Clostilbegyt Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Ve studiích se sloučeninou značenou 14C bylo zjištěno, že klomifen se po perorálním podání dobře vstřebává
a že se vylučuje především do stolice. 50 % perorálně podaného klomifenu lze v průběhu 5 dnů zjistit
v exkrementech; 42 % ve stolici a 8 % v moči kdežto po intravenózním podání se ve stejném období
v exkrementech objevilo pouze 37 % klomifenu. Klomifen značený 14C lze ve stolici detekovat ještě 6 týdnů
po podání. Při střední rychlosti vylučování 0,73 % dávky 14C za den po 31 až 35 dnech a 0,45 % dávky 14C
za den po 42 až 45 dnech bylo pozorováno ve vzorcích výkalů a moči odebraných od 6 subjektů po 14 až
53 dnech po podání klomifen-citrátu 14C. Zbývající látky/metabolity mohou být pomalu vylučovány z fondu
sekvestrované enterohepatální cirkulace.
Když je klomifen podáván po delší dobu, může narušit syntézu cholesterolu. U dlouhodobě léčených
pacientů se mohou ukázat zvýšené hladiny desmosterolu.
Výsledky získané na zdravých dobrovolnících ukazují, že cis isomer (zuklomifen) má delší biologický
poločas než trans isomer. Zuklomifen lze u zdravých dobrovolníků detekovat ještě jeden měsíc po léčbě. To
znamená, že isomery klomifenu podstupují stereospecifickou enterohepatální cirkulaci. Je možné, že léčivá
látka je v raných fázích těhotenství žen léčených klomifenem k indukci ovulace v organismu stále přítomna.