Adatam Interakce

S dutasteridem/tamsulosinem nebyly provedeny žádné studie lékových interakcí. Následující
tvrzení vycházejí z údajů dostupných pro jednotlivé léčivé látky přípravku.


Dutasterid
Informace o poklesu koncentrace PSA v séru během léčby dutasteridem a pokyny týkající se
průkazu karcinomu prostaty viz bod 4.4.

Vlivy jiných léčiv na farmakokinetiku dutasteridu
Dutasterid je eliminován hlavně metabolizací. Studie in vitro naznačují, že tato metabolizace
je katalyzována izoenzymy CYP3A4 a CYP3A5. Formální interakční studie se silnými
inhibitory CYP3A4 nebyly provedeny. V populační farmakokinetické studii však byly u
malého počtu pacientů léčených souběžně verapamilem nebo diltiazemem (středně silnými
inhibitory CYP3A4 a inhibitory P-glykoproteinu) zaznamenány průměrně 1,6násobně (při
současném podávání s verapamilem) až 1,8násobně (při současném podávání s diltiazemem)
vyšší koncentrace dutasteridu v séru než u ostatních pacientů.

Dlouhodobé souběžné podávání dutasteridu s léčivy, která jsou silnými inhibitory izoenzymu
CYP3A4 (např. ritonavir, indinavir, nefazodon, itrakonazol, perorálně podávaný ketokonazol),
může zvýšit sérové koncentrace dutasteridu. Při zvýšené expozici dutasteridu není větší inhibice
5-alfa-reduktázy pravděpodobná. Zaznamenají-li se však nežádoucí účinky, má se zvážit snížení
frekvence dávkování dutasteridu. Je třeba poznamenat, že v případě inhibice enzymu se dlouhý
poločas může ještě více prodloužit a může trvat více než 6 měsíců souběžné terapie, než se
dosáhne nového ustáleného stavu.

Podání 12 g kolestyraminu jednu hodinu po užití 5mg jednorázové dávky dutasteridu neovlivnilo
farmakokinetiku dutasteridu.

Vliv dutasteridu na farmakokinetiku jiných léčiv
V malé (n=24) dvoutýdenní studii u zdravých mužů dutasterid (0,5 mg denně) neovlivňoval
farmakokinetiku tamsulosinu nebo terazosinu. Rovněž v této studii nebyly pozorovány žádné
známky farmakodynamické interakce.

Dutasterid nemá vliv na farmakokinetiku warfarinu ani digoxinu. To svědčí o tom, že dutasterid
neinhibuje/neindukuje izoenzym CYP2C9 ani transportér P-glykoprotein. Interakční studie in
vitro svědčí o tom, že dutasterid neinhibuje izoenzymy CYP1A2, CYP2D6, CYP2C9,
CYP2C19 ani CYP3A4.

Tamsulosin
Společné podávání tamsulosin-hydrochloridu s léky, které mohou snižovat krevní tlak, včetně
anestetik, inhibitorů PDE5 a dalších antagonistů alfa1-adrenoceptoru, může vést ke znásobení
hypotenzních účinků. Dutasterid/tamsulosin nemá být užíván v kombinaci s dalšími
antagonisty alfa1-adrenoceptoru.

Současné podávání tamsulosin-hydrochloridu s ketokonazolem (silný inhibitor CYP3A4) vedlo
ke zvýšení Cmax a AUC tamsulosin-hydrochloridu o faktor 2,2, resp. 2,8. Současné podávání
tamsulosin-hydrochloridu s paroxetinem (silným inhibitorem CYP2D6) vedlo ke zvýšení Cmax
a AUC tamsulosin-hydrochloridu o faktor 1,3, resp. 1,6. Podobné zvýšení expozice se očekává
u pomalých metabolizátorů CYP2D6 ve srovnání s rychlými metabolizátory, pokud je
tamsulosin podáván se silným inhibitorem CYP3A4. Účinky současného podávání obou
inhibitorů, jak CYP3A4 tak i CYP2D6 s tamsulosin-hydrochloridem nebyly klinicky
hodnoceny, nicméně je zde potenciál pro významné zvýšení expozice tamsulosinu (viz bod 4.4).

Současné podávání tamsulosin-hydrochloridu (0,4 mg) a cimetidinu (400 mg každých 6 hodin
po dobu 6 dnů) vedlo ke snížení clearance (26 %) a zvýšení AUC (44 %) tamsulosin-
hydrochloridu. Při podávání dutasteridu/tamsulosinu v kombinaci s cimetidinem je nutná
opatrnost.


Konečná studie lékových interakcí mezi tamsulosin-hydrochloridem a warfarinem nebyla
provedena. Závěry z omezených in vitro a in vivo studií nejsou průkazné. Diklofenak a warfarin
však mohou zvýšit rychlost eliminace tamsulosinu. Při společném podávání warfarinu a
tamsulosin-hydrochloridu je nutná opatrnost.

Při podávání tamsulosin-hydrochloridu společně s atenololem, enalaprilem, nifedipinem nebo
teofylinem nebyly pozorovány žádné interakce. Společné podávání furosemidu vedlo k poklesu
plazmatických hladin tamsulosinu, ale hladiny zůstaly i nadále v rozmezí normálního
dávkování a nevyžadovaly tak úpravu dávky.

In vitro neměnily diazepam, propranolol, trichlormethiazid, chlormadinon, amitriptylin,
diklofenak, glibenklamid ani simvastatin volnou frakci tamsulosinu v plazmě. Stejně tak
tamsulosin neměnil volné frakce diazepamu, propranololu, trichlormethiazidu ani
chlormadinonu.