Cardiket retard 120 Farmakodynamické vlastnosti

Isosorbid-dinitrát vyvolává relaxaci hladkých svalů cév, čímž navozuje vazodilataci.
Isosorbid-dinitrát způsobuje relaxaci tepen i žil. Dochází ke snížení žilního návratu a zvýšení žilní
náplně, čímž se snižuje ventrikulární tlak na konci diastoly a objem (preload).
Účinek na arterie, a ve vyšších dávkách na arterioly, vede ke snížení systémové cévní rezistence
(afterload). To vede ke snížení srdeční práce.
Účinek na preload i afterload následně vede k poklesu spotřeby kyslíku v srdci.
Kromě toho isosorbid-dinitrát způsobuje redistribuci průtoku krve směrem do subendokardiálních
oblastí srdce, je-li koronární oběh částečně omezen arteriosklerotickými lézemi. Tento poslední účinek
je pravděpodobně dán selektivní dilatací velkých koronárních cév. Nitráty navozená dilatace
kolaterálních tepen může zlepšit perfuzi poststenotického myokardu. Nitráty také dilatují excentrické
stenózy, protože působí proti vlivu možných konstrikčních faktorů působících na reziduální oblouk
poddajného hladkého svalstva v místě stenózy koronární tepny. Nitráty mohou také uvolnit spasmy
koronárních tepen.

Bylo prokázáno, že nitráty u pacientů trpících městnavým srdečním selháním zlepšují hemodynamiku
v klidu i při zátěži. Do tohoto prospěšného účinku je zapojeno několik mechanismů, včetně zlepšení
valvulární regurgitace (díky zmenšení dilatace komor) a snížení potřeby kyslíku v myokardu.

Snížením potřeby kyslíku a zvýšením jeho dodávky se zmenšuje oblast poškození myokardu. Proto
může být isosorbid-dinitrát prospěšný u některých pacientů po infarktu myokardu.

Účinky na jiné orgánové systémy zahrnují relaxaci bronchiálních svalů, svalů gastrointestinálního,
biliárního a močového traktu. Hlášena je také relaxace hladkých svalů dělohy.

Mechanismus účinku
Podobně jako všechny organické nitráty je isosorbid-dinitrát donorem oxidu dusnatého (NO). NO
způsobuje relaxaci hladkého svalstva stimulací guanylylcyklázy a následně zvýšením intracelulární
koncentrace guanosinmonofosfátu (cGMP). Tím se stimuluje cGMP-dependentní proteinkináza a
dochází ke změně fosforylace některých proteinů v buňce hladkého svalu. To nakonec vede
k defosforylaci lehkého řetězce myozinu a ke snížení kontraktility.