Glukóza 10% viaflo Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dávkování a rychlost podání přípravku Glukóza 10% Viaflo se stanovuje na základě několika faktorů
zahrnujících indikaci, věk, hmotnost a klinický stav pacienta.
Před podáním a během podávání přípravku je nutné monitorovat bilanci tekutin, hladiny sérové glukózy,
sérového sodíku a dalších elektrolytů, zejména u pacientů se zvýšeným neosmotickým uvolňováním
vazopresinu (syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu, SIADH) a u pacientů souběžně
léčených agonisty vazopresinu, a to z důvodu rizika hyponatrémie. U fyziologicky hypotonických
roztoků je zvláště významné monitorovat sérový sodík. V těle se přípravek Glukóza 10% Viaflo stává
díky rychlé metabolizaci glukózy extrémně hypotonický (viz body 4.4, 4.5 a 4.8).

Dospělí a starší pacienti:
Doporučené dávkování v tabulce 1 slouží jako návod pro dávkování průměrného dospělého jedince s
tělesnou hmotností přibližně 70 kg.



Tabulka 1:
Pokyny pro dávkování pro podávání dospělým (70 kg)*
Indikace Počáteční denní dávka Rychlost podání Doporučené trvání léčby
Samostatné
搀oplnění
sacharidů 湥戀漀 
podle potřeby
během
灡爀敮terální
výživy  伀搠㔰　 洀氀⁤漠
㌀ 〰　 洀氀一摥渀 
⠀潤‵‵‵⁤漀′′′　 洀氀一欀最一摥温 
V zájmu zabránění vzniku
hyperglykémie 搀oporučená
maximální rychlost podání
nesmí překročit 爀礀捨氀潳琀 
oxidace glukózy u pacienta:
㔀 洀最一歧一洀椀渠⠀㌀ 洀氀一欀最一桯搩 
Není stanoven
氀椀洀椀琀 湡 摯扵 
trvání – závisí 
na klinickém
獴慶甠灡挀椀敮琀愀 
Prevence a léčba
hypoglykémie 
刀敨礀摲慴愀捥⁶ 
případě ztráty
vody a stavů
摥桹摲慴慣攀 甠
pacientů 猠
癹獯欀潵 
potřeb漀甠
sacharidů Ředění kompatibilních
léčivých
přípravků 
伀搠㔰⁤漠(特)　 洀氀愠樀敤渀甠
dávku 
Závisí 湡 灯瘀慺e přidávané
látky 
Závisí 湡 
灯瘀慺攠
přidávané látky 
* Maximální hodnota objemu doporučené dávky by měla být podána v průběhu 24 hodin, aby nedošlo
k hemodiluci.

Pediatrická populace:
Rychlost a objem infuze závisí na věku, hmotnosti, klinickém a metabolickém stavu pacienta,
souběžné léčbě a mají být stanoveny lékařem se zkušeností s pediatrickou infuzní terapií.
Doporučené dávkování v tabulce 2 slouží jako návod pro dávkování pediatrické populaci stanovené
podle tělesné hmotnosti a věku.


Tabulka 2:
Pokyny pro dávkování pro podávání pediatrické populaci

*Rychlost infuze, objem a doba trvání léčby závisejí na věku, hmotnosti, klinickém a metabolickém
stavu pacienta, souběžné léčbě a mají byt stanoveny lékařem se zkušeností s pediatrickou intravénózní
léčbou.

POZNÁMKA: Maximální hodnota objemu doporučené dávky by měla být podána v průběhu hodin, aby nedošlo k hemodiluci.

Maximální rychlost podávání nemá překročit pacientovu rychlost oxidace glukózy, protože by to
mohlo způsobit hyperglykémii.

V závislosti na klinickém stavu pacienta je možné použít nižší rychlost průtoku, než je doporučeno,
aby se snížilo riziko nechtěné osmotické diurézy.

Pokud je roztok použit pro naředění nebo podání intravenózně podávaných kompatibilních léčiv, je
dávkování pro každou formu léčby určováno pokyny pro použití přidávaných léčiv.

Způsob podání:

Podání probíhá obvykle do periferní nebo centrální žíly.

Přípravek Glukóza 10% Viaflo je hypertonický roztok.

Pokud se zvažuje podání do periferní žíly, musí se vzít v úvahu osmolarita konečné smíchané směsi.
Informace ohledně osmolarity roztoku viz bod 3.
Na začátku podávání přípravků obsahujících glukózu je třeba zvážit postupné zvyšování rychlosti
infuze.


Indikace



Počáteční denní
dávka 
Počáteční rychlost podání*
Novorozenci
a předčasně
narození
novorozenci
Kojenci a
batolata
(1-měsíců)
Děti
(2-11 let)
Adolescenti
(12 až 16-let)
Samostatné doplnění
sacharidů nebo podle
potřeby během
parenterální výživy  
 
 
 
Tělesná hmotnost 10 kg:
100 ml/kg/den

Tělesná hmotnost
10–20 kg:
000 ml+50 ml/kg
nad hmotnost
10 kg/den


Tělesná hmotnost
>20 kg:
500 ml+20 ml/kg





6-11 ml/kg/h
(10-mg/kg/min)






5-ml/kg/h
(9-mg/kg/min)





4-8 ml/kg/h
(7-mg/kg/min)





ml/kg/h
(7-8,mg/kg/min)
Prevence a léčba
hypoglykémie 
刀敨礀摲慴愀捥⁶ 
případě ztráty vody a
stavů de桹摲愀琀慣攠甠
pacientů 猠瘀礀獯欀潵 
potřebou
karbohydrátů 
Ředění
kompatibilních
léčivých přípravků 
Počáteční dávka㨠伀搀‵〠搀漠㄰　 ml na jednu dávku. Nezávislá na věku. 
 
Rychlost podávání: Závisí na povaze aditiva. Nezávislá na věku. 

Opatření, která mají být přijata před manipulací nebo podáním léčivého přípravku

Před podáním by měl být infuzní roztok vizuálně zkontrolován.

Před podáním musí být parenterální přípravky vizuálně zkontrolovány, zda neobsahují částice a zda
nedošlo ke změně barvy, kdykoli to roztok a vak dovolují. Roztok použijte pouze tehdy, je-li čirý, bez
viditelných částic a je-li obal neporušený. Roztok podávejte ihned po připojení infuzního setu.
Roztok se podává sterilním infuzním setem za použití aseptické techniky. Infuzní set je třeba nejprve
naplnit roztokem, aby se zabránilo vstupu vzduchu do soustavy.

Podle klinických potřeb pacienta může být indikována suplementace elektrolyty.
Aditiva je možno přidat před zahájením infuze nebo během infuze vhodným vstupem. Po přidávání
aditiv je třeba před podáním zkontrolovat konečnou osmolaritu roztoku. Podání hyperosmolárních
roztoků může způsobit podráždění žil a flebitidu. Je třeba zajistit důkladné a pečlivé aseptické
promíchání aditiv. Roztoky obsahující aditiva je třeba použít ihned a neskladovat.

Výsledná směs musí být podána v závislosti na její finální osmolaritě do periferní nebo centrální žíly.

Informace o inkompatibilitách, přípravě přípravku a aditivech viz body 6.2 a 6.6.

Informace ohledně rizika vzduchové embolie viz bod 4.4.