Desloratadin zentiva Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antihistaminika pro systémovou aplikaci, jiná antihistaminika pro
systémovou aplikaci
ATC kód: R06A X
Mechanismus účinku
Desloratadin je nesedativní, dlouhodobě účinkující antagonista histaminových receptorů se
selektivním antagonistickým působením na periferní H1–receptory. Po perorálním podání selektivně
blokuje periferní histaminové H1–receptory, neboť léčivá látka neprostupuje do centrálního nervového
systému.

Antialergické účinky desloratadinu byly prokázány ve studiích in vitro. K těmto účinkům patří
inhibice uvolňování prozánětlivých cytokinů, jako jsou IL-4, IL-6, IL-8 a IL-13 z lidských žírných
buněk/basofilů, jakož i inhibice exprese adhesivní molekuly P-selektinu na endoteliálních buňkách.
Klinický význam těchto pozorování je třeba teprve potvrdit.

Klinická účinnost a bezpečnost
Pediatrická populace
Účinnost desloratadinu ve formě perorální roztoku nebyla zkoumána v samostatných pediatrických
studiích. Nicméně bezpečnost desloratadinu ve formě sirupu, který obsahuje stejnou koncentraci


desloratadinu, byla prokázána ve třech pediatrických studiích. Děti ve věku 1-11 let, které byly
indikovány k léčbě antihistaminiky, užívaly denní dávku desloratadinu 1,25 mg (1 až 5 let věku) nebo
2,5 mg (6 až 11 let věku). Léčba byla dobře tolerována, jak dokumentují klinické laboratorní testy,
vitální známky a průběh EKG včetně QT intervalu. Pokud se dosloratadin podával v doporučených
dávkách, byly jeho plazmatické koncentrace srovnatelné v pediatrické a dospělé populaci (viz bod
5.2). Vzhledem k tomu, že průběh alergické rýmy/chronické idiopatické urtikarie a profil
desloratadinu jsou podobné u dospělých a pediatrických pacientů, je možné údaje o účinnosti
desloratadinu u dospělých extrapolovat na pediatrickou populaci.
Účinnost desloratadinu ve formě sirupu nebyla v pediatrických klinických studiích u dětí mladších let sledována.

Dospělí a dospívající
V klinických studiích s opakovaným podáváním desloratadinu u dospělých a dospívajících, v nichž
bylo podáváno až 20 mg desloratadinu denně po dobu 14 dnů, nebyly pozorovány žádné statisticky ani
klinicky relevantní kardiovaskulární účinky přípravku. V klinicko-farmakologické studii u dospělých a
dospívajících pacientů, v níž byl desloratadin podáván dospělým v dávce až 45 mg denně
(devítinásobek doporučované klinické dávky) po dobu deseti dnů, nebyl zjištěn žádný případ
prodloužení intervalu QT.
Desloratadin v minimální míře penetruje do centrálního nervového systému. V kontrolovaných
klinických studiích při podávání v doporučené dávce 5 mg denně dospělým nebo dospívajícím
pacientům nedocházelo ve srovnání s placebem k žádnému zvýšení incidence somnolence.
V klinických studiích při jednorázovém podání denní dávky 7,5 mg dospělým nebo dospívajícím
pacientům neovlivňoval desloratadin psychomotorickou výkonnost. Ve studii, ve které byl
desloratadin 5 mg jednorázově podán dospělým, neovlivňoval desloratadin standardní hodnoty letové
výkonnosti včetně exacerbace subjektivní ospalosti nebo úkonů souvisejících s létáním.
V klinicko-farmakologických studiích u dospělých, v nichž byl desloratadin podáván společně s
alkoholem, nedocházelo ke zhoršení alkoholem navozeného poklesu výkonnosti ani zvýšenému
výskytu ospalosti. Mezi skupinou pacientů, jíž byl podáván desloratadin, a skupinou s placebem
nebyly zjištěny žádné významné rozdíly ve výsledcích psychomotorických testů, ať už byl současně
podáván alkohol nebo nikoli.
V interakčních studiích nebyly zaznamenány žádné klinicky významné změny v plazmatické
koncentraci desloratadinu při současném opakovaném podávání ketokonazolu a erythromycinu.
U dospělých a dospívajících pacientů s alergickou rýmou vedlo podávání desloratadinu ve formě
tablet k ústupu příznaků, jako je kýchání, výtok z nosu a svědění nosu, jakož i svědění, slzení a
zarudnutí očí a svědění na patře. Desloratadin účinně mírnil symptomy po dobu 24 hodin. Účinnost
desloratadinu ve formě tablet nebyla v klinických hodnoceních u dospívajících pacientů od 12 do let jednoznačně prokázána.
Navíc k zavedeným klasifikačním termínům sezónní a celoroční může být alergická rýma alternativně
klasifikována podle trvání příznaků jako intermitentní alergická rýma a perzistující alergická rýma.
Intermitentní alergická rýma je definována jako přítomnost příznaků méně než 4 dny za týden nebo
méně než 4 týdny. Perzistující alergická rýma je definována jako přítomnost příznaků 4 dny nebo více
za týden a více než 4 týdny.
Z celkového skóre v dotazníku hodnotícího kvalitu života při rinokonjunktivitidě vyplynulo, že
podávání desloratadinu ve formě tablet účinně snižovalo celkovou zátěž sezónní alergickou rýmou. K
největšímu zlepšení došlo v oblasti praktických problémů a každodenních aktivit limitovaných
symptomy.
Chronická idiopatická urtikarie byla studována jako klinický model nemocí s urtikarií, protože jejich
patogeneze je bez ohledu na etiologii obdobná a protože chronické pacienty lze snadněji zařazovat do
prospektivního hodnocení. Jelikož je uvolňování histaminu kauzálním faktorem všech nemocí s
urtikarií, předpokládá se, že desloratadin bude účinně poskytovat symptomatickou úlevu nejen u
chronické idiopatické urtikarie, ale i u ostatních nemocí s urtikarií, jak uvádějí doporučené postupy pro
léčbu.
Ve dvou placebem kontrolovaných šestitýdenních studiích, kterých se zúčastnili pacienti s chronickou
idiopatickou urtikarií, vedlo podávání desloratadinu na konci prvního dávkovacího intervalu k ústupu
svědění a snížení počtu a rozsahu kopřivkových pupenů. Ve všech studiích účinek přetrvával po dobu


24hodinového dávkovacího intervalu. Stejně jako ve studiích s ostatními antihistaminiky podávanými
pacientům s chronickou idiopatickou urtikarií byla vyloučena malá část pacientů, kteří na léčbu
antihistaminiky nereagovali. Zmírnění svědění o více než 50 % bylo pozorováno u 55 % pacientů
léčených desloratadinem ve srovnání s 19 % pacientů léčených placebem. Léčba desloratadinem také
signifikantně snížila interferenci spánku a denní aktivity, jak bylo změřeno čtyřbodovou stupnicí,
používanou k hodnocení těchto proměnných.