Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Cabazitaxel G.L. Pharma 20 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jeden ml koncentrátu pro infuzní roztok obsahuje 20 mg kabazitaxelu.
Jedna 3ml injekční lahvička s koncentrátem pro infuzní roztok obsahuje 60 mg kabazitaxelu.
Pomocná látka se známým účinkem:
Jeden ml koncentrátu pro infuzní roztok obsahuje 395 mg ethanolu.
Jedna 3ml injekční lahvička s koncentrátem pro infuzní roztok obsahuje 1185 mg ethanolu (39,5 %
w/v).
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Koncentrát pro infuzní roztok (sterilní koncentrát).
Koncentrát je čirý, žlutý až hnědožlutý olejovitý roztok.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Kabazitaxel v kombinaci s prednisonem nebo prednisolonem je indikován k léčbě dospělých pacientů
s metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty dříve léčených režimem obsahujícím
docetaxel (viz bod 5.1).
4.2 Dávkování a způsob podání
Použití kabazitaxelu má být omezeno na oddělení specializovaná na podávání cytotoxických látek a
má probíhat pouze pod dozorem lékaře, který má zkušenost s používáním protinádorové chemoterapie.
Na pracovišti musí být k dispozici zařízení a vybavení k léčbě závažných hypersenzitivních reakcí,
jako je hypotenze a bronchospasmus (viz bod 4.4).
Premedikace
Doporučená premedikace má být podána alespoň 30 minut před každým podáním kabazitaxelu; ke
zmírnění rizika a závažnosti hypersenzitivity mají být intravenózně podány následující léčivé
přípravky:
• antihistaminikum (5 mg dexchlorfeniraminu nebo 25 mg difenhydraminu nebo ekvivalent),
• kortikosteroid (8 mg dexamethasonu nebo ekvivalent) a
• antagonista H2 (ranitidin nebo ekvivalent) (viz bod 4.4).
Doporučuje se profylaxe antiemetiky, kterou lze podle potřeby podat perorálně nebo intravenózně.
Je třeba zajistit dostatečnou hydrataci pacienta po celou dobu léčby, aby se předešlo komplikacím jako
je selhání ledvin.
Dávkování:
Doporučená dávka kabazitaxelu je 25 mg/m2 podávaná formou jednohodinové intravenózní infuze
každé 3 týdny v kombinaci s 10 mg prednisonu nebo prednisolonu perorálně denně po celou dobu
léčby.
Úprava dávky
K úpravě dávky je třeba přikročit, pokud pacient zaznamená následující nežádoucí účinky (stupně jsou
definovány podle Common Terminology Criteria for Adverse Events [CTCAE 4.0]):
Tabulka 1: Doporučené úpravy dávkování při výskytu nežádoucích účinků u pacientů léčených
kabazitaxelem
Nežádoucí účinky Úprava dávkování
Dlouhodobější (déle než 1 týden) neutropenie
stupně ≥ 3 navzdory odpovídající léčbě, která
zahrnuje G-CSF
Odložení léčby, dokud nebude počet neutrofilů >
1500 buněk/mm3, poté snížení dávky kabazitaxelu
z 25 mg/m2 na 20 mg/mFebrilní neutropenie nebo neutropenická
infekce
Odložení léčby, dokud nedojde ke zlepšení nebo
odeznění účinku, a dokud nebude hladina
neutrofilů > 1500 buněk/mm3, poté snížení dávky
kabazitaxelu z 25 mg/m2 na 20 mg/mPrůjem stupně ≥ 3 nebo přetrvávající průjem
navzdory odpovídající léčbě, která zahrnuje
doplňování tekutin a elektrolytů
Odložení léčby, dokud nedojde ke zlepšení nebo
odeznění účinku, poté snížení dávky kabazitaxelu
z 25 mg/m2 na 20 mg/mPeriferní neuropatie stupně ≥ 2 Odložení léčby, dokud nedojde ke zlepšení, poté
snížení dávky kabazitaxelu z 25 mg/m2 na mg/m
Pokud se u pacientů vyskytne kterýkoliv z těchto nežádoucích účinků i při dávce 20 mg/m2, má být
zvážena redukce dávky na 15 mg/m2 nebo přerušení podávání kabazitaxelu. Údaje o podávání
přípravku v dávce pod 20 mg/m2 jsou omezené.
Zvláštní populace
Pacienti s poruchou funkce jater
Kabazitaxel je ve velké míře metabolizován v játrech. Pacientům s lehkou poruchou funkce jater
(celkový bilirubin > 1 až ≤ 1,5 x horní hranice normy (ULN) nebo aspartátaminotransferáza (AST)
> 1,5 x ULN) má být snížena dávka kabazitaxelu na 20 mg/m2. Kabazitaxel má být podáván
pacientům s lehkou poruchou funkce jater se zvýšenou opatrností a za pečlivého sledování
bezpečnosti. U pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater (celkový bilirubin > 1,5 až ≤ 3,0 x
ULN) byla maximální tolerovaná dávka (MTD) 15 mg/m2. U pacientů se středně těžkou poruchou
funkce jater, u kterých se předpokládá léčba kabazitaxelem, nemá dávka překročit 15 mg/m2.
Nicméně jsou k dispozici pouze omezené údaje o účinnosti této dávky.
Kabazitaxel se nesmí podávat pacientům s těžkou poruchou funkce jater (celkový bilirubin > 3 x ULN) (viz
body 4.3, 4.4 a 5.2).
Pacienti s poruchou funkce ledvin
Ledvinami je kabazitaxel vylučován minimálně. U pacientů s poruchou funkce ledvin, kteří
nevyžadují hemodialýzu, není zapotřebí upravovat dávku. U pacientů v terminálním stadiu renálního
selhání (clearance kreatininu (ClCR< 15 ml/min/1,73 m2) je z důvodu jejich stavu a omezeného
množství dostupných údajů zapotřebí postupovat se zvýšenou opatrností a během léčby je nutné
pečlivě kontrolovat jejich stav (viz body 4.4 a 5.2).
Starší pacienti
U starších pacientů se nedoporučuje žádná specifická úprava dávkování (viz také body 4.4, 4.8 a 5.2).
Současně užívané léčivé přípravky
Je třeba vyvarovat se současného podávání léčivých přípravků, které jsou silnými induktory nebo
silnými inhibitory CYP3A. Nicméně u pacientů, jimž je zapotřebí současně podávat silný inhibitor
CYP3A, je třeba zvážit snížení dávky kabazitaxelu o 25 % (viz body 4.4 a 4.5).
Pediatrická populace
Užití kabazitaxelu není u pediatrické populace relevantní.
Bezpečnost a účinnost kabazitaxelu u dětí a dospívajících do 18 let nebyla stanovena (viz bod 5.1).
Způsob podání
Kabazitaxel je určen pro intravenózní podání.
Návod k přípravě a podání léčivého přípravku je uveden v bodě 6.6.
Nesmí se používat infuzní vaky z PVC a polyuretanové infuzní sety.
Kabazitaxel nesmí být mísen s žádnými jinými léčivými přípravky s výjimkou přípravků uvedených v bodě
6.6.
4.3 Kontraindikace
• Hypersenzitivita na kabazitaxel, na jiné taxany, na polysorbát 80 nebo na kteroukoli pomocnou
látku uvedenou v bodě 6.1.
• Počet neutrofilů nižší než 1 500/mm3.
• Těžká porucha funkce jater (celkový bilirubin > 3 x ULN).
• Souběžné očkování vakcínou proti žluté zimnici (viz bod 4.5).
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Hypersenzitivní reakce
Před zahájením infuze kabazitaxelu musí být všichni pacienti premedikováni (viz bod 4.2).
Pacienty je třeba pečlivě sledovat kvůli hypersenzitivním reakcím, a to především během první a
druhé infuze. Hypersenzitivní reakce se mohou vyskytnout během několika minut po zahájení infuze
kabazitaxelu, proto musí být na pracovišti k dispozici zařízení a vybavení a k léčbě hypotenze a
bronchospasmu. Mohou se vyskytnout těžké reakce zahrnující generalizovanou vyrážku/erytém,
hypotenzi a bronchospasmus. Těžké hypersenzitivní reakce vyžadují okamžité přerušení infuze
kabazitaxelu a příslušnou léčbu. U pacientů s hypersenzitivní reakcí musí být léčba kabazitaxelem
ukončena (viz bod 4.3).
Útlum kostní dřeně
Může se vyskytnout útlum kostní dřeně, projevující se jako neutropenie, anemie, trombocytopenie
nebo pancytopenie (viz „Riziko neutropenie“ a „Anemie“ v bodě 4.4 níže).
Riziko neutropenie
Pacientům léčeným kabazitaxelem může být podle doporučení ASCO (American Society of Clinical
Oncology) a/nebo současných lokálně platných doporučení profylakticky podáván G-CSF ke snížení
rizika nebo ke zvládnutí neutropenických komplikací (febrilní neutropenie, dlouhodobá neutropenie
nebo neutropenická infekce). Primární profylaxi G-CSF je třeba zvážit u pacientů z vysoce rizikových
klinických skupin (věk > 65 let, špatný celkový stav, prodělané epizody febrilní neutropenie, rozsáhlá
dřívější radiace, špatný stav výživy nebo jiné závažné komorbidity), které jsou predispozicí k
častějším komplikacím z dlouhodobé neutropenie. Bylo prokázáno, že použití G-CSF omezuje
incidenci a závažnost neutropenie.
Neutropenie je nejčastějším nežádoucím účinkem kabazitaxelu (viz bod 4.8). Každotýdenní
monitorování kompletního krevního obrazu je nezbytně nutné během cyklu 1 a dále před každým
cyklem léčby, aby bylo možno případně upravit dávku.
Dávku je třeba snížit v případě febrilní neutropenie nebo u neutropenie přetrvávající navzdory
příslušné léčbě (viz bod 4.2).
Léčba má být znovu zahájena, pouze pokud se počet neutrofilů vrátí na úroveň ≥ 1500/mm3 (viz
bod 4.3).
Gastrointestinální poruchy
Příznaky jako je bolest a citlivost břicha, horečka, přetrvávající zácpa, průjem s neutropenií nebo bez
neutropenie mohou být časnými projevy závažné gastrointestinální toxicity a mají být vyšetřeny a
neodkladně léčeny. Může být nutné léčbu kabazitaxelem odložit nebo ukončit.
Riziko nauzey, zvracení, průjmu a dehydratace
Jestliže se u pacienta po podání kabazitaxelu vyskytne průjem, je možné zahájit léčbu obvykle
používanými přípravky proti průjmu. Mají být zavedena příslušná opatření pro rehydrataci pacientů.
Průjem se může vyskytovat častěji u pacientů, kteří předtím podstoupili ozařování břicha a pánve. K
dehydrataci dochází častěji u pacientů ve věku 65 nebo starších. Je zapotřebí zavést vhodná opatření
k rehydrataci pacientů a monitorovat a upravovat hladiny elektrolytů v séru, zejména hladinu draslíku.
V případě průjmu stupně ≥ 3 může být nutné léčbu odložit nebo snížit dávku (viz bod 4.2). Vyskytne-
li se u pacientů nauzea nebo zvracení, je možné podat obvyklá antiemetika.
Riziko závažných gastrointestinálních nežádoucích účinků
U pacientů léčených kabazitaxelem bylo hlášeno gastrointestinální (GI) krvácení a perforace, ileus a
kolitida včetně fatálních případů (viz bod 4.8). Opatrnost je nutná zejména při léčbě pacientů s rizikem
gastrointestinálních komplikací: jedná se o pacienty s neutropenií, starší pacienty, pacienty užívající
současně NSAID, antiagregační léčbu nebo antikoagulancia a pacienty, kteří mají v anamnéze
radioterapii pánve nebo gastrointestinální onemocnění, jako je ulcerace a GI krvácení.
Periferní neuropatie
U pacientů léčených kabazitaxelem byly zaznamenány případy periferní neuropatie, periferní
senzorické neuropatie (např. parestezie, dysestezie) a periferní motorické neuropatie. Pacienty léčené
kabazitaxelem je třeba poučit, aby před pokračováním léčby informovali lékaře, pokud se u nich
vyskytnou příznaky neuropatie, jako je bolest, pálení, brnění, pocit necitlivosti nebo slabosti. Lékaři
mají posoudit přítomnost neuropatie či její zhoršení před každou léčbou. Léčbu je zapotřebí odložit,
dokud se příznaky nezlepší. Při přetrvávající periferní neuropatii stupně ≥ 2 má být dávka
kabazitaxelu snížena z 25 mg/m2 na 20 mg/m2 (viz bod 4.2).
Anemie
Byla pozorována anemie u pacientů, kteří jsou léčeni kabazitaxelem (viz bod 4.8). Hemoglobin a
hematokrit se mají zkontrolovat před zahájením léčby kabazitaxelem a pokud pacienti vykazují
známky nebo příznaky anemie či ztráty krve. U pacientů s hladinou hemoglobinu < 10 g/dl je
zapotřebí postupovat opatrně a v případě klinické indikace zavést příslušná opatření.
Riziko selhání ledvin
Byly hlášeny renální poruchy ve spojitosti se sepsí, závažnou dehydratací způsobenou průjmem,
zvracením a obstrukční uropatií. Bylo pozorováno selhání ledvin včetně fatálních případů. Pokud tato
situace nastane, je vhodné zavést příslušná opatření ke zjištění příčiny a intenzivně pacienty léčit.
Po celou dobu léčby kabazitaxelem je třeba zajistit adekvátní hydrataci pacienta. Pacient má být
upozorněn, aby okamžitě hlásil jakékoli významné změny v denním objemu moči. Na počátku léčby
má být stanovena hladina kreatininu v séru a vyšetřen krevní obraz, a totéž vždy, když pacient hlásí
změnu ve vylučování moči. V případě jakéhokoliv zhoršení renálních funkcí až renálního selhání ≥
stupeň 3 dle CTCAE 4.0 má být léčba kabazitaxelem ukončena.
Respirační poruchy
Byly hlášeny případy intersticiální pneumonie/pneumonitidy a intersticiálního plicního onemocnění,
které mohou být spojeny s fatálními následky (viz bod 4.8).
Pokud se rozvinou nové nebo se zhorší stávající plicní příznaky, pacienti musí být ihned vyšetřeni,
pečlivě sledováni a vhodným způsobem léčeni. Je doporučeno přerušit léčbu kabazitaxelem do doby,
než je známá diagnóza. Včasné užití podpůrných opatření může pomoci zlepšit stav. Přínosy obnovení
léčby kabazitaxelem musí být pečlivě zhodnoceny.
Riziko srdečních arytmií
Byly hlášeny srdeční arytmie, nejčastěji tachykardie a fibrilace síní (viz bod 4.8).
Starší pacienti
U starších pacientů (≥ 65 let) může být vyšší pravděpodobnost výskytu určitých nežádoucích účinků
včetně neutropenie a febrilní neutropenie (viz bod 4.8).
Pacienti s poruchou funkce jater
Léčba kabazitaxelem je kontraindikována u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (celkový
bilirubin > 3 x ULN) (viz body 4.3 a 5.2).
Dávka má být snížena u pacientů s lehkou poruchou funkce jater (celkový bilirubin > 1 až ≤ 1,5 x ULN
nebo AST > 1,5 x ULN) (viz body 4.2 a 5.2).
Interakce
Je třeba se vyvarovat současného podávání se silnými inhibitory CYP3A, které mohou zvyšovat
plazmatickou koncentraci kabazitaxelu (viz body 4.2 a 4.5). Pokud se současnému podávání silných
inhibitorů CYP3A nelze vyhnout, je třeba zvážit pečlivé monitorování toxicity a snížení dávky
kabazitaxelu (viz body 4.2 a 4.5).
Je třeba se vyvarovat současného podávání se silnými induktory CYP3A, protože může dojít ke
snížení plazmatické koncentrace kabazitaxelu (viz body 4.2 a 4.5).
Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje 50 obj. % ethanolu (alkoholu), tj. až 1185 mg (1,5 ml) v injekční lahvičce, což
odpovídá 30 ml piva nebo 12 ml vína.
Je škodlivý pro alkoholiky.
Toto je nutno vzít v úvahu u těhotných a kojících žen, dětí a vysoce rizikových skupin, jako jsou pacienti s
jaterním onemocněním nebo epilepsií.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Studie in vitro prokázaly, že kabazitaxel je metabolizován převážně CYP3A4 (80 % až 90 %) (viz
bod 5.2).
Inhibitory CYP3A
Opakované podávání ketokonazolu (400 mg jednou denně), který je silným inhibitiorem CYP3A, mělo za
následek pokles clearance kabazitaxelu o 20 %, což odpovídá 25% zvýšení AUC. Je třeba se vyvarovat
současného podávání silných inhibitorů CYP3A (např. ketokonazol, itrakonazol, klarithromycin, indinavir,
nefazodon, nelfinavir, ritonavir, sachinavir, telithromycin, vorikonazol), neboť může dojít ke zvýšení
plazmatické koncentrace kabazitaxelu (viz body 4.2 a 4.4).
Současné podávání aprepitantu, středně silného inhibitoru CYP3A, nemělo žádný vliv na clearance
kabazitaxelu.
Induktory CYP3A
Opakované podávání rifampicinu (600 mg jednou denně), který je silným induktorem CYP3A, mělo za
následek zvýšení clearance kabazitaxelu o 21 %, což odpovídá 17% snížení AUC.
Je třeba se vyvarovat současného podávání silných induktorů CYP3A (např. fenytoin, karbamazepin,
rifampicin, rifabutin, rifapentin, fenobarbital), neboť může dojít ke snížení plazmatické koncentrace
kabazitaxelu (viz body 4.2 a 4.4). Kromě toho se pacienti mají vyhýbat užívání třezalky tečkované.
OATP1BBylo zjištěno, že kabazitaxel in vitro inhibuje transport proteinů organických aniontových
transportních polypeptidů OATP1B1. Riziko interakce se substráty OATP1B1 (např. statiny, valsartan,
repaglinid) existuje zejména během trvání infuze (1 hodina) a až 20 minut po ukončení infuze. Před
podáním substrátů OATP1B1 se doporučuje dodržet odstup 12 hodin před aplikací infuze a nejméně hodiny po ukončení infuze.
Očkování
Podávání živých nebo atenuovaných vakcín pacientům, kteří mají v důsledku užívání chemoterapeutik
sníženou funkci imunitního systému, může mít za následek závažné nebo fatální infekce. U pacientů
léčených kabazitaxelem je třeba se vyvarovat očkování živou atenuovanou vakcínou. Neživé nebo
inaktivované vakcíny lze podávat, nicméně odpověď na tyto vakcíny může být menší.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Nejsou k dispozici žádné údaje týkající se podávání kabazitaxelu těhotným ženám. Studie na zvířatech
prokázaly reprodukční toxicitu v dávkách toxických pro matku (viz bod 5.3) a přechod kabazitaxelu
placentární bariérou (viz bod 5.3). Stejně jako ostatní cytotoxické léčivé přípravky může i kabazitaxel
zapříčinit u těhotných žen poškození plodu.
Kabazitaxel se nedoporučuje podávat během těhotenství a ženám ve fertilním věku, které nepoužívají
antikoncepci.
Kojení
Dostupné farmakokinetické údaje na zvířatech prokázaly vylučování kabazitaxelu a jeho metabolitů do
mléka (viz bod 5.3). Nelze vyloučit riziko pro kojené dítě. Kabazitaxel se nemá používat během kojení.
Fertilita
Studie na zvířatech prokázaly, že kabazitaxel ovlivňuje reprodukční systém u samců potkanů a psů bez
jakéhokoli funkčního vlivu na fertilitu (viz bod 5.3). Nicméně vzhledem k farmakologickým účinkům
taxanů, jejich genotoxickému potenciálu a účinku několika sloučenin z této třídy na fertilitu ve
studiích na zvířatech, nelze vyloučit ovlivnění fertility u mužů.
Vzhledem k potenciálnímu vlivu na samčí gamety a k potenciální expozici semennou tekutinou mají
muži léčení kabazitaxelem používat účinnou antikoncepci po celou dobu léčby, přičemž se
doporučuje s antikoncepcí pokračovat ještě dalších až 6 měsíců po poslední dávce kabazitaxelu. Kvůli
možné expozici semennou tekutinou mají muži léčení kabazitaxelem v průběhu léčby zabránit
kontaktu jiné osoby s ejakulátem. Mužům, kteří podstoupí léčbu kabazitaxelem, se doporučuje, aby se
poradili před léčbou s lékařem o možnosti uchování spermatu.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Kabazitaxel má mírný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje, protože může zapříčinit únavu a
závrať. Pacienty je třeba upozornit, aby neřídili a neobsluhovali stroje, pokud během léčby
zaznamenají tyto nežádoucí účinky.
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu
Bezpečnost kabazitaxelu v kombinaci s prednisonem nebo prednisolonem byla hodnocena ve randomizovaných, otevřených, kontrolovaných studiích (TROPIC, PROSELICA a CARD),
zahrnujících celkem 1092 pacientů s metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty, kteří
byli léčeni kabazitaxelem v dávce 25 mg/m2 každé 3 týdny. Medián trvání léčby kabazitaxelem byl až 7 cyklů.
Incidence vyplývající ze souhrnné analýzy těchto 3 studií jsou uvedeny níže a v tabulkovém seznamu.
Nejčastější nežádoucí účinky všech stupňů byly anemie (99,0 %), leukopenie (93,0 %), neutropenie (87,%), trombocytopenie (41,1 %), průjem (42,1 %), únava (25,0 %) a astenie (15,4 %). Nejčastější nežádoucí
účinky ≥ 3. stupně, které se vyskytly u minimálně 5 % pacientů, byly neutropenie (73,1 %), leukopenie
(59,5 %), anemie (12,0 %), febrilní neutropenie (8,0 %) a průjem (4,7 %).
K ukončení léčby z důvodu nežádoucích účinků došlo u pacientů léčených kabazitaxelem ve všech studiích s podobnou frekvencí (18,3 % ve studii TROPIC, 19,5 % ve studii PROSELICA a 19,8 % ve studii
CARD). Nejčastějšími nežádoucími účinky (> 1,0 %), které vedly k ukončení léčby kabazitaxelem, byly
hematurie, únava a neutropenie.
Tabulkový přehled nežádoucích účinků
Nežádoucí účinky uvedené v tabulce 2 jsou seřazeny podle tříd orgánových systémů databáze
MedDRA a podle frekvence. V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající
závažnosti. Intenzita nežádoucích účinků je odstupňována podle CTCAE 4.0 (stupeň ≥ 3 = G ≥ 3).
Frekvence se týkají všech stupňů a jsou definovány jako: velmi časté (1/10); časté (1/100 až <1/10);
méně časté (1/1 000 až <1/100); vzácné (1/10 000 až <1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000); není
známo (z dostupných údajů nelze určit).
Tabulka 2: Nežádoucí účinky a abnormální hematologické nálezy hlášené u kabazitaxelu v kombinaci
s prednisonem nebo prednisolonem ze souhrnné analýzy (n = 1092)
Třídy orgánových
systémů
Nežádoucí účinek Všechny stupně
n (%)
Stupeň > n (%)
Velmi časté Časté Méně
časté
Infekce a infestace
Infekce při
neutropenii/sepse při
neutropenii*
48 (4,4) 42 (3,8)
Septický šok 10 (0,9) 10 (0,9)
Sepse 13 (1,2) 13 (1,2)
Celulitida 8 (0,7) 3 (0,3)
Infekce močových
cest
103 (9,4) 19 (1,7)
Chřipka 22 (2,0) Cystitida 22 (2,0) 2 (0,2)
Infekce horních cest
dýchacích
23 (2,1) Herpes zoster 14 (1,3) Kandidóza 11 (1,0) 1 (<0,1)
Poruchy krve a
lymfatického systému
Neutropeniea* 950 (87,9) 790 (73,1)
Anemie a 1073 (99,0) 130 (12,0)
Leukopeniea 1008 (93,0) 645 (59,5)
Trombocytopeniea 478 (44,1) 44 (4,1)
Febrilní neutropenie 87 (8,0) 87 (8,0)
Poruchy imunitního
systému
Hypersenzitivita 7 (0,6)
Poruchy metabolismu
a výživy
Snížená chuť k jídlu 192 (17,6) 11 (1,0)
Dehydratace 27 (2,5) 11 (1,0)
Hyperglykemie 11 (1,0) 7 (0,6)
Hypokalemie 8 (0,7) 2 (0,2)
Psychiatrické poruchy
Insomnie 45 (4,1) Úzkost 13 (1,2) Stav zmatenosti 12 (1,1) 2 (0,2)
Poruchy nervového
systému
Dysgeuzie 64 (5,9) Porucha chuti 56 (5,1) Periferní neuropatie 40 (3,7) 2 (0,2)
Periferní senzorická
neuropatie
89 (8,2) 6 (0,5)
Polyneuropatie 9 (0,8) 2 (0,2)
Parestezie 46 (4.2) Hypestezie 18 (1,6) 1 (<0,1)
Závrať 63 (5,8) Bolest hlavy 56 (5,1) 1 (<0.1)
Letargie 15 (1,4) 1 (<0,1)
Ischias 9 (0,8) 1 (<0,1)
Poruchy oka Konjunktivitida 11 (1,0) 0 Zvýšené slzení 22 (2,0) 8
Poruchy ucha a
labyrintu
Tinitus 7 (0,6) Vertigo 15 (1,4) 1 (<0,1)
Srdeční poruchy* Fibrilace síní 14 (1,3) 5 (0,5) Tachykardie 11 (1,0) 1 (<0,1)
Cévní poruchy
Hypotenze 38 (3,5) 5 (0,5)
Hluboká žilní
trombóza
12 (1,1) 9 (0,8)
Hypertenze 29 (2,7) 12 (1,1)
Ortostatická
hypotenze
6 (0,5) 1 (<0,1)
Návaly horka 23 (2,1) 1 (<0,1)
Zrudnutí 9 (0,8)
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
Dyspnoe 97 (8,9) 9 (0,8)
Kašel 79 (7,2) Orofaryngeální
bolest
26 (2,4) 1 (< 0,1)
Pneumonie 26 (2,4) 16 (1,5)
Plicní embolie 30 (2,7) 23 (2,1)
Gastrointestinální
poruchy
Průjem 460 (42,1) 51 (4,7)
Nauzea 347 (31,8) 14 (1,3)
Zvracení 207 (19,0) 14 (1,3)
Zácpa 202 (18,5) 8 (0,7)
Bolest břicha 105 (9,6) 15 (1,4)
Dyspepsie 53 (4,9) Bolest v horní
polovině břicha
46 (4,2) 1 (< 0,1)
Hemoroidy 22 (2,0) Gastroesofageální
refluxní choroba
26 (2,4) 1 (< 0,1)
Rektální krvácení 14 (1,3) 4 (0,4)
Sucho v ústech 19 (1,7) 2 (0,2)
Břišní distenze 14 (1,3) 1 (< 0,1)
Stomatitida 46 (4,2) 2 (0,2)
Ileus* 7 (0,6) 5 (0,5)
Gastritida 10 (0,9) Kolitida 10 (0,9) 5 (0,5)
Gastrointestinální
perforace
3 (0,3) 1 (<0,1)
Gastrointestinální
krvácení
2 (0,2) 1 (<0,1)
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Alopecie 80 (7,3) Suchá kůže 23 (2,1) Erytém 8 (0,7) Porucha nehtů 18 (1,6)
Poruchy svalové a
kosterní soustavy a
pojivové tkáně
Bolest zad 166 (15,2) 24 (2,2)
Artralgie 88 (8,1) 9 (0,8)
Bolest v končetině 76 (7,0) 9 (0,8)
Svalové křeče 51 (4,7) Myalgie 40 (3,7) 2 (0,2)
Muskuloskeletální
bolest hrudníku
34 (3,1) 3 (0,3)
Svalová slabost 31 (2,8) 1 (0,1)
Bolest v boku 17 (1,6) 5 (0,5)
Akutní selhání
ledvin
21 (1,9) 14 (1,3)
Selhání ledvin 8 (0,7) 6 (0,5)
Dysurie 52 (4,8) 9
Poruchy ledvin a
močových cest
Renální kolika 14 (1,3) 2 (0,2)
Hematurie 205 (18,8) 33 (3,0)
Polakisurie 26 (2,4) 2 (0,2)
Hydronefróza 25 (2,3) 13 (1,2)
Retence moči 36 (3,3) 4 (0,4)
Inkontinence moči 22 (2,0) Obstrukce ureteru 8 (0,7) 6 (0,5)
Poruchy
reprodukčního
systému a prsu
Bolest v oblasti
pánve
20 (1,8) 5 (0,5)
Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace
Únava 333 (30,5) 42 (3,8)
Astenie 227 (20,8) 32 (2,9)
Pyrexie 90 (8,2) 5 (0,5)
Periferní edém 96 (8,8) 2 (0,2)
Zánět sliznice 23 (2,1) 1 (<0,1)
Bolest 36 (3,3) 7 (0,6)
Bolest na hrudi 11 (1,0) 2 (0,2)
Edém 8 (0,7) 1 (<0,1)
Zimnice 12 (1,1) Malátnost 21 (1,9)
Vyšetření
Snížení tělesné
hmotnosti
81 (7,4) Zvýšená
aspartátaminotransfer
áza
13 (1,2) 1 (<0,1)
Zvýšené
aminotransferázy
7 (0,6) 1 (<0,1)
a na základě laboratorních hodnot
* viz podrobně v odstavci níže
Popis vybraných nežádoucích účinků
Neutropenie a přidružené klinické příhody
Incidenci a závažnost neutropenie je možné omezit podáváním G-CSF (viz body 4.2 a 4.4).
Incidence neutropenie ≥ 3. stupně se na základě laboratorních údajů pohybovala mezi 44,7 % a 76,%, v závislosti na použití G-CSF. Nejnižší incidence byla hlášena při použití G-CSF profylaxe.
Podobně se incidence febrilní neutropenie ≥ 3. stupně pohybovala mezi 3,2 % a 8,6 %.
Neutropenické komplikace (včetně febrilní neutropenie, infekce při neutropenii/sepsi při neutropenii a
neutropenické kolitidy), které v některých případech vedly k fatálním následkům, byly hlášeny u 4,0 %
pacientů s primární G-CSF profylaxí a u 12,8 % ostatních pacientů.
Srdeční poruchy a arytmie
V souhrnné analýze byly hlášeny srdeční poruchy u 5,5 % pacientů, z nichž 1,1 % mělo srdeční
arytmie ≥ 3. stupně. Incidence tachykardie u kabazitaxelu byla 1,0 %, z čehož méně než 0,1 % bylo
≥ 3. stupně. Incidence fibrilace síní byla 1,3 %. Srdeční selhání bylo hlášeno u 2 pacientů (0,2 %), z
nichž jeden zemřel. Fatální fibrilace komor byla hlášena u 1 pacienta (0,3 %) a srdeční zástava u pacientů (0,5 %). Ani jedna z těchto příhod nebyla zkoušejícím považována za související s léčbou.
Hematurie
Frekvence hematurie všech stupňů závažnosti byla v souhrnné analýze 18,8 % při dávce 25 mg/m(viz bod 5.1). Zavádějící příčiny, jsou-li zdokumentované, jako je progrese onemocnění,
instrumentální vyšetření, infekce nebo léčba antikoagulancií/NSAID/kyselinou acetylsalicylovou, byly
identifikovány téměř u poloviny případů.
Jiné abnormální laboratorní nálezy
V souhrnné analýze byla na základě abnormálních laboratorních hodnot incidence anemie ≥ 3. stupně 12,10
%, zvýšené hladiny AST 1,3 %, ALT 1,0 % a bilirubinu 0,5 %.
Gastrointestinální poruchy
Byla pozorována kolitida (včetně enterokolitidy a neutropenické enterokolitidy) a gastritida. Dále bylo
hlášeno gastrointestinální krvácení, gastrointestinální perforace a ileus (střevní obstrukce) (viz bod 4.4).
Respirační poruchy
Byly hlášeny případy intersticiální pneumonie/pneumonitidy a intersticiálního plicního onemocnění, někdy
fatální, s frekvencí „není známo“ (z dostupných údajů nelze určit) (viz bod 4.4).
Poruchy ledvin a močových cest
Byly hlášeny případy cystitidy v důsledku radiačního recall fenoménu, včetně hemoragické cystitidy, s
frekvencí „méně časté“.
Pediatrická populace
Viz bod 4.2.
Ostatní zvláštní populace
Starší pacienti
Ve skupině 1092 pacientů léčených kabazitaxelem v dávce 25 mg/m2 ve studiích zaměřených na
karcinom prostaty bylo 755 nemocných ve věku 65 a více let, včetně 238 pacientů starších 75 let.
Následující nehematologické nežádoucí účinky byly hlášeny s frekvencí výskytu ≥ 5 % u pacientů ve
věku 65 a více let v porovnání s mladšími pacienty: únava (33,5 % oproti 23,7 %), astenie (23,7 %
oproti 14,2 %), zácpa (20,4 % oproti 14,2 %) a dyspnoe (10,3 % oproti 5,6 %). Výskyt neutropenie
(90,9 % oproti 81,2 %) a trombocytopenie (48,8 oproti 36,1 %) byl také o 5 % vyšší u pacientů ve
věku 65 let a starších ve srovnání s mladšími pacienty. Největší rozdíl v četnosti u obou věkových
skupin byl hlášen u neutropenie ≥ 3. stupně a febrilní neutropenie (o 14 % respektive 4 % vyšší u
pacientů ve věku ≥ 65 let ve srovnání s pacienty ve věku <65 let) (viz body 4.2 a 4.4).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Žádné antidotum kabazitaxelu není známo. Při předávkování lze předpokládat komplikace plynoucí ze
zhoršení nežádoucích účinků, jako je útlum kostní dřeně a gastrointestinální poruchy.
V případě předávkování má být pacient umístěn na specializovanou jednotku a pečlivě monitorován.
Pacienti mají co možná nejdříve po zjištění předávkování dostat G-CSF. Má být zavedena další
vhodná symptomatická léčba.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Cytostatika, taxany, ATC kód: L01CDMechanismus účinku
Kabazitaxel je cytostatikum, které navozuje přerušení sítě mikrotubulů v buňkách. Kabazitaxel se váže na
tubulin a podporuje seskupení tubulinu do mikrotubulů, přičemž současně inhibuje jejich rozpad. To vede
ke stabilizaci mikrotubulů a následně k inhibici mitotických a interfázních buněčných funkcí.
11
Farmakodynamické účinky
Kabazitaxel vykazuje široké spektrum protinádorové aktivity proti pokročilým lidským nádorům
xenogenně transplantovaným myším. Kabazitaxel je účinný u nádorů citlivých na docetaxel. Kromě
toho má kabazitaxel prokazatelný účinek u nádorových modelů nereagujících na chemoterapii včetně
docetaxelu.
Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost a bezpečnost kabazitaxelu v kombinaci s prednisonem nebo prednisolonem byla hodnocena v
randomizované otevřené, mezinárodní, multicentrické klinické studii fáze III (studie EFC6193) u
pacientů s metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty dříve léčených režimem
obsahujícím docetaxel.
Primárním cílovým parametrem účinnosti ve studii bylo celkové přežití (overall survival, OS).
Sekundární cílové parametry zahrnovaly dobu přežití bez progrese [progression free survival, PFS
(definovaná jako doba od randomizace do progrese nádoru), progrese prostatického specifického
antigenu (PSA), progrese bolesti, nebo úmrtí z jakékoli příčiny, podle toho, co se objevilo nejdříve],
výskyt odpovědi nádoru (tumour response rate) na základě kritérií hodnocení odpovědi u solidních
tumorů (RECIST-Response Evaluation Criteria in Solid Tumours), progresi PSA (definovanou jako ≥
25% zvýšení u pacientů neodpovídajících na léčbu resp. > 50% u pacientů odpovídajících na léčbu),
odpověď PSA (pokles sérových hladin PSA o nejméně 50 %), progresi bolesti při použití stupnice
intenzity současné bolesti (PPI, present pain intensity) pomocí McGill-Melzackova dotazníku a
analgetickým skóre (AS)], a odpovědi z hlediska bolesti (definovaná jako vyšší než 2bodové snížení
od mediánu PPI ve výchozím stavu bez současného zvýšení AS nebo jako snížení používání analgetik
o ≥ 50 % od průměrného AS ve výchozím stavu bez jakéhokoli současného zvýšení bolesti).
Do studie bylo randomizováno celkem 775 pacientů, kteří dostávali buď kabazitaxel v dávce mg/m2 intravenózně každé 3 týdny nejvýše po dobu 10 cyklů spolu s prednisonem či
prednisolonem v dávce 10 mg perorálně denně (n = 378), nebo mitoxantron 12 mg/mintravenózně každé 3 týdny nejvýše po dobu 10 cyklů spolu s prednisonem či prednisolonem
v dávce 10 mg perorálně denně (n = 377).
Studie zahrnovala pacienty starší 18 let s metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty,
měřitelným buď dle kritérií RECIST nebo neměřitelným, s rostoucími hladinami PSA nebo s nově se
objevujícími lézemi a výkonnostním stavem ECOG (Eastern Cooperative Oncology Group) 0 až 2.
Pacienti museli mít následující hodnoty: neutrofily >1 500/mm3, trombocyty > 100 000/mm3, hemoglobin >
10 g/dl, kreatinin < 1,5 x ULN, celkový bilirubin < 1 x ULN, AST a ALT < 1,5 x ULN.
Do studie nebyli zařazeni pacienti s městnavým srdečním selháním v anamnéze nebo s infarktem
myokardu prodělaným v průběhu uplynulých 6 měsíců nebo pacienti s nekontrolovanými srdečními
arytmiemi, anginou pectoris a/nebo hypertenzí.
Demografické údaje, včetně věku, rasy a výkonnostního statusu ECOG (0 až 2), byly v obou
léčebných ramenech vyrovnané. Ve skupině léčené kabazitaxelem byl průměrný věk 68 let, rozpětí
(46–92) a rasová distribuce následující: 83,9 % kavkazská, 6,9 asijská/orientální, 5,3 % černošská a % jiná populace.
Medián cyklů byl 6 ve skupině s kabazitaxelem a 4 ve skupině s mitoxantronem. Počet pacientů, kteří
dokončili léčbu v rámci studie (10 cyklů), byl 29,4 % ve skupině s kabazitaxelem a 13,5 % ve
srovnávací skupině.
V porovnání s mitoxantronem byla doba celkového přežití signifikantně delší ve skupině s kabazitaxelem
(15,1 měsíce oproti 12,7 měsíce), přičemž riziko úmrtí bylo o 30 % nižší než u mitoxantronu (viz tabulka a obrázek 1).
Podskupina 59 pacientů dostala v minulosti kumulativní dávku docetaxelu < 225 mg/m² (29 pacientů
ve skupině léčené kabazitaxelem, 30 pacientů ve skupině s mitoxantronem). Nebyl zjištěn žádný
signifikantní rozdíl v celkovém přežití (HR (95% CI) 0,96 (0,49–1,86)).
Tabulka 3 – Účinnost kabazitaxelu ve studii EFC6193 při léčbě pacientů s metastazujícím kastračně
12
rezistentním karcinomem prostaty
kabazitaxel + prednison mitoxantron + prednison
n = 378 n = 377
Celkové přežití
Počet úmrtí (%)
234 (61,9 %) 279 (74 %)
Medián doby přežití (měsíce)
(95 % CI)
15,1 (14,1-16,3) 12,7 (11,6-13,7)
Poměr rizik (Hazard Ratio, HR)1
(95% CI)
0,70 (0,59-0,83)
hodnota p < 0,0001
1 odhad HR na základě Coxova modelu; poměr rizika menší než jedna svědčí ve prospěch kabazitaxelu
Obrázek 1: Kaplan Meierovy křivky celkového přežití (EFC6193)
V ramenu s kabazitaxelem bylo zjištěno zlepšení PFS při srovnání s mitoxantronem, a to 2,8 (2,4–3,0)
měsíce oproti 1,4 (1,4–1,7), HR (95% CI) 0,74 (0,64–0,86), p <0,0001.
U pacientů léčených kabazitaxelem byl signifikantně vyšší výskyt odpovědi nádoru, a to 14,4 %
(95% CI: 9,6-19,3), ve srovnání s 4,4 % (95% CI: 1,6-7,2) u pacientů v ramenu s mitoxantronem,
p=0,0005.
Sekundární cílové parametry zahrnující PSA byly v ramenu s kabazitaxelem pozitivní. Medián doby
do progrese PSA u pacientů léčených kabazitaxelem byl 6,4 měsíce (95% CI: 5,1–7,3) v porovnání s
3,1 měsíce (95% CI: 2,2–4,4) v ramenu s mitoxantronem, HR 0,75 měsíce (95% CI: 0,63–0,90),
p=0,0010. Odpověď PSA byla dosažena u 39,2 % (95% CI: 33,9–44,5) pacientů léčených
kabazitaxelem oproti 17,8 % pacientů v ramenu s mitoxantronem (95% CI: 13,7-22,0), p=0,0002.
13
Mezi oběma rameny studie nebyl zjištěn žádný statisticky významný rozdíl z hlediska progrese bolesti
a odpovědi bolesti na léčbu.
V mezinárodní multicentrické randomizované otevřené klinické studii noninferiority fáze III (studie
EFC11785) bylo 1200 pacientů s metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty, dříve
léčených režimem obsahující docetaxel, randomizováno do skupiny dostávající kabazitaxel v dávce mg/m2 (n=602) nebo 20 mg/m2 (n=598). Primárním cílovým parametrem účinnosti bylo celkové
přežití (OS).
Studie splnila primární cíl a prokázala, že kabazitaxel v dávce 20 mg/m2 dosáhl noninferiority pro
celkové přežití ve srovnání s dávkou 25 mg/m2 (viz tabulka 4). Statisticky signifikantně vyšší procento
(p<0,001) pacientů vykázalo odpověď PSA ve skupině léčené dávkou 25 mg/m2 (42,9 %) ve srovnání
se skupinou léčenou dávkou 20 mg/m2 (29,5 %). Statisticky signifikantně vyšší riziko progrese PSA
bylo pozorováno u pacientů ze skupiny s dávkou 20 mg/m2 ve srovnání se skupinou s dávkou mg/m2 (HR 1,195; 95% CI: 1,025 až 1,393). Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl s ohledem na
další sekundární cílové parametry studie (PFS, odpověď nádoru a bolesti, progrese nádoru a bolesti a
čtyři podkategorie dotazníku FACT-P).
Tabulka 4 - Celkové přežití ve studii EFC11785, rameno kabazitaxelu 25 mg/m2 oproti kabazitaxelu
20 mg/m2 (analýza intent-to-treat) – primární cílový parametr účinnosti
CBZ20+PRED CBZ25+PRED
n=598 n=Celkové přežití
Počet úmrtí, n (%) 497 (83,1 %) 501 (83,2 %)
Medián přežití (95% CI) (měsíců)
Poměr rizik (Hazard Ratio)a
13,4 (12,19 až 14,88) 14,5 (13,47 až 15,28)
oproti CBZ25+PRED 1,024 -
1stranný 98.89% UCI 1,184 -
1stranný 95% LCI 0,922 -
CBZ20 = kabazitaxel 20 mg/m2, CBZ25 = kabazitaxel 25 mg/m2, PRED = prednison/prednisolon CI =
interval spolehlivosti, LCI = dolní limit intervalu spolehlivosti, UCI = horní limit intervalu
spolehlivosti
a Poměr rizik je odhadován za použití Coxova regresního modelu relativního rizika. Poměr rizik < indikuje nižší riziko kabazitaxelu 20 mg/m2 ve srovnání s 25 mg/m2.
Bezpečnostní profil kabazitaxelu v dávce 25 mg/m2 pozorovaný ve studii EFC11785 byl kvalitativně i
kvantitativně podobný profilu pozorovanému ve studii EFC6193. Studie EFC11785 demonstrovala
lepší bezpečnostní profil pro kabazitaxel v dávce 20 mg/m2.
Tabulka 5 Souhrn údajů o bezpečnosti pro kabazitaxel v ramenu 25 mg/m2 oproti ramenu mg/m2 ve studii EFC
CBZ20+PRED
n=CBZ25+PRED
n=Medián počtu cyklů/ medián
trvání léčby
Počet pacientů s redukcí
6/ 18 týdnů 7/ 21 týdnů
Od 25 do 20 mg/m2: 128 (21,5 %)
dávky
n (%)
Od 20 do 15 mg/m2: 58 (10,0 %)
Od 15 do 12 mg/m2: 9 (1,6 %)
Od 20 do 15 mg/m2: 19 (3,2 %)
Od 15 do 12 mg/m2: 1 (0,2 %)
14
Nežádoucí účinky všech stupňůa (%)
Průjem 30,7 39,Nauzea 24,5 32,Únava 24,7 27,Hematurie 14,1 20,Astenie 15,3 19,Snížená chuť k jídlu 13,1 18,Zvracení 14,5 18,Zácpa 17,6 18,Bolest zad 11,0 13,Klinická neutropenie 3,1 10,Infekce močových cest 6,9 10,Periferní senzorická 6,6 10,neuropatie
Dysgeuzie 7,1 10,
Nežádoucí účinky stupně ≥ 3b (%)
Klinická neutropenie 2,4 9,Febrilní neutropenie 2,1 9,
Hematologické abnormalityc (%)
Neutropenie stupně ≥ 3 41,8 73,Anemie stupně ≥ 3 9,9 13,Trombocytopenie stupně ≥3 2,6 4,
CBZ20 = kabazitaxel 20 mg/m2, CBZ25 = kabazitaxel 25 mg/m2, PRED = prednison/prednisolon
a Nežádoucí účinky všech stupňů s incidencí vyšší než 10 %
b Nežádoucí účinky stupně ≥ 3 s incidencí vyšší než 5 %
c Založeno na laboratorních hodnotách
V prospektivní, nadnárodní, randomizované, aktivně kontrolované a otevřené studii fáze IV
(LPS14201/studie CARD) bylo 255 pacientů s metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem
prostaty (mCRPC), dříve léčených režimem obsahujícím docetaxel a léčivou látkou cílenou na
androgenní receptor (abirateron nebo enzalutamid, s progresí onemocnění během 12 měsíců od
zahájení léčby) randomizováno do skupiny dostávající buď kabazitaxel v dávce 25 mg/m2 každé týdny spolu s prednisonem/prednisolonem v dávce 10 mg denně (n=129) nebo léčivou látku cílenou
na androgenní receptor (abirateron 1000 mg jednou denně spolu s prednisonem/ prednisolonem v
dávce 5 mg dvakrát denně nebo enzalutamidem v dávce 160 mg jednou denně) (n= 126). Primárním
cílovým parametrem bylo přežití bez radiografické progrese (radiographic progression free-survival,
rPFS), jak je definováno Pracovní skupinou pro rakovinu prostaty-2 (PCWG2).
Sekundární cílové parametry zahrnovaly celkové přežití, přežití bez progrese, odpověď PSA a
odpověď nádoru.
Demografické údaje a charakteristiky onemocnění byly mezi léčebnými rameny vyvážené.
Na počátku byl celkový věkový medián 70 let, 95 % pacientů mělo ECOG PS 0 až 1 a medián
Gleasonova skóre byl 8. Šedesát jedna procent (61 %) pacientů absolvovalo předchozí léčbu pomocí
léčivé látky cílené na androgenní receptor po předchozí léčbě docetaxelem.
Studie splnila svůj hlavní cíl: rPFS bylo významně delší s kabazitaxelem ve srovnání s léčivou
látkou cílenou na androgenní receptor (8,0 měsíců oproti 3,7), se 46% snížením rizika radiografické
progrese ve srovnání s léčivou látkou cílenou na androgenní receptor (viz tabulka 6 a obrázek 2).
15
Tabulka 6 - Účinnost kabazitaxelu ve studii CARD při léčbě pacientů s metastazujícím kastračně
rezistentním karcinomem prostaty (analýza intent to–treat) – Přežití bez radiografické progrese
(rPFS)
kabazitaxel
+ prednison/prednisolon
+ G-CSF
n=léčivá látka cílená na androgenní
receptor:
abirateron +
prednison/prednisolon
nebo
enzalutamid
n= Počet událostí k datu uzávěrky (%) 95 (73,6 %) 101 (80,2 %)
Medián rPFS (měsíce) (95% CI) 8,0 (5,7 až 9,2) 3,7 (2,8 až 5,1)
Poměr rizik (Hazard Ratio, HR) (95% CI) 0,54 (0,40 až 0,73)
Hodnota p1 < 0, 1stratifikovaný log-rank test, práh významnosti = 0,16
Obrázek 2 – Primární cílový parametr: Kaplan-Meierova křivka radiografické PFS (ITT populace)
Přeškrtnuté značky označují cenzorovaná data.
Plánované podskupinové analýzy pro rPFS založené na stratifikačních faktorech v randomizaci
prokázaly u pacientů, kteří dostávali léčivou látku cílenou na androgenní receptor před léčbou
docetaxelem, poměr rizika 0,61 (95% CI: 0,39 až 0,96) a poměr rizika 0,48 (95% CI: 0,32 až
0,70) u pacientů, kteří dostali léčivou látku cílenou na androgenní receptor až po léčbě
docetaxelem.
Kabazitaxel byl statisticky lepší ve srovnání s látkami cílenými na androgenní receptor pro
každý z α-chráněných klíčových sekundárních parametrů, včetně celkového přežití (13,měsíců v rameni s kabazitaxelem oproti 11,0 měsícům v rameni s látkou cílenou na androgenní
receptor, HR 0,64, 95% CI: 0,46 až 0,89; p = 0,008), přežití bez progrese (4,4 měsíce v rameni
s kabazitaxelem oproti 2,7 měsícům v rameni s látkou cílenou na androgenní receptor, poměr
rizik 0,52; 95% CI: 0,40 až 0,68), potvrzená PSA odpověď (36,3 % v rameni s kabazitaxelem
oproti 14,3 % v rameni s látkou cílenou na androgenní receptor, p = 0,0003) a nejlepší
odpověď tumoru (36,5 % v rameni s kabazitaxelem oproti 11,5 % v rameni s látkou cílenou na
androgenní receptor, p = 0,004).
Bezpečnostní profil kabazitaxelu v dávce 25 mg/m2 získaný ve studii CARD byl celkově
konzistentní s profily získanými ve studiích TROPIC a PROSELICA (viz bod 4.8). Incidence
nežádoucích účinků ≥ 3. stupně byla 53,2 % v rameni s kabazitaxelem oproti 46,0 % v rameni s
látkou cílenou na androgenní receptor. Incidence nežádoucích účinků ≥ 3. stupně byla 31,7 % v
rameni s kabazitaxelem oproti 37,1 % v rameni s látkou cílenou na androgenní receptor.
Incidence pacientů, kteří trvale ukončili léčbu ve studii z důvodu nežádoucích účinků, byla
19,8 % v rameni s kabazitaxelem oproti 8,1 % v rameni s látkou cílenou na androgenní
receptor. Incidence pacientů, u kterých výskyt nežádoucích účinků vedl k úmrtí, byla 5,% v rameni s kabazitaxelem oproti 10,5 % v rameni s látkou cílenou na androgenní
receptor.
17
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií s
kabazitaxelem u všech podskupin pediatrické populace v indikaci karcinom prostaty (viz bod 4.pro informace o užití v pediatrické populaci).
Kabazitaxel byl hodnocen otevřenou, multicentrickou studií fáze 1/2 u 39 pediatrických
pacientů (ve věku mezi 4 a 18 roky ve fázi 1 a mezi 3 a 16 roky ve fázi 2 studie). Fáze 2 této
studie neprokázala účinnost kabazitaxelu v monoterapii u pediatrické populace s recidivujícím
nebo refrakterním difuzním intrinsickým pontinním gliomem (diffuse intrinsic pontine glioma,
DIPG) a gliomem vysokého stupně malignity (high grade glioma, HGG) v dávce 30 mg/m².
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Analýza populační farmakokinetiky byla provedena u 170 pacientů včetně pacientů s
pokročilými solidními nádory (n = 69), metastazujícími nádory prsu (n = 34) a metastazujícími
karcinomy prostaty (n = 67). Těmto nemocným byl podáván kabazitaxel v dávkách 10 až mg/m2 jednou týdně nebo jednou za 3 týdny.
Absorpce
Po jednohodinové intravenózní aplikaci kabazitaxelu v dávce 25 mg/m2 pacientům s
metastazujícím karcinomem prostaty (n = 67) byla Cmax 226 ng/ml (variační koeficient (CV):
107 %) a tato hodnota byla dosažena na konci 1hodinové infuze (Tmax). Průměrná hodnota
AUC byla 991 ng.h/ml (CV: 34 %).
Při podávání dávky 10 až 30 mg/m2 nebyly u pacientů se solidními nádory (n = 126)
pozorovány žádné významné odchylky v proporcionalitě k dávce.
Distribuce
Distribuční objem (Vss) v rovnovážném stavu byl 4870 l (2640 l/m2 u pacienta s mediánem BSA
1,84 m2).
In vitro byla vazba kabazitaxelu na proteiny v lidském séru 89–92 % a nebyla saturovatelná
až do 50 000 ng/ml, což pokrývá maximální koncentrace pozorované v klinických studiích.
Kabazitaxel se v lidském séru váže především na albumin (82 %) a lipoproteiny (87,9 % na
HDL, 69,8 % na LDL a 55,8 % na VLDL). Poměry koncentrací krev/plazma v lidské krvi se
in vitro pohybovaly od 0,90 do 0,99, což značí, že kabazitaxel byl rovnoměrně distribuován
mezi krev a plazmu.
Biotransformace
Kabazitaxel je extenzivně metabolizován v játrech (> 95 %) a to hlavně isoenzymem CYP3A (80 až
90 %). Hlavní složkou, která cirkuluje v lidské plazmě, je kabazitaxel. Kromě toho bylo v plazmě
zjištěno sedm metabolitů (včetně 3 aktivních metabolitů vznikajících O-demetylací) s jedním
převažujícím metabolitem, který tvoří 5 % výchozí expozice. U člověka je močí a stolicí
vylučováno kolem 20 metabolitů kabazitaxelu.
Na základě studií in vitro by se potenciální riziko inhibice kabazitaxelem v klinicky významných
koncentracích mohlo týkat léčivých přípravků, které jsou hlavními substráty CYP3A4.
V klinické studii bylo prokázáno, že kabazitaxel (25 mg/m2 podávaný jednorázově v 1hodinové
infuzi) neměnil plazmatické hladiny midazolamu, který je substrátem CYP3A. Při současném
podávání substrátů CYP3A a kabazitaxelu v terapeutických dávkách se proto neočekává žádný
klinický dopad na pacienta.
U léčivých přípravků, které jsou substráty jiných CYP enzymů (1A2, 2B6, 2C9, 2C8, 2C19,
2E1 a 2D6), není žádné potenciální riziko inhibice, stejně jako není žádné potenciální riziko
indukce kabazitaxelem u léčivých přípravků, které jsou substráty CYP1A, CYP2C9 a
CYP3A. In vitro kabazitaxel nezpůsoboval inhibici hlavní biotransformační dráhy warfarinu
na 7-hydroxywarfarin, která probíhá přes CYP2C9. Proto se in vivo neočekává žádná
farmakokinetická interakce kabazitaxelu s warfarinem.
In vitro kabazitaxel nevykazoval inhibici proteinů mnohočetné lékové rezistence (MRP,
18
multidrug resistant proteins): MRP1 a MRP2 ani transportéru organických kationtů 1 (OCT1,
Organic Cation Transporter 1). Klinicky bylo pozorováno, že kabazitaxel inhibuje transport
P-glykoproteinu (PgP) (digoxin, vinblastin), BCRP (breast–cancer-resistant-protein)
(methotrexát) a OATP1B3 (organic anion transporting polypeptide) (CCK8) v koncentracích
nejméně 15násobných, zatímco transport OATP1B1 (estradiol-17β-glukuronid) je inhibován
v koncentracích pouze 5násobných. Proto není in vivo v dávce 25 mg/m2 riziko interakcí se
substráty MRP, OCT1, PgP, BCRP a OATP1B3 pravděpodobné. Riziko interakce s
OATP1B1 transportérem existuje zejména během trvání infuze (1 hodina) a až 20 minut po
ukončení infuze (viz bod 4.5).
Eliminace
Po 1hodinové intravenózní infuzi [14C]-kabazitaxelu v dávce 25 mg/m2 bylo zhruba 80 %
podané dávky vyloučeno během 2 týdnů. Kabazitaxel je vylučován převážně stolicí ve formě
několika metabolitů (76 % podané dávky), zatímco podíl ledvin na vylučování kabazitaxelu a
metabolitů je menší než 4 % dávky (2,3 % léčivého přípravku se vyloučí močí v nezměněné
formě).
Kabazitaxel měl vysokou plazmatickou clearance 48,5 l/hod (26,4 l/h/m2, medián BSA
1,84 m2) a dlouhý terminální poločas 95 hodin.
Zvláštní populace
Starší pacienti
Farmakokinetické populační analýzy zahrnovaly 70 pacientů ve věku 65 a starších (pacientů ve věku 65 až 75 let a 13 pacientů nad 75 let), přičemž nebyl zjištěn žádný vliv věku
na farmakokinetiku kabazitaxelu.
Pediatričtí pacienti
Bezpečnost a účinnost kabazitaxelu u dětí a dospívajících do 18 let dosud nebyla stanovena.
Porucha funkce jater
Kabazitaxel je eliminován především metabolickou cestou v játrech.
Studie se 43 onkologickými pacienty s poruchou funkce jater prokázala, že lehká porucha
(celkový bilirubin > 1 až ≤ 1,5 x ULN nebo AST > 1,5 x ULN) nebo středně těžká porucha
funkce jater (celkový bilirubin > 1,5 a ≤ 3,0 x ULN) nemají vliv na farmakokinetiku
kabazitaxelu. Maximální tolerovaná dávka (MTD) kabazitaxelu je 20 mg/m2 u lehké poruchy
funkce jater a 15 mg/m2 u středně těžké poruchy funkce jater.
U 3 pacientů s těžkou poruchou funkce jater (celkový bilirubin > 3 x ULN) bylo pozorováno
snížení clearance o 39 % v porovnání s pacienty s lehkou poruchou funkce jater, což naznačuje
určitý vliv těžké poruchy funkce jater na farmakokinetiku kabazitaxelu. MTD kabazitaxelu u
pacientů s těžkou poruchou funkce jater nebyla stanovena.
Na základě údajů o bezpečnosti a snášenlivosti má být u pacientů s lehkou poruchou funkce
jater dávka snížena (viz body 4.2, 4.4). U pacientů s těžkou poruchou funkce jater je
kabazitaxel kontraindikován (viz bod 4.3).
Porucha funkce ledvin
Ledvinami je kabazitaxel vylučován minimálně (2,3 % dávky). Farmakokinetická populační
analýza, která byla provedena ve skupině 170 pacientů a zahrnovala 14 pacientů se středně
těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu v rozsahu 30 až 50 ml/min) a 59 pacientů
s lehkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu v rozsahu 50 až 80 ml/min), prokázala,
že lehká až středně těžká porucha funkce ledvin nemá na farmakokinetiku kabazitaxelu
významný účinek. Toto bylo potvrzeno speciální srovnávací farmakokinetickou studií pacientů
se solidními nádory s normální funkcí ledvin (8 pacientů), se středně těžkou poruchou funkce
ledvin (8 pacientů) a s těžkou poruchou funkce ledvin (9 pacientů), kteří byli léčeni několika
cykly kabazitaxelu v jednorázové intravenózní infuzi až do 25 mg/m2.
19
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Nežádoucí účinky, které nebyly zaznamenány v klinických studiích, avšak vyskytly se u psů
po jednorázovém podání, při podávání 5 dní a při podávání jednou týdně po expozicích nižších
než klinických, a pravděpodobně jsou důležité pro klinické použití, byly následující:
arteriolární/periarteriolární nekróza jater, hyperplazie žlučovodů a/nebo hepatocelulární
nekróza (viz bod 4.2).
Nežádoucí účinky, které nebyly zaznamenány v klinických studiích, avšak vyskytly se ve
studiích toxicity po opakovaném podávání u potkanů při expozicích vyšších než klinických, a
pravděpodobně jsou důležité pro klinické použití, byly poruchy oka charakterizované
otokem/degenerací subkapsulárních vláken v čočce. Tyto účinky byly po 8 týdnech částečně
reverzibilní.
Studie kancerogenity kabazitaxelu nebyly zatím provedeny.
V testu bakteriální reverzní mutace (Amesův test) kabazitaxel nenavozoval mutace. V in vitro testu v
lymfocytech člověka nebyl klastogenní (nedošlo k indukci strukturálních chromozomálních aberací,
byl však zvýšen počet polyploidních buněk) a navodil zvýšení počtu mikronukleů v testech u
potkanů in vivo. Tato genotoxická zjištění jsou však dána farmakologickým účinkem léčivé látky
(inhibice depolymerizace tubulinu) a u léčivých přípravků se stejnou farmakologickou aktivitou již
byla pozorována.
U samců potkanů nemělo podávání kabazitaxelu vliv na schopnost páření ani na fertilitu.
Nicméně ve studiích toxicity opakovaného podávání byla u potkanů pozorována degenerace
semenných váčků a atrofie semenotvorných kanálků varlat a u psů testikulární degenerace
(minimální nekróza jednotlivých epiteliálních buněk v nadvarleti). Expozice u zvířat byly
podobné nebo nižší než expozice pozorované u osob, jimž byly podávány odpovídající klinické
dávky kabazitaxelu.
Při intravenózním podávání samicím potkanů jednou denně od 6. do 17. dne gestace vyvolal
kabazitaxel embryofetální toxicitu vázanou na toxicitu matky, která znamenala úmrtí plodů a
sníženou průměrnou fetální hmotnost spojenou s opožděnou osifikací skeletu. Expozice u
zvířat byly nižší než expozice pozorované u člověka při podávání odpovídajících klinických
dávek kabazitaxelu. U potkanů kabazitaxel prochází placentární bariérou.
Kabazitaxel a jeho metabolity se u potkanů vylučují do mateřského mléka v množství odpovídajícím
až 1,5 % z podané dávky během 24 hodin.
Zhodnocení rizika pro životní prostředí
Dle výsledků studií hodnotících riziko pro životní prostředí nevzniká při používání
kabazitaxelu žádné signifikantní riziko pro vodní prostředí (viz bod 6.6 likvidace nepoužitého
léčivého přípravku).
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Polysorbát 80
Bezvodý ethanol
Kyselina citronová
6.2 Inkompatibility
Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které
20
jsou uvedeny v bodě 6.6.
Během přípravy a podávání infuzního roztoku se nesmí používat infuzní vaky z PVC nebo
polyuretanové infuzní sety.
6.3 Doba použitelnosti
Neotevřená injekční lahvička
30 měsíců
Po otevření injekční lahvičky
Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu 4 týdnů
při teplotě 2–8 °C. Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-
li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku před použitím jsou v
odpovědnosti uživatele a normálně doba nemá být delší než 24 hodin při 2 až 8 °C.
Z mikrobiologického hlediska musí ředění probíhat za kontrolovaných a aseptických
podmínek.
Po přidání do infuzní lahve
Chemická a fyzikální stabilita po naředění byla prokázána v infuzních lahvích, které neobsahují
PVC, na dobu 14 dní při teplotě 2 – 8 °C a 48 hodin při teplotě 25 °C.
Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a
podmínky uchovávání přípravku před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně doba
nemá být delší než 24 hodin při 2 až 8 °C, pokud ředění neproběhlo za kontrolovaných a
validovaných aseptických podmínek.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po otevření a naředění jsou uvedeny v bodě 6.3.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Bezbarvá skleněná lahvička (sklo třídy I) s halobutylovou pryžovou zátkou, hliníkovým
těsněním a plastovým odtrhovacím víčkem obsahující 3 ml koncentrátu.
Jedno balení obsahuje jednu injekční lahvičku.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Kabazitaxel mohou připravovat a podávat pouze pracovníci vyškolení pro práci s cytotoxickými
látkami. S léčivým přípravkem nesmí manipulovat těhotné ženy. Stejně jako při práci s ostatními
cytostatiky je zapotřebí zachovávat zvýšenou opatrnost i při zacházení s kabazitaxelem a při
přípravě roztoku, což znamená používat ochranné prostředky, osobní ochranné pomůcky (např.
rukavice) a bezpečné postupy přípravy. Dojde-li v kterékoli fázi přípravy roztoku kabazitaxelu ke
kontaktu přípravku s kůží, ihned důkladně omyjte postižené místo vodou a mýdlem. Pokud dojde ke
kontaktu se sliznicemi, okamžitě důkladně omyjte postižené místo vodou.
Příprava pro intravenózní podání
NEPOUŽÍVEJTE jiné léčivé přípravky s obsahem kabazitaxelu, které obsahují 2 injekční lahvičky
(koncentrát a rozpouštědlo) s přípravkem Cabazitaxel G.L. Pharma 20 mg/ml koncentrát pro infuzní
roztok, který obsahuje pouze 1 injekční lahvičku s 3 ml (60 mg/3 ml).
Přípravek Cabazitaxel G.L. Pharma 20 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok nevyžaduje žádné
„před“ ředění rozpouštědlem a je přímo připravený pro přidání do infuzního roztoku.
21
Krok Pokud je injekční lahvička uchovávána v lednici, před použitím nechte požadovaný počet injekčních
lahviček přípravku Cabazitaxel G.L.Pharma stát při teplotě 20 – 25 °C po dobu 5 minut.
Pro požadovanou dávku daného pacienta může být zapotřebí více než jedna injekční lahvička
přípravku Cabazitaxel G.L. Pharma. Pomocí kalibrované stříkačky s jehlou (21G) asepticky odeberte
požadovaný objem koncentrátu kabazitaxelu pro infuzní roztok.
Jeden ml tohoto léčivého přípravku obsahuje 20 mg kabazitaxelu.
Krok Požadovaný objem kabazitaxelu ve formě koncentrátu pro infuzni roztok (20 mg/ml kabazitaxelu)
vstříkněte do sterilního infuzního vaku bez obsahu PVC obsahujícího buď 5% roztok glukosy nebo 9 mg/ml
(0,9%) roztoku chloridu sodného (fyziologický roztok). Například dávka 45 mg kabazitaxelu odpovídá
2,25 ml koncentrátu odebraného přímo z injekční lahvičky přípravku.
Koncentrace infuzního roztoku má být mezi 0,10 mg/ml a 0,26 mg/ml.
Krok Vyjměte stříkačku a manuálně, houpavým pohybem, promíchejte obsah infuzního vaku nebo láhve.
Krok Stejně jako ostatní parenterální přípravky je nutné připravený roztok před použitím vizuálně
zkontrolovat. Protože je infuzní roztok supersaturovaný, může po delší době krystalizovat. V tomto
případě se tento roztok nesmí použít a je zapotřebí jej zlikvidovat.
Infuzní roztok má být použit okamžitě. Nicméně doba použitelnosti může být při dodržení
specifických podmínek delší, viz bod 6.3.
Během podávání se musí použít in-line filtr o velikosti pórů 0,22 mikrometru (někdy se
udává velikost 0,2 mikrometru).
Pro přípravu a podávání kabazitaxelu nepoužívejte infuzní vaky z PVC ani polyuretanové
infuzní sety.
Kabazitaxel nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou výše uvedených.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu
s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
G.L. Pharma GmbH
Schlossplatz 8502 Lannach
Rakousko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA
44/066/20-C
22
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 11. 8.
10. DATUM REVIZE TEXTU
30. 8.
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Cabazitaxel G.L. Pharma 20 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jeden ml koncentrátu pro infuzní roztok obsahuje 20 mg kabazitaxelu.
Jedna 3ml injekční lahvička s koncentrátem pro infuzní roztok obsahuje 60 mg kabazitaxelu.
Pomocná látka se známým účinkem:
Jeden ml koncentrátu pro infuzní roztok obsahuje 395 mg ethanolu.
Jedna 3ml injekční lahvička s koncentrátem pro infuzní roztok obsahuje 1185 mg ethanolu (39,5 %
w/v).
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Koncentrát pro infuzní roztok (sterilní koncentrát).
Koncentrát je čirý, žlutý až hnědožlutý olejovitý roztok.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Kabazitaxel v kombinaci s prednisonem nebo prednisolonem je indikován k léčbě dospělých pacientů
s metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty dříve léčených režimem obsahujícím
docetaxel (viz bod 5.1).
4.2 Dávkování a způsob podání
Použití kabazitaxelu má být omezeno na oddělení specializovaná na podávání cytotoxických látek a
má probíhat pouze pod dozorem lékaře, který má zkušenost s používáním protinádorové chemoterapie.
Na pracovišti musí být k dispozici zařízení a vybavení k léčbě závažných hypersenzitivních reakcí,
jako je hypotenze a bronchospasmus (viz bod 4.4).
Premedikace
Doporučená premedikace má být podána alespoň 30 minut před každým podáním kabazitaxelu; ke
zmírnění rizika a závažnosti hypersenzitivity mají být intravenózně podány následující léčivé
přípravky:
• antihistaminikum (5 mg dexchlorfeniraminu nebo 25 mg difenhydraminu nebo ekvivalent),
• kortikosteroid (8 mg dexamethasonu nebo ekvivalent) a
• antagonista H2 (ranitidin nebo ekvivalent) (viz bod 4.4).
Doporučuje se profylaxe antiemetiky, kterou lze podle potřeby podat perorálně nebo intravenózně.
Je třeba zajistit dostatečnou hydrataci pacienta po celou dobu léčby, aby se předešlo komplikacím jako
je selhání ledvin.
Dávkování:
Doporučená dávka kabazitaxelu je 25 mg/m2 podávaná formou jednohodinové intravenózní infuze
každé 3 týdny v kombinaci s 10 mg prednisonu nebo prednisolonu perorálně denně po celou dobu
léčby.
Úprava dávky
K úpravě dávky je třeba přikročit, pokud pacient zaznamená následující nežádoucí účinky (stupně jsou
definovány podle Common Terminology Criteria for Adverse Events [CTCAE 4.0]):
Tabulka 1: Doporučené úpravy dávkování při výskytu nežádoucích účinků u pacientů léčených
kabazitaxelem
Nežádoucí účinky Úprava dávkování
Dlouhodobější (déle než 1 týden) neutropenie
stupně ≥ 3 navzdory odpovídající léčbě, která
zahrnuje G-CSF
Odložení léčby, dokud nebude počet neutrofilů >
1500 buněk/mm3, poté snížení dávky kabazitaxelu
z 25 mg/m2 na 20 mg/mFebrilní neutropenie nebo neutropenická
infekce
Odložení léčby, dokud nedojde ke zlepšení nebo
odeznění účinku, a dokud nebude hladina
neutrofilů > 1500 buněk/mm3, poté snížení dávky
kabazitaxelu z 25 mg/m2 na 20 mg/mPrůjem stupně ≥ 3 nebo přetrvávající průjem
navzdory odpovídající léčbě, která zahrnuje
doplňování tekutin a elektrolytů
Odložení léčby, dokud nedojde ke zlepšení nebo
odeznění účinku, poté snížení dávky kabazitaxelu
z 25 mg/m2 na 20 mg/mPeriferní neuropatie stupně ≥ 2 Odložení léčby, dokud nedojde ke zlepšení, poté
snížení dávky kabazitaxelu z 25 mg/m2 na mg/m
Pokud se u pacientů vyskytne kterýkoliv z těchto nežádoucích účinků i při dávce 20 mg/m2, má být
zvážena redukce dávky na 15 mg/m2 nebo přerušení podávání kabazitaxelu. Údaje o podávání
přípravku v dávce pod 20 mg/m2 jsou omezené.
Zvláštní populace
Pacienti s poruchou funkce jater
Kabazitaxel je ve velké míře metabolizován v játrech. Pacientům s lehkou poruchou funkce jater
(celkový bilirubin > 1 až ≤ 1,5 x horní hranice normy (ULN) nebo aspartátaminotransferáza (AST)
> 1,5 x ULN) má být snížena dávka kabazitaxelu na 20 mg/m2. Kabazitaxel má být podáván
pacientům s lehkou poruchou funkce jater se zvýšenou opatrností a za pečlivého sledování
bezpečnosti. U pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater (celkový bilirubin > 1,5 až ≤ 3,0 x
ULN) byla maximální tolerovaná dávka (MTD) 15 mg/m2. U pacientů se středně těžkou poruchou
funkce jater, u kterých se předpokládá léčba kabazitaxelem, nemá dávka překročit 15 mg/m2.
Nicméně jsou k dispozici pouze omezené údaje o účinnosti této dávky.
Kabazitaxel se nesmí podávat pacientům s těžkou poruchou funkce jater (celkový bilirubin > 3 x ULN) (viz
body 4.3, 4.4 a 5.2).
Pacienti s poruchou funkce ledvin
Ledvinami je kabazitaxel vylučován minimálně. U pacientů s poruchou funkce ledvin, kteří
nevyžadují hemodialýzu, není zapotřebí upravovat dávku. U pacientů v terminálním stadiu renálního
selhání (clearance kreatininu (ClCR< 15 ml/min/1,73 m2) je z důvodu jejich stavu a omezeného
množství dostupných údajů zapotřebí postupovat se zvýšenou opatrností a během léčby je nutné
pečlivě kontrolovat jejich stav (viz body 4.4 a 5.2).
Starší pacienti
U starších pacientů se nedoporučuje žádná specifická úprava dávkování (viz také body 4.4, 4.8 a 5.2).
Současně užívané léčivé přípravky
Je třeba vyvarovat se současného podávání léčivých přípravků, které jsou silnými induktory nebo
silnými inhibitory CYP3A. Nicméně u pacientů, jimž je zapotřebí současně podávat silný inhibitor
CYP3A, je třeba zvážit snížení dávky kabazitaxelu o 25 % (viz body 4.4 a 4.5).
Pediatrická populace
Užití kabazitaxelu není u pediatrické populace relevantní.
Bezpečnost a účinnost kabazitaxelu u dětí a dospívajících do 18 let nebyla stanovena (viz bod 5.1).
Způsob podání
Kabazitaxel je určen pro intravenózní podání.
Návod k přípravě a podání léčivého přípravku je uveden v bodě 6.6.
Nesmí se používat infuzní vaky z PVC a polyuretanové infuzní sety.
Kabazitaxel nesmí být mísen s žádnými jinými léčivými přípravky s výjimkou přípravků uvedených v bodě
6.6.
4.3 Kontraindikace
• Hypersenzitivita na kabazitaxel, na jiné taxany, na polysorbát 80 nebo na kteroukoli pomocnou
látku uvedenou v bodě 6.1.
• Počet neutrofilů nižší než 1 500/mm3.
• Těžká porucha funkce jater (celkový bilirubin > 3 x ULN).
• Souběžné očkování vakcínou proti žluté zimnici (viz bod 4.5).
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Hypersenzitivní reakce
Před zahájením infuze kabazitaxelu musí být všichni pacienti premedikováni (viz bod 4.2).
Pacienty je třeba pečlivě sledovat kvůli hypersenzitivním reakcím, a to především během první a
druhé infuze. Hypersenzitivní reakce se mohou vyskytnout během několika minut po zahájení infuze
kabazitaxelu, proto musí být na pracovišti k dispozici zařízení a vybavení a k léčbě hypotenze a
bronchospasmu. Mohou se vyskytnout těžké reakce zahrnující generalizovanou vyrážku/erytém,
hypotenzi a bronchospasmus. Těžké hypersenzitivní reakce vyžadují okamžité přerušení infuze
kabazitaxelu a příslušnou léčbu. U pacientů s hypersenzitivní reakcí musí být léčba kabazitaxelem
ukončena (viz bod 4.3).
Útlum kostní dřeně
Může se vyskytnout útlum kostní dřeně, projevující se jako neutropenie, anemie, trombocytopenie
nebo pancytopenie (viz „Riziko neutropenie“ a „Anemie“ v bodě 4.4 níže).
Riziko neutropenie
Pacientům léčeným kabazitaxelem může být podle doporučení ASCO (American Society of Clinical
Oncology) a/nebo současných lokálně platných doporučení profylakticky podáván G-CSF ke snížení
rizika nebo ke zvládnutí neutropenických komplikací (febrilní neutropenie, dlouhodobá neutropenie
nebo neutropenická infekce). Primární profylaxi G-CSF je třeba zvážit u pacientů z vysoce rizikových
klinických skupin (věk > 65 let, špatný celkový stav, prodělané epizody febrilní neutropenie, rozsáhlá
dřívější radiace, špatný stav výživy nebo jiné závažné komorbidity), které jsou predispozicí k
častějším komplikacím z dlouhodobé neutropenie. Bylo prokázáno, že použití G-CSF omezuje
incidenci a závažnost neutropenie.
Neutropenie je nejčastějším nežádoucím účinkem kabazitaxelu (viz bod 4.8). Každotýdenní
monitorování kompletního krevního obrazu je nezbytně nutné během cyklu 1 a dále před každým
cyklem léčby, aby bylo možno případně upravit dávku.
Dávku je třeba snížit v případě febrilní neutropenie nebo u neutropenie přetrvávající navzdory
příslušné léčbě (viz bod 4.2).
Léčba má být znovu zahájena, pouze pokud se počet neutrofilů vrátí na úroveň ≥ 1500/mm3 (viz
bod 4.3).
Gastrointestinální poruchy
Příznaky jako je bolest a citlivost břicha, horečka, přetrvávající zácpa, průjem s neutropenií nebo bez
neutropenie mohou být časnými projevy závažné gastrointestinální toxicity a mají být vyšetřeny a
neodkladně léčeny. Může být nutné léčbu kabazitaxelem odložit nebo ukončit.
Riziko nauzey, zvracení, průjmu a dehydratace
Jestliže se u pacienta po podání kabazitaxelu vyskytne průjem, je možné zahájit léčbu obvykle
používanými přípravky proti průjmu. Mají být zavedena příslušná opatření pro rehydrataci pacientů.
Průjem se může vyskytovat častěji u pacientů, kteří předtím podstoupili ozařování břicha a pánve. K
dehydrataci dochází častěji u pacientů ve věku 65 nebo starších. Je zapotřebí zavést vhodná opatření
k rehydrataci pacientů a monitorovat a upravovat hladiny elektrolytů v séru, zejména hladinu draslíku.
V případě průjmu stupně ≥ 3 může být nutné léčbu odložit nebo snížit dávku (viz bod 4.2). Vyskytne-
li se u pacientů nauzea nebo zvracení, je možné podat obvyklá antiemetika.
Riziko závažných gastrointestinálních nežádoucích účinků
U pacientů léčených kabazitaxelem bylo hlášeno gastrointestinální (GI) krvácení a perforace, ileus a
kolitida včetně fatálních případů (viz bod 4.8). Opatrnost je nutná zejména při léčbě pacientů s rizikem
gastrointestinálních komplikací: jedná se o pacienty s neutropenií, starší pacienty, pacienty užívající
současně NSAID, antiagregační léčbu nebo antikoagulancia a pacienty, kteří mají v anamnéze
radioterapii pánve nebo gastrointestinální onemocnění, jako je ulcerace a GI krvácení.
Periferní neuropatie
U pacientů léčených kabazitaxelem byly zaznamenány případy periferní neuropatie, periferní
senzorické neuropatie (např. parestezie, dysestezie) a periferní motorické neuropatie. Pacienty léčené
kabazitaxelem je třeba poučit, aby před pokračováním léčby informovali lékaře, pokud se u nich
vyskytnou příznaky neuropatie, jako je bolest, pálení, brnění, pocit necitlivosti nebo slabosti. Lékaři
mají posoudit přítomnost neuropatie či její zhoršení před každou léčbou. Léčbu je zapotřebí odložit,
dokud se příznaky nezlepší. Při přetrvávající periferní neuropatii stupně ≥ 2 má být dávka
kabazitaxelu snížena z 25 mg/m2 na 20 mg/m2 (viz bod 4.2).
Anemie
Byla pozorována anemie u pacientů, kteří jsou léčeni kabazitaxelem (viz bod 4.8). Hemoglobin a
hematokrit se mají zkontrolovat před zahájením léčby kabazitaxelem a pokud pacienti vykazují
známky nebo příznaky anemie či ztráty krve. U pacientů s hladinou hemoglobinu < 10 g/dl je
zapotřebí postupovat opatrně a v případě klinické indikace zavést příslušná opatření.
Riziko selhání ledvin
Byly hlášeny renální poruchy ve spojitosti se sepsí, závažnou dehydratací způsobenou průjmem,
zvracením a obstrukční uropatií. Bylo pozorováno selhání ledvin včetně fatálních případů. Pokud tato
situace nastane, je vhodné zavést příslušná opatření ke zjištění příčiny a intenzivně pacienty léčit.
Po celou dobu léčby kabazitaxelem je třeba zajistit adekvátní hydrataci pacienta. Pacient má být
upozorněn, aby okamžitě hlásil jakékoli významné změny v denním objemu moči. Na počátku léčby
má být stanovena hladina kreatininu v séru a vyšetřen krevní obraz, a totéž vždy, když pacient hlásí
změnu ve vylučování moči. V případě jakéhokoliv zhoršení renálních funkcí až renálního selhání ≥
stupeň 3 dle CTCAE 4.0 má být léčba kabazitaxelem ukončena.
Respirační poruchy
Byly hlášeny případy intersticiální pneumonie/pneumonitidy a intersticiálního plicního onemocnění,
které mohou být spojeny s fatálními následky (viz bod 4.8).
Pokud se rozvinou nové nebo se zhorší stávající plicní příznaky, pacienti musí být ihned vyšetřeni,
pečlivě sledováni a vhodným způsobem léčeni. Je doporučeno přerušit léčbu kabazitaxelem do doby,
než je známá diagnóza. Včasné užití podpůrných opatření může pomoci zlepšit stav. Přínosy obnovení
léčby kabazitaxelem musí být pečlivě zhodnoceny.
Riziko srdečních arytmií
Byly hlášeny srdeční arytmie, nejčastěji tachykardie a fibrilace síní (viz bod 4.8).
Starší pacienti
U starších pacientů (≥ 65 let) může být vyšší pravděpodobnost výskytu určitých nežádoucích účinků
včetně neutropenie a febrilní neutropenie (viz bod 4.8).
Pacienti s poruchou funkce jater
Léčba kabazitaxelem je kontraindikována u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (celkový
bilirubin > 3 x ULN) (viz body 4.3 a 5.2).
Dávka má být snížena u pacientů s lehkou poruchou funkce jater (celkový bilirubin > 1 až ≤ 1,5 x ULN
nebo AST > 1,5 x ULN) (viz body 4.2 a 5.2).
Interakce
Je třeba se vyvarovat současného podávání se silnými inhibitory CYP3A, které mohou zvyšovat
plazmatickou koncentraci kabazitaxelu (viz body 4.2 a 4.5). Pokud se současnému podávání silných
inhibitorů CYP3A nelze vyhnout, je třeba zvážit pečlivé monitorování toxicity a snížení dávky
kabazitaxelu (viz body 4.2 a 4.5).
Je třeba se vyvarovat současného podávání se silnými induktory CYP3A, protože může dojít ke
snížení plazmatické koncentrace kabazitaxelu (viz body 4.2 a 4.5).
Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje 50 obj. % ethanolu (alkoholu), tj. až 1185 mg (1,5 ml) v injekční lahvičce, což
odpovídá 30 ml piva nebo 12 ml vína.
Je škodlivý pro alkoholiky.
Toto je nutno vzít v úvahu u těhotných a kojících žen, dětí a vysoce rizikových skupin, jako jsou pacienti s
jaterním onemocněním nebo epilepsií.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Studie in vitro prokázaly, že kabazitaxel je metabolizován převážně CYP3A4 (80 % až 90 %) (viz
bod 5.2).
Inhibitory CYP3A
Opakované podávání ketokonazolu (400 mg jednou denně), který je silným inhibitiorem CYP3A, mělo za
následek pokles clearance kabazitaxelu o 20 %, což odpovídá 25% zvýšení AUC. Je třeba se vyvarovat
současného podávání silných inhibitorů CYP3A (např. ketokonazol, itrakonazol, klarithromycin, indinavir,
nefazodon, nelfinavir, ritonavir, sachinavir, telithromycin, vorikonazol), neboť může dojít ke zvýšení
plazmatické koncentrace kabazitaxelu (viz body 4.2 a 4.4).
Současné podávání aprepitantu, středně silného inhibitoru CYP3A, nemělo žádný vliv na clearance
kabazitaxelu.
Induktory CYP3A
Opakované podávání rifampicinu (600 mg jednou denně), který je silným induktorem CYP3A, mělo za
následek zvýšení clearance kabazitaxelu o 21 %, což odpovídá 17% snížení AUC.
Je třeba se vyvarovat současného podávání silných induktorů CYP3A (např. fenytoin, karbamazepin,
rifampicin, rifabutin, rifapentin, fenobarbital), neboť může dojít ke snížení plazmatické koncentrace
kabazitaxelu (viz body 4.2 a 4.4). Kromě toho se pacienti mají vyhýbat užívání třezalky tečkované.
OATP1BBylo zjištěno, že kabazitaxel in vitro inhibuje transport proteinů organických aniontových
transportních polypeptidů OATP1B1. Riziko interakce se substráty OATP1B1 (např. statiny, valsartan,
repaglinid) existuje zejména během trvání infuze (1 hodina) a až 20 minut po ukončení infuze. Před
podáním substrátů OATP1B1 se doporučuje dodržet odstup 12 hodin před aplikací infuze a nejméně hodiny po ukončení infuze.
Očkování
Podávání živých nebo atenuovaných vakcín pacientům, kteří mají v důsledku užívání chemoterapeutik
sníženou funkci imunitního systému, může mít za následek závažné nebo fatální infekce. U pacientů
léčených kabazitaxelem je třeba se vyvarovat očkování živou atenuovanou vakcínou. Neživé nebo
inaktivované vakcíny lze podávat, nicméně odpověď na tyto vakcíny může být menší.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Nejsou k dispozici žádné údaje týkající se podávání kabazitaxelu těhotným ženám. Studie na zvířatech
prokázaly reprodukční toxicitu v dávkách toxických pro matku (viz bod 5.3) a přechod kabazitaxelu
placentární bariérou (viz bod 5.3). Stejně jako ostatní cytotoxické léčivé přípravky může i kabazitaxel
zapříčinit u těhotných žen poškození plodu.
Kabazitaxel se nedoporučuje podávat během těhotenství a ženám ve fertilním věku, které nepoužívají
antikoncepci.
Kojení
Dostupné farmakokinetické údaje na zvířatech prokázaly vylučování kabazitaxelu a jeho metabolitů do
mléka (viz bod 5.3). Nelze vyloučit riziko pro kojené dítě. Kabazitaxel se nemá používat během kojení.
Fertilita
Studie na zvířatech prokázaly, že kabazitaxel ovlivňuje reprodukční systém u samců potkanů a psů bez
jakéhokoli funkčního vlivu na fertilitu (viz bod 5.3). Nicméně vzhledem k farmakologickým účinkům
taxanů, jejich genotoxickému potenciálu a účinku několika sloučenin z této třídy na fertilitu ve
studiích na zvířatech, nelze vyloučit ovlivnění fertility u mužů.
Vzhledem k potenciálnímu vlivu na samčí gamety a k potenciální expozici semennou tekutinou mají
muži léčení kabazitaxelem používat účinnou antikoncepci po celou dobu léčby, přičemž se
doporučuje s antikoncepcí pokračovat ještě dalších až 6 měsíců po poslední dávce kabazitaxelu. Kvůli
možné expozici semennou tekutinou mají muži léčení kabazitaxelem v průběhu léčby zabránit
kontaktu jiné osoby s ejakulátem. Mužům, kteří podstoupí léčbu kabazitaxelem, se doporučuje, aby se
poradili před léčbou s lékařem o možnosti uchování spermatu.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Kabazitaxel má mírný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje, protože může zapříčinit únavu a
závrať. Pacienty je třeba upozornit, aby neřídili a neobsluhovali stroje, pokud během léčby
zaznamenají tyto nežádoucí účinky.
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu
Bezpečnost kabazitaxelu v kombinaci s prednisonem nebo prednisolonem byla hodnocena ve randomizovaných, otevřených, kontrolovaných studiích (TROPIC, PROSELICA a CARD),
zahrnujících celkem 1092 pacientů s metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty, kteří
byli léčeni kabazitaxelem v dávce 25 mg/m2 každé 3 týdny. Medián trvání léčby kabazitaxelem byl až 7 cyklů.
Incidence vyplývající ze souhrnné analýzy těchto 3 studií jsou uvedeny níže a v tabulkovém seznamu.
Nejčastější nežádoucí účinky všech stupňů byly anemie (99,0 %), leukopenie (93,0 %), neutropenie (87,%), trombocytopenie (41,1 %), průjem (42,1 %), únava (25,0 %) a astenie (15,4 %). Nejčastější nežádoucí
účinky ≥ 3. stupně, které se vyskytly u minimálně 5 % pacientů, byly neutropenie (73,1 %), leukopenie
(59,5 %), anemie (12,0 %), febrilní neutropenie (8,0 %) a průjem (4,7 %).
K ukončení léčby z důvodu nežádoucích účinků došlo u pacientů léčených kabazitaxelem ve všech studiích s podobnou frekvencí (18,3 % ve studii TROPIC, 19,5 % ve studii PROSELICA a 19,8 % ve studii
CARD). Nejčastějšími nežádoucími účinky (> 1,0 %), které vedly k ukončení léčby kabazitaxelem, byly
hematurie, únava a neutropenie.
Tabulkový přehled nežádoucích účinků
Nežádoucí účinky uvedené v tabulce 2 jsou seřazeny podle tříd orgánových systémů databáze
MedDRA a podle frekvence. V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající
závažnosti. Intenzita nežádoucích účinků je odstupňována podle CTCAE 4.0 (stupeň ≥ 3 = G ≥ 3).
Frekvence se týkají všech stupňů a jsou definovány jako: velmi časté (1/10); časté (1/100 až <1/10);
méně časté (1/1 000 až <1/100); vzácné (1/10 000 až <1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000); není
známo (z dostupných údajů nelze určit).
Tabulka 2: Nežádoucí účinky a abnormální hematologické nálezy hlášené u kabazitaxelu v kombinaci
s prednisonem nebo prednisolonem ze souhrnné analýzy (n = 1092)
Třídy orgánových
systémů
Nežádoucí účinek Všechny stupně
n (%)
Stupeň > n (%)
Velmi časté Časté Méně
časté
Infekce a infestace
Infekce při
neutropenii/sepse při
neutropenii*
48 (4,4) 42 (3,8)
Septický šok 10 (0,9) 10 (0,9)
Sepse 13 (1,2) 13 (1,2)
Celulitida 8 (0,7) 3 (0,3)
Infekce močových
cest
103 (9,4) 19 (1,7)
Chřipka 22 (2,0) Cystitida 22 (2,0) 2 (0,2)
Infekce horních cest
dýchacích
23 (2,1) Herpes zoster 14 (1,3) Kandidóza 11 (1,0) 1 (<0,1)
Poruchy krve a
lymfatického systému
Neutropeniea* 950 (87,9) 790 (73,1)
Anemie a 1073 (99,0) 130 (12,0)
Leukopeniea 1008 (93,0) 645 (59,5)
Trombocytopeniea 478 (44,1) 44 (4,1)
Febrilní neutropenie 87 (8,0) 87 (8,0)
Poruchy imunitního
systému
Hypersenzitivita 7 (0,6)
Poruchy metabolismu
a výživy
Snížená chuť k jídlu 192 (17,6) 11 (1,0)
Dehydratace 27 (2,5) 11 (1,0)
Hyperglykemie 11 (1,0) 7 (0,6)
Hypokalemie 8 (0,7) 2 (0,2)
Psychiatrické poruchy
Insomnie 45 (4,1) Úzkost 13 (1,2) Stav zmatenosti 12 (1,1) 2 (0,2)
Poruchy nervového
systému
Dysgeuzie 64 (5,9) Porucha chuti 56 (5,1) Periferní neuropatie 40 (3,7) 2 (0,2)
Periferní senzorická
neuropatie
89 (8,2) 6 (0,5)
Polyneuropatie 9 (0,8) 2 (0,2)
Parestezie 46 (4.2) Hypestezie 18 (1,6) 1 (<0,1)
Závrať 63 (5,8) Bolest hlavy 56 (5,1) 1 (<0.1)
Letargie 15 (1,4) 1 (<0,1)
Ischias 9 (0,8) 1 (<0,1)
Poruchy oka Konjunktivitida 11 (1,0) 0 Zvýšené slzení 22 (2,0) 8
Poruchy ucha a
labyrintu
Tinitus 7 (0,6) Vertigo 15 (1,4) 1 (<0,1)
Srdeční poruchy* Fibrilace síní 14 (1,3) 5 (0,5) Tachykardie 11 (1,0) 1 (<0,1)
Cévní poruchy
Hypotenze 38 (3,5) 5 (0,5)
Hluboká žilní
trombóza
12 (1,1) 9 (0,8)
Hypertenze 29 (2,7) 12 (1,1)
Ortostatická
hypotenze
6 (0,5) 1 (<0,1)
Návaly horka 23 (2,1) 1 (<0,1)
Zrudnutí 9 (0,8)
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
Dyspnoe 97 (8,9) 9 (0,8)
Kašel 79 (7,2) Orofaryngeální
bolest
26 (2,4) 1 (< 0,1)
Pneumonie 26 (2,4) 16 (1,5)
Plicní embolie 30 (2,7) 23 (2,1)
Gastrointestinální
poruchy
Průjem 460 (42,1) 51 (4,7)
Nauzea 347 (31,8) 14 (1,3)
Zvracení 207 (19,0) 14 (1,3)
Zácpa 202 (18,5) 8 (0,7)
Bolest břicha 105 (9,6) 15 (1,4)
Dyspepsie 53 (4,9) Bolest v horní
polovině břicha
46 (4,2) 1 (< 0,1)
Hemoroidy 22 (2,0) Gastroesofageální
refluxní choroba
26 (2,4) 1 (< 0,1)
Rektální krvácení 14 (1,3) 4 (0,4)
Sucho v ústech 19 (1,7) 2 (0,2)
Břišní distenze 14 (1,3) 1 (< 0,1)
Stomatitida 46 (4,2) 2 (0,2)
Ileus* 7 (0,6) 5 (0,5)
Gastritida 10 (0,9) Kolitida 10 (0,9) 5 (0,5)
Gastrointestinální
perforace
3 (0,3) 1 (<0,1)
Gastrointestinální
krvácení
2 (0,2) 1 (<0,1)
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Alopecie 80 (7,3) Suchá kůže 23 (2,1) Erytém 8 (0,7) Porucha nehtů 18 (1,6)
Poruchy svalové a
kosterní soustavy a
pojivové tkáně
Bolest zad 166 (15,2) 24 (2,2)
Artralgie 88 (8,1) 9 (0,8)
Bolest v končetině 76 (7,0) 9 (0,8)
Svalové křeče 51 (4,7) Myalgie 40 (3,7) 2 (0,2)
Muskuloskeletální
bolest hrudníku
34 (3,1) 3 (0,3)
Svalová slabost 31 (2,8) 1 (0,1)
Bolest v boku 17 (1,6) 5 (0,5)
Akutní selhání
ledvin
21 (1,9) 14 (1,3)
Selhání ledvin 8 (0,7) 6 (0,5)
Dysurie 52 (4,8) 9
Poruchy ledvin a
močových cest
Renální kolika 14 (1,3) 2 (0,2)
Hematurie 205 (18,8) 33 (3,0)
Polakisurie 26 (2,4) 2 (0,2)
Hydronefróza 25 (2,3) 13 (1,2)
Retence moči 36 (3,3) 4 (0,4)
Inkontinence moči 22 (2,0) Obstrukce ureteru 8 (0,7) 6 (0,5)
Poruchy
reprodukčního
systému a prsu
Bolest v oblasti
pánve
20 (1,8) 5 (0,5)
Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace
Únava 333 (30,5) 42 (3,8)
Astenie 227 (20,8) 32 (2,9)
Pyrexie 90 (8,2) 5 (0,5)
Periferní edém 96 (8,8) 2 (0,2)
Zánět sliznice 23 (2,1) 1 (<0,1)
Bolest 36 (3,3) 7 (0,6)
Bolest na hrudi 11 (1,0) 2 (0,2)
Edém 8 (0,7) 1 (<0,1)
Zimnice 12 (1,1) Malátnost 21 (1,9)
Vyšetření
Snížení tělesné
hmotnosti
81 (7,4) Zvýšená
aspartátaminotransfer
áza
13 (1,2) 1 (<0,1)
Zvýšené
aminotransferázy
7 (0,6) 1 (<0,1)
a na základě laboratorních hodnot
* viz podrobně v odstavci níže
Popis vybraných nežádoucích účinků
Neutropenie a přidružené klinické příhody
Incidenci a závažnost neutropenie je možné omezit podáváním G-CSF (viz body 4.2 a 4.4).
Incidence neutropenie ≥ 3. stupně se na základě laboratorních údajů pohybovala mezi 44,7 % a 76,%, v závislosti na použití G-CSF. Nejnižší incidence byla hlášena při použití G-CSF profylaxe.
Podobně se incidence febrilní neutropenie ≥ 3. stupně pohybovala mezi 3,2 % a 8,6 %.
Neutropenické komplikace (včetně febrilní neutropenie, infekce při neutropenii/sepsi při neutropenii a
neutropenické kolitidy), které v některých případech vedly k fatálním následkům, byly hlášeny u 4,0 %
pacientů s primární G-CSF profylaxí a u 12,8 % ostatních pacientů.
Srdeční poruchy a arytmie
V souhrnné analýze byly hlášeny srdeční poruchy u 5,5 % pacientů, z nichž 1,1 % mělo srdeční
arytmie ≥ 3. stupně. Incidence tachykardie u kabazitaxelu byla 1,0 %, z čehož méně než 0,1 % bylo
≥ 3. stupně. Incidence fibrilace síní byla 1,3 %. Srdeční selhání bylo hlášeno u 2 pacientů (0,2 %), z
nichž jeden zemřel. Fatální fibrilace komor byla hlášena u 1 pacienta (0,3 %) a srdeční zástava u pacientů (0,5 %). Ani jedna z těchto příhod nebyla zkoušejícím považována za související s léčbou.
Hematurie
Frekvence hematurie všech stupňů závažnosti byla v souhrnné analýze 18,8 % při dávce 25 mg/m(viz bod 5.1). Zavádějící příčiny, jsou-li zdokumentované, jako je progrese onemocnění,
instrumentální vyšetření, infekce nebo léčba antikoagulancií/NSAID/kyselinou acetylsalicylovou, byly
identifikovány téměř u poloviny případů.
Jiné abnormální laboratorní nálezy
V souhrnné analýze byla na základě abnormálních laboratorních hodnot incidence anemie ≥ 3. stupně 12,10
%, zvýšené hladiny AST 1,3 %, ALT 1,0 % a bilirubinu 0,5 %.
Gastrointestinální poruchy
Byla pozorována kolitida (včetně enterokolitidy a neutropenické enterokolitidy) a gastritida. Dále bylo
hlášeno gastrointestinální krvácení, gastrointestinální perforace a ileus (střevní obstrukce) (viz bod 4.4).
Respirační poruchy
Byly hlášeny případy intersticiální pneumonie/pneumonitidy a intersticiálního plicního onemocnění, někdy
fatální, s frekvencí „není známo“ (z dostupných údajů nelze určit) (viz bod 4.4).
Poruchy ledvin a močových cest
Byly hlášeny případy cystitidy v důsledku radiačního recall fenoménu, včetně hemoragické cystitidy, s
frekvencí „méně časté“.
Pediatrická populace
Viz bod 4.2.
Ostatní zvláštní populace
Starší pacienti
Ve skupině 1092 pacientů léčených kabazitaxelem v dávce 25 mg/m2 ve studiích zaměřených na
karcinom prostaty bylo 755 nemocných ve věku 65 a více let, včetně 238 pacientů starších 75 let.
Následující nehematologické nežádoucí účinky byly hlášeny s frekvencí výskytu ≥ 5 % u pacientů ve
věku 65 a více let v porovnání s mladšími pacienty: únava (33,5 % oproti 23,7 %), astenie (23,7 %
oproti 14,2 %), zácpa (20,4 % oproti 14,2 %) a dyspnoe (10,3 % oproti 5,6 %). Výskyt neutropenie
(90,9 % oproti 81,2 %) a trombocytopenie (48,8 oproti 36,1 %) byl také o 5 % vyšší u pacientů ve
věku 65 let a starších ve srovnání s mladšími pacienty. Největší rozdíl v četnosti u obou věkových
skupin byl hlášen u neutropenie ≥ 3. stupně a febrilní neutropenie (o 14 % respektive 4 % vyšší u
pacientů ve věku ≥ 65 let ve srovnání s pacienty ve věku <65 let) (viz body 4.2 a 4.4).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Žádné antidotum kabazitaxelu není známo. Při předávkování lze předpokládat komplikace plynoucí ze
zhoršení nežádoucích účinků, jako je útlum kostní dřeně a gastrointestinální poruchy.
V případě předávkování má být pacient umístěn na specializovanou jednotku a pečlivě monitorován.
Pacienti mají co možná nejdříve po zjištění předávkování dostat G-CSF. Má být zavedena další
vhodná symptomatická léčba.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Cytostatika, taxany, ATC kód: L01CDMechanismus účinku
Kabazitaxel je cytostatikum, které navozuje přerušení sítě mikrotubulů v buňkách. Kabazitaxel se váže na
tubulin a podporuje seskupení tubulinu do mikrotubulů, přičemž současně inhibuje jejich rozpad. To vede
ke stabilizaci mikrotubulů a následně k inhibici mitotických a interfázních buněčných funkcí.
11
Farmakodynamické účinky
Kabazitaxel vykazuje široké spektrum protinádorové aktivity proti pokročilým lidským nádorům
xenogenně transplantovaným myším. Kabazitaxel je účinný u nádorů citlivých na docetaxel. Kromě
toho má kabazitaxel prokazatelný účinek u nádorových modelů nereagujících na chemoterapii včetně
docetaxelu.
Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost a bezpečnost kabazitaxelu v kombinaci s prednisonem nebo prednisolonem byla hodnocena v
randomizované otevřené, mezinárodní, multicentrické klinické studii fáze III (studie EFC6193) u
pacientů s metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty dříve léčených režimem
obsahujícím docetaxel.
Primárním cílovým parametrem účinnosti ve studii bylo celkové přežití (overall survival, OS).
Sekundární cílové parametry zahrnovaly dobu přežití bez progrese [progression free survival, PFS
(definovaná jako doba od randomizace do progrese nádoru), progrese prostatického specifického
antigenu (PSA), progrese bolesti, nebo úmrtí z jakékoli příčiny, podle toho, co se objevilo nejdříve],
výskyt odpovědi nádoru (tumour response rate) na základě kritérií hodnocení odpovědi u solidních
tumorů (RECIST-Response Evaluation Criteria in Solid Tumours), progresi PSA (definovanou jako ≥
25% zvýšení u pacientů neodpovídajících na léčbu resp. > 50% u pacientů odpovídajících na léčbu),
odpověď PSA (pokles sérových hladin PSA o nejméně 50 %), progresi bolesti při použití stupnice
intenzity současné bolesti (PPI, present pain intensity) pomocí McGill-Melzackova dotazníku a
analgetickým skóre (AS)], a odpovědi z hlediska bolesti (definovaná jako vyšší než 2bodové snížení
od mediánu PPI ve výchozím stavu bez současného zvýšení AS nebo jako snížení používání analgetik
o ≥ 50 % od průměrného AS ve výchozím stavu bez jakéhokoli současného zvýšení bolesti).
Do studie bylo randomizováno celkem 775 pacientů, kteří dostávali buď kabazitaxel v dávce mg/m2 intravenózně každé 3 týdny nejvýše po dobu 10 cyklů spolu s prednisonem či
prednisolonem v dávce 10 mg perorálně denně (n = 378), nebo mitoxantron 12 mg/mintravenózně každé 3 týdny nejvýše po dobu 10 cyklů spolu s prednisonem či prednisolonem
v dávce 10 mg perorálně denně (n = 377).
Studie zahrnovala pacienty starší 18 let s metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty,
měřitelným buď dle kritérií RECIST nebo neměřitelným, s rostoucími hladinami PSA nebo s nově se
objevujícími lézemi a výkonnostním stavem ECOG (Eastern Cooperative Oncology Group) 0 až 2.
Pacienti museli mít následující hodnoty: neutrofily >1 500/mm3, trombocyty > 100 000/mm3, hemoglobin >
10 g/dl, kreatinin < 1,5 x ULN, celkový bilirubin < 1 x ULN, AST a ALT < 1,5 x ULN.
Do studie nebyli zařazeni pacienti s městnavým srdečním selháním v anamnéze nebo s infarktem
myokardu prodělaným v průběhu uplynulých 6 měsíců nebo pacienti s nekontrolovanými srdečními
arytmiemi, anginou pectoris a/nebo hypertenzí.
Demografické údaje, včetně věku, rasy a výkonnostního statusu ECOG (0 až 2), byly v obou
léčebných ramenech vyrovnané. Ve skupině léčené kabazitaxelem byl průměrný věk 68 let, rozpětí
(46–92) a rasová distribuce následující: 83,9 % kavkazská, 6,9 asijská/orientální, 5,3 % černošská a % jiná populace.
Medián cyklů byl 6 ve skupině s kabazitaxelem a 4 ve skupině s mitoxantronem. Počet pacientů, kteří
dokončili léčbu v rámci studie (10 cyklů), byl 29,4 % ve skupině s kabazitaxelem a 13,5 % ve
srovnávací skupině.
V porovnání s mitoxantronem byla doba celkového přežití signifikantně delší ve skupině s kabazitaxelem
(15,1 měsíce oproti 12,7 měsíce), přičemž riziko úmrtí bylo o 30 % nižší než u mitoxantronu (viz tabulka a obrázek 1).
Podskupina 59 pacientů dostala v minulosti kumulativní dávku docetaxelu < 225 mg/m² (29 pacientů
ve skupině léčené kabazitaxelem, 30 pacientů ve skupině s mitoxantronem). Nebyl zjištěn žádný
signifikantní rozdíl v celkovém přežití (HR (95% CI) 0,96 (0,49–1,86)).
Tabulka 3 – Účinnost kabazitaxelu ve studii EFC6193 při léčbě pacientů s metastazujícím kastračně
12
rezistentním karcinomem prostaty
kabazitaxel + prednison mitoxantron + prednison
n = 378 n = 377
Celkové přežití
Počet úmrtí (%)
234 (61,9 %) 279 (74 %)
Medián doby přežití (měsíce)
(95 % CI)
15,1 (14,1-16,3) 12,7 (11,6-13,7)
Poměr rizik (Hazard Ratio, HR)1
(95% CI)
0,70 (0,59-0,83)
hodnota p < 0,0001
1 odhad HR na základě Coxova modelu; poměr rizika menší než jedna svědčí ve prospěch kabazitaxelu
Obrázek 1: Kaplan Meierovy křivky celkového přežití (EFC6193)
V ramenu s kabazitaxelem bylo zjištěno zlepšení PFS při srovnání s mitoxantronem, a to 2,8 (2,4–3,0)
měsíce oproti 1,4 (1,4–1,7), HR (95% CI) 0,74 (0,64–0,86), p <0,0001.
U pacientů léčených kabazitaxelem byl signifikantně vyšší výskyt odpovědi nádoru, a to 14,4 %
(95% CI: 9,6-19,3), ve srovnání s 4,4 % (95% CI: 1,6-7,2) u pacientů v ramenu s mitoxantronem,
p=0,0005.
Sekundární cílové parametry zahrnující PSA byly v ramenu s kabazitaxelem pozitivní. Medián doby
do progrese PSA u pacientů léčených kabazitaxelem byl 6,4 měsíce (95% CI: 5,1–7,3) v porovnání s
3,1 měsíce (95% CI: 2,2–4,4) v ramenu s mitoxantronem, HR 0,75 měsíce (95% CI: 0,63–0,90),
p=0,0010. Odpověď PSA byla dosažena u 39,2 % (95% CI: 33,9–44,5) pacientů léčených
kabazitaxelem oproti 17,8 % pacientů v ramenu s mitoxantronem (95% CI: 13,7-22,0), p=0,0002.
13
Mezi oběma rameny studie nebyl zjištěn žádný statisticky významný rozdíl z hlediska progrese bolesti
a odpovědi bolesti na léčbu.
V mezinárodní multicentrické randomizované otevřené klinické studii noninferiority fáze III (studie
EFC11785) bylo 1200 pacientů s metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty, dříve
léčených režimem obsahující docetaxel, randomizováno do skupiny dostávající kabazitaxel v dávce mg/m2 (n=602) nebo 20 mg/m2 (n=598). Primárním cílovým parametrem účinnosti bylo celkové
přežití (OS).
Studie splnila primární cíl a prokázala, že kabazitaxel v dávce 20 mg/m2 dosáhl noninferiority pro
celkové přežití ve srovnání s dávkou 25 mg/m2 (viz tabulka 4). Statisticky signifikantně vyšší procento
(p<0,001) pacientů vykázalo odpověď PSA ve skupině léčené dávkou 25 mg/m2 (42,9 %) ve srovnání
se skupinou léčenou dávkou 20 mg/m2 (29,5 %). Statisticky signifikantně vyšší riziko progrese PSA
bylo pozorováno u pacientů ze skupiny s dávkou 20 mg/m2 ve srovnání se skupinou s dávkou mg/m2 (HR 1,195; 95% CI: 1,025 až 1,393). Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl s ohledem na
další sekundární cílové parametry studie (PFS, odpověď nádoru a bolesti, progrese nádoru a bolesti a
čtyři podkategorie dotazníku FACT-P).
Tabulka 4 - Celkové přežití ve studii EFC11785, rameno kabazitaxelu 25 mg/m2 oproti kabazitaxelu
20 mg/m2 (analýza intent-to-treat) – primární cílový parametr účinnosti
CBZ20+PRED CBZ25+PRED
n=598 n=Celkové přežití
Počet úmrtí, n (%) 497 (83,1 %) 501 (83,2 %)
Medián přežití (95% CI) (měsíců)
Poměr rizik (Hazard Ratio)a
13,4 (12,19 až 14,88) 14,5 (13,47 až 15,28)
oproti CBZ25+PRED 1,024 -
1stranný 98.89% UCI 1,184 -
1stranný 95% LCI 0,922 -
CBZ20 = kabazitaxel 20 mg/m2, CBZ25 = kabazitaxel 25 mg/m2, PRED = prednison/prednisolon CI =
interval spolehlivosti, LCI = dolní limit intervalu spolehlivosti, UCI = horní limit intervalu
spolehlivosti
a Poměr rizik je odhadován za použití Coxova regresního modelu relativního rizika. Poměr rizik < indikuje nižší riziko kabazitaxelu 20 mg/m2 ve srovnání s 25 mg/m2.
Bezpečnostní profil kabazitaxelu v dávce 25 mg/m2 pozorovaný ve studii EFC11785 byl kvalitativně i
kvantitativně podobný profilu pozorovanému ve studii EFC6193. Studie EFC11785 demonstrovala
lepší bezpečnostní profil pro kabazitaxel v dávce 20 mg/m2.
Tabulka 5 Souhrn údajů o bezpečnosti pro kabazitaxel v ramenu 25 mg/m2 oproti ramenu mg/m2 ve studii EFC
CBZ20+PRED
n=CBZ25+PRED
n=Medián počtu cyklů/ medián
trvání léčby
Počet pacientů s redukcí
6/ 18 týdnů 7/ 21 týdnů
Od 25 do 20 mg/m2: 128 (21,5 %)
dávky
n (%)
Od 20 do 15 mg/m2: 58 (10,0 %)
Od 15 do 12 mg/m2: 9 (1,6 %)
Od 20 do 15 mg/m2: 19 (3,2 %)
Od 15 do 12 mg/m2: 1 (0,2 %)
14
Nežádoucí účinky všech stupňůa (%)
Průjem 30,7 39,Nauzea 24,5 32,Únava 24,7 27,Hematurie 14,1 20,Astenie 15,3 19,Snížená chuť k jídlu 13,1 18,Zvracení 14,5 18,Zácpa 17,6 18,Bolest zad 11,0 13,Klinická neutropenie 3,1 10,Infekce močových cest 6,9 10,Periferní senzorická 6,6 10,neuropatie
Dysgeuzie 7,1 10,
Nežádoucí účinky stupně ≥ 3b (%)
Klinická neutropenie 2,4 9,Febrilní neutropenie 2,1 9,
Hematologické abnormalityc (%)
Neutropenie stupně ≥ 3 41,8 73,Anemie stupně ≥ 3 9,9 13,Trombocytopenie stupně ≥3 2,6 4,
CBZ20 = kabazitaxel 20 mg/m2, CBZ25 = kabazitaxel 25 mg/m2, PRED = prednison/prednisolon
a Nežádoucí účinky všech stupňů s incidencí vyšší než 10 %
b Nežádoucí účinky stupně ≥ 3 s incidencí vyšší než 5 %
c Založeno na laboratorních hodnotách
V prospektivní, nadnárodní, randomizované, aktivně kontrolované a otevřené studii fáze IV
(LPS14201/studie CARD) bylo 255 pacientů s metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem
prostaty (mCRPC), dříve léčených režimem obsahujícím docetaxel a léčivou látkou cílenou na
androgenní receptor (abirateron nebo enzalutamid, s progresí onemocnění během 12 měsíců od
zahájení léčby) randomizováno do skupiny dostávající buď kabazitaxel v dávce 25 mg/m2 každé týdny spolu s prednisonem/prednisolonem v dávce 10 mg denně (n=129) nebo léčivou látku cílenou
na androgenní receptor (abirateron 1000 mg jednou denně spolu s prednisonem/ prednisolonem v
dávce 5 mg dvakrát denně nebo enzalutamidem v dávce 160 mg jednou denně) (n= 126). Primárním
cílovým parametrem bylo přežití bez radiografické progrese (radiographic progression free-survival,
rPFS), jak je definováno Pracovní skupinou pro rakovinu prostaty-2 (PCWG2).
Sekundární cílové parametry zahrnovaly celkové přežití, přežití bez progrese, odpověď PSA a
odpověď nádoru.
Demografické údaje a charakteristiky onemocnění byly mezi léčebnými rameny vyvážené.
Na počátku byl celkový věkový medián 70 let, 95 % pacientů mělo ECOG PS 0 až 1 a medián
Gleasonova skóre byl 8. Šedesát jedna procent (61 %) pacientů absolvovalo předchozí léčbu pomocí
léčivé látky cílené na androgenní receptor po předchozí léčbě docetaxelem.
Studie splnila svůj hlavní cíl: rPFS bylo významně delší s kabazitaxelem ve srovnání s léčivou
látkou cílenou na androgenní receptor (8,0 měsíců oproti 3,7), se 46% snížením rizika radiografické
progrese ve srovnání s léčivou látkou cílenou na androgenní receptor (viz tabulka 6 a obrázek 2).
15
Tabulka 6 - Účinnost kabazitaxelu ve studii CARD při léčbě pacientů s metastazujícím kastračně
rezistentním karcinomem prostaty (analýza intent to–treat) – Přežití bez radiografické progrese
(rPFS)
kabazitaxel
+ prednison/prednisolon
+ G-CSF
n=léčivá látka cílená na androgenní
receptor:
abirateron +
prednison/prednisolon
nebo
enzalutamid
n= Počet událostí k datu uzávěrky (%) 95 (73,6 %) 101 (80,2 %)
Medián rPFS (měsíce) (95% CI) 8,0 (5,7 až 9,2) 3,7 (2,8 až 5,1)
Poměr rizik (Hazard Ratio, HR) (95% CI) 0,54 (0,40 až 0,73)
Hodnota p1 < 0, 1stratifikovaný log-rank test, práh významnosti = 0,16
Obrázek 2 – Primární cílový parametr: Kaplan-Meierova křivka radiografické PFS (ITT populace)
Přeškrtnuté značky označují cenzorovaná data.
Plánované podskupinové analýzy pro rPFS založené na stratifikačních faktorech v randomizaci
prokázaly u pacientů, kteří dostávali léčivou látku cílenou na androgenní receptor před léčbou
docetaxelem, poměr rizika 0,61 (95% CI: 0,39 až 0,96) a poměr rizika 0,48 (95% CI: 0,32 až
0,70) u pacientů, kteří dostali léčivou látku cílenou na androgenní receptor až po léčbě
docetaxelem.
Kabazitaxel byl statisticky lepší ve srovnání s látkami cílenými na androgenní receptor pro
každý z α-chráněných klíčových sekundárních parametrů, včetně celkového přežití (13,měsíců v rameni s kabazitaxelem oproti 11,0 měsícům v rameni s látkou cílenou na androgenní
receptor, HR 0,64, 95% CI: 0,46 až 0,89; p = 0,008), přežití bez progrese (4,4 měsíce v rameni
s kabazitaxelem oproti 2,7 měsícům v rameni s látkou cílenou na androgenní receptor, poměr
rizik 0,52; 95% CI: 0,40 až 0,68), potvrzená PSA odpověď (36,3 % v rameni s kabazitaxelem
oproti 14,3 % v rameni s látkou cílenou na androgenní receptor, p = 0,0003) a nejlepší
odpověď tumoru (36,5 % v rameni s kabazitaxelem oproti 11,5 % v rameni s látkou cílenou na
androgenní receptor, p = 0,004).
Bezpečnostní profil kabazitaxelu v dávce 25 mg/m2 získaný ve studii CARD byl celkově
konzistentní s profily získanými ve studiích TROPIC a PROSELICA (viz bod 4.8). Incidence
nežádoucích účinků ≥ 3. stupně byla 53,2 % v rameni s kabazitaxelem oproti 46,0 % v rameni s
látkou cílenou na androgenní receptor. Incidence nežádoucích účinků ≥ 3. stupně byla 31,7 % v
rameni s kabazitaxelem oproti 37,1 % v rameni s látkou cílenou na androgenní receptor.
Incidence pacientů, kteří trvale ukončili léčbu ve studii z důvodu nežádoucích účinků, byla
19,8 % v rameni s kabazitaxelem oproti 8,1 % v rameni s látkou cílenou na androgenní
receptor. Incidence pacientů, u kterých výskyt nežádoucích účinků vedl k úmrtí, byla 5,% v rameni s kabazitaxelem oproti 10,5 % v rameni s látkou cílenou na androgenní
receptor.
17
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií s
kabazitaxelem u všech podskupin pediatrické populace v indikaci karcinom prostaty (viz bod 4.pro informace o užití v pediatrické populaci).
Kabazitaxel byl hodnocen otevřenou, multicentrickou studií fáze 1/2 u 39 pediatrických
pacientů (ve věku mezi 4 a 18 roky ve fázi 1 a mezi 3 a 16 roky ve fázi 2 studie). Fáze 2 této
studie neprokázala účinnost kabazitaxelu v monoterapii u pediatrické populace s recidivujícím
nebo refrakterním difuzním intrinsickým pontinním gliomem (diffuse intrinsic pontine glioma,
DIPG) a gliomem vysokého stupně malignity (high grade glioma, HGG) v dávce 30 mg/m².
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Analýza populační farmakokinetiky byla provedena u 170 pacientů včetně pacientů s
pokročilými solidními nádory (n = 69), metastazujícími nádory prsu (n = 34) a metastazujícími
karcinomy prostaty (n = 67). Těmto nemocným byl podáván kabazitaxel v dávkách 10 až mg/m2 jednou týdně nebo jednou za 3 týdny.
Absorpce
Po jednohodinové intravenózní aplikaci kabazitaxelu v dávce 25 mg/m2 pacientům s
metastazujícím karcinomem prostaty (n = 67) byla Cmax 226 ng/ml (variační koeficient (CV):
107 %) a tato hodnota byla dosažena na konci 1hodinové infuze (Tmax). Průměrná hodnota
AUC byla 991 ng.h/ml (CV: 34 %).
Při podávání dávky 10 až 30 mg/m2 nebyly u pacientů se solidními nádory (n = 126)
pozorovány žádné významné odchylky v proporcionalitě k dávce.
Distribuce
Distribuční objem (Vss) v rovnovážném stavu byl 4870 l (2640 l/m2 u pacienta s mediánem BSA
1,84 m2).
In vitro byla vazba kabazitaxelu na proteiny v lidském séru 89–92 % a nebyla saturovatelná
až do 50 000 ng/ml, což pokrývá maximální koncentrace pozorované v klinických studiích.
Kabazitaxel se v lidském séru váže především na albumin (82 %) a lipoproteiny (87,9 % na
HDL, 69,8 % na LDL a 55,8 % na VLDL). Poměry koncentrací krev/plazma v lidské krvi se
in vitro pohybovaly od 0,90 do 0,99, což značí, že kabazitaxel byl rovnoměrně distribuován
mezi krev a plazmu.
Biotransformace
Kabazitaxel je extenzivně metabolizován v játrech (> 95 %) a to hlavně isoenzymem CYP3A (80 až
90 %). Hlavní složkou, která cirkuluje v lidské plazmě, je kabazitaxel. Kromě toho bylo v plazmě
zjištěno sedm metabolitů (včetně 3 aktivních metabolitů vznikajících O-demetylací) s jedním
převažujícím metabolitem, který tvoří 5 % výchozí expozice. U člověka je močí a stolicí
vylučováno kolem 20 metabolitů kabazitaxelu.
Na základě studií in vitro by se potenciální riziko inhibice kabazitaxelem v klinicky významných
koncentracích mohlo týkat léčivých přípravků, které jsou hlavními substráty CYP3A4.
V klinické studii bylo prokázáno, že kabazitaxel (25 mg/m2 podávaný jednorázově v 1hodinové
infuzi) neměnil plazmatické hladiny midazolamu, který je substrátem CYP3A. Při současném
podávání substrátů CYP3A a kabazitaxelu v terapeutických dávkách se proto neočekává žádný
klinický dopad na pacienta.
U léčivých přípravků, které jsou substráty jiných CYP enzymů (1A2, 2B6, 2C9, 2C8, 2C19,
2E1 a 2D6), není žádné potenciální riziko inhibice, stejně jako není žádné potenciální riziko
indukce kabazitaxelem u léčivých přípravků, které jsou substráty CYP1A, CYP2C9 a
CYP3A. In vitro kabazitaxel nezpůsoboval inhibici hlavní biotransformační dráhy warfarinu
na 7-hydroxywarfarin, která probíhá přes CYP2C9. Proto se in vivo neočekává žádná
farmakokinetická interakce kabazitaxelu s warfarinem.
In vitro kabazitaxel nevykazoval inhibici proteinů mnohočetné lékové rezistence (MRP,
18
multidrug resistant proteins): MRP1 a MRP2 ani transportéru organických kationtů 1 (OCT1,
Organic Cation Transporter 1). Klinicky bylo pozorováno, že kabazitaxel inhibuje transport
P-glykoproteinu (PgP) (digoxin, vinblastin), BCRP (breast–cancer-resistant-protein)
(methotrexát) a OATP1B3 (organic anion transporting polypeptide) (CCK8) v koncentracích
nejméně 15násobných, zatímco transport OATP1B1 (estradiol-17β-glukuronid) je inhibován
v koncentracích pouze 5násobných. Proto není in vivo v dávce 25 mg/m2 riziko interakcí se
substráty MRP, OCT1, PgP, BCRP a OATP1B3 pravděpodobné. Riziko interakce s
OATP1B1 transportérem existuje zejména během trvání infuze (1 hodina) a až 20 minut po
ukončení infuze (viz bod 4.5).
Eliminace
Po 1hodinové intravenózní infuzi [14C]-kabazitaxelu v dávce 25 mg/m2 bylo zhruba 80 %
podané dávky vyloučeno během 2 týdnů. Kabazitaxel je vylučován převážně stolicí ve formě
několika metabolitů (76 % podané dávky), zatímco podíl ledvin na vylučování kabazitaxelu a
metabolitů je menší než 4 % dávky (2,3 % léčivého přípravku se vyloučí močí v nezměněné
formě).
Kabazitaxel měl vysokou plazmatickou clearance 48,5 l/hod (26,4 l/h/m2, medián BSA
1,84 m2) a dlouhý terminální poločas 95 hodin.
Zvláštní populace
Starší pacienti
Farmakokinetické populační analýzy zahrnovaly 70 pacientů ve věku 65 a starších (pacientů ve věku 65 až 75 let a 13 pacientů nad 75 let), přičemž nebyl zjištěn žádný vliv věku
na farmakokinetiku kabazitaxelu.
Pediatričtí pacienti
Bezpečnost a účinnost kabazitaxelu u dětí a dospívajících do 18 let dosud nebyla stanovena.
Porucha funkce jater
Kabazitaxel je eliminován především metabolickou cestou v játrech.
Studie se 43 onkologickými pacienty s poruchou funkce jater prokázala, že lehká porucha
(celkový bilirubin > 1 až ≤ 1,5 x ULN nebo AST > 1,5 x ULN) nebo středně těžká porucha
funkce jater (celkový bilirubin > 1,5 a ≤ 3,0 x ULN) nemají vliv na farmakokinetiku
kabazitaxelu. Maximální tolerovaná dávka (MTD) kabazitaxelu je 20 mg/m2 u lehké poruchy
funkce jater a 15 mg/m2 u středně těžké poruchy funkce jater.
U 3 pacientů s těžkou poruchou funkce jater (celkový bilirubin > 3 x ULN) bylo pozorováno
snížení clearance o 39 % v porovnání s pacienty s lehkou poruchou funkce jater, což naznačuje
určitý vliv těžké poruchy funkce jater na farmakokinetiku kabazitaxelu. MTD kabazitaxelu u
pacientů s těžkou poruchou funkce jater nebyla stanovena.
Na základě údajů o bezpečnosti a snášenlivosti má být u pacientů s lehkou poruchou funkce
jater dávka snížena (viz body 4.2, 4.4). U pacientů s těžkou poruchou funkce jater je
kabazitaxel kontraindikován (viz bod 4.3).
Porucha funkce ledvin
Ledvinami je kabazitaxel vylučován minimálně (2,3 % dávky). Farmakokinetická populační
analýza, která byla provedena ve skupině 170 pacientů a zahrnovala 14 pacientů se středně
těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu v rozsahu 30 až 50 ml/min) a 59 pacientů
s lehkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu v rozsahu 50 až 80 ml/min), prokázala,
že lehká až středně těžká porucha funkce ledvin nemá na farmakokinetiku kabazitaxelu
významný účinek. Toto bylo potvrzeno speciální srovnávací farmakokinetickou studií pacientů
se solidními nádory s normální funkcí ledvin (8 pacientů), se středně těžkou poruchou funkce
ledvin (8 pacientů) a s těžkou poruchou funkce ledvin (9 pacientů), kteří byli léčeni několika
cykly kabazitaxelu v jednorázové intravenózní infuzi až do 25 mg/m2.
19
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Nežádoucí účinky, které nebyly zaznamenány v klinických studiích, avšak vyskytly se u psů
po jednorázovém podání, při podávání 5 dní a při podávání jednou týdně po expozicích nižších
než klinických, a pravděpodobně jsou důležité pro klinické použití, byly následující:
arteriolární/periarteriolární nekróza jater, hyperplazie žlučovodů a/nebo hepatocelulární
nekróza (viz bod 4.2).
Nežádoucí účinky, které nebyly zaznamenány v klinických studiích, avšak vyskytly se ve
studiích toxicity po opakovaném podávání u potkanů při expozicích vyšších než klinických, a
pravděpodobně jsou důležité pro klinické použití, byly poruchy oka charakterizované
otokem/degenerací subkapsulárních vláken v čočce. Tyto účinky byly po 8 týdnech částečně
reverzibilní.
Studie kancerogenity kabazitaxelu nebyly zatím provedeny.
V testu bakteriální reverzní mutace (Amesův test) kabazitaxel nenavozoval mutace. V in vitro testu v
lymfocytech člověka nebyl klastogenní (nedošlo k indukci strukturálních chromozomálních aberací,
byl však zvýšen počet polyploidních buněk) a navodil zvýšení počtu mikronukleů v testech u
potkanů in vivo. Tato genotoxická zjištění jsou však dána farmakologickým účinkem léčivé látky
(inhibice depolymerizace tubulinu) a u léčivých přípravků se stejnou farmakologickou aktivitou již
byla pozorována.
U samců potkanů nemělo podávání kabazitaxelu vliv na schopnost páření ani na fertilitu.
Nicméně ve studiích toxicity opakovaného podávání byla u potkanů pozorována degenerace
semenných váčků a atrofie semenotvorných kanálků varlat a u psů testikulární degenerace
(minimální nekróza jednotlivých epiteliálních buněk v nadvarleti). Expozice u zvířat byly
podobné nebo nižší než expozice pozorované u osob, jimž byly podávány odpovídající klinické
dávky kabazitaxelu.
Při intravenózním podávání samicím potkanů jednou denně od 6. do 17. dne gestace vyvolal
kabazitaxel embryofetální toxicitu vázanou na toxicitu matky, která znamenala úmrtí plodů a
sníženou průměrnou fetální hmotnost spojenou s opožděnou osifikací skeletu. Expozice u
zvířat byly nižší než expozice pozorované u člověka při podávání odpovídajících klinických
dávek kabazitaxelu. U potkanů kabazitaxel prochází placentární bariérou.
Kabazitaxel a jeho metabolity se u potkanů vylučují do mateřského mléka v množství odpovídajícím
až 1,5 % z podané dávky během 24 hodin.
Zhodnocení rizika pro životní prostředí
Dle výsledků studií hodnotících riziko pro životní prostředí nevzniká při používání
kabazitaxelu žádné signifikantní riziko pro vodní prostředí (viz bod 6.6 likvidace nepoužitého
léčivého přípravku).
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Polysorbát 80
Bezvodý ethanol
Kyselina citronová
6.2 Inkompatibility
Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které
20
jsou uvedeny v bodě 6.6.
Během přípravy a podávání infuzního roztoku se nesmí používat infuzní vaky z PVC nebo
polyuretanové infuzní sety.
6.3 Doba použitelnosti
Neotevřená injekční lahvička
30 měsíců
Po otevření injekční lahvičky
Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu 4 týdnů
při teplotě 2–8 °C. Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-
li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku před použitím jsou v
odpovědnosti uživatele a normálně doba nemá být delší než 24 hodin při 2 až 8 °C.
Z mikrobiologického hlediska musí ředění probíhat za kontrolovaných a aseptických
podmínek.
Po přidání do infuzní lahve
Chemická a fyzikální stabilita po naředění byla prokázána v infuzních lahvích, které neobsahují
PVC, na dobu 14 dní při teplotě 2 – 8 °C a 48 hodin při teplotě 25 °C.
Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a
podmínky uchovávání přípravku před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně doba
nemá být delší než 24 hodin při 2 až 8 °C, pokud ředění neproběhlo za kontrolovaných a
validovaných aseptických podmínek.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po otevření a naředění jsou uvedeny v bodě 6.3.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Bezbarvá skleněná lahvička (sklo třídy I) s halobutylovou pryžovou zátkou, hliníkovým
těsněním a plastovým odtrhovacím víčkem obsahující 3 ml koncentrátu.
Jedno balení obsahuje jednu injekční lahvičku.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Kabazitaxel mohou připravovat a podávat pouze pracovníci vyškolení pro práci s cytotoxickými
látkami. S léčivým přípravkem nesmí manipulovat těhotné ženy. Stejně jako při práci s ostatními
cytostatiky je zapotřebí zachovávat zvýšenou opatrnost i při zacházení s kabazitaxelem a při
přípravě roztoku, což znamená používat ochranné prostředky, osobní ochranné pomůcky (např.
rukavice) a bezpečné postupy přípravy. Dojde-li v kterékoli fázi přípravy roztoku kabazitaxelu ke
kontaktu přípravku s kůží, ihned důkladně omyjte postižené místo vodou a mýdlem. Pokud dojde ke
kontaktu se sliznicemi, okamžitě důkladně omyjte postižené místo vodou.
Příprava pro intravenózní podání
NEPOUŽÍVEJTE jiné léčivé přípravky s obsahem kabazitaxelu, které obsahují 2 injekční lahvičky
(koncentrát a rozpouštědlo) s přípravkem Cabazitaxel G.L. Pharma 20 mg/ml koncentrát pro infuzní
roztok, který obsahuje pouze 1 injekční lahvičku s 3 ml (60 mg/3 ml).
Přípravek Cabazitaxel G.L. Pharma 20 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok nevyžaduje žádné
„před“ ředění rozpouštědlem a je přímo připravený pro přidání do infuzního roztoku.
21
Krok Pokud je injekční lahvička uchovávána v lednici, před použitím nechte požadovaný počet injekčních
lahviček přípravku Cabazitaxel G.L.Pharma stát při teplotě 20 – 25 °C po dobu 5 minut.
Pro požadovanou dávku daného pacienta může být zapotřebí více než jedna injekční lahvička
přípravku Cabazitaxel G.L. Pharma. Pomocí kalibrované stříkačky s jehlou (21G) asepticky odeberte
požadovaný objem koncentrátu kabazitaxelu pro infuzní roztok.
Jeden ml tohoto léčivého přípravku obsahuje 20 mg kabazitaxelu.
Krok Požadovaný objem kabazitaxelu ve formě koncentrátu pro infuzni roztok (20 mg/ml kabazitaxelu)
vstříkněte do sterilního infuzního vaku bez obsahu PVC obsahujícího buď 5% roztok glukosy nebo 9 mg/ml
(0,9%) roztoku chloridu sodného (fyziologický roztok). Například dávka 45 mg kabazitaxelu odpovídá
2,25 ml koncentrátu odebraného přímo z injekční lahvičky přípravku.
Koncentrace infuzního roztoku má být mezi 0,10 mg/ml a 0,26 mg/ml.
Krok Vyjměte stříkačku a manuálně, houpavým pohybem, promíchejte obsah infuzního vaku nebo láhve.
Krok Stejně jako ostatní parenterální přípravky je nutné připravený roztok před použitím vizuálně
zkontrolovat. Protože je infuzní roztok supersaturovaný, může po delší době krystalizovat. V tomto
případě se tento roztok nesmí použít a je zapotřebí jej zlikvidovat.
Infuzní roztok má být použit okamžitě. Nicméně doba použitelnosti může být při dodržení
specifických podmínek delší, viz bod 6.3.
Během podávání se musí použít in-line filtr o velikosti pórů 0,22 mikrometru (někdy se
udává velikost 0,2 mikrometru).
Pro přípravu a podávání kabazitaxelu nepoužívejte infuzní vaky z PVC ani polyuretanové
infuzní sety.
Kabazitaxel nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou výše uvedených.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu
s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
G.L. Pharma GmbH
Schlossplatz 8502 Lannach
Rakousko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA
44/066/20-C
22
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 11. 8.
10. DATUM REVIZE TEXTU
30. 8.
Více o léku Cabazitaxel g.l. pharma
Cabazitaxel g.l. pharma souhrn údajů
- Dávkování a způsob podání
- Kontraindikace
- Interakce
- Pro děti, pediatrická populace
- Fertilita, těhotenství a kojení
- Užívání po expiraci, upozornění a varování
- Schopnost řízení vozidel
- Předávkování
- Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti
- Bezpečnost (v těhotenství)
- Vedlejší a nežádoucí účinky
- Obalová informace + Cabazitaxel g.l. pharma
Ostatní nejvíce nakupují
|
Skladem | Doprava od 79 Kč 19 Kč |
