Biktarvy Vedlejší a nežádoucí účinky

Shrnutí bezpečnostního profilu

V klinických studiích dosud neléčených pacientů, kteří užívali přípravek Biktarvy, byly nejčastěji
hlášenými nežádoucími účinky ve dvojitě zaslepené fázi a nauzea
Tabulkový seznam nežádoucích účinků

Vyhodnocení nežádoucích účinků vychází z údajů o bezpečnosti získaných v rámci všech studií fáze II
a III s přípravkem Biktarvy a ze zkušeností získaných po uvedení na trh. Nežádoucí účinky v tabulce jsou uvedeny podle třídy orgánových systémů a frekvence. Frekvence jsou definovány takto: časté 1/100 až < 1/10
Tabulka 2: Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Frekvence Nežádoucí účinek
Poruchy krve a lymfatického systému
Méně časté: anemie2
Psychiatrické poruchy
Časté: deprese, abnormální sny
Méně časté: sebevražedné myšlenky, pokus o sebevraždu Poruchy nervového systému
Časté: bolest hlavy, závratě
Gastrointestinální poruchy
Časté: průjem, nauzea
Méně časté: zvracení, bolest břicha, dyspepsie, flatulence
Poruchy jater a žlučových cest
Méně časté: hyperbilirubinemie
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Méně časté: angioedém3,4, vyrážka, svědění, urtikarieVzácné: Stevensův-Johnsonův syndromPoruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Méně časté: artralgie
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Časté: únava
S výjimkou angioedému, anemie, urtikarie a Stevensův-Johnsonova syndromu všechny nežádoucí účinky identifikovány na základě klinických studií s přípravkem Biktarvy. Frekvence byly odvozeny
z dvojitě zaslepené fáze klinických studií fáze III Tento nežádoucí účinek nebyl pozorován v klinických studiích u přípravků obsahujících emtricitabin + tenofovir-
alafenamid, ale byl identifikován v klinických studiích nebo po uvedení emtricitabinu na trh při jeho použití s jinými
antiretrovirotiky.
Tento nežádoucí účinek byl identifikován v rámci sledování přípravků obsahujících emtricitabin po uvedení na trh.
Tento nežádoucí účinek byl identifikován v rámci sledování přípravků obsahujících tenofovir-alafenamid po uvedení na
trh.
Tento nežádoucí účinek byl identifikován v rámci sledování přípravku Biktarvy po uvedení na trh. Frekvence byla
vypočtena za použití 3/X, kde X představuje kumulativní počet subjektů vystavených působení přípravku Biktarvy v
klinických studiích

Popis vybraných nežádoucích účinků

Metabolické parametry
Během antiretrovirové léčby může dojít k nárůstu tělesné hmotnosti a hladiny lipidů a glukózy v krvi

Syndrom imunitní reaktivace
Při zahájení léčby CART se u pacientů infikovaných HIV s těžkou imunodeficiencí může vyskytnout
zánětlivá reakce na asymptomatické nebo reziduální oportunní infekce. Byl také hlášen výskyt
autoimunitních poruch nástupu je však variabilnější a tyto příhody mohou nastat mnoho měsíců po zahájení léčby bod 4.4
Osteonekróza
Byly hlášeny případy osteonekrózy, a to především u pacientů s obecně známými rizikovými faktory,
s pokročilým onemocněním HIV nebo při dlouhodobé expozici CART. Jejich frekvence není známa

Změny hladiny sérového kreatininu
Bylo prokázáno, že biktegravir zvyšuje hladina sérového kreatininu v důsledku inhibice tubulární
sekrece kreatininu, ale tyto změny se nepovažují za klinicky relevantní, protože neodrážejí změnu
v rychlosti glomerulární filtrace. Ke zvýšení sérové hladiny kreatininu došlo ve 4. týdnu léčby a
zůstalo stabilní až do 144. týdne. Ve studiích GS-US-380-1489 a GS-US-380-1490 se medián
0,11 výchozího stavu do týdne 144 ve skupinách užívajících přípravek Biktarvy,
abakavir/dolutegravir/lamivudin, resp. dolutegravir + emtricitabin/tenofovir-alafenamid. V klinických
studiích u pacientů léčených přípravkem Biktarvy nedošlo do 144. týdne k žádnému ukončení léčby z
důvodu nežádoucích renálních účinků.

Změny hladiny bilirubinu
Ve studiích GS-US-380-1489 a GS-US-380-1490 bylo zvýšení hladiny celkového bilirubinu
pozorováno u 17 % dosud neléčených pacientů, kterým byl podáván přípravek Biktarvy do 144. týdne.
Zvýšení byla především stupně 1 nebyla spojena s jaterními nežádoucími účinky nebo jinými abnormalitami v laboratorních jaterních
testech. Pět pacientů tento nález však nebyl považován za související s hodnoceným přípravkem. V klinických studiích s
přípravkem Biktarvy nedošlo do 144. týdne k žádnému ukončení z důvodu nežádoucích jaterních
účinků.

Pediatrická populace
Bezpečnost přípravku Biktarvy byla hodnocena u 50 dospívajících infikovaných HIV-1 ve věku od do < 18 let a s tělesnou hmotností ≥ 35 kg do 96. týdne prodlouženíhlavní fáze a 48týdenní prodlouženído 24. týdne v otevřené klinické studii nežádoucí účinky u pediatrických subjektů ve věku 2 roky a starších infikovaných virem HIV-v porovnání s bezpečnostním profilem u dospělých subjektů žijících s infekcí HIV-1. Údaje o kostní
minerální denzitě v této studii nebyly shromažďovány. Snížení BMD páteře a TBLH ≥ 4 % bylo
hlášeno u pediatrických pacientů, kteří dostávali přípravky obsahující tenofovir-alafenamid po dobu
48 týdnů
Další zvláštní populace pacientů

Pacienti souběžně infikovaní hepatitidou B
U 16 dospělých osob souběžně infikovaných HIV/HBV, kterým byl podáván přípravek Biktarvy

s HIV/HBV ve studii GS-US-380-1878u pacientů s monoinfekcí HIV-1
Starší pacienti
Do studií GS-US-380-1844, GS-US-380-1878 a do specializované studie GS-US-380-4449
u pacientů ve věku ≥ 65 let suprimovanýchpacientů nebyly pozorovány žádné rozdíly v bezpečnostním profilu přípravku Biktarvy.

Pacienti s poruchou funkce ledvin
Bezpečnost emtricitabinu/tenofovir-alafenamidu byla hodnocena v otevřené jednoramenné klinické
studii stadiu onemocnění ledvin HIV-1 emtricitabin/tenofovir-alafenamid v kombinaci s elvitegravirem/kobicistatem v tabletách s fixní
kombinací dávek po dobu 96 týdnů. V pokračovací fázi studie GS-US-292-1825 bylo 10 pacientů
převedeno na přípravek Biktarvy na dobu 48 týdnů. V této studii nebyly u pacientů v terminálním
stadiu onemocnění ledvin léčených chronickou hemodialýzou zjištěny žádné další nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.