sp.zn. sukls

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Adjuvin 50 mg potahované tablety
Adjuvin 100 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje sertralini hydrochloridum 56 nebo 112 mg, což odpovídá sertralinum 50 mg
nebo 100 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety
50 mg: bílé až téměř bílé podlouhlé bikonvexní potahované tablety s půlicí rýhou na jedné straně.
100 mg: bílé až téměř bílé podlouhlé bikonvexní potahované tablety s půlicí rýhou na jedné straně.
Tablety lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Sertralin je indikován k léčbě:
Epizod deprese a prevence návratu depresivních epizod.
Panické poruchy s agorafobií nebo bez ní.
Obsedantně-kompulzivní poruchy (obsessive-compulsive disorder - OCD) u dospělých a pediatrické
populace ve věku 6-17 let.
Sociální úzkostné poruchy.
Posttraumatické stresové poruchy (post-traumatic stress disorder – PTSD).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Úvodní léčba

Deprese a OCD
Léčba sertralinem má být zahájena dávkou 50 mg/den.

Panická porucha, PTSD a sociální úzkostná porucha
Léčba má být zahájena dávkou 25 mg/den. Po jednom týdnu má být zvýšena na dávku 50 mg jednou
denně. U tohoto dávkovacího režimu bylo na počátku léčby prokázáno snížení četnosti výskytu
nežádoucích účinků charakteristických pro panickou poruchu.

Titrace dávky

Deprese, OCD, panická porucha, sociální úzkostná porucha a PTSD
Pro pacienty neodpovídající na dávku 50 mg může být prospěšné zvyšování dávky. Změny dávky se
musí provádět po 50 mg v intervalech nejméně jednoho týdne, a to až na maximální dávku 200 mg
denně. Vzhledem k eliminačnímu poločasu sertralinu, který činí 24 hodin, se změny dávek nemají

provádět častěji než jednou týdně.

Nástup terapeutického účinku lze pozorovat během 7 dnů. K dosažení plného terapeutického účinku je
však zapotřebí obvykle delšího období, a to především u OCD.

Udržovací léčba

Dávkování v průběhu dlouhodobé terapie je třeba zachovat na co nejnižší ještě účinné úrovni, s následnými
úpravami v závislosti na terapeutické odpovědi.

Deprese
Pro prevenci opakování depresivních epizod (MDE) může být vhodná dlouhodobá léčba. Ve většině
případů je doporučené dávkování u prevence opakování depresivních epizod stejné jako u současných
epizod. K eliminaci symptomů mají být pacienti s depresí léčeni dostatečně dlouhou dobu nejméně měsíců.

Panická porucha a OCD
Probíhající léčbu u panické poruchy a OCD je nutné pravidelně vyhodnocovat, neboť u těchto poruch
nebyla prokázána prevence relapsu.

Starší pacienti
U starších pacientů je nutná opatrnost v určení dávek, protože mohou mít vyšší riziko hyponatremie
(viz bod 4.4).

Pacienti s poruchou funkce jater
U pacientů s onemocněním jater je nutné sertralin používat s opatrností. U pacientů s poruchou funkce
jater je nutné používat nižší dávky, případně je podávat méně často (viz bod 4.4). Vzhledem k tomu,
že nejsou k dispozici klinická data, nemá se sertralin používat v případě závažné poruchy funkce jater
(viz bod 4.4).

Pacienti s poruchou funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin není nutná úprava dávky (viz bod 4.4)

Pediatrická populace

Děti a dospívající s OCD
Věk 13-17 let: počáteční dávka 50 mg/den.
Věk 6-12 let: počáteční dávka 25 mg/den. Po jednom týdnu může být dávka zvýšena na 50 mg/den.

V případě nedostatečné terapeutické odpovědi je možné následně v průběhu několika týdnů zvyšovat
dávku o 50 mg až na maximální denní dávku 200 mg/den. Při zvyšování dávky nad 50 mg je ale
zapotřebí vzít v úvahu celkově nižší tělesnou hmotnost dětí v porovnání s dospělými. Změny dávky se
nesmí provádět v intervalech kratších, než je 1 týden.

Účinnost nebyla prokázána u dětí s depresivní poruchou.

Nejsou k dispozici údaje u dětí do 6 let (viz také bod 4.4)

Způsob podání

Sertralin se podává 1x denně, a to buď ráno, nebo večer.
Tablety sertralinu mohou být podávány s jídlem i bez jídla.

Abstinenční příznaky pozorované po vysazení sertralinu
Je třeba se vyvarovat náhlého ukončení léčby. Při ukončení léčby sertralinem je nutné dávku snižovat
postupně během nejméně 1-2 týdnů, aby se snížilo riziko abstinenčních reakcí (viz body 4.4 a 4.8).
Objeví-li se po snížení dávky nebo po ukončení léčby netolerovatelné příznaky, je vhodné uvažovat

o pokračování v dříve předepsaném dávkovacím schématu. Později může lékař opět začít snižovat dávku,
ovšem ještě pozvolněji.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Současná léčba sertralinem a ireverzibilními inhibitory monoaminooxidázy (IMAO) je kontraindikována
vzhledem k riziku vzniku serotoninového syndromu se symptomy, jako je agitovanost, tremor a
hypertermie. Léčba sertralinem nesmí být zahájena dříve než 14 dní po ukončení léčby ireverzibilními
IMAO. Léčba sertralinem musí být ukončena alespoň 7 dnů před zahájením léčby ireverzibilními
IMAO (viz bod 4.5).

Podávání sertralinu je kontraindikováno u pacientů současně užívajících pimozid (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Serotoninový syndrom (SS) nebo neuroleptický maligní syndrom (NMS)
Při užívání léků ze skupiny SSRI, včetně sertralinu, byl hlášen rozvoj potenciálně život ohrožujících
stavů, jako je serotoninový syndrom (SS) nebo neuroleptický maligní syndrom (NMS). Riziko vzniku
SS nebo NMS při užívání léků ze skupiny SSRI se zvyšuje se souběžným užíváním dalších
serotonergních přípravků (včetně dalších serotonergních antidepresiv, amfetaminů, triptanů), s přípravky
zhoršujícími metabolizmus serotoninu (včetně IMAO, např. trihydrát methylthioninium-chloridu -
methylenová modř), antipsychotiky, dalšími antagonisty dopaminu a opioidy (včetně buprenorfinu). U
pacientů musí být sledovány projevy nebo příznaky SS nebo NMS (viz bod 4.3).

Přechod z jiného inhibitoru zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), antidepresiva nebo jiného léku
proti obsesím
Pro vhodné načasování přechodu z jiného SSRI, antidepresiva nebo jiného léku proti obsesím na
sertralin jsou k dispozici jen omezené kontrolované zkušenosti. Zvláštní péče a opatrnosti při lékařském
posuzování je třeba zejména při přechodu z dlouhodobě působících léků, jako je fluoxetin.

Ostatní serotonergní léky, např. tryptofan, fenfluramin a agonisté 5-HT
Současné podání sertralinu s jinými léky, které zlepšují serotonergní neurotransmisi, jako jsou
amfetaminy, tryptofan nebo fenfluramin nebo agonisté 5-HT, nebo rostlinné přípravky s třezalkou
tečkovanou (Hypericum perforatum), přichází v úvahu jen s opatrností. Pro možné farmakodynamické
interakce je nutné je vyloučit, kdykoli je to možné.

Prodloužení QTc intervalu/torsade de pointes (TdP)
Při používání sertralinu po uvedení na trh byly hlášeny případy prodloužení korigovaného QT intervalu
a TdP. Většina případů se objevila u pacientů s jinými rizikovými faktory pro prodloužení QTc a
TdP. Účinek na prodloužení QTc potvrdila detailní studie QTc intervalu u zdravých dobrovolníků se
statisticky významným pozitivním vztahem mezi expozicí a odpovědí. Proto je nutné sertralin užívat
s opatrností u pacientů s jinými rizikovými faktory pro prodloužení QTc intervalu, jako jsou srdeční
onemocnění, hypokalemie nebo hypomagnezemie, prodloužení QTc intervalu v rodinné anamnéze,
bradykardie a souběžné použití léků prodlužujících QTc interval (viz body 4.5 a 5.1).

Aktivace hypománie nebo mánie
Příznaky hypománie nebo mánie se vyskytly u malého počtu pacientů léčených na trhu dostupnými
antidepresivy a léky proti obsesím, včetně sertralinu. Proto je nutné užívat sertralin s opatrností u
pacientů s mánií nebo hypománií v anamnéze. Je nutný pečlivý dozor lékaře. U pacientů vstupujících
do fáze mánie je nutné sertralin vysadit.

Schizofrenie
U pacientů se schizofrenií může dojít ke zhoršení psychotických symptomů.

Epileptické záchvaty
Během léčby sertralinem se mohou vyskytnout záchvaty: je třeba se vyvarovat podávání sertralinu u
nemocných s nestabilní epilepsií a nemocné s dobře kontrolovanou epilepsií při jeho podávání pečlivě

monitorovat. Pokud se u nemocného objeví epileptické záchvaty, je nutno léčbu sertralinem přerušit.

Sebevražda/sebevražedné myšlenky/pokusy nebo klinické zhoršení
Deprese je spojena se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozování a sebevraždy
(sebevražedné chování). Toto riziko přetrvává až do klinicky významné remise. Protože ke zlepšení
nemusí dojít hned v počáteční fázi terapie, je nutné pacienty pečlivě sledovat, dokud nedojde ke
zlepšení. Všeobecnou klinickou zkušeností je, že se riziko sebevraždy může v časných stadiích léčby
zvýšit.

Také další psychiatrická onemocnění, kde je sertralin předepisován, mohou být doprovázeny zvýšeným
rizikem příhod souvisejících se sebevraždou. Navíc mohou být tyto stavy komorbidní s depresivní
poruchou. Při léčbě pacientů s dalšími psychiatrickými onemocněními se proto musí dodržovat
stejná opatření, jako při léčbě pacientů s depresivní poruchou.

Pacienti, kteří mají v anamnéze před zahájením léčby příhody související se sebevraždou, nebo ti, kteří
vykazují významný stupeň sebevražedné představivosti před zahájením léčby, mají vyšší riziko
sebevražedných myšlenek nebo pokusů o sebevraždu a musí být během léčby pečlivě sledováni.
Metaanalýza placebem kontrolovaných klinických studií prováděných u dospělých trpících
psychiatrickými poruchami prokázala ve srovnání s placebem vyšší riziko sebevražedného chování u
mladých dospělých do 25 let léčených antidepresivy.

Pacienti, a zvláště ti, kteří mají zvýšené riziko, mají být během léčby pečlivě sledování, a to především
na začátku léčby a po změně dávkování. Pacienti (a jejich ošetřovatelé) mají být upozorněni na to, že je
nutné sledovat jakékoli zhoršení jejich stavu, vznik sebevražedného chování nebo myšlenek a
neobvyklých změn chování a na to, že pokud se tyto příznaky objeví, musí okamžitě vyhledat lékařskou
pomoc.

Pediatrická populace
Sertralin nemá být použit k terapii dětí a dospívajících do 18 let vyjma pacientů s obsedantně-
kompulzivní poruchou ve věku 6-17 let. Sebevražedné chování (pokus o sebevraždu a sebevražedné
myšlenky) a nepřátelské chování (převážně agresivita, opoziční chování a hněv) byly v klinických
studiích častěji pozorovány u dětí a dospívajících léčených antidepresivy v porovnání s těmi, kteří byli
léčeni placebem. Nicméně jestliže je rozhodnutí o léčbě založeno na klinické potřebě, pak má být
pacient pečlivě sledován kvůli výskytu sebevražedných symptomů. Navíc jsou k dispozici pouze
omezené klinické údaje o dlouhodobé bezpečnosti použití u dětí a dospívajících týkající se účinku
na růst, dospívání a rozvoj kognitivních a behaviorálních funkcí. Po uvedení přípravku na trh bylo
hlášeno několik případů zpomaleného růstu a opožděného nástupu puberty. Klinický význam a příčinná
souvislost zatím nejsou jasné (viz bod 5.3). Lékař musí sledovat dětské pacienty podstupující
dlouhodobou léčbu, neobjeví-li se změny v růstu a vývoji.

Neobvyklé krvácení
Při užívání SSRI byly hlášeny případy abnormálního krvácení, včetně kožního krvácení, jako je
ekchymóza a purpura a jiné krvácivé poruchy jako např. gastrointestinální nebo gynekologické, včetně
případů krvácení s fatálním zakončením. U pacientů užívajících SSRI, zvláště v kombinaci s léky, o
kterých je známo, že ovlivňují funkci trombocytů (např. antikoagulancia, atypická antipsychotika a
fenothiaziny, většina tricyklických antidepresiv, kyselina acetylsalicylová a NSAID) i u pacientů
s poruchami krvácivosti v anamnéze je nutná opatrnost (viz bod 4.5).

SSRI/SNRI mohou zvýšit riziko poporodního krvácení (viz body 4.6 a 4.8).

Hyponatremie
V důsledku léčby SSRI nebo SNRI včetně sertralinu se může objevit hyponatremie. V mnoha případech
je hyponatremie důsledkem syndromu nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu (SIADH). Byly
hlášeny případy hladin sodíku v séru nižší než 110 mmol/l. Vyššímu riziku rozvoje hyponatremie v
důsledku užívání SSRI nebo SNRI jsou vystaveni starší pacienti. Rovněž pacienti užívající diuretika
nebo hypovolemičtí pacienti mohou být vystaveni vyššímu riziku (viz Starší pacienti). U pacientů se
symptomatickou hyponatremií je vhodné uvažovat o ukončení léčby a zahájit vhodné lékařské zásahy.
Známky a příznaky hyponatremie jsou bolest hlavy, obtíže při koncentraci, porucha paměti, zmatenost,
slabost a nestabilita, která může vést k pádům. Známky a příznaky u těžších a/nebo akutních případů

zahrnovaly halucinace, synkopu, epileptické záchvaty, kóma, zástavu dýchání a úmrtí.

Abstinenční příznaky pozorované po vysazení sertralinu
Po vysazení léčby jsou časté abstinenční příznaky, zvláště byla-li léčba ukončena náhle (viz bod 4.8).
V klinických studiích byla mezi pacienty léčenými sertralinem četnost hlášených abstinenčních reakcí
23 % u pacientů, kteří přestali užívat sertralin, v porovnání k 12 % pacientů, kteří pokračovali v léčbě
sertralinem.

Riziko abstinenčních příznaků je závislé na více faktorech, jako je délka a dávka léčby a rychlost
snižování dávky. Nejčastěji hlášené reakce jsou závrať, poruchy smyslového vnímání (včetně
parestézie), poruchy spánku (včetně nespavosti a živých snů), agitovanost nebo úzkost, nauzea a/nebo
zvracení, třes a bolest hlavy. Obecně jsou tyto příznaky mírné až střední intenzity, u některých pacientů
ale mohou být závažné. Objevují se obvykle během několika prvních dnů po vysazení léčby, byly ale
zaznamenány případy podobných příznaků při neúmyslném vynechání dávky. Tyto příznaky samy
odezní obvykle do 2 týdnů, u některých jedinců ale mohou přetrvávat déle (2-3 měsíce nebo déle).
Při ukončování léčby sertralinem se proto doporučuje snižovat dávku podle potřeb pacienta postupně
během několika týdnů nebo měsíců (viz bod 4.2).

Akatizie/psychomotorický neklid
Užití sertralinu bylo spojeno s rozvojem akatizie, charakterizované subjektivně nepříjemným nebo
obtěžujícím neklidem a nutkáním se pohybovat, doprovázené často neschopností klidně sedět nebo
stát. Tyto příznaky se mohou nejpravděpodobněji objevit během prvních několika týdnů léčby. Pro
pacienty, u kterých se tyto příznaky objeví, může být zvýšení dávky škodlivé.

Porucha funkce jater
Sertralin je z velké části metabolizován v játrech. Farmakokinetická studie s podáváním více dávek
přípravku pacientům s lehkou, stabilní cirhózou prokázala prodloužený eliminační poločas a přibližně
trojnásobnou plochu pod křivkou (AUC) a Cmax ve srovnání se zdravými subjekty. Nebyly pozorovány
významné rozdíly ve vazbě na bílkoviny mezi oběma skupinami. Používání sertralinu u pacientů
s poruchou funkce jater proto vyžaduje značnou opatrnost. U nemocných s poruchou jaterních funkcí
je nutno zvážit použití nižší dávky nebo méně častého dávkování. U pacientů s těžkou poruchou funkce
jater se sertralin nemá použít (viz bod 4.2).

Porucha funkce ledvin
Sertralin je z velké části metabolizován a jeho exkrece v nezměněné podobě moči tvoří méně významný
způsob vylučování. Ve studiích u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance
kreatininu 30-60 ml/min) nebo středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu
10-29 ml/min) nebyly farmakokinetické parametry (AUCO-24 nebo Cmax) při podání více dávek přípravku
významně odlišné od kontrolních osob. Dávka sertralinu nemusí být s ohledem na stupeň poruchy funkce
ledvin upravována.

Užití u starších pacientů
V klinických studiích bylo zahrnuto více než 700 starších pacientů (> 65 let). Skladba a četnost
nežádoucích účinků u starších pacientů byla obdobná jako u mladších pacientů.
Léky ze skupin SSRI nebo SNRI včetně sertralinu byly spojeny s případy klinicky významné
hyponatremie u starších pacientů, kteří jsou vystaveni vyššímu riziku tohoto nežádoucího účinku (viz
Hyponatremie v bodu 4.4).

Diabetes
U pacientů s diabetes může léčba SSRI ztížit kontrolu glykémie. Může být nutná úprava dávky inzulínu
a/nebo perorálních antidiabetik.

Elektrokonvulzivní terapie
Nejsou k dispozici klinické studie stanovující rizika a přínosy kombinované léčby elektrokonvulzivní
terapie a sertralinu.

Grapefruitová šťáva
Podání sertralinu současně s grapefruitovou šťávou se nedoporučuje (viz bod 4.5).


Ovlivnění výsledků močových testů
U pacientů užívajících sertralin byly hlášeny falešně pozitivní výsledky imunologických močových testů
na přítomnost benzodiazepinů. Důvodem je nedostatečná přesnost těchto testů. Falešně pozitivní
výsledky testů je možné očekávat po dobu několika dnů po ukončení léčby sertralinem. Pro rozlišení
sertralinu od benzodiazepinů je třeba použít konfirmační testy, jako je plynová
chromatografie/hmotnostní spektrometrie.

Glaukom s uzavřeným úhlem
SSRI včetně sertralinu mohou mít vliv na velikost pupily, což může mít za následek rozvoj mydriázy.
Tento mydriatický účinek může zúžit úhel oka, což může mít za následek zvýšení nitroočního tlaku a
glaukom s uzavřeným úhlem, zvláště u predisponovaných pacientů. Sertralin je proto nutné používat s
opatrností u pacientů s glaukomem s uzavřeným úhlem a/nebo s glaukomem v anamnéze.

Sexuální dysfunkce
Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)/inhibitory zpětného vychytávání
serotoninu a noradrenalinu (norepinefrinu) (SNRI) mohou způsobit příznaky sexuální dysfunkce (viz bod
4.8). Byly hlášeny případy dlouhodobé sexuální dysfunkce, kdy příznaky přetrvávaly i po přerušení léčby
SSRI/SNRI.

Adjuvin obsahuje sodík.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.


4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kontraindikováno

Inhibitory monoaminooxidázy (IMAO)
Ireverzibilní IMAO (např selegilin)
Sertralin nesmí být používán v kombinaci s ireverzibilními IMAO, jako je selegilin. Léčba sertralinem
nesmí být zahájena dříve než 14 dní po ukončení léčby ireverzibilními IMAO. Léčba sertralinem
musí být ukončena alespoň 7 dnů před zahájením léčby ireverzibilními IMAO (viz bod 4.3).

Reversibilní selektivní IMAO-A (moklobemid)
Vzhledem k riziku vzniku serotoninového syndromu nesmí být souběžně podán sertralin a reverzibilní
selektivní IMAO, jako je moklobemid. Po ukončení léčby reverzibilním IMAO je možné léčbu
sertralinem zahájit v kratší vymývací periodě než 14 dnů. Doporučuje se, aby léčba sertralinem byla
ukončena alespoň 7 dnů před zahájením léčby reverzibilními IMAO (viz bod 4.3).

Reversibilní neselektivní IMAO (linezolid)
Antibiotikum linezolid je slabý reverzibilní neselektivní IMAO a nesmí být pacientům užívajícím
sertralin podáván (viz bod 4.3).

U pacientů, kteří zahájili léčbu sertralinem po nedávno ukončené léčbě IMAO (např. methylenová
modř), nebo zahájili léčbu IMAO po nedávno ukončené léčbě sertralinem, byly hlášeny závažné
nežádoucí účinky. Tyto účinky zahrnovaly tremor, myoklonus, diaforézu, nauzeu, zvracení, návaly,
závratě a hypertermii s rysy podobnými neuroleptickému malignímu syndromu, epileptické záchvaty a
úmrtí.

Pimozid
Ve studii s jednorázovou nízkou dávkou pimozidu (2 mg) byly prokázány zvýšené hladiny pimozidu o
přibližně 35 %. Tyto zvýšené hladiny nebyly spojeny s žádnými změnami na EKG. I když mechanismus
této interakce není znám, je vzhledem k úzkému terapeutickému indexu pimozidu kontraindikováno
souběžné podávání sertralinu a pimozidu (viz bod 4.3).

Souběžné podání se sertralinem není doporučeno

Látky s tlumivým účinkem na CNS a alkohol

Souběžné užití sertralinu v dávce 200 mg denně nepotencovalo u zdravých osob účinky alkoholu,
karbamazepinu, haloperidolu nebo fenytoinu na kognitivní a psychomotorické schopnosti; nicméně
souběžné užití sertralinu a alkoholu se nedoporučuje.

Další serotonergní přípravky
Viz bod 4.
Při užití současně s fentanylem (užívaným při celkové anestezii nebo při léčbě chronické bolesti), dalšími
serotonergními léky (včetně dalších serotonergních antidepresiv, amfetaminů, triptanů) a dalšími opioidy
(včetně buprenorfinu) je nutná opatrnost.

Zvláštní opatření

Léky prodlužující QT interval
Při souběžném použití sertralinu s jinými látkami, které mohou prodloužit QTc interval (např. některá
antipsychotika a antibiotika, může být zvýšeno riziko prodloužení QTc intervalu a/nebo komorových
arytmií (např. torsade de pointes), (viz body 4.4 a 5.1).

Lithium
V placebem kontrolované studii u zdravých dobrovolníků neovlivnilo souběžné podávání sertralinu a
lithia významně farmakokinetiku lithia, vedlo však k vzestupu třesu v porovnání s placebem, což
ukazuje na možnou farmakodynamickou interakci. Při souběžném podávání sertralinu s lithiem musí
být pacienti sledováni.

Fenytoin
Placebem kontrolovaná studie u zdravých dobrovolníků svědčí pro to, že chronické podávání sertralinu
200 mg denně nevede ke klinicky významné inhibici metabolizmu fenytoinu. Vzhledem k tomu, že
byly hlášeny případy vysoké expozice fenytoinu u pacientů užívajících sertralin, se přesto doporučuje
během léčby sertralinem monitorovat plazmatické hladiny fenytoinu a příslušná úprava dávek fenytoinu.
Současné podávání fenytoinu a sertralinu může také způsobit snížení plazmatických hladin sertralinu.
Nelze vyloučit, že i další induktory CYP3A4, např. fenobarbital, karbamazepin, třezalka tečkovaná
(Hypericum perforatum) a rifampicin mohou způsobit snížení plazmatických hladin sertralinu.

Triptany
Po uvedení přípravku na trh byly po použití sertralinu a sumatriptanu vzácně hlášeny případy slabosti,
hyperreflexie, nekoordinovanosti, zmatenosti, úzkosti a agitovanosti. Příznaky serotoninového syndromu
se mohou objevit i při užití s jinými léky ze skupiny (triptany). Pokud je z klinického hlediska
oprávněná souběžná léčba sertralinem a triptany, je nutné pečlivě sledovat pacienta (viz bod 4.4).

Warfarin
Souběžné podávání sertralinu v dávce 200 mg denně s warfarinem mělo za následek malé, ale statisticky
významné prodloužení protrombinového času, které může ve vzácných případech destabilizovat hodnoty
INR. V návaznosti na to je třeba při léčbě warfarinem pečlivě monitorovat při zahajování i při
ukončování léčby sertralinem protrombinový čas.

Ostatní lékové interakce, digoxin, atenolol, cimetidin
Souběžné podání s cimetidinem vedlo k podstatnému poklesu clearance sertralinu. Klinický význam
těchto změn není znám. Sertralin neměl žádný efekt na schopnost atenololu blokovat beta-adrenergní
receptory. U digoxinu nebyly žádné interakce se sertralinem v dávce 200 mg denně pozorovány.

Léky ovlivňující funkci trombocytů
Riziko krvácení může být zvýšeno při souběžném podání léků ze skupiny SSRI, včetně sertralinu, a
léků ovlivňujících funkci trombocytů (např. NSAID, kyselina acetylsalicylová a tiklopidin) nebo jiných
léků, které mohou zvýšit riziko krvácení (viz bod 4.4).

Neuromuskulární blokátory
Léky ze skupiny SSRI mohou redukovat aktivitu cholinesterázy v séru s následkem prodloužení
neuromuskulární blokády mivakuria nebo dalších neuromuskulárních blokátorů.


Léky metabolizované cytochromem PSertralin může působit jako mírný až středně silný inhibitor CYP 2D6. Chronické dávky 50 mg
sertralinu denně měly za následek středně silné zvýšení (průměr 23–37 %) plazmatických koncentrací
desipraminu (což je marker aktivity izoenzymu CYP 2D6) v rovnovážném stavu. Klinicky významné
interakce mohou nastat s jinými substráty CYP 2D6 s úzkým terapeutickým indexem, jako jsou
antiarytmika třídy 1C – např. propafenon a flekainid, tricyklická antidepresiva a typická antipsychotika,
zvláště při vysokých hladinách sertralinu.

Sertralin neúčinkuje klinicky významně jako inhibitor CYP 3A4, CYP 2C9, CYP 2C19 a CYP 1A2. To
bylo potvrzeno v interakčních studiích in vivo se substráty CYP3A4 (endogenní kortizol, karbamazepin,
terfenadin, alprazolam), substrátem CYP2C19 diazepamem a substráty CYP2C9 tolbutamidem,
glibenklamidem a fenytoinem. Studie in vitro ukazují, že sertralin má malou nebo nemá žádnou
schopnost inhibovat CYP 1A2.

Ve zkřížené studii s 8 japonskými zdravými dobrovolníky zvýšil příjem 3 sklenic grapefruitové šťávy
denně plazmatické hladiny sertralinu přibližně o 100 %. Proto je nutné vyvarovat se v průběhu léčby
sertralinem příjmu grapefruitové šťávy (viz bod 4.4).

Na základě výsledků studie interakcí s grapefruitovou šťávou nelze vyloučit, že současné podání
sertralinu se silnými inhibitory CYP3A4 (např. inhibitory proteáz, ketokonazol, itrakonazol, posakonazol,
vorikonazol, klarithromycin, telithromycin a nefazodon), může mít za následek ještě větší zvýšení
expozice sertralinu. To se týká rovněž středně silných inhibitorů CYP3A4 (např. aprepitant,
erythromycin, flukonazol, verapamil a diltiazem). Podávání silných inhibitorů CYP3A4 je nutné se
během léčby sertralinem vyvarovat.

Plazmatické hladiny sertralinu jsou zvýšené přibližně o 50 % u pomalých metabolizátorů CYP2C19 v
porovnání s rychlými metabolizátory (viz bod 5.2). Interakci se silnými inhibitory CYP2C19 (např.
omeprazol, lansoprazol, pantoprazol, rabeprazol, fluoxetin a fluvoxamin) není možné vyloučit.

Souběžné podávání sertralinu s metamizolem, který je induktorem enzymů podílejících se na
metabolismu léčiv, včetně CYP2B6 a CYP3A4, může způsobit snížení plazmatických koncentrací
sertralinu s možným snížením klinické účinnosti. Proto se doporučuje opatrnost při souběžném podávání
metamizolu a sertralinu; podle potřeby je třeba sledovat klinickou odpověď a/nebo plazmatické hladiny
léků.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Nejsou k dispozici žádné dobře kontrolované studie u těhotných žen. Z velkého počtu dat ale nebyla
prokázána indukce kongenitálních malformací sertralinem. Studie na zvířatech prokázaly účinky na
reprodukci, pravděpodobně kvůli mateřské toxicitě způsobené farmakodynamickým účinkem látky a/
nebo přímým farmakodynamickým účinkem látky na plod (viz bod 5.3).

Observační údaje naznačují zvýšené riziko (méně než dvojnásobné) poporodního krvácení po expozici
SSRI/SNRI během posledního měsíce před porodem (viz body 4.4 a 4.8).

Při užití sertralinu v době těhotenství byly popsány případy symptomů kompatibilních s reakcemi po
vysazení léku u novorozenců, jejichž matky byly léčeny sertralinem. Tento fenomén byl pozorován i u
jiných SSRI antidepresiv. Používání sertralinu v těhotenství se nedoporučuje, pokud klinický stav
pacientky není takový, že výhody léčby převáží potenciální riziko.
Pokračuje-li matka v užívání sertralinu i v pozdějších fázích těhotenství, zvláště ve 3. trimestru, je
nutné sledovat novorozence. Po užívání sertralinu v pozdějších fázích těhotenství se mohou u
novorozenců objevit následující příznaky: dechová nedostatečnost, cyanóza, apnoe, epileptické
záchvaty, teplotní nestabilita, potíže s příjmem potravy, zvracení, hypoglykémie, hypertonie,
hypotonie, hyperreflexie, třes, neklid, podrážděnost, letargie, soustavný pláč, somnolence a potíže se
spánkem. Tyto příznaky mohou patřit buď k serotonergním účinkům, nebo k účinkům z vysazení léku.
Ve většině případů se komplikace objevují okamžitě nebo brzy (<24 hodin) po porodu.


Epidemiologické údaje naznačují, že užívání SSRI během těhotenství, zvláště v jeho pozdním stadiu,
může zvýšit riziko vzniku perzistující plicní hypertenze novorozenců (PPHN). Zjištěné riziko je
přibližně 5 případů na 1000 těhotenství. V běžné populaci se objevují 1 až 2 případy PPHN na těhotenství.

Kojení
Zveřejněná data uvádějící hladiny sertralinu v mateřském mléce ukazují, že se malá množství sertralinu a
jeho metabolitu N-desmethylsertralinu vylučují do mléka. Většinou byly nalezeny pouze zanedbatelné
nebo nedetekovatelné hladiny sertralinu v séru kojenců, až na 1 případ, kdy byly hladiny sertralinu v
séru 50 % hladiny matky (nicméně bez významných účinků na zdraví dítěte). Dosud nebyly
hlášeny žádné nežádoucí účinky na zdraví kojenců kojených matkami, které užívaly sertralin; riziko ale
není možné vyloučit. Používání sertralinu se u kojících matek nedoporučuje, pokud podle uvážení lékaře
výhody nepřeváží riziko podání.

Fertilita
Studie na zvířatech neprokázaly vliv sertralinu na parametry fertility (viz bod 5.3). Spontánní hlášení u
některých SSRI prokázala, že vliv na kvalitu spermií je reverzibilní. Vliv na lidskou fertilitu zatím nebyl
pozorován.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Klinickofarmakologické studie se sertralinem neprokázaly vliv sertralinu na psychomotorické
funkce. Nicméně vzhledem k tomu, že psychotropní léky mohou zhoršit duševní a fyzické
schopnosti potřebné pro výkon potenciálně rizikových činností, jako je řízení motorových vozidel
nebo obsluha strojů, je třeba pacienta adekvátně na tyto skutečnosti upozornit.

4.8 Nežádoucí účinky

Nejčastějším nežádoucím účinkem je nauzea. Při léčbě sociální úzkostné poruchy se u 14 %
mužů léčených sertralinem vyskytla sexuální dysfunkce (porucha ejakulace) v porovnání s 0 % u
placeba. Tyto nežádoucí účinky jsou závislé na dávce a s pokračující léčbou často vymizí.

Profil nežádoucích účinků běžně pozorovaný u dvojitě zaslepených placebem kontrolovaných
studií při léčbě OCD, panické poruchy, PTSD a sociální úzkostné poruchy byl podobný profilu
pozorovanému v klinických studiích u pacientů s depresí.

Tabulka 1 uvádí nežádoucí účinky pozorované po uvedení přípravku na trh (četnost není
známo) a v placebem kontrolovaných klinických studiích (celkem 2542 pacientů léčených
sertralinem a 2145 dostávajících placebo) při léčbě deprese, OCD, panické poruchy, PTSD a
sociální úzkostné poruchy.

Některé nežádoucí účinky uvedené v tabulce 1 mohou s pokračující léčbou ztrácet na intenzitě
a četnosti a obecně nevedou k ukončení léčby.

Tabulka 1: Nežádoucí účinky
Četnost nežádoucích účinků pozorovaných u placebem kontrolovaných klinických studií u
deprese, OCD, panické poruchy, PTSD a sociální úzkostné poruchy. Souhrnná analýza a
zkušenosti po uvedení přípravku na trh.



Velmi
časté
(≥1/10)
Časté
(≥1/100 až
<1/10)
Méně časté
(≥1/1000 až
<1/100),
Vzácné
(≥1/10000 až <
1/1000)
Velm
i
vzácn
é (<
)
Není známo (z
dostupných údajů
nelze určit)

Infekce a infestace
Infekce horních
cest dýchacích,
faryngitida,
rinitida
Gastroenteriti
da, otitis
media
Divertikulitida§
Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (zahrnující cysty a polypy)
Novotvar
Poruchy krve a lymfatického systému
Lymfadenopatie,
trombocytopenie*§,
leukopenie*§

Poruchy imunitního systému
Hypersenzitivita*
sezónní alergie*
Anafylaktoidní
reakce*

Endokrinní poruchy
Hypotyreóza Hyperprolaktinemie*
§, nepřiměřená
sekrece ADH*§

Poruchy metabolismu a výživy
Snížená chuť
k jídlu,
zvýšená chuť
k jídlu*
Hypercholesterolemi
e, diabetes mellitus*,
hypoglykémie*,
hyperglykémie*§,
hyponatrémie*§

Psychiatrické poruchy
Insomnie

Úzkost*,
deprese*,
agitovanost*,
pokles
sexuální
touhy*,
nervozita,
depersonaliza
ce, noční
můry,
bruxismus*
Sebevražedné
myšlenky/chová
n í, psychotické
poruchy*,
neobvyklé
myšlení, apatie,
halucinace*,
agresivita*,
euforická
nálada*, paranoia
Konverzní porucha§,
děsivé sny§, léková
závislost,
náměsíčnost,
předčasná ejakulace

Poruchy nervového systému

Závrať,
bolest
hlavy*,
somnolence
Třes,
pohybové
poruchy
(zahrnující
extrapyra
midové
příznaky,
jako jsou
hyperkine
ze,
hypertonie
, dystonie,
bruxismus
nebo
poruchy
chůze),
parestézie*
,
hypertonie
*, porucha
pozornosti
,
dysgeuzie
Amnezie,
hypestezie*,
mimovolní
svalové
kontrakce*,
synkopa*,
hyperkineze*,
migréna*,
konvulze*,
posturální
závrať, porucha
koordinace,
porucha řeči
Kóma*, akatizie (viz
bod 4.4), dyskineze,
hyperestezie,
cerebrovaskulární
spazmy (zahrnující
syndrom reverzibilní
mozkové
vazokonstrikce a
syndrom Call-
Flemingův)§,
psychomotorický
neklid§ (viz bod
4.4), poruchy
smyslového
vnímání,
choreoatetóza§, dále
byly hlášeny
známky a příznaky
související se
serotoninovým
syndromem nebo
neuroleptickým
maligním
syndromem: v
některých případech
související se
souběžným
použitím
serotonergních
přípravků zahrnující
agitovanost,
zmatenost,
diaforézu, průjem,
horečku, hypertenzi,
rigiditu a
tachykardii§
.
Poruchy oka
Poruchy zraku Mydriáza* Skotom, glaukom,
diplopie, fotofobie,
hyféma§, rozdílná
velikost zornic§,
porucha vidění§,
porucha tvorby slz
Makulopatie
Poruchy ucha a labyrintu
Tinitus* Bolest ucha
Srdeční poruchy
Palpitace* Tachykardie,
srdeční poruchy
Infarkt myokardu§,
torsade de pointes§
(viz body 4.4, 4.5 a
5.1), bradykardie,
prodloužení QTc
intervalu (viz body
4.4, 4.5 a 5.1)


Cévní poruchy
Návaly horka* Neobvyklé
krvácení
(jako např.
gastrointesti
nální
krvácení)*,
hypertenze*,
návaly,
hematurie*
Periferní ischemie
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Zívání* Dyspnoe,
epistaxe*,
bronchospazmus*
Hyperventilace,
intersticiální
plicní
onemocnění§,
laryngospazmus
, dysfonie,
stridor§,
hypoventilace,
škytavka

Gastrointestinální poruchy
Nauzea,
průjem,
sucho v
ústech
Dyspepsie,
zácpa*,
bolest
břicha*
zvracení*,
flatulence
Meléna, porucha
zubů,
ezofagitida,
glositida,
hemoroidy,
hypersalivace,
dysfagie,
eruktace,
porucha jazyka
Vředy v ústech,
pankreatitida§,
hematochezie, vředy
na jazyku,
stomatitida
Mikroskopická
kolitida
Poruchy jater a žlučových cest
Poruchy jaterních
funkcí, závažné
onemocnění jater
(zahrnující
hepatitidu, žloutenku
a selhání jater)

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Hyperhidróz
a, vyrážka*
Periorbitální
edém*,
kopřivka*,
alopecie*,
pruritus*,
purpura*,
dermatitida,
suchá kůže, otok
obličeje, studený
pot
Vzácné případy
závažných kožních
nežádoucích účinků
(SCAR): např.
Stevensův-
Johnsonův syndrom
a epidermální
nekrolýza§, kožní
reakce§,
fotosenzitivita§,
angioedém, změna
struktury vlasu,
změna pachu kůže,
bulózní dermatitida,
folikulární vyrážka

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Bolest zad,
artralgie, myalgie
Osteoartritida,
svalové záškuby,
svalové křeče,
svalová slabost
Rhabdomyolýza§,
poruchy kostí
Trismus*

Poruchy ledvin a močových cest
Polakisurie,
poruchy mikce,
retence moči,
močová
inkontinence*,
polyurie,
nykturie
Opožděný
začátek
močení*,
oligurie

Poruchy reprodukčního systému a prsu
Porucha
ejakulac
e
Nepravid
elná
menstrua
ce,
erektilní
dysfunkc
e
Sexuální
dysfunkce,
menoragie,
vaginální
krvácení, ženská
sexuální
dysfunkce
Galaktorea,
atrofická
vulvovaginitida,
výtok z genitálu,
balanopostitida§,
gynekomastie,
priapismus*
Poporodní
krvácení+
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Únava* Malátnost*,
bolest na
hrudi*,
astenie*,
pyrexie*
Periferní edém*,
zimnice, porucha
chůze*, žízeň
Hernie, snížená
léková tolerance

Vyšetření

Zvýšení
tělesné
hmotnosti*
Zvýšení
alaninaminotrans
ferázy
*,
zvýšení
aspartáta
minotran
sferázy*,
snížení
tělesné
hmotnosti*
Zvýšená hladina
cholesterolu v
krvi*,
abnormální
klinické
laboratorní
nálezy, porucha
spermatu,
změněná funkce
trombocytů§

Poranění a otravy
Zranění
Chirurgické a léčebné postupy
Vazodilatační léčba
 Nežádoucí účinky zjištěné po uvedení přípravku na trh
§ Frekvenci nežádoucích účinků reprezentuje odhadovaný horní limit 95% intervalu spolehlivosti za použití
“Pravidla tří”. (V případě, že se nežádoucí účinek neobjevil u dosud sledovaného vzorku pacientů,
pravděpodobnost, že se v budoucnu vyskytne, je: 3/sledovaný počet pacientů.)
+Tento nežádoucí účinek byl hlášen u terapeutické skupiny SSRI/SNRI (viz body 4.4 a 4.6).
Abstinenční příznaky pozorované po vysazení sertralinu
Ukončení léčby sertralinem (zejména náhlé) vede často k abstinenčním příznakům. Nejčastěji
hlášené účinky jsou závrať, poruchy smyslového vnímání (včetně parestézie), poruchy spánku
(včetně nespavosti a živých snů), agitovanost nebo úzkost, nauzea a/nebo zvracení, třes a
bolest hlavy. Obecně jsou tyto příznaky mírné až střední intenzity a samy odezní, u některých
pacientů ale mohou být závažné a přetrvávat déle. Není-li další potřeba léčby sertralinem,
doporučuje se postupné snižování dávky (viz body 4.2 a 4.4).

Starší pacienti
Léky ze skupin SSRI nebo SNRI včetně sertralinu byly spojeny s případy klinicky významné
hyponatremie u starších pacientů, kteří mohou být vystaveni vyššímu riziku tohoto nežádoucího účinku
(viz bod 4.4).

Pediatrická populace
U více než 600 pediatrických pacientů léčených sertralinem byl celkový profil nežádoucích účinků
podobný těm u dospělých. Následující nežádoucí účinky byly hlášeny z kontrolovaných studií (n=pacientů léčených sertralinem):

Velmi časté (≥ 1/10): bolest hlavy (22 %), insomnie (21 %), průjem (11 %) a nauzea (15 %).

Časté (≥ 1/100 až <1/10): bolest na hrudi, mánie, horečka, zvracení, anorexie, labilní chování,
agresivita, agitovanost, nervozita, porucha pozornosti, závrať, hyperkineze, migréna, somnolence, třes,
porucha zraku, sucho v ústech, dyspepsie, noční můry, únava, močová inkontinence, vyrážka, akné,
epistaxe, flatulence.

Méně časté (≥1/1000 až <1/100): prodloužení QT intervalu na EKG (viz body 4.4, 4.5 a 5.1), pokus
o sebevraždu, konvulze, extrapyramidové poruchy, parestézie, deprese, halucinace, purpura,
hyperventilace, anémie, porucha funkce jater, zvýšení alaninaminotransferázy, cystitida, herpes simplex,
otitis externa, bolest ucha, bolest oka, mydriáza, malátnost, hematurie, pustulózní vyrážka, rinitida,
zranění, pokles tělesné hmotnosti, svalové záškuby, neobvyklé sny, apatie, albuminurie, polakisurie,

polyurie, bolest prsů, menstruační poruchy, alopecie, dermatitida, poruchy kůže, změna pachu kůže,
urtikarie, bruxismus, návaly.

Četnost není známo: enuréza

Účinky skupiny léčiv
Epidemiologické studie - především ty, které byly provedené u pacientů ve věku 50 let a výše - ukázaly
zvýšené riziko fraktur kostí u těch pacientů, kteří užívají selektivní inhibitory zpětného vychytávání
serotoninu (SSRI) nebo tricyklická (TCA) antidepresiva. Mechanismus vzniku tohoto rizika není znám.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-
nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

Toxicita
Při předávkování má sertralin podle dostupných důkazů široké rozpětí bezpečnosti v závislosti na
populaci pacientů a/nebo současné léčbě. Byly popsány případy úmrtí při předávkování sertralinem v
kombinaci s užíváním jiných léků a/nebo alkoholu. Proto je třeba při každém předávkování okamžitě
zahájit radikální léčbu.

Příznaky
K příznakům předávkování patří nežádoucí účinky zprostředkované serotoninem, jako je somnolence,
gastrointestinální poruchy (jako nauzea a zvracení), tachykardie, třes, agitovanost a závratě. Méně
často bylo hlášeno kóma.

Při předávkování sertralinem bylo hlášeno prodloužení QTc intervalu/torsade de pointes, proto je ve
všech případech předávkování sertralinem doporučeno sledování EKG (viz body 4.4, 4.5 a 5.1).

Léčba
Neexistují specifická antidota sertralinu. Doporučuje se zajistit průchodnost dýchacích cest a v případě
potřeby adekvátní oxygenaci a ventilaci. Aktivní uhlí, které může být podáno spolu s projímadlem, je
stejně účinné nebo dokonce účinnější než výplach, a proto ho lze užít při léčbě předávkování. Vyvolání
zvracení se nedoporučuje. Doporučuje se monitorování srdečních (např. EKG) a vitálních funkcí, spolu
se všeobecnými symptomatickými a podpůrnými opatřeními. Forsírovaná diuréza, dialýza, hemoperfuze
a výměnná transfuze jsou vzhledem k velkému distribučnímu objemu sertralinu málo účinné.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI),
ATC kód: N06AB
Mechanismus účinku
Sertralin je in vitro silným a specifickým inhibitorem zpětného vychytávání neuronálního serotoninu
(5-HT), což v experimentu u zvířat potencuje účinky 5-HT. Na zpětné vychytávání norepinefrinu a
dopaminu účinkuje jen velmi slabě. V klinických dávkách blokuje sertralin vychytávání serotoninu
lidskými trombocyty. U zvířat se nezjistily žádné stimulační, sedativní nebo anticholinergní účinky ani
kardiotoxicita. V kontrolovaných studiích u zdravých dobrovolníků nepůsobil sertralin sedaci ani
neinterferoval s psychomotorickou výkonností. V souladu se selektivní inhibicí vychytávání 5-HT
nezvyšuje sertralin katecholaminergní aktivitu. Nevyznačuje se žádnou afinitou k muskarinovým
(cholinergním), serotonergním, dopaminergním, adrenergním, histaminergním, GABA nebo

benzodiazepinovým receptorům. Dlouhodobé podávání sertralinu u zvířat bylo spojeno s down regulací
norepinefrinových receptorů mozku, podobně jako je tomu při použití jiných klinicky účinných
antidepresiv a léků proti obsesím.

Neprokázalo se, že by sertralin mohl vést ke zneužívání. Ve dvojitě zaslepené, placebem kontrolované
randomizované studii srovnávající náchylnost ke zneužívání sertralinu, alprazolamu a dexamfetaminu u
lidí sertralin neprokazoval subjektivní účinky ukazující na potenciál ke zneužívání. Navíc osoby ve
studii hodnotily alprazolam i dexamfetamin významně lépe než placebo na základě obliby léku, euforie
a potenciálu zneužívání. Sertralin nepůsobil ani stimulaci, ani pocity úzkosti, které jsou při užívání
dexamfetaminu, či sedaci a psychomotorické zhoršení spojené s alprazolamem. U opic makaků
rhesus trénovaných k samopodávání kokainu sertralin nepůsobil jako pozitivní posilovač
(reinforcer), ani nebyl rozlišujícím podnětem pro dexamfetamin nebo pentobarbital.

Klinická účinnost a bezpečnost
Depresivní porucha
Byla provedena studie, do které byli zařazeni ambulantní pacienti s depresí, kteří reagovali na léčbu
sertralinem 50 – 200 mg denně do konce úvodní 8týdenní otevřené léčebné fáze. Tito pacienti (n=295)
byli randomizováni k pokračování dvojitě zaslepeným způsobem v léčbě sertralinem 50 – 200 mg
denně nebo placebem po dobu 44 týdnů. U pacientů léčených sertralinem byl v porovnání s placebem
pozorován statisticky významně nižší poměr relapsů. Průměrná dávka sertralinu u pacientů, kteří
ukončili studii, byla 70 mg denně. Procento respondérů (pacienti, u kterých nedošlo k relapsu) ze
sertralinového ramene bylo 83,4 % a 60,8 % z placebového ramene.

Posttraumatická stresová porucha (PTSD)
Kombinovaná data ze 3 studií PTSD v obecné populaci prokázala nižší odpověď na léčbu u mužů v
porovnání se ženami. Ve dvou studiích s obecnou populací byla odpověď na léčbu u mužů i žen v
porovnání s placebem obdobná (ženy: 57,2 % vs 34,5 %; muži: 53,9% vs 38,2 %). Počet mužů a žen v
souhrnné obecné populaci pacientů ve studiích byl 184, resp. 430 a tudíž výsledky u žen jsou
robustnější. Muži měli jiné bazální proměnné parametry (zneužívání více léků, delší léčba, původ
traumatu apod.), které souvisely s nižším efektem.

Elektrofyziologie srdce
Ve specializované detailní studii QTc intervalu prováděné u zdravých dobrovolníků se
supraterapeutickými dávkami (400 mg denně, tj. dvojnásobek maximální doporučené denní dávky) v
rovnovážném stavu byla horní hranice 2stranného 90% CI pro rozdíl v QTcF sertralinu a placeba
stanovený metodou nejmenších čtverců ve stejném čase (11,666 ms) vyšší než předem definovaná
prahová hodnota 10 ms po 4 hodinách od podání dávky. Analýza vztahu expozice a odpovědi poukázala
na slabě pozitivní vztah mezi QTcF a plazmatickými koncentracemi sertralinu [0,036 ms/(ng/ml); p <
0,0001]. Na základě modelu expozice a odpovědi je prahová hodnota klinicky významného
prodloužení QTcF (tj. predikovaný 90% CI překročí 10 ms) nejméně 2,6krát vyšší než průměrné Cmax
(86 ng/ml) po podání nejvyšší doporučené dávky sertralinu (200 mg/den) (viz body 4.4, 4.5, 4.8 a 4.9).

Obsedantně-kompulzivní porucha u dětí
Bezpečnost a účinnost sertralinu (50-200 mg/den) byla zkoumána při léčbě ambulantně léčených
nedepresivních dětí (6-12 let) a dospívajících (13-17 let) s OCD. Po jednotýdenním, placebem jednoduše
zaslepeném náboru, byla pacientům náhodně přiřazena 12týdenní léčba s flexibilní dávkou buď
sertralinu, nebo placeba. Děti (6-12 let) zahajovaly dávkou 25 mg sertralinu. Pacienti na sertralinu
vykazovali významně lepší zlepšení než pacienti na placebu, podle škály „Children’s Yale-Brown
Obsessive Compulsive Scale CY-BOCS (p =0,005)“, „NIMH Global Obsessive Compulsive Scale
(p=0,019)“, a „CGI Improvement (p =0,002)“. Dále byl pozorován trend významného zlepšení u
skupiny se sertralinem než s placebem na škále „CGI Severity (p=0,089)“. V CY-BOCs průměrné
výchozí hodnoty a změna od výchozích hodnot u placeba byly 22,25 ± 6,15, resp. -3,4 ± 0,82, zatímco u
sertralinu průměrné výchozí hodnoty a změna od výchozích hodnot byly 23,36 ± 4,56, resp. - 6,8 ±
0,87. Respondérů, definovaných jako pacienti s 25% a vyšším poklesem v CY-BOCs (primární
ukazatel účinnosti) od výchozích hodnot do konečných hodnot, bylo 53 % ze skupiny léčené sertralinem
v porovnání s 37 % pacientů dostávajících placebo (p=0,03).

Dlouhodobé údaje o bezpečnosti a účinnosti nejsou u pediatrické populace k dispozici.

Pediatrická populace
U dětí do 6 let nejsou dostupné žádné údaje.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Po čtrnáctidenní perorální aplikaci sertralinu v dávce 50 až 200 mg denně je u člověka dosaženo
maximální plazmatické koncentrace během 4,5 až 8,4 hodin po podání. Příjem potravy nemění
významně biologickou dostupnost tablet sertralinu.

Distribuce
Zhruba 98 % cirkulujícího léku se váže na plazmatické bílkoviny.

Biotransformace
Sertralin je z velké části metabolizován hned při prvním průchodu játry.

Podle klinických a in vitro údajů je možné učinit závěr, že je sertralin metabolizován více cestami,
včetně CYP3A4, CYP2C19 (viz bod 4.5) a CYP2B6. Sertralin a jeho hlavní metabolit
desmethylsertralin jsou také in vitro substráty P-glykoproteinu.

Eliminace
Průměrný eliminační poločas sertralinu je přibližně 26 hodin (v rozmezí 22 - 36 hodin). V souladu s
terminálním eliminačním poločasem dochází k přibližně dvojnásobné akumulaci až do dosažení
koncentrace v rovnovážném stavu, této koncentrace se dosáhne po 1 týdnu při dávkování 1x denně.
Poločas vylučování N-desmethylsertralinu je v rozmezí 62 - 104 hodin. Sertralin i N- desmethylsertralin
jsou v lidském organismu metabolizovány ve značném rozsahu a výsledné metabolity jsou vylučovány
ve stejném množství stolicí a močí. V nezměněné podobě je močí vylučováno pouze malé množství
sertralinu (<0,2 %).

Linearita/nelinearita
Sertralin se vyznačuje na dávce závislou farmakokinetikou v rozsahu dávek od 50 do 200 mg.

Farmakokinetika u zvláštních skupin pacientů

Pediatrická populace s OCD
Farmakokinetika sertralinu byla studována u 29 dětských pacientů ve věku 6-12 let a 32 dospívajících
pacientů ve věku 13-17 let. Pacienti byli postupně po dobu 32 dnů titrováni na dávku 200 mg denně,
buď se zahajovací dávkou 25 mg a postupným zvýšením, nebo se zahajovací dávkou 50 mg a
postupným zvýšením. Režim s 25 mg i 50 mg byl shodně tolerován. U dávky 200 mg v rovnovážném
stavu byly plazmatické hladiny sertralinu u věkové skupiny 6-12 let přibližně o 35 % vyšší v porovnání s
věkovou skupinou 13-17 let a o 21 % vyšší v porovnání s referenční skupinou dospělých. Neobjevily se
významné rozdíly v clearance mezi chlapci a dívkami. U dětí, zvláště s nízkou tělesnou hmotností, se
doporučuje léčbu zahajovat nízkou dávkou a titrovat dávku sertralinu po 25 mg. Dospívající mohou
dostávat stejnou dávku jako dospělí.

Dospívající a starší pacienti
Farmakokinetický profil u dospívajících nebo u starších pacientů se významně neliší od profilu u
dospělých osob ve věku 18 - 65 let.

Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater je poločas sertralinu prodloužen a AUC se zvyšuje 3x (viz body 4.a 4.4).

Porucha funkce ledvin
U pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin nedocházelo k významné akumulaci
sertralinu.

Farmakogenomika

Plazmatické hladiny sertralinu jsou přibližně o 50 % vyšší u pomalých metabolizátorů CYP2C19 v
porovnání s rychlými metabolizátory. Klinický význam není jasný, proto je nutné dávku pacientům
titrovat podle klinické odpovědi.


5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity a kancerogenity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. Studie
reprodukční toxicity na zvířatech neprokázaly teratogenitu nebo nežádoucí účinky na fertilitu samců.
Pozorovaná fetotoxicita měla pravděpodobně souvislost s mateřskou toxicitou. Postnatální přežívání a
tělesná hmotnost štěňat byly snížené pouze během prvních dnů po porodu. Bylo prokázáno, že časná
postnatální mortalita byla následkem in utero expozice po 15. dni březosti. Postnatální opoždění vývoje
u štěňat léčených samic bylo pravděpodobně následkem účinku na samice, a proto je nerelevantní pro
riziko pro člověka.

Studie s mláďaty

Byla provedena juvenilní studie toxicity u potkanů, ve které byl sertralin podáván perorálně samcům i
samicím potkanů v období 21-56 dnů po narození (v dávkách 10, 40 nebo 80 mg/kg/den),
následované obdobím bez podání dávky až do dne 196 po narození. Bylo pozorováno zpoždění
pohlavního dospívání u samců i samic při různých dávkách (samci při dávce 80 mg/kg a samice při
dávce ≥ 10 mg/kg), ale přesto nedošlo k žádným účinkům sertralinu na hodnocené samčí nebo samičí
reprodukční cílové parametry. Navíc byla v období 21-56 dnů po narození pozorována dehydratace,
chromorhinorea a snížení průměrného přírůstku tělesné hmotnosti. Všechny výše uvedené účinky
přisuzované podání sertralinu ustoupily během období bez podání dávky. Klinický význam těchto
účinků pozorovaných u potkanů po podání sertralinu nebyl stanoven.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Mikrokrystalická celulóza, sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A), dihydrát hydrogenfosforečnanu
vápenatého, hyprolóza, polysorbát 80, magnesium-stearát.
Potahová vrstva: Hypromelóza 2910/6, oxid titaničitý (E 171), propylenglykol.

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

let

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

PVC/PVDC/Al blistr, krabička.
velikost balení: 10, 14, 20, 28 a 30 potahovaných tablet.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.



7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

G.L.Pharma GmbH, Schlossplatz 1, Lannach, Rakousko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Adjuvin 50 mg: 30/372/05-C
Adjuvin 100 mg: 30/373/05-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 5. 10. Datum posledního prodloužení registrace: 30. 10. 2013


10. DATUM REVIZE TEXTU

29. 11.