Celecoxib zentiva Užívání po expiraci, upozornění a varování

Gastrointestinální účinky
U pacientů léčených celekoxibem se vyskytly komplikace v horní a dolní části gastrointestinálního
traktu (perforace, vředy nebo krvácení), z nichž některé byly fatální. Opatrnost se doporučuje při léčbě
pacientů s největším rizikem rozvoje gastrointestinálních komplikací při podávání NSAID - u starších
pacientů, u pacientů užívajících současně jiné NSAID nebo protidestičkové léky (jako je kyselina
acetylsalicylová) nebo glukokortikoidy, u pacientů požívajících alkohol nebo u pacientů s anamnézou
onemocnění gastrointestinálního traktu, jako jsou ulcerace nebo gastrointestinální krvácení.

Existuje další zvýšení rizika gastrointestinálních nežádoucích účinků (vzniku gastrointestinálních
ulcerací nebo jiných gastrointestinálních komplikací), pokud je celekoxib užíván současně s kyselinou
acetylsalicylovou (i při nízkých dávkách). V dlouhodobých studiích nebyl prokázán významný rozdíl
v bezpečnosti pro GIT mezi inhibitory COX-2 podávanými současně s kyselinou acetylsalicylovou a
NSAID podávanými současně s kyselinou acetylsalicylovou (viz bod 5.1).

Souběžné užívání NSAID
Je nutné vyvarovat se souběžného užití celekoxibu a NSAID neobsahujících kyselinu
acetylsalicylovou.

Kardiovaskulární účinky
V dlouhodobé studii kontrolované placebem se u pacientů se sporadickými adenomatózními polypy,
kteří byli léčeni celekoxibem v dávkách 200 mg 2x denně a 400 mg 2x denně, objevil zvýšený počet
závažných KV příhod, zejména infarktu myokardu, v porovnání s placebem (viz bod 5.1).

KV riziko léčby celekoxibem se může zvyšovat s dávkou a délkou léčby, proto je nutné užívat nejnižší
účinnou denní dávku po nejkratší možné léčebné období. Dlouhodobé užívání NSAID, včetně
inhibitorů COX-2, bylo spojeno se zvýšeným rizikem KV a trombotických nežádoucích účinků.
Přesná míra rizika spojeného s jednorázovou dávkou ani přesná doba léčby spojená se zvýšeným
rizikem nebyla stanovena. Potřebu symptomatické léčby a odpověď pacienta na léčbu je třeba
pravidelně vyhodnocovat, zvláště u pacientů s osteoartritidou (viz body 4.2, 4.3, 4.8 a 5.1).

Pacienty s významnými rizikovými faktory pro vznik KV příhod (např. hypertenze, hyperlipidemie,
diabetes mellitus, kouření) je možné léčit celekoxibem pouze po pečlivém uvážení (viz bod 5.1).

Vzhledem k absenci protidestičkového účinku nepředstavují selektivní inhibitory COX-2 náhradu
kyseliny acetylsalicylové při profylaxi KV tromboembolických onemocnění. Proto nesmí být
protidestičková léčba přerušena (viz bod 5.1).

Zadržování tekutin a otoky
Stejně jako v případě jiných léčivých přípravků, které inhibují syntézu prostaglandinů, bylo u pacientů
užívajících celekoxib pozorováno zadržování tekutin a otoky. Z tohoto důvodu má být celekoxib
podáván s opatrností u pacientů s anamnézou srdečního selhání, dysfunkce levé komory srdeční nebo
hypertenze a dále u pacientů s již přítomným otokem z jakéhokoliv jiného důvodu, jelikož inhibice
prostaglandinů může vést ke zhoršení funkce ledvin a k zadržování tekutin. Rovněž je nutno
postupovat opatrně u pacientů léčených diuretiky nebo s jiným rizikem hypovolémie.

Hypertenze
Podobně jako všechny NSAID může celekoxib způsobit vznik hypertenze nebo zhoršení preexistující
hypertenze, které mohou přispět ke zvýšené incidenci KV příhod. Proto je nutné při zahájení a v
průběhu léčby celekoxibem pečlivě sledovat krevní tlak.


Účinky na játra a ledviny
Zhoršení funkce ledvin a jater a zejména dysfunkce srdce jsou pravděpodobnější u starších pacientů,
kteří tudíž mají být pod řádným lékařským dohledem.

NSAID, včetně celekoxibu mohou způsobit renální toxicitu. Údaje z klinických studií ukazují, že
celekoxib má podobný vliv na renální funkce jako NSAID. Nejvyššímu riziku renální toxicity jsou
vystaveni pacienti s poruchou funkce ledvin, srdečním selháním, dysfunkcí jater, pacienti užívající
diuretika, inhibitory ACE, antagonisty receptoru pro angiotensin II a dále starší pacienti (viz bod 4.5).
Tyto pacienty je nutné během léčby celekoxibem pečlivě monitorovat.

Po užití celekoxibu bylo hlášeno několik případů závažných jaterních reakcí, včetně fulminantní
hepatitidy (z nichž některé byly fatální), jaterní nekrózy a selhání jater (z nichž některé byly fatální
nebo vyžadovaly transplantaci jater). Podle hlášení, která uváděla i dobu vzniku nežádoucího účinku,
se většina závažných jaterních nežádoucích účinků objevila během 1 měsíce od zahájení léčby
celekoxibem (viz bod 4.8).

Jestliže během léčby dojde u pacienta ke zhoršení kterýchkoliv funkcí orgánových systémů popsaných
výše, musejí být přijata vhodná opatření a má se zvážit ukončení léčby celekoxibem.

Inhibice CYP2DCelekoxib inhibuje CYP2D6. I když se nejedná o silný inhibitor tohoto enzymu, u individuálně
dávkovaných léčivých přípravků, které se metabolizují prostřednictvím CYP2D6, může být nutné
snížit dávku (viz bod 4.5).

Slabí metabolizátoři CYP2CU pacientů, o kterých je známo, že jsou slabými metabolizátory CYP2C9 se má postupovat opatrně
(viz bod 5.2).

Kožní a systémové hypersenzitivní reakce
V souvislosti s užitím celekoxibu byly velmi vzácně hlášeny závažné kožní reakce, včetně exfoliativní
dermatitidy, Stevensova-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy, z nichž některé byly
fatální (viz bod 4.8). Zdá se, že nejvyššímu riziku těchto reakcí jsou pacienti vystaveni v časné fázi
terapie: k nástupu těchto reakcí dochází ve většině případů během prvního měsíce léčby. U pacientů
užívajících celekoxib byly hlášeny závažné hypersenzitivní reakce (včetně anafylaxe, angioedému a
polékové reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS) nebo syndromu přecitlivělosti) (viz
bod 4.8). U pacientů s anamnézou alergie na sulfonamidy, nebo na jiné přípravky může být zvýšené
riziko závažných kožních reakcí nebo hypersenzitivních reakcí (viz bod 4.3). Celekoxib musí být
vysazen při prvním výskytu kožní vyrážky, slizničních lézí nebo jakékoli jiné známky
hypersenzitivity.

Obecné
Celekoxib může maskovat horečku a další známky zánětu.

Užití s perorálně podávanými antikoagulancii
U pacientů se současnou léčbou warfarinem byly hlášeny závažné příhody krvácení, některé fatální.
Při souběžné léčbě bylo hlášeno prodloužení protrombinového času (INR). Tento parametr má být
proto u pacientů užívajících perorálně podávaná antikoagulancia typu warfarinu/kumarinu pečlivě
sledován, a to zejména na počátku léčby celekoxibem nebo při změně jeho dávkování (viz bod 4.5).
Současné užívání antikoagulancií a NSAID může zvyšovat riziko krvácení. Při kombinaci celekoxibu
s warfarinem nebo jinými perorálními antikoagulancii, včetně nových antikoagulancií (např. apixaban,
dabigatran a rivaroxaban), se má postupovat opatrně.

Pomocné látky
Tento léčivý přípravekobsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy
s intolerancí galaktosy, úplným nedostatkem laktasy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají
tento přípravek užívat.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tobolce, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.