacientů, kteří dostávali 0,6 mg/kg dávka 40 mgv ustáleném stavu v 52. týdnu 15,7 ± 5,60 μg/ml.
U pacientů s uveitidou, jimž byla podána úvodní dávka 80 mg adalimumabu v týdnu 0, následovaná
dávkou 40 mg každý druhý týden počínaje týdnem 1, byly zjištěny průměrné koncentrace v ustáleném
stavu přibližně 8 až 10 μg/ml.
Populační farmakokinetické a farmakokineticko/farmakodynamické modelování a simulace
předpověděly srovnatelné expozice a účinnost adalimumabu u pacientů léčených dávkou 80 mg jednou
za dva týdny při srovnání s dávkou 40 mg jednou týdně nebo psoriázou, dospívajících pacientů s HS a pediatrických pacientů ≥ 40 kg s CD a UC
Eliminace
Populační farmakokinetické analýzy s údaji od více než 1 300 pacientů s RA zjistily trend směrem
k vyšší zdánlivé clearance adalimumabu s rostoucí tělesnou váhou. Po úpravě váhových rozdílů,
pohlaví a věku byl zřejmý minimální efekt na clearance adalimumabu. Koncentrace volného
adalimumabu v séru s detekovanými protilátkami proti adalimumabu.
Porucha funkce jater nebo ledvin
Použití adalimumabu nebylo studováno u pacientů s poruchou funkce jater nebo ledvin.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Neklinické údaje získané na základě studií toxicity po jednorázovém podání, toxicity po opakovaném
podání a genotoxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.
Ve studii u opic makaka jávského 0, 30 a 100 mg/kg zjištěn žádný faktor naznačující poškození plodů. Ani studie karcinogenity, ani standardní hodnocení
toxického vlivu na fertilitu a studie postnatální toxicity s adalimumabem nebyly prováděny, protože
neexistuje vhodný model pro protilátky s omezenou zkříženou reaktivitou na TNF hlodavců a na
rozvoj neutralizačních protilátek u hlodavců.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Natrium-hydrogen-glutamát
Sorbitol Methionin
Polysorbát Kyselina chlorovodíková Voda pro injekci
6.2 Inkompatibility
Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými
léčivými přípravky.
6.3 Doba použitelnosti
roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte v chladničce v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Hulio 40mg injekční roztok v jednorázové injekční lahvičce ze skla třídy I, uzavřené pryžovou zátkou
Jedno balení obsahuje 1 injekční lahvičku stříkačku, 1 sterilní injekční jehlu, 1 sterilní adaptér k injekční lahvičce a 2 tampóny napuštěné
alkoholem.
Vícečetné balení obsahující 2
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Biosimilar Collaborations Ireland Limited
Unit 35/36
Grange Parade,
Baldoyle Industrial Estate,
Dublin DUBLIN
Irsko
D13 R20R
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
EU/1/18/EU/1/18/
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 17. září Datum posledního prodloužení registrace: 3. srpna
10. DATUM REVIZE TEXTU
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.
7. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Hulio 40 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
Hulio 40 mg injekční roztok v předplněném peru
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Hulio 40 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
Jedna předplněná jednodávková injekční stříkačka o objemu 0,8 ml obsahuje adalimumabum 40 mg.
Hulio 40 mg injekční roztok v předplněném peru
Jedno předplněné jednodávkové pero o objemu 0,8 ml obsahuje adalimumabum 40 mg.
Adalimumabum je rekombinantní lidská monoklonální protilátka produkovaná ovariálními buňkami
čínských křečíků.
Pomocné látky se známým účinkem:
Jedna předplněná injekční stříkačka nebo předplněné pero obsahuje 38,2 mg sorbitolu
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok
Čirý nebo slabě opalescentní, bezbarvý až světle hnědožlutý roztok.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Revmatoidní artritida
Přípravek Hulio je v kombinaci s methotrexátem indikován:
• k léčbě středně těžké až těžké aktivní revmatoidní artritidy u dospělých pacientů, jestliže
odpověď na chorobu modifikující antirevmatické léky včetně methotrexátu není dostatečná.
• k léčbě těžké aktivní a progresivní revmatoidní artritidy u dospělých pacientů, kteří nebyli
v minulosti léčeni methotrexátem.
Přípravek Hulio je možné podávat v monoterapii při intoleranci methotrexátu nebo v případech, kdy
pokračování v léčbě methotrexátem není vhodné.
RTG vyšetřením bylo prokázáno, že adalimumab snižuje rychlost progrese poškození kloubů
a zlepšuje fyzické funkce, pokud je podáván v kombinaci s methotrexátem.
Juvenilní idiopatická artritida
Polyartikulární juvenilní idiopatická artritida
Přípravek Hulio je indikován, v kombinaci s methotrexátem, k léčbě aktivní polyartikulární juvenilní
idiopatické artritidy u pacientů od 2 let, u kterých odpověď na léčbu jedním nebo více chorobu
modifikujícími antirevmatiky v případě, kdy pokračování v léčbě methotrexátem není vhodné, může být přípravek Hulio podáván
samostatně let.
Entezopatická artritida
Přípravek Hulio je indikován k léčbě aktivní entezopatické artritidy u pacientů ve věku od 6 let,
u nichž nebylo dosaženo adekvátní odpovědi na konvenční léčbu, nebo u nichž léčba nebyla
tolerována
Axiální spondylartritida
Ankylozující spondylitida
Hulio je indikován k léčbě dospělých pacientů s těžkou aktivní ankylozující spondylitidou, u kterých
nebyla dostatečná odpověď na konvenční léčbu.
Axiální spondylartritida bez radiologického průkazu AS
Hulio je indikován k léčbě dospělých pacientů s těžkou spondylartritidou bez radiologického průkazu
AS, ale s objektivními známkami zánětu nedosáhli dostatečné odpovědi na nesteroidní protizánětlivé léčivé přípravky nebo je netolerují.
Psoriatická artritida
Přípravek Hulio je indikován k léčbě aktivní a progresivní psoriatické artritidy u dospělých pacientů,
u kterých odpověď na předchozí léčbu chorobu modifikujícím antirevmatickým přípravkem nebyla
dostatečná. U adalimumabu bylo prokázáno snížení rychlosti progrese poškození periferních kloubů,
jež bylo měřeno pomocí RTG u pacientů se symetrickým polyartikulárním subtypem onemocnění bod 5.1
Psoriáza
Přípravek Hulio je indikován k léčbě středně těžké až těžké chronické ložiskové psoriázy u dospělých
pacientů, kteří jsou kandidáty pro systémovou léčbu.
Ložisková psoriáza u pediatrických pacientů
Přípravek Hulio je indikován k léčbě těžké chronické ložiskové psoriázy u dětí a dospívajících od 4 let,
u kterých reakce na lokální terapii a fototerapie nebyla dostatečná nebo nejsou pro tuto léčbu
vhodnými kandidáty.
Hidradenitis suppurativa
Přípravek Hulio je indikován k léčbě aktivní středně těžké až těžké hidradenitis suppurativa inversasystémovou léčbu HS
Crohnova choroba
Přípravek Hulio je indikován k léčbě středně těžké až těžké aktivní Crohnovy choroby u dospělých
pacientů, kteří i přes plnou a adekvátní léčbu kortikosteroidy a/nebo imunosupresivy na tuto léčbu
neodpovídali; nebo kteří ji netolerují nebo je u nich tato léčba kontraindikována.
Crohnova choroba u pediatrických pacientů
Přípravek Hulio je indikován k léčbě středně těžké až těžké aktivní Crohnovy choroby u pediatrických
pacientů a kortikosteroidů a/nebo imunosupresiv nebyla dostatečná, nebo kteří ji netolerují nebo je u nich tato
léčba kontraindikována.
Ulcerózní kolitida
Přípravek Hulio je indikován k léčbě středně těžké až těžké aktivní ulcerózní kolitidy u dospělých
pacientů, u kterých odpověď na předchozí konvenční léčbu včetně kortikosteroidů a 6-merkaptopurinu
kontraindikována.
Ulcerózní kolitida u pediatrických pacientů
Přípravek Hulio je indikován k léčbě středně těžké až těžké aktivní ulcerózní kolitidy u pediatrických
pacientů u nich tato léčba kontraindikována.
Uveitida
Přípravek Hulio je indikován k léčbě neinfekční intermediální a zadní uveitidy a panuveitidy
u dospělých pacientů, u kterých reakce na terapii kortikosteroidy nebyla dostatečná, u pacientů
vyžadujících kortikosteroidy šetřící terapii, nebo u pacientů, pro něž terapie kortikosteroidy není
vhodná.
Uveitida u pediatrických pacientů
Přípravek Hulio je indikován k léčbě chronické neinfekční přední uveitidy u pediatrických pacientů ve
věku od 2 let, u kterých reakce na konvenční léčbu nebyla dostatečná, nebo kteří ji netolerují nebo
u nichž tato léčba není vhodná.
4.2 Dávkování a způsob podání
Léčba přípravkem Hulio má být zahájena a sledována odborným lékařem se zkušenostmi v diagnostice
a léčbě těch typů onemocnění, pro něž je přípravek Hulio indikován. Oftalmologům se doporučuje
terapii přípravkem Hulio před jejím zahájením zkonzultovat s příslušným odborným lékařem bod 4.4
Po řádném proškolení v podávání injekce si pacienti mohou přípravek Hulio aplikovat sami, jestliže
jejich lékař rozhodne, že je to vhodné, a je-li zajištěn podle potřeby lékařský dohled.
Po dobu léčby přípravkem Hulio je třeba upravit dávky ostatních současně užívaných léčiv Kortikosteroidů a/nebo imunomodulačních léků
Dávkování
Revmatoidní artritida
Doporučená dávka přípravku Hulio u dospělých pacientů s revmatoidní artritidou je 40 mg
adalimumabu podávaného jako jedna dávka subkutánně každý druhý týden. Během léčby přípravkem
Hulio je doporučeno pokračovat v léčbě methotrexátem.
Během léčby přípravkem Hulio se může pokračovat v podávání glukokortikoidů, salicylátů,
nesteroidních antiflogistik či analgetik. Pro kombinaci s chorobu modifikujícími antirevmatickými
léky, s výjimkou methotrexátu, viz body 4.4 a 5.1.
Pokud u některých pacientů na monoterapii adalimumabem dojde ke snížení odpovědi na léčbu
přípravkem Hulio 40 mg jednou za dva týdny, může být u těchto pacientů prospěšné zvýšení dávkyna
40 mg jednou týdně nebo 80 mg jednou za dva týdny.
Dostupné údaje nasvědčují tomu, že klinické odpovědi na léčbu je dosaženo obvykle během 12 týdnů
léčby.
U pacientů, u kterých nedošlo k odpovědi během této doby, je nutné zvážit její pokračování.
Přípravek Hulio je k dispozici v dalších silách a/nebo lékových formách v závislosti na individuálních
potřebách léčby.
Přerušení podávání
Je-li to potřeba, lze podávání přípravku přerušit, například před operací nebo při výskytu závažné
infekce.
Dostupné údaje naznačují, že znovuzavedení léčby adalimumabem po jejím přerušení na dobu 70 dní
nebo déle vedlo ke stejně významné klinické odpovědi a podobnému bezpečnostnímu profilu jako před
přerušením podávání.
Ankylozující spondylitida, axiální spondylartritida bez radiologického průkazu AS a psoriatická
artritida
Doporučená dávka přípravku Hulio u pacientů s ankylozující spondylitidou, axiální spondylartritidou
bez radiologického průkazu AS a u pacientů s psoriatickou artritidou je 40 mg adalimumabu
podávaného každé dva týdny v jedné dávce subkutánně.
Dostupné údaje nasvědčují tomu, že klinické odpovědi na léčbu je dosaženo obvykle během 12 týdnů
léčby. U pacientů, u kterých nedošlo k odpovědi během této doby, je nutné zvážit její pokračování.
Psoriáza
Doporučená úvodní dávka přípravku Hulio pro dospělé pacienty je 80 mg podaných subkutánně, po
níž následuje dávka 40 mg subkutánně každý druhý týden, počínaje prvním týdnem po úvodní dávce.
Pokračování v léčbě po dobu delší než 16 týdnů je nutno pečlivě zvážit u těch pacientů, u kterých
nedošlo během této doby k odpovědi.
Pacienti s nedostatečnou odpovědí na léčbu přípravkem Hulio 40 mg jednou za dva týdny mohou mít
kdykoli po týdnu 16 léčby přínos ze zvýšení dávky na 40 mg jednou týdně nebo 80 mg jednou za dva
týdny. Přínos a rizika pokračování léčby 40 mg jednou týdně nebo 80 mg jednou za dva týdny by měly
být pečlivě zváženy u pacientů, u kterých nedošlo po zvýšení dávky k adekvátní odpovědi bod 5.1dva týdny může být dávkování následně sníženo na 40 mg každý druhý týden.
Přípravek Hulio je k dispozici v dalších silách a/nebo lékových formách v závislosti na individuálních
potřebách léčby.
Hidradenitis suppurativa
Doporučená úvodní dávka u dospělých pacientů s hidradenitis suppurativa dny
dnidva týdny během léčby přípravkem Hulio pokračovat. Pacientům se během léčby přípravkem Hulio doporučuje
provádět denně lokální antiseptické ošetření na místech s HS lézemi.
Pokračování léčby nad 12 týdnů by mělo být pečlivě zváženo u pacientů, u kterých během tohoto
období nedošlo k žádnému zlepšení.
Pokud je třeba léčbu přerušit, lze ji znovu zahájit dávkou přípravku Hulio 40 mg jednou týdně nebo
80 mg jednou za dva týdny
Přínos a rizika nepřetržité dlouhodobé léčby mají být pravidelně přehodnocovány
Přípravek Hulio je k dispozici v dalších silách a/nebo lékových formách v závislosti na individuálních
potřebách léčby.
Crohnova choroba
Doporučená úvodní dávka přípravku Hulio u dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní
Crohnovou chorobou je 80 mg v týdnu 0, dále pak 40 mg v týdnu 2. V případě nutnosti rychlejšího
nástupu odpovědi na léčbu je možno použít dávkovací schéma se 160 mg v týdnu 0 injekce 40 mg v jednom dni nebo dvě injekce za den ve dvou následujících dnechv týdnu 2 nežádoucích účinků, které při zahájení léčby hrozí.
Po zahájení léčby je doporučená dávka 40 mg každé dva týdny, podávané subkutánní injekcí. Také
v případě, kdy pacient používání přípravku Hulio ukončil a příznaky a projevy nemoci se objeví
znova, může být přípravek Hulio opětovně nasazen. Zkušenost s znovunasazením léčby po více než
týdnech od předchozí dávky je omezená.
V průběhu udržovací léčby by měly být dávky kortikosteroidů postupně snižovány ve shodě se
zavedenými postupy klinické praxe.
Někteří pacienti, u kterých dojde k poklesu odpovědi na léčbu přípravkem Hulio 40 mg jednou za dva
týdny, mohou profitovat ze zvýšení dávky na 40 mg přípravku Hulio každý týden nebo 80 mg jednou
za dva týdny.
Někteří pacienti, u nichž se odpověď na léčbu nerozvinula do týdne 4, mohou profitovat, pokud
v udržovací léčbě pokračují až do týdne 12. Pokračování v léčbě je nutno pečlivě zvážit u těch
pacientů, u kterých nedošlo během této doby k odpovědi.
Přípravek Hulio je k dispozici v dalších silách a/nebo lékových formách v závislosti na individuálních
potřebách léčby.
Ulcerózní kolitida
Doporučená úvodní dávka přípravku Hulio u dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou ulcerózní
kolitidou je 160 mg v týdnu 0 40 mg denně ve dvou po sobě jdoucích dnech40 mg v jednom dnisubkutánní injekcí.
V průběhu udržovací léčby by měly být dávky kortikosteroidů postupně snižovány ve shodě se
zavedenými postupy klinické praxe.
Někteří pacienti, u kterých dojde k poklesu odpovědi na léčbu přípravkem Hulio 40 mg jednou za dva
týdny, mohou profitovat ze zvýšení dávky na 40 mg přípravku Hulio každý týden nebo 80 mg jednou
za dva týdny.
Dostupné údaje naznačují, že klinické odpovědi je obvykle dosaženo v průběhu 2–8 týdnů léčby.
V léčbě přípravkem Hulio se nesmí pokračovat u těch pacientů, u nichž došlo během tohoto období
k selhání odpovědi na léčbu.
Přípravek Hulio je k dispozici v dalších silách a/nebo lékových formách v závislosti na individuálních
potřebách léčby.
Uveitida
Doporučená úvodní dávka přípravku Hulio u dospělých pacientů s uveitidou je 80 mg, následovaná
jeden týden po úvodní dávce dávkou 40 mg podávanou jednou za dva týdny. Zkušenosti se zahájením
léčby samotným adalimumabem jsou omezené. Terapii přípravkem Hulio lze zahájit v kombinaci
s kortikosteroidy a/nebo jinými nebiologickými imunomodulačními látkami. Dávku současně
podávaných kortikosteroidů je možno v souladu s klinickou praxí začít snižovat dva týdny po zahájení
terapie přípravkem Hulio.
Je doporučeno, aby byl každý rok vyhodnocen poměr přínosu a rizika pokračování dlouhodobé léčby
Přípravek Hulio je k dispozici v dalších silách a/nebo lékových formách v závislosti na individuálních
potřebách léčby.
Zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti
Není zapotřebí žádná úprava dávky.
Porucha funkce ledvin a/nebo jater
Adalimumab nebyl studován u této populace pacientů. Proto nelze uvést žádná doporučení ohledně
dávky léku.
Pediatrická populace
Juvenilní idiopatická artritida
Polyartikulární juvenilní idiopatická artritida od 2 let
Doporučená dávka přípravku Hulio pro pacienty s polyartikulární juvenilní idiopatickou artritidou, ve
věku od 2 let, vychází z tělesné hmotnosti subkutánní injekcí.
Tabulka 1: Dávka přípravku Hulio u pacientů s polyartikulární juvenilní idiopatickou
artritidou
Hmotnost pacienta Režim dávkování
10 kg až < 30 kg 20 mg jednou za dva týdny
≥ 30 kg 40 mg jednou za dva týdny
Dostupné údaje naznačují, že klinické odpovědi je obvykle dosaženo v průběhu 12 týdnů léčby.
Pokračování v léčbě je nutno pečlivě zvážit u těch pacientů, u kterých nedošlo během této doby
k odpovědi.
Použití adalimumabu u pacientů mladších než 2 roky není v této indikaci relevantní.
Přípravek Hulio je k dispozici v dalších silách a/nebo lékových formách v závislosti na individuálních
potřebách léčby.
Entezopatická artritida
Doporučená dávka přípravku Hulio u pacientů s entezopatickou artritidou ve věku od 6 let vychází
z tělesné hmotnosti
Tabulka 2: Dávka přípravku Hulio u pacientů s entezopatickou artritidou
Hmotnost pacienta Režim dávkování
15 kg až < 30 kg 20 mg jednou za dva týdny
≥ 30 kg 40 mg jednou za dva týdny
Adalimumab nebyl studován u pacientů s entezopatickou artritidou mladších než 6 let.
Přípravek Hulio je k dispozici v dalších silách a/nebo lékových formách v závislosti na individuálních
potřebách léčby.
Psoriatická artritida a axiální spondylartritida včetně ankylozující spondylitidy
Použití adalimumabu u pediatrické populace není v indikaci ankylozující spondylartritidy nebo
psoriatické artritidy relevantní.
Ložisková psoriáza u pediatrických pacientů
Doporučená dávka přípravku Hulio u pacientů s ložiskovou psoriázou ve věku od 4 do 17 let vychází
z tělesné hmotnosti
Tabulka 3: Dávka přípravku Hulio u pediatrických pacientů s ložiskovou psoriázou
Hmotnost pacienta Režim dávkování
15 kg až < 30 kg Úvodní dávka 20 mg s následným podáváním
20 mg jednou za dva týdny od jednoho týdne
po úvodní dávce
≥ 30 kg Úvodní dávka 40 mg s následným podáváním
40 mg jednou za dva týdny od jednoho týdne
po úvodní dávce
Pokračování léčby nad 16 týdnů by mělo být pečlivě zváženo u pacientů, u kterých během tohoto
období nedošlo k žádnému zlepšení.
Je-li léčba přípravkem Hulio indikována opětovně, měl by být dodržen výše uvedený postup
dávkování a trvání léčby.
Bezpečnost adalimumabu u pediatrických pacientů s ložiskovou psoriázou byla hodnocena průměrně
13 měsíců.
Použití adalimumabu u dětí mladších než 4 roky není v této indikaci relevantní.
Přípravek Hulio je k dispozici v dalších silách a/nebo lékových formách v závislosti na individuálních
potřebách léčby.
Hidradenitis suppurativa u dospívajících
U dospívajících pacientů s HS nejsou k dispozici žádné klinické studie u adalimumabu. Dávkování
adalimumabu u těchto pacientů bylo stanoveno na základě farmakokinetického modelování a simulace
Doporučená dávka přípravku Hulio je 80 mg v týdnu 0 následovaná dávkou 40 mg podávanou každý
druhý týden od týdne 1 ve formě subkutánní injekce.
U dospívajících pacientů s nedostatečnou odpovědí na dávku 40 mg přípravku Hulio podávanou každé
dva týdny může být zváženo zvýšení dávky na 40 mg jednou týdně nebo 80 mg jednou za dva týdny.
Je-li to nutné, léčba antibiotiky může během léčby přípravkem Hulio pokračovat. Pacientům se během
léčby přípravkem Hulio doporučuje provádět denně lokální antiseptické ošetření na místech s HS
lézemi.
Pokračování léčby nad 12 týdnů by mělo být pečlivě zváženo u pacientů, u kterých během tohoto
období nedošlo k žádnému zlepšení.
Pokud je třeba léčbu přerušit, může být léčba přípravkem Hulio podle potřeby znovu zahájena.
Přínos a rizika nepřetržité dlouhodobé léčby mají být pravidelně přehodnocovány u dospělých v bodě 5.1
Použití adalimumabu u dětí mladších než 12 let není v této indikaci relevantní.
Přípravek Hulio je k dispozici v dalších silách a/nebo lékových formách v závislosti na individuálních
potřebách léčby.
Crohnova choroba u pediatrických pacientů
Doporučená dávka přípravku Hulio u pacientů s Crohnovou chorobou ve věku od 6 do 17 let vychází
z tělesné hmotnosti
Tabulka 4: Dávka přípravku Hulio u pediatrických pacientů s Crohnovou chorobou
Hmotnost
pacienta
Indukční dávka Udržovací
dávka od
týdne < 40 kg • 40 mg v týdnu 0 a 20 mg v týdnu
V případě, že je nutná rychlejší odpověď s vědomím, že
riziko nežádoucích účinků může být vyšší při použití vyšší
indukční dávky, může být použita následující dávka:
• 80 mg v týdnu 0 a 40 mg v týdnu 20 mg jednou
za dva týdny
≥ 40 kg • 80 mg v týdnu 0 a 40 mg v týdnu
V případě, že je nutná rychlejší odpověď s vědomím, že
riziko nežádoucích účinků může být vyšší při použití vyšší
indukční dávky, může být použita následující dávka:
• 160 mg v týdnu 0 a 80 mg v týdnu 40 mg jednou
za dva týdny
Pacienti s nedostatečnou odpovědí mohou mít přínos ze zvýšení dávkování:
• < 40 kg: 20 mg týdně
• ≥ 40 kg: 40 mg týdně nebo 80 mg jednou za dva týdny
Pokračování v léčbě je třeba pečlivě zvážit u pacientů, u nichž se nerozvine odpověď na léčbu do 12.
týdne.
Použití adalimumabu u dětí mladších než 6 let není v této indikaci relevantní.
Přípravek Hulio je k dispozici v dalších silách a/nebo lékových formách v závislosti na individuálních
potřebách léčby.
Ulcerózní kolitida u pediatrických pacientů
Doporučená dávka přípravku Hulio u pacientů ve věku 6 až 17 let s ulcerózní kolitidou vychází
z tělesné hmotnosti
Tabulka 5. Dávka přípravku Hulio u pediatrických pacientů s ulcerózní kolitidou
Hmotnost
pacienta Indukční dávka
Udržovací dávka
od týdne 4*
< 40 kg • 80 mg v týdnu 0 v jeden deninjekce 40 mg40 mg jednou za
dva týdny
≥ 40 kg • 160 mg v týdnu 0 v jednom dni nebo dvě injekce 40 mg denně ve dvou po
sobě jdoucích dnechdvě injekce 40 mg v jednom dni80 mg jednou za
dva týdny
* Pediatričtí pacienti, kteří dosáhnou během léčby přípravkem Hulio 18 let, by měli nadále používat
předepsanou udržovací dávku.
U pacientů, u kterých se během této doby neobjeví známky odpovědi, je třeba pečlivě zvážit
pokračování léčby nad rámec 8 týdnů.
Použití přípravku Hulio u dětí mladších než 6 let není v této indikaci relevantní.
Přípravek Hulio je k dispozici v dalších silách a/nebo lékových formách v závislosti na individuálních
potřebách léčby.
Uveitida u pediatrických pacientů
Doporučená dávka přípravku Hulio u pediatrických pacientů s uveitidou od 2 let vychází z tělesné
hmotnosti
U pediatrických pacientů s uveitidou nejsou k dispozici žádné zkušenosti s léčbou přípravkem Hulio
bez současné léčby methotrexátem.
Tabulka 6: Dávka přípravku Hulio u pediatrických pacientů s uveitidou
Hmotnost pacienta Režim dávkování
< 30 kg 20 mg jednou za dva týdny v kombinaci
s methotrexátem
≥ 30 kg 40 mg jednou za dva týdny v kombinaci
s methotrexátem
Při zahájení léčby přípravkem Hulio může být podána úvodní dávka 40 mg pacientům s tělesnou
hmotností < 30 kg nebo 80 mg pacientům s tělesnou hmotností ≥ 30 kg jeden týden před zahájením
udržovací léčby. Nejsou k dispozici žádné klinické údaje o použití úvodní dávky přípravku Hulio
u dětí ve věku < 6 let
Použití adalimumabu u dětí mladších než 2 let není v této indikaci relevantní.
Je doporučeno, aby byl každý rok vyhodnocen poměr přínosu a rizika pokračování dlouhodobé léčby
Přípravek Hulio je k dispozici v dalších silách a/nebo lékových formách v závislosti na individuálních
potřebách léčby.
Způsob podání
Přípravek Hulio se podává subkutánní injekcí. Podrobný návod k použití je uveden v příbalové
informaci.
Injekční lahvička o obsahu 40 mg je k dispozici k použití u pediatrických pacientů, kteří vyžadují
podání nižší než plné dávky 40 mg.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Aktivní tuberkulóza nebo jiné závažné infekce, jako je sepse a oportunní infekce
Středně těžké až těžké srdeční selhání
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Sledovatelnost
Z důvodu zlepšení sledovatelnosti biologických léčivých přípravků musí být přesně zaznamenáván
název a číslo šarže podaného přípravku.
Infekce
Pacienti užívající tumor nekrotizující faktor infekcím. Riziko rozvoje infekcí může stoupat při porušené funkci plic. Pacienti musí být proto pečlivě
sledováni z hlediska výskytu infekcí včetně tuberkulózy, a to před léčbou, během léčby i po ukončení
léčby adalimumabem. Vzhledem k tomu, že eliminace adalimumabu z organismu může trvat až čtyři
měsíce, sledování musí trvat po celou tuto dobu.
Léčba přípravkem Hulio nesmí být zahájena u pacientů s aktivní infekcí včetně chronické nebo
lokalizované infekce do té doby, než jsou tyto infekce terapeuticky zvládnuty. U pacientů, kteří přišli
do styku s tuberkulózou, a pacientů, kteří cestovali do oblastí s vysokým rizikem výskytu tuberkulózy
nebo endemických mykóz, jako například histoplasmóza, kokcidiomykóza, nebo blastomykóza, má
být zvážen poměr rizika a přínosu léčby přípravkem Hulio ještě před zahájením léčby oportunní infekce
Ti pacienti, u nichž dojde během léčby přípravkem Hulio k rozvoji nové infekce, musí být pečlivě
sledováni a podstoupit kompletní diagnostické vyšetření. Pokud u pacienta dojde k rozvoji nové
závažné infekce nebo sepse, podávání přípravku Hulio se přeruší a je nutno zahájit vhodnou
antimikrobiální či antifungální léčbu do doby, než je infekce terapeuticky zvládnuta. Lékaři musí být
opatrní při zvažování léčby adalimumabemu pacientů s anamnézou recidivující infekce nebo
u pacientů, jejichž celkový zdravotní stav k infekcím predisponuje, včetně těch, kteří současně užívají
imunosupresivnílečivé přípravky.
Závažné infekce
U pacientů léčených adalimumabem byly hlášeny závažné infekce, včetně sepse způsobené
bakteriemi, mykobakteriemi, invazivními plísněmi, parazity, viry či jiné oportunní infekce jako
například listerióza, legionelóza a pneumocystóza.
Jiné závažné infekce pozorované v klinických studiích zahrnují pneumonii, pyelonefritida, septickou
arthritis a septikémii. V souvislosti s těmito infekcemi byly hlášeny případy hospitalizace i fatálního
zakončení.
Tuberkulóza
U pacientů léčených adalimumabem byly hlášeny případy tuberkulózy včetně reaktivace i nového
vzniku infekce. Hlášení zahrnovala jak pulmonální, tak extrapulmonální tuberkulózu.
Před zahájením léčby přípravkem Hulio musí být všichni pacienti vyšetřeni na přítomnost aktivní či
inaktivní anamnézy pacienta cílené na výskyt tuberkulózy v minulosti, či na možné dřívější kontakty s osobami
s aktivní tuberkulózou a na dřívější a/nebo současnou imunosupresivní léčbu. U všech pacientů musí
být provedena příslušná orientační vyšetření přičemž se lze řídit místními doporučeními. Doporučuje se, aby provedení těchto testů a jejich
výsledky byly zaznamenány v informační kartě pacienta. Předepisujícím lékařům připomínáme riziko
falešně negativních výsledků kožního tuberkulinového testu, a to zejména u těžce nemocných nebo
pacientů se sníženou imunitní odpovědí.
Léčba přípravkem Hulio nesmí být zahájena u pacientů s diagnostikovanou aktivní tuberkulózou bod 4.3
Ve všech níže popsaných situacích by měl být velmi pečlivě posouzen poměr přínosu a rizika léčby.
Jestliže existuje podezření na latentní tuberkulózu, je třeba uvědomit lékaře, jež má zkušenosti
s léčbou tuberkulózy.
V případě diagnózy latentní tuberkulózy musí být odpovídající profylaktická antituberkulózní léčba
započata ještě před zahájením léčby přípravkem Hulio a musí být v souladu s místními doporučeními.
Použití profylaktické antituberkulózní léčby je třeba zvážit před zahájením léčby přípravkem Hulio
také u pacientů, u kterých se, i přes negativní testy na tuberkulózu, vyskytují závažné nebo významné
rizikové faktory pro její rozvoj nebo mají dřívější anamnézu latentní či aktivní tuberkulózy a nelze
u nich zaručit adekvátní postup léčby.
U pacientů léčených adalimumabem se i přes profylaktickou léčbu tuberkulózy objevily případy
reaktivace tuberkulózy. U některých pacientů, kteří byli v minulosti úspěšně léčeni na aktivní
tuberkulózu, se během léčby adalimumabem znovu rozvinula aktivní tuberkulóza.
Pacienty je třeba poučit, aby vyhledali lékaře, pokud se objeví během léčby přípravkem Hulio nebo po
jejím ukončení příznaky suspektní pro tuberkulózu úbytek, mírně zvýšená teplota, malátnost
Jiné oportunní infekce
U pacientů léčených adalimumabem byly hlášeny oportunní infekce, včetně invazivních fungálních
infekcí. Tyto infekce nebyly u pacientů užívajících TNF-antagonisty vždy rozpoznány, což mělo za
následek opožděné nasazení vhodné léčby a v některých případech vedlo až k fatálnímu zakončení.
U pacientů, u nichž se rozvinou známky a příznaky, jako je horečka, malátnost, úbytek hmotnosti,
pocení, kašel, dyspnoe a/nebo plicní infiltráty či jiné závažné systémové onemocnění s nebo bez
doprovodného šoku, je třeba pomýšlet na možnost invazivní plísňové infekce; používání přípravku
Hulio by mělo být ihned přerušeno. Diagnóza onemocnění a zahájení empirické antifungální terapie
u těchto pacientů má být učiněno po konzultaci s lékařem, který má zkušenost s léčbou pacientů
s invazivními plísňovými infekcemi.
Reaktivace hepatitis B
Reaktivace hepatitis B se objevila u těch pacientů, užívajících TNF-antagonisty včetně adalimumabu,
kteří jsou chronickými nositeli tohoto viru fatální. Pacienti by měli být testováni na přítomnost možné nákazy HBV ještě před započetím léčby
adalimumabem. Pacientům, u kterých byl test na infekci hepatitis B pozitivní, je třeba doporučit, aby
vyhledali pomoc lékaře, který má zkušenosti s léčbou hepatitis B.
Nositelé HBV, kteří vyžadují léčbu přípravkem Hulio, musí být v průběhu léčby a několik dalších
měsíců po jejím ukončení pečlivě sledováni z hlediska výskytu známek či projevů aktivní HBV
infekce. Adekvátní údaje, vypovídající o léčbě pacientů, nositelů HBV, kombinací TNF-antagonisty
a antivirotika z důvodu zabránění reaktivace HBV, nejsou k dispozici. U pacientů, u kterých dojde
k rozvoji HBV reaktivace, musí být přípravek Hulio vysazen a je třeba zahájit účinnou antivirovou
terapii a další podpůrnou léčbu.
Neurologické příhody
V souvislosti s podáváním antagonistů TNF včetně adalimumabu se vzácně vyskytly případy nového
vzniku nebo exacerbace klinických symptomů a/nebo radiografického průkazu demyelinizačního
onemocnění centrálního nervového systému, včetně roztroušené sklerózy a optické neuritidy
a periferního nervového systému, včetně Guillain-Barré syndromu. Předepisující lékaři by měli
s opatrností zvážit použití adalimumabuu pacientů s preexistujícími nebo v nedávné době vzniklými
demyelinizačními poruchami centrálního nebo periferního nervového systému; pokud se některá
z uvedených poruch objeví, je třeba zvážit vysazení přípravku Hulio. Je známo, že existuje spojení
mezi intermediální uveitidou a demyelinizačními poruchami centrálního nervového systému.
U pacientů s neinfekční intermediální uveitidou je třeba před zahájením terapie přípravkem Hulio
a pravidelně během léčby provádět neurologické vyšetření k posouzení preexistujících nebo
vyvíjejících se demyelinizačních poruch centrálního nervového systému.
Alergické reakce
Při podávání adalimumabu v klinických studiích byly závažné alergické reakce, spojené s jeho
podáním, pozorovány pouze vzácně. V klinických studiích s adalimumabem se občas vyskytly
nezávažné alergické reakce. Hlášení z praxe uvádějí výskyt závažných alergických reakcí, včetně
anafylaxe, po podání adalimumabu. Pokud se objeví anafylaktická reakce nebo jiná závažná alergická
reakce, musí být ihned ukončeno podávání přípravku Hulio a zahájená příslušná léčba.
Imunosuprese
Ve studii u 64 pacientů s revmatoidní artritidou, kteří byli léčeni adalimumabem, nebylo prokázáno
snížení hypersenzitivity opožděného typu, snížení hladin imunoglobulinů nebo změna v počtu
efektorových T, B a NK buněk, monocytů/makrofágů a neutrofilů.
Maligní onemocnění a lymfoproliferativní poruchy
V kontrolovaných částech klinických studií s antagonisty TNF bylo u pacientů léčených antagonisty
TNF pozorováno v porovnání s kontrolní skupinou pacientů více případů malignit včetně lymfomů.
Jejich výskyt byl však vzácný. V postmarketingovém období byly u pacientů léčených TNF-
antagonisty hlášeny případy leukémie. U pacientů s revmatoidní artritidou s dlouhodobým vysoce
aktivním zánětlivým onemocněním existuje zvýšené riziko vzniku lymfomu a leukémie, což
komplikuje odhad rizika. Podle současného stavu znalostí nelze u pacientů léčených antagonisty TNF
vyloučit možné riziko rozvoje lymfomů, leukémie a jiných maligních onemocnění.
V postmarketingovém období byly u dětí, dospívajících a mladých dospělých TNF-antagonisty některé byly fatální. Přibližně polovina případů byly lymfomy. Jiné případy představovaly různé druhy
malignit a zahrnovaly vzácné malignity, které jsou obvykle spojeny s imunosupresí. Riziko rozvoje
malignit u dětí a dospívajících léčených TNF-antagonisty nelze vyloučit.
Z postmarketingové praxe u pacientů léčených adalimumabem byly hlášeny vzácné případy
hepatosplenického T-buněčného lymfomu. Tento vzácný typ T-buněčného lymfomu se vyznačuje
velmi agresivním průběhem onemocnění a je obvykle fatální. Některé z těchto T-buněčných lymfomů,
spojované s adalimumabem, se vyskytly u mladých pacientů léčených současně azathioprinem nebo
6-merkaptopurinem pro zánětlivé střevní onemocnění. Možné riziko kombinace azathioprinu nebo
6-merkaptopurinu a adalimumabu je třeba pečlivě zvážit. Riziko rozvoje hepatosplenického
T-buněčného lymfomu nelze u pacientů léčených přípravkem Hulio vyloučit
Nebyly provedeny žádné studie u pacientů s anamnézou maligního onemocnění nebo v případech, kde
by léčba adalimumabem dále pokračovala i u pacientů, u kterých došlo k rozvoji maligního
onemocnění. Je proto zapotřebí ještě větší opatrnost při úvaze o léčbě adalimumabem u těchto pacientů
Všechny pacienty, zvláště pacienty s anamnézou rozsáhlé imunosupresivní léčby nebo pacienty
s psoriázou, kteří byli v minulosti léčeni psoralenem + ultrafialovým zářením A vyšetřit na přítomnost nemelanomového kožního karcinomu ještě před a během léčby přípravkem
Hulio. U pacientů užívajících TNF-antagonisty, včetně přípravku Hulio, byl také hlášen výskyt
melanomu a karcinomu z Merkellových buněk
V ověřovací klinické studii, zkoumající užívání jiného antagonisty TNF, infliximabu, u pacientů se
středně těžkou až těžkou chronickou obstrukční chorobou plicní infliximabem pozorováno více malignit, převážně plic, hlavy a krku v porovnání s kontrolní skupinou
pacientů. Všichni pacienti byli v minulosti těžcí kuřáci. Z tohoto důvodu je zapotřebí opatrnosti při
užívání jakéhokoli TNF-antagonisty u pacientů s CHOPN, stejně jako u pacientů s vyšším rizikem
vzniku malignit v důsledku jejich těžkého kuřáctví.
Podle současných údajů není známo, zda léčba adalimumabem ovlivňuje riziko vzniku dysplázie nebo
kolorektálního karcinomu. Všichni pacienti s ulcerózní kolitidou, u nichž existuje riziko pro vznik
dysplázie nebo kolorektálního karcinomu primární sklerotizující cholangitidoukarcinom, by měli být vyšetřeni na možný rozvoj dysplázie nebo kolorektálního karcinomu ještě před
zahájením léčby a dále v pravidelných intervalech v jejím průběhu. Toto vyšetření má, v souladu
s místními požadavky, zahrnovat kolonoskopii a biopsii.
Hematologické reakce
Při užívání antagonistů TNF byly vzácně hlášeny případy pancytopenie včetně aplastické anémie.
U adalimumabu byly hlášeny nežádoucí příhody v oblasti hematologického systému, včetně
medicínsky významné cytopenie doporučit, aby ihned vyhledali lékařskou pomoc, pokud se při léčbě adalimumabemvyvinou příznaky
a projevy podezřelé z krevní dyskrasie
U pacientů s potvrzenými významnými hematologickými abnormalitami je nutné zvážit vysazení
léčby přípravkem Hulio.
Očkování
Obdobná protilátková odpověď na standardní 23složkovou pneumokokovou vakcínu a třísložkovou
virovou vakcínu proti chřipce byla pozorována ve studii s 226 dospělými subjekty s revmatoidní
artritidou, které byly léčeny adalimumabem nebo placebem. Nejsou k dispozici žádné údaje, týkající
se sekundárního přenosu infekce v důsledku živé vakcíny u pacientů léčených adalimumabem.
Doporučuje se, aby pediatričtí pacienti absolvovali pokud možno všechna doporučená očkování
v souladu se současnými vakcinačními směrnicemi ještě před zahájením léčby adalimumabem.
Pacienti léčení adalimumabem mohou být souběžně očkováni, s výjimkou očkování živými vakcínami.
Podávání živých vakcín vystaveny in utero, a to po dobu 5 měsíců od poslední dávky adalimumabu, jež byla matce během
těhotenství podána.
Městnavé srdeční selhání
V klinické studii s jiným antagonistou TNF bylo pozorováno zhoršení městnavého srdečního selhání
a zvýšení mortality na městnavé srdeční selhání. Případy zhoršení městnavého srdečního selhání byly
rovněž popsány u pacientů léčených adalimumabem. U pacientů s mírným srdečním selháním
u středně těžkého až těžkého srdečního selhání nebo zhoršení příznaků městnavého srdečního selhání, musí být léčba přípravkem Hulio ukončena.
Autoimunitní procesy
Léčba přípravkem Hulio může vést ke tvorbě autoimunitních protilátek. Dopad dlouhodobé léčby
adalimumabem na rozvoj autoimunitních onemocnění není znám. Jestliže se u pacienta v souvislosti
s léčbou přípravkem Hulio vyvinou symptomy, svědčící pro lupus-like syndrom a má-li pozitivní
protilátky proti dvoušroubovici DNA, pak u něj léčba přípravkem Hulio nesmí dále pokračovat bod 4.8
Současné podávání biologických DMARDs nebo antagonistů TNF
V klinických studiích sledujících současné podávání anakinry a dalšího antagonisty TNF –
etanerceptu, byly pozorovány závažné infekce, přičemž nebyl zjištěn žádný další klinický přínos
v porovnání s monoterapií etanerceptem. Vzhledem k původu nežádoucích účinků pozorovaných při
kombinované léčbě etanerceptem a anakinrou se mohou vyskytnout obdobné toxické projevy při
podávání kombinace anakinry a jiných antagonistů TNF. Proto se nedoporučuje používat kombinaci
adalimumabu a anakinry
Současné používání adalimumabu spolu s jinými biologickými DMARDs nebo jinými antagonisty TNF se nedoporučuje na základě možného zvýšení rizika infekcí včetně
závažných infekcí, ale i možných farmakologických interakcí
Chirurgické výkony
U pacientů léčených adalimumabem existují jen omezené zkušenosti týkající se bezpečnosti přípravku
v souvislosti s chirurgickými výkony. Při plánování chirurgického výkonu je třeba vzít v úvahu dlouhý
poločas adalimumabu. Pacient, u kterého je nutná operace během léčby adalimumabem, musí být
pečlivě sledován z hlediska vzniku infekcí a musí být provedena příslušná opatření. U pacientů
léčených adalimumabem, u kterých byla provedena artroplastika, existují jen omezené zkušenosti
týkající se bezpečnosti přípravku.
Obstrukce tenkého střeva
Selhání odpovědi na léčbu u Crohnovy choroby může signalizovat výskyt fixované fibrotické striktury,
která si může vyžádat chirurgickou léčbu. Dostupné údaje naznačují, že adalimumab nezhoršuje ani
nezpůsobuje striktury.
Starší pacienti
Frekvence závažných infekcí u pacientů ve věku nad 65 let vyšší než u pacientů ve věku do 65 let léčbě starších pacientů je zapotřebí věnovat obzvláštní pozornost riziku vzniku infekcí.
Pediatrická populace
Viz očkování výše.
Pomocné látky se známým účinkem
Sorbitol
Tento léčivý přípravek obsahuje sorbitol nemá být podán tento léčivý přípravek.
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku v podstatě „bez sodíku“.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Adalimumab byl studován u pacientů s revmatoidní artritidou polyartikulární juvenilní idiopatickou
artritidou a psoriatickou artritidou, u kterých byl podáván v monoterapii nebo v kombinaci
s methotrexátem. Při podávání adalimumabu v kombinaci s methotrexátem byla v porovnání
s monoterapií tvorba protilátek nižší. Podávání adalimumabu bez methotrexátu vedlo ke zvýšené
tvorbě protilátek, zvýšené clearance a snížené účinnosti adalimumabu
Kombinovat adalimumab s anakinrou se nedoporučuje
Kombinovat adalimumab s abataceptem se nedoporučuje
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Ženy ve fertilním věku
Ženy ve fertilním věku mají zvážit použití vhodné antikoncepce k prevenci těhotenství a pokračovat
v jejím užívání po dobu nejméně pěti měsíců po posledním podání přípravku Hulio.
Těhotenství
Z velkého počtu k porodům živých dětí u žen léčených adalimumabem, z nichž více než 1 500 bylo léčeno
adalimumabem v 1. trimestru, nevyplývá zvýšené riziko vrozených malformací u novorozence.
Do prospektivního kohortového registru bylo zařazeno 257 žen s revmatoidní artritidou Crohnovou chorobou nebo CD neléčených adalimumabem. Primárním cílovým parametrem byla prevalence vrozených vad.
Míra těhotenství ukončená alespoň jedním porodem živého dítěte s významnou vrozenou vadou byla
6/69 OR 1,31, 95% CI 0,38–4,52
u neléčených žen s CD rozdíly při výchozím stavucílovými parametry porod s vážnými nebo oportunními infekcemiléčenými adalimumabem a neléčenými ženami, a zároveň nebyly hlášeny žádné porody mrtvého plodu
nebo maligní stavy. Interpretace údajů může být ovlivněna metodologickými limity studie, včetně
malé velikosti sledovaného souboru pacientek a nerandomizovaného designu studie.
Ve vývojové toxikologické studii prováděné na opicích nebyly zjištěny známky toxicity u matek,
embryotoxicity či teratogenity. Preklinická data o účinku adalimumabu na postnatální toxicitu nejsou
k dispozici
Adalimumab podávaný v těhotenství může vzhledem k inhibici TNFα ovlivnit normální
imunologickou odpověď u novorozenců.
Adalimumab má být podáván během těhotenství pouze tehdy, pokud je to nezbytně nutné.
Adalimumab může přecházet přes placentu do séra dětí narozeným matkám, které byly v těhotenství
adalimumabem léčeny. V důsledku toho mohou být tyto děti náchylnější k infekcím. Podávání živých
vakcín dobu 5 měsíců po poslední injekci adalimumabu, kterou matka v průběhu těhotenství dostala.
Kojení
Z omezených do mateřského mléka ve velmi nízkých koncentracích s přítomností adalimumabu v mateřském mléce
v koncentracích od 0,1 % do 1 % sérové hladiny matky. Při perorálním podávání proteinů
imunoglobulinu G probíhá jejich proteolýza ve střevech a jejich biologická dostupnost je nízká.
Nepředpokládá se žádný vliv na kojené novorozence/kojence. Proto lze přípravek Hulio podávat
během kojení.
Fertilita
Preklinické studie zaměřené na vliv adalimumabu na fertilitu nejsou k dispozici.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Přípravek Hulio může mít mírný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Po použití přípravku Hulio
se může objevit vertigo a zrakové poruchy
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrnný bezpečnostní profil
Adalimumab byl hodnocen u 9 506 pacientů v kontrolovaných a otevřených pivotních studiích po
dobu až 60 měsíců nebo déle. Tyto studie zahrnovaly pacienty s revmatoidní artritidou s krátkým
a dlouhým trváním, pacienty s juvenilní idiopatickou artritidou artritidou a entezopatickou artritidouspondylitidou a axiální spondylartritidou bez radiologického průkazu anklozující spondylitidy psoriatickou artritidou, pacienty s Crohnovou chorobou, ulcerózní kolitidou, psoriázou a pacienty
s hidradenitis suppurativa a uveitidou. Pivotní kontrolované studie zahrnovaly 6 089 pacientů léčených
adalimumabem a 3 801 pacientů, kteří v kontrolovaném období studií dostávali placebo nebo aktivní
srovnávací lék.
Podíl pacientů, kteří předčasně ukončili léčbu pro nežádoucí účinky ve dvojitě zaslepené kontrolované
části klíčových studií, byl 5,9 % pacientů léčených adalimumabem a 5,4 % u pacientů užívajících
kontrolní léčbu.
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou infekce dýchacích cest a sinusitidaotoky
U adalimumabu byly hlášeny závažné nežádoucí účinky. TNF antagonisté, jako například
adalimumab, ovlivňují imunitní systém a jejich užití může ovlivňovat schopnost obranyschopnosti
organismu vůči infekci a rakovinnému bujení.
U adalimumabu byly také hlášeny fatální a život ohrožující infekce a TBCbuněčného lymfomu
Byly také hlášeny závažné hematologické, neurologické a autoimunní reakce. Tyto zahrnují vzácně se
vyskytující případy pancytopenie, aplastické anémie, centrálních a periferních demyelinizačních
chorob, případy lupus erythematodes a stavů podobných lupusu a Stevensův-Johnsonův syndrom.
Pediatrická populace
Obecně byly nežádoucí účinky u pediatrických pacientů, pokud jde o typ a četnost výskytu, podobné
těm, které byly pozorovány u dospělých pacientů.
Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Následující výčet nežádoucích účinků je založen na zkušenosti z klinických studií a z období
postmarketingu, účinky jsou seřazeny podle tříd orgánových systémů a frekvence výskytu v tabulce níže: velmi časté jsou nežádoucí účinky řazeny podle klesající závažnosti. Jsou zde zahrnuty účinky, které se, napříč
jednotlivými indikacemi, vyskytovaly s nejvyšší frekvencí. Hvězdička orgánových systémů v bodech 4.3, 4.4 a 4.8.
Tabulka 7: Nežádoucí účinky
Třídy orgánových
systémů
Frekvence Nežádoucí účinek
Infekce a infestace* Velmi časté Infekce dýchacích cest a dolních cest dýchacích, pneumonie, sinusitidy,
faryngitidy, nazofaryngitidy a pneumonie
vyvolané herpetickými viry
Časté Systémové infekce a chřipkystřevní infekce infekce kůže a měkkých tkání celulitidy, impetiga, nekrotizující fasciitidy
a herpes zosterušní infekce,
orální infekce herpes a zubních infekcíinfekce reprodukčního systému vulvovaginální mykotické infekceinfekce močových cest mykotické infekce,
kloubní infekce
Méně časté Neurologické infekce oportunní infekce a tuberkulóza kokcidiomykózy, histoplasmózy a infekcí
způsobených mycobacterium avium complexbakteriální infekce, oční infekce,
divertikulitida1
Novotvary benigní,
maligní a blíže neurčené
a polypyČasté Karcinom kůže vyjma melanomu bazocelulárního karcinomu a spinocelulárního
karcinomubenigní neoplázie
Méně časté Lymfom**,
novotvary solidních orgánů prsu, plicní neoplázie a neoplázie štítné žlázymelanom**
Vzácné Leukémie1
Není známo Hepatosplenický T-buněčný lymfom1karcinom z Merkelových buněk karcinom kůžeKaposiho sarkom
Třídy orgánových
systémů
Frekvence Nežádoucí účinek
Poruchy krve
a lymfatického systému*
Velmi časté Leukopenie a agranulocytózyanémie
Časté Leukocytóza,
trombocytopenie
Méně časté Idiopatická trombocytopenická purpura
Vzácné Pancytopenie
Poruchy imunitního
systému*
Časté Hypersenzitivita,
alergie
Méně časté Sarkoidóza1vaskulitida
Vzácné Anafylaxe1
Poruchy metabolismu
a výživy
Velmi časté Lipidy zvýšené
Časté Hypokalemie,
zvýšení kyseliny močové,
abnormální hladina sodíku v krvi,
hypokalcemie,
hyperglykemie,
hypofosfatemie,
dehydratace
Psychiatrické poruchy Časté Alterace nálady úzkost,
nespavost
Poruchy nervového
systému*
Velmi časté Bolest hlavy
Časté Parestezie migréna,
útlak nervových kořenů
Méně časté Cévní mozková příhoda1třes,
neuropatie
Vzácné Roztroušená skleróza,
demyelinizačních poruchy neuritida, Guillain-Barré syndrom
Třídy orgánových
systémů
Frekvence Nežádoucí účinek
Poruchy oka Časté Poruchy zraku,
konjunktivitida,
blefaritida,
otoky oka
Méně časté Diplopie
Poruchy ucha a labyrintu Časté Vertigo
Méně časté Ztráta sluchu,
tinnitus
Srdeční poruchy* Časté Tachykardie
Méně časté Infarkt myokardu1arytmie,
městnavé srdeční selhání
Vzácné Srdeční zástava
Cévní poruchy Časté Hypertenze,
zrudnutí,
hematomy
Méně časté Aneurysma aorty,
cévní arteriální okluze,
tromboflebitida
Respirační, hrudní
a mediastinální poruchy*
Časté Astma,
dyspnoe,
kašel
Méně časté Plicní embolie1intersticiální plicní choroba,
chronická obstrukční plicní nemoc,
pneumonitida,
pleurální výpotek1
Vzácné Plicní fibróza1
Třídy orgánových
systémů
Frekvence Nežádoucí účinek
Gastrointestinální
poruchy
Velmi časté Bolest břicha,
nauzea a zvracení
Časté Gastrointestinální krvácení,
dyspepsie,
gastroezofageální refluxní choroba,
sicca syndrom
Méně časté Pankreatitida,
dysfagie,
edém obličeje
Vzácné Perforace střeva1
Poruchy jater
a žlučových cest*
Velmi časté Zvýšené jaterní enzymy
Méně časté Cholecystitida a cholelitiáza,
steatóza jater,
zvýšení bilirubinu
Vzácné Hepatitida,
reaktivace hepatitidy B1autoimunitní hepatitida1
Není známo Selhání jater1
Poruchy kůže a podkožní
tkáně
Velmi časté vyrážka
Časté Nový výskyt nebo zhoršení psoriázy palmoplantární pustulózní psoriázyukopřivka,
tvorba modřin dermatitida ozlomení nehtu,
hyperhidróza,
alopecie1pruritus
Méně časté Noční pocení,
zjizvení
Vzácné Erythema multiforme1Stevensův-Johnsonův syndrom1angioedém1kožní vaskulitida1lichenoidní kožní reakce1
Není známo Zhoršující se stávající známky dermatomyozitidy1
Třídy orgánových
systémů
Frekvence Nežádoucí účinek
Poruchy svalové
a kosterní soustavy
a pojivové tkáně
Velmi časté Muskuloskeletální bolest
Časté Svalové spasmy kreatinfosfokinázy v krvi
Méně časté Rhabdomyolýza,
systémový lupus erythematodes
Vzácné Lupus-like syndrom1
Poruchy ledvin
a močových cest
Časté Poškození ledvin,
hematurie
Méně časté Nokturie
Poruchy reprodukčního
systému a prsu
Méně časté Erektilní dysfunkce
Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace*
Velmi časté Reakce v místě injekce vpichu injekce
Časté Bolest na hrudi,
edém,
pyrexie1
Méně časté Zánět
Vyšetření* Časté Poruchy koagulace a krvácení aktivovaného parciálního tromboplastinového
časupozitivní test autoprotilátek dvoušroubovici DNAzvýšení laktátdehydrogenázy v krvi
Není známo Zvýšení tělesné hmotnosti2Poranění, otravy
a procedurální
komplikace
Časté Poruchy hojení
* další informace lze nalézt na jiných místech textu, v bodech 4.3, 4.4 a 4.** včetně otevřené fáze prodloužených studií
120,3 do 1,0 kg v indikacích pro dospělé v porovnání s během léčby po dobu 4–6 měsíců. Zvýšení tělesné hmotnosti o –6 kg bylo pozorováno rovněž
v dlouhodobých prodloužených studiích, které nezahrnovaly kontrolní skupinu, s průměrnou
expozicí přípravku přibližně 1–2 roky, zejména u pacientů s Crohnovou chorobou a ulcerózní
kolitidou. Mechanismus tohoto účinku není jasný, mohl by však souviset s protizánětlivým
účinkem adalimumabu.
Hidradenitis suppurativa
Bezpečnostní profil u pacientů s hidradenitis suppurativa léčených adalimumabem jednou týdně byl
v souladu se známým bezpečnostním profilem adalimumabu.
Uveitida
Bezpečnostní profil u pacientů s uveitidou léčených adalimumabem jednou za dva týdny byl v souladu
se známým bezpečnostním profilem adalimumabu.
Popis vybraných nežádoucích účinků
Reakce v místě injekčního vpichu
V klíčových kontrolovaných studiích se u 12,9 % dětských a dospělých pacientů léčených
adalimumabem vyvinuly reakce v místě vpichu v porovnání se 7,2 % pacientů léčených placebem nebo aktivní kontrolou. Reakce v místě injekčního
vpichu nevyžadovaly přerušení podávání léčivého přípravku.
Infekce
V klíčových kontrolovaných studiích se u dětských a dospělých pacientů léčených adalimumabem
vyskytla infekce ve frekvenci 1,51 a u pacientů léčených placebem nebo aktivní kontrolou ve
frekvenci 1,46 případů na pacienta léčeného po dobu jednoho roku především o nazofaryngitidu, infekci horních cest dýchacích a sinusitidu. Většina pacientů
pokračovala po vyléčení infekce v léčbě adalimumabem.
Výskyt závažných infekcí u pacientů léčených adalimumabem činil 0,04 případů/pacient/rok
a u pacientů léčených placebem nebo aktivní kontrolou 0,03 případů/pacient/rok.
V kontrolovaných a otevřených studiích u dospělých i pediatrických pacientů s adalimumabem byly
hlášeny závažné infekce mimoplicní histoplasmóza, blastomykóza, kokcidiomykóza, pneumocystóza, kandidóza, aspergilóza
a listeriózaa mohlo se jednat o opětovné vzplanutí latentního onemocnění.
Maligní onemocnění a lymfoproliferativní poruchy
Ve studiích s adalimumabem nebyly u 249 pediatrických pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou
malignity při expozici odpovídající 655,6 pacientorokům léčby. Žádné malignity nebyly navíc
pozorovány ani u 192 pediatrických pacientů při expozici 498,1 pacientoroků léčby v průběhu studií
s adalimumabem, zaměřených na pediatrické pacienty s Crohnovou chorobou. Žádné malignity nebyly
pozorovány u 77 pediatrických pacientů při expozici 80,0 pacientoroků léčby v průběhu studie
s adalimumabem u pediatrických pacientů s chronickou ložiskovou psoriázou. Žádné malignity nebyly
pozorovány u 93 pediatrických pacientů při expozici 65,3 pacientoroků léčby v průběhu studie
s adalimumabem u pediatrických pacientů s ulcerózní kolitidou. U 60 pediatrických pacientů
s expozicí 58,4 pacientoroků nebyly pozorovány žádné malignity během klinického hodnocení
s adalimumabem u pediatrických pacientů s uveitidou.
V průběhu kontrolovaného období klíčových klinických studií u dospělých pacientů s adalimumabem,
v trvání nejméně 12 týdnů, byly u pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní revmatoidní artritidou,
ankylozující spondylitidou, axiální spondylartritidou bez radiologického průkazu AS, psoriatickou
artritidou, psoriázou, hidradenitis suppurativa, Crohnovou chorobou, ulcerózní kolitidou a uveitidou
pozorovány případy malignit jiného druhu, než jsou lymfomy či nemelanomový karcinom kůže,
s četností výskytu 6,8 v porovnání s četností jejich výskytu 6,3 Skupina s adalimumabem zahrnovala 5 291 pacientů a 3 444 pacientů bylo v kontrolní skupině
kontrolou
byla 8,8 000 pacientoroků v kontrolní skupině. Z těchto kožních karcinomů se spinocelulární karcinom
vyskytoval s četností 2,7 léčených adalimumabem a 0,6 výskytu lymfomů léčených adalimumabem a 0,6
Když se zkombinují kontrolovaná období těchto studií a probíhající a ukončené otevřené rozšířené
fáze studií s mediánem délky trvání přibližně 3,3 roku, zahrnující 6 427 pacientů a více než 26 pacientoroků léčby, pak pozorovaná četnost výskytu malignit jiného typu, než jsou lymfomy
a nemelanomové karcinomy kůže, činí přibližně 8,5 na 1 000 pacientoroků. Pozorovaná četnost
výskytu nemelanomového typu kožního karcinomu činí přibližně 9,6 na 1 000 pacientoroků
a pozorovaná četnost lymfomů je přibližně 1,3 na 1 000 pacientoroků.
Ve sledování po uvedení přípravku na trh v období od ledna 2003 do prosince 2010, a to především
u pacientů s revmatoidní artritidou, činil výskyt všech hlášených malignit přibližně 2,7 na 1 pacientoroků léčby. Hlášená četnost výskytu u kožního karcinomu nemelanomového typu činila
přibližně 0,2 a u lymfomů přibližně 0,3 na 1 000 pacientoroků léčby
U pacientů léčených adalimumabem byly hlášeny vzácné postmarketingové případy
hepatosplenického T-buněčného lymfomu
Autoprotilátky
U pacientů bylo prováděno vyšetření na autoprotilátky v různých časových intervalech studií I–
V s revmatoidní artritidou. V těchto studiích byly u 11,9 % pacientů léčených adalimumabem
a u 8,1 % pacientů léčených placebem a aktivní kontrolou, kteří měli negativní výchozí titry
antinukleárních protilátek, zjištěny pozitivní titry v týdnu 24 léčby. U dvou pacientů z 3 nemocných léčených adalimumabem ve všech studiích s revmatoidní a psoriatickou artritidou došlo
k rozvoji klinických příznaků naznačujících možnost nového vzniku syndromu podobnému lupusu. Po
vysazení léčby došlo u těchto pacientů ke zlepšení. U žádného pacienta nedošlo k rozvoji lupózní
nefritidy či symptomů postižení centrálního nervového systému.
Hepatobiliární poruchy
V kontrolovaných klinických studiích fáze 3 s adalimumabem, zaměřených na revmatoidní artritidu
a psoriatickou artritidu, se po sledovanou dobu trvání v rozmezí od 4 do 104 týdnů objevilo zvýšení
ALT ≥ 3 × ULN u 3,7 % pacientů léčených adalimumabem a u 1,6 % pacientů léčených kontrolním
přípravkem.
V kontrolovaných klinických studiích fáze 3 s adalimumabem u pacientů s polyartikulární juvenilní
idiopatickou artritidou ve věku od 4 do 17 let a entezopatickou artritidou ve věku 6 až 17 let se
objevilo zvýšení ALT ≥ 3 × ULN u 6,1 % pacientů léčených adalimumabem a u 1,3 % pacientů
léčených v kontrolní skupině. Ve většině případů se zvýšení ALT vyskytlo při současném podávání
methotrexátu. Žádné zvýšení ALT ≥ 3 × ULN se nevyskytlo ve fázi 3 klinické studie s adalimumabem
u pacientů s polyartikulární juvenilní idiopatickou artritidou ve věku 2 až < 4 let.
V kontrolovaných klinických studiích fáze 3 s adalimumabem u pacientů s Crohnovou chorobou
a ulcerózní kolitidou se po sledovanou dobu trvání v rozmezí od 4 do 52 týdnů objevilo zvýšení ALT
≥ 3 × ULN u 0,9 % pacientů léčených adalimumabem a u 0,9 % pacientů léčených kontrolním
přípravkem.
V klinické studii fáze 3 s adalimumabem u pediatrických pacientů s Crohnovou chorobou, která
hodnotila účinnost a bezpečnost dvou udržovacích dávkovacích režimů upravených dle hmotnosti po
hmotnostně upravené indukční léčbě do 52 týdnů léčby, se objevilo zvýšení ALT ≥ 3 × ULN u 2,6 %
V kontrolovaných klinických studiích fáze 3 s adalimumabem u pacientů s ložiskovou psoriázou se po
sledovanou dobu trvání v rozmezí od 12 do 24 týdnů objevilo zvýšení ALT ≥ 3 × ULN u 1,8 %
pacientů léčených adalimumabem a u 1,8 % pacientů léčených kontrolním přípravkem.
Žádné zvýšení ALT ≥ 3 × ULN se nevyskytlo v klinické studii fáze 3 s adalimumabem u pediatrických
pacientů s ložiskovou psoriázou.
V kontrolovaných klinických studiích s adalimumabem v týdnu 2, následované 40 mg jednou týdně počínaje týdnem 4se sledovanou dobou trvání v rozmezí od 12 do 16 týdnů se objevilo zvýšení ALT ≥ 3 × ULN u 0,3 %
pacientů léčených adalimumabem a u 0,6 % pacientů léčených kontrolním přípravkem.
V kontrolovaných klinických studiích s adalimumabem 40 mg jednou za dva týdny počínaje týdnem 1dobu 80 týdnů se střední expozicí 166,5 dne v případě terapie adalimumabem a 105,0 dne v případě
terapie kontrolním přípravkem objevilo zvýšení ALT ≥ 3 × ULN u 2,4 % pacientů léčených
adalimumabem a u 2,4 % pacientů léčených kontrolním přípravkem.
V kontrolované klinické studii fáze 3 s adalimumabem u pediatrických pacientů s ulcerózní kolitidou
jednou za dva týdny v týdnech 0 a 1, a 1,2 mg/kg 2,4 mg/kg 80 mg
V klinických studiích napříč všemi indikacemi byli pacienti se zvýšeným ALT asymptomatičtí a ve
většině případů bylo zvýšení ALT přechodné a vymizelo s pokračováním léčby. Nicméně po uvedení
přípravku na trh byly u pacientů, jimž byl podáván adalimumab, hlášeny případy selhání jater, stejně
jako případy méně závažných poruch jater, které mohou selhání jater předcházet, jako je hepatitida,
včetně autoimunní hepatitidy.
Současná léčba azathioprinem/6-merkaptopurinem
Ve studiích s Crohnovou chorobou byla u dospělých pacientů léčených kombinací adalimumabu spolu
s azathioprinem/6-merkaptopurinem pozorována vyšší incidence malignit a závažných nežádoucích
účinků souvisejících s infekcemi v porovnání s pacienty, kteří byli léčeni pouze adalimumabem.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.
4.9 Předávkování
V klinických studiích nebyla pozorována toxicita omezující dávku léku. Nejvyšší hodnocenou dávkou
bylo opakované intravenózní podávání 10 mg/kg, což je přibližně 15násobek doporučené dávky.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Imunosupresiva, Inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru alfa ATC kód: L04AB
Přípravek Hulio je tzv. Podobným biologickým léčivým přípravkem informace jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky
http://www.ema.europa.eu.
Mechanismus účinku
Adalimumab se specificky váže na TNF a neutralizuje biologickou funkci TNF blokováním jeho
interakce s p55 a p75 TNF receptorů na povrchu buněk.
Adalimumab rovněž moduluje biologickou odpověď, která je indukována nebo regulována TNF,
včetně změn hladin adhezních molekul zodpovědných za migraci leukocytů
Farmakodynamické účinky
Po léčbě adalimumabem byl u pacientů s revmatoidní artritidou v porovnání s výchozím stavem
pozorován rychlý pokles hladin ukazatelů akutní fáze zánětu erytrocytů koncentrace matrixových metaloproteináz způsobující destrukci chrupavek. U pacientů léčených adalimumabem obvykle došlo ke zlepšení
hematologických známek chronického zánětu.
Rychlý pokles hladin CRP během léčby adalimumabem byl také pozorován u pacientů
s polyartikulární juvenilní idiopatickou artritidou, Crohnovou chorobou, ulcerózní kolitidou
a hidradenitis suppurativa. U pacientů s Crohnovou chorobou bylo také pozorováno snížení počtu
buněk exprimujících markery zánětlivých faktorů v tlustém střevě, což zahrnovalo i významný pokles
exprese TNFα. Endoskopické zkoumání střevní sliznice jednoznačně prokázalo slizniční hojení
u pacientů léčených adalimumabem.
Klinická bezpečnost a účinnost
Revmatoidní artritida
Adalimumab byl hodnocen u více než 3000 pacientů ve všech klinických studiích s revmatoidní
artritidou. Účinnost a bezpečnost adalimumabu byly hodnoceny v 5 randomizovaných, dvojitě
zaslepených a dobře kontrolovaných studiích. Někteří pacienti byli léčeni po dobu až 120 měsíců.
Ve studii RA I bylo hodnoceno 271 pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní revmatoidní
artritidou, kteří byli ve věku 18 let a starší a selhala u nich léčba nejméně jedním chorobu
modifikujícím antirevmatickým lékem a léčba methotrexátem v dávkách 12,5–25 mg nesnášenlivosti methotrexátumethotrexátu jednou týdně. Pacienti dostávali dávky 20, 40 nebo 80 mg adalimumabu nebo placebo
každý druhý týden po dobu 24 týdnů.
Ve studii RA II bylo hodnoceno 544 pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní revmatoidní
artritidou, kteří byli ve věku 18 let a starší a selhala u nich léčba nejméně jedním chorobu
modifikujícím antirevmatickým lékem. Pacientům byla po dobu 26 týdnů podávána subkutánně dávka
20 nebo 40 mg adalimumabu každý druhý týden a placebo v týdnu bez podání aktivní léčby nebo
placebo bylo podáváno jednou týdně po stejnou dobu. Ve studii nebyly povoleny žádné jiné chorobu
modifikující antirevmatické léky.
Ve studii RA III bylo hodnoceno 619 pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní revmatoidní
artritidou, kteří byli ve věku 18 let a starší a u kterých nebyla odpověď na léčbu methotrexátem
v dávkách 12,5–25 mg dostatečná nebo v případě nesnášenlivosti methotrexátu v dávce 10 mg týdně.
Ve studii byly tři skupiny. První skupina dostávala injekce placeba jednou týdně po dobu 52 týdnů.
Druhá skupina dostávala adalimumab 20 mg jednou týdně po dobu 52 týdnů. Třetí skupina byla léčena
adalimumabem 40 mg každý druhý týden, přičemž v týdnu bez podávání aktivní látky dostávali
pacienti placebo. Po ukončení prvních 52 týdnů bylo 457 pacientů zařazeno do otevřené prodloužené
fáze studie, kdy bylo podáváno 40 mg adalimumabu/methotrexátu až 10 let.
Studie RA IV primárně hodnotila bezpečnost léčby u 636 pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní
revmatoidní artritidou, kteří byli ve věku 18 let a starší. Studie se mohli zúčastnit pacienti, kteří dosud
neužívali chorobu modifikující antirevmatické léky, i pacienti, kteří byli i v průběhu studie léčeni
revmatologickou léčbou za předpokladu, že tato terapie byla stabilní po dobu nejméně 28 dní. Jednalo
se o léčbu methotrexátem, leflunomidem, hydroxychlorochinem, sulfasalazinem a/nebo solemi zlata.
Pacienti byli randomizováni na léčbu 40 mg adalimumabu nebo placeba každý druhý týden po dobu
24 týdnů.
Studie RA V hodnotila 799 dospělých pacientů se středně až výrazně aktivní časnou revmatoidní
artritidou dosud neléčených methotrexátem hodnotila účinnost adalimumabu 40 mg podávaného každý druhý týden/v kombinované terapii
s methotrexátem, adalimumabu 40 mg každý druhý týden v monoterapii a methotrexátu v monoterapii
na snížení známek a příznaků a rychlost progrese poškození kloubů u revmatoidní artritidy po dobu
104 týdnů. Po ukončení prvních 104 týdnů bylo 497 pacientů zařazeno do otevřené prodloužené fáze,
ve které bylo 40 mg adalimumabu podáváno každý druhý týden po dobu až 10 let.
Primárním cílovým parametrem ve studiích RA I, II a III a sekundárním cílovým parametrem ve studii
RA IV bylo procento pacientů, kteří dosáhli odpověď American College of Rheumatology dosáhli odpověď ACR 50 v týdnu 52. Ve studiích RA III a V bylo dalším primárním cílovým
parametrem v týdnu 52 zpomalení progrese onemocnění RA III měla také primární cílový parametr změnu kvality života.
ACR odpověď
Procento pacientů léčených adalimumabem, kteří dosáhli odpověď ACR 20, 50 a 70, bylo ve studiích
RA I, II a III shodné. Výsledky při podávání dávky 40 mg každý druhý týden jsou shrnuty v tabulce 8.
Tabulka 8: ACR odpovědi v placebem kontrolovaných studií
Odpověď Studie RA Ia** Studie RA IIa** Studie RA IIIa**
Placebo/
MTXc
n = Adalimumabb/
MTXc
n = Placebo
n = Adalimumabb
n = Placebo/
MTXc
n = Adalimumab/
MTXc
n = ACR 20
měsíců 13,3 % 65,1 % 19,1 % 46,0 % 29,5 % 63,3 %
12 měsíců NA NA NA NA 24,0 % 58,9 %
ACR 50
měsíců 6,7 % 52,4 % 8,2 % 22,1 % 9,5 % 39,1 %
12 měsíců NA NA NA NA 9,5 % 41,5 %
ACR 70
měsíců 3,3 % 23,8 % 1,8 % 12,4 % 2,5 % 20,8 %
12 měsíců NA NA NA NA 4,5 % 23,2 %
a Studie RA I za 24 týdnů, Studie RA II za 26 týdnů a Studie RA III za 24 a 52 týdnů
b adalimumab 40 mg podávaný každý druhý týden
c MTX = methotrexát
** p < 0,01, adalimumab versus placebo
Ve studiích RA I–IV došlo po 24 a 26 týdnech léčby v porovnání s placebem ke zlepšení všech
jednotlivých složek kritérií odpovědi ACR
onemocnění a bolesti lékařem a pacientem, skóre indexu disability Ve studii RA III toto zlepšení přetrvávalo po dobu 52 týdnů.
V otevřené prodloužené studii fáze 3 s revmatoidní artritidou si většina pacientů, kteří dosáhli
odpovědi dle ACR, udržela odpověď v trvání až 10 let. Z celkového počtu 207 pacientů, kteří byli
randomizováni na adalimumab 40 mg každý druhý týden, jich 114 pokračovalo v léčbě
adalimumabem každý druhý týden po dobu 5 let. Z těchto pacientů 86 ACR 20; 72 pacientů ACR 70. Z celkového počtu 207 pacientů jich 81 pokračovalo v léčbě adalimumabem v dávce 40 mg
každý druhý týden po dobu 10 let. Z těchto pacientů 64
Ve studii RA IV byla ACR 20 odpověď u pacientů léčených adalimumabem a standardní léčbou
statisticky významně lepší než u pacientů léčených placebem a standardní léčbou
Ve studiích RA I–IV dosáhli pacienti léčení adalimumabem statisticky významné odpovědi ACR a 50 v porovnání s placebem již za jeden až dva týdny po zahájení léčby.
Ve studii RA V u pacientů s časnou revmatoidní artritidou, kteří dosud nebyli léčeni methotrexátem,
vedla kombinovaná léčba adalimumabem a methotrexátem k rychlejší a významně větší odpovědi
ACR než monoterapie methotrexátem a monoterapie adalimumabem v týdnu 52 a odpověď
přetrvávala i v týdnu 104
Tabulka 9: Odpovědi ACR ve studii RA V
Odpověď MTX
n = Adalimumab
n = Adalimumab /
MTX
n = p-hodnota
a
p-hodnota
b
p-hodnota c
ACR 20
Týden 52 62,6 % 54,4 % 72,8 % 0,013 < 0,001 0,Týden 104 56,0 % 49,3 % 69,4 % 0,002 < 0,001 0,ACR 50
Týden 52 45,9 % 41,2 % 61,6 % < 0,001 < 0,001 0,Týden 104 42,8 % 36,9 % 59,0 % < 0,001 < 0,001 0,ACR 70
Týden 52 27,2 % 25,9 % 45,5 % < 0,001 < 0,001 0,Týden 104 28,4 % 28,1 % 46,6 % < 0,001 < 0,001 0,a Hodnota p pochází z párového srovnání monoterapie methotrexátem a kombinované terapie
adalimumabem/methotrexátem pomocí Mann Whitneova U testu.
b Hodnota p pochází z párového srovnání monoterapie adalimumabem a kombinované terapie
adalimumabem/methotrexátem pomocí Mann Whitneova U testu
c Hodnota p pochází z párového srovnání monoterapie adalimumabem a monoterapie methotrexátem
pomocí Mann Whitneova U testu
V otevřené prodloužené fázi studie RA V byly odpovědi ACR na léčbu zachovány po dobu až 10 let.
Z celkového počtu 542 pacientů, kteří byli randomizováni na adalimumab 40 mg každý druhý týden,
jich 170 pokračovalo v léčbě adalimumabem každý druhý týden po dobu 10 let. Z těchto pacientů
V týdnu 52 dosáhlo 42,9 % pacientů léčených kombinací adalimumab/methotrexát klinickou remisi
pacientů léčených adalimumabem v monoterapii. Kombinovaná terapie adalimumabem/methotrexátem
byla klinicky a statisticky lepší než monoterapie methotrexátem adalimumabem těžkou formou revmatoidní artritidy diagnostikovanou v nedávné době. Odpověď u obou větví studie
s monoterapií byla podobná studie a byly randomizovány na léčbu adalimumabem v monoterapii nebo adalimumabem v kombinaci
s methotrexátem, 171 pacientů dokončilo 10 let léčby adalimumabem. Z těchto pacientů dosáhlo
remise po 10 letech 109 subjektů
RTG odpověď
Ve studii RA III, kde průměrné trvání revmatoidní artritidy u pacientů léčených adalimumabem bylo
přibližně 11 let, bylo strukturální poškození kloubů hodnoceno radiograficky a vyjádřeno jako změna
modifikovaného celkového Sharpova skóre a skóre zúžení kloubní štěrbiny. U pacientů léčených adalimumabem/methotrexátem byla zjištěna
významně menší RTG progrese v 6. a 12. měsíci léčby než u pacientů léčených methotrexátem
v monoterapii
Snížení stupně progrese strukturálního poškození u části pacientů v otevřené prodloužení RA studii III
přetrvává po dobu 8 a 10 let. Po 8 letech bylo 81 z 207 pacientů původně léčených adalimumabem
v dávce 40 mg každý druhý týden radiograficky zhodnoceno. U 48 z těchto pacientů nedošlo
k progresi strukturálního poškození, což bylo definováno jako 0,5 či nižší změna hodnoty mTSS
v porovnání s výchozím stavem. Po 10 letech bylo 79 z 207 pacientů původně léčených
adalimumabem v dávce 40 mg každý druhý týden radiograficky zhodnoceno. U 40 z těchto pacientů
nedošlo k progresi strukturálního poškození, což bylo definováno jako 0,5 či nižší změna hodnoty
mTSS v porovnání s výchozím stavem.
Tabulka 10: Průměrné RTG změny po 12 měsících ve studii RA III
Placebo/MTXa Adalimumab/MTX
40 mg každý
druhý týden
Placebo/MTX-
adalimumab/MTX
spolehlivostibp-hodnota
Celkové Sharpovo skóre 2,7 0,1 2,6 Skóre erozí 1,6 0,0 1,6 b 95% intervaly spolehlivosti pro rozdíly změny skóre mezi methotrexátem a adalimumabem
c na základě analýzy pořadí
d zúžení kloubní štěrbiny
Ve studii RA V bylo strukturální poškození kloubů hodnoceno radiograficky a vyjádřeno jako změna
upraveného celkového Sharpova skóre
Tabulka 11: Radiografické průměrné změny v týdnu 52 ve studii RA V
MTX
n = spolehlivostiAdalimumab
n = spolehlivostiAdalimumab /
MTX
n = spolehlivostip-
hodnota
a
p-
hodnota b
p-
hodnota c
Celkové
Sharpovo
skóre
5,7 adalimumabem/methotrexátem pomocí Mann Whitneova U testu.
b Hodnota p pochází z párového srovnání monoterapie adalimumabem a kombinované terapie
adalimumabem/methotrexátem pomocí Mann Whitneova U testu
c Hodnota p pochází z párového srovnání monoterapie adalimumabem a monoterapie methotrexátem
pomocí Mann Whitneova U testu
Po 52 a 104 týdnech terapie bylo procento pacientů bez progrese skóre oproti výchozímu stavu ≤ 0,5adalimumabem/methotrexátem s monoterapií methotrexátem adalimumabem
V otevřené prodloužené fázi studie RA V byla v desátém roce průměrná změna modifikovaného
Sharpova skóre oproti výchozímu stavu u pacientů původně randomizovaných na léčbu methotrexátem
v monoterapii 10,8, adalimumabem v monoterapii 9,2 a adalimumabem v kombinaci s methotrexátem
3,9. Odpovídající poměry pacientů bez radiografické progrese byly 31,3 %, 23,7 % a 36,7 %
v uvedeném pořadí.
Kvalita života a tělesné funkce
Kvalita života odvozená od zdravotního stavu a tělesné funkce byly ve čtyřech původních
kontrolovaných studiích hodnoceny indexem disability pomocí Dotazníku hodnocení zdraví Assessment Quesionnaire – HAQparametrem v týdnu 52 ve studii RA III. U všech dávek/režimů podávání adalimumabu ve všech
čtyřech studiích bylo prokázáno statisticky významně větší zlepšení indexu disability HAQ mezi
výchozí hodnotou a hodnotou v 6. měsíci v porovnání s placebem a ve studii RA III byly pozorovány
stejné výsledky v týdnu 52. Tyto nálezy podporují i výsledky Stručného formuláře průzkumu zdraví
významným zlepšením skóre souhrnu tělesných komponent a statisticky významným zlepšením skóre příznaků bolesti a vitality při dávkování přípravku 40 mg
každý druhý týden. Ve všech třech studiích, ve kterých byla hodnocena únava byl pozorován její statisticky významný pokles stanovením funkčního hodnocení léčby chronického
onemocnění
Ve studii RA III se u většiny subjektů, které dosáhly zlepšení tělesných funkcí a pokračovaly v léčbě,
udrželo zlepšení až do týdne 520 hodnoceno po dobu 156 týdnů
Ve studii RA V se zlepšení indexu disability HAQ a tělesné komponenty v průzkumu SF-36 prokázalo
jako větší s monoterapií methotrexátem a s monoterapií adalimumabem v týnu 52, přičemž zůstávalo větší až do
týdne 104. Mezi 250 subjekty, které dokončily otevřenou prodlouženou fázi studie RA V, bylo po
dobu 10 let léčby zachováno zlepšení fyzických funkcí.
Axiální spondylartritida
Ankylozující spondylitida
Adalimumab 40 mg byl podáván každý druhý týden ve dvou randomizovaných, dvojitě zaslepených,
placebem kontrolovaných studiích trvajících 24 týdnů 393 pacientům s aktivní ankylozující
spondylitidou, u nichž nebyla dostatečná odpověď na konvenční terapii aktivity choroby [Bath Ankylosis Spondylitis Disease Activity Index 6,3adalimumab 40 mg každý druhý týden subkutánně po dobu dalších 28 týdnů. Subjekty hodnocení
Spondyloarthritis international Society
druhý týden pak dostávaly subkutánně 40 mg adalimumabu a byly poté v dvojitě zaslepených
statistických analýzách považovány za na léčbu neodpovídající.
V rozsáhlejší studii AS I s 315 pacienty výsledky prokázaly statisticky signifikantní zlepšení známek a
příznaků ankylozující spondylitidy u pacientů léčených adalimumabem ve srovnání s placebem.
Signifikantní odpověď byla poprvé pozorována v týdnu 2 a přetrvávala až do týdne 24
Tabulka 12: Účinné odpovědi v placebem kontrolované studii s ankylozující
spondylitidou – studie AS I Redukce známek a příznaků
Odpověď Placebo
n = Adalimumab
n = ASASa 20
Týden 2 16 % 42 %***
Týden 12 21 % 58 %***
Týden 24 19 % 51 %***
ASAS 50
Týden 2 3 % 16 %***
Týden 12 10 % 38 %***
Týden 24 11 % 35 %***
ASAS 70
Týden 2 0 % 7 %**
Týden 12 5% 23%***
Týden 24 8 % 24 %***
BASDAIb 50
Týden 2 4 % 20v%***
Týden 12 16 % 45 %***
Týden 24 15 % 42 %***
***,** Statisticky signifikantní při p < 0,001, < 0,01 pro všechna srovnání mezi adalimumabem
a placebem v týdnech 2, 12 a a Stanovení stupně ankylozující spondylitidy b Bath Ankylosing Spondylitis Disease Activity Index
Pacienti léčeni adalimumabem vykazovali signifikantně významnější zlepšení v týdnu 12, které
přetrvávalo až do týdne 24, a to v obou dotaznících SF-36 i v ASQoL of Life Questionnaire – dotazník kvality života pacientů s ankylozující spondylitidou
Obdobné tendence dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii AS II u 82 dospělých pacientů s aktivní ankylozující
spondylitidou.
Axiální spondylartritida bez radiologického průkazu AS
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena ve dvou randomizovaných, dvojitě zaslepených,
placebem kontrolovaných studiích u pacientů s axiální spondylartritidou bez radiologického průkazu
s vysazením léčby u pacientů s nr-axSpA, kteří dosáhli remise během otevřené léčby adalimumabem.
Studie nr-axSpA I
Ve studii nr-axSpA I byl adalimumab v dávce 40 mg každý druhý týden hodnocen u 185 pacientů ve
12 týdnů trvající randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii u pacientů s aktivní
nr-axSpA Index
nedosáhli dostatečné odpovědi nebo netolerovali ≥ 1 NSAID nebo jsou u nich NSAIDs
kontraindikovány.
Ve výchozím stavu bylo třicet tři pacientů antirevmatiky a 146 otevřená fáze, během níž byl pacientům podáván adalimumab v dávce 40 mg každý druhý týden
subkutánně po dobu dalších 144 týdnů. Výsledky v týdnu 12 prokázaly statisticky signifikantní
zlepšení známek a příznaků aktivní nr-axSpA u pacientů léčených adalimumabem v porovnání
s placebem
Tabulka 13: Účinnost u placebem kontrolované studie nr-axSpA I
Odpovědi v týdnu 12 –
dvojitě zaslepeno
Placebo
n = Adalimumab
n = ASASa 40 15 % 36 %***
ASAS 20 31 % 52 %**
ASAS 5/6 6 % 31 %***
ASAS částečná remise 5 % 16 %*
BASDAIb 50 15 % 35 %**
ASDASc, d, e −0,3 −1,0***
ASDAS neaktivní onemocnění 4 % 24 %***
hs-CRPd, f, g −0,3 −4,7***
SPARCCh MRI sakroiliakální
kloubyd, i
−0,6 −3,2**
SPARCC MRI páteřd, j −0,2 −1,8**
a Assessment of spondyloArthritis international society, stanovení stupně AS
b Bath Ankylosing Spondylitis Disease Activity Index
c Ankylosing spondylitis disease activity score
d průměrná hodnota v porovnání s výchozí hodnotou
e n = 91 placebo a n = 87 adalimumab
f vysoká citlivost C-reaktivního proteinu g n = 73 placebo a n = 70 adalimumab
h Spondyloarthritis Research Consortium of Canada
i n = 84 placebo a adalimumab
j n = 82 placebo a n = 85 adalimumab
***, **, * Statisticky signifikantní při p < 0,001, < 0,01 a < 0,05, v tomto pořadí, pro všechna srovnání
mezi adalimumabem a placebem.
V otevřené fázi prodloužené studie bylo zlepšení příznaků a symptomů udrženo při léčbě
adalimumabem do týdne 156.
Inhibice zánětu
U pacientů léčených adalimumabem do týdne 156, resp. Týdne 104, bylo udrženo významné zlepšení
příznaků zánětu měřených hs-CRP a MRI u obou sakroiliakálních kloubů a páteře.
Kvalita života a tělesné funkce
Otázka kvality života a tělesných funkcí v závislosti na zdraví byla hodnocena prostřednictvím
dotazníků HAQ-S a SF-36. Adalimumab prokázal statisticky signifikantně vyšší zlepšení v celkovém
skóre HAQ-S a ve skóre tělesných funkcí porovnání výchozího stavu s týdnem 12 v porovnání s placebem. Během otevřené fáze prodloužené
studie bylo udrženo zlepšení kvality života a tělesných funkcí do týdne 156.
Studie nr-axSpA II
673 pacientů s aktivní nr-axSpA s nedostatečnou odpovědí na ≥ 2 NSAID nebo intolerancí či kontraindikací NSAID, bylo zařazeno do
otevřené fáze studie nr-axSpA II, během které dostávali adalimumab 40 mg každý druhý týden po
dobu 28 týdnů. Tito pacienti měli také objektivní průkaz zánětu sakroiliakálních kloubů nebo páteře na
MRI nebo zvýšenou hladinu hs-CRP. Pacienti, kteří dosáhli trvalé remise po dobu nejméně 12 týdnů
na pokračování léčby adalimumabem 40 mg každý druhý týden po dobu dalších 40 týdnů ve dvojitě zaslepené, placebem kontrolované fázi 68 týdnůzáchrannou léčbu adalimumabem 40 mg každý druhý týden po dobu nejméně 12 týdnů.
Primárním cílovým parametrem účinnosti byl podíl pacientů bez vzplanutí do týdne 68 studie.
Vzplanutí bylo definováno jako ASDAS ≥ 2,1 při dvou po sobě jdoucích návštěvách s odstupem čtyř
týdnů. U většího podílu pacientů na léčbě adalimumabem nedošlo ke vzplanutí onemocnění během
dvojitě zaslepené fáze při porovnání s pacienty na placebu
Obrázek 1: Kaplan-Meierovy křivky shrnující dobu do vzplanutí ve studii nr-axSpA II
PRAVDĚPODOBNOST, ŽE NEDOJDE KE
VZPLANUTÍ
ČAS Léčba ··· Placebo — Adalimumab ∆ Cenzurovaní
Poznámka: P = placebo
Z 68 pacientů ve skupině přiřazené do vysazení léčby, u kterých došlo ke vzplanutí, dokončilo
12 týdnů záchranné léčby adalimumabem 65 pacientů, z nichž 37
Do týdne 68 vykazovali pacienti, kteří byli kontinuálně léčeni adalimumabem, statisticky větší
zlepšení známek a příznaků aktivní nr-axSpA v porovnání s pacienty, kteří byli přiřazeni do vysazení
léčby během dvojitě zaslepené fáze studie
Tabulka 14: Účinnost v placebem kontrolované fázi studie nr-axSpA II
Dvojitě zaslepená
odpověď v týdnu Placebo
n = Adalimumab
n = ASASa, b 20 47,1 % 70,4 %***
ASASa, b 40 45,8 % 65,8 %***
ASASa částečná remise 26,8 % 42,1 %**
ASDASc neaktivní onemocnění 33,3 % 57,2 %***
Částečné vzplanutíd 64,1 % 40,8 %***
a Assessment of spondyloarthritis international society, stanovení stupně AS
b Výchozí stav je definován jako otevřený výchozí stav, kdy mají pacienti aktivní onemocnění.
c Ankylosing spondylitis disease activity score
d Částečné vzplanutí je definováno jako ASDAS ≥ 1,3 ale < 2,1 při 2 po sobě jdoucích návštěvách.
***, ** Statisticky významné při p < 0,001 a < 0,01, v tomto pořadí, pro všechna srovnání mezi
adalimumabem a placebem.
Psoriatická artritida
Adalimumab v dávce 40 mg každý druhý týden byl studován u pacientů se střední a těžkou aktivní
psoriatickou artritidou ve dvou placebem kontrolovaných studiích PsA I a II. Ve studii PsA I, která
trvala 24 týdnů, bylo léčeno 313 dospělých pacientů s nedostatečnou odpovědí na nesteroidní
antirevmatika a z nich přibližně 50 % užívalo methotrexát. Ve studii PsA II, která trvala 12 týdnů, bylo
léčeno 100 pacientů s nedostatečnou odpovědí na léčbu DMARD. V průběhu dokončování obou studií
bylo 383 pacientů zahrnuto do otevřené prodloužené fáze studie, kdy používali 40 mg adalimumabu
každý druhý týden.
Pro malý počet studovaných pacientů s psoriatickou artropatií podobnou ankylozující spondylitidě
nejsou k dispozici dostatečné důkazy o účinnosti adalimumabu.
Tabulka 15: Odpověď ACR v placebem kontrolovaných studiích u pacientů s psoriatickou
artritidou
Studie PsA I Studie PsA II
Odpověď Placebo
n = Adalimumab
n = Placebo
n = Adalimumab
n = ACR 20
Týden 12 14 % 58 %*** 16 % 39 %*
Týden 24 15 % 57 %*** N/A N/A
ACR 50
Týden 12 4 % 36 %*** 2 % 25 %***
Týden 24 6 % 39 %*** N/A N/A
ACR 70
Týden 12 1 % 20 %*** 0 % 14%*
Týden 24 1 % 23 %*** N/A N/A
*** p < 0,001 pro všechna srovnání mezi adalimumabem a placebem
* p < 0,05 pro všechna srovnání mezi adalimumabem a placebem
N/A neuplatňuje se
ACR odpověď ve studii PsA I byla obdobná při současné léčbě methotrexátem jako odpověď bez
léčby touto látkou.
ACR odpovědi přetrvávaly v otevřené prodloužené fázi studie po dobu 136 týdnů.
Radiografické změny byly hodnoceny ve studii s psoriatickou artritidou. Radiografie rukou, zápěstí
a chodidel byly provedeny ve výchozím stavu a v týdnu 24 v průběhu dvojitě zaslepeného období, kdy
pacienti používali buď adalimumab nebo placebo a poté v týdnu 48, kdy všichni pacienti přešli do
otevřené fáze a používali adalimumab. Bylo použito modifikované celkové Sharpovo skóre které zahrnovalo distální interfalangeální klouby u revmatoidní artritidy
Léčba adalimumabem snížila, v porovnání s léčbou placebem, rychlost progrese poškození periferních
kloubů, jež bylo měřeno jako změna oproti výchozímu mTSS léčené placebem
Ze subjektů bez radiografické progrese oproti výchozímu stavu do týdne 48 adalimumabem, 84 % nadále nevykazovalo radiografickou progresi v průběhu 144 týdnů léčby.
Pacienti léčení adalimumabem vykazovali statisticky signifikantní zlepšení fyzických funkcí
hodnocených jako HAQ a Short Form Health Survey Zlepšení fyzických funkcí pokračovalo v průběhu otevřené prodloužené fáze studie až do týdne 136.
Psoriáza
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla studována u dospělých pacientů s chronickou ložiskovou
psoriázou v randomizovaných, dvojitě zaslepených studiích. 73 % pacientů zahrnutých do psoriatických studií I
a II podstoupilo předcházející systémovou léčbu nebo fototerapii. Bezpečnost a účinnost adalimumabu
byla rovněž hodnocena u dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou chronickou ložiskovou
psoriázou se současným psoriatickým postižením rukou a/nebo chodidel, kteří byli kandidáty pro
systémovou terapii v randomizované dvojitě zaslepené studii
Psoriatická studie I pacienti placebo nebo adalimumab v úvodní dávce 80 mg, následované dávkou 40 mg každý druhý
týden počínaje prvním týdnem po podání dávky úvodní. Po 16 týdnech léčby pacienti, kteří dosáhli
odpovědi alespoň PASI 75 postoupili do fáze B a používali v otevřené fázi studie 40 mg adalimumabu každý druhý týden.
Pacienti, u kterých přetrvávala odpověď PASI ≥ 75 v týdnu 33 a byli původně randomizováni k aktivní
terapii ve fázi A, byli re-randomizováni do fáze C a používali 40 mg adalimumabu každý druhý týden
nebo placebo po dobu dalších 19 týdnů. Napříč všemi léčenými skupinami bylo průměrné výchozí
skóre PASI 18,9 a výchozí skóre Physician’s Global Assessment těžkého“
Psoriatická studie II methotrexátu a placebu u 271 pacientů. Pacienti užívali placebo a MTX v úvodní dávce 7,5 mg, která
se následně zvyšovala až do týdne 12 do maximální dávky 25 mg, nebo používali úvodní dávku 80 mg
adalimumabu, následované dávkou 40 mg každý druhý týden dávce16týdenní léčbě. Pacientům, kteří užívali MTX a kteří dosáhli odpovědi PASI ≥ 50 v týdnu 8 a/nebo
12, nebyla dávka dále navyšována. Napříč všemi léčenými skupinami bylo průměrné výchozí PASI
skóre 19,7 a výchozí PGA skóre se pohybovalo od „mírného“ „těžké“
Pacienti, kteří se účastnili celé fáze 2 a fáze 3 psoriatických studií, byli vhodní k tomu, aby byli
zařazeni do otevřené fáze prodloužené studie, v níž byl adalimumab podáván minimálně po dobu
dalších 108 týdnů.
V psoriatických studiích I a II byl primárním cílovým parametrem podíl pacientů, kteří dosáhli
odpovědi PASI 75 v týdnu 16 od výchozího stavu
Tabulka 16: Studie Ps I
Placebo
n = n Adalimumab 40 mg každý
druhý týden
n = n ≥ PASI 75a 26 PASI 100 3 PGA: Čistý/minimální 17 a Procento pacientů, kteří dosáhli PASI75, bylo vypočteno jako střední průměr hodnot
b p < 0,001, adalimumab versus placebo
Tabulka 17: Studie Ps II
Placebo
n = n MTX
n = n Adalimumab 40 mg každý
druhý týden
n = n ≥ PASI 75 10 PASI 100 1 PGA: Čistý/minimální 6 a p < 0,001, adalimumab versus placebo
b p < 0,001, adalimumab versus methotrexát
c p < 0,01, adalimumab versus placebo
d p < 0,05, adalimumab versus methotrexát
V psoriatické studii I došlo u 28 % pacientů, kteří dosáhli odpovědi PASI 75 a byli re-randomizováni
na placebo v týdnu 33, ke „ztrátě adekvátní odpovědi“ před ním, které vyústilo v odpověď PASI < 50 vzhledem k výchozímu stavu s minimálně 6bodovým
vzestupem PASI skóre vzhledem k týdnu 33adalimumabem, p < 0,001. Z pacientů, u kterých došlo ke „ztrátě adekvátní odpovědi“ po re-
randomizaci na placebo a kteří byli zařazeni do otevřené prodloužené fáze studie, došlo u 38 %
pacientů
Celkem 233 pacientů, kteří dosáhli odpovědi PASI 75 v týdnu 16 a v týdnu 33, pokračovalo v léčbě
adalimumabem po dobu 52 týdnů v psoriatické studii I a postoupilo do otevřené prodloužené fáze
studie. Po dalších 108 týdnech otevřené fáze léčby pacientů odpovědi PASI 75 a 59 % z nich dosáhlo PGA čisté nebo minimální. V analýzách, v nichž
byli všichni pacienti, kteří ze studie odstoupili z důvodu nežádoucích účinků či nedostatečné účinnosti
nebo kteří vyžadovali navyšování dávky, považováni za neodpovídající na léčbu, bylo u těchto
pacientů po dalších 108 týdnech otevřené fáze léčby čisté nebo minimální celkem u 69,6 % v případě PASI 75 a 55,7 % u PGA.
Celkem 347 na léčbu stabilně odpovídajících pacientů se účastnilo otevřené fáze studie, ve které byl
adalimumab vysazen a opětovně nasazen. V průběhu období po vysazení se symptomy psoriázy vrátily
po čase zpět s mediánem doby návratu U žádného z těchto pacientů nedošlo k rebound fenoménu po dobu vysazení léčby. Celkem 76,5 %
pacientů čistou nebo minimální úroveň odpovědi v PGA, bez ohledu na to, zda se u nich v průběhu období, kdy
byl lék vysazen, objevil relaps v tomto období bez relapsubezpečnostní profil jako v období před vysazením léčby.
Významné zlepšení v týdnu 16 oproti výchozímu stavu v porovnání s léčbou placebem a MTX k významnému zlepšení fyzické a mentální části celkového skóre SF-36 v porovnání s placebem.
V otevřené prodloužené studii u pacientů, u nichž byla z důvodu odpovědi PASI pod 50 % dávka
zvýšena ze 40 mg každý druhý týden na 40 mg týdně, dosáhlo opětovného návratu odpovědi PASI celkem 26,4 % pacientů
Psoriatická studie III chodidlech. Pacienti dostávali úvodní dávku 80 mg adalimumabu, následovanou dávkou 40 mg každý
druhý týden dosáhl statisticky významně větší podíl pacientů, kteří byli léčeni adalimumabem, PGA odpovědi
„čisté“ nebo „téměř čisté“ na rukou a/nebo chodidlech v porovnání s pacienty léčenými placebem
Psoriatická studie IV porovnávala účinnost a bezpečnost adalimumabu oproti placebu u 217 dospělých
pacientů se středně těžkou až těžkou psoriázou nehtů. Pacienti dostávali úvodní dávku 80 mg
adalimumabu následovanou dávkou 40 mg každý druhý týden dávcenásledujících 26 týdnů. Hodnocení psoriázy nehtů zahrnovalo „Modified Nail Psoriasis Severity
Index“ Severity Index“ s psoriázou nehtů s různým rozsahem postižení kůže a ≥ 5 %
Tabulka 18: Výsledky účinnosti v týdnech 16, 26 a 52 u psoriatické studie IV
Cílový parametr Týden Placebem kontrolovaná
Týden Placebem kontrolovaná
Týden Otevřená
fáze
Placebo
n = Adalimumab
40 mg každý
druhý týden
n = Placebo
n = Adalimumab
40 mg každý
druhý týden
n = Adalimumab
40 mg každý
druhý týden
n = ≥ mNAPSI 75 a ≥ 2stupňové zlepšení 2,9 29,7a 6,9 48,9a 61,Procentuální změna
v celkovém NAPSI nehtů
−7,8 −44,2a −11,5 −56,2a −72,a p < 0,001, adalimumab versus. Placebo
U pacientů léčených adalimumabem bylo prokázáno statisticky významné zlepšení v týdnu 26 ve
srovnání s placebem v DLQI.
Hidradenitis suppurativa
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena v randomizovaných, dvojitě zaslepených,
placebem kontrolovaných studiích a v otevřené prodloužené studii u dospělých pacientů se středně
těžkou až těžkou hidradenitis suppurativa nedostatečnou odpověď na nejméně 3 měsíce trvající systémovou léčbu antibiotiky. Pacienti ve studii
HS-I a HS-II měli stupeň onemocnění II nebo III podle klasifikace Hurley s nejméně 3 abscesy nebo
zánětlivými ložisky.
Studie HS-I dostávali pacienti placebo nebo adalimumab v úvodní dávce 160 mg v týdnu 0, 80 mg v týdnu a 40 mg každý týden počínaje týdnem 4 do týdne 11. Během studie nebyla dovolena současná léčba
antibiotiky. Po 12 týdnech léčby byli pacienti, kteří dostávali ve fázi A adalimumab, opětovně
randomizováni ve fázi B do 1 ze 3 léčebných skupin 40 mg každý druhý týden nebo placebo od týdne 12 do týdne 35randomizováni do skupiny placeba, byli ve fázi B převedeni na adalimumab 40 mg jednou týdně.
Studie HS-II dostávali pacienti placebo nebo adalimumab v úvodní dávce 160 mg v týdnu 0, 80 mg v týdnu a 40 mg každý týden počínaje týdnem 4 do týdne 11. 19,3 % pacientů pokračovalo během studie ve
výchozí perorální antibiotické léčbě. Po 12 týdnech léčby byli pacienti, kteří dostávali ve fázi A
adalimumab, opětovně randomizováni ve fázi B do 1 ze 3 léčebných skupin jednou týdně, adalimumab 40 mg každý druhý týden nebo placebo od týdne 12 do týdne 35kteří byli ve fázi A randomizováni do skupiny placeba, dostávali placebo i ve fázi B.
Pacienti, kteří se účastnili studií HS-I a HS-II, byli vhodní k tomu, aby byli zařazeni do otevřené fáze
prodloužené studie, ve které byl adalimumab 40 mg podáván jednou týdně. Průměrná expozice v celé
populaci užívající adalimumab byla 762 dnů. Ve všech 3 studiích pacienti denně prováděli lokální
antiseptické ošetření.
Klinická odpověď
Redukce zánětlivých lézí a prevence zhoršení abscesů a píštělí s výtokem byly posuzovány za použití
klinické odpovědi „Hidradenitis Suppurativa Clinical Response“ v celkovém počtu abscesů a zánětlivých nodulů s nezvýšením počtu abscesů a nezvýšením počtu
píštělí s výtokem proti výchozím hodnotámpoužití číselné škály hodnotou 3 nebo větší na 11bodové škále.
V týdnu 12 dosáhla odpovědi podle HiSCR významně větší část pacientů léčených adalimumabem
versus placebo. V týdnu 12 pocítila významně větší část pacientů ve studii HS-II klinicky relevantní
snížení bolesti kůže spojené s HS počátečních 12 týdnů léčby k významnému snížení rizika vzplanutí onemocnění.
Tabulka 19: Výsledky účinnosti v týdnu 12, Studie HS I a II
HS Studie I HS Studie II
Placebo Adalimumab
40 mg jednou
týdně
Placebo Adalimumab
40 mg jednou
týdně
Klinická odpověď
„Hidradenitis suppurativa
clinical response“ n = 40 n = 64 n = 45 n = 96 ≥ 30% snížení bolesti kůžeb n = 27 n = 34 n = 23 n = 48 * P< 0,05; ***P< 0,001; adalimumab versus placebo
a U všech randomizovaných pacientů.
b U pacientů s výchozí hodnotou bolesti kůže spojené s HS ≥ 3, na podkladě číselné škály 0–10; 0 =
žádná bolest kůže, 10 = bolest kůže tak velká, jak si jen lze představit.
Léčba adalimumabem 40 mg jednou týdně významně snížila riziko zhoršení abscesů a píštělí
s výtokem. Přibližně dvakrát větší část pacientů ve skupině placeba během prvních 12 týdnů trvání
studie HS-I a HS-II, ve srovnání s pacienty ve skupině s adalimumabem, pocítila zhoršení abscesů
Větší zlepšení v týdnu 12 oproti výchozím hodnotám ve srovnání s placebem bylo demonstrováno
v kvalitě života týkající se zdraví a specificky kůže, dle měření Dermatologického indexu kvality
života s léčbou, dle měření Dotazníku spokojenosti s léčbou medication, TSQM; Studie HS-I a HS-IIkomponent
U pacientů s alespoň částečnou odpovědí na léčbu adalimumabem 40 mg jednou týdně v týdnu 12 byla
hodnota HiSCR v týdnu 36 větší u pacientů, kteří pokračovali v léčbě adalimumabem jednou týdně,
než u pacientů, u kterých byla frekvence dávkování snížena na jednou za dva týdny nebo u kterých
byla léčba přerušena
Tabulka 20: Poměr pacientů, kteří dosáhli HiSCRb v týdnech 24 a 36 po opětovném
přeřazení léčby adalimumabem týdně v týdnu
Placebo léčbyn = Adalimumab 40 mg
každý druhý týden
n = Adalimumab 40 mg
jednou týdně
n = Týden 24 24 Týden 36 22 a Pacienti s alespoň částečnou odpovědí na léčbu adalimumabem 40 mg jednou týdně po 12 týdnech
léčby.
b U pacientů vyhovujícím kritériím stanoveným v protokolu pro ztrátu odpovědi nebo žádné zlepšení
bylo požadováno vyřazení ze studie a byli započteni jako pacienti, kteří neodpovídali na léčbu.
U pacientů, kteří měli alespoň částečnou odpověď na léčbu v týdnu 12 a kteří dostávali kontinuálně
léčbu adalimumabem jednou týdně, byla v týdnu 48 hodnota HiSCR 68,3 % a v týdnu 96 byla 65,1 %.
Při dlouhodobější léčbě adalimumabem v dávce 40 mg jednou týdně po dobu 96 týdnů nebyly
identifikovány žádné nové bezpečnostní nálezy.
U pacientů, u kterých byla léčba adalimumabem přerušena v týdnu 12 ve studiích HS-I a HS-II, se
hodnoty HiSCR 12 týdnů po opětovném nasazení adalimumabu 40 mg jednou týdně vrátily na úroveň
podobnou té, která byla pozorována před vysazením
Crohnova choroba
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla ověřena u více než 1 500 pacientů se středně těžkou až
těžkou aktivní Crohnovou chorobou v randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích. Bylo povoleno současné
podávání konstantních dávek aminosylicylátů, kortikosteroidů a/nebo imunomodulačních léků,
přičemž 80 % pacientů pokračovalo v užívání nejméně jednoho z těchtoléčivých přípravků.
Indukce klinické remise antagonisty randomizováno do jedné ze čtyř terapeutických skupin; pacienti užívající placebo
v týdnech 0 a 2, používající adalimumab v dávce 160 mg v týdnu 0 a 80 mg v týdnu 2, nebo 80 mg
v týdnu 0 a 40 mg v týdnu 2, případně 40 mg v týdnu 0 a 20 mg týdnu 2. Ve studii CD II bylo pacientů, u kterých došlo ke ztrátě odpovědi či k rozvoji intolerance na infliximab, randomizováno do
skupin, kdy používali buď adalimumab v dávce 160 mg v týdnu 0 a 80 mg v týdnu 2, nebo placebo
v týdnech 0 a 2. Primárně na léčbu neodpovídající pacienti byli ze studií vyřazení, a proto nebyli dále
hodnoceni.
Přetrvávání klinické remise bylo hodnoceno ve studii CD III studie CD III používalo 854 pacientů dávku 80 mg v týdnu 0 a 40 mg v týdnu 2. V týdnu 4 byli
pacienti randomizováni do skupin, kdy používali buď 40 mg každý druhý týden, 40 mg každý týden
nebo placebo při celkové délce trvání studie 56 týdnů. Pacienti s klinickou odpovědí na léčbu
v týdnu 4
Indukce remise a četnost odpovědí ve studiích CD I a CD II uvádí tabulka 21.
Tabulka 21: Indukce klinické remise a odpovědi
Studie CD I: Pacienti dosud neléčení
infliximabem
Studie CD II: Pacienti
dříve léčení infliximabem
Placebo
n = Adalimumab
80/40 mg
n = Adalimumab
160/80 mg
n = Placebo
n = Adalimumab
160/80 mg
n = Týden 4
Klinická remise 12 % 24 % 36 %* 7% 21 %*
Klinická odpověď
24 % 37 % 49 %** 25 % 38 %**
Všechny hodnoty p slouží k párovému srovnání hodnot pro adalimumab versus placebo
* p < 0,** p < 0,
U obou úvodních dávkovacích schémat, u 160/80 mg i u 80/40 mg, byly v období do týdne pozorovány podobné počty remisí, nežádoucí účinky byly častěji pozorovány ve skupině se
160/80 mg.
Ve studii CD III dosáhlo v týdnu 4 58 % pacientů primárního hodnocení. Z těchto pacientů, jež v týdnu 4 dosáhli klinické odpovědi na léčbu, bylo 48 %
už dříve vystaveno antagonistům TNF. Doba trvání remise a počty odpovídajících pacientů jsou
uvedeny v tabulce 22.
Výsledky klinické remise zůstávaly konstantní bez ohledu na předchozí expozici TNF antagonistům.
Počet hospitalizací a chirurgických zákroků, spojených s tímto onemocněním, byl v týdnu statisticky signifikantně snížen u pacientů používajících adalimumab v porovnání s placebem.
Tabulka 22: Přetrvávání klinické remise a odpovědi
Placebo Adalimumab
v dávce 40 mg
každý druhý
týden
Adalimumab
v dávce 40 mg
týdně
Týden 26 n = 170 n = 172 n = Klinická remise 17 % 40 %* 47 %*
Klinická odpověď Pacienti v remisi bez užívání steroidů
po dobu ≥ 90 dnía
% Týden 56 n = 170 n = 172 n = Klinická remise 12 % 36 %* 41 %*
Klinická odpověď Pacienti v remisi bez užívání steroidů
po dobu ≥ 90 dnía
% * p < 0,001 párové srovnání hodnot pro adalimumab versus placebo
** p < 0,02 párové srovnání hodnot pro adalimumab versus placebo
a u těch, kteří užívali kortikosteroidy ve výchozí situaci
Z celkového množství pacientů, kteří byli v týdnu 4 bez odpovědi na léčbu, dosáhlo v týdnu odpovědi 43 % pacientů léčených adalimumabem, ve srovnání s 30 % pacientů, jež dostávali placebo.
Tyto výsledky naznačují, že někteří pacienti, kteří nedosáhli odpovědi v týdnu 4, profitují
z pokračování udržovací léčby do týdne 12. Léčba pokračující po 12 týdnu nevedla k významně více
odpovědím
117 z 276 pacientů účastnících se studie CD I a 272 ze 777 pacientů účastnících se studie CD II a III
pokračovalo v používání adalimumabu po dobu minimálně 3 let v otevřené fázi studie. 88 z těchto a 189 z těchto 272 pacientů dospělo ke klinické remisi. Klinická odpověď
Kvalita života
Ve studiích CD I a CD II bylo v týdnu 4 u pacientů, randomizovaných do skupin používajících
adalimumab v dávce 80/40 mg a 160/80 mg, dosaženo, ve srovnání s placebem, úplného skóre ve
specifickém, na chorobu zaměřeném dotazníku IBDQ u studie CD III v týdnech 26 a 56 byly tyto výsledky rovněž pozorovány ve skupině léčené
adalimumabem, v porovnání se skupinou léčenou placebem.
Ulcerózní kolitida
Bezpečnost a účinnost vícenásobného podání adalimumabu byla ověřena u dospělých pacientů se
středně těžkou až těžkou aktivní ulcerózní kolitidou podskóre od 2 do 3
Ve studii UC-I bylo zařazeno 390 pacientů v minulosti antagonisty TNF neléčených byli randomizováni do skupin, kdy jim bylo podáváno buď placebo v týdnu 0 a 2, 160 mg
adalimumabu v týdnu 0 a následně 80 mg v týdnu 2, nebo 80 mg adalimumabu v týdnu 0 a následně
40 mg v týdnu 2. Po týdnu 2 dostávali pacienti v obou ramenech s adalimumabem dávku 40 mg každý
druhý týden. Klinická remise v týdnu 8.
Ve studii UC-II dostávalo 248 pacientů dávku 160 mg adalimumabu v týdnu 0, 80 mg v týdnu a následně 40 mg každý druhý týden a 246 pacientů dostávalo placebo. U klinických výsledků byla
hodnocena indukce remise v týdnu 8 a přetrvávání remise do týdne 52.
Pacienti, u nichž byla léčba zahájena dávkou 160/80 mg adalimumabu, dosáhli klinické remise
v týdnu 8 v signifikantně vyšším procentu v porovnání s placebem, a to jak ve studii UC-I, kde remise
dosáhlo 18 % pacientů léčených adalimumabem versus 9 % pacientů léčených placebem tak ve studii UC-II, kde remise dosáhlo 17 % pacientů léčených adalimumabem versus 9% pacientů
léčených placebem adalimumab a které dosáhly remise v týdnu 8, bylo dosaženo remise i v týdnu 52.
Výsledky z celé populace studie UC-II jsou zobrazeny v tabulce 23.
Tabulka 23: Odpověď, remise a slizniční hojení ve studii UC-II
Placebo Adalimumab 40 mg každý
druhý týden
Týden 52 n = 246 n = Klinická odpověď 18 % 30 %*
Klinická remise 9 % 17 %*
Slizniční hojení 15 % 25 %*
Remise bez steroidů ≥ 90 dnía 6 %
13 %*
Placebo Adalimumab 40 mg každý
druhý týden
Týden 8 a 52
Udržení odpovědi 12% 24 %**
Udržení remise 4 % 8 %*
Udržení slizničního hojení 11 % 19 %*
Klinická remise je definována jako Mayo skóre ≤ 2 bez podskóre > 1;
Klinická odpověď je snížení oproti výchozímu stavu v Mayo skóre ≥ 3 body a ≥ 30 % plus snížení
subskóre rektálního krvácení [RBS] ≥ 1 nebo absolutního RBS 0 nebo 1;
* p < 0,05 párové porovnání hodnot u adalimumabu versus placebo.
** p < 0,001 párové porovnání hodnot u adalimumabu versus placebo.
a Z těch, kterým byly původně podávány kortikosteroidy.
Z pacientů, u kterých existovala odpověď v týdnu 8, došlo u 47 % k odpovědi, 29 % bylo v remisi,
u 41 % došlo ke slizničnímu hojení a 20 % bylo v remisi bez steroidů ≥ 90 dnů v týdnu 52.
Přibližně u 40 % pacientů ve studii UC-II selhala dřívější anti-TNF léčba infliximabem. Účinnost
adalimumabu u těchto pacientů byla snížena v porovnání s anti-TNF naivními pacienty. Mezi pacienty,
u nichž selhala předchozí anti-TNF terapie, dosáhly v týdnu 52 remise 3 % pacientů na placebu a 10 %
pacientů na adalimumabu.
Pacienti ve studiích UC-I a UC-II měli možnost přejít do otevřené dlouhodobé prodloužené studie
částečného Mayo skóre.
Míra hospitalizace
Během 52 týdnů studií UC-I a UC-II byla pozorována nízká míra hospitalizace ze všech příčin
a hospitalizace z důvodu UC pro léčebné rameno adalimumabu ve srovnání s placebem. Počet
hospitalizací ze všech příčin v léčebné skupině adalimumabu bylo 0,18 na pacienta a rok vs. 0,26 na
pacienta a rok ve skupině placeba a odpovídající počty hospitalizací z důvodu UC byly 0,12 na
pacienta a rok vs. 0,22 na pacienta a rok.
Kvalita života
Ve studii UC-II vedla léčba adalimumabem ke zlepšení v IBDQ skóre Questionnaire
Uveitida
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena u dospělých pacientů s neinfekční intermediální
a zadní uveitidou a panuveitidou, s vyloučením pacientů s izolovanou přední uveitidou, ve dvou
randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích dostávali placebo nebo adalimumab v úvodní dávce 80 mg, následované 40 mg podávanými jednou za
dva týdny počínaje jeden týden po úvodní dávce. Současné podávání stálé dávky jednoho
nebiologického imunosupresiva bylo povoleno.
Studie UV I hodnotila 217 pacientů s aktivní uveitidou přetrvávající i přes léčbu kortikosteroidy
dvoutýdenní standardizovanou dávku prednisonu 60 mg/den. Tato dávka se pak podle závazného
harmonogramu snižovala, přičemž do týdne 15 byly kortikosteroidy zcela vysazeny.
Studie UV II hodnotila 226 pacientů s neaktivní uveitidou vyžadující ke kontrole onemocnění výchozí
chronickou terapii kortikosteroidy podle závazného harmonogramu snižovala, přičemž do týdne 19 byly kortikosteroidy zcela vysazeny.
Primárním cílovým parametrem účinnosti v obou studiích byla „doba do selhání léčby“. Selhání léčby
bylo definováno vícesložkovým výstupem založeným na zánětlivých chorioretinálních a/nebo
zánětlivých retinálních vaskulárních lézích, počtu buněk v přední komoře sklivci
Pacienti, kteří dokončili studie UV I a UV II, byli vhodní k zařazení do nekontrolovaného
dlouhodobého prodloužení studie s původně plánovanou délkou trvání 78 týdnů. Pacienti mohli
používat studijní léčbu po týdnu 78 až do doby, než byl k dispozici adalimumab.
Klinická odpověď
Výsledky z obou studií prokázaly statisticky významné snížení rizika selhání léčby u pacientů
léčených adalimumabem v porovnání s pacienty dostávajícími placebo prokázaly časný a setrvalý účinek adalimumabu na četnost selhání léčby v porovnání s placebem obrázek 2
Tabulka 24: Doba do selhání léčby ve studiích UV I a UV II
Analýza
Léčba
N Selhání
N Střední
doba do
selhání
HRa CI95 %
pro HRa
p-
hodnotab
Doba do selhání léčby v týdnu 6 nebo později ve studii UV I
Primární analýza
Placebo 107 84 Adalimumab 110 60 Primární analýza
Placebo 111 61 Adalimumab 115 45 bylo počítáno jako příhoda. Ukončení studie z důvodů jiných než kvůli selhání léčby bylo
zaznamenáno v době ukončení.
a HR adalimumab vs. Placebo z regrese poměrných rizik s faktorem, jako je léčba.
b 2stranná p-hodnota z log-rank testu.
c NE = nehodnotitelný. K příhodě došlo u méně než poloviny rizikových subjektů.
Obrázek 2: Kaplan-Meierovy křivky shrnující dobu do selhání léčby v týdnu 6 nebo později
ČETNOST SELHÁNÍ LÉČBY
ČAS Studie UV I Léčba — Placebo --- Adalimumab
ČETNOST SELHÁNÍ LÉČBY
ČAS Studie UV II Léčba — Placebo --- Adalimumab
Poznámka: P# = Placebo
Ve studii UV I byly pozorovány statisticky významné rozdíly ve prospěch adalimumabu v porovnání
s placebem u každého důvodu selhání léčby. Ve studii UV II byly pozorovány statisticky významné
rozdíly jen u zrakové ostrosti, ale ostatní důvody byly početně ve prospěch adalimumabu.
Ze 424 subjektů zařazených do nekontrolovaných dlouhodobých prodloužení studií UV I a UV II bylo
60 subjektů považováno za nezpůsobilé diabetické retinopatie v důsledku katarakty nebo vitrektomieúčinnosti. Z 364 zbývajících pacientů dosáhlo 269 hodnotitelných pacientů léčby adalimumabem.
Na základě přístupu pozorovaných dat bylo 216 lézí, stupeň AC buněk ≤ 0,5+, VH stupeň ≤ 0,5+o < 5 písmenale počet zařazených subjektů po této době klesl. Celkem z pacientů, kteří ukončili studii, 18 %
ukončilo studii z důvodu nežádoucích příhod a 8 % v důsledku nedostatečné odpovědi na léčbu
adalimumabem.
Kvalita života
Pacienty hlášené výsledky zahrnující zrakové funkce byly hodnoceny v obou klinických studiích za
pomoci NEI VFQ-25. Adalimumab měl početně lepší výsledky ve většině podskóre, přičemž ve studii
UV I byl statisticky významný střední rozdíl zaznamenán všeobecně u zraku, bolesti oka, vidění na
blízko, duševního zdraví a celkového skóre, a ve studii UV II všeobecně u zraku a duševního zdraví.
Početně nebylo zlepšení zraku vlivem adalimumabu ve studii UV I pozorováno u barevného vidění
a ve studii UV II u barevného vidění, periferního vidění a vidění na blízko.
Imunogenita
Při léčbě adalimumabem může dojít k vytvoření protilátek proti adalimumabu.
Tvorba protilátek proti adalimumabu je spojena se zvýšenou clearance a sníženou účinností
adalimumabu. Mezi přítomností protilátek proti adalimumabu a výskytem nežádoucích účinků
neexistuje žádná zjevná korelace.
Pediatrická populace
Juvenilní idiopatická artritida
Polyartikulární juvenilní idiopatická artritida
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena ve dvou studiích s aktivní polyartikulární nebo polyartikulárním průběhem juvenilní idiopatické artritidy, které trpěly
různými typy výskytu JIA a rozšířená oligartritida
pJIA I
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena v multicentrické, randomizované, dvojitě
zaslepené studii paralelních skupin u 171 dětí úvodní fázi pacienty léčené MTX byli buď dosud neléčení, nebo jim byl MTX vysazen minimálně dva týdny před zahájením léčby
adalimumabem. Pacienti zůstávali na stabilních dávkách NSAID a nebo prednisonu nebo maximum 10 mg/den40 mg adalimumabu každý druhý týden po dobu 16 týdnů. Rozložení pacientů dle věku a minimální,
střední a maximální dávky, kterou používali v průběhu OL LI fáze, je uvedeno v tabulce 25.
Tabulka 25: Distribuce pacientů podle věku a dávky adalimumabu podávané v průběhu
OL LI fáze
Věková skupina Výchozí počet pacientů n
Minimální, střední
a maximální dávka
až 7 let 31 až 12 let 71 13 až 17 let 69
Pacienti, kteří vykazovali v týdnu 16 odpověď v pediatrickém k randomizaci do dvojitě zaslepené maximální dávky 40 mg, nebo placebo každý druhý týden po dobu dalších 32 týdnů nebo do doby
vzplanutí onemocnění. Kritéria vzplanutí byla definována jako zhoršení o ≥ 30 % v porovnání
s výchozím stavem u ≥ 3 ze 6 hlavních kritérií pediatrického ACR, přítomnost ≥ 2 aktivních kloubů
a zlepšení o > 30 % u ne více než 1 ze 6 kritérií. Po 32 týdnech léčby nebo při vzplanutí onemocnění
byli pacienti vhodní k zařazení do otevřené prodloužené fáze.
Tabulka 26: Odpovědi Ped ACR 30 ve studii s JIA
Rozvrstvení MTX Bez MTX
Fáze
OL-LI, 16 týdnů
Odpovědi v Ped
ACR 30 94,1% Výsledky účinnosti
Dvojitě zaslepených
32 týdnů
Adalimumab /
MTX
Placebo / MTX
Adalimumab
Placebo
Vzplanutí onemocnění
na konci 32 týdnůa
36,8% Medián doby do
vzplanutí onemocnění
> 32 týdnů 20 týdnů > 32 týdnů 14 týdnů
a Odpovědi v Ped ACR 30/50/70 v týdnu 48 významně vyšší než u pacientů léčených placebem
b p = 0,c p = 0,
Mezi těmi, kteří dosáhli odpovědi v týdnu 16 ACR 30/50/70/90 po dobu až šesti let v otevřené prodloužené pacientů, kteří dostávali adalimumab v průběhu celé studie. Krom toho všech 19 subjektů, z nichž bylo při zahájení studie ve věku 4 až 12 let a 8 ve věku 13 až 17 let, bylo léčeno 6 let nebo déle.
Celkové odpovědi byly obecně lepší a protilátky se vytvořily u méně pacientů, pokud byli léčeni
kombinací adalimumabu s MTX ve srovnání s těmi, kteří byli léčeni adalimumabem samotným.
Vezmeme-li tyto výsledky v úvahu, pak je vhodné doporučit adalimumab k použití v kombinaci
s MTX a k použití v monoterapii u těch pacientů, pro které není podávání MTX vhodné
pJIA II
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena v multicentrické otevřené studii se 32 dětmi věku 2 až < 4 roky nebo ve věku 4 roky a více s tělesnou hmotností < 15 kgtěžkou polyartikulární JIA. Pacienti dostávali adalimumab v dávce 24 mg/m² tělesného povrchu až do maximální dávky 20 mg každý druhý týden subkutánní injekcí po dobu 24 týdnů. V průběhu
studie užívala většina subjektů současně methotrexát a u menšího množství případů bylo hlášeno
užívání kortikosteroidů nebo nesteroidních antirevmatik
Z pozorovaných údajů vyplývá, že v týdnu 12 bylo dosaženo odpovědi Ped ACR 30 u 93,5 % subjektů
a v týdnu 24 bylo této odpovědi dosaženo u 90,0 % subjektů. Poměr subjektů s odpovědí Ped
ACR 50/70/90 v týdnu 12 byl 90,3 %/61,3 %/38,7 % a poměr subjektů s touto odpovědí v týdnu byl 83,3 %/73,3 %/36,7 %. Mezi pacienty, kteří dosáhli odpovědi Ped ACR 30 v týdnu 24 30 pacientůpodáván adalimumab po celou dobu studie. Celkově bylo 20 subjektů léčeno po dobu 60 týdnů nebo
déle.
Entezopatická artritida
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena v multicentrické, randomizované, dvojitě
zaslepené studii u 46 pediatrických pacientů artritidou. Pacienti byli randomizováni do skupiny dostávající buď 24 mg/m² tělesného povrchu adalimumabu do maximální dávky 40 mg, nebo placebo každý druhý týden po dobu 12 týdnů. Po
dvojitě zaslepeném období následovalo otevřené období 24 mg/m² BSA adalimumabu do maximální dávky 40 mg každý druhý týden subkutánně až po dobu
do maximálně 192 týdnů. Primárním cílovým parametrem byla procentuální změna v počtu aktivních
kloubů s artritidou a/nebo citlivost−62,6 % s −11,6 % aktivních kloubů s artritidou bylo během OL období do týdne 156 udrženo u 26 z 31 ve skupině s adalimumabem, kteří setrvávali ve studii. Ačkoli to nebylo statisticky významné,
u většiny pacientů bylo prokázáno klinické zlepšení sekundárních cílových parametrů, jako počet míst
s entesitidou, počet citlivých kloubů
Ložisková psoriáza u pediatrických pacientů
Účinnost adalimumabu byla hodnocena v randomizované, dvojitě zaslepené, kontrolované studii u pediatrických pacientů ve věku od 4 let s těžkou chronickou ložiskovou psoriázou PGA ≥ 4 nebo > 20 % BSA nebo > 10 % BSA s velmi tenkými lézemi nebo PASI ≥ 20 nebo
≥ 10 s klinicky relevantním postižením obličeje, genitálií nebo rukou/chodidelreagovali na lokální terapii a helioterapii nebo fototerapii.
Pacienti dostávali adalimumab 0,8 mg/kg každý druhý týden každý druhý týden dávky 25 mgrandomizovaných do skupiny používající adalimumab v dávce 0,8 mg/kg kteří byli randomizováni do skupiny používající 0,4 mg/kg každý druhý týden nebo methotrexát.
Tabulka 27: Výsledky účinnosti v týdnu 16 u ložiskové psoriázy u pediatrických pacientů
MTXa
n = Adalimumab 0,8 mg/kg každý
druhý týden
n = PASI 75b 12 PGA: čistý/minimálníc 15 a MTX = methotrexát
b P = 0,027, adalimumab 0,8 mg/kg versus MTX
c P = 0,083, adalimumab 0,8 mg/kg versus MTX
Pacienti, kteří dosáhli skóre PASI 75 a PGA čisté nebo minimální, byli z léčby vyřazeni na dobu do
36 týdnů a monitorováni kvůli „ztrátě kontroly nad nemocí“ o 2 stupnědalších 16 týdnů a odpovědi na léčbu pozorované během opětovné léčby byly podobné jako
v předchozí dvojitě zaslepené fázi: odpověď PASI 75 byla u 78,9 % nebo minimální u 52,6 %
V otevřené fázi studie byly odpovědi PASI 75 a PGA čisté nebo minimální udrženy až po dobu dalších
52 týdnů s žádnými novými bezpečnostními nálezy.
Hidradenitis suppurativa u dospívajících
U dospívajících pacientů s HS nejsou k dispozici žádné klinické studie u adalimumabu. Účinnost
adalimumabu v léčbě dospívajících pacientů s HS je predikována na základě prokázané účinnosti
a vztahu expozice-odpověď u dospělých pacientů s HS a pravděpodobnosti, že průběh onemocnění,
patofyziologie a účinky adalimumabu budou značně podobné jako u dospělých se stejnými úrovněmi
expozice. Bezpečnost doporučené dávky adalimumabu u dospívající populace s HS vychází
z bezpečnostního profilu adalimumabu napříč indikacemi jak u dospělých, tak u pediatrických
pacientů při podobných nebo častějších dávkách
Crohnova choroba u pediatrických pacientů
Adalimumab byl hodnocen v multicentrické, randomizované, dvojitě zaslepené klinické studii,
zaměřené na hodnocení účinnosti a bezpečnosti úvodní a udržovací léčby s dávkováním v závislosti na
tělesné hmotnosti pediatrickým indexem aktivity Crohnovy choroby tato kritéria: musela u nich selhat konvenční léčba Crohnovy choroby imunomodulátorůinfliximab.
Všechny subjekty dostaly v otevřené fázi úvodní dávku v závislosti na jejich výchozí tělesné
hmotnosti: 160 mg v týdnu 0 a 80 mg v týdnu 2 u subjektů ≥ 40 kg a 80 mg v týdnu 0 a 40 mg
v týdnu 2 u subjektů < 40 kg.
V týdnu 4 byly subjekty randomizovány v poměru 1:1 v závislosti na jejich tělesné hmotnosti v daném
čase a byla jim v režimu udržovací léčby podávána buď snížená dávka, nebo dávka standardní, jak je
patrno v tabulce 28.
Tabulka 28: Režim udržovací dávky
Hmotnost pacienta Snížená dávka Standardní dávka
< 40 kg 10 mg každý druhý
týden
20 mg každý druhý týden
≥ 40 kg 20 mg každý druhý
týden
40 mg každý druhý týden
Výsledky hodnocení účinnosti
Primárním cílem studie bylo dosažení klinické remise v týdnu 26, definované jako skóre PCDAI ≤ 10.
Rozsah klinické remise a klinické odpovědi 15 bodů v porovnání s výchozím stavemkortikosteroidů nebo imunomodulátorů je prezentován v tabulce 30.
Tabulka 29: Studie u pediatrických pacientů s Crohnovou chorobou PCDAI klinická remise
a odpověď
Standardní dávka
40/20 mg každý
druhý týden
n = Snížená dávka
20/10 mg každý
druhý týden
n = p-hodnota*
Týden 26
Klinická remise 38,7 % 28,4 % 0,Klinická odpověď 59,1 % 48,4 % 0,Týden 52
Klinická remise 33,3 % 23,2 % 0,Klinická odpověď 41,9 % 28,4 % 0,* p-hodnota pro standardní dávku v porovnání se sníženou dávkou
Tabulka 30: Studie u pediatrických pacientů s Crohnovou chorobou Vysazení
kortikosteroidů nebo imunomodulátorů a remise píštělí
Standardní dávka
40/20 mg každý
druhý týden
Snížená dávka
20/10 mg každý
druhý týden
p-hodnotaVysazení kortikosteroidů n = 33 n = 38
Týden 26 84,8 % 65,8 % 0,Týden 52 69,7 % 60,5 % 0,Vysazení imunomodulátorů2 n = 60 n = 57
Týden 52 30,0 % 29,8 % 0,Remise píštěle3 n = 15 n = 21
Týden 26 46,7 % 38,1 % 0,Týden 52 40,0 % 23,8 % 0,1 p-hodnota pro standardní dávku v porovnání se sníženou dávkou
Léčba imunosupresivy může být vysazena teprve až v týdnu 26 dle úsudku investigátora, pokud
subjekt splňuje kritéria považovaná za odpověď
Definováno jako uzavření všech píštělí po dobu 2 po sobě jdoucích vizit, které byly ve výchozím
stavu secernující
Bylo pozorováno statisticky významné zvýšení v týdnu 26 a 52 v obou terapeutických skupinách v porovnání s výchozím stavem.
Statisticky a klinicky významné zlepšení v parametrech kvality života v porovnání s výchozím stavem bylo také pozorováno v obou terapeutických skupinách.
Sto pacientů otevřené dlouhodobé prodloužené fáze studie. Po 5 letech léčby adalimumabem přetrvávala klinická
remise u 74% klinická odpověď podle PCDAI.
Ulcerózní kolitida u pediatrických pacientů
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena v multicentrické, randomizované, dvojitě
zaslepené studii u 93 pediatrických pacientů ve věku od 5 do 17 let se středně těžkou až těžkou
ulcerózní kolitidou odečtenou endoskopiíV této studii u přibližně 16 % pacientů selhala dřívější anti-TNF léčba. Pacienti, kteří dostávali
kortikosteroidy při zařazení do studie, mohli po týdnu 4 začít svoji léčbu kortikosteroidy snižovat.
V indukčním období studie bylo randomizováno 77 pacientů v poměru 3:2 k užívání dvojitě zaslepené
léčby adalimumabem v indukční dávce 2,4 mg/kg 160 mgdostávaly 0,6 mg/kg zbývajících 16 pacientů zařazených do indukčního období otevřenou léčbu adalimumabem v indukční
dávce 2,4 mg/kg v týdnu 2.
V týdnu 8 bylo 62 pacientů, kteří prokázali klinickou odpověď na parciálním Mayo skóre definováno jako pokles PMS ≥ 2 body a ≥ 30 % oproti výchozí hodnotědo dvojitě zaslepené udržovací léčby adalimumabem s dávkou 0,6 mg/kg každý týden nebo udržovací dávkou 0,6 mg/kg změnou designu studie bylo dalších 12 pacientů, kteří prokázali klinickou odpověď podle PMS,
randomizováno k užívání placeba, ale nebyli zahrnuti do potvrzující analýzy účinnosti.
Vzplanutí nemoci bylo definováno jako zvýšení PMS nejméně o 3 body s PMS 5 až 6 v týdnu 8
Pacienti, kteří splnili kritéria pro vzplanutí nemoci v týdnu 12 nebo později, byli randomizováni do
skupiny, která dostávala opětovně indukční dávku 2,4 mg/kg 0,6 mg/kg dávky.
Výsledky hodnocení účinnosti
Společnými primárními cílovými parametry studie byla klinická remise podle PMS PMS ≤ 2 a žádné individuální podskóre > 1skórekteří dosáhli klinické odpovědi podle PMS v týdnu 8.
Míry klinické remise podle PMS v týdnu 8 u pacientů v každé z dvojitě zaslepených indukčních
skupin přípravku adalimumab jsou shrnuty v tabulce 31.
Tabulka 31: Klinická remise podle PMS po 8 týdnech
Adalimumaba
maximálně 160 mg v týdnu 0 /
placebo v týdnu 1
n=Adalimumabb, c
maximálně 160 mg v týdnech 0 a n=Klinická remise 13/30 a Adalimumab 2,4 mg/kg 80 mgv týdnech 0 a 1 a 1,2 mg/kg Pozn. 2: Pacienti s chybějícími hodnotami v týdnu 8 byli považováni za pacienty, kteří nesplnili cílový
parametr
V týdnu 52 byly klinická remise podle FMS u pacientů s odpovědí v týdnu 8, klinická odpověď podle
FMS s odpovědí v týdnu 8, zhojení sliznice podle FMS u pacientů s odpovědí v týdnu 8, klinická remise podle FMS u pacientů s remisí v týdnu 8 a podíl
subjektů v remisi bez kortikosteroidů podle FMS v týdnu 8 hodnoceny u pacientů, kteří dostávali
adalimumab v dvojitě zaslepené maximální udržovací dávce 40 mg jednou za dva týdny a maximální udržovací dávce 40 mg každý týden
Tabulka 32: Výsledky účinnosti po 52 týdnech
Adalimumaba
maximálně 40 mg jednou za
dva týdny
n=Adalimumabb
maximálně 40 mg jednou
týdně
n=Klinická remise u pacientů
s odpovědí s PMS v týdnu 8 9/31 Klinická odpověď u pacientů
s odpovědí s PMS v týdnu 8 19/31
Zhojení sliznice u pacientů
s odpovědí s PMS v týdnu 8 12/31 Klinická remise u pacientů
s remisí s PMS v týdnu 8 9/21 Remise bez kortikosteroidů
v týdnu 8 u pacientů s odpovědí
s PMS c
4/13 a Adalimumab 0,6 mg/kg b Adalimumab 0,6 mg/kg c U pacientů, kteří na počátku dostávali souběžně kortikosteroidy
Pozn.: Pacienti s chybějícími hodnotami v týdnu 52 nebo randomizovaní k opětovné indukční nebo
udržovací léčbě byli považováni za pacienty bez odpovědi pro cílové parametry v týdnu
Mezi další výzkumné cílové parametry účinnosti patřily klinická odpověď podle indexu aktivity
pediatrické ulcerózní kolitidy hodnotě
Tabulka 33: Výsledky výzkumných cílových parametrů podle PUCAI
Týden Adalimumaba
maximálně 160 mg v týdnu 0/
placebo v týdnu n=Adalimumabb,c
maximálně 160 mg
v týdnech 0 a 1
n=Klinická remise podle PUCAI 10/30 Klinická odpověď podle PUCAI 15/30 Týden Adalimumabd
maximálně 40 mg jednou
za dva týdny
n=Adalimumabe
maximálně 40 mg jednou
týdně
n=Klinická remise podle PUCAI
v týdnu 8 u pacientů s odpovědí
s PMS
14/31 Klinická odpověď podle PUCAI
v týdnu 8 u pacientů s odpovědí
s PMS
18/31 a Adalimumab 2,4 mg/kg dávka 80 mgc Nezahrnuje nezaslepenou indukční dávku adalimumabu 2,4 mg/kg v týdnech 0 a 1 a 1,2 mg/kg d Adalimumab 0,6 mg/kg e Adalimumab 0,6 mg/kg Pozn. 1: Obě indukční skupiny dostávaly 0,6 mg/kg Pozn. 2: Pacienti s chybějícími hodnotami v týdnu 8 byli považováni za pacienty, kteří nesplnili
cílové parametry
Pozn. 3: Pacienti s chybějícími hodnotami v týdnu 52 nebo randomizovaní k opětovné indukční
nebo udržovací léčbě byli považováni za pacienty bez odpovědi pro cílové parametry v týdnu
Z pacientů léčených adalimumabem, kteří během udržovacího období podstoupili opětovnou indukční
léčbu, dosáhlo 2/6
Kvalita života
U skupin léčených adalimumabem bylo pozorováno klinicky významné zlepšení v parametrech kvality
života
U skupin léčených adalimumabem vysokou udržovací dávkou maximálně 40 mg bylo pozorováno klinicky významné zvýšení
Uveitida u pediatrických pacientů
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena v randomizované, dvojitě zaslepené,
kontrolované studii u 90 pediatrických pacientů ve věku od 2 do < 18 let s neinfekční přední uveitidou
související s aktivní JIA, kteří byli refrakterní na nejméně 12týdenní léčbu methotrexátem. Pacienti
dostávali buď placebo, nebo 20 mg adalimumabu adalimumabu dávkou methotrexátu.
Primárním cílovým parametrem byla doba do selhání léčby. Kritériem pro stanovení selhání léčby
bylo zhoršení nebo trvalé nezlepšení očního zánětu, částečné zlepšení s rozvojem trvalých očních
komorbidit nebo zhoršení očních komorbidit, nepovolené použití souběžně podávaného léčivého
přípravku a přerušení léčby po delší časové období.
Klinická odpověď
Adalimumab významně prodloužil dobu do selhání léčby v porovnání s placebem P < 0,0001 z log rank testuzatímco medián doby do selhání léčby nebylo možné odhadnout u pacientů léčených adalimumabem,
protože léčba selhala u méně než poloviny těchto pacientů. Adalimumab významně snížil riziko
selhání léčby o 75 % v porovnání s placebem, jak je uvedeno podle hodnoty poměru rizik
Obrázek 3: Kaplan-Meierovy křivky shrnující dobu do selhání léčby ve studii u pediatrických
pacientů s uveitidou
PRAVDĚPODOBNOST SELHÁNÍ LÉČBY
ČAS Léčba --- Placebo — Adalimumab
Poznámka: P = Placebo
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce a distribuce
Po jednorázovém subkutánním podání dávky 40 mg byla absorpce a distribuce adalimumabu pomalá a
vrcholové sérové koncentrace byly dosaženy zhruba za 5 dní po jeho podání. Průměrná biologická
dostupnost adalimumabu se odhaduje na 64 %, a to na základě výsledků ze tří studií s podáním
jednorázové dávky 40 mg subkutánně. Po jednorázových intravenózních dávkách v rozmezí 0,10 mg/kg byly koncentrace léku úměrné podané dávce. Po dávkách 0,5 mg/kg clearance pohybovala mezi 11–15 ml/hod, distribuční objem a průměrný terminální poločas byl přibližně 2 týdny. Koncentrace adalimumabu v synoviální tekutině
u několika pacientů s revmatoidní artritidou představovala 31–96 % sérové koncentrace léku.
Po subkutánním podání 40 mg adalimumabu každý druhý týden byla průměrná nejnižší koncentrace
v ustáleném stavu přibližně 5 μg/ml současném podávání methotrexátustoupaly u pacientů s revmatoidní artritidou podávání 20, 40 a 80 mg každý druhý týden i každý týden.
Po podání dávky 24 mg/m² s polyartikulární juvenilní idiopatickou artritidou koncentrace adalimumabu v séru v ustáleném stavu
U pacientů s polyartikulární JIA ve věku 2 až < 4 roky nebo ve věku 4 roky a starší s tělesnou
hmotností < 15 kg, léčených adalimumabem v dávce 24 mg/m², byly průměrné nejnižší sérové
koncentrace adalimumabu v ustáleném stavu 6,0 ± 6,1 μg/ml používali adalimumab bez methotrexátu a 7,9 ± 5,6 μg/ml methotrexát.
Po podání dávky 24 mg/m² s entezopatickou artritidou ve věku 6 až 17 let byly průměrné nejnižší sérové koncentrace naměřené v týdnu 24současného podávání methotrexátu a 11,8 ± 4,3 μg/ml při současném podávání methotrexátu.
Po podání dávky 40 mg adalimumabu subkutánně každý druhý týden dospělým pacientům s axiální
spondylartritidou bez radiologického průkazu dosahovaly průměrné v týdnu 68 hodnoty 8,0 ± 4,6 μg/ml.
U dospělých pacientů s psoriázou léčených adalimumabem v monoterapii v dávce 40 mg každý druhý
týden byly průměrné nejnižší koncentrace v ustáleném stavu 5 μg/ml.
Po podání dávky 0,8 mg/kg pacientům s chronickou ložiskovou psoriázou byla průměrná nejnižší ± SD koncentrace adalimumabu
v ustáleném stavu přibližně 7,4 ± 5,8 μg/ml
Při použití dávky 160 mg adalimumabu v týdnu 0, následované dávkou 80 mg v týdnu 2. bylo
u dospělých pacientů s hidradenitis suppurativa dosaženo nejnižších sérových koncentrací
adalimumabu přibližně 7–8 μg/ml v týdnu 2 a 4. Průměrné nejnižší ustálené koncentrace v týdnu 12 do
týdne 36 byly přibližně 8–10 μg/ml při léčbě dávkou adalimumabu 40 mg jednou týdně.
Expozice adalimumabu u dospívajících pacientů s HS byla predikována pomocí populačního
farmakokinetického modelování a simulace na základě farmakokinetiky napříč indikacemi u dalších
pediatrických pacientů choroba a entezopatická artritidadruhý týden. Vzhledem k tomu, že expozice adalimumabu může být ovlivněna tělesnou hmotností,
může být u adolescentů s vyšší tělesnou hmotností a nedostatečnou odpovědí prospěšné dávkování pro
dospělé, a to 40 mg jednou týdně.
Při použití úvodní dávky 80 mg adalimumabu v týdnu 0, následované dávkou 40 mg v týdnu 2, bylo
u pacientů s Crohnovou chorobou během indukční fáze léčby dosaženo nejnižších sérových
koncentrací adalimumabu přibližně 5,5 μg/ml. Při úvodní dávce 160 mg adalimumabu v týdnu 0,
následované dávkou 80 mg adalimumabu v týdnu 2, došlo v průběhu indukční fáze léčby k dosažení
nejnižších sérových koncentrací adalimumabu přibližně 12 μg/ml. U pacientů s Crohnovou chorobou,
kteří dostávali udržovací dávku adalimumabu 40 mg každý druhý týden, byly pozorovány průměrné
nejnižší ustálené hladiny přibližně 7 μg/ml.
U pediatrických pacientů se středně těžkou až těžkou Crohnovou chorobou v otevřené fázi studie byly
úvodní dávky adalimumabu v týdnech 0 a 2 buď 160/80 mg, nebo 80/40 mg, v závislosti na tělesné
hmotnosti, přičemž hranicí byla hmotnost 40 kg. V týdnu 4 byli pacienti randomizováni v poměru 1:a dostávali v pokračovací léčbě buď standardní dávku dávku sérové koncentrace adalimumabu, kterých dosáhli pacienti v týdnu 4, byly 15,7 ± 6,6 μg/ml u pacientů
≥ 40 kg
U pacientů, kteří setrvávali na léčbě tak, jak byli randomizováni, byly průměrné nejnižší koncentrace adalimumabu v týdnu 52 9,5 ± 5,6 μg/ml u skupiny, která používala standardní dávku,
a 3,5 ± 2,2 μg/ml u skupiny, která používala sníženou dávku. Průměrné nejnižší koncentrace
adalimumabu se udržely u těch pacientů, u nichž se s podáváním adalimumabu každý druhý týden
pokračovalo 52 týdnů. U pacientů, u kterých byla dávka zvýšena z podávání každý druhý týden na
jednou týdně, byly průměrné
U pacientů s ulcerózní kolitidou, jimž byla podána úvodní dávka 160 mg adalimumabu v týdnu 0,
následovaná dávkou 80 mg adalimumabu v týdnu 2, byly dosaženy nejnižší koncentrace adalimumabu
přibližně 12 μg/ml během období indukce. Průměrné nejnižší hladiny v ustáleném stavu přibližně
μg/ml byly pozorovány u pacientů s ulcerózní kolitidou, kterým byla podávána udržovací dávka
40 mg adalimumabu každý druhý týden.
Po subkutánním podání dávky 0,6 mg/kg tělesné hmotnosti pediatrickým pacientům s ulcerózní kolitidou byla nejnižší sérová koncentrace
v ustáleném stavu v 52. týdnu 5,01 ± 3,28 μg/ml. U pacientů, kteří dostávali 0,6 mg/kg dávka 40 mgv ustáleném stavu v 52. týdnu 15,7 ± 5,60 μg/ml.
U dospělých pacientů s uveitidou, jimž byla podána úvodní dávka 80 mg adalimumabu v týdnu 0,
následovaná dávkou 40 mg každý druhý týden počínaje týdnem 1, byly zjištěny průměrné hladiny
v ustáleném stavu přibližně 8 až 10 μg/ml.
Expozice adalimumabu u pediatrických pacientů s uveitidou byla predikována pomocí populačního
farmakokinetického modelování a simulace na základě farmakokinetiky se zkříženou indikací
u dalších pediatrických pacientů u dětí a entezopatická artritidave věku < 6 let. Předpokládané expozice ukazují, že bez methotrexátu může úvodní dávka vést
k počátečnímu zvýšení systémové expozice.
Populační farmakokinetické a farmakokineticko/farmakodynamické modelování a simulace
předpověděly srovnatelné expozice a účinnost adalimumabu u pacientů léčených dávkou 80 mg jednou
za dva týdny při srovnání s dávkou 40 mg jednou týdně nebo psoriázou, dospívajících pacientů s HS a pediatrických pacientů ≥ 40 kg s CD a UC
Vztah expozice-odpověď u pediatrické populace
Na základě dat z klinické studie u pacientů s JIA mezi plazmatickými koncentracemi a Ped ACR 50 odpovědí. Zjevná plazmatická koncentrace
adalimumabu, která vede k poloviční maximální pravděpodobnosti Ped ACR 50 odpovědi byla 3 μg/ml
Vztah expozice-odpověď mezi koncentrací adalimumabu a účinností u pediatrických pacientů se
závažnou chronickou ložiskovou psoriázou byl stanoven pro PASI 75 a PGA jasný nebo minimální,
v uvedeném pořadí. PASI 75 a PGA jasný nebo minimální se zvyšoval se zvyšujícími se
koncentracemi adalimumabu s podobnou zjevnou EC50 přibližně 4,5 μg/ml
Eliminace
Populační farmakokinetické analýzy s údaji od více než 1 300 pacientů s RA zjistily trend směrem
k vyšší zdánlivé clearance adalimumabu s rostoucí tělesnou váhou. Po úpravě váhových rozdílů,
pohlaví a věku byl zřejmý minimální efekt na clearance adalimumabu. Koncentrace volného
adalimumabu v séru s detekovanými protilátkami proti adalimumabu.
Porucha funkce jater nebo ledvin
Použití adalimumabu nebylo studováno u pacientů s poruchou funkce jater nebo ledvin.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Neklinické údaje získané na základě studií toxicity po jednorázovém podání, toxicity po opakovaném
podání a genotoxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.
Ve studii u opic makaka jávského 0, 30 a 100 mg/kg zjištěn žádný faktor naznačující poškození plodů. Ani studie karcinogenity, ani standardní hodnocení
toxického vlivu na fertilitu a studie postnatální toxicity s adalimumabem nebyly prováděny, protože
neexistuje vhodný model pro protilátky s omezenou zkříženou reaktivitou na TNF hlodavců a na
rozvoj neutralizačních protilátek u hlodavců.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Natrium-hydrogen-glutamát
Sorbitol Methionin
Polysorbát Kyselina chlorovodíková Voda pro injekci
6.2 Inkompatibility
Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými
léčivými přípravky.
6.3 Doba použitelnosti
roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte v chladničce stříkačku nebo předplněné pero v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Jednotlivá předplněná injekční stříkačka nebo předplněné pero přípravku Hulio mají být uchovávány
při teplotě do maximálně 25 °C po dobu až 8 týdnů. Předplněná injekční stříkačka nebo předplněné
pero musí být chráněny před světlem a znehodnoceny, pokud nejsou použity v průběhu těchto 8 týdnů.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Hulio 40 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
Hulio 40 mg injekční roztok v předplněné jednorázové injekční stříkačce s automatickým ochranným
krytem jehly. Injekční stříkačka je vyrobena z cykloolefinového polymeru se zátkou pryž, bez latexulatexu
Velikosti balení:
• 1 předplněná injekční stříkačka • 2 předplněné injekční stříkačky • 4 předplněné injekční stříkačky • 6 předplněných injekčních stříkaček • 1 předplněná injekční stříkačka
• 2 předplněné injekční stříkačky
• 4 předplněné injekční stříkačky
• 6 předplněných injekčních stříkaček
Hulio 40 mg injekční roztok v předplněném peru
Hulio 40 mg injekční roztok v předplněném jednorázovém peru obsahujícím předplněnou injekční
stříkačku. Injekční stříkačka uvnitř pera je vyrobena z cykloolefinového polymeru se zátkou
a polypropylen, bez latexu
Velikosti balení:
• 1 předplněné pero • 2 předplněná pera • 4 předplněná pera• 6 předplněných per • 1 předplněná pero
• 2 předplněné pera
• 4 předplněné pera
• 6 předplněných per
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Biosimilar Collaborations Ireland Limited
Unit 35/36
Grange Parade,
Baldoyle Industrial Estate,
Dublin DUBLIN
Irsko
D13 R20R
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
Hulio 40 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
EU/1/18/1319/001 EU/1/18/1319/002 EU/1/18/1319/003 EU/1/18/1319/011
EU/1/18/1319/012
EU/1/18/1319/013
EU/1/18/1319/014 EU/1/18/
Hulio 40 mg injekční roztok v předplněném peru
EU/1/18/1319/004 EU/1/18/1319/005 EU/1/18/1319/006
EU/1/18/EU/1/18/1319/017
EU/1/18/1319/018
EU/1/18/1319/019 EU/1/18/1319/020
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 17. září Datum posledního prodloužení registrace: 3. srpna
10. DATUM REVIZE TEXTU
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.
PŘÍLOHA II
A. VÝROBCI BIOLOGICKÉ LÉČIVÉ LÁTKY A VÝROBCI
ODPOVĚDNÍ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ
B. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ
C. DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE
D. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ
POUŽÍVÁNÍ LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
A. VÝROBCI BIOLOGICKÉ LÉČIVÉ LÁTKY A VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA
PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ
Název a adresa výrobců biologické léčivé látky
Kyowa Kirin Co., Ltd.
Takasaki Plant
100-1 Hagiwara-machi
Takasaki
Gunma
370-0013
Japonsko
Název a adresa výrobce odpovědného za propouštění šarží
McDermott laboratories T/A Mylan Dublin Biologics
Newenham Court, Northern Cross, Malahide Road
Dublin Irsko
Mylan Germany GmbH
Benzstraße 1
61352 Bad Homburg v. d. Höhe
Německo
Na vytištěné příbalové informaci o léčivém přípravku musí být uvedeno jméno a adresa
výrobce odpovědného za propouštění dané šarže.
B. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ
Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis s omezením o přípravku, bod 4.2
C. DALŠÍ PODMÍNKY PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE
• Pravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti Požadavky pro předkládání PSUR pro tento léčivý přípravek jsou uvedeny v seznamu
referenčních dat Unie a jakékoli následné změny jsou zveřejněny na evropském webovém portálu pro léčivé
přípravky.
D. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ
LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
• Plán řízení rizik Držitel rozhodnutí o registraci farmakovigilance podrobně popsané ve schváleném RMP uvedeném v modulu 1.8.2 registrace a
veškerých schválených následných aktualizací RMP.
Aktualizovaný RMP je třeba předložit:
• na žádost Evropské agentury pro léčivé přípravky,
• při každé změně systému řízení rizik, zejména v důsledku obdržení nových informací, které
mohou vést k významným změnám poměru přínosů a rizik, nebo z důvodu dosažení
význačného milníku
• Další opatření k minimalizaci rizik
Před uvedením přípravku Hulio na trh se v každém členském státě musí držitel rozhodnutí o
registraci dohodnout s příslušným státním orgánem na obsahu a formátu vzdělávacího programu,
včetně komunikačních médií, způsobu distribuce a veškerých dalších aspektů programu. Edukační
material má podobu Informační karty pacienta.
Informační karta pacienta klíčové prvky:
• Závažné infekce
• Tuberkulóza
• Rakovina
• Poruchy nervového systému
• Očkování
PŘÍLOHA III
OZNAČENÍ NA OBALU A PŘÍBALOVÁ INFORMACE
A. OZNAČENÍ NA OBALU
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU
VNĚJŠÍ KRABIČKA – PŘEDPLNĚNÁ STŘÍKAČKA
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Hulio 20 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
adalimumabum
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY / LÉČIVÝCH LÁTEK
Jedna předplněná injekční stříkačka 0,4 ml obsahuje adalimumabum 20 mg.
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK
Dále obsahuje:
natrium-hydrogen-glutamát, sorbitol voda pro injekci. Další informace naleznete v příbalové informaci.
4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ
Injekční roztok
předplněná injekční stříkačka
předplněné injekční stříkačky
5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci
Subkutánní podání
Pouze k jednorázovému použití.
K pediatrickému použití.
6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.
7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ
8. POUŽITELNOST
EXP
9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ
Uchovávejte v chladničce. Chraňte před mrazem.
Uchovávejte stříkačku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ
11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Biosimilar Collaborations Ireland Limited
Unit 35/36
Grange Parade,
Baldoyle Industrial Estate,
Dublin DUBLIN
Irsko
D13 R20R
12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
EU/1/18/1319/009 1 balení
EU/1/18/1319/010 2 balení
13. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ
15. NÁVOD K POUŽITÍ
16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU
Hulio 20 mg
17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.
18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM
PC
SN
NN
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH
TEXT NA ZÁSOBNÍKU
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Hulio 20 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
adalimumabum
2. NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Biosimilar Collaborations Ireland Limited
3. POUŽITELNOST
EXP
4. ČÍSLO ŠARŽE <, KÓD DÁRCE A KÓD LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU>
Lot
5. JINÉ
Informace o uchovávání naleznete v příbalové informaci.
Pouze k jednorázovému použití.
K pediatrickému použití.
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA MALÉM VNITŘNÍM OBALU
SAMOLEPKA PŘEDPLNĚNÉ INJEKČNÍ STŘÍKAČKY
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Hulio 20 mg injekce
adalimumabum
s.c.
2. ZPŮSOB PODÁNÍ
3. POUŽITELNOST
EXP
4. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
5. OBSAH UDANÝ JAKO HMOTNOST, OBJEM NEBO POČET DÁVEK
0,4 ml
6. JINÉ
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU
VNĚJŠÍ KRABIČKA – JEDNOTLIVÁ BALENÍ INJEKČNÍ LAHVIČKY
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Hulio 40 mg/0,8 ml injekční roztok
adalimumabum
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY / LÉČIVÝCH LÁTEK
Jedna injekční lahvička 0,8 ml obsahuje adalimumabum 40 mg.
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK
Dále obsahuje:
natrium-hydrogen-glutamát, sorbitol voda pro injekci. Další informace naleznete v příbalové informaci.
4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ
Injekční roztok
injekční lahvička
sterilní injekční stříkačka
sterilní jehla
sterilní adaptér k injekční lahvičce
tampóny napuštěné alkoholem
[Text zobrazený na zásobníku uvnitř krabice:]
Hulio
Injekční lahvička
Injekční stříkačka
Jehla
Adaptér lahvičky
Příbalová informace
Tampóny napuštěné alkoholem
5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci
Subkutánní podání
Každé balení je určeno pouze k jednorázovému použití
6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.
7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ
8. POUŽITELNOST
EXP
9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ
Uchovávejte v chladničce. Chraňte před mrazem.
Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ
11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Biosimilar Collaborations Ireland Limited
Unit 35/36
Grange Parade,
Baldoyle Industrial Estate,
Dublin DUBLIN
Irsko
D13 R20R
12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
EU/1/18/
13. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ
15. NÁVOD K POUŽITÍ
16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU
Hulio 40 mg/0,8 ml
17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.
18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM
PC
SN
NN
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU
VNĚJŠÍ KRABIČKA – VÍCEČETNÉ BALENÍ INJEKČNÍ LAHVIČKY
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Hulio 40 mg/0,8 ml injekční roztok
adalimumabum
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY / LÉČIVÝCH LÁTEK
Jedna injekční lahvička 0,8 ml obsahuje adalimumabum 40 mg.
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK
Dále obsahuje:
natrium-hydrogen-glutamát, sorbitol voda pro injekci. Další informace naleznete v příbalové informaci.
4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ
Injekční roztok
Vícečetné balení: 2 balení po 1 injekční lahvičce.
Jedno balení obsahuje:
injekční lahvička
sterilní injekční stříkačka
sterilní jehla
sterilní adaptér k injekční lahvičce
tampóny napuštěné alkoholem
5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci
Subkutánní podání
Každé balení je určeno pouze k jednorázovému použití
6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.
7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ
8. POUŽITELNOST
EXP
9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ
Uchovávejte v chladničce. Chraňte před mrazem.
Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ
11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Biosimilar Collaborations Ireland Limited
Unit 35/36
Grange Parade,
Baldoyle Industrial Estate,
Dublin DUBLIN
Irsko
D13 R20R
12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
EU/1/18/1319/007 2 injekční lahvičky
13. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ
15. NÁVOD K POUŽITÍ
16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU
Hulio 40 mg/0,8 ml
17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.
18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM
PC
SN
NN
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU
VNITŘNÍ KRABIČKA – VÍCEČETNÉ BALENÍ INJEKČNÍ LAHVIČKY
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Hulio 40 mg/0,8 ml injekční roztok
adalimumabum
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY / LÉČIVÝCH LÁTEK
Injekční lahvička 0,8 ml obsahuje adalimumabum 40 mg.
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK
Dále obsahuje:
natrium-hydrogen-glutamát, sorbitol voda pro injekci. Další informace naleznete v příbalové informaci.
4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ
Injekční roztok
injekční lahvička
sterilní injekční stříkačka
sterilní jehla
sterilní adaptér k injekční lahvičce
tampóny napuštěné alkoholem
Součást vícečetného balení, nelze prodávat samostatně.
[Text zobrazený na zásobníku uvnitř krabice:]
Hulio
Injekční lahvička
Injekční stříkačka
Jehla
Adaptér lahvičky
Příbalový leták
Tampóny napuštěné alkoholem
5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.
Subkutánní podání
Pouze k jednorázovému použití.
6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.
7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ
8. POUŽITELNOST
EXP
9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ
Uchovávejte v chladničce. Chraňte před mrazem.
Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ
11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Biosimilar Collaborations Ireland Limited
Unit 35/36
Grange Parade,
Baldoyle Industrial Estate,
Dublin DUBLIN
Irsko
D13 R20R
12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
EU/1/18/
13. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ
15. NÁVOD K POUŽITÍ
16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU
Hulio 40 mg/0,8 ml
17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD
18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA MALÉM VNITŘNÍM OBALU
INJEKČNÍ LAHVIČKA
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Hulio 40 mg/0,8 ml injekce
adalimumabum
s.c.
2. ZPŮSOB PODÁNÍ
3. POUŽITELNOST
EXP
4. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
5. OBSAH UDANÝ JAKO HMOTNOST, OBJEM NEBO POČET DÁVEK
40 mg/0.8 ml
6. JINÉ
Biosimilar Collaborations Ireland Limited
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU
KRABIČKA – PŘEDPLNĚNÁ INJEKČNÍ STŘÍKAČKA
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Hulio 40 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
adalimumabum
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY / LÉČIVÝCH LÁTEK
Jedna předplněná injekční stříkačka o objemu 0,8 ml obsahuje adalimumabum 40 mg.
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK
Dále obsahuje: natrium-hydrogen-glutamát, sorbitol chlorovodíková a voda pro injekci. Další informace naleznete v příbalové informaci.
4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ
Injekční roztok
předplněná injekční stříkačka, 2 tampóny napuštěné alkoholem
předplněné injekční stříkačky, 2 tampóny napuštěné alkoholem
předplněné injekční stříkačky, 4 tampóny napuštěné alkoholem
předplněných injekčních stříkaček, 6 tampónů napuštěných alkoholem
předplněná injekční stříkačka
předplněné injekční stříkačky
předplněné injekční stříkačky
předplněných injekčních stříkaček
5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.
Subkutánní podání
Pouze k jednorázovému použití.
6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.
7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ
8. POUŽITELNOST
EXP
9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ
Uchovávejte v chladničce. Chraňte před mrazem.
Uchovávejte injekční stříkačku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ
11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Biosimilar Collaborations Ireland Limited
Unit 35/36
Grange Parade,
Baldoyle Industrial Estate,
Dublin DUBLIN
Irsko
D13 R20R
12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
EU/1/18/1319/001 1 balení EU/1/18/1319/002 2 balení EU/1/18/1319/003 6 balení EU/1/18/1319/011 1 balení
EU/1/18/1319/012 2 balení
EU/1/18/1319/013 4 balení
EU/1/18/1319/014 4 balení EU/1/18/1319/015 6 balení
13. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ
15. NÁVOD K POUŽITÍ
16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU
Hulio 40 mg
17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.
18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM
PC
SN
NN
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH
TEXT NA ZÁSOBNÍKU
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Hulio 40 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
adalimumabum
2. NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Biosimilar Collaborations Ireland Limited
3. POUŽITELNOST
EXP
4. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
5. JINÉ
Pro informace o uchovávání viz příbalová informace.
Pouze k jednorázovému použití
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA MALÉM VNITŘNÍM OBALU
ŠTÍTEK PŘEDPLNĚNÉ INJEKČNÍ STŘÍKAČKY
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Hulio 40 mg injekce
adalimumabum
s.c.
2. ZPŮSOB PODÁNÍ
3. POUŽITELNOST
EXP
4. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
5. OBSAH UDANÝ JAKO HMOTNOST, OBJEM NEBO POČET DÁVEK
0,8 ml
6. JINÉ
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU
KRABIČKA – PŘEDPLNĚNÉ PERO
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Hulio 40 mg injekční roztok v předplněném peru
adalimumabum
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY / LÉČIVÝCH LÁTEK
Jedno předplněné pero o objemu 0,8 ml obsahuje adalimumabum 40 mg.
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK
Dále obsahuje:
natrium-hydrogen-glutamát , sorbitol voda pro injekci. Další informace naleznete v příbalové informaci.
4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ
Injekční roztok
předplněné pero, 2 tampóny napuštěné alkoholem
předplněná pera, 2 tampóny napuštěné alkoholem
předplněná pera, 4 tampóny napuštěné alkoholem
předplněných per, 6 tampónů napuštěných alkoholem
předplněné pero
předplněná pera
předplněná pera
předplněných per
5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci
Subkutánní podání
Pouze k jednorázovému použití.
6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.
7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ
8. POUŽITELNOST
EXP
9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ
Uchovávejte v chladničce. Chraňte před mrazem.
Uchovávejte pero v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ
11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Biosimilar Collaborations Ireland Limited
Unit 35/36
Grange Parade,
Baldoyle Industrial Estate,
Dublin DUBLIN
Irsko
D13 R20R
12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
EU/1/18/1319/004 1 balení EU/1/18/1319/005 2 balení EU/1/18/1319/006 6 balení EU/1/18/1319/016 1 balení
EU/1/18/1319/017 2 balení
EU/1/18/1319/018 4 balení
EU/1/18/1319/019 4 balení EU/1/18/1319/020 6 balení
13. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ
15. NÁVOD K POUŽITÍ
16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU
Hulio 40 mg
17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.
18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM
PC
SN
NN
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH
TEXT NA ZÁSOBNÍKU
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Hulio 40 mg injekční roztok v předplněném peru
adalimumabum
2. NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Biosimilar Collaborations Ireland Limited
3. POUŽITELNOST
EXP
4. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
5. JINÉ
Pro informace o uchovávání viz příbalová informace.
Pouze k jednorázovému použití
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA MALÉM VNITŘNÍM OBALU
ŠTÍTEK PŘEDPLNĚNÉHO PERA
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Hulio 40 mg injekce
adalimumabum
Subkutánní podání
SC
2. ZPŮSOB PODÁNÍ
3. POUŽITELNOST
EXP
4. ČÍSLO ŠARŽE
Lot
5. OBSAH UDANÝ JAKO HMOTNOST, OBJEM NEBO POČET DÁVEK
0,8 ml
6. JINÉ
Biosimilar Collaborations Ireland Limited
B. PŘÍBALOVÁ INFORMACE
Příbalová informace: Informace pro pacienta
Hulio 20 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
adalimumabum
Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než podáte tento přípravek svému dítěti,
protože obsahuje důležité údaje.
– Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
– Lékař Vám rovněž vydá informační kartičku, která obsahuje důležité bezpečnostní informace, se
kterými musíte být seznámena během léčby tímto lékem. Mějte tuto informační kartičku vždy u sebe nebo u svého dítěte
a ponechte si ji 4 měsíce po poslední injekci přípravku Hulio, kterou Vaše dítě dostane.
– Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.
– Tento přípravek byl předepsán výhradně Vašemu dítěti. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl
by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vaše dítě.
– Pokud se u Vašeho dítěte vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to dětskému lékaři
nebo lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou
uvedeny v této příbalové informaci. Viz bod 4.
Co naleznete v této příbalové informaci
1. Co je přípravek Hulio a k čemu se používá
2. Čemu musíte věnovat pozornost, než podáte přípravek Hulio svému dítěti
3. Jak se přípravek Hulio používá
4. Možné nežádoucí účinky
5. Jak přípravek Hulio uchovávat
6. Obsah balení a další informace
7. Návod k použití
1. Co je přípravek Hulio a k čemu se používá
Přípravek Hulio obsahuje léčivou látku adalimumab, lék působící na imunitní Vašeho těla.
Přípravek Hulio je určen k léčbě zánětlivých onemocnění popsaných níže:
– polyartikulární juvenilní idiopatická artritida;
– entezopatická artritida;
– Crohnova choroba u dětí;
– ložisková psoriáza u dětí;
– uveitida u dětí.
Léčivá látka v přípravku Hulio, adalimumab, je monoklonální protilátka. Monoklonální protilátky jsou
bílkoviny, které se váží na specifický cíl v těle.
Cíl pro adalimumab je bílkovina označená jako tumor nekrotizující faktor v imunitním uvedených výše. Navázáním na TNFα snižuje přípravek Hulio zánětlivý proces u těchto onemocnění.
Polyartikulární juvenilní idiopatická artritida
Polyartikulární juvenilní idiopatická artritida je zánětlivé onemocnění kloubů, které se většinou poprvé
objeví v dětství.
Přípravek Hulio se používá k léčbě polyartikulární juvenilní idiopatické artritidy u pacientů od 2 let.
Zpočátku může Vaše dítě užívat jiné chorobu modifikující léky, jako je methotrexát. Pokud tyto léky
dostatečně neúčinkují, bude mu k léčbě polyartikulární juvenilní idiopatické artritidy podán přípravek
Hulio.
Váš ošetřující lékař rozhodne, zda bude přípravek Hulio podáván s methotrexátem nebo samostatně.
Entezopatická artritida
Entezopatická artritida je zánětlivé onemocnění kloubů a míst, kde se šlachy připojují ke kloubům.
Přípravek Hulio se používá k léčbě entezopatické artritidy u pacientů od 6 let. Zpočátku může Vaše
dítě užívat jiné chorobu modifikující léky, jako je methotrexát. Pokud tyto léky dostatečně neúčinkují,
bude mu k léčbě polyartikulární juvenilní idiopatické artritidy podán přípravek Hulio.
Ložisková psoriáza u pediatrických pacientů
Ložisková psoriáza je zánětlivé kožní onemocnění, které se projevuje zarudlými strupovitými
skvrnami, krytými stříbřitě lesklými šupinami. Ložisková psoriáza může postihovat také nehty, může
způsobit jejich ztluštění, drolení a odlučování od nehtového lůžka, což může být bolestivé. Psoriáza je
pravděpodobně způsobena problémem s imunitním systémem organismu, který vede ke zvýšené
tvorbě kožních buněk.
Přípravek Hulio se používá k léčbě těžké ložiskové psoriázy u dětí a dospívajících od 4 do 17 let,
u kterých léky aplikované na kůži ani léčba UV zářením neúčinkovaly dobře nebo je u nich tato léčba
nevhodná.
Crohnova choroba u pediatrických pacientů
Crohnova choroba je zánětlivé onemocnění střeva.
Přípravek Hulio se používá k léčbě středně těžké až těžké Crohnovy choroby u dětí a dospívajících od
do 17 let.
Vaše dítě nejprve dostane jiné léky. Pokud tyto léky nebudou dostatečně účinné, bude Vašemu dítěti
ke snížení známek a příznaků Crohnovy choroby podán přípravek Hulio.
Uveitida u pediatrických pacientů
Neinfekční uveitida je zánětlivé onemocnění postihující některé části oka.
Přípravek Hulio se používá k léčbě dětí ve věku od 2 let s chronickou neinfekční uveitidou a se
zánětem, který postihuje přední část oka.
Tento zánět vede ke zhoršení zraku a/nebo výskytu plovoucích zákalů v oku chomáčkovité čáry pohybující se v zorném poli
Vaše dítě nejprve dostane jiné léky. Pokud tyto léky nebudou dostatečně účinné, bude Vašemu dítěti
ke snížení známek a příznaků jeho choroby podán přípravek Hulio.
Přípravek Hulio je určen k léčbě :
• dětí a dospívajících od 2 do 17 let s chronickou neinfekční uveitidou, které mají zánět postihující
přední část oka.
2. Čemu musíte věnovat pozornost, než podáte přípravek Hulio svému dítěti
Nepoužívejte přípravek Hulio
– Jestliže je Vaše dítě alergické na adalimumab nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku
– Jestliže má Vaše dítě závažnou infekci včetně tuberkulózy důležité, abyste lékaře informovalhorečka, zranění, pocit únavy nebo problémy se zuby.
– Jestliže Vaše dítě trpí středně těžkým nebo těžkým srdečním selháním. Je důležité, abyste lékaře
informovalproblémy se srdcem
Upozornění a opatření
Před použitím přípravku Hulio se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.
Alergické reakce
• Jestliže má Vaše dítě alergické reakce s příznaky, jako je pocit tíhy na hrudi, dýchavičnost,
závratě, otoky nebo vyrážka, nepodávejte mu další injekci přípravku Hulio a kontaktujte ihned
lékaře, protože tyto reakce mohou být ve vzácných případech život ohrožující.
Infekce
• Jestliže má Vaše dítě nějakou infekci, včetně dlouhodobé infekce nebo infekce postihující jednu
část těla lékaře. Pokud si nejste jistý• Při léčbě přípravkem Hulio může být Vaše dítě náchylnější k infekcím. Riziko může stoupat,
pokud má Vaše dítě sníženou funkci plic. Tyto infekce mohou být závažné a zahrnují
tuberkulózu, infekce způsobené viry, plísněmi, parazity nebo bakteriemi, či jiné neobvyklé
infekční organismy a sepsi • Tyto infekce mohou být ve vzácných případech život ohrožující. Je důležité, abyste
informovalzranění, pocit únavy nebo problémy se zuby. Dětský lékař může doporučit dočasné přerušení
léčby přípravkem Hulio.
• Informujte dětského lékaře, pokud pobýváte nebo cestujete do oblastí, kde se běžně vyskytují
plísňové infekce, jako je histoplasmóza, kokcidiomykóza nebo blastomykóza.
• Informujte dětského lékaře, pokud se u Vás vyskytovaly opakované infekce nebo jiné stavy,
které zvyšují riziko infekcí.
• Je třeba, aby Vaše dítě i jeho lékař věnovali zvýšenou pozornost známkám infekce, po dobu
léčby přípravkem Hulio. Je důležité, abyste sdělilobjeví příznaky infekcí, jako jsou horečka, rány, pocit únavy nebo problémy se zuby.
Tuberkulóza
• Protože u pacientů léčených adalimumabem byly hlášeny případy tuberkulózy, před zahájením
léčby adalimumabem lékař Vaše dítě vyšetří, zda se příznaky tohoto onemocnění u něj
nevyskytly. To znamená, že podrobně zhodnotí dříve prodělaná onemocnění a provede kontrolní
vyšetření vyšetření zaznamená do informační karty dítěte.
• Pokud Vaše dítě prodělalo tuberkulózu, anebo bylo v blízkém kontaktu s osobou s tuberkulózou,
je velmi důležité, abyste to řeklpřípravek Hulio mu nepodávejte.
• K rozvoji tuberkulózy může v průběhu léčby dojít i v případě, že Vaše dítě bylo na tuberkulózu
preventivně přeléčeno.
• Pokud se u Vašeho dítěte objeví příznaky tuberkulózy apatie, mírná horečkadětskému lékaři.
Virus hepatitidy B
• Jestliže je Vaše dítě nositelem viru hepatitidy typu B nebo si myslíte, že by mohlo být ohroženo infekcí HBV, sdělte to dětskému lékaři. Lékař Vaše
dítě na infekci HBV vyšetří. Adalimumab může u lidí, kteří jsou nositeli tohoto viru, způsobovat
jeho opětovnou aktivaci. V některých vzácných případech, zvláště pokud Vaše dítě bere jiné
léky k potlačení imunitního systému, může být reaktivace infekce HBV život ohrožující.
Operace a stomatologický zákrok
• Pokud má být Vašemu dítěti provedena operace nebo stomatologický zákrok, informujte
dětského lékaře, že je Vaše dítě léčeno přípravkem Hulio. Lékař může doporučit dočasné
přerušení léčby přípravkem Hulio.
Demyelinizační onemocnění
• Jestliže má Vaše dítě demyelinizační onemocnění vrstvu nervůbýt Vaše dítě léčeno přípravkem Hulio. Pokud se u Vašeho dítěte objeví některé příznaky,
například změny vidění, slabost rukou nebo nohou či znecitlivění nebo brnění v některé části
těla, musíte o tom dětského lékaře neprodleně informovat.
Očkování
• Určité očkovací látky obsahují živé, avšak oslabené formy bakterií či virů, které mohou způsobit
infekci, a neměly by proto být podávány během léčby přípravkem Hulio.
• Domluvte se s dětským lékařem o možnosti očkování ještě předtím, než budete dítě očkovat.
• Doporučuje se, aby dětští pacienti absolvovali pokud možno všechna naplánovaná očkování
odpovídající jejich věku před zahájením léčby přípravkem Hulio.
• Pokud Vaše dcera dostala přípravek Hulio během těhotenství, může být její dítě náchylnější
k infekcím po dobu přibližně pěti měsíců po poslední dávce přípravku v průběhu těhotenství. Je
důležité, abyste oznámilpřípravek Hulio v těhotenství podáván, aby se na základě této informace mohli rozhodnout, kdy
je vhodné její dítě očkovat.
Selhání srdce
• Je důležité, abyste sdělilvyskytují závažné problémy se srdcem. Pokud se u Vašeho dítěte vyskytuje mírné srdeční
selhávání a je léčeno přípravkem Hulio, musí být lékařem pečlivě sledován stav jeho srdce.
Pokud se u Vašeho dítěte vyskytnou nové nebo se zhorší již stávající příznaky srdečního
selhávání lékaře.
Horečka, modřiny, krvácení nebo bledost
• U některých pacientů nemusí tělo vytvářet dostatek krvinek, které bojují s infekcemi nebo
pomáhají zastavit krvácení. Jestliže má Vaše dítě horečku, která neodeznívá, modřiny či snadno
krvácí, případně je velmi bledé, ihned se spojte s dětským lékařem. Dětský lékař může
rozhodnout o ukončení léčby.
Rakovina
• U dětí i dospělých léčených adalimumabem nebo jinými antagonisty TNFα byly popsány velmi
vzácné případy výskytu určitých typů rakoviny. Lidé se závažnější formou revmatoidní artritidy,
jejichž onemocnění trvá delší dobu, mívají vyšší průměrné riziko vzniku lymfomu a leukémie
onemocnění lymfomem, leukémií nebo jiným druhem rakoviny může vzrůst. Ve vzácných
případech byl u pacientů používajících adalimumab pozorován specifický a závažný typ
lymfomu. Někteří z těchto pacientů byli také léčeni lékem azathioprinem nebo
merkaptopurinem. Oznamte dětskému lékaři, pokud Vaše dítě užívá azathioprin nebo
merkaptopurin současně s přípravkem Hulio.
• U pacientů léčených adalimumabem byly kromě toho pozorovány případy kožní rakoviny
nemelanomového typu. Pokud se během léčby nebo po ní objeví nové oblasti poškozené kůže
nebo pokud stávající známky či oblasti poškozené kůže změní vzhled, sdělte to dětskému lékaři.
• U pacientů se specifickým typem plicního onemocnění zvaným chronická obstrukční choroba
plicní rakoviny, nežli jsou lymfomy. Jestliže Vaše dítě trpí CHOPN nebo hodně kouří, mělse svým lékařem promluvit, je-li pro něj léčba antagonistou TNFα vhodná.
Autoimunitní onemocnění
• Ve vzácných případech může vést léčba adalimumabem k syndromu podobnému lupusu. Pokud
se objeví příznaky, jako je trvalá nevysvětlitelná vyrážka, horečka, bolest kloubů nebo únava,
kontaktujte svého lékaře.
Další léčivé přípravky a přípravek Hulio
Informujte lékaře Vašeho dítěte nebo lékárníka o všech lécích, které Vaše dítě užívá, které v nedávné
době užívalo, nebo které možná bude užívat.
Přípravek Hulio nesmí Vaše dítě používat s léky, které obsahují léčivé látky anakinra nebo abatacept.
Kombinace přípravku Hulio a látky anakinra nebo abatacept se nedoporučuje na základě možného
zvýšení rizika infekcí včetně závažných infekcí, ale i možných farmakologických interakcí. Máte-li
nějaké dotazy, zeptejte se prosím dětského lékaře.
Přípravek Hulio lze používat společně s methotrexátem nebo některými chorobu modifikujícími
antirevmatiky kortikosteroidy nebo léčivé přípravky proti bolestem, a to i s nesteroidními antirevmatiky
Těhotenství a kojení
• Vaše dcera má zvážit použití vhodné antikoncepce k prevenci těhotenství a pokračovat v jejím
užívání po dobu nejméně 5 měsíců po posledním podání přípravku Hulio.
• Pokud je Vaše dcera těhotná, domnívá se, že může být těhotná nebo plánuje otěhotnět, požádejte
jejího lékaře o doporučení týkající se užívání tohoto přípravku.
• Přípravek Hulio má být užíván během těhotenství pouze tehdy, je-li to nezbytně nutné.
• Na základě studie prováděné u těhotných žen nebylo zjištěno zvýšené riziko vrozených vad,
pokud matka během těhotenství užívala adalimumab, ve srovnání s matkami se stejným
onemocněním, které adalimumab neužívaly.
• Přípravek Hulio lze podávat během kojení.
• Jestliže Vaše dcera dostávala přípravek Hulio během těhotenství, může být její dítě náchylnější
k infekcím.
• Je důležité, abyste informovala dětského lékaře a ostatní zdravotnické pracovníky před
očkováním dítěte své dcery, že dcera během těhotenství používala přípravek Hulio. Více
informací týkající se očkování najdete v části „Upozornění a opatření“.
Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů
Přípravek Hulio může mít podružný vliv na schopnost řídit, jezdit na kole nebo obsluhovat stroje. Po
použití přípravku Hulio se může objevit pocit točení hlavy
Přípravek Hulio obsahuje sodík a sorbitol
Jedna předplněná stříkačka přípravku Hulio obsahuje 19,1 mg sorbitolu. Sorbitol je zdrojem fruktózy.
Pokud Vám dětský lékař řekl, že Vaše dítě nesnáší některé cukry nebo má Vaše dítě diagnostikovanou
vrozenou nesnášenlivost fruktózy, což je vzácné genetické onemocnění, při kterém pacienti nejsou
schopni rozložit fruktózu, informujte dětského lékaře, než začnete tento léčivý přípravek svému dítěti
podávat.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku že je v podstatě „bez sodíku“.
3. Jak se přípravek Hulio používá
Vždy používejte tento přípravek přesně podle pokynů lékaře Vašeho dítěte nebo lékárníka. Pokud si
nejste jistýlékárníkem. Lékař Vám může předepsat jinou sílu přípravku Hulio, pokud Vaše dítě potřebuje jinou
dávku.
Děti a dospívající s polyartikulární juvenilní idiopatickou artritidou
Děti a dospívající od 2 do 17 let s tělesnou hmotností od 10 kg do 30 kg:
Doporučená dávka přípravku Hulio je 20 mg každý druhý týden.
Děti a dospívající od 2 do 17 let s tělesnou hmotností 30 kg nebo vyšší:
Doporučená dávka přípravku Hulio je 40 mg každý druhý týden.
Děti a dospívající s entezopatickou artritidou
Děti a dospívající od 6 do 17 let s tělesnou hmotností od 15 kg do 30 kg:
Doporučená dávka přípravku Hulio je 20 mg každý druhý týden.
Děti a dospívající od 6 do 17 let s tělesnou hmotností 30 kg nebo vyšší:
Doporučená dávka přípravku Hulio je 40 mg každý druhý týden.
Děti nebo dospívající s ložiskovou psoriázou
Děti a dospívající od 4 do 17 let s tělesnou hmotností od 15 kg do 30 kg:
Doporučené dávkování přípravku Hulio je podání úvodní dávky 20 mg následované o týden později
dávkou 20 mg. Poté se podává obvyklá dávka 20 mg každý druhý týden.
Děti a dospívající od 4 do 17 let s tělesnou hmotností 30 kg nebo vyšší:
Doporučené dávkování přípravku Hulio je podání úvodní dávky 40 mg následované o týden později
dávkou 40 mg. Poté se podává obvyklá dávka 40 mg každý druhý týden.
Děti a dospívající s Crohnovou chorobou
Děti a dospívající od 6 do 17 let s tělesnou hmotností do 40 kg:
Obvyklý režim dávkování je podání úvodní dávky 40 mg následované dávkou 20 mg o dva týdny později. Pokud je potřeba rychlejší odpovědi, předepíše lékař
Vašemu dítěti úvodní dávku 80 mg 40 mg o dva týdny později.
Poté se podává obvyklá dávka 20 mg každý druhý týden. Pokud tato dávka dostatečně neúčinkuje,
může dětský lékař četnost dávkování zvýšit na 20 mg každý týden.
Děti a dospívající od 6 do 17 let s tělesnou hmotností 40 kg nebo vyšší:
Obvyklý režim dávkování je podání úvodní dávky 80 mg následované dávkou 40 mg o dva týdny později. Pokud je potřeba rychlejší odpovědi, předepíše lékař
Vašemu dítěti úvodní dávku 160 mg ve dvou po sobě následujících dnechdni
Poté se podává obvyklá dávka 40 mg každý druhý týden. Pokud tato dávka dostatečně neúčinkuje,
může dětský lékař dávku zvýšit na 40 mg každý týden nebo 80 mg každý druhý týden.
Děti a dospívající s uveitidou
Děti a dospívající od 2 do 17 let s tělesnou hmotností do 30 kg:
Obvyklá dávka přípravku Hulio je 20 mg každý druhý týden s methotrexátem.
Váš dětský lékař může také předepsat úvodní dávku 40 mg která může být podávána jeden týden před zahájením obvyklého doporučeného dávkování.
Doporučuje se podávat přípravek Hulio v kombinaci s methotrexátem.
Děti a dospívající od 2 do 17 let s tělesnou hmotností 30 kg nebo vyšší:
Obvyklá dávka přípravku Hulio je 40 mg každý druhý týden s methotrexátem.
Váš dětský lékař může také předepsat úvodní dávku 80 mg, která může být podávána jeden týden před
zahájením obvyklého dávkování 40 mg každý druhý týden. Doporučuje se podávat přípravek Hulio
v kombinaci s methotrexátem.
Způsob a cesta podání
Přípravek Hulio se podává injekčně pod kůži
Podrobné pokyny k injikování přípravku Hulio jsou uvedeny v Návodu k použití.
Jestliže jste použil
Pokud jste dítěti náhodně aplikovaldětského lékaře nebo lékárníka a vysvětlete mu, že jste použilVždy si s sebou vezměte vnější obal nebo lék, a to i když je prázdný.
Jestliže jste zapomněl
Pokud svému dítěti zapomenete podat injekci, máte mu aplikovat další dávku přípravku Hulio ihned,
jak si vzpomenete. Poté svému dítěti podejte další dávku původně plánovaný den, jako kdybyste
nezapomněl
Jestliže Vaše dítě přestalo používat přípravek Hulio
Rozhodnutí o tom, zda používání přípravku Hulio přerušit, musíte konzultovat s lékařem Vašeho
dítěte. Po ukončení léčby se Vašemu dítěti mohou příznaky vrátit.
Máte-li jakékoli další otázky týkající se používání tohoto přípravku, zeptejte se dětského lékaře nebo
lékárníka.
4. Možné nežádoucí účinky
Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí
vyskytnout u každého.
Většina nežádoucích účinků je mírné nebo střední závažnosti. Některé však mohou být závažné
a vyžadují okamžitou odbornou léčbu.
Nežádoucí účinky se mohou vyskytnout i do 4 měsíců po poslední injekci přípravku Hulio.
Neodkladně vyhledejte lékařskou pomoc, pokud se u Vašeho dítěte objeví jakýkoli z následujících
příznaků alergické reakce či selhání srdce:
• silná vyrážka, kopřivka;
• otok obličeje, rukou nebo nohou;
• obtíže s dechem či polykáním;
• dušnost při fyzické zátěži nebo v poloze v leže, nebo otoky nohou
Oznamte svému lékaři co nejdříve, pokud si všimnete jakýchkoli z následujících účinků:
• známky a příznaky infekce, jako je horečka, pocit nemoci, zranění, problémy se zuby, pálení při
močení, pocit slabosti nebo únavy, kašlání;
• příznaky nervových poruch jako brnění, znecitlivění, dvojí vidění či slabost rukou nebo nohou;
• příznaky rakoviny kůže jako otok • známky a příznaky podezřelé z krevních poruch, jako je přetrvávající horečka, tvorba modřin,
krvácení, bledost.
Příznaky popsané výše mohou přestavovat nežádoucí účinky uvedené níže, které byly pozorovány při
užívání adalimumabu.
Velmi časté • reakce v místě injekčního vpichu • infekce dýchacích cest hltanu, zápalu plic• bolest hlavy;
• bolest břicha;
• pocit na zvracení a zvracení;
• vyrážka
• bolest kostí a svalů.
Časté • závažné infekce • střevní infekce • kožní infekce • ušní infekce,
• infekce v ústech • infekce pohlavních orgánů;
• záněty močových cest;
• plísňové infekce;
• záněty kloubů;
• nezhoubné nádory;
• rakovina kůže;
• mírné alergické reakce • dehydratace;
• změny nálad • úzkost;
• obtížné usínání;
• poruchy pocitového vnímání, jako je brnění, svědění nebo znecitlivění;
• migréna;
• útlak nervových kořenů
• poruchy zraku;
• záněty a otoky očního víčka nebo oka;
• závrať • pocity rychlého bušení srdce;
• vysoký krevní tlak;
• rudnutí kůže;
• krevní podlitiny • kašel;
• astma;
• dušnost
• krvácení ze zažívacího ústrojí;
• poruchy trávení, nadýmání, pálení žáhy;
• kyselost/reflux žaludeční šťávy;
• syndrom suchého oka • tvorba modřin
• svědivá vyrážka
• svědění, záněty kůže • lámavost nehtů na prstech rukou i nohou
• zvýšené pocení;
• vypadávání vlasů;
• nový vznik nebo zhoršení lupénky • svalové křeče;
• krev v moči;
• onemocnění ledvin;
• bolest na hrudi;
• edém • horečka;
• snížení počtu krevních destiček, což zvýšuje riziko krvácení nebo tvorby modřin;
• pomalé hojení ran.
Méně časté • oportunní infekce vůči nemocem• neurologické infekce • záněty oka;
• bakteriální infekce;
• divertikulitida • rakovina
• lymfom • melanom;
• poruchy imunitního systému, které mohou postihovat plíce, kůži a lymfatické uzliny jako stav zvaný sarkoidóza• vaskulitida • tremor • neuropatie • mozková mrtvice;
• ztráta sluchu, ušní šelest;
• nepravidelný srdeční rytmus;
• srdeční problémy, které mohou způsobit dušnost nebo otok kotníku;
• srdeční infarkt
• váček ve stěně hlavní tepny, zánět a sraženina žíly, ucpání cévy;
• plicní onemocnění způsobující dušnost • plicní embolie • hromadění tekutiny kolem plic;
• zánět slinivky břišní;
• potíže s polykáním;
• edém obličeje
• zánět žlučníku, žlučníkové kameny;
• ztukovatění jater • noční pocení;
• zjizvení;
• neobvyklé poškození svalů;
• systémový lupus erythematodes systémů• přerušovaný spánek;
• impotence;
• záněty.
Vzácné • leukémie • závažné alergické reakce doprovázené šokem;
• roztroušená skleróza;
• nervové poruchy který může způsobit svalovou slabost, abnormální pocity, brnění v pažích a horní části těla• srdeční záchvat • plicní fibróza • perforace • hepatitida • reaktivace hepatitidy B;
• autoimunitní hepatitida • kožní vaskulitida • Stevensův-Johnsonův syndrom vyrážky• obličejový edém • zánětlivá kožní vyrážka;
• lupus-like syndrom;
• angioedém • lichenoidní kožní reakce
Není známo • hepatosplenický T-buněčný lymfom • karcinom z Merkelových buněk • Kaposiho sarkom, vzácné nádorové onemocnění související s infekcí vyvolanou lidským
herpesvirem typu 8. Kaposiho sarkom se nejčastěji vyskytuje ve formě fialových skvrn na kůži;
• selhání jater;
• zhoršující se kožní vyrážka a svalová slabost;
• zvýšení tělesné hmotnosti
Hlášení nežádoucích účinků
Pokud se u Vašeho dítěte vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to dětskému lékaři nebo
lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této
příbalové informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního systému
hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V. Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět
k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.
5. Jak přípravek Hulio uchovávat
Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.
Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na štítku/krabičce za EXP. Doba
použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.
Uchovávejte v chladničce
Uchovávejte předplněnou injekční stříkačku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Jiná možnost uchovávání:
Pokud je to potřeba stříkačky přípravku Hulio při pokojové teplotě ujistěte, že je přípravek chráněn před světlem. Jakmile je vyjmut z lednice a ponechán při pokojové
teplotě, stříkačka musí být použita do 8 týdnů nebo zlikvidována, a to i v situaci, kdy je vrácena
zpět do lednice.
Poznamenejte si datum, kdy jste stříkačku poprvé vyjmulznehodnotit.
Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého
lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní
prostředí.
6. Obsah balení a další informace
Co přípravek Hulio obsahuje
– Léčivou látkou je adalimumabum.
– Pomocnými látkami jsou natrium-hydrogen-glutamát, sorbitol, methionin, polysorbát 80,
kyselina chlorovodíková a voda pro injekci sorbitol“
Jak přípravek Hulio vypadá a co obsahuje toto balení
Přípravek Hulio 20 mg injekční roztok sterilní roztok 20 mg adalimumabu, rozpuštěného v 0,4 ml čirého nebo slabě opalescentního,
bezbarvého až světle hnědožlutého roztoku.
Předplněná injekční stříkačka je plastová injekční stříkačka se zátkou jehly Jedno balení obsahuje 1 nebo 2 injekční stříkačky. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
Přípravek Hulio je k dispozici také jako lahvička pro pediatrické použití nebo předplněné pero.
Držitel rozhodnutí o registraci
Biosimilar Collaborations Ireland Limited
Unit 35/36
Grange Parade,
Baldoyle Industrial Estate,
Dublin DUBLIN
Irsko
D13 R20R
Výrobce
McDermott laboratories T/A Mylan Dublin Biologics
Newenham Court, Northern Cross, Malahide Road
Dublin Irsko
Mylan Germany GmbH
Benzstraße 1
61352 Bad Homburg v. d. Höhe
Německo
Tato příbalová informace byla naposledy revidována
Další zdroje informací
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské
agentury pro léčivé přípravky na adrese http://www.ema.europa.eu.
Návod k použití
Přečtěte si pečlivě tyto pokyny a přesně je dodržujte. Váš dětský lékař, zdravotní sestra nebo jiný
zdravotník Vám ukáže, jak připravíte a podáte injekci přípravku Hulio v předplněné injekční stříkačce.
Pokud Vám cokoli není jasné, zeptejte se svého dětského lékaře.
Nepokoušejte se podat svému dítěti injekci, dokud si nebudete jistýprovést. Po řádném procvičení si může Vaše dítě podat injekci samo nebo to může provádět i jiná
osoba, např. člen rodiny nebo pečovatel.
Jedna předplněná injekční stříkačka pro jednorázové podání obsahuje jednu dávku 20 mg
adalimumabu.
Nemíchejte roztok Hulio s jinými léky.
Abyste si zapamatovalpoznámku v kalendáři či diáři.
Než začnete
Najděte klidné místo s dobře osvětlenou, čistou a rovnou pracovní plochou a připravte si všechny
pomůcky potřebné k podání injekce.
Pomůcky, které budete potřebovat:
• 1 předpněná injekční stříkačka
• 1 alkoholový tampón • 1 odpadní nádoba na ostré předměty • 1 gázový nebo vatový tampónek
Pokud Vám některé potřebné pomůcky chybí, obraťte se na svou zdravotní sestru nebo lékárníka.
Příprava předplnění injekční stříkačky
Předplněná injekční stříkačka se musí uchovávat v chladničce • Vyjměte předplněnou injekční stříkačku z chladničky nejméně 30 minut před plánovaným
použitím, aby se obsah ohřál na pokojovou teplotu.
◦ K ohřátí injekční stříkačky NEPOUŽÍVEJTE žádné jiné zdroje tepla, například
mikrovlnnou troubu nebo horkou vodu.
◦ Po ohřátí na pokojovou teplotu již NEVRACEJTE injekční stříkačku zpět do chladničky.
• Zkontrolujte datum použitelnosti, které je vytištěné na injekční stříkačce.
◦ NEPOUŽÍVEJTE injekční stříkačku s uplynulým datem použitelnosti.
• Zkontrolujte injekční stříkačku, abyste se ujistili že lék je u značky nebo v její blízkosti jí jemně zatřepat, abyste viděli kapalinučástic.
◦ NEPOUŽÍVEJTE injekční stříkačku, pokud lék není blízko značky.
◦ NEPOUŽÍVEJTE injekční stříkačku, pokud je roztok zakalený, zabarvený nebo jsou
v něm částice.
Kryt jehly Značka Píst
Lék Bezpečnostní prvek jehly
Postup při podání injekce
Pečlivě dodržujte tento postup při každém podání přípravku Hulio v předplněné injekční stříkačce:
Krok 1 – vyberte a připravte místo vpichu injekce
Přípravek Hulio v předplněné injekční
stříkačce se podává podkožně. Injekce se má
podat do stehna nebo břicha.
Místo vpichu je nutné s každou injekcí střídat
a měnit a držet se nejméně 3 cm od posledního
místa vpichu.
Pokud podáváte injekci do břicha, vyberte
místo nejméně 5 cm od pupku.
• Injekci NEVPICHUJTE do kůže, která
je zarudlá, zatvrdlá, citlivá nebo na které
jsou modřiny.
• Injekci NEVPICHUJTE do jizev ani
strií.
• Pokud má Vaše dítě lupénku,
NEVPICHUJTE injekci do vyvýšených,
hrubých, zarudlých či šupinatých ložisek
nebo lézí na kůži.
• Injekci NEVPICHUJTE přes oděv.
Oděv, který může zakrývat místo vpichu
injekce, odhrňte.
Břicho nebo stehna
Krok 2 – umyjte si ruce
Umyjte si ruce mýdlem a vodou.
Krok 3 – příprava místa k podání injekce
Otřete vybrané místo vpichu na kůži tampónem napuštěným alkoholem.
• Počkejte, až kůže sama uschne, nevysušujte ji.
• NEDOTÝKEJTE se místa vpichu před aplikací injekce
Krok 4 – Sejměte kryt jehly
Sejměte kryt jehly tažením rovně od injekční
stříkačky. Z jehly může uniknout několik
kapek tekutiny, což je normální. Také je
normální, že jsou vidět vzduchové bubliny.
• NESUNDÁVEJTE kryt jehly, dokud
nejste připraven• NEOTÁČEJTE ani NEOHÝBEJTE kryt
jehly, když jej sundáváte, můžete tím jehlu
poškodit.
• NEDOTÝKEJTE se nikdy pístu ani jej
NEVYTAHUJTE zpět
• NEZAKRÝVEJTE jehlu, nedotýkejte se jí
prsty, ani se jehlou nedotýkejte jiných
předmětů.
• NEVYTLAČUJTE žádné vzduchové
bubliny.
• NEPOUŽÍVEJTE předplněnou injekční
stříkačku, pokud po odstranění krytu
upadne.
Krok 5 – Stiskněte a podržte místo vpichu
Jemně stiskněte místo vpichu, abyste vytvořilvyvýšenou oblast, a pevně ji držte.
Krok 6 – Zaveďte jehlu do místa vpichu
Pod úhlem 45° k místu vpichu zaveďte jehlu
do místa rychlým pohybem podobným hodu
šipkou.
Dávejte pozor, abyste se při zavádění jehly
nepíchli do prstů, kterými držíte místo vpichu..
Krok 7 – Podejte injekci přípravku Hulio
Po úplném zavedení jehly uvolněte stisknuté místo.
Pomalu stlačujte píst, dokud není vstříknut všechen lék
a injekční stříkačka není prázdná.
• Pokud není píst ztlačen úplně dolů, bezpečnostní
prvek se neaktivuje a nezakryje jehlu.
• Během podávání injekce stříkačkou nehýbejte,
neotáčejte ani jí nekružte.
Krok 8 –ؘ Ukončete podání injekce, vytáhněte injekční stříkačku
Vytáhněte injekční stříkačku směrem od místa
vpichu ve stejném úhlu, v jakém byla
zavedena, a uvolněte palec z pístu.
Každá předplněná injekční stříkačka má
bezpečnostní prvek, který po uvolnění pístu
zatáhne a zakryje jehlu. Pokud se jehla
nezatáhla, opatrně vyhoďte použitou stříkačku
do nádoby na ostré předměty, aby nedošlo k
poranění.
Pokud po injekci místo vpichu mírně krvácí,
lehce přitlačte na kůži na několik vteřin gázový
nebo vatový tampon. Místo vpichu NETŘETE.
Pokud je zapotřebí, zakryjte místo injekce
náplastí.
Krok 9 – Zlikvidujte injekční stříkačku a kryt jehly
Použitou injekční stříkačku a kryt jehly vyhoďte do schválené nádoby na ostré předměty.
Poraďte se s poskytovatelem zdravotní péče, jak správně zlikvidovat naplněnou nádobu na ostré
předměty.
• NEPOUŽÍVEJTE injekční stříkačku opakovaně.
• Jehlu znovu NEZAKRÝVEJTE
• NEVYHAZUJTE nádobu na ostré předměty do odpadkového koše.
• NERECYKLUJTE použitou odpadní nádobu na ostré předměty.
• Nádobu na ostré předměty vždy uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.
Příbalová informace: Informace pro pacienta
Hulio 40 mg/0,8 ml injekční roztok
adalimumabum
Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než podáte tento přípravek svému dítěti,
protože obsahuje důležité údaje.
– Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
– Lékař Vám rovněž vydá informační kartičku, která obsahuje důležité bezpečnostní informace, se
kterými musíte být seznámena během léčby tímto lékem. Mějte tuto informační kartičku vždy u sebe nebo u svého dítěte
a ponechte si ji 4 měsíce po poslední injekci přípravku Hulio, kterou Vaše dítě dostane.
– Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.
– Tento přípravek byl předepsán výhradně Vašemu dítěti. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl
by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vaše dítě.
– Pokud se u Vašeho dítěte vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to dětskému lékaři
nebo lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou
uvedeny v této příbalové informaci. Viz bod 4.
Co naleznete v této příbalové informaci
1. Co je přípravek Hulio a k čemu se používá
2. Čemu musíte věnovat pozornost, než podáte přípravek Hulio svému dítěti
3. Jak se přípravek Hulio používá
4. Možné nežádoucí účinky
5. Jak přípravek Hulio uchovávat
6. Obsah balení a další informace
7. Návod k použití
1. Co je přípravek Hulio a k čemu se používá
Přípravek Hulio obsahuje léčivou látku adalimumab, lék působící na imunitní Vašeho těla.
Přípravek Hulio je určen k léčbě zánětlivých onemocnění popsaných níže:
– polyartikulární juvenilní idiopatická artritida u dětí od 2 do 17 let;
– entezopatická artritida u dětí od 6 do 17 let;
– Crohnova choroba u dětí od 6 do 17 let;
– ložisková psoriáza u dětí od 4 do 17 let;
– hidradenitis suppurativa u dospívajících od 12 do 17 let;
– ulcerózní kolitida u dětí od 6 do 17 let;
– chronická neinfekční uveitida u dětí od 2 do 17 let postihující přední část oka.
Léčivá látka v přípravku Hulio, adalimumab, je monoklonální protilátka. Monoklonální protilátky jsou
bílkoviny, které se váží na specifický cíl v těle.
Cíl pro adalimumab je bílkovina označená jako tumor nekrotizující faktor v imunitním uvedených výše. Navázáním na TNFα snižuje přípravek Hulio zánětlivý proces u těchto onemocnění.
Polyartikulární juvenilní idiopatická artritida a entezopatická artritida
Polyartikulární juvenilní idiopatická artritida a entezopatická artritida jsou zánětlivá onemocnění
kloubů, která se většinou poprvé objeví v dětství.
Přípravek Hulio se používá k léčbě polyartikulární juvenilní idiopatické artritidy u dětí a dospívajících
od 2 do 17 let a entezopatické artritidy u dětí a dospívajících od 6 do 17 let. Zpočátku může Vaše dítě
užívat jiné chorobu modifikující léky, jako je methotrexát. Pokud tyto léky dostatečně neúčinkují,
bude mu k léčbě juvenilní idiopatické artritidy nebo entezopatické artritidy podán přípravek Hulio.
Crohnova choroba u pediatrických pacientů
Crohnova choroba je zánětlivé onemocnění střeva.
Přípravek Hulio se používá k léčbě Crohnovy choroby u dětí od 6 do 17 let. Vaše dítě nejprve dostane
jiné léky. Pokud tyto léky dostatečně neúčinkují, bude Vašemu dítěti ke snížení známek a příznaků
Crohnovy choroby podán přípravek Hulio.
Ložisková psoriáza u dětí
Ložisková psoriáza je zánětlivé kožní onemocnění, které se projevuje ohraničenými, zarudlými,
vyvýšenými ložisky, krytými stříbřitě lesklými šupinami. Ložisková psoriáza může postihovat také
nehty, může způsobit jejich ztluštění, drolení a odlučování od nehtového lůžka, což může být
bolestivé. Psoriáza je pravděpodobně způsobena problémem s imunitním systémem organismu, který
vede ke zvýšené tvorbě kožních buněk.
Přípravek Hulio se používá k léčbě těžké ložiskové psoriázy u dětí a dospívajících od 4 do 17 let,
u kterých léky aplikované na kůži ani léčba UV zářením neúčinkovaly dobře nebo je u nich tato léčba
nevhodná.
Hidradenitis suppurativa u dospívajících
Hidradenitis suppurativa kožní onemocnění. Příznaky mohou zahrnovat citlivé uzly může vytékat hnis. Postihuje nejčastěji specifické oblasti kůže, jako jsou místa pod prsy, podpažní
jamky, vnitřní strana stehen, třísla a hýždě. Na postižených částech se mohou tvořit jizvy.
Přípravek Hulio se používá pro léčbu hidradenitis suppurativa u dospívajících od 12 let. Přípravek
Hulio může snižovat počet uzlů a abscesů a bolest, která často souvisí s onemocněním. Zpočátku
mohou pacienti dostat jiné léky. Pokud tyto léky dostatečně neúčinkují, bude pacientům podán
přípravek Hulio.
Ulcerózní kolitida u dětí
Ulcerózní kolitida je zánětlivé onemocnění tlustého střeva. Přípravek Hulio se používá k léčbě středně
těžké až těžké ulcerózní kolitidy u dětí od 6 do 17 let. Vaše dítě může zpočátku užívat jiná léčiva.
Pokud u Vašeho dítěte tato léčba nevyvolá uspokojivou odpověď, pak ke zmírnění projevů tohoto
onemocnění dostane přípravek Hulio
Chronická neinfekční uveitida postihující přední část oka
Neinfekční uveitida je zánětlivé onemocnění postihující některé části oka. Tento zánět může vést ke
zhoršení zraku a/nebo výskytu plovoucích zákalů v oku pohybující se v zorném poli
Přípravek Hulio se používá k léčbě dětí a dospívajících ve věku od 2 do 17 let s chronickou neinfekční
uveitidou a se zánětem, který postihuje přední část oka.
2. Čemu musíte věnovat pozornost, než podáte přípravek Hulio svému dítěti
Nepoužívejte přípravek Hulio
– Jestliže je Vaše dítě alergické na adalimumab nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku
– Jestliže má Vaše dítě závažnou infekci včetně tuberkulózy důležité, abyste lékaře informovalhorečka, zranění, pocit únavy nebo problémy se zuby.
Jestliže Vaše dítě trpí středně těžkým nebo těžkým srdečním selháním. Je důležité, abyste lékaře
informovalproblémy se srdcem
Upozornění a opatření
Před použitím přípravku Hulio se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.
Alergické reakce
Jestliže má Vaše dítě alergické reakce s příznaky, jako je pocit tíhy na hrudi, dýchavičnost, závratě,
otoky nebo vyrážka, nepodávejte mu další injekci přípravku Hulio a kontaktujte ihned lékaře svého
dítěte, protože tyto reakce mohou být ve vzácných případech život ohrožující.
Infekce
• Jestliže má Vaše dítě nějakou infekci, včetně dlouhodobé infekce nebo infekce v jedné části těla
Pokud si nejste jistý• Při léčbě přípravkem Hulio může být Vaše dítě náchylnější k infekcím. Riziko může stoupat,
pokud má Vaše dítě problémy s plícemi. Tyto infekce mohou být závažné a zahrnují
tuberkulózu, infekce způsobené viry, plísněmi, parazity nebo bakteriemi, či jiné neobvyklé
infekční organismy a sepsi ohrožující. Je důležité, abyste informovalvyskytnou příznaky, jako je horečka, zranění, pocit únavy nebo problémy se zuby. Dětský lékař
může doporučit dočasné přerušení léčby přípravkem Hulio.
Tuberkulóza
• Protože u pacientů léčených adalimumabem byly hlášeny případy tuberkulózy, před zahájením
léčby adalimumabem lékař Vaše dítě vyšetří, zda se příznaky tohoto onemocnění u něj
nevyskytly. To znamená, že podrobně zhodnotí onemocnění, která Vaše dítě prodělalo dříve
a provede kontrolní vyšetření a výsledky těchto vyšetření zaznamená do informační karty Vašeho dítěte. Pokud Vaše dítě
prodělalo tuberkulózu, anebo bylo v blízkém kontaktu s osobou s tuberkulózou, je velmi
důležité, abyste to řekli v případě, že Vaše dítě bylo na tuberkulózu preventivně přeléčeno. Pokud se u Vašeho dítěte
objeví příznaky tuberkulózy nebo se během léčby i po léčbě objeví jiná infekce, sdělte to ihned dětskému lékaři.
Cestovní/opakované infekce
• Informujte dětského lékaře, pokud pobýváte nebo cestujete do oblastí, kde se běžně vyskytují
plísňové infekce, jako je histoplasmóza, kokcidiomykóza nebo blastomykóza.
• Informujte dětského lékaře, pokud se u Vás vyskytovaly opakované infekce nebo jiné stavy,
které zvyšují riziko infekcí.
Virus hepatitidy B
• Jestliže je Vaše dítě nositelem viru hepatitidy typu B nebo si myslíte, že by mohlo být ohroženo infekcí HBV, sdělte to dětskému lékaři. Lékař Vaše
dítě na infekci HBV vyšetří. Adalimumab může u lidí, kteří jsou nositeli tohoto viru, způsobovat
jeho opětovnou aktivaci. V některých vzácných případech, zvláště pokud Vaše dítě bere jiné
léky k potlačení imunitního systému, může být reaktivace infekce HBV život ohrožující.
Operace a stomatologický zákrok
• Pokud má být Vašemu dítěti provedena operace nebo stomatologický zákrok, informujte
dětského lékaře, že je Vaše dítě léčeno přípravkem Hulio. Lékař může doporučit dočasné
přerušení léčby přípravkem Hulio.
Demyelinizační onemocnění
• Jestliže má Vaše dítě demyelinizační onemocnění vrstvu nervůbýt Vaše dítě léčeno přípravkem Hulio. Pokud se u Vašeho dítěte objeví některé příznaky,
například změny vidění, slabost rukou nebo nohou či znecitlivění nebo brnění v některé části
těla, musíte o tom dětského lékaře neprodleně informovat.
Očkování
• Určité očkovací látky obsahují živé, avšak oslabené formy bakterií či virů, které mohou způsobit
onemocnění, a neměly by proto být podávány během léčby přípravkem Hulio v případě, že
způsobují infekce.
• Domluvte se s dětským lékařem o možnosti očkování ještě předtím, než budete dítě očkovat.
• Doporučuje se, aby dětští pacienti absolvovali pokud možno všechna naplánovaná očkování
odpovídající jejich věku před zahájením léčby přípravkem Hulio.
• Pokud Vaše dítě dostalo přípravek Hulio během těhotenství, může být dítě Vašeho dítěte
náchylnější k infekcím po dobu přibližně pěti měsíců po poslední dávce přípravku v průběhu
těhotenství. Je důležité, abyste oznámila lékaři dítěte a jiným zdravotnickým pracovníkům, že
mu byl přípravek Hulio v těhotenství podáván, aby se na základě této informace mohli
rozhodnout, kdy je vhodné dítě očkovat.
Selhání srdce
• Je důležité, abyste sdělilvyskytují závažné problémy se srdcem. Pokud se u Vašeho dítěte vyskytuje mírné srdeční
selhávání a je léčeno přípravkem Hulio, musí být lékařem pečlivě sledován stav jeho srdce.
Pokud se u Vašeho dítěte vyskytnou nové nebo se zhorší již stávající známky srdečního
selhávání lékaře.
Horečka, modřiny, krvácení nebo bledost
• U některých pacientů nemusí tělo vytvářet dostatek krvinek, které bojují s infekcemi nebo
pomáhají Vašemu dítěti zastavit krvácení. Jestliže má Vaše dítě horečku, která neodeznívá,
modřiny či snadno krvácí, případně je velmi bledé, ihned se spojte s dětským lékařem. Dětský
lékař může rozhodnout o ukončení léčby.
Rakovina
• U dětí i dospělých léčených adalimumabem nebo jinými antagonisty TNFα byly popsány velmi
vzácné případy výskytu určitých typů rakoviny. Lidé se závažnější formou revmatoidní artritidy,
jejichž onemocnění trvá delší dobu, mívají vyšší průměrné riziko vzniku lymfomu
postihující mízní systémdítě používá přípravek Hulio, riziko onemocnění lymfomem, leukémií nebo jiným druhem
rakoviny může vzrůst. Ve vzácných případech byl u pacientů používajících adalimumab
pozorován specifický a závažný typ lymfomu. Někteří z těchto pacientů byli také léčeni lékem
azathioprinem nebo merkaptopurinem. Oznamte dětskému lékaři, pokud Vaše dítě užívá
azathioprin nebo merkaptopurin současně s přípravkem Hulio.
• U pacientů léčených adalimumabem byly kromě toho pozorovány případy kožní rakoviny
nemelanomového typu. Pokud se během léčby nebo po ní objeví nové oblasti poškozené kůže
nebo pokud stávající známky či oblasti poškozené kůže změní vzhled, sdělte to dětskému lékaři.
• U pacientů se specifickým typem plicního onemocnění zvaným chronická obstrukční choroba
plicní rakoviny, nežli jsou lymfomy. Jestliže Vaše dítě trpí CHOPN nebo hodně kouří, mělse svým lékařem promluvit, je-li pro něj léčba antagonistou TNFα vhodná.
Autoimunitní onemocnění
• Vzácně může vést léčba adalimumabem k příznakům podobajícím se onemocnění zvanému
lupus. Pokud se objeví příznaky, jako je trvalá nevysvětlitelná horečka, bolest kloubů nebo
únava, kontaktujte svého lékaře.
Další léčivé přípravky a přípravek Hulio
Informujte lékaře Vašeho dítěte nebo lékárníka o všech lécích, které Vaše dítě užívá, které v nedávné
době užívalo, nebo které možná bude užívat.
Přípravek Hulio nesmí Vaše dítě používat s léky, které obsahují léčivé látky anakinra nebo abatacept.
Kombinace přípravku Hulio a látky anakinra nebo abatacept se nedoporučuje na základě možného
zvýšení rizika infekcí včetně závažných infekcí, ale i možných farmakologických interakcí. Máte-li
nějaké dotazy, zeptejte se prosím dětského lékaře.
Přípravek Hulio lze používat společně s methotrexátem nebo některými chorobu modifikujícími
antirevmatiky kortikosteroidy nebo léčivé přípravky proti bolestem, a to i s nesteroidními antirevmatiky
Těhotenství a kojení
• Vaše dcera má zvážit použití vhodné antikoncepce k prevenci těhotenství a pokračovat v jejím
užívání po dobu nejméně 5 měsíců po posledním podání přípravku Hulio.
• Pokud je Vaše dcera těhotná, domnívá se, že může být těhotná nebo plánuje otěhotnět, požádejte
jejího lékaře o doporučení týkající se užívání tohoto přípravku.
• Přípravek Hulio má být užíván během těhotenství pouze tehdy, je-li to nezbytně nutné.
• Na základě studie prováděné u těhotných žen nebylo zjištěno zvýšené riziko vrozených vad,
pokud matka během těhotenství užívala adalimumab, ve srovnání s matkami se stejným
onemocněním, které adalimumab neužívaly.
• Přípravek Hulio lze podávat během kojení.
• Jestliže Vaše dcera dostávala přípravek Hulio během těhotenství, může být její dítě náchylnější
k infekcím.
• Je důležité, abyste informovala dětského lékaře a ostatní zdravotnické pracovníky před
očkováním dítěte své dcery, že dcera během těhotenství používala přípravek Hulio. Více
informací týkající se očkování najdete v „Upozornění a opatření“.
Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů
Přípravek Hulio může mít podružný vliv na schopnost Vašeho dítěte řídit, jezdit na kole nebo
obsluhovat stroje. Po použití přípravku Hulio se může objevit pocit točení hlavy vidění.
Přípravek Hulio obsahuje sodík a sorbitol
Každá injekční lahvička přípravku Hulio obsahuje 38,2 mg sorbitolu. Sorbitol je zdrojem fruktózy.
Pokud Vám dětský lékař řekl, že Vaše dítě nesnáší některé cukry nebo má Vaše dítě diagnostikovanou
vrozenou nesnášenlivost fruktózy, což je vzácné genetické onemocnění, při kterém pacienti nejsou
schopni rozložit fruktózu, informujte dětského lékaře, než začnete tento léčivý přípravek svému dítěti
podávat.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku je v podstatě „bez sodíku“.
3. Jak se přípravek Hulio používá
Vždy používejte tento přípravek přesně podle pokynů lékaře Vašeho dítěte nebo lékárníka. Pokud si
nejste jistýlékárníkem. Lékař Vám může předepsat jinou sílu přípravku Hulio, pokud Vaše dítě potřebuje jinou
dávku.
Děti a dospívající s polyartikulární juvenilní idiopatickou artritidou
Děti a dospívající od 2 do 17 let s tělesnou hmotností od 10 kg do 30 kg:
Doporučená dávka přípravku Hulio je 20 mg každý druhý týden.
Děti a dospívající od 2 do 17 let s tělesnou hmotností 30 kg nebo vyšší:
Doporučená dávka přípravku Hulio je 40 mg každý druhý týden.
Děti a dospívající s entezopatickou artritidou
Děti a dospívající od 6 do 17 let s tělesnou hmotností od 15 kg do 30 kg:
Doporučená dávka přípravku Hulio je 20 mg každý druhý týden.
Děti a dospívající od 6 do 17 let s tělesnou hmotností 30 kg nebo vyšší:
Doporučená dávka přípravku Hulio je 40 mg každý druhý týden.
Děti a dospívající s Crohnovou chorobou
Děti a dospívající od 6 do 17 let s tělesnou hmotností do 40 kg:
Obvyklý režim dávkování je podání úvodní dávky 40 mg následované dávkou 20 mg o dva týdny
později. Pokud je potřeba rychlejší odpovědi, předepíše lékař Vašemu dítěti úvodní dávku 80 mg dvě injekce 40 mg v jednom dni
Poté se podává obvyklá dávka 20 mg každý druhý týden. Pokud tato dávka dostatečně neúčinkuje,
může dětský lékař četnost dávkování zvýšit na 20 mg každý týden.
Děti a dospívající od 6 do 17 let s tělesnou hmotností 40 kg nebo vyšší:
Obvyklý režim dávkování je podání úvodní dávky 80 mg následované dávkou 40 mg o dva týdny později. Pokud je potřeba rychlejší odpovědi, předepíše lékař
Vašemu dítěti dávku 160 mg dvou po sobě následujících dnechdni
Poté se podává obvyklá dávka 40 mg každý druhý týden. Pokud tato dávka dostatečně neúčinkuje,
může dětský lékař dávku zvýšit na 40 mg každý týden nebo 80 mg každý druhý týden.
Děti nebo dospívající s ložiskovou psoriázou
Děti a dospívající od 4 do 17 let s tělesnou hmotností od 15 kg do 30 kg:
Doporučené dávkování přípravku Hulio je podání úvodní dávky 20 mg následované o týden později
dávkou 20 mg. Poté se podává obvyklá dávka 20 mg každý druhý týden.
Děti a dospívající od 4 do 17 let s tělesnou hmotností 30 kg nebo vyšší:
Doporučené dávkování přípravku Hulio je podání úvodní dávky 40 mg následované o týden později
dávkou 40 mg. Poté se podává obvyklá dávka 40 mg každý druhý týden.
Dospívající s hidradenitis suppurativa
Doporučené dávkování přípravku Hulio je podání úvodní dávky 80 mg dennědostatečně neúčinkuje, může dětský lékař četnost dávkování zvýšit na 40 mg každý týden nebo 80 mg
každý druhý týden.
Během léčby přípravkem Hulio se doporučuje postižená místa denně omývat antiseptickým
přípravkem.
Děti a dospívající s ulcerózní kolitidou
Děti a dospívající od 6 let s tělesnou hmotností do 40 kg
Obvyklá dávka přípravku Hulio je 80 mg podaných jako úvodní dávka v jednom dnipodává obvyklá dávka 40 mg jednou za dva týdny.
Pacienti, kteří dosáhnou 18 let a používají 40 mg jednou za dva týdny, by měli pokračovat v používání
předepsané dávky.
Děti a dospívající od 6 let s tělesnou hmotností 40 kg nebo vyšší
Obvyklá dávka přípravku Hulio je 160 mg podaných jako úvodní dávka v jednom dni nebo dvě injekce 40 mg denně ve dvou po sobě jdoucích dnechza dva týdny.
Pacienti, kteří dosáhnou 18 let a používají 80 mg jednou za dva týdny, by měli pokračovat v používání
předepsané dávky.
Děti a dospívající s chronickou neinfekční uveitidou
Děti a dospívající od 2 do 17 let s tělesnou hmotností do 30 kg:
Obvyklá dávka přípravku Hulio je 20 mg každý druhý týden s methotrexátem.
Váš dětský lékař může také předepsat úvodní dávku 40 mg, která může být podávána jeden týden před
zahájením obvyklého doporučeného dávkování.
Děti a dospívající od 2 do 17 let s tělesnou hmotností 30 kg nebo vyšší:
Obvyklá dávka přípravku Hulio je 40 mg každý druhý týden s methotrexátem.
Váš dětský lékař může také předepsat úvodní dávku 80 mg, která může být podávána jeden týden před
zahájením obvyklého dávkování.
Pacientům s předepsanou plnou dávkou 40 mg přípravku Hulio je u lékárníka k dispozici také
předplněné pero 40 mg a předplněná injekční stříkačka 40 mg.
Způsob a cesta podání
Přípravek Hulio se podává injekčně pod kůži
Podrobné pokyny k injikování přípravku Hulio jsou uvedeny v Návodu k použití.
Jestliže jste použil
Pokud jste dítěti náhodně aplikovaldětského lékaře nebo lékárníka a vysvětlete mu, že jste použilVždy si s sebou vezměte vnější obal nebo lék, a to i když je prázdný.
Jestliže jste zapomněl
Pokud svému dítěti zapomenete podat injekci, máte mu aplikovat další dávku přípravku Hulio ihned,
jak si vzpomenete. Poté svému dítěti podejte další dávku původně plánovaný den, jako kdybyste
nezapomněl
Jestliže Vaše dítě přestalo používat přípravek Hulio
Rozhodnutí o tom, zda používání přípravku Hulio přerušit, musíte konzultovat s lékařem Vašeho
dítěte. Po ukončení léčby se Vašemu dítěti mohou příznaky vrátit.
Máte-li jakékoli další otázky týkající se používání tohoto přípravku, zeptejte se dětského lékaře nebo
lékárníka.
4. Možné nežádoucí účinky
Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí
vyskytnout u každého.
Většina nežádoucích účinků je mírné nebo střední závažnosti. Některé však mohou být závažné
a vyžadují okamžitou odbornou léčbu.
Nežádoucí účinky se mohou vyskytnout i do 4 měsíců po poslední injekci přípravku Hulio.
Neodkladně vyhledejte lékařskou pomoc, pokud se u Vašeho dítěte objeví jakýkoli z následujících
příznaků alergické reakce či selhání srdce:
• silná vyrážka, kopřivka;
• otok obličeje, rukou nebo nohou;
• obtíže s dechem či polykáním;
• dušnost při fyzické zátěži nebo v poloze v leže, nebo otoky nohou;
• bledá pokožka, závrať, přetrvávající horečka, tvorba modřin či snadné krvácení.
Oznamte svému lékaři co nejdříve, pokud si všimnete jakýchkoli z následujících účinků:
• známky a příznaky infekce, jako je horečka, pocit nemoci, zranění, problémy se zuby, pálení při
močení, pocit slabosti nebo únavy, kašlání;
• příznaky nervových poruch jako brnění, znecitlivění, dvojí vidění či slabost rukou nebo nohou;
• příznaky rakoviny kůže jako otok • známky a příznaky podezřelé z krevních poruch, jako je přetrvávající horečka, tvorba modřin,
krvácení, bledost.
Příznaky popsané výše mohou přestavovat nežádoucí účinky uvedené níže, které byly pozorovány při
užívání adalimumabu.
Velmi časté • reakce v místě injekčního vpichu • infekce dýchacích cest hltanu, zápalu plic• abnormální výsledky krevních testů;
• bolest hlavy;
• bolest břicha;
• pocit na zvracení a zvracení;
• vyrážka
• bolesti kostí a svalů.
Časté • závažné infekce • střevní infekce • kožní infekce • ušních infekce,
• infekce v ústech • infekce pohlavních orgánů;
• záněty močových cest;
• plísňové infekce;
• záněty kloubů;
• nezhoubné nádory;
• rakovina kůže;
• mírné alergické reakce • dehydratace;
• změny nálad • úzkost;
• obtížné usínání;
• poruchy pocitového vnímání, jako je brnění, svědění nebo znecitlivění;
• migréna;
• útlak nervových kořenů • poruchy zraku;
• záněty a otoky očního víčka nebo oka;
• závrať • pocity rychlého bušení srdce;
• vysoký krevní tlak;
• rudnutí kůže;
krevní podlitiny • kašel;
• astma;
• dušnost;
• krvácení ze zažívacího ústrojí;
• poruchy trávení, nadýmání, pálení žáhy;
• kyselost/reflux žaludeční šťávy;
• syndrom suchého oka • tvorba modřin;
• svědivá vyrážka;
• svědění, záněty kůže • lámavost nehtů na prstech rukou i nohou
• zvýšené pocení;
• vypadávání vlasů;
• nový vznik nebo zhoršení lupénky • svalové křeče;
• krev v moči;
• onemocnění ledvin;
• bolest na hrudi;
• edém
• horečka;
• snížení počtu krevních destiček, což zvýšuje riziko krvácení nebo tvorby modřin;
• pomalé hojení ran.
Méně časté • oportunní infekce vůči nemocem• neurologické infekce • záněty oka;
• bakteriální infekce;
• divertikulitida • rakovina
• lymfom • poruchy imunitního systému, které mohou postihovat plíce, kůži a lymfatické uzliny jako stav zvaný sarkoidóza• vaskulitida • tremor • neuropatie • mozková mrtvice;
• ztráta sluchu, ušní šelest;
• nepravidelný srdeční rytmus;
• plicní onemocnění způsobující zkrácení dechu • plicní embolie • hromadění tekutiny kolem plic;
• zánět slinivky břišní;
• potíže s polykáním;
• edém obličeje • zánět žlučníku, žlučníkové kameny;
• ztukovatění jater • noční pocení;
• zjizvení;
• neobvyklé poškození svalů;
• systémový lupus erythematodes systémů• přerušovaný spánek;
• impotence
• záněty.
Vzácné • leukémie • závažné alergické reakce doprovázené šokem;
• roztroušená skleróza;
• nervové poruchy který může způsobit svalovou slabost, abnormální pocity, brnění v pažích a horní části těla• srdeční záchvat • plicní fibróza • perforace • hepatitida • reaktivace hepatitidy B;
• autoimunitní hepatitida • kožní vaskulitida • Stevensův-Johnsonův syndrom;
• obličejový edém • zánětlivá kožní vyrážka;
• lupus-like syndrom;
• obličejový edém • lichenoidní kožní reakce
Není známo • hepatosplenický T-buněčný lymfom • karcinom z Merkelových buněk • Kaposiho sarkom, vzácné nádorové onemocnění související s infekcí vyvolanou lidským
herpesvirem typu 8. Kaposiho sarkom se nejčastěji vyskytuje ve formě fialových skvrn na kůži;
• selhání jater;
• zhoršující se kožní vyrážka a svalová slabost;
• zvýšení tělesné hmotnosti
Hlášení nežádoucích účinků
Pokud se u Vašeho dítěte vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to dětskému lékaři nebo
lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této
příbalové informaci.
Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V. Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k získání více
informací o bezpečnosti tohoto přípravku.
5. Jak přípravek Hulio uchovávat
Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.
Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na štítku/krabičce za EXP. Doba
použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.
Uchovávejte v chladničce
Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého
lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní
prostředí.
6. Obsah balení a další informace
Co přípravek Hulio obsahuje
– Léčivou látkou je adalimumabum.
– Pomocnými látkami jsou natrium-hydrogen-glutamát, sorbitol, methionin, polysorbát 80,
kyselina chlorovodíková a voda pro injekci sorbitol“
Jak přípravek Hulio vypadá a co obsahuje toto balení
Přípravek Hulio 40 mg injekční roztok 40 mg adalimumabu, rozpuštěného v 0,8 ml čirého nebo slabě opalescentního, bezbarvého až světle
hnědožlutého roztoku.
Injekční lahvička Hulio je skleněná injekční lahvička s pryžovou zátkou. Přípravek Hulio se dodává
v balení, které obsahuje 2 krabičky. Každá krabička obsahuje 1 injekční lahvičku, 1 sterilní injekční
stříkačku, 1 injekční jehlu, 1 sterilní adaptér k injekční lahvičce a 2 tampóny napuštěné alkoholem.
Přípravek Hulio je k dispozici také jako předplněná injekční stříkačka nebo předplněné pero.
Držitel rozhodnutí o registraci
Biosimilar Collaborations Ireland Limited
Unit 35/36
Grange Parade,
Baldoyle Industrial Estate,
Dublin DUBLIN
Irsko
D13 R20R
Výrobce
McDermott laboratories T/A Mylan Dublin Biologics
Newenham Court, Northern Cross, Malahide Road
Dublin Irsko
Mylan Germany GmbH
Benzstraße 1
61352 Bad Homburg v. d. Höhe
Německo
Tato příbalová informace byla naposledy revidována
Další zdroje informací
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské
agentury pro léčivé přípravky na adrese http://www.ema.europa.eu.
Návod k použití
Přečtěte si pečlivě tyto pokyny a přesně je dodržujte. Váš dětský lékař, zdravotní sestra nebo jiný
zdravotník Vám ukáže, jak připravíte a podáte injekci svému dítěti. Sdělí Vám také předepsané
množství
Nepokoušejte se podat svému dítěti injekci, dokud si nebudete jistýprovést. Po řádném procvičení si může Vaše dítě podat injekci samo nebo to může provádět i jiná
osoba, např. člen rodiny nebo pečovatel.
Každá injekční lahvička obsahuje jednu dávku 40 mg adalimumabu.
Nemíchejte roztok Hulio s jinými léky v téže injekční stříkačce nebo injekční lahvičce.
Abyste si zapamatovalpoznámku v kalendáři či diáři.
Než začnete
Ujistěte se, že znáte předepsané množství. Pokud množství neznáte, IHNED PŘESTAŇTE a zeptejte
se dětského lékaře.
Najděte klidné místo s dobře osvětlenou, čistou a rovnou pracovní plochou a připravte si všechny
pomůcky potřebné k podání injekce.
Pomůcky, které budete potřebovat:
• 1 krabička s injekční lahvičkou přípravku Hulio k použití u dětí
• 1 odpadní nádoba na ostré předměty • 1 gázový nebo vatový tampónek
Pokud Vám některé potřebné pomůcky chybí, obraťte se na svou zdravotní sestru nebo lékárníka.
Příprava injekce s přípravkem Hulio
Jedna krabička s injekční lahvičkou přípravku
Hulio bude obsahovat:
• 1 injekční stříkačku • 1 adaptér k injekční lahvičce • 1 injekční lahvičku s roztokem Hulio • 2 tampóny napuštěné alkoholem • 1 injekční jehlu
Balení přípravku Hulio se musí uchovávat v chladničce použít.
• Vyjměte krabičku s jednou injekční lahvičkou z chladničky nejméně 30 minut před plánovaným
použitím, aby se obsah ohřál na pokojovou teplotu. Pokud se v balení Hulio nachází druhá
krabička s další injekcí, uložte ji ihned zpět do chladničky.
◦ K ohřátí injekční lahvičky NEPOUŽÍVEJTE žádné jiné zdroje tepla, například
mikrovlnnou troubu nebo horkou vodu.
◦ Po ohřátí na pokojovou teplotu již NEVRACEJTE injekční lahvičku zpět do chladničky.
• Zkontrolujte datum použitelnosti, které je vytištěné na injekční lahvičce.
◦ NEPOUŽÍVEJTE injekční lahvičku s uplynulým datem použitelnosti.
• Zkontrolujte, že je roztok v injekční lahvičce čirý, bezbarvý a bez částic.
◦ NEPOUŽÍVEJTE injekční lahvičku, pokud je roztok zakalený, zabarvený nebo jsou
v něm částice.
Postup při podání injekce
Pečlivě dodržujte tento postup při každém podání injekce přípravku Hulio:
Krok 1 – vyberte a připravte místo vpichu injekce
Přípravek Hulio se podává subkutánní injekcí. Injekce se má
podat do stehna nebo břicha.
Místo vpichu je nutné s každou injekcí střídat a měnit a držet se
nejméně 3 cm od posledního místa vpichu.
Pokud podáváte injekci do břicha, vyberte místo nejméně 5 cm
od pupku.
Břicho nebo stehna
• Injekci NEVPICHUJTE do kůže, která je zarudlá, zatvrdlá,
citlivá nebo na které jsou modřiny.
• Injekci NEVPICHUJTE do jizev ani strií.
• Pokud má Vaše dítě lupénku, NEVPICHUJTE injekci do
vyvýšených, hrubých, zarudlých či šupinatých ložisek
nebo lézí na kůži.
• Injekci NEVPICHUJTE přes oděv. Oděv, který může
zakrývat místo vpichu injekce, odhrňte.
Krok 2 – umyjte si ruce
Pečlivě si umyjte ruce mýdlem a vodou.
Příprava dávky přípravku Hulio pro injekci
Krok 3 – částečně otevřete obal injekční stříkačky a jehly
Částečně otevřete obal injekční stříkačky odloupnutím obalu na
konci, který je nejblíže bílému pístu. Odtrhněte plastikový obal
jen natolik, abyste odhalilinjekční stříkačku z obalu.
Částečně otevřete obal jehly odloupnutím obalu na konci, který
je nejblíže žluté spojce injekční stříkačky. Odtrhněte obal jen
natolik, abyste odhaliljehlu z obalu.
Krok 4 – odstraňte kryt a otřete zátku lahvičky
Odstraňte bílý plastový kryt z injekční lahvičky, abyste odkryli
zátku lahvičky.
Použijte jeden z tampónů napuštěných alkoholem k otření zátky
lahvičky a poté položte injekční lahvičku na rovný povrch.
• NEDOTÝKEJTE se zátky po jejím otření tampónem.
Krok 5 – připojte k injekční lahvičce adaptér
Odloupněte krycí fólii na balení adaptéru k injekční lahvičce, ale
NEVYJÍMEJTE adaptér z balení.
Adaptér k injekční lahvičce, stále ještě ponechaný v průhledném
obalu, uchopte a připevněte na zátku injekční lahvičky
přitlačením adaptéru na lahvičku, dokud adaptér nezapadne na
místo.
Jakmile jste si jistýlahvičce, sejměte z něj obal.
Injekční lahvičku s adaptérem opatrně položte zpět na rovnou
pracovní plochu. Dejte pozor, aby se lahvička nepřevrhla.
Krok 6 – vytažením pístu naberte dávku + 0,1 ml
Držte injekční stříkačku stále v obalu a POMALU vytáhněte bílý
píst o 0,1 ml nad předepsanou dávku předepsaná dávka 0,5 ml, vytáhněte bílý píst po rysku 0,6 mlNEVYTAHUJTE bílý píst ven ze stříkačky.
• Pokud jste vytáhli bílý píst ze stříkačky, stříkačku
znehodnoťte a kontaktujte svého dodavatele přípravku
Hulio, aby Vám zajistil náhradu. NEZKOUŠEJTE vrátit
bílý píst zpět do stříkačky.
Krok 7 – připevněte injekční stříkačku k adaptéru k injekční lahvičce a zatlačte píst
Držte injekční stříkačku za oblast s vyznačenými ryskami
a vyjměte ji z obalu.
• NEDRŽTE injekční stříkačku za bílý píst.
Zasuňte špičku injekční stříkačky do adaptéru lahvičky a otáčejte
stříkačkou po směru hodinových ručiček, dokud nebudou obě
části pevně spojené.
• NEUTAHUJTE příliš silně.
Zatlačte píst zpět do stříkačky až úplně na konec. Tento krok je
důležitý k odebrání správné dávky.
Krok 8 – vytažením pístu naberte dávku + 0,1 ml
Držte píst zatlačený do stříkačky a obraťte injekční lahvičku
s připevněnou stříkačkou dnem vzhůru.
POMALU vytahujte píst, čímž naberete do injekční stříkačky
roztok Hulio. Vytáhněte píst o 0,1 ml nad předepsanou dávku
rysku 0,6 ml
Předepsaný objem nastavíte v pozdějším kroku.
Pokud jsou v injekční stříkačce vzduchové bubliny, zatlačte píst
zpět do stříkačky až úplně na konec, čímž vytlačíte roztok zpět
do injekční lahvičky.
Opakujte tento krok a POMALÝM vytahováním pístu znovu
naberte roztok do injekční stříkačky.
Pokud jsou v roztoku opět vzduchové bubliny, můžete tento krok
zopakovat až třikrát.
• NEDRŽTE injekční stříkačku za píst.
• NETŘEPEJTE injekční stříkačkou.
• Pokud jste vytáhli píst z injekční stříkačky, stříkačku
znehodnoťte a kontaktujte svého dodavatele přípravku
Hulio, aby Vám zajistil náhradu. NEZKOUŠEJTE vrátit
bílý píst zpět do stříkačky.
Krok 9 – odpojte injekční stříkačku od adaptéru injekční lahvičky a připevněte jehlu
Odpojte adaptér injekční lahvičky od injekční stříkačky tak, že
adaptérem pootočíte.
• NEDOTÝKEJTE se špičky stříkačky.
• NEDRŽTE injekční stříkačku za bílý píst.
Připevněte k injekční stříkačce jehlu tím, že vsunete špičku
stříkačky do žluté spojky na jehle. Otáčejte stříkačkou, dokud na
ní jehla pevně nedrží.
• Když je jehla pevně připevněná ke stříkačce, sejměte
průhledný obal jehly.
Příprava dávky
Krok 10 – odklopte růžový bezpečnostní kryt jehly a sejměte její kryt
Držte stříkačku tak, aby jehla směřovala vzhůru.
Odklopte růžový bezpečnostní kryt jehly a zatáhnutím kolmo
vzhůru sejměte kryt jehly. NEOTÁČEJTE krytem jehly.
• NEDOTÝKEJTE se jehly.
• NEVRACEJTE kryt jehly zpátky na jehlu poté, co byl již
sejmut.
Krok 11 – zkontrolujte a upravte předepsanou dávku
Držte injekční stříkačku v úrovni očí tak, aby jehla směřovala vzhůru a množství roztoku bylo
dobře viditelné.
Ověřte správné předepsané množství podle předpisu lékaře.
Jemně zatlačte píst do injekční stříkačky, dokud nebude stříkačka obsahovat předepsané
množství. Při zatlačování pístu může z jehly vytéct přebytečný roztok. Dejte pozor, aby Vám
tekutina nevystříkla do očí.
Stříkačku opatrně položte na čistou a rovnou pracovní plochu.
• NEOTÍREJTE jehlu ani injekční stříkačku.
Podání injekce přípravku Hulio
Krok 12 – připravte místo vpichu injekce
Otřete vybrané místo vpichu na kůži novým tampónem napuštěným alkoholem.
• Počkejte, až kůže sama uschne, nevysušujte ji.
• NEDOTÝKEJTE se místa vpichu před aplikací injekce.
Krok 13 – zmáčkněte místo vpichu injekce
Jemně zmáčkněte očištěnou oblast kůže a pevně ji podržte.
Pod úhlem 45° proti místu vpichu injekce vpíchněte jedním
rychlým a krátkým pohybem celou jehlu do kůže.
Krok 14 – zatlačte na píst a vpíchněte roztok
Uvolněte kůži, kterou jste mačkali.
Tlakem na bílý píst vpíchněte roztok Hulio až do vyprázdnění
injekční stříkačky.
Krok 15 – ukončení injekce, vyjmutí stříkačky, zasunutí bezpečnostního krytu jehly
Když je stříkačka prázdná, vytáhněte stříkačku a jehlu z kůže.
Pokud po injekci místo vpichu lehce krvácí, jemně na místo
přitlačte na pár sekund gázový či vatový tampónek.
• NETŘETE místo vpichu.
Lehce přiklopte růžový bezpečnostní kryt jehly zpět přes jehlu na
své místo. Odložte stříkačku se zakrytou jehlou na pracovní
plochu.
• NEVRACEJTE průhledný kryt jehly zpátky na jehlu.
Odstranění pomůcek
Krok 16 – likvidace stříkačky a jehly
Injekční lahvička, injekční stříkačka, adaptér injekční lahvičky i jehla jsou vždy k jednorázovému
použití. NIKDY se nesmí používat opakovaně.
Použitou injekční stříkačku s jehlou, injekční lahvičku a adaptér injekční lahvičky vložte po použití do
odpadní nádoby na ostré předměty.
• NEVYHAZUJTE nádobu na ostré předměty do domácího odpadu.
• NERECYKLUJTE použitou odpadní nádobu na ostré předměty.
• Nádobu na ostré předměty vždy uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.
• Všechny další použité pomůcky a prázdné obaly vyhoďte do běžného
domácího odpadu.
Příbalová informace: Informace pro pacienta
Hulio 40 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
adalimumabum
Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, protože
obsahuje pro Vás důležité údaje.
– Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
– Váš lékař Vám rovněž vydá informační kartu, která obsahuje důležité bezpečnostní informace,
se kterými musíte být seznámenlékem. Mějte tuto informační kartu vždy u sebe a ponechte si ji 4 měsíce po poslední injekci
přípravku Hulio, kterou dostanete.
– Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.
– Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí
ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.
– Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo
lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny
v této příbalové informaci. Viz bod 4.
Co naleznete v této příbalové informaci
1. Co je přípravek Hulio a k čemu se používá
2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Hulio používat
3. Jak se přípravek Hulio používá
4. Možné nežádoucí účinky
5. Jak přípravek Hulio uchovávat
6. Obsah balení a další informace
7. Návod k použití
1. Co je přípravek Hulio a k čemu se používá
Přípravek Hulio obsahuje léčivou látku adalimumab, lék působící na imunitní Vašeho těla.
Přípravek Hulio je určen k léčbě zánětlivých onemocnění popsaných níže:
– revmatoidní artritida;
– polyartikulární juvenilní idiopatická artritida;
– entezopatická artritida;
– ankylozující spondylitida;
– axiální spondylartritida bez radiologického průkazu ankylozující spondylitidy;
– psoriatická artritida;
– psoriáza;
– hidradenitis suppurativa;
– Crohnova choroba;
– ulcerózní kolitida;
– neinfekční uveitida u dospělých a dětí.
Léčivá látka v přípravku Hulio, adalimumab, je monoklonální protilátka. Monoklonální protilátky jsou
bílkoviny, které se váží na specifický cíl v těle.
Cíl pro adalimumab je bílkovina označená jako tumor nekrotizující faktor v imunitním uvedených výše. Navázáním na TNFα snižuje přípravek Hulio zánětlivý proces u těchto onemocnění.
Revmatoidní artritida
Revmatoidní artritida je zánětlivé onemocnění kloubů.
Přípravek Hulio se používá k léčbě revmatoidní artritidy u dospělých. Pokud máte středně těžkou nebo
těžkou aktivní revmatoidní artritidu, můžete nejdříve užívat jiné chorobu modifikující léky, jako je
methotrexát. Pokud u Vás nebudou tyto léky dostatečně účinkovat, pak k léčbě revmatoidní artritidy
dostanete přípravek Hulio.
Přípravek Hulio je možné použít rovněž k léčbě těžké, aktivní a progresivní revmatoidní artritidy bez
předchozí léčby methotrexátem.
Přípravek Hulio může zpomalit poškození chrupavky a kosti kloubů způsobené onemocněním a zlepšit
fyzické funkce.
Přípravek Hulio se obvykle používá s methotrexátem. Pokud Váš lékař uváží, že je pro Vás
methotrexát nevhodný, podává se přípravek Hulio samostatně.
Polyartikulární juvenilní idiopatická artritida a entezopatická artritida
Polyartikulární juvenilní idiopatická artritida a entezopatická artritida jsou zánětlivá onemocnění
kloubů, která se většinou poprvé objeví v dětství.
Přípravek Hulio se používá k léčbě polyartikulární juvenilní idiopatické artritidy u dětí a dospívajících
od 2 do 17 let a entezopatické artritidy u dětí a dospívajících od 6 do 17 let. Zpočátku můžete užívat
jiné chorobu modifikující léky, jako je methotrexát. Pokud u Vás tyto léky dostatečně neúčinkují, bude
Vám k léčbě juvenilní idiopatické artritidy nebo entezopatické artritidy podán přípravek Hulio.
Ankylozující spondylitida a axiální spondylartritida bez radiologického průkazu ankylozující
spondylitidy
Ankylozující spondylitida a axiální spondylartritida bez radiologického průkazu ankylozující
spondylitidy jsou zánětlivá onemocnění páteře.
Přípravek Hulio se používá k léčbě ankylozující spondylitidy a axiální spondylartritidy bez
radiologického průkazu ankylozující spondylitidy u dospělých. Jestliže trpíte ankylozující
spondylitidou nebo axiální spondylartritidou bez radiologického průkazu ankylozující spondylitidy,
budou Vám nejprve podávány jiné léky. Pokud tyto léky dostatečně neúčinkují, bude Vám ke snížení
známek a příznaků Vašeho onemocnění podán přípravek Hulio.
Psoriatická artritida
Psoriatická artritida je zánětlivé onemocnění kloubů při lupénce
Přípravek Hulio se používá k léčbě psoriatické artritidy u dospělých. Přípravek Hulio může zpomalit
poškození chrupavky a kosti kloubů způsobené onemocněním a zlepšit fyzické funkce.
Ložisková psoriáza u dospělých a dětí
Ložisková psoriáza zarudlými, vyvýšenými ložisky, krytými stříbřitě lesklými šupinami. Ložisková psoriáza může
postihovat také nehty, může způsobit jejich ztluštění, drolení a odlučování od nehtového lůžka, což
může být bolestivé. Psoriáza je pravděpodobně způsobena problémem s imunitním systémem
organismu, který vede ke zvýšené tvorbě kožních buněk.
Přípravek Hulio se používá k léčbě středně těžké až těžké ložiskové psoriázy u dospělých. Přípravek
Hulio se používá také k léčbě těžké ložiskové psoriázy u dětí a dospívajících od 4 do 17 let, u kterých
léky aplikované na kůži a léčba UV zářením neúčinkovaly dobře nebo je u nich tato léčba nevhodná.
Hidradenitis suppurativa u dospělých a dospívajících
Hidradenitis suppurativa kožní onemocnění. Příznaky mohou zahrnovat citlivé uzly může vytékat hnis. Postihuje nejčastěji specifické oblasti kůže, jako jsou místa pod prsy, podpažní
jamky, vnitřní strana stehen, třísla a hýždě. Na postižených částech se mohou tvořit jizvy.
Přípravek Hulio se používá k léčbě hidradenitis suppurativa u dospělých a dospívajících od 12 let.
Přípravek Hulio může snižovat počet uzlů a abscesů a bolest, která často souvisí s onemocněním.
Nejprve můžete dostávat jiné léky. Pokud tyto léky nebudou dostatečně účinkovat, bude Vám podán
přípravek Hulio.
Crohnova choroba u dospělých a dětí
Crohnova choroba je zánětlivé onemocnění střeva.
Přípravek Hulio se používá k léčbě Crohnovy choroby u dospělých a dětí od 6 do 17 let. Jestliže trpíte
Crohnovou chorobou, budou Vám nejprve podávány jiné léky. Pokud u Vás tato léčba nevyvolá
uspokojivou odpověď, pak ke zmírnění známek a příznaků Crohnovy choroby dostanete přípravek
Hulio.
Ulcerózní kolitida u dospělých a dětí
Ulcerózní kolitida je zánětlivé onemocnění střev.
Přípravek Hulio se používá k léčbě ulcerózní kolitidy u dospělých a dětí od 6 do 17 let. Jestliže trpíte
ulcerózní kolitidou, můžete zpočátku užívat jiná léčiva. Pokud tyto léky dostatečně neúčinkují, bude
Vám ke snížení známek a příznaků Vašeho onemocnění podán přípravek Hulio.
Neinfekční uveitida u dospělých a dětí
Neinfekční uveitida je zánětlivé onemocnění postihující některé části oka. Tento zánět může vést ke
zhoršení zraku a/nebo výskytu plovoucích zákalů v oku pohybující se v zorném poli
Přípravek Hulio se používá k léčbě:
– dospělých s neinfekční uveitidou se zánětem postihujícím zadní část oka.
– dětí a dospívajících od 2 do 17 let s chronickou neinfekční uveitidou, kteří mají zánět postihující
přední část oka.
2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Hulio používat
Nepoužívejte přípravek Hulio
– Jestliže jste alergický– Jestliže máte závažnou infekci včetně tuberkulózy abyste lékaře informovalpocit únavy nebo problémy se zuby.
– Jestliže trpíte středně těžkým nebo těžkým srdečním selháním. Je důležité, abyste informovalsvého lékaře, pokud se u Vás vyskytly nebo v současné době vyskytují vážné problémy se
srdcem
Upozornění a opatření
Před použitím přípravku Hulio se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.
Alergické reakce
Jestliže máte alergické reakce s příznaky, jako je pocit tíhy na hrudi, dýchavičnost, závratě, otoky nebo
vyrážka, nepodávejte si další injekci přípravku Hulio a kontaktujte ihned svého lékaře, protože tyto
reakce mohou být ve vzácných případech život ohrožující.
Infekce
• Jestliže máte nějakou infekci, včetně dlouhodobé infekce nebo infekce lokalizovaná v jedné
části těla lékaře. Pokud si nejste jistý• Při léčbě přípravkem Hulio můžete být náchylnější k infekcím. Riziko může stoupat, pokud
máte sníženou funkci plic. Tyto infekce mohou být závažné a zahrnují tuberkulózu, infekce
způsobené viry, plísněmi, parazity nebo bakteriemi, či jiné neobvyklé infekční organismy
a sepsi důležité, abyste informovalzranění, únava nebo problémy se zuby. Lékař může doporučit dočasné přerušení léčby
přípravkem Hulio.
Tuberkulóza
• Protože u pacientů léčených adalimumabem byly hlášeny případy tuberkulózy, před zahájením
léčby přípravkem Hulio Vás lékař vyšetří, zda se příznaky tohoto onemocnění u Vás nevyskytly.
To znamená, že podrobně zhodnotí dříve prodělaná onemocnění a provede kontrolní vyšetření
zaznamená do Vaší informační karty. Pokud jste prodělalv blízkém kontaktu s osobou s tuberkulózou, je velmi důležité, abyste to řeklK rozvoji tuberkulózy může v průběhu léčby dojít i v případě, že jste bylpreventivně přeléčenúbytek na váze, apatie, mírná horečkasdělte to ihned svému lékaři.
Cestovní/opakované infekce
• Informujte svého lékaře, pokud pobýváte nebo cestujete do oblastí, kde se běžně vyskytují
plísňové infekce, jako je histoplasmóza, kokcidiomykóza nebo blastomykóza.
• Informujte svého lékaře, pokud se u Vás vyskytovaly opakované infekce nebo jiné stavy, které
zvyšují riziko infekcí.
Virus hepatitidy B
• Jestliže jste nositelem viru hepatitidy typu B myslíte, že byste mohlinfekci HBV vyšetří. Adalimumab může u lidí, kteří jsou nositeli tohoto viru, způsobovat jeho
opětovnou aktivaci. V některých ojedinělých případech, zvláště pokud berete jiné léky
k potlačení imunitního systému, může být reaktivace infekce HBV život ohrožující.
Věk nad 65 let
• Pokud jste ve věku nad 65 let, můžete být během používání přípravku Hulio náchylnější
k infekcím. Jak Vy, tak i Váš lékař by měl věnovat zvýšenou pozornost známkám infekce
během léčby přípravkem Hulio. Je důležité, abyste oznámil
vyskytnou známky infekce, jako je horečka, poranilproblémy se zuby.
Operace a stomatologický zákrok
• Pokud Vám má být provedena operace nebo stomatologický výkon, informujte svého lékaře, že
jste léčenHulio.
Demyelinizační onemocnění
• Jestliže máte demyelinizační onemocnění např. roztroušená skleróza, nebo jestliže se u Vás demyelinizační onemocnění objeví, lékař určí,
zda můžete být léčenobjeví některé příznaky, například změny vidění, slabost rukou nebo nohou či znecitlivění nebo
brnění v některé části těla, musíte o tom Vašeho lékaře neprodleně informovat.
Očkování
• Určité očkovací látky obsahují živé, avšak oslabené formy bakterií či virů způsobujících
onemocnění, a neměly by proto být podávány během léčby přípravkem Hulio v případě, že
způsobují infekce.
• Domluvte se se svým lékařem o možnosti očkování ještě předtím, než budete očkován• Doporučuje se, aby dětští pacienti absolvovali pokud možno všechna naplánovaná očkování
odpovídající jejich věku před zahájením léčby přípravkem Hulio.
• Pokud jste přípravek Hulio používala během těhotenství, může být Vaše dítě náchylnější
k infekcím po dobu přibližně pěti měsíců poté, co jste dostala poslední dávku přípravku
v průběhu těhotenství. Je důležité, abyste oznámila lékaři Vašeho dítěte a jiným zdravotnickým
pracovníkům, že Vám byl přípravek Hulio v těhotenství podáván, aby se na základě této
informace mohli rozhodnout, kdy je vhodné Vaše dítě očkovat.
Selhání srdce
• Je důležité, abyste sdělilvyskytují závažné problémy se srdcem. Pokud se u Vás vyskytuje mírné srdeční selhávání a jste
léčenu Vás vyskytnou nové nebo se zhorší již stávající známky srdečního selhávání dýchavičnost nebo otoky dolních končetin
Horečka, modřiny, krvácení nebo bledost
• U některých pacientů nemusí tělo vytvářet dostatek krvinek, které bojují s infekcemi nebo
pomáhají zastavit krvácení. Jestliže máte horečku, která neodeznívá, nebo se tvoří modřiny nebo
snadno krvácíte, případně jste velmi bledí, ihned se spojte s lékařem. Lékař se může rozhodnout
ukončit léčbu.
Rakovina
• U dětí i dospělých léčených adalimumabem nebo jinými antagonisty TNFα byly popsány velmi
vzácné případy výskytu určitých typů rakoviny. Lidé se závažnější formou revmatoidní artritidy,
jejichž onemocnění trvá delší dobu, mívají vyšší průměrné riziko vzniku lymfomu postihující mízní systémpoužíváte přípravek Hulio, riziko onemocnění lymfomem, leukémií nebo jiným druhem
rakoviny může vzrůst. Ve vzácných případech byl u pacientů používajících adalimumab
pozorován specifický a závažný typ lymfomu. Někteří z těchto pacientů byli také léčeni lékem
azathioprinem nebo merkaptopurinem. Oznamte lékaři, pokud užíváte azathioprin nebo
merkaptopurin současně s přípravkem Hulio.
• U pacientů léčených adalimumabem byly kromě toho pozorovány případy kožní rakoviny
nemelanomového typu. Pokud se během léčby nebo po ní objeví nové oblasti poškozené kůže
nebo pokud stávající známky či oblasti poškozené kůže změní vzhled, sdělte to lékaři.
• U pacientů se specifickým typem plicního onemocnění zvaným chronická obstrukční choroba
plicní rakoviny, nežli jsou lymfomy. Jestliže trpíte CHOPN nebo hodně kouříte, mělsvým lékařem promluvit, je-li pro Vás léčba antagonistou TNFα vhodná.
Autoimunitní onemocnění
• Vzácně může vést léčba adalimumabem k příznakům podobajícím se onemocnění zvanému
lupus. Pokud se objeví příznaky, jako je trvalá nevysvětlitelná horečka, bolest kloubů nebo
únava, kontaktujte svého lékaře.
Děti a dospívající
• Přípravek Hulio nepodávejte dítěti s polyartikulární juvenilní idiopatickou artritidou
a chronickou neinfekční uveitidou, pokud je mladší 2 let.
• Přípravek Hulio nepodávejte dítěti s entezopatickou artritidou a Crohnovou chorobou, pokud je
mladší 6 let.
• Přípravek Hulio nepodávejte dítěti s ložiskovou lupénkou, pokud je mladší 4 let.
• Přípravek Hulio nepodávejte dítěti s hidradenitis suppurativa, pokud je mladší 12 let.
• Nepoužívejte předplněnou injekční stříkačku 40 mg, pokud je doporučena jiná dávka než 40 mg.
Další léčivé přípravky a přípravek Hulio
Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době
užíval
Přípravek Hulio nesmíte používat s léky, které obsahují léčivé látky anakinra nebo abatacept.
Kombinace přípravku Hulio a látky anakinra nebo abatacept se nedoporučuje na základě možného
zvýšení rizika infekcí včetně závažných infekcí, ale i možných farmakologických interakcí. Máte-li
nějaké dotazy, zeptejte se prosím svého lékaře.
Přípravek Hulio lze používat společně s methotrexátem nebo některými chorobu modifikujícími
antirevmatiky kortikosteroidy nebo léčivé přípravky proti bolestem, a to i s nesteroidními antirevmatiky
Přípravek Hulio nesmíte používat s léky, které obsahují léčivé látky anakinra nebo abatacept.
Kombinace přípravku Hulio a látky anakinra nebo abatacept se nedoporučuje na základě možného
zvýšení rizika infekcí včetně závažných infekcí, ale i možných farmakologických interakcí. Máte-li
nějaké dotazy, zeptejte se prosím svého lékaře.
Těhotenství a kojení
• Je potřeba zvážit použití vhodné antikoncepce k prevenci těhotenství a pokračovat v jejím
užívání po dobu nejméně 5 měsíců po posledním podání přípravku Hulio.
• Pokud jste těhotná, domníváte se, že můžete být těhotná nebo plánujete otěhotnět, požádejte
lékaře o doporučení týkající se užívání tohoto přípravku.
• Přípravek Hulio má být užíván během těhotenství pouze tehdy, je-li to nezbytně nutné.
• Na základě studie prováděné u těhotných žen nebylo zjištěno zvýšené riziko vrozených vad,
pokud matka během těhotenství užívala adalimumab, ve srovnání s matkami se stejným
onemocněním, které adalimumab neužívaly.
• Přípravek Hulio lze podávat během kojení.
• Jestliže jste dostávala přípravek Hulio během těhotenství, může být Vaše dítě náchylnější k
infekcím.
• Je důležité, abyste informovala lékaře Vašeho dítěte a ostatní zdravotnické pracovníky, že jste
během těhotenství používala přípravek Hulio ještě před očkováním Vašeho dítěte. Více
informací týkající se očkování najdete v části „Upozornění a opatření“.
Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů
Přípravek Hulio může mít mírný vliv na schopnost řídit, jezdit na kole nebo obsluhovat stroje. Po
použití přípravku Hulio se může objevit pocit točení hlavy
Přípravek Hulio obsahuje sodík a sorbitol
Jedna předplněná injekční stříkačka Hulio obsahuje 38,2 mg sorbitolu. Sorbitol je zdrojem fruktózy.
Pokud Vám lékař sdělil, že nesnášíte diagnostikovanou vrozenou nesnášenlivost fruktózy, což je vzácné genetické onemocnění, při kterém
pacienti nejsou schopni rozložit fruktózu, informujte svého lékaře, než použijete nebo je Vám podán
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.
3. Jak se přípravek Hulio používá
Vždy používejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste
jistá, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. Lékař Vám může předepsat jinou sílu přípravku
Hulio, pokud potřebujete jinou dávku.
Dospělí pacienti s revmatoidní artritidou, psoriatickou artritidou, ankylozující spondylitidou nebo
axiální spondylartritidou bez radiologického průkazu ankylozující spondylitidy
Obvyklá dávka u dospělých s tímto onemocněním je 40 mg adalimumabu podávaných každý druhý
týden v jedné dávce.
U revmatoidní artritidy se při léčbě přípravkem Hulio pokračuje v podávání methotrexátu. Pokud Váš
lékař určí, že je pro Vás methotrexát nevhodný, podává se přípravek Hulio samostatně.
Jestliže máte revmatoidní artritidu a spolu s přípravkem Hulio nedostáváte methotrexát, může lékař
rozhodnout, že budete dostávat 40 mg adalimumabu každý týden nebo 80 mg každý druhý týden.
Děti a dospívající s polyartikulární juvenilní idiopatickou artritidou
Děti a dospívající od 2 do 17 let s tělesnou hmotností od 10 kg do 30 kg:
Doporučená dávka přípravku Hulio je 20 mg každý druhý týden.
Děti a dospívající od 2 do 17 let s tělesnou hmotností 30 kg nebo vyšší:
Doporučená dávka přípravku Hulio je 40 mg každý druhý týden.
Děti a dospívající s entezopatickou artritidou
Děti a dospívající od 6 do 17 let s tělesnou hmotností od 15 kg do 30 kg:
Doporučená dávka přípravku Hulio je 20 mg každý druhý týden.
Děti a dospívající od 6 do 17 let s tělesnou hmotností 30 kg nebo vyšší:
Doporučená dávka přípravku Hulio je 40 mg každý druhý týden.
Dospělí pacienti s psoriázou
Obvyklý režim dávkování přípravku u dospělých s psoriázou je podání úvodní dávky 80 mg injekce 40 mg v jednom dniprvním týdnem po dávce úvodní. Injekční aplikace přípravku Hulio musí pokračovat tak dlouho, jak
určí Váš lékař. Pokud tato dávka dostatečně neúčinkuje, může lékař zvýšit dávkování na 40 mg jednou
týdně nebo 80 mg každý druhý týden.
Děti nebo dospívající s ložiskovou psoriázou
Děti a dospívající od 4 do 17 let s tělesnou hmotností od 15 kg do 30 kg:
Doporučené dávkování přípravku Hulio je podání úvodní dávky 20 mg následované o týden později
dávkou 20 mg. Poté se podává obvyklá dávka 20 mg každý druhý týden.
Děti a dospívající od 4 do 17 let s tělesnou hmotností 30 kg nebo vyšší:
Doporučené dávkování přípravku Hulio je podání úvodní dávky 40 mg následované o týden později
dávkou 40 mg. Poté se podává obvyklá dávka 40 mg každý druhý týden.
Dospělí pacienti s hidradenitis suppurativa
Obvyklý režim dávkování u hidradenitis suppurativa je podání úvodní dávky 160 mg injekce 40 mg v jednom dni nebo dvě injekce 40 mg denně ve dvou po sobě následujících dnechnásledované dávkou 80 mg dvou týdnech se pokračuje dávkováním 40 mg jednou týdně nebo 80 mg každý druhý týden, jak Vám
předepsal lékař.
Je doporučeno, abyste denně postižená místa omýval
Hidradenitis suppurativa u dospívajících od 12 do 17 let s tělesnou hmotností nejméně 30 kg
Doporučené dávkování přípravku Hulio je podání úvodní dávky 80 mg dendostatečně neúčinkuje, může dětský lékař četnost dávkování zvýšit na 40 mg jednou týdně nebo 80 mg
každý druhý týden.
Doporučuje se, aby Vaše dítě postižená místa denně omývalo antiseptickým přípravkem.
Dospělí pacienti s Crohnovou chorobou
Obvyklý režim dávkování u Crohnovy choroby je podání úvodní dávky 80 mg 40 mg v jednom dnije potřeba rychlejšího nástupu účinku, může Vám lékař předepsat úvodní dávku 160 mg injekce 40 mg v jednom dni nebo dvě injekce 40 mg za den ve dvou po sobě následujících dnechníž následuje o dva týdny později dávka 80 mg 40 mg každý druhý týden. Pokud tato dávka dostatečně neúčinkuje, může lékař zvýšit dávkování na
40 mg jednou týdně nebo 80 mg každý druhý týden.
Děti nebo dospívající s Crohnovou chorobou
Děti nebo dospívající od 6 do 17 let s tělesnou hmotností do 40 kg:
Obvyklý režim dávkování je podání úvodní dávky 40 mg, následované dávkou 20 mg o dva týdny
později. Pokud je potřeba rychlejší odpovědi, předepíše Vám Váš lékař úvodní dávku 80 mg injekce 40 mg v jednom dni
Poté se podává obvyklá dávka 20 mg každý druhý týden. Pokud tato dávka dostatečně neúčinkuje,
může lékař četnost dávkování zvýšit na 20 mg každý týden.
Děti nebo dospívající od 6 do 17 let s tělesnou hmotností 40 kg nebo vyšší:
Obvyklý režim dávkování je podání úvodní dávky 80 mg následované dávkou 40 mg o dva týdny později. Pokud je potřeba rychlejší odpověď, může Vám lékař
předepsat úvodní dávku 160 mg ve dvou po sobě následujících dnechdni
Poté se podává obvyklá dávka 40 mg každý druhý týden. Pokud tato dávka dostatečně neúčinkuje,
může lékař zvýšit četnost dávky na 40 mg jednou týdně nebo 80 mg každý druhý týden.
Pacienti, kteří vyžadují nižší dávku než 40 mg, mají použít přípravek Hulio v lékové formě 20 mg
injekční roztok v předplněné injekční stříkačce nebo 40 mg injekční lahvička.
Dospělí pacienti s ulcerózní kolitidou
Obvyklá dávka přípravku Hulio u dospělých s ulcerózní kolitidou je 160 mg 40 mg v jednom dni nebo dvě injekce 40 mg denně ve dvou po sobě následujících dnechdávce následovaná 80 mg 40 mg každý druhý týden. Pokud tato dávka dostatečně neúčinkuje, může lékař zvýšit dávkování na
40 mg jednou týdně nebo 80 mg každý druhý týden.
Děti a dospívající s ulcerózní kolitidou
Děti a dospívající od 6 let s tělesnou hmotností do 40 kg
Obvyklá dávka přípravku Hulio je 80 mg podaných jako úvodní dávka v jednom dnipodává obvyklá dávka 40 mg jednou za dva týdny.
Pacienti, kteří dosáhnou 18 let a používají 40 mg jednou za dva týdny, by měli pokračovat v používání
předepsané dávky.
Děti a dospívající od 6 let s tělesnou hmotností 40 kg nebo vyšší
Obvyklá dávka přípravku Hulio je 160 mg podaných jako úvodní dávka v jednom dni nebo dvě injekce 40 mg denně ve dvou po sobě jdoucích dnechjednou za dva týdny.
Pacienti, kteří dosáhnou 18 let a používají 80 mg jednou za dva týdny, by měli pokračovat v používání
předepsané dávky.
Dospělí s neinfekční uveitidou postihující zadní část oka
Obvyklá dávka přípravku u dospělých s neinfekční uveitidou je 80 mg v úvodní dávce následovaných dávkou 40 mg každý druhý týden, počínaje jedním týdnem po podání
úvodní dávky. Injekční aplikace přípravku Hulio musí pokračovat tak dlouho, jak určí Váš lékař.
U neinfekční uveitidy se během terapie přípravkem Hulio může pokračovat v podávání kortikosteroidů
nebo jiných léků ovlivňujících imunitní systém. Přípravek Hulio se může podávat i samostatně.
Děti a dospívající s chronickou neinfekční uveitidou
Děti a dospívající od 2 do 17 let s tělesnou hmotností do 30 kg:
Obvyklá dávka přípravku Hulio je 20 mg každý druhý týden s methotrexátem.
Váš dětský lékař může také předepsat úvodní dávku 40 mg, která může být podávána jeden týden před
zahájením obvyklého doporučeného dávkování.
Děti a dospívající od 2 do 17 let s tělesnou hmotností 30 kg nebo vyšší:
Obvyklá dávka přípravku Hulio je 40 mg každý druhý týden s methotrexátem.
Váš dětský lékař může také předepsat úvodní dávku 80 mg, která může být podávána jeden týden před
zahájením obvyklého doporučeného dávkování.
Pacienti, kteří mají předepsanou nižší dávku než 40 mg, mají použít přípravek Hulio v lékové formě
20 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce nebo 40 mg/0,8 ml injekční roztok v injekční
lahvičce
Způsob a cesta podání
Přípravek Hulio se podává injekčně pod kůži
Podrobné pokyny k injikování přípravku Hulio jsou uvedeny v Návodu k použití.
Jestliže jste použil
Pokud jste náhodně aplikovallékaře nebo lékárníka a vysvětlete mu, že jste použils sebou vezměte vnější obal léku, a to i když je prázdný.
Jestliže jste zapomněl
Pokud si zapomenete podat injekci, máte si aplikovat další dávku přípravku Hulio ihned, jak si
vzpomenete. Poté si podejte další dávku původně plánovaný den, jako kdybyste nezapomnělpředchozí dávku.
Jestliže jste přestal
Rozhodnutí o tom, zda používání přípravku Hulio přerušit, musíte konzultovat se svým lékařem. Po
ukončení léčby se Vám mohou příznaky onemocnění vrátit.
Máte-li jakékoli další otázky týkající se používání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo
lékárníka.
4. Možné nežádoucí účinky
Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí
vyskytnout u každého.
Většina nežádoucích účinků je mírné nebo střední závažnosti. Některé však mohou být závažné
a vyžadují okamžitou odbornou léčbu.
Nežádoucí účinky se mohou vyskytnout i do 4 měsíců po poslední injekci přípravku Hulio.
Neodkladně vyhledejte lékařskou pomoc, pokud se u Vás objeví jakýkoli z následujících příznaků
alergické reakce či selhání srdce:
• silná vyrážka, kopřivka;
• otok obličeje, rukou nebo nohou;
• obtíže s dechem či polykáním;
• dušnost při fyzické zátěži nebo při poloze vleže, nebo otok nohou;
• bledá pokožka, závrať, přetrvávající horečka, tvorba modřin či snadné krvácení.
Oznamte svému lékaři co nejdříve, pokud si všimnete jakýchkoli z následujících účinků:
• známky a příznaky infekce, jako je horečka, pocit nemoci, zranění, problémy se zuby, pálení při
močení, pocit slabosti nebo únavy, kašlání;
• příznaky nervových poruch jako brnění, znecitlivění, dvojí vidění či slabost rukou nebo nohou;
• příznaky rakoviny kůže jako otok • známky a příznaky podezřelé z krevních poruch, jako je přetrvávající horečka, tvorba modřin,
krvácení, bledost.
Příznaky popsané výše mohou přestavovat nežádoucí účinky uvedené níže, které byly pozorovány při
užívání adalimumabu.
Velmi časté • reakce v místě injekčního vpichu • infekce dýchacích cest hltanu, zápalu plic• abnormální výsledky krevních testů;
• bolest hlavy;
• bolest břicha;
• pocit na zvracení a zvracení;
• vyrážka;
• bolesti kostí a svalů.
Časté • závažné infekce • střevní infekce • kožní infekce • ušních infekce,
• infekce v ústech • infekce pohlavních orgánů;
• záněty močových cest;
• plísňové infekce;
• záněty kloubů;
• nezhoubné nádory;
• rakovina kůže;
• mírné alergické reakce • dehydratace;
• změny nálad • úzkost;
• obtížné usínání;
• poruchy pocitového vnímání, jako je brnění, svědění nebo znecitlivění;
• migréna;
• útlak nervových kořenů • poruchy zraku;
• záněty a otoky očního víčka a oka;
• závrať • pocity rychlého bušení srdce;
• vysoký krevní tlak;
• rudnutí kůže;
• krevní podlitina • kašel;astma;
• zkrácení dechu;
• krvácení ze zažívcího ústrojí;
• poruchy trávení, nadýmání, pálení žáhy;
• kyselost/reflux žaludeční šťávy;
• syndrom suchého oka • tvorba modřin;
• svědivá vyrážka;
• svědění, záněty kůže • lámavost nehtů na prstech rukou i nohou
• zvýšené pocení;
• vypadávání vlasů;
• nový vznik nebo zhoršení lupénky • svalové křeče;
• krev v moči;
• onemocnění ledvin;
• bolest na hrudi;
• edém • horečka;
• snížení počtu krevních destiček, což zvýšuje riziko krvácení nebo tvorby modřin;
• pomalé hojení ran.
Méně časté • oportunní infekce odolnost vůči onemocněním• neurologické infekce • záněty oka;
• bakteriální infekce;
• divertikulitida • rakovina
• lymfom • poruchy imunitního systému, které mohou postihovat plíce, kůži a lymfatické uzliny jako stav zvaný sarkoidóza• vaskulitida • tremor • neuropatie • mozková mrtvice;
• ztráta sluchu, ušní šelest;
• nepravidelný srdeční rytmus;
• plicní onemocnění způsobující zkrácení dechu • plicní embolie • hromadění tekutiny kolem plic;
• zánět slinivky břišní;
• potíže s polykáním;
• zánět žlučníku, žlučníkové kameny;
• ztukovatění jater • noční pocení;
• zjizvení;
• neobvyklé poškození svalů;
• systémový lupus erythematodes systémů• přerušovaný spánek;
• impotence
• záněty.
Vzácné • leukémie • závažné alergické reakce doprovázené šokem;
• roztroušená skleróza;
• nervové poruchy který může způsobit svalovou slabost, abnormální pocity, brnění v pažích a horní části těla• srdeční záchvat • plicní fibróza • perforace • hepatitida • reaktivace hepatitidy B;
• autoimunitní hepatitida • kožní vaskulitida • Stevensův-Johnsonův syndrom;
• obličejový edém • zánětlivá kožní vyrážka;
• lupus-like syndrom;
• angioedém • lichenoidní kožní reakce
Není známo • hepatosplenický T-buněčný lymfom • karcinom z Merkelových buněk • Kaposiho sarkom, vzácné nádorové onemocnění související s infekcí vyvolanou lidským
herpesvirem typu 8. Kaposiho sarkom se nejčastěji vyskytuje ve formě fialových skvrn na kůži;
• selhání jater;
• zhoršující se kožní vyrážka a svalová slabost;
• zvýšení tělesné hmotnosti
Hlášení nežádoucích účinků
Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.
Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové
informaci.
Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V. Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k získání více
informací o bezpečnosti tohoto přípravku.
5. Jak přípravek Hulio uchovávat
Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.
Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na štítku/blistru/krabičce za
EXP. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.
Uchovávejte v chladničce
Uchovávejte předplněnou injekční stříkačku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Jiná možnost uchovávání:
Pokud je to potřeba stříkačku přípravku Hulio při pokojové teplotě ujistěte, že je přípravek chráněn před světlem.
Jakmile je injekční stříkačka vyjmuta z chladničky a ponechána při pokojové teplotě, musí být
použita do 8 týdnů nebo zlikvidována a to i v situaci, kdy je vrácena zpět do chladničky.
Poznamenejte si datum, kdy jste injekční stříkačku poprvé vyjmulje třeba ji znehodnotit.
Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého
lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní
prostředí.
6. Obsah balení a další informace
Co přípravek Hulio obsahuje
– Léčivou látkou je adalimumabum.
– Pomocnými látkami jsou natrium-hydrogen-glutamát, sorbitol, methionin, polysorbát 80,
kyselina chlorovodíková a voda pro injekci sorbitol“
Jak přípravek Hulio vypadá a co obsahuje toto balení
Přípravek Hulio 40 mg injekční roztok roztok 40 mg adalimumabu, rozpuštěného v 0,8 ml čirého nebo slabě opalescentního, bezbarvého až
světle hnědožlutého roztoku.
Předplněná injekční stříkačka Hulio je tvořena plastovou injekční stříkačkou se zátkou a jehlou s krytem Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
Přípravek Hulio je k dispozici také jako injekční lahvička k použití u dětí nebo jako předplněné pero.
Držitel rozhodnutí o registraci
Biosimilar Collaborations Ireland Limited
Unit 35/36
Grange Parade,
Baldoyle Industrial Estate,
Dublin DUBLIN
Irsko
D13 R20R
Výrobce
McDermott laboratories T/A Mylan Dublin Biologics
Newenham Court, Northern Cross, Malahide Road
Dublin Irsko
Mylan Germany GmbH
Benzstraße 1
61352 Bad Homburg v. d. Höhe
Německo
Tato příbalová informace byla naposledy revidována
Další zdroje informací
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské
agentury pro léčivé přípravky na adrese http://www.ema.europa.eu.
Návod k použití
Přečtěte si pečlivě tyto pokyny a přesně je dodržujte. Váš lékař, zdravotní sestra nebo jiný zdravotník
Vám nejprve ukáže, jak podáte injekci přípravku Hulio pomocí přeplněné injekční stříkačky. Pokud
Vám něco není jasné, zeptejte se lékaře nebo zdravotní sestry.
Nepokoušejte si sám připravovat a podat injekci. Po řádném procvičení si můžete podat injekci sám provádět i jiná osoba, např. člen rodiny nebo pečovatel.
Každá předplněná injekční stříkačka je k jednorázovému použití a obsahuje jednu dávku 40 mg
adalimumabu.
Roztok Hulio nemíchejte s jinými léčivými přípravky.
Abyste si zapamatovalpoznámku v kalendáři či diáři.
Než začnete
Najděte klidné místo s dobře osvětlenou, čistou a rovnou pracovní plochou a připravte si všechny
pomůcky potřebné k tomu, abyste si podali nebo nechali podat injekci.
Pomůcky, které budete potřebovat:
• 1 předplněná injekční stříkačka
• 1 tampón napuštěný alkoholem • 1 odpadní nádoba na ostré předměty • 1 gázový nebo vatový tampónek
Pokud Vám některé potřebné pomůcky chybí, obraťte se na svou zdravotní sestru nebo lékárníka.
Příprava předplněné injekční stříkačky
Předplněná injekční stříkačka se musí uchovávat v chladničce • Vyjměte jednu předplněnou injekční stříkačku z chladničky nejméně 30 minut před plánovaným
použitím, aby se obsah ohřál na pokojovou teplotu.
◦ K ohřátí injekční stříkačky NEPOUŽÍVEJTE žádné jiné zdroje tepla, například
mikrovlnnou troubu nebo horkou vodu.
◦ Po ohřátí na pokojovou teplotu již NEVRACEJTE injekční stříkačku zpět do chladničky.
• Zkontrolujte datum použitelnosti, které je vytištěné na injekční stříkačce.
◦ NEPOUŽÍVEJTE injekční stříkačku s uplynulým datem použitelnosti.
• Zkontrolujte injekční stříkačku a ujistěte se, že je lék na rysce nebo blízko rysky naplnění být nutné s ní jemně zatřást, aby bylo vidět tekutina◦ NEPOUŽÍVEJTE injekční stříkačku, pokud není lék blízko rysky naplnění.
◦ NEPOUŽÍVEJTE injekční stříkačku, pokud je tekutina zakalená, zabarvená nebo jsou
v ní částice.
Kryt jehly Ryska naplnění Píst
Lék Bezpečnostní systém jehly
Postup při podání injekce
Pečlivě dodržujte tento postup při každé aplikaci předplněné injekční stříkačky přípravku Hulio:
Krok 1 – vyberte a připravte místo vpichu injekce
Předplněná injekční stříkačka Hulio je injekce k subkutánnímu
podání. Injekce se má podat do stehna nebo břicha.
Místo vpichu je nutné s každou injekcí střídat a měnit a držet se
nejméně 3 cm od posledního místa vpichu.
Pokud podáváte injekci do břicha, vyberte místo nejméně 5 cm
od pupku.
• Injekci NEVPICHUJTE do kůže, která je zarudlá, zatvrdlá,
citlivá nebo na které jsou modřiny.
• Injekci NEVPICHUJTE do jizev ani strií.
• Pokud máte lupénku, NEVPICHUJTE injekci do
vyvýšených, hrubých, zarudlých či šupinatých ložisek
nebo lézí na kůži.
• Injekci NEVPICHUJTE přes oděv. Oděv, který může
zakrývat místo vpichu injekce, odhrňte.
Břicho nebo stehna
Krok 2 – umyjte si ruce
Umyjte si ruce mýdlem a vodou.
Krok 3 – připravte místo vpichu injekce
Otřete vybrané místo vpichu na kůži tampónem napuštěným alkoholem.
• Počkejte, až kůže sama uschne, nevysušujte ji.
• NEDOTÝKEJTE se místa vpichu před aplikací injekce.
Krok 4 – sejměte kryt jehly
Sejměte kryt jehly tažením rovně od injekční stříkačky. Z jehly
může uniknout několik kapek tekutiny, což je normální. Dále
můžete pozorovat vzduchové bubliny, což je také normální.
• NESNÍMEJTE kryt jehly, dokud nejste připraveni podat
injekci.
• Při snímání krytu z jehly s ním NEOTÁČEJTE ani ho
neohýbejte, mohli byste poškodit jehlu.
• NEDOTÝKEJTE se pístu ani za něj nikdy netahejte.
• NEVRACEJTE kryt na jehlu ani se jehly nedotýkejte prsty
a nenechte jehlu, aby se něčeho dotýkala.
• NEVYTLAČUJTE vzduchové bubliny.
• NEPOUŽÍVEJTE předplněnou stříkačku, pokud Vám po
sejmutí krytu upadla na zem.
Krok 5 – zmáčkněte a podržte místo vpichu injekce
Jemně zmáčkněte místo vpichu injekce, čímž vytvoříte
vystouplou oblast, a pevně přidržujte.
Krok 6 – zaveďte jehlu na místo
Pod úhlem 45° proti místu vpichu injekce vpíchněte jehlu jedním
rychlým pohybem, jako byste házeli šipkou, do vybraného místa.
Dejte pozor, abyste se při zavádění jehly nepíchli do prstů,
kterými přidržujete místo vpichu.
Krok 7 – podání injekce přípravku Hulio
Poté, co je jehla zcela zavedená, pusťte místo vpichu, které
držíte.
Pomalu tlačte píst zcela dolů, dokud není veškerá tekutina
podána a injekční stříkačka není prázdná.
• Pokud píst nestlačíte zcela dolů, neaktivuje se následně
bezpečnostní systém, který jehlu zakryje.
• Při podávání injekce stříkačkou NEHÝBEJTE, neotáčejte
ani nekružte.
Krok 8 – ukončení injekce, vyjmutí stříkačky
Injekční stříkačku vytáhněte z místa vpichu ve stejném úhlu,
v jakém jste ji zaváděli, a sejměte palec z pístu.
Každá přeplněná injekční stříkačka má bezpečnostní systém,
který po uvolnění pístu zatáhne a zakryje jehlu. Pokud se jehla
nezatáhne, opatrně umístěte injekční stříkačku do nádoby na
ostré předměty, čímž se vyhnete zranění.
Pokud po injekci místo vpichu lehce krvácí, na pár sekund na
kůži jemně přiložte gázu či vatový tampónek – místo vpichu
NETŘETE. V případě potřeby přelepte místo vpichu náplastí.
Krok 9 – likvidace stříkačky a krytu
Použitou injekční stříkačku a kryt zlikvidujte ve vhodné odpadní nádobě na ostré předměty.
Správný postup při likvidaci plné nádoby na ostré předměty Vám sdělí poskytovatel zdravotní péče.
• NEPOUŽÍVEJTE injekční stříkačku opakovaně.
• NEVRACEJTE kryt na jehlu.
• NEVYHAZUJTE nádobu na ostré předměty do domácího odpadu.
• NERECYKLUJTE použitou odpadní nádobu na ostré předměty.
• Nádobu na ostré předměty vždy uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.
Příbalová informace: Informace pro pacienta
Hulio 40 mg injekční roztok v předplněném peru
adalimumabum
Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, protože
obsahuje pro Vás důležité údaje.
– Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
– Váš lékař Vám rovněž vydá informační kartu, která obsahuje důležité bezpečnostní informace,
se kterými musíte být seznámenlékem. Mějte tuto informační kartu vždy u sebe a ponechte si ji 4 měsíce po poslední injekci
přípravku Hulio, kterou dostanete.
– Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.
– Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí
ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.
– Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo
lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny
v této příbalové informaci. Viz bod 4.
Co naleznete v této příbalové informaci
1. Co je přípravek Hulio a k čemu se používá
2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Hulio používat
3. Jak se přípravek Hulio používá
4. Možné nežádoucí účinky
5. Jak přípravek Hulio uchovávat
6. Obsah balení a další informace
7. Návod k použití
1. Co je přípravek Hulio a k čemu se používá
Přípravek Hulio obsahuje léčivou látku adalimumab, lék působící na imunitní Vašeho těla.
Přípravek Hulio je určen k léčbě zánětlivých onemocnění popsaných níže:
– revmatoidní artritida;
– polyartikulární juvenilní idiopatická artritida;
– entezopatická artritida;
– ankylozující spondylitida;
– axiální spondylartritida bez radiologického průkazu ankylozující spondylitidy;
– psoriatická artritida;
– psoriáza;
– hidradenitis suppurativa;
– Crohnova choroba;
– ulcerózní kolitida;
– neinfekční uveitida u dospělých a dětí.
Léčivá látka v přípravku Hulio, adalimumab, je monoklonální protilátka. Monoklonální protilátky jsou
bílkoviny, které se váží na specifický cíl v těle.
Cíl pro adalimumab je bílkovina označená jako tumor nekrotizující faktor v imunitním uvedených výše. Navázáním na TNFα snižuje přípravek Hulio zánětlivý proces u těchto onemocnění.
Revmatoidní artritida
Revmatoidní artritida je zánětlivé onemocnění kloubů.
Přípravek Hulio se používá k léčbě revmatoidní artritidy u dospělých. Pokud máte středně těžkou nebo
těžkou aktivní revmatoidní artritidu, můžete nejdříve užívat jiné chorobu modifikující léky, jako je
methotrexát. Pokud u Vás nebudou tyto léky dostatečně účinkovat, pak k léčbě revmatoidní artritidy
dostanete přípravek Hulio.
Přípravek Hulio je možné použít rovněž k léčbě těžké, aktivní a progresivní revmatoidní artritidy bez
předchozí léčby methotrexátem.
Přípravek Hulio může zpomalit poškození chrupavky a kosti kloubů způsobené onemocněním a zlepšit
fyzické funkce.
Přípravek Hulio se obvykle používá s methotrexátem. Pokud Váš lékař uváží, že je pro Vás
methotrexát nevhodný, podává se přípravek Hulio samostatně.
Polyartikulární juvenilní idiopatická artritida a entezopatická artritida
Polyartikulární juvenilní idiopatická artritida a entezopatická artritida jsou zánětlivá onemocnění
kloubů, která se většinou poprvé objeví v dětství.
Přípravek Hulio se používá k léčbě polyartikulární juvenilní idiopatické artritidy u dětí a dospívajících
od 2 do 17 let a entezopatické artritidy u dětí a dospívajících od 6 do 17 let. Zpočátku můžete užívat
jiné chorobu modifikující léky, jako je methotrexát. Pokud u Vás tyto léky dostatečně neúčinkují, bude
Vám k léčbě juvenilní idiopatické artritidy nebo entezopatické artritidy podán přípravek Hulio.
Ankylozující spondylitida a axiální spondylartritida bez radiologického průkazu ankylozující
spondylitidy
Ankylozující spondylitida a axiální spondylartritida bez radiologického průkazu ankylozující
spondylitidy jsou zánětlivá onemocnění páteře.
Přípravek Hulio se používá k léčbě ankylozující spondylitidy a axiální spondylartritidy bez
radiologického průkazu ankylozující spondylitidy u dospělých. Jestliže trpíte ankylozující
spondylitidou nebo axiální spondylartritidou bez radiologického průkazu ankylozující spondylitidy,
budou Vám nejprve podávány jiné léky. Pokud tyto léky dostatečně neúčinkují, bude Vám ke snížení
známek a příznaků Vašeho onemocnění podán přípravek Hulio.
Psoriatická artritida
Psoriatická artritida je zánětlivé onemocnění kloubů při lupénce
Přípravek Hulio se používá k léčbě psoriatické artritidy u dospělých. Přípravek Hulio může zpomalit
poškození chrupavky a kosti kloubů způsobené onemocněním a zlepšit fyzické funkce.
Ložisková psoriáza u dospělých a dětí
Ložisková psoriáza zarudlými, vyvýšenými ložisky, krytými stříbřitě lesklými šupinami. Ložisková psoriáza může
postihovat také nehty, může způsobit jejich ztluštění, drolení a odlučování od nehtového lůžka, což
může být bolestivé. Psoriáza je pravděpodobně způsobena problémem s imunitním systémem
organismu, který vede ke zvýšené tvorbě kožních buněk.
Přípravek Hulio se používá k léčbě středně těžké až těžké ložiskové psoriázy u dospělých. Přípravek
Hulio se používá také k léčbě těžké ložiskové psoriázy u dětí a dospívajících od 4 do 17 let, u kterých
léky aplikované na kůži a léčba UV zářením neúčinkovaly dobře nebo je u nich tato léčba nevhodná.
Hidradenitis suppurativa u dospělých a dospívajících
Hidradenitis suppurativa kožní onemocnění. Příznaky mohou zahrnovat citlivé uzly může vytékat hnis. Postihuje nejčastěji specifické oblasti kůže, jako jsou místa pod prsy, podpažní
jamky, vnitřní strana stehen, třísla a hýždě. Na postižených částech se mohou tvořit jizvy.
Přípravek Hulio se používá k léčbě hidradenitis suppurativa u dospělých a dospívajících od 12 let.
Přípravek Hulio může snižovat počet uzlů a abscesů a bolest, která často souvisí s onemocněním.
Nejprve můžete dostávat jiné léky. Pokud tyto léky nebudou dostatečně účinkovat, bude Vám podán
přípravek Hulio.
Crohnova choroba u dospělých a dětí
Crohnova choroba je zánětlivé onemocnění střeva.
Přípravek Hulio se používá k léčbě Crohnovy choroby u dospělých a dětí od 6 do 17 let. Jestliže trpíte
Crohnovou chorobou, budou Vám nejprve podávány jiné léky. Pokud u Vás tato léčba nevyvolá
uspokojivou odpověď, pak ke zmírnění známek a příznaků Crohnovy choroby dostanete přípravek
Hulio.
Ulcerózní kolitida u dospělých a dětí
Ulcerózní kolitida je zánětlivé onemocnění střev.
Přípravek Hulio se používá k léčbě ulcerózní kolitidy u dospělých a dětí od 6 do 17 let. Jestliže trpíte
ulcerózní kolitidou, můžete zpočátku užívat jiná léčiva. Pokud tyto léky dostatečně neúčinkují, bude
Vám ke snížení známek a příznaků Vašeho onemocnění podán přípravek Hulio.
Neinfekční uveitida u dospělých a dětí
Neinfekční uveitida je zánětlivé onemocnění postihující některé části oka. Tento zánět vede ke
zhoršení zraku a/nebo výskytu plovoucích zákalů v oku pohybující se v zorném poli
Přípravek Hulio se používá k léčbě:
– dospělých s neinfekční uveitidou se zánětem postihujícím zadní část oka.
– dětí a dospívajících od 2 do 17 let s chronickou neinfekční uveitidou, kteří mají zánět postihující
přední část oka.
2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Hulio používat
Nepoužívejte přípravek Hulio
– Jestliže jste alergický– Jestliže máte závažnou infekci včetně tuberkulózy abyste lékaře informovalpocit únavy nebo problémy se zuby.
– Jestliže trpíte středně těžkým nebo těžkým srdečním selháním. Je důležité, abyste informovalsvého lékaře, pokud se u Vás vyskytly nebo v současné době vyskytují vážné problémy se
srdcem
Upozornění a opatření
Před použitím přípravku Hulio se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.
Alergické reakce
Jestliže máte alergické reakce s příznaky, jako je pocit tíhy na hrudi, dýchavičnost, závratě, otoky nebo
vyrážka, nepodávejte si další injekci přípravku Hulio a kontaktujte ihned svého lékaře, protože tyto
reakce mohou být ve vzácných případech život ohrožující.
Infekce
• Jestliže máte nějakou infekci, včetně dlouhodobé infekce nebo infekce postuhující jednu část
těla Pokud si nejste jistý• Při léčbě přípravkem Hulio můžete být náchylnější k infekcím. Riziko může stoupat, pokud
máte sníženou funkci plic. Tyto infekce mohou být závažné a zahrnují tuberkulózu, infekce
způsobené viry, plísněmi, parazity nebo bakteriemi, či jiné neobvyklé infekční organismy
a sepsi důležité, abyste informovalzranění, únava nebo problémy se zuby. Lékař může doporučit dočasné přerušení léčby
přípravkem Hulio.
Tuberkulóza
• Protože u pacientů léčených adalimumabem byly hlášeny případy tuberkulózy, před zahájením
léčby přípravkem Hulio Vás lékař vyšetří, zda se příznaky tohoto onemocnění u Vás nevyskytly.
To znamená, že podrobně zhodnotí dříve prodělaná onemocnění a provede kontrolní vyšetření
zaznamená do Vaší informační karty. Pokud jste prodělalv blízkém kontaktu s osobou s tuberkulózou, je velmi důležité, abyste to řeklK rozvoji tuberkulózy může v průběhu léčby dojít i v případě, že jste bylpreventivně přeléčenúbytek na váze, apatie, mírná horečkasdělte to ihned svému lékaři.
Cestovní/opakované infekce
• Informujte svého lékaře, pokud pobýváte nebo cestujete do oblastí, kde se běžně vyskytují
plísňové infekce, jako je histoplasmóza, kokcidiomykóza nebo blastomykóza.
• Informujte svého lékaře, pokud se u Vás vyskytovaly opakované infekce nebo jiné stavy, které
zvyšují riziko infekcí.
Virus hepatitidy B
• Jestliže jste nositelem viru hepatitidy typu B myslíte, že byste mohlinfekci HBV vyšetří. Adalimumab může u lidí, kteří jsou nositeli tohoto viru, způsobovat jeho
opětovnou aktivaci. V některých ojedinělých případech, zvláště pokud berete jiné léky
k potlačení imunitního systému, může být reaktivace infekce HBV život ohrožující.
Věk nad 65 let
• Pokud jste ve věku nad 65 let, můžete být během používání přípravku Hulio náchylnější
k infekcím. Jak Vy, tak i Váš lékař by měl věnovat zvýšenou pozornost známkám infekce
během léčby přípravkem Hulio. Je důležité, abyste oznámil
vyskytnou známky infekce, jako je horečka, poranilproblémy se zuby.
Operace a stomatologický zákrok
• Pokud Vám má být provedena operace nebo stomatologický výkon, informujte svého lékaře, že
jste léčenHulio.
Demyelinizační onemocnění
• Jestliže máte demyelinizační onemocnění např. roztroušená skleróza, nebo jestliže se u Vás demyelinizační onemocnění objeví, lékař určí,
zda můžete být léčenobjeví některé příznaky, například změny vidění, slabost rukou nebo nohou či znecitlivění nebo
brnění v některé části těla, musíte o tom Vašeho lékaře neprodleně informovat.
Očkování
• Určité očkovací látky obsahují živé, avšak oslabené formy bakterií či virů způsobujících
onemocnění, a neměly by proto být podávány během léčby přípravkem Hulio v případě, že
způsobují infekce.
• Domluvte se se svým lékařem o možnosti očkování ještě předtím, než budete očkován• Doporučuje se, aby dětští pacienti absolvovali pokud možno všechna naplánovaná očkování
odpovídající jejich věku před zahájením léčby přípravkem Hulio.
• Pokud jste přípravek Hulio používala během těhotenství, může být Vaše dítě náchylnější
k infekcím po dobu přibližně pěti měsíců poté, co jste dostala poslední dávku přípravku
v průběhu těhotenství. Je důležité, abyste oznámila lékaři Vašeho dítěte a jiným zdravotnickým
pracovníkům, že Vám byl přípravek Hulio v těhotenství podáván, aby se na základě této
informace mohli rozhodnout, kdy je vhodné Vaše dítě očkovat.
Selhání srdce
• Je důležité, abyste sdělilvyskytují závažné problémy se srdcem. Pokud se u Vás vyskytuje mírné srdeční selhávání a jste
léčenu Vás vyskytnou nové nebo se zhorší již stávající známky srdečního selhávání dýchavičnost nebo otoky dolních končetin
Horečka, modřiny, krvácení nebo bledost
• U některých pacientů nemusí tělo vytvářet dostatek krvinek, které bojují s infekcemi nebo
pomáhají zastavit krvácení. Jestliže máte horečku, která neodeznívá, nebo se tvoří modřiny nebo
snadno krvácíte, případně jste velmi bledí, ihned se spojte s lékařem. Lékař se může rozhodnout
ukončit léčbu.
Rakovina
• U dětí i dospělých léčených adalimumabem nebo jinými antagonisty TNFα byly popsány velmi
vzácné případy výskytu určitých typů rakoviny. Lidé se závažnější formou revmatoidní artritidy,
jejichž onemocnění trvá delší dobu, mívají vyšší průměrné riziko vzniku lymfomu postihující mízní systémpoužíváte přípravek Hulio, riziko onemocnění lymfomem, leukémií nebo jiným druhem
rakoviny může vzrůst. Ve vzácných případech byl u pacientů používajících adalimumab
pozorován specifický a závažný typ lymfomu. Někteří z těchto pacientů byli také léčeni lékem
azathioprinem nebo merkaptopurinem. Oznamte lékaři, pokud užíváte azathioprin nebo
merkaptopurin současně s přípravkem Hulio.
• U pacientů léčených adalimumabem byly kromě toho pozorovány případy kožní rakoviny
nemelanomového typu. Pokud se během léčby nebo po ní objeví nové oblasti poškozené kůže
nebo pokud stávající známky či oblasti poškozené kůže změní vzhled, sdělte to lékaři.
• U pacientů se specifickým typem plicního onemocnění zvaným chronická obstrukční choroba
plicní rakoviny, nežli jsou lymfomy. Jestliže trpíte CHOPN nebo hodně kouříte, mělsvým lékařem promluvit, je-li pro Vás léčba antagonistou TNFα vhodná.
Autoimunitní onemocnění
• Vzácně může vést léčba adalimumabem k příznakům podobajícím se onemocnění zvanému
lupus. Pokud se objeví příznaky, jako je trvalá nevysvětlitelná horečka, bolest kloubů nebo
únava, kontaktujte svého lékaře.
Děti a dospívající
• Přípravek Hulio nepodávejte dítěti s polyartikulární juvenilní idiopatickou artritidou a
chronickou neinfekční uveitidou, pokud je mladší 2 let.
• Přípravek Hulio nepodávejte dítěti s entezopatickou artritidou a Crohnovou chorobou, pokud je
mladší 6 let.
• Přípravek Hulio nepodávejte dítěti s ložiskovou lupénkou, pokud je mladší 4 let.
• Přípravek Hulio nepodávejte dítěti s hidradenitis suppurativa, pokud je mladší 12 let.
• Nepoužívejte předplněné pero 40 mg, pokud je doporučena jiná dávka než 40 mg.
Další léčivé přípravky a přípravek Hulio
Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době
užíval
Přípravek Hulio nesmíte používat s léky, které obsahují léčivé látky anakinra nebo abatacept.
Kombinace přípravku Hulio a látky anakinra nebo abatacept se nedoporučuje na základě možného
zvýšení rizika infekcí včetně závažných infekcí, ale i možných farmakologických interakcí. Máte-li
nějaké dotazy, zeptejte se prosím svého lékaře.
Přípravek Hulio lze používat společně s methotrexátem nebo některými chorobu modifikujícími
antirevmatiky kortikosteroidy nebo léčivé přípravky proti bolestem, a to i s nesteroidními antirevmatiky
Těhotenství a kojení
• Je potřeba zvážit použití vhodné antikoncepce k prevenci těhotenství a pokračovat v jejím
užívání po dobu nejméně 5 měsíců po posledním podání přípravku Hulio.
• Pokud jste těhotná, domníváte se, že můžete být těhotná nebo plánujete otěhotnět, požádejte
lékaře o doporučení týkající se užívání tohoto přípravku.
• Přípravek Hulio má být užíván během těhotenství pouze tehdy, je-li to nezbytně nutné.
• Na základě studie prováděné u těhotných žen nebylo zjištěno zvýšené riziko vrozených vad,
pokud matka během těhotenství užívala adalimumab, ve srovnání s matkami se stejným
onemocněním, které adalimumab neužívaly.
• Přípravek Hulio lze podávat během kojení.
• Jestliže jste dostávala přípravek Hulio během těhotenství, může být Vaše dítě náchylnější k
infekcím.
• Je důležité, abyste informovala lékaře Vašeho dítěte a ostatní zdravotnické pracovníky, že jste
během těhotenství používala přípravek Hulio ještě před očkováním Vašeho dítěte. Více
informací týkající se očkování najdete v části „Upozornění a opatření“.
Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů
Přípravek Hulio může mít mírný vliv na schopnost řídit, jezdit na kole nebo obsluhovat stroje. Po
použití přípravku Hulio se může objevit pocit točení hlavy
Přípravek Hulio obsahuje sodík a sorbitol
Jedna předplněná injekční stříkačka Hulio obsahuje 38,2 mg sorbitolu. Sorbitol je zdrojem fruktózy.
Pokud Vám lékař sdělil, že nesnášíte diagnostikovanou vrozenou nesnášenlivost fruktózy, což je vzácné genetické onemocnění, při kterém
pacienti nejsou schopni rozložit fruktózu, informujte svého lékaře, než použijete nebo je Vám podán
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.
3. Jak se přípravek Hulio používá
Vždy používejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste
jistá, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. Lékař Vám může předepsat jinou sílu přípravku
Hulio, pokud potřebujete jinou dávku.
Dospělí pacienti s revmatoidní artritidou, psoriatickou artritidou, ankylozující spondylitidou nebo
axiální spondylartritidou bez radiologického průkazu ankylozující spondylitidy
Obvyklá dávka u dospělých s tímto onemocněním je 40 mg adalimumabu podávaných každý druhý
týden v jedné dávce.
U revmatoidní artritidy se při léčbě přípravkem Hulio pokračuje v podávání methotrexátu. Pokud Váš
lékař určí, že je pro Vás methotrexát nevhodný, podává se přípravek Hulio samostatně.
Jestliže máte revmatoidní artritidu a spolu s přípravkem Hulio nedostáváte methotrexát, může lékař
rozhodnout, že budete dostávat 40 mg adalimumabu každý týden nebo 80 mg každý druhý týden.
Děti a dospívající s polyartikulární juvenilní idiopatickou artritidou
Děti a dospívající od 2 do 17 let s tělesnou hmotností od 10 kg do 30 kg:
Doporučená dávka přípravku Hulio je 20 mg každý druhý týden.
Děti a dospívající od 2 do 17 let s tělesnou hmotností 30 kg nebo vyšší:
Doporučená dávka přípravku Hulio je 40 mg každý druhý týden.
Děti a dospívající s entezopatickou artritidou
Děti a dospívající od 6 do 17 let s tělesnou hmotností od 15 kg do 30 kg:
Doporučená dávka přípravku Hulio je 20 mg každý druhý týden.
Děti a dospívající od 6 do 17 let s tělesnou hmotností 30 kg nebo vyšší:
Doporučená dávka přípravku Hulio je 40 mg každý druhý týden.
Dospělí pacienti s psoriázou
Obvyklý režim dávkování přípravku u dospělých s psoriázou je podání úvodní dávky 80 mg injekce 40 mg v jednom dniprvním týdnem po dávce úvodní. Injekční aplikace přípravku Hulio musí pokračovat tak dlouho, jak
určí Váš lékař. Pokud tato dávka dostatečně neúčinkuje, může lékař zvýšit dávkování na 40 mg jednou
týdně nebo 80 mg každý druhý týden.
Děti nebo dospívající s ložiskovou psoriázou
Děti a dospívající od 4 do 17 let s tělesnou hmotností od 15 kg do 30 kg:
Doporučené dávkování přípravku Hulio je podání úvodní dávky 20 mg následované o týden později
dávkou 20 mg. Poté se podává obvyklá dávka 20 mg každý druhý týden.
Děti a dospívající od 4 do 17 let s tělesnou hmotností 30 kg nebo vyšší:
Doporučené dávkování přípravku Hulio je podání úvodní dávky 40 mg následované o týden později
dávkou 40 mg. Poté se podává obvyklá dávka 40 mg každý druhý týden.
Dospělí pacienti s hidradenitis suppurativa
Obvyklý režim dávkování u hidradenitis suppurativa je podání úvodní dávky 160 mg injekce 40 mg v jednom dni nebo dvě injekce 40 mg denně ve dvou po sobě následujících dnechnásledované dávkou 80 mg dvou týdnech se pokračuje dávkováním 40 mg jednou týdně nebo 80 mg každý druhý týden, jak Vám
předepsal lékař.
Je doporučeno, abyste denně postižená místa omýval
Hidradenitis suppurativa u dospívajících od 12 let s tělesnou hmotností nejméně 30 kg
Doporučené dávkování přípravku Hulio je podání úvodní dávky 80 mg dendostatečně neúčinkuje, může dětský lékař četnost dávkování zvýšit na 40 mg jednou týdně nebo 80 mg
každý druhý týden.
Doporučuje se, aby Vaše dítě postižená místa denně omývalo antiseptickým přípravkem.
Dospělí pacienti s Crohnovou chorobou
Obvyklý režim dávkování u Crohnovy choroby je podání úvodní dávky 80 mg 40 mg v jednom dnije potřeba rychlejší nástup účinku, může Vám Váš lékař předepsat úvodní dávku 160 mg injekce 40 mg v jednom dni nebo dvě injekce 40 mg za den ve dvou po sobě následujících dnechníž následuje o dva týdny později dávka 80 mg každý druhý týden. Pokud tato dávka dostatečně neúčinkuje, může lékař zvýšit dávkování na 40 mg
jednou týdně nebo 80 mg každý druhý týden.
Děti nebo dospívající s Crohnovou chorobou
Děti nebo dospívající od 6 do 17 let s tělesnou hmotností do 40 kg:
Obvyklý režim dávkování je podání úvodní dávky 40 mg následované dávkou 20 mg o dva týdny
později. Pokud je potřeba rychlejší odpovědi, předepíše Vám Váš lékař úvodní dávku 80 mg injekce 40 mg v jednom dni
Poté se podává obvyklá dávka 20 mg každý druhý týden. Pokud tato dávka dostatečně neúčinkuje,
může lékař četnost dávkování zvýšit na 20 mg každý týden.
Děti nebo dospívající od 6 do 17 let s tělesnou hmotností 40 kg nebo vyšší:
Obvyklý režim dávkování je podání úvodní dávky 80 mg následované dávkou 40 mg o dva týdny později. Pokud je potřeba rychlejší odpovědi, předepíše Vám
Váš lékař úvodní dávku 160 mg
za den ve dvou po sobě následujících dnechv jednom dni
Poté se podává obvyklá dávka 40 mg každý druhý týden. Pokud tato dávka dostatečně neúčinkuje,
může lékař zvýšit dávku na 40 mg jednou týdně nebo 80 mg každý druhý týden.
Pacienti, kteří vyžadují nižší dávku než 40 mg, mají použít přípravek Hulio v lékové formě 20 mg
injekční roztok v předplněné injekční stříkačce nebo 40 mg injekční lahvička.
Dospělí pacienti s ulcerózní kolitidou
Obvyklá dávka přípravku Hulio u dospělých s ulcerózní kolitidou je 160 mg v jednom dni nebo dvě injekce 40 mg denně ve dvou po sobě následujících dnechnásledovaná 80 mg druhý týden. Pokud tato dávka dostatečně neúčinkuje, může lékař zvýšit dávkování na 40 mg jednou
týdně nebo 80 mg každý druhý týden.
Děti a dospívající s ulcerózní kolitidou
Děti a dospívající od 6 let s tělesnou hmotností do 40 kg
Obvyklá dávka přípravku Hulio je 80 mg podaných jako úvodní dávka v jednom dnipodává obvyklá dávka 40 mg jednou za dva týdny.
Pacienti, kteří dosáhnou 18 let a používají 40 mg jednou za dva týdny, by měli pokračovat v používání
předepsané dávky.
Děti a dospívající od 6 let s tělesnou hmotností 40 kg nebo vyšší
Obvyklá dávka přípravku Hulio je 160 mg podaných jako úvodní dávka v jednom dni nebo dvě injekce 40 mg denně ve dvou po sobě jdoucích dnechjednou za dva týdny.
Pacienti, kteří dosáhnou 18 let a používají 80 mg jednou za dva týdny, by měli pokračovat v používání
předepsané dávky.
Dospělí s neinfekční uveitidou postihující zadní část oka
Obvyklá dávka přípravku u dospělých s neinfekční uveitidou je 80 mg v úvodní dávce následovaných dávkou 40 mg každý druhý týden, počínaje jedním týdnem po podání
úvodní dávky. Injekční aplikace přípravku Hulio musí pokračovat tak dlouho, jak určí Váš lékař.
U neinfekční uveitidy se během terapie přípravkem Hulio může pokračovat v podávání kortikosteroidů
nebo jiných léků ovlivňujících imunitní systém. Přípravek Hulio se může podávat i samostatně.
Děti a dospívající s chronickou neinfekční uveitidou
Děti a dospívající od 2 do 17 let s tělesnou hmotností do 30 kg:
Obvyklá dávka přípravku Hulio je 20 mg každý druhý týden s methotrexátem.
Váš dětský lékař může také předepsat úvodní dávku 40 mg, která může být podávána jeden týden před
zahájením obvyklého doporučeného dávkování.
Děti a dospívající od 2 do 17 let s tělesnou hmotností 30 kg nebo vyšší:
Obvyklá dávka přípravku Hulio je 40 mg každý druhý týden s methotrexátem.
Váš dětský lékař může také předepsat úvodní dávku 80 mg, která může být podávána jeden týden před
zahájením obvyklého doporučeného dávkování.
Pacienti, kteří mají předepsanou nižší dávku než 40 mg, mají použít přípravek Hulio v lékové formě
20 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce nebo 40 mg/0,8 ml injekční roztok v injekční
lahvičce
Způsob a cesta podání
Přípravek Hulio se podává injekčně pod kůži
Podrobné pokyny k injikování přípravku Hulio jsou uvedeny v Návodu k použití.
Jestliže jste použil
Pokud jste náhodně aplikovallékaře nebo lékárníka a vysvětlete mu, že jste použils sebou vezměte vnější obal léku, a to i když je prázdný.
Jestliže jste zapomněl
Pokud si zapomenete podat injekci, máte si aplikovat další dávku přípravku Hulio ihned, jak si
vzpomenete. Poté si podejte další dávku původně plánovaný den, jako kdybyste nezapomnělpředchozí dávku.
Jestliže jste přestal
Rozhodnutí o tom, zda používání přípravku Hulio přerušit, musíte konzultovat se svým lékařem. Po
ukončení léčby se Vám mohou příznaky onemocnění vrátit.
Máte-li jakékoli další otázky týkající se používání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo
lékárníka.
4. Možné nežádoucí účinky
Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí
vyskytnout u každého.
Většina nežádoucích účinků je mírné nebo střední závažnosti. Některé však mohou být závažné
a vyžadují okamžitou odbornou léčbu.
Nežádoucí účinky se mohou vyskytnout i do 4 měsíců po poslední injekci přípravku Hulio.
Neodkladně vyhledejte lékařskou pomoc, pokud se u Vás objeví jakýkoli z následujících příznaků
alergické reakce či selhání srdce:
• silná vyrážka, kopřivka;
• otok obličeje, rukou nebo nohou;
• obtíže s dechem či polykáním;
• dušnost při fyzické zátěži nebo v poloze v leže, nebo otoky nohou;
• bledá pokožka, závrať, přetrvávající horečka, tvorba modřin či snadné krvácení.
Oznamte svému lékaři co nejdříve, pokud si všimnete jakýchkoli z následujících účinků:
• známky a příznaky infekce, jako je horečka, pocit nemoci, zranění, problémy se zuby, pálení při
močení, pocit slabosti nebo únavy, kašlání;
• příznaky nervových poruch jako brnění, znecitlivění, dvojí vidění či slabost rukou nebo nohou;
• příznaky rakoviny kůže jako otok • známky a příznaky podezřelé z krevních poruch, jako je přetrvávající horečka, tvorba modřin,
krvácení, bledost.
Příznaky popsané výše mohou přestavovat nežádoucí účinky uvedené níže, které byly pozorovány při
užívání adalimumabu.
Velmi časté • reakce v místě injekčního vpichu • infekce dýchacích cest hltanu, zápalu plic• abnormální výsledky krevních testů;
• bolest hlavy;
• bolest břicha;
• pocit na zvracení a zvracení;
• vyrážka;
• bolesti kostí a svalů.
Časté • závážné infekce • střevní infekce • kožní infekce • ušních infekce,
• infekce v ústech • infekce pohlavních orgánů;
• záněty močových cest;
• plísňové infekce;
• záněty kloubů;
• nezhoubné nádory;
• rakovina kůže;
• mírné alergické reakce • dehydratace;
• změny nálad • úzkost;
• obtížné usínání;
• poruchy pocitového vnímání, jako je brnění, svědění nebo znecitlivění;
• migréna;
• útlak nervových kořenů • poruchy zraku;
• záněty a otoky očního víčka a oka;
• závrať • pocity rychlého bušení srdce;
• vysoký krevní tlak;
• rudnutí kůže;
• krevní podlitiny • kašel;
• astma;
• dušnost;
• krvácení ze zažívacího ústrojí;
• poruchy trávení, nadýmání, pálení žáhy;
• kyselost/reflux žaludeční šťávy;
• syndrom suchého oka • tvorba modřin;
• svědivá vyrážka;
• svědění, záněty kůže • lámavost nehtů na prstech rukou i nohou
• zvýšené pocení;
• vypadávání vlasů;
• nový vznik nebo zhoršení lupénky • svalové křeče;
• krev v moči;
• onemocnění ledvin;
• bolest na hrudi;
• edém • horečka;
• snížení počtu krevních destiček, což zvýšuje riziko krvácení nebo tvorby modřin;
• pomalé hojení ran.
Méně časté • oportunní infekce vůči nemocem• neurologické infekce • záněty oka
• bakteriální infekce;
• divertikulitida • rakovina
• lymfom • poruchy imunitního systému, které mohou postihovat plíce, kůži a lymfatické uzliny jako stav zvaný sarkoidóza• vaskulitida • tremor • neuropatie • mozková mrtvice;
• ztráta sluchu, ušní šelest;
• nepravidelný srdeční rytmus;
• plicní onemocnění způsobující zkrácení dechu • plicní embolie • hromadění tekutiny kolem plic;
• zánět slinivky břišní;
• potíže s polykáním;
• edém obličeje • zánět žlučníku, žlučníkové kameny;
• ztukovatění jater • noční pocení;
• zjizvení;
• neobvyklé poškození svalů;
• systémový lupus erythematodes systémů• nadměrné noční močení;
• impotence.
Vzácné • leukémie • závažná alergická reakce doprovázená šokem;
• roztroušená skleróza;
• nervové poruchy který může způsobit svalovou slabost, abnormální pocity, brnění v pažích a horní části těla• srdeční záchvat • plicní fibróza • perforace • hepatitida • reaktivace hepatitidy B;
• autoimunitní hepatitida • kožní vaskulitida
• Stevensův-Johnsonův syndrom;
• zánětlivá kožní vyrážka;
• lupus-like syndrom • angioedém • lichenoidní kožní reakce
Není známo • hepatosplenický T-buněčný lymfom • karcinom z Merkelových buněk • Kaposiho sarkom, vzácné nádorové onemocnění související s infekcí vyvolanou lidským
herpesvirem typu 8. Kaposiho sarkom se nejčastěji vyskytuje ve formě fialových skvrn na kůži;
• selhání jater;
• zhoršující se kožní vyrážka a svalová slabost;
• zvýšení tělesné hmotnosti
Hlášení nežádoucích účinků
Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.
Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové
informaci.
Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V. Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k získání více
informací o bezpečnosti tohoto přípravku.
6. Jak přípravek Hulio uchovávat
Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.
Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na štítku/blistru/krabičce za
EXP. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.
Uchovávejte v chladničce
Uchovávejte předplněné pero v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Jiná možnost uchovávání:
Pokud je to potřeba přípravku Hulio při pokojové teplotě přípravek chráněn před světlem.
Jakmile je pero vyjmuto z chladničky a ponecháno při pokojové teplotě, musí být použito do 8 týdnů
nebo zlikvidovánoa to i v situaci, kdy je vráceno zpět do chladničky.
Poznamenejte si datum, kdy jste pero poprvé vyjmulznehodnotit.
Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého
lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní
prostředí.
6. Obsah balení a další informace
Co přípravek Hulio obsahuje
– Léčivou látkou je adalimumabum.
– Pomocnými látkami jsou natrium-hydrogen-glutamát, sorbitol, methionin, polysorbát 80,
kyselina chlorovodíková a voda pro injekci sorbitol“
Jak přípravek Hulio vypadá a co obsahuje toto balení
Přípravek Hulio 40 mg injekční roztok 40 mg adalimumabu, rozpuštěného v 0,8 ml čirého nebo slabě opalescentního, bezbarvého až světle
hnědožlutého roztoku.
Přeplněné pero Hulio je vyrobeno z plastu a má zátku balení obsahuje 1, 2, 4 nebo 6 předplněných per a 2, 2, 4 nebo 6 tampónů napuštěných alkoholem.
Každé balení obsahuje 1, 2, 4 nebo 6 předplněných per.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
Přípravek Hulio je k dispozici také v injekční lahvičce k použití u dětí nebo jako předplněná injekční
stříkačka.
Držitel rozhodnutí o registraci
Biosimilar Collaborations Ireland Limited
Unit 35/36
Grange Parade,
Baldoyle Industrial Estate,
Dublin DUBLIN
Irsko
D13 R20R
Výrobce
McDermott laboratories T/A Mylan Dublin Biologics
Newenham Court, Northern Cross, Malahide Road
Dublin Irsko
Mylan Germany GmbH
Benzstraße 1
61352 Bad Homburg v. d. Höhe
Německo
Tato příbalová informace byla naposledy revidována
Další zdroje informací
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské
agentury pro léčivé přípravky na adrese http://www.ema.europa.eu.
Návod k použití
Přečtěte si pečlivě tyto pokyny a přesně je dodržujte. Váš lékař, zdravotní sestra nebo jiný zdravotník
Vám nejprve ukáže, jak podáte injekci přípravku Hulio pomocí přeplněného pera. Pokud Vám něco
není jasné, zeptejte se lékaře nebo zdravotní sestry.
Nepokoušejte si sám připravovat a podat injekci. Po řádném procvičení si můžete podat injekci sám provádět i jiná osoba, např. člen rodiny nebo pečovatel.
Každé předplněné pero je k jednorázovému použití a obsahuje jednu dávku 40 mg adalimumabu.
Roztok Hulio nemíchejte s jinými léčivými přípravky.
Abyste si zapamatovalpoznámku v kalendáři či diáři.
Než začnete
Najděte klidné místo s dobře osvětlenou, čistou a rovnou pracovní plochou a připravte si všechny
pomůcky potřebné k tomu, abyste si podali nebo nechali podat injekci.
Pomůcky, které budete potřebovat:
• 1 předplněné pero
• 1 tampón napuštěný alkoholem • 1 odpadní nádoba na ostré předměty • 1 gázový nebo vatový tampónek
Pokud Vám některé potřebné pomůcky chybí, obraťte se na svou zdravotní sestru nebo lékárníka.
Příprava předplněného pera
Předplněné pero se musí uchovávat v chladničce • Vyjměte jedno pero z chladničky nejméně 30 minut před plánovaným použitím, aby se obsah
ohřál na pokojovou teplotu.
◦ K ohřátí pera NEPOUŽÍVEJTE žádné jiné zdroje tepla, například mikrovlnnou troubu
nebo horkou vodu.
◦ Po ohřátí na pokojovou teplotu již NEVRACEJTE pero zpět do chladničky.
• Zkontrolujte datum použitelnosti, které je vytištěné na peru.
◦ NEPOUŽÍVEJTE pero s uplynulým datem použitelnosti.
• Zkontrolujte pero naplnění a bez částic.
◦ NEPOUŽÍVEJTE pero, pokud není lék blízko rysky naplnění.
◦ NEPOUŽÍVEJTE pero, pokud je tekutina zakalená, zabarvená nebo jsou v ní částice.
Oranžové aktivační
tlačítko uvnitřOranžový
indikátor
Kryt jehly Kontrolní
okénko
Ryska naplnění
Postup při podání injekce
Pečlivě dodržujte tento postup při každé aplikaci předplněného pera přípravku Hulio:
Krok 1 – vyberte a připravte místo vpichu injekce
Předplněné pero Hulio je injekce k subkutánnímu podání. Injekce
se má podat do stehna nebo břicha.
Místo vpichu je nutné s každou injekcí střídat a měnit a držet se
nejméně 3 cm od posledního místa vpichu.
Pokud podáváte injekci do břicha, vyberte místo nejméně 5 cm od
pupku.
• Injekci NEVPICHUJTE do kůže, která je zarudlá, zatvrdlá,
citlivá nebo na které jsou modřiny.
• Injekci NEVPICHUJTE do jizev ani strií.
• Pokud máte lupénku, NEVPICHUJTE injekci do
vyvýšených, hrubých, zarudlých či šupinatých ložisek nebo
lézí na kůži.
• Injekci NEVPICHUJTE přes oděv. Oděv, který může
zakrývat místo vpichu injekce, odhrňte.
Břicho nebo stehna
Krok 2 – umyjte si ruce
Umyjte si ruce mýdlem a vodou.
Krok 3 – připravte místo vpichu injekce
Otřete vybrané místo vpichu na kůži tampónem napuštěným alkoholem.
• Počkejte, až kůže sama uschne, nevysušujte ji.
• NEDOTÝKEJTE se místa vpichu před aplikací injekce.
Krok 4 – sejměte kryt pera
Sejměte kryt jehly tažením rovně od pera. Z jehly může uniknout
několik kapek tekutiny, což je normální. Dále můžete pozorovat
vzduchové bubliny, což je také normální.
• NESNÍMEJTE kryt jehly, dokud nejste připraveni podat
injekci.
• Sejměte kryt jehly tažením rovně od pera, krytem
NEOTÁČEJTE.
• NEVRACEJTE kryt na jehlu ani se jehly nedotýkejte prsty a
nenechte jehlu, aby se něčeho dotýkala.
• NEDOTÝKEJTE se oranžového aktivačního tlačítka prsty
• NEPOUŽÍVEJTE pero, pokud upadlo na tvrdý povrch.
Součástky uvnitř pera mohou být poškozené.
• NEPOUŽÍVEJTE pero, pokud kryt jehly chybí nebo není
bezpečně připevněný.
Krok 5 – zmáčkněte a podržte místo vpichu injekce
Jemně zmáčkněte místo vpichu injekce, čímž vytvoříte
vystouplou oblast, a pevně přidržujte.
Krok 6 – umístěte pero
Umístěte konec pera s oranžovým aktivačním tlačítkem na místo
vpichu injekce.
Přiložte pero k místu vpichu pod úhlem 90° a držte tak, abyste
viděli na kontrolní okénko.
Dejte pozor, abyste se při přikládání pera nepíchli do prstů,
kterými přidržujete místo vpichu.
Krok 7 – začněte s injekcí
Krok 8 – držte přitisknuté do druhého CVAKNUTÍ nebo po dobu 10 sekund
Krok
Tělo pera pevně přitiskněte proti místu vpichu,
čímž zapojíte oranžové aktivační tlačítko
a zahájíte podání injekce.
Držte přitisknuté i poté, co uslyšíte první
CVAKNUTÍ. Toto první CVAKNUTÍ oznamuje
začátek injekce.
V kontrolním okénku bude oranžový indikátor
postupně ukazovat průběh injekce.
• Při podávání injekce perem NEHÝBEJTE,
neotáčejte ani nekružte.
Krok
Dál držte tělo pera pevně přitisknuté k místu vpichu,
dokud nenastane jedna, nebo všechny, z těchto
možností:
• Uslyšíte druhé CVAKNUTÍ,
• uplyne 10 sekund,
• oranžový indikátor se zastavil a zcela zaplnil
kontrolní okénko.
Krok 9 – ukončení injekce, odstranění pera
Pero odtáhněte přímým pohybem od místa vpichu.
Pokud po injekci místo vpichu lehce krvácí, na pár sekund na
kůži jemně přiložte gázu či vatový tampónek – místo vpichu
NETŘETE. V případě potřeby přelepte místo vpichu náplastí.
Krok 10 – likvidace pera a krytu
Použité pero a kryt zlikvidujte ve vhodné odpadní nádobě na ostré předměty.
Správný postup při likvidaci plné nádoby na ostré předměty Vám sdělí poskytovatel zdravotní péče.
• NEPOUŽÍVEJTE pero opakovaně.
• NEVRACEJTE kryt na jehlu.
• NEVYHAZUJTE nádobu na ostré předměty do domácího odpadu.
• NERECYKLUJTE použitou odpadní nádobu na ostré předměty.
• Nádobu na ostré předměty vždy uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.