Cilostazol stada Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Při opakovaném podání dávek cilostazolu 100 mg dvakrát denně pacientům s periferní cévní poruchou
je dosaženo ustáleného stavu po 4 dnech.
Distribuce
95-98 % cilostazolu se váže na proteiny, zejména na albumin. Dehydrometabolit se váže na proteiny
z 97,4 %, 4’-trans-hydroxymetabolit z 66 %.
Biotransformace
Neexistuje žádný důkaz, že cilostazol působí jako induktor jaterních mikrozomálních enzymů.
Eliminace
Zdánlivý poločas eliminace cilostazolu je 10,5 hodiny. Existují dva hlavní metabolity,
dehydrocilostazol a 4’-trans-hydroxycilostazol. Oba mají podobný zdánlivý poločas.
Dehydrometabolit je 4-7krát účinnější antiagregans krevních destiček než výchozí sloučenina; 4’trans-
hydroxymetabolit má pětinovou účinnost. Koncentrace dehydrometabolitu a 4`-trans-
hydroxymetabolitu v krevní plazmě (měřené podle AUC) odpovídají přibližně 41 % a 12 %
koncentrace cilostazolu.
Cilostazol je eliminován převážně metabolismem a následnou exkrecí metabolitů do moči. Hlavními
izoenzymy, které se účastní jeho metabolismu, jsou cytochrom P-450 CYP3A4, v menším rozsahu
cytochrom CYP2C19 a v ještě menším rozsahu CYP1A2.
Hlavní cestou eliminace je moč (74 %); zbytek se vylučuje do stolice. Do moči se nevylučuje
měřitelné množství nezměněného cilostazolu; méně než 2 % dávky se vylučuje jako metabolit
dehydrocilostazol. Přibližně 30 % dávky se vylučuje do moči jako 4’-trans-hydroxymetabolit. Zbytek
se vylučuje jako metabolity. Množství žádného z nich nepřevyšuje 5 % celkového vylučovaného
množství.
Linearita/nelinearita
Cmax cilostazolu a jeho hlavních metabolitů v krevním oběhu se zvyšuje se vzrůstajícími dávkami
méně než při přímé úměře. AUC pro cilostazol a jeho metabolity se však zvyšuje přibližně přímo
úměrně dávce.
Farmakokinetické/farmakodynamické vztahy
Farmakokinetika cilostazolu a jeho metabolitů u zdravých subjektů ve věku 50-80 let nebyla
významně ovlivněna věkem ani pohlavím.
U subjektů s těžkou poruchou funkce ledvin byla volná frakce cilostazolu o 27 % vyšší, Cmax byla o
29 % nižší a AUC byla o 39 % nižší než u subjektů s normální funkcí ledvin. Cmax dehydrometabolitu
byla u subjektů s těžkou poruchou funkce ledvin o 41 % nižší a AUC o 47 % nižší než u subjektů s
normální funkcí ledvin. Cmax 4’-trans-hydroxycilostazolu byla u subjektů s těžkou poruchou funkce
ledvin o 173 % vyšší a AUC o 209 % vyšší. Léčivý přípravek nesmí být podáván pacientům, jejichž
clearance kreatininu je < 25 ml/min (viz bod 4.3).
Nejsou k dispozici žádné údaje od pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater. Protože
je cilostazol rozsáhle metabolizován jaterními enzymy, nesmí být tento přípravek u těchto pacientů
používán (viz bod 4.3).