Duomox Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce:
Amoxicilin je při fyziologickém pH zcela rozpustný ve vodě. Po perorálním podání se rychle a dobře
vstřebává. Po perorálním podání je biologická dostupnost amoxicilinu přibližně 70 %. Čas k dosažení
nejvyšších plazmatických koncentrací (T
max
) je přibližně jedna hodina.

Výsledky farmakokinetické studie, kdy byl zdravým dobrovolníkům nalačno podáván amoxicilin
v dávce 250 mg třikrát denně, jsou shrnuty v následující tabulce:

C
max
T
max
* AUC
(0-24h)
T½
(μg/ml) (hod) ((μg.hod/ml) (hod)
3,3 ± 1,12 1,5 (1,0-2,0) 26,7 ± 4,56 1,36 ± 0,56
*Medián (rozmezí)

V rozmezí 250 až 3000 mg je biodostupnost lineární k dávce (měřeno jako C
max
a AUC). Absorpce
není ovlivněna současným podáním s jídlem.

Amoxicilin může být odstraněn z oběhu hemodialýzou.

Distribuce:
Asi 18 % celkového plazmatického množství amoxicilinu se váže na bílkoviny. Zjevný distribuční
objem je přibližně 0,3 – 0,4 l/kg.

Po intravenózním podání byl amoxicilin nalezen ve žlučníku, abdominální tkáni, kůži, tuku, svalovině,
synoviální a peritoneální tekutině, žluči a hnisu. Amoxicilin nedostatečně proniká do
cerebrospinálního moku.

Ve studiích na zvířatech nebyla prokázána významná tkáňová retence metabolitů.
Amoxicilin, jako většina penicilinů, může být detekován v mateřském mléce (viz bod 4.6).

Amoxicilin prochází placentární bariérou (viz bod 4.6).

Biotransformace:
Amoxicilin je částečně vylučován močí ve formě neaktivní kyseliny peniciloové, a to v množství
odpovídajícím 10-25 % podané počáteční dávky.

Eliminace:
Amoxicilin se vylučuje převážně ledvinami.

Amoxicilin má u zdravých osob průměrný eliminační poločas přibližně 1 hodinu a průměrnou
celkovou clearance přibližně 25 l/hodinu. Asi 60-70 % amoxicilinu se vyloučí v nezměněné formě
močí během prvních 6 hodin po podání jedné dávky 250 mg nebo 500 mg amoxicilinu. Na základě
různých studií činilo ledvinné vylučování v průběhu 24 hodin 50-85 % amoxicilinu.

Současné podání probenecidu prodlužuje vylučování amoxicilinu (viz bod 4.5).

Věk
Eliminační poločas amoxicilinu je u dětí ve věku od přibližně 3 měsíců do 2 let podobný a srovnatelný
s eliminačním poločasem zaznamenaným u starších dětí, dospívajících a dospělých. U velmi malých
dětí (včetně nedonošených novorozenců) nemá v prvním měsíci života interval podávání překročit dvě
dávky denně vzhledem k nezralosti renální cesty vylučování. Vzhledem k tomu, že u starších pacientů
je větší pravděpodobnost snížené renální funkce, je třeba určovat dávku s opatrností a může být
užitečné sledovat renální funkce.

Pohlaví
Při perorálním podávání amoxicilinu zdravým mužům a ženám nemělo pohlaví významný vliv na
farmakokinetiku amoxicilinu.

Porucha funkce ledvin
Celková sérová clearance amoxicilinu se snižuje proporcionálně se snižující se renální funkcí (viz
body 4.2 a 4.4).

Porucha funkce jater
Pacienti s poruchou jaterních funkcí musí být léčeni s opatrností a jaterní funkce mají být
monitorovány v pravidelných intervalech.