Benelyte Pro děti, pediatrická populace

Dávkování perioperační intravenózní infuzní terapie závisí na potřebě doplnění tekutin, elektrolytů a
glukózy.
Během první hodiny, např. 10–20 ml/kg/hod, a dále pak regulovat rychlost infuze podle základních a
korigovaných požadavků se sledováním relevantních kardiovaskulárních a laboratorních parametrů.

Pro doplnění tekutin se používají tyto referenční hodnoty:

Novorozenci (0 až ≤28 dny), kojenci (28 dní až ≤1 rok):
100–140 ml/kg tělesné hmotnosti/den

Kojenci 1 až ≤2 roky:
80–120 ml/kg tělesné hmotnosti/den

Děti ve věku 2 až ≤5 let:
80–100 ml/kg tělesné hmotnosti/den

Děti ve věku 5 až ≤10 let:
60–80 ml/kg tělesné hmotnosti/den

Děti ve věku 10 až ≤12 let a dospívající 12 až ≤14 let:
50–70 ml/kg tělesné hmotnosti/den

K léčbě izotonické dehydratace u pediatrické populace má být rychlost infuze a denní dávka stanovena
individuálně v závislosti na povaze a závažnosti elektrolytové a vodní nerovnováhy a na základě
sledování relevantních kardiovaskulárních a laboratorních parametrů.

Ke krátkodobému intravaskulárnímu doplnění objemu má být dávka stanovena individuálně podle
potřeb na doplnění tekutin.

Pokud se Benelyte používá v kombinaci s dalšími infuzními roztoky, je třeba při výpočtu dávky zvážit
platné pokyny pro celkové doplnění tekutin pro danou věkovou skupinu.

Individuální požadavky na doplnění vody, elektrolytů a sacharidů se mají vypočítat a podle toho upravit;
zejména u předčasně narozených novorozenců, novorozenců s nízkou tělesnou hmotností, ale i ve všech
ostatních výjimečných terapeutických případech. Je třeba, aby nastavení bylo u předčasně narozených,
mladších a podvyživených pacientů co nejpřesnější.

Způsob podání
Intravenózní podání.

Délka podání
Délka podávání závisí na potřebách pacientů na doplnění tekutin a elektrolytů.

4.3 Kontraindikace

– Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
– Stav hyperhydratace.


4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Je nutné sledovat stav elektrolytů a tekutin stejně jako acidobazickou rovnováhu.

Zvláště důkladné zhodnocení poměru rizik/přínosů je vyžadováno, když je tento léčivý přípravek
podáván pacientům s preexistující hyperglykemií a metabolickou alkalózou, protože podání tohoto
přípravku může stav zhoršit. Jestliže je to možné, v tomto případě je výhodnější použít infuzní roztok
s podobným složením elektrolytů, ale bez glukózy a/nebo acetátu. Navíc, pro tuto skupinu pacientů je
vyžadováno bližší sledování a to především hladinu glukózy v krvi a acidobazickou a elektrolytovou
rovnováhu, aby se co nejdříve zjistilo případné riziko.

Je třeba věnovat zvláštní pozornost novorozencům a kojencům, protože riziko vzniku laktátové acidózy
se nedá vyloučit, když je acetát složkou léčivého přípravku. Tyto velmi vzácné poruchy metabolismu
acetátu se můžou objevit už při prvním podání léčivého přípravku.

Benelyte má být podáván pediatrickým pacientům s vrozenou poruchou využití laktátu jen po
důkladném zhodnocení poměru rizik a přínosů.

Kontrola hladiny glukózy v krvi je požadována při pooperačních, posttraumatických a při jiných
poruchách glukózové tolerance (hyperglykemie).

Opatrnost je vyžadována v případě hypernatremie, hyperkalemie a hyperchloremie.