Zkušenosti s úmyslným předávkováním jsou u lidí omezené.
Symptomy Dostupné údaje naznačují, že masivní předávkování by mohlo vést k závažné periferní vazodilataci a pravděpodobně k reflexní tachykardii. Byla hlášena výrazná a pravděpodobně déle trvající systémová hypotenze vedoucí až k šoku s fatálním koncem.
Nekardiogenní plicní edém byl vzácně hlášen v důsledku předávkování amlodipinem, nástup se může projevit až opožděně (24–48 hodin po požití) a může vyžadovat ventilační podporu. Včasná resuscitační opatření (včetně hypervolemie) k udržení perfuze a srdečního výdeje mohou být spouštějící faktory.
Léčba Klinicky významná hypotenze v důsledku předávkování amlodipinem vyžaduje aktivní kardiovaskulární podporu zahrnující časté monitorování srdeční a respirační funkce, zvýšenou polohu končetin a sledování cirkulujícího objemu tekutin a výdeje moči.
Při obnově cévního tonu a krevního tlaku může být užitečný vasokonstriktor, za předpokladu, že jeho použití není kontraindikováno. Intravenózní podání kalcium-glukonátu může být přínosné pro zvrácení účinku blokády kalciových kanálů.
V některých případech může být užitečné provést výplach žaludku. U zdravých dobrovolníků bylo prokázáno, že podání aktivního uhlí až do 2 hodin po požití 10 mg amlodipinu snižuje rychlost absorpce amlodipinu.
Jelikož je amlodipin silně vázán na plasmatické bílkoviny, nemá dialýza větší význam.
Volně dostupný nekomerční projekt za účelem laického srovnání léčiv na úrovni interakcí, vedlejších účinků, stejně jako cen léčiv a jejich a alternativ