Baqsimi Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Pankreatické hormony, glykogenolytické hormony, ATC kód:
H04AA
Mechanismus účinku

Glukagon zvyšuje koncentraci glukózy v krvi tím, že aktivuje jaterní glukagonové receptory, a tak
stimuluje rozpad glykogenu a uvolnění glukózy z jater. Pro vyvolání antihypoglykemického účinku
glukagonu jsou nezbytné jaterní zásoby glykogenu.

Farmakodynamické účinky

Pohlaví a tělesná hmotnost nemá žádný klinicky významný vliv na farmakodynamiku glukagon
nosního zásypu.

Po podání 3 mg glukagon nosního zásypu dospělým pacientům s onemocněním diabetes mellitus
1. typu začnou hladiny glukózy stoupat již po 5 minutách hladiny glukózy nad hodnotou 3,9 mmol/l 7,8 mmol/l
U pediatrických pacientů s onemocněním diabetes mellitus 1. typu podání 3 mg glukagon nosního zásypu pozorován nárůst hladiny glukózy již po 5 minutách

Rýma s kongescí nosní sliznice farmakodynamiku glukagon nosního zásypu.

Obrázek 1. Střední koncentrace glukózy v průběhu času u dospělých pacientů s diabetem
1. typu.



Obrázek 2. Střední koncentrace glukózy v průběhu času u pediatrických pacientů s diabetem
1. typu.

Klinická účinnost

Pivotní studie s dospělými byla randomizovaná multicentrická, nezaslepená, 2-periodová, křížová
studie s dospělými pacienty s diabetem 1. nebo 2. typu. Primárním cílem bylo porovnat účinnost jedné
3mg dávky glukagonu nosního zásypu oproti 1mg dávce intramuskulárního dospělých pacientů s onemocněním diabetem 1. typu. Pomocí inzulinu byly hladiny glukózy v krvi
sníženy do rozmezí hypoglykémie s cílovou spodní hodnotou glykémie
Do pivotní studie bylo zařazeno celkem 83 pacientů ve věkovém rozmezí od 18 do < 65 let.
Sedmdesátsedm pacientů mělo diabetes 1. typu, průměrný věk byl 32,9 let a střední doba trvání
diabetu byla 18,1 let, a 45
Měřítkem primárního výsledku účinnosti byl podíl pacientů, u nichž byla léčba úspěšná. Úspěšnost
léčby byla definovaná buď jako zvýšení glykémie na ≥ 3,9 mmol/l ≥ 1,1 mmol/l hodnoceného glukagonu, a to aniž by byla použita další opatření ke zvýšení hladiny glykózy v krvi.
Nadir hodnota glykémie byla definovaná jako minimální hodnota glykémie naměřená v době podání
glukagonu nebo v průběhu 10 minut po podání.

U pacientů s diabetem 1. typu byla střední nadir hodnota glykémie 2,5 mmol/l glukagon nosní zásyp a 2,7 mmol/l non-inferioritu v porovnání s i.m. podávaným glukagonem v léčbě inzulinem indukované
hypoglykémie, kdy 98,7 % pacientů léčených glukagonem nosním zásypem a 100 % pacientů
léčených glukagonem podaným i.m. dosáhlo úspěchu v léčbě během 30 minut pacientů byly dosaženy kritéria úspěšné léčby týkající se glykémie dosažené během 40 minut. U všech
pacientů s diabetem 2. typu
Průměrná doba do dosažení úspěšné léčby byla 16,2 minut v léčebné skupině s glukagonem nosním
zásypem a 12,2 minut v léčebné skupině s glukagonem 1 mg i.m.. Doba do úspěšné léčby je doba od
podání glukagonu do dosažení úspěšné léčby pacienta. Do této doby se nezapočítává doba pro
rekonstituci a přípravu intramuskulární injekce v kontrolní skupině.

Na základě hodnocení pomocí dotazníku Edinburgh Hypoglycaemia Symptom Questionnaire se do
30 minut po podání glukagonu měli pacienti jak ve skupině s glukagonem nosním zásypem, tak ve
skupině s i.m. glukagonem podobná zlepšení příznaků hypoglykémie.

Tabulka 2. Pacienti, kteří splnili kritéria úspěchu léčby a další kritéria týkající se glykémie v
pivotní studii

'LDEHWHV'LDEHWHVJOXNDJRQ
QRVQt3LP
JOXNDJRQ
1JOXNDJRQ
QRVQt3LP
JOXNDJRQ
1ÒVS
ãQi5R]GtOSplněno kritérium dosažené
glykémie – n Obojí přípravku a u nichž bylo možné hodnotit primární výsledek léčby.
b Rozdíl byl počítán jako c Oboustranný 95% interval spolehlivosti pravděpodobnosti, založené na „přesných“ koncových oblastech; hranice non-inferiority = 10 %.
d Procentuální podíl založený na počtu pacientů, u nichž bylo dosaženo úspěchu léčby.

Do podobně navržené konfirmační klinické studie bylo zahrnuto 70 pacientů s diabetem 1. typu,
jejichž střední věk byl 41,7 let
Střední nadir glykémie byla 3,0 mmol/l podávaným glukagonem v zvrácení inzulinem indukované hypoglykémie. Celkem 100 % pacientů
léčených glukagonem nosním zásypem a 100 % pacientů léčených glukagonem podaným i.m. dosáhlo
úspěchu léčby glukagonem nosním zásypem a 9,9 minut ve skupině s i.m. podáním 1 mg glukagonu.

Tabulka 3. Pacienti, kteří splnili kritéria úspěchu léčby a další kritéria týkající se glykémie v
konfirmační studii

'LDEHWHVglukagon
nosní zásyp
3LPmg
Úspěšná léčba – n Rozdíl v léčbě % Splněno kritérium dosažené glykémie – n hodnoty
Obojí 66 66 66 66 66 66 a Populace pro analýzu účinnosti zahrnula všechny pacienty, kteří obdrželi obě dávky hodnoceného
přípravku a u nichž bylo možné hodnotit primární výsledek léčby.
b Rozdíl byl počítán jako inferiority = 10 %.
c Oboustranný 95% interval spolehlivosti pravděpodobnosti, založené na „přesných“ koncových oblastech.

Do studie reálného použití s dospělými trvající přibližně 6 měsíců, bylo zahrnuto 129 pacientů s
diabetem 1. typu dispozici glukagon nosní zásyp pro léčbu středně závažných až závažných hypoglykemických příhod
v domácím či pracovním prostředí. Celkem bylo do analýzy účinnosti zahrnuto 157 středně závažných
nebo závažných hypoglykemických příhod hlášených u 69 pacientů. Závažná hypoglykemická příhoda
byla definovaná jako příhoda, při níž osoba s diabetem je klinicky neschopna do té míry bezvědomí, má křeče, závažnou mentální dezorientacipomoc další osoby. Středně závažná hypoglykemická příhoda byla definovaná jako příhoda, pří níž
osoba s diabetem vykazuje známky neuroglykopenie ospalost, neschopnost se soustředit, rozostřené vidění, úzkost, hlad, únava nebo zmatenostměřená pomocí glukometru byla přibližně 3,3 mmol/l příhodách se pacienti probrali nebo navrátili k normálnímu stavu během 30 minut po podání
glukagonu nosního zásypu. Ve všech probrali, ustaly jim křeče nosního zásypunosního zásypu.

Pediatrická populace

Pediatrická pivotní studie byla randomizovaná, multicentrická, klinická studie, která hodnotila
glukagon nosní zásyp v porovnání s i.m. glukagonem u dětí a dospívajících s diabetem 1. typu.
Glukagon byl podáván poté, co hladina glykémie v den podání klesla pod < 4,4 mmol/l Účinnost byla hodnocena na základě procenta pacientů, u nichž došlo k vzestupu glykémie o
≥ 1,1 mmol/l
Do studie bylo zařazeno čtyřicetosm pacientů a obdrželi alespoň jednu dávku hodnoceného přípravku.
Průměrný věk v kohortě malých dětí < 12 let14,6 let. Ve všech věkových kohortách populaci tvořilo převážně mužské pohlaví bílé rasy.

Napříč všemi věkovými skupinami byly prokázány obdobné glykemické odpovědi při podání 3 mg
glukagonu nosního zásypu a i.m. podání glukagonu 0,5 mg hmotnosti 25 kg a víceskupinách dosáhli zvýšení glykémie o ≥ 1,1 mmol/l 20 minut po podání glukagonu.

Průměrná doba do dosažení zvýšení glykémie o ≥ 1,1 mmol/l skupinách obdobná u glukagonu nosního zásypu a i.m. glukagonu
Tabulka 4. Průměrná doba do dosažení zvýšení glykémie o ≥ 1,1 mmol/l hodnoty v pediatrické pivotní studii

Vzestup od
nadir hodnoty
Průměrná doba po podání glukagonu Malé děti
Děti
Dospívající
i.m.
glukagona
n = glukago
n nosní
zásyp
mg
n = i.m.
glukagona
n = glukagon
nosní
zásyp
mg
n = i.m.
glukagona
n = glukagon
nosní
zásyp
mg
n = ≥ 1,1 mmol/l

V pediatrické studii reálného použití trvající přibližně 6 měsíců, bylo zahrnuto 26 pacientů s diabetem
1. typu ve věku od 4 do < 18 let pečovatelé dostali k dispozici glukagon nosní zásyp 3 mg pro léčbu středně závažných až závažných
hypoglykemických příhod v domácím či školním prostředí. Celkem bylo do analýzy účinnosti
zahrnuto 33 středně závažných hypoglykemických příhod hlášených u 14 pacientů. Příhoda závažné
hypoglykémie byla definovaná jako příhoda doprovázená neuroglykopenickými příznaky a hladinou
glykémie nižší než 2,8 mmol/l jako epizoda, při níž dítě/dospívající s diabetem měli příznaky a/nebo známky neuroglykopenie a
hladinu glykémie ≤ 70 mg/dl glukagonu nosního zásypu.

Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií s
přípravkem Baqsimi u jedné či více podskupin pediatrické populace při léčbě závažné hypoglykémie