Argofan Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Psychoanaleptika, jiná antidepresiva;
ATC kód: N06AX
Mechanismus účinku
Mechanismus antidepresivního účinku venlafaxinu je spojen s potenciací aktivity neurotransmiterů
v centrální nervové soustavě. Předklinické studie ukázaly, že venlafaxin a jeho nejvýznamnější
metabolit O-desmetylvenlafaxin (ODV) jsou inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a
noradrenalinu. Venlafaxin také slabě inhibuje vychytávání dopaminu. Venlafaxin a jeho aktivní

metabolit po akutním podání (jednotlivá dávka) i po chronickém podávání redukují ß-adrenergní
odpověď. Venlafaxin a ODV jsou si velmi podobné v celkovém účinku na zpětné vychytávání
neurotransmiterů a ve vazbě na receptory.
Venlafaxin nemá prakticky žádnou in vitro afinitu k muskarinovým, k H1-histaminergním ani k 1 -
adrenergním receptorům mozku potkanů. Farmakologické účinky na tyto receptory se mohou
vztahovat k různým nežádoucím účinkům, pozorovaným u léčivých přípravků s obsahem jiných
antidepresiv, např. jako anticholinergní, sedativní a kardiovaskulární nežádoucí účinky.

Venlafaxin nemá žádný inhibiční účinek na monoaminooxidázu (MAO).

V in vitro studiích bylo zjištěno, že venlafaxin nemá prakticky žádnou afinitu k opioidním ani
benzodiazepinovým receptorům.

Klinická účinnost a bezpečnost

Depresivní porucha
Účinnost venlafaxinu s okamžitým uvolňováním při léčení depresivních epizod byl prokázán v randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných krátkodobých studiích, trvajících od
4-6 týdnů s dávkami až 375 mg/den. Účinnost venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním při léčení
depresivních epizod byla stanovena ve 2 placebem kontrolovaných krátkodobých studiích, trvajících a 12 týdnů, s dávkami v rozmezí od 75-225 mg/den.

V jedné dlouhodobé studii byli dospělí ambulantní pacienti, kteří reagovali v průběhu 8týdenní
otevřené studie na podávání venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním (75,150 nebo 225 mg), byli
randomizováni, aby pokračovali se stejným dávkováním venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním
nebo s placebem po dobu až 26 týdnů pro sledování relapsu.

V druhé dlouhodobé, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii u dospělých ambulantně
léčených pacientů s rekurentními depresivními epizodami, kteří v poslední epizodě deprese odpovídali
na léčbu venlafaxinem (100-200 mg/den podle schématu dvakrát denně), byli tito pacienti po dobu měsíců hodnoceni z hlediska účinnosti venlafaxinu v prevenci rekurentních depresivních epizod.

Generalizovaná úzkostná porucha
Účinnost tablet venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním v léčbě generalizované úzkostné poruchy
(GAD) byla stanovena ve dvou 8týdenních placebem kontrolovaných studiích s fixními dávkami (225 mg/den), jedné 6měsíční placebem kontrolované studii s fixními dávkami (75-225 mg/den) a
jedné 6měsíční placebem kontrolované studii s flexibilními dávkami (37,5, 75 a 150 mg/den) u
dospělých ambulantně léčených pacientů.
I když byla také prokázána superiorita dávky 37,5 mg/den v porovnání s placebem, tato dávka nebyla
tak konzistentně účinná jako vyšší dávky.

Sociálně úzkostná porucha
Účinnost tablet venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním v léčbě sociálně úzkostné poruchy byla
stanovena ve 4 dvojitě zaslepených, multicentrických, placebem kontrolovaných 12týdenních studiích
s paralelní skupinou a flexibilními dávkami a v jedné dvojitě zaslepené, placebem kontrolované
6měsíční studii s paralelní skupinou a fixními/ flexibilními dávkami u dospělých ambulantně léčených
pacientů. Pacienti dostávali dávky v rozmezí od 75-225 mg/den. V 6měsíční studii se neprokázala
vyšší účinnost ve skupině léčené dávkami 150-225 mg/den v porovnání se skupinou léčenou dávkou
75 mg/den.

Panická porucha
Účinnost tablet venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním v léčbě panické poruchy byla stanovena ve
dvojitě zaslepených, 12týdenních multicentrických, placebem kontrolovaných studiích u dospělých
ambulantních pacientů s panickou poruchou s agorafobií nebo bez agorafobie. Počáteční dávka ve

studiích s panickou poruchou byla 37,5 mg/den po dobu 7 dnů. Následně pacienti dostávali fixní
dávky 75 mg nebo 225 mg/den v další studii.
Účinnost byla také stanovena v dlouhodobé dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii
s paralelní skupinou, sledující dlouhodobou bezpečnost, účinnost a prevenci recidivy u dospělých
ambulantně léčených pacientů, reagujících v otevřené části léčby. Pacienti pokračovali v užívání
identických dávek venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním, jaké dostávali v závěru otevřené fáze
studie (75, 150, nebo 225 mg).

Srdeční elektrofyziologie
Ve specializované detailní studii QTc intervalu prováděné u zdravých dobrovolníků se
supraterapeutickými dávkami 450 mg venlafaxinu denně (dávkované jako 225 mg, dvakrát denně)
nebylo pozorováno klinicky významné prodloužení QT intervalu. Nicméně v postmarketingovém
sledování byly hlášeny případy prodloužení QTc/Torsades de pointes a ventrikulární arytmie, a to
zejména při předávkování nebo u pacientů s jinými rizikovými faktory pro prodloužení QTc/Torsade
de pointes (viz body 4.4, 4.8 a 4.9).