Celecoxib zentiva Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Celekoxib je dobře absorbován a dosahuje maximálních plazmatických koncentrací během 2–3 hodin.
Podání s jídlem (s vysokým obsahem tuku) zpomaluje absorpci celekoxibu zhruba o 1 hodinu, což má
za následek dosažení Tmax za 4 hodiny a zvýšení biologické dostupnosti asi o 20 %.
Distribuce
Vazba na bílkoviny v plazmě činí při terapeutické plazmatické koncentraci zhruba 97 % a léčivá látka
se preferenčně neváže na erytrocyty.
Biotransformace
Metabolismus celekoxibu je primárně zprostředkován izoenzymem CYP2C9 cytochromu P450. V
plazmě člověka byly identifikovány 3 metabolity, neaktivní jako inhibitory COX-1 nebo COX-2, tj.
primární alkohol, příslušná karboxylová kyselina a její glukuronidový konjugát.
Aktivita cytochromu P450 2C9 je snížena u jedinců s genetickým polymorfismem, který způsobuje
sníženou aktivitu enzymů, jako homozygotní polymorfismus CYP2C9*3.
Ve farmakokinetické studii s celekoxibem v dávce 200 mg podávaným jednou denně se zdravými
dobrovolníky, s genotypem buď CYP2C9*1/*1, CYP2C9*1/*3, nebo CYP2C9*3/*3, byl medián Cmax
a AUC0-24 celekoxibu sedmý den u subjektů s genotypem CYP2C9*3/*3 v porovnání s ostatními
genotypy přibližně 4násobný resp. 7násobný. Ve třech samostatných studiích s jednorázovou dávkou,
zahrnující celkem 5 subjektů s genotypem CYP2C9*3/*3, se AUC0-24 po jednorázové dávce zvýšila
přibližně 3násobně v porovnání s normálními metabolizátory. Odhaduje se, že četnost homozygotního
genotypu *3/*3 je 0,3–1,0 % v různých etnických skupinách.
Pacientům, kteří jsou nebo by mohli být slabými metabolizátory CYP2C9 na základě dřívějších
zkušeností s jinými CYP2C9 substráty, je třeba podávat celekoxib s opatrností (viz bod 4.2).
Nebyly zjištěny žádné klinicky významné rozdíly mezi staršími pacienty černošské a bělošské
populace v oblasti farmakokinetických parametrů celekoxibu.
Plazmatická koncentrace celekoxibu je u starších žen (> 65 let) zvýšena přibližně o 100 %.
U pacientů s mírnou poruchou funkce jater se objevil průměrný nárůst Cmax celekoxibu o 53 % a AUC
o 26 % v porovnání se subjekty s normální funkcí jater. Odpovídající hodnoty u pacientů se středně
těžkou poruchou funkce jater byly 41 %, resp. 146 %. Metabolická kapacita u pacientů s mírnou až
středně těžkou poruchou funkce jater nejlépe korelovala s jejich hodnotami albuminu. U pacientů se
středně těžkou poruchou funkce jater (hladina sérového albuminu 25–35 g/l) má být léčba zahájena s
polovinou doporučené dávky. Studie nebyly prováděny u pacientů se závažnou poruchou funkce jater
(hladina sérového albuminu pod 25 g/l) a u této skupiny pacientů je celekoxib kontraindikován.
Je jen málo zkušeností s celekoxibem u poruchy funkce ledvin. Farmakokinetika celekoxibu u
pacientů s poruchou funkce ledvin nebyla studována, ale je nepravděpodobně, že by u těchto pacientů
byla výrazně změněna. Při léčbě pacientů s poruchou funkce ledvin je tudíž nutná obezřetnost. Léčba
pacientů se závažnou ledvinnou nedostatečností je kontraindikována.
Eliminace
Celekoxib v převážné míře podléhá metabolizmu. Méně než 1 % podané látky se vylučuje v
nezměněné formě močí. Interindividuální variabilita expozice celekoxibu je přibližně desetinásobná. V
rozsahu terapeutických dávek má celekoxib farmakokinetiku nezávislou na dávce a času. Eliminační
poločas je 8–12 hodin. Ustálené plazmatické koncentrace je dosaženo do pěti dnů léčby.