Strana 1 (celkem 8)
sp.zn.sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Betadine 200 mg vaginální čípky
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Léčivá látka:
Jeden vaginální čípek obsahuje 200 mg jodovaného povidonu.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Vaginální čípek
Popis: vaginální čípek torpédovitého tvaru, homogenní, červenohnědé barvy, charakteristického
zápachu po jodu. Čípek je asi 33 mm dlouhý a má maximální průměr asi 12 mm.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Vaginální čípky přípravku Betadine jsou indikovány u dospělých žen v následujících případech:
• Léčba akutní nebo chronické vaginitidy, smíšené infekce, nespecifické infekce (bakteriální
vaginóza způsobená Gardnerellou vaginalis), mykotické infekce, infekce Trichomonas vaginalis.
• Léčba vaginální infekce objevující se po terapii antibiotiky nebo steroidy.
• Profylaxe před chirurgickými a/nebo diagnostickými intervencemi ve vagině.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dospělé ženy:
Doporučuje se aplikovat jeden vaginální čípek jednou denně po dobu 7 dnů. V případě přetrvávajících
nebo zhoršujících se příznaků se pacientka musí obrátit na lékaře s žádostí o radu. U přetrvávajících
infekcí je rovněž akceptovatelná aplikace dvakrát denně a delší léčba.
Používání vaginálních čípků není třeba přerušit ani při menstruačním krvácení a léčba může pokračovat
tak dlouho, jak bylo předepsáno.
Pediatrická populace
Použití vaginálních čípků přípravku Betadine u prepubertálních dívek je kontraindikováno (viz bod 4.3).
Způsob podání
Vaginální podání.
Čípek se zavádí hluboko do pochvy, v poloze vleže s pokrčenými dolními končetinami, večer před
spaním.
Před zavedením čípku je důležité navlhčit čípek vodou, aby se zajistilo maximální uvolnění léčivé látky
a také z důvodu vyvarování se lokální iritaci.
Strana 2 (celkem 8)
V průběhu léčby se také doporučuje používat hygienické vložky.
4.3 Kontraindikace
• hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.• u pacientek s hypertyreózou nebo jinými akutními poruchami funkce štítné žlázy
• před, během nebo po podání radioaktivního jodu (viz bod 4.5)
• Dühringova herpetiformní dermatitida
• těhotenství a kojení (viz bod 4.6)
• u prepubertálních dívek
• přípravky obsahující rtuť se nesmějí používat současně z důvodu tvorby látky, která může
poškodit kůži.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Tento přípravek je určen pouze k vaginálnímu podání.
Z důvodů stability se vaginální čípky před aplikací nemají ohřívat.
Jodovaný povidon je méně dráždivý než jod, přesto může způsobit lokální reakci (podráždění, kontaktní
dermatitidu, hypersenzitivitu [včetně anafylaktické reakce, viz bod 4.8], lokální začervenání, pálení,
bolest nebo otok ve vagině nebo vaginální oblasti, bolest břicha, horečku nebo zimnici).
Pokud se tyto příznaky objeví, je nutno podávání přípravku ukončit. Pacientky mají být poučeny, aby
při výskytu příznaků anafylaktické reakce okamžitě vyhledaly lékařskou pomoc.
Dlouhodobé používání může vyvolávat podráždění, kontaktní dermatitidu, hypersenzitivitu. Pokud se
podráždění nebo hypersenzitivita objeví, musí se aplikace ukončit.
Používání jodovaného povidonu může vést k přechodnému zbarvení kůže v místě aplikace, které je
způsobené barvou léčivého přípravku.
Pacientka má použití léčivého přípravku Betadine konzultovat s lékařem v následujících případech:
• pokud používá jiné přípravky k vaginálnímu podání
• pokud pacientka nebo její partner měli pohlavně přenosnou chorobu
• pokud se příznaky onemocnění opakují (pokud pacientka prodělala dvě nebo více infekcí
v posledních 6 měsících)
A dále také při výskytu kteréhokoli z následujících příznaků:
• nepravidelné vaginální krvácení
• abnormální vaginální krvácení nebo výtok s krví
• vředy či puchýře v oblasti pochvy nebo vulvy
• středně silná až silná bolestivost v oblasti pochvy nebo vulvy
• bolest v podbřišku
• bolest v bedrech
• bolest nebo potíže s močením, pálení při močení
• horečka nebo zimnice
• pocit na zvracení nebo zvracení
• průjem
• zapáchající výtok z pochvy
Pacientka má použití léčivého přípravku Betadine konzultovat s lékařem při podezření na
trichomonádovou infekci.
Obzvláště důležité je, že v případě trichomonádové infekce je nutné léčit i sexuálního partnera.
U žen se trichomoniáza (způsobená prvokem Trichomonas vaginalis) může projevovat těmito příznaky:
• zapáchající poševní výtok – který bývá řídký, zpěněný, vodnatý a může být bělavý, šedý, žlutý
nebo do zelena,
Strana 3 (celkem 8)
• bolest či pálení při močení, bolest při nebo po pohlavním styku, krvácení po pohlavním styku.
Pacientka má být poučena, aby v průběhu léčby vaginálními čípky přípravku Betadine nepoužívala
tampony.
Pacientky s poruchami činnosti štítné žlázy (pacientky se strumou, uzlíky na štítné žláze, nebo jiným
neakutním onemocněním štítné žlázy) jsou v důsledku podávání velkých množství jodu ohroženy
rozvojem hyperfunkce štítné žlázy (hypertyreózy). U této populace pacientek se jodovaný povidon nemá
podávat dlouhodobě, ledaže je to přísně indikováno. I po skončení léčby je nutno sledovat časné
příznaky možné hypertyreózy a je-li to nezbytné, je nutno sledovat funkce štítné žlázy.
Zvláštní opatrnosti je zapotřebí při pravidelné aplikaci přípravku u pacientek s renální insuficiencí
v anamnéze.
Pravidelného používání vaginálních čípků přípravku Betadine je třeba se vyvarovat u pacientek
současně léčených lithiem.
Tento přípravek se nesmí používat před, během nebo po scintigrafii radioaktivním jodem a před, během
nebo po léčbě karcinomu štítné žlázy radioaktivním jodem (viz bod 4.3).
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Komplex jodovaného povidonu je účinný při hodnotách pH mezi 2,0-7,0. Je třeba předpokládat, že tento
komplex bude reagovat s proteiny a jinými nenasycenými organickými sloučeninami, což povede ke
zhoršení jeho účinnosti.
Současné použití jodovaného povidonu a přípravků na ošetření ran obsahujících enzymatické sloučeniny
vede k oslabení účinků obou látek.
Přípravky obsahující rtuť (viz bod 4.3), stříbro, peroxid vodíku a taurolidin se mohou vzájemně
ovlivňovat s jodovaným povidonem a nemají se používat současně.
Komplex jodovaného povidonu přípravku Betadine nemá být používán současně s redukčními činidly
a alkalickými solemi.
Přípravky s jodovaným povidonem použité před nebo po aplikaci antiseptik s obsahem oktenidinu na
stejném nebo sousedním místě mohou způsobit přechodné tmavé zbarvení postižené oblasti.
Vzhledem k jeho oxidačním vlastnostem může kontaminace jodovaným povidonem vést k falešně
pozitivním výsledkům u některých diagnostických testů (např. testy pomocí toluidinu nebo guajakové
pryskyřice ke stanovení okultního krvácení ve stolici nebo moči či glukosy v moči).
Externě používaný jodovaný povidon může způsobit dočasné narušení homeostázy jodu a syntézy
hormonů štítné žlázy a může nepřímo ovlivnit výsledky souvisejících testů funkce štítné žlázy (TSH,
fT3, fT4 atd.). Absorpce jodu z přípravků s jodovaným povidonem může snížit absorpci jodu štítnou
žlázou. Toto může interferovat s několika diagnostickými vyšetřeními (např. scintigrafie štítné žlázy,
stanovení jodu vázaného na bílkoviny, diagnostika pomocí radioaktivního jodu) a může znemožnit
plánovanou terapii štítné žlázy radioaktivním jodem. Před provedením scintigrafie štítné žlázy se po
dlouhodobé léčbě jodovaným povidonem doporučuje vyčkat alespoň 4 týdny bez léčby (viz bod 4.3).
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Používání vaginálních čípků s jodovaným povidonem je u těhotných žen kontraindikováno, protože
absorbovaný jod může prostupovat přes placentární bariéru. Používání jodovaného povidonu může
vyvolávat přechodnou hypotyreózu se zvýšením hladiny TSH u plodu.
Strana 4 (celkem 8)
Kojení
Používání vaginálních čípků s jodovaným povidonem je u kojících žen kontraindikováno, protože
vstřebaný jod se vylučuje do mateřského mléka. Hladina jodovaného povidonu v mléce je vyšší než jeho
hladina v séru a může vyvolat u kojence přechodnou hypotyreózu se zvýšením hladiny TSH.
Fertilita
Vaginální čípky s jodovaným povidonem mají spermicidní účinek, proto se jejich používání
nedoporučuje u pacientek, které plánují otěhotnět.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Přípravek Betadine nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky jsou uvedeny v následujících skupinách podle frekvence výskytu:
Velmi časté (1/10)
Časté (1/100 až <1/10)
Méně časté (1/1 000 až <1/100)
Vzácné (1/10 000 až <1/1 000)
Velmi vzácné (<1/10 000)
není známo (z dostupných údajů nelze určit)
Poruchy imunitního systému
Vzácné Hypersenzitivita
Velmi vzácné Anafylaktická reakce
Endokrinní poruchy
Velmi vzácné Hypertyreóza (někdy s příznaky jako tachykardie
nebo neklid)*
Není známo Hypotyreóza***
Poruchy metabolismu a výživy
Není známo Elektrolytická nerovnováha**
Metabolická acidóza**
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Vzácné Kontaktní dermatitida (s příznaky jako erytém,
puchýřky a pruritus)
Velmi vzácné Angioedém
Poruchy ledvin a močových cest
Není známo Akutní selhání ledvin**
Abnormální osmolalita krve**
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Není známo Změna zbarvení v místě aplikace
* U pacientů s onemocněním štítné žlázy v anamnéze (viz bod 4.4) po výrazné absorpci jodu, např.
po dlouhodobém používání jodovaného povidonu
** Může se vyskytnout pouze po absorpci velkého množství jodovaného povidonu
*** Hypotyreóza po dlouhodobém nebo rozsáhlém používání jodovaného povidonu
Strana 5 (celkem 8)
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní stav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky:
www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.
4.9 Předávkování
Příznaky
Systémová toxicita může vést k poruše funkce ledvin (včetně anurie), tachykardii, hypotenzi,
oběhovému selhání, otoku glottis vedoucímu k asfyxii nebo plicnímu edému, záchvatům křečí,
horečce a metabolické acidóze. Rovněž se může rozvinout hypertyreóza nebo hypotyreóza. Při
dysfunkci štítné žlázy je nutno léčbu jodovaným povidonem ukončit.
Léčba:
Je třeba poskytnout symptomatickou a podpůrnou léčbu.
Při těžké hypotenzi je nutno podat intravenózně tekutiny; v případě nutnosti lze podat vazopresorika.
Pokud poleptání horních dýchacích cest vede k významnému edému, může být potřebná
endotracheální intubace.
Nemá se vyvolávat zvracení. Pacienta je nutno udržovat v takové poloze, aby dýchací cesty byly volné
a zabránilo se aspiraci (v případě zvracení).
Pokud pacient nezvrací a snáší přijímání potravy ústy, požití potravin obsahujících škrob (např.
brambor, chléb) může napomoci převést jod na méně toxický jodid. Pokud nejsou přítomny známky
perforace střeva, lze provést výplach žaludku roztokem škrobu pomocí nasogastrické sondy (výtok ze
žaludku bude modronachový, přičemž jeho barvu lze využít jako vodítko ke stanovení okamžiku, kdy
lze výplach ukončit).
Jod je účinně odstraňován hemodialýzou, která se má použít při závažných případech otravy jodem,
zejména pokud je přítomno selhání ledvin. Kontinuální žilní hemodiafiltrace je méně účinná než
hemodialýza.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: gynekologická antiinfektiva a antiseptika, jiná antiinfektiva a antiseptika
ATC kód: G01AX11.
Mechanismus účinku
Jodovaný povidon je komplex syntetického polymerního povidonu a elementárního jodu (I2, aktivní
část molekuly), který působí jako rezervoár jodu s prodlouženým uvolňováním (PVP žádnou vnitřní
antibakteriální aktivitu nemá) a rovněž umožňuje snadnější kontakt jodu s buněčnými membránami.
Při styku jodovaného povidonu s kůží a sliznicemi dochází k uvolňování jodu z polymerního
komplexu jodovaného povidonu. Je to právě volný jod, jenž rychle vede k mikrobicidní aktivitě. Toto
postupné uvolňování jodu omezuje nevýhody přítomnosti elementárního jodu a udržuje jeho vysoce
účinnou mikrobicidní aktivitu. Volný jod rychle prostupuje do mikroorganismů a atakuje klíčové
skupiny proteinů, aminokyselin, nukleotidů a nenasycených mastných kyselin. Reaguje se
Strana 6 (celkem 8)
sulfhydrylovými a hydroxylovými skupinami aminokyselin v enzymech a strukturálních proteinech
mikroorganismů, čímž je oxiduje.
Farmakodynamické účinky
Bylo prokázáno, že jodovaný povidon má rychlou antibakteriální (grampozitivní i gramnegativní),
antifungální a virucidní aktivitu (viry s obalem i bez obalu). U jodovaného povidonu nebyl během více
než 60 let jeho používání v nemocnicích, zubních a lékařských ordinacích pozorován žádný rozvoj
rezistence. Rezistence na antibiotika navíc nemá na citlivost na jodovaný povidon vliv.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Farmakokinetika jodovaného povidonu je ovlivněna disociací povidonu a jodu a jeho následnou
redukcí na jodid v těle. Absorpce jodovaného povidonu je ovlivněna lékovou formou a cestou podání.
Rozsah systémové absorpce závisí na místě aplikace a také podmínkách v místě aplikace (např.
poškození povrchu kůže).
Absorpce:
Studie in vivo ukazují, že kůže jod absorbuje, přičemž absorbované množství závisí na typu kůže
(např. zdravá nebo poškozená) a také na délce trvání léčby a na velikosti plochy, na kterou je léčivý
přípravek aplikován. Neporušenou kůží se absorbuje jen omezené množství jodu; k zesílené absorpci
dochází na denudované kůži, vředech, slizničních površích s vysokou absorpční aktivitou (vagina)
nebo na velkých plochách neporušené kůže.
Po vaginálním podání je absorpce jodu rychlá a sérové koncentrace celkového jodu a anorganického
jodidu se zvyšují.
Do systémového oběhu se může absorbovat zanedbatelné množství povidonu (přibližně 35 KDa).
Distribuce
Nezávisle na cestě podání se absorbovaný jod/jodid distribuuje v těle prostřednictvím oběhového
systému. Část (přibližně 30 %) odstraní štítná žláza na syntézu hormonů. Jod se po 24 hodinách
rovněž distribuuje (i když menší měrou) do různých orgánů včetně jater, krve a štítné žlázy. Jod
prostupuje placentou a vylučuje se do mateřského mléka (viz bod 4.6).
Povidon se po lokální, perorální nebo vaginální aplikaci absorbuje zanedbatelně. Povidon
neprostupuje hematoencefalickou bariérou ani placentou.
Biotransformace
Jod se redukuje na jodid a z krevního oběhu se koncentruje ve folikulárních buňkách štítné žlázy
prostřednictvím působení symportéru sodíku/jodu (NIS). Tyreotropní hormon (TSH) stimuluje
transport jodu z krve do buněk štítné žlázy, oxidaci jodidu na jod a vazbu jodu na tyrosin.
Metabolizace povidonu je minimální (<0,3 %).
Eliminace
Jod, pokud se nevyužije ve štítné žláze, se vylučuje hlavně močí. Bylo zjištěno, že renální clearance
jodu (Cl) je 872,4 ± 119,3 ml/h s konstantní rychlostí eliminace (k) 0,0996 ± 0,009/hodinu a
biologickým poločasem 6,22 hodiny.
K exkreci povidonu dochází hlavně močí a v malém množství také žlučí.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Účinky v neklinických studiích akutní, subchronické a chronické toxicity po systémovém podání byly
pozorovány pouze po expozicích dostatečně převyšujících maximální expozici u člověka, což svědčí o
malém významu při klinickém použití a vývoji.
Genotoxicita
Několik in vitro genetických toxikologických studií naznačuje, že jodovaný povidon může být
mutagenní, zatímco jiné studie přinesly negativní zjištění, včetně separátních studií in vivo. Vezme-li
Strana 7 (celkem 8)
se v potaz toxicita jodovaného povidonu v in vitro testovacích systémech, váha důkazů naznačuje, že
jodovaný povidon není genotoxický. Nebyly provedeny žádné dlouhodobé studie na zvířatech, které
by hodnotily karcinogenní potenciál jodovaného povidonu.
Reprodukční a vývojová toxicita
Studie vývojové toxicity na králících ukazují, že komplex jodovaného povidonu o nízké molekulové
hmotnosti (16-75 mg/kg/den) vyvolával na dávce závislý pokles přírůstku tělesné hmotnosti u matky,
přičemž průměrné hmotnosti embrya a placenty byly nižší než u kontrolních zvířat. Embryotoxický
účinek byl prokázán in vitro v kultivačním systému myších embryí.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Makrogol
6.2 Inkompatibility
Jodovaný povidon se nesmí používat současně s alkáliemi, peroxidem vodíku, taurolidinem, taninem,
stříbrem a solemi rtuti (viz také body 4.3 a 4.5).
Je třeba zamezit kontaktu se šperky, zvláště s výrobky obsahujícími stříbro.
6.3 Doba použitelnosti
roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C).
6.5 Druh obalu a obsah balení
nebo 14 vaginálních čípků v bílé PVC fólii, krabička.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a zacházení s ním
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Egis Pharmaceuticals PLC
1106 Budapešť, Keresztúri út 30-38.
Maďarsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA
54/386/92-S/C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 17. 8. Strana 8 (celkem 8)
Datum posledního prodloužení registrace: 28. 1.
10. DATUM REVIZE TEXTU
11. 4.