SANVAL - souhrn údajů a příbalový leták

z
sp.zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Sanval 10 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje zolpidemi tartras 10 mg.

Pomocná látka se známým účinkem:
Jedna potahovaná tableta obsahuje 86 mg laktózy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

Bílé, oválné, bikonvexní, potahované tablety s půlicí rýhou na obou stranách, označené ZIM a 10 na
jedné straně.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Zolpidem je indikován ke krátkodobé léčbě nespavosti u dospělých v případech, kdy je nespavost
vysilující nebo vede k těžkému rozrušení pacienta.

4.2 Dávkování a způsob podání

Zolpidem působí rychle, a proto se podává bezprostředně před ulehnutím nebo po ulehnutí. Přípravek
by měl být užíván pouze v případě, že lze zajistit dostatečnou délku spánku (8 hodin).

Dávku je nutno užít najednou a neužívat další během téže noci.

Doporučená denní dávka pro dospělé je 10 mg a užívá se bezprostředně před spaním. Je třeba podávat
nejnižší účinnou denní dávku zolpidemu a maximální denní dávka nesmí překročit 10 mg.
Léčba má být co nejkratší a nemá překročit čtyři týdny, a to včetně období, kdy dochází ke snižování
dávky. V nezbytných případech je možné prodloužit podávání přípravku nad maximální dobu léčby,
ale pouze po opětovném zhodnocení stavu pacienta, jelikož riziko závislosti a zneužití se zvyšuje
s délkou léčby (viz bod 4.4).

Zvláštní populace:

Pediatrická populace:

Vzhledem k nedostatku dat, která by podpořila užití v této věkové skupině, se zolpidem nedoporučuje
podávat dětem a dospívajícím do 18 let. Dostupné výsledky placebem kontrolovaných studií jsou
uvedeny v bodě 5.1.

Starší nebo oslabení pacienti:
Starší nebo oslabení nemocní mohou být k účinkům zolpidemu zvláště citliví, v těchto případech se
doporučuje podání pouze 5 mg (polovina tablety). Celková dávka zolpidemu nesmí překročit 10 mg.

z
Porucha funkce jater:
Clearance a metabolismus zolpidemu jsou sníženy při jaterním selhávání. U takových nemocných,
stejně jako u starších pacientů, se má začít podávat 5 mg. Starším nemocným se má věnovat zvláštní
pozornost. Není-li dosaženo dostatečné klinické odpovědi a lék je dobře snášen, lze u dospělých
(mladších 65 let) dávku zvýšit na 10 mg.

4.3 Kontraindikace

Zolpidem je kontraindikován u pacientů:
• s hypersenzitivitou na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
• s těžkou jaterní nedostatečností
• s akutní a/nebo těžkou respirační nedostatečností
• se syndromem spánkové apnoe a myasthenia gravis
• kteří již v minulosti po užití zolpidemu měli syndrom poruch chování ve spánku, viz bod 4.4.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Tam, kde je to možné, se má před podáním hypnotika stanovit a léčit příčina nespavosti.
Pokud nedojde k potlačení nespavosti po 7 - 14 dnech léčby, může to znamenat přítomnost primárního
psychiatrického onemocnění. Stav nemocného má být v pravidelných intervalech pečlivě
přehodnocován.

Dechová nedostatečnost
Hypnotika mohou tlumit aktivitu dechového centra, zolpidem je proto třeba předepisovat opatrně
pacientům se sníženou respirační funkcí (viz bod 4.8). Studie u zdravých osob nebo u pacientů s
lehkou až středně těžkou chronickou obstrukční bronchopulmonální chorobou však dosud tlumivý
účinek zolpidemu neprokázaly.

Riziko plynoucí ze současného užívání s opioidy
Současné užívání opioidů s benzodiazepiny nebo jinými sedativy/hypnotiky, včetně zolpidemu může
vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a úmrtí. Vzhledem k těmto rizikům je současné
předepisování sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky (jako přípravek Sanval),
spolu s opioidy vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti léčby. V případě
rozhodnutí předepsat přípravek Sanval současně s opioidy je nutné předepsat nejnižší účinnou dávku
na nejkratší možnou dobu léčby (viz také obecné doporučení dávkování v bodě 4.2).
Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a sedace.
V této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele, aby o těchto
symptomech věděli (viz bod 4.5).

Porucha funkce jater
Podání zolpidemu pacientům s těžkou poruchou funkce jater může přispět ke vzniku encefalopatie,
proto se přípravek těmto pacientům nesmí podávat (viz body 4.3 a 4.8).

Starší nemocní
Viz bod 4.2.

Psychotická onemocnění
Hypnotika jako např. zolpidem nejsou doporučena k primární léčbě psychotických onemocnění.




Amnézie
Sedativa a hypnotika jako je např. zolpidem, mohou vyvolat anterográdní amnézii, ke které nejčastěji
dochází několik hodin po podání přípravku. Aby se snížilo toto riziko, je třeba zajistit, aby pacienti
mohli spát bez přerušení 8 hodin (viz bod 4.8).
z

Myšlenky na sebevraždu / pokus o sebevraždu / sebevražda a deprese
Zolpidem, stejně jako ostatní benzodiazepiny a jim podobné látky, se má podávat opatrně pacientům s
příznaky deprese a se sebevražednými sklony v anamnéze. Pacientům se sebevražednými sklony se
má vzhledem k riziku záměrného předávkování předepisovat nejmenší možné balení přípravku.
Během léčby zolpidemem může být odhalena dříve existující deprese. Protože nespavost může být
projevem deprese, měla by být v případě trvání nespavosti přehodnocena stanovená diagnóza. Několik
epidemiologických studií ukazuje na zvýšený výskyt sebevražd a sebevražedných pokusů u pacientů,
bez ohledu na to, zda trpí depresí, či nikoliv, jsou-li léčeni benzodiazepiny a jinými hypnotiky včetně
zolpidemu. Kauzální souvislost nebyla stanovena.

Jiné psychiatrické a "paradoxní" reakce
Při podávání sedativ a hypnotik jako je zolpidem se mohou vyskytnout příznaky jako je neklid,
zhoršení nespavosti, agitovanost, podrážděnost, agresivita, bludy, zuřivost, noční můry, halucinace,
psychóza, abnormální chování a další nežádoucí poruchy chování. Pokud k nim dojde, má se podávání
přípravku přerušit. Tyto projevy jsou pravděpodobnější u starších nemocných.

Somnambulismus a související chování
U pacientů, kteří užívali zolpidem a nebyli zcela probuzeni, byly hlášeny poruchy chování ve spánku
včetně náměsíčnosti a s ní spojené chování, jako např. „řízení vozidla ve spánku“, příprava a
konzumace jídla, telefonování nebo soulož. Pacient si tuto činnost zpětně nepamatuje. Tyto poruchy se
mohou objevit po prvním nebo jakémkoliv dalším užití zolpidemu. V případě, že pacient zaznamená
poruchy chování ve spánku, musí být léčba z důvodu rizika pro pacienta i pro okolí ihned ukončena
(viz bod 4.3). Riziko výskytu takového chování se zvyšuje při užití zolpidemu s dalšími látkami
tlumícími centrální nervový systém (včetně alkoholu), stejně jako při překročení maximální
doporučené dávky zolpidemu.

Tolerance
Při opakovaném užívání krátkodobě působících benzodiazepinů a jim podobných látek, jako je
zolpidem, se v průběhu několika týdnů může vyvinout určitá ztráta hypnotického účinku.

Závislost
Podávání zolpidemu může vést k jeho zneužití a/nebo rozvoji fyzické i psychické závislosti. Riziko
závislosti se zvyšuje s dávkou a délkou léčby. Riziko zneužití a závislosti je také vyšší u pacientů s
anamnézou psychiatrických onemocnění a/nebo závislosti na alkoholu, návykových látkách nebo
lécích. Pacienti s anamnézou závislosti na alkoholu, návykových látkách nebo lécích mohou
zolpidem užívat jen s maximální opatrností.
Při vzniku fyzické závislosti je náhlé ukončení léčby doprovázeno abstinenčními příznaky, jako jsou
např. bolest hlavy, svalové bolesti, extrémní úzkost a napětí, neklid, zmatenost a podrážděnost. V
těžkých případech může dojít k následujícím projevům: derealizace, depersonalizace, hyperakuze,
parestezie, přecitlivělost na světlo, hluk a fyzický kontakt, halucinace nebo epileptické záchvaty.

Návrat nespavosti
Při vysazení benzodiazepinů a jim podobných látek se mohou znovu objevit příznaky, které k léčbě
vedly, a to ve zvýšené intenzitě. Přítomny mohou být i další reakce, včetně změn nálad, úzkosti a
neklidu.
Je důležité, aby pacient o této možnosti věděl a neměl obavy, pokud po vysazení přípravku k těmto
příznakům dojde. V případě benzodiazepinů a jim podobných látek s krátkodobým účinkem mohou
vzniknout abstinenční příznaky i během intervalu mezi dávkami.

Porucha psychomotorických funkcí v následující den
Zolpidem, stejně jako další sedativa/hypnotika, má tlumivý účinek na CNS.

Riziko poruchy psychomotorických funkcí, včetně zhoršené schopnosti řízení, je v následující den
vyšší, pokud:
- je zolpidem užit méně než 8 hodin před provozováním aktivit vyžadujících duševní bdělost
(viz bod 4.7);
z
- je užitá dávka vyšší než doporučená;
- je zolpidem kombinován s jiným přípravky tlumícími činnost CNS, přípravky zvyšujícími
hladinu zolpidemu v krvi, alkoholem nebo drogami (viz bod 4.5).
Dávku zolpidemu je nutno užít najednou bezprostředně před spaním a během téže noci neužívat další.

V případě benzodiazepinů a jim podobných látek s krátkodobým účinkem mohou vzniknout
abstinenční příznaky i během intervalu mezi dávkami.

Závažná poranění
Vzhledem ke svým farmakologickým vlastnostem může zolpidem způsobovat ospalost a snižovat
pozornost, což může vést k pádům a následně k závažným poraněním.

Pacienti se syndromem dlouhého QT intervalu:
In vitro studie prokázala, že v experimentálních podmínkách za použití velmi vysokých koncentrací může
dojít k redukci aktivity draslíkových kanálů vztahující se k hERG. Nejsou známy možné následky této
skutečnosti u pacientů s vrozeným syndromem dlouhého QT intervalu. Jako preventivní opatření se u
pacientů se známým vrozeným syndromem dlouhého QT intervalu doporučuje při léčbě zolpidemem
pečlivě zvážit poměr mezi přínosem a rizikem.

Sanval obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným
nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v
podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Alkohol
Současné podávání s alkoholem není doporučeno. Při podání léčivého přípravku v kombinaci s
alkoholem může být zvýšen sedativní účinek. Toto ovlivňuje schopnost řídit motorová vozidla a
obsluhovat stroje.

Kombinace s přípravky tlumícími činnost CNS
Ke zvýraznění centrálního tlumivého účinku může dojít v případech současného užívání s
antipsychotiky (neuroleptiky), hypnotiky, anxiolytiky/sedativy, antidepresivy, opioidními analgetiky,
antiepileptiky, anestetiky a sedativními antihistaminiky. Užívání zolpidemu s těmito léky může proto
zvýšit ospalost a poruchu psychomotorických funkcí v následující den, včetně zhoršené schopnosti
řízení (viz bod 4.4 a bod 4.7). U pacientů užívajících zolpidem v kombinaci s antidepresivy včetně
bupropionu, desipraminu, fluoxetinu, sertralinu a venlafaxinu byly také hlášeny ojedinělé případy
zrakových halucinací.

Současné podávání fluvoxaminu může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, proto se tato kombinace
nedoporučuje.

V případě opioidních analgetik může dojít k větší euforii vedoucí k větší psychické závislosti.

Opioidy
Současné užívání sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky (jako přípravek Sanval),
spolu s opioidy zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a úmrtí v důsledku aditivního
tlumivého účinku na CNS. Je nutné omezit dávku a délku trvání jejich současného užívání (viz bod
4.4).

Inhibitory a induktory CYPLátky, které inhibují určité jaterní enzymy (zejména cytochrom P450), mohou zesílit účinek
některých hypnotik. Zolpidem je metabolizován několika jaterními enzymy cytochromu P450,
hlavními jsou CYP3A4 a CYP1A2. Farmakodynamický efekt zolpidemu je snížen při současném
podání s induktorem CYP3A4, jako je například rifampicin a třezalka tečkovaná. U třezalky
z
tečkované byla prokázána interakce se zolpidemem. Při podání zolpidemu s třezalkou tečkovanou
jsou střední hodnoty Cmax a AUC nižší (Cmax o 33,7 % a AUC o 30,0 %) než při podání samotného
zolpidemu. Současné podávání s třezalkou tečkovanou může snížit hladinu zolpidemu v krvi, proto
se společné podávání nedoporučuje.
Při podání zolpidemu s itrakonazolem (inhibitor CYP3A4) nedošlo k významné změně
farmakokinetických a farmakodynamických vlastností. Klinický význam těchto výsledků není znám.

Současné podání zolpidemu s ketokonazolem (200 mg dvakrát denně), silným CYP3A4 inhibitorem,
prodloužilo eliminační poločas zolpidemu, zvýšilo celkovou AUC a snížilo zdánlivou perorální
clearance při srovnání se zolpidemem podávaným společně s placebem. Celková AUC zolpidemu byla
při současném podání s ketokonazolem mírně zvýšena, a sice 1,83krát ve srovnání se zolpidemem
samotným. Není považováno za nutné upravovat běžnou dávku zolpidemu, ale pacienti mají být
upozorněni, že užívání zolpidemu společně s ketokonazolem může zvýšit sedativní účinky.

Fluvoxamin je silný inhibitor CYP1A2 a mírný až slabý inhibitor CYP2C9 a CYP3A4. Současné
podávání s fluvoxaminem může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, proto se společné podávání
nedoporučuje.

Současné podávání ciprofloxacinu může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, proto se tato kombinace
nedoporučuje.

Další léky
Při kombinaci zolpidemu s warfarinem, digoxinem a ranitidinem nebyly žádné významné
farmakokinetické interakce pozorovány.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Užívání zolpidemu během těhotenství není doporučeno.

Studie na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky s ohledem na reprodukční
toxicitu.

Zolpidem prostupuje placentou.

Údaje získané z rozsáhlého souboru těhotných žen (více než 1000 ukončených těhotenství) z
kohortových studií neprokázaly po expozici benzodiazepinům během prvního trimestru těhotenství
výskyt malformací. Avšak některé případové studie vykazovaly zvýšený výskyt rozštěpu rtu a patra
spojený s užíváním benzodiazepinů během těhotenství.

Po podání benzodiazepinů během druhého a/nebo třetího trimestru těhotenství byly popsány případy
snížené pohyblivosti plodu a variability fetální srdeční frekvence.
Podávání zolpidemu během pozdní fáze těhotenství nebo během porodu bylo vzhledem k
farmakologickému působení přípravku spojeno s účinky na novorozence, jako jsou hypotermie,
hypotonie, obtíže s krmením a respirační deprese. Byly hlášeny případy těžké neonatální respirační
deprese.

U dětí narozených matkám, které chronicky užívaly sedativa/hypnotika během posledních stadií
těhotenství, se může vyvinout fyzická závislost a existuje u nich v postnatálním období riziko rozvoje
abstinenčních příznaků. V postnatálním období se doporučuje novorozence odpovídajícím způsobem
sledovat.

Pokud je přípravek Sanval předepsán ženě ve fertilním věku, má být upozorněna, aby v případě, kdy
chce otěhotnět nebo se domnívá, že je těhotná, konzultovala vysazení přípravku se svým lékařem.

z

Kojení
Malé množství zolpidemu proniká do mateřského mléka. Podávání zolpidemu kojícím matkám se
proto nedoporučuje.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek Sanval má výrazný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

Řidiče vozidel a obsluhu strojů je nutno varovat, že přípravek, stejně jako ostatní hypnotika, může
ráno po užití způsobovat ospalost, delší reakční čas, závratě, spavost, rozmazané/dvojité vidění,
snížení pozornosti a narušení schopnosti řídit vozidla (viz bod 4.8). Ke snížení tohoto rizika se po
užívání zolpidemu doporučuje nejméně 8 hodin odpočinku před řízením vozidel, obsluhou strojů či
prací ve výškách.

Po podávání samotného zolpidemu v terapeutických dávkách došlo v minulosti k narušení schopnosti
řízení a k „řízení ve spánku“.

Toto riziko se dále zvyšuje při kombinaci zolpidemu s alkoholem a dalšími léky tlumícími činnost
CNS (viz body 4.4 a 4.5). Pacienti mají být upozorněni, aby při užívání zolpidemu nekonzumovali
alkohol a neužívali jiné psychoaktivní látky.

4.8 Nežádoucí účinky

Frekvence výskytu nežádoucích účinků je definována následujícím způsobem:
Velmi časté (≥ 10 %); časté (≥1 a < 10 %); méně časté (≥ 0,1 a < 1 %); vzácné (≥ 0,01 a < 0,1 %);
velmi vzácné (< 0,01 %); není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Jsou prokázány nežádoucí účinky zolpidemu závislé na dávce, zejména některé CNS projevy. Jak je
doporučeno v bodě 4.2, teoreticky by měly být menší, pokud je zolpidem podán těsně před spaním
nebo po ulehnutí. K těmto nežádoucím účinkům dochází častěji u starších nemocných.

Poruchy imunitního systému:
Není známo: angioneurotický edém.

Psychiatrické poruchy:
Časté: halucinace, agitovanost, noční můry, deprese (viz bod 4.4).
Méně časté: zmatenost, podrážděnost, neklid, agresivita, somnambulismus a poruchy chování ve
spánku (viz bod 4.4), euforická nálada.
Vzácné: poruchy libida.
Velmi vzácné: bludy, závislost (po přerušení léčby může dojít k abstinenčním příznakům nebo k
opětovnému objevení příznaků po ukončení léčby).
Není známo: zuřivost, psychóza, abnormální chování.
Většina z těchto psychiatrických nežádoucích účinků souvisí s paradoxními reakcemi.

Poruchy nervového systému:
Časté: somnolence, bolest hlavy, závrať, exacerbovaná insomnie, kognitivní poruchy jako je
anterográdní amnézie (amnestické účinky mohou být spojeny s nevhodným chováním).
Méně časté: třes, porucha pozornosti, porucha řeči.
Vzácné: snížená úroveň vědomí.

Poruchy oka:
Méně časté: dvojité vidění.
Není známo: rozmazané vidění.

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Velmi vzácně: respirační deprese (viz bod 4.4).
z

Gastrointestinální poruchy:
Časté: průjem, nauzea, zvracení, bolest břicha.

Poruchy jater a žlučových cest:
Méně časté: zvýšení hodnot jaterních enzymů.
Vzácné: hepatocelulární, cholestatické nebo kombinované poškození jater (viz body 4.2 a 4.3).

Poruchy metabolismu a výživy
Není známo: snížení chuti k jídlu.

Poruchy kůže a podkožní tkáně:
Méně časté: vyrážka, svědění, zvýšené pocení.
Vzácné: kopřivka.

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně:
Časté: bolest zad.
Méně časté: svalová slabost.

Infekce a infestace:
Časté: infekce horních cest dýchacích, infekce dolních cest dýchacích.

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace:
Časté: únava.
Vzácné: porucha chůze, pád (hlavně u starších pacientů a dále pokud zolpidem nebyl užíván v souladu
s doporučeným dávkováním) (viz bod 4.4).
Není známo: tolerance na lék.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky:
http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

Známky a příznaky:
V případě předávkování samotným zolpidemem nebo zolpidemem spolu s dalšími látkami tlumícími
centrální nervový systém (včetně alkoholu) byly hlášeny poruchy vědomí až kóma a závažnější
projevy, někdy i fatální.

Léčba:
Používají se obecná symptomatická a podpůrná opatření.
Není-li vhodný výplach žaludku, podává se ke snížení vstřebávání aktivní uhlí. Sedativa se podávat
nemají dokonce ani při excitovaném stavu pacienta. Při vážných příznacích (sedace, respirační
deprese) lze zvážit podání flumazenilu, který však může přispět k neurologickým projevům (křeče).
Zolpidem není dialyzovatelný.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: hypnotika a sedativa, léčiva podobná benzodiazepinům, ATC kód:
N05CF
z
Zolpidem je imidazopyridinové hypnotikum, agonista GABA-A receptoru selektivní pro omega-podjednotku tohoto receptoru, také známé jako benzodiazepinová-1 podjednotka.
Zatímco benzodiazepiny se váží neselektivně na všechny tři podjednotky omega receptoru, zolpidem
se přednostně váže na omega-1 podjednotku. Tento receptor zprostředkovává změnu kanálu pro
chloridové anionty a vyvolává tak specifický sedativní účinek zolpidemu. Účinek lze zvrátit
benzodiazepinovým antagonistou flumazenilem.

U zvířat: selektivní vazba zolpidemu na omega-1 podjednotku může vysvětlit úplnou absenci
myorelaxačního a antikonvulzivního účinku zolpidemu v hypnotických dávkách, ke kterému normálně
dochází po podání benzodiazepinů neselektivních pro omega-1 podjednotku.

U člověka: Zolpidem zkracuje spánkovou latenci a počet probuzení, prodlužuje délku spánku a
zlepšuje jeho kvalitu. Tyto účinky jsou doprovázeny typickým EEG nálezem, odlišným od
benzodiazepinů. Ve studiích, které sledovaly relativní trvání jednotlivých fází spánku, bylo potvrzeno,
že zolpidem zachovává spánkovou architekturu. V doporučených dávkách nemá zolpidem vliv na
trvání paradoxního spánku (REM). Zachování hlubokého spánku (fáze III a IV – spánek pomalých
vln) může být vysvětleno selektivní vazbou zolpidemu na omega-1 receptory. Všechny zjištěné účinky
zolpidemu jsou reverzibilní při použití antagonisty benzodiazepinu flumazenilu.

Randomizované studie přinesly pouze přesvědčivé důkazy o účinnosti 10 mg zolpidemu.
V randomizované dvojitě zaslepené studii u 462 zdravých dobrovolníků mladšího či středního věku s
přechodnou nespavostí se při podání 10 mg zolpidemu snížil průměrný čas do usnutí o 10 minut oproti
placebu, u 5 mg zolpidemu to byly 3 minuty.

V randomizované dvojitě zaslepené studii u 114 pacientů mladšího či středního věku s chronickou
nespavostí byl průměrný čas do usnutí při podání 10 mg zolpidemu o 30 minut kratší než u placeba, u
mg zolpidemu to bylo 15 minut.

U některých pacientů může být účinná i nižší dávka 5 mg.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost zolpidemu nebyla u dětí mladších 18 let stanovena. V randomizované,
placebem kontrolované studii u 201 dětí ve věku 6 - 17 let s nespavostí spojenou s poruchou
pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) se neprokázala vyšší účinnost zolpidemu v dávce 0,25 mg/kg/den
(s maximální dávkou 10 mg/den) v porovnání s placebem. Nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky
pozorované u zolpidemu oproti placebu zahrnovaly psychiatrické a nervové poruchy – závratě (23,5 %
versus 1,5 %), bolest hlavy (12,5 % versus 9,2 %) a halucinace (7,4 % versus 0 %) (viz body 4.2 a
4.3).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Zolpidem se rychle vstřebává a má rychlý nástup hypnotického účinku. Maximální plasmatické
koncentrace je dosaženo mezi 0,5 a 3 hodinami. Po perorálním podání je biologická dostupnost 70 %,
daná středním stupněm first-pass metabolismu.
Eliminační poločas je krátký, průměrná hodnota je 2,4 hodiny (± 0,2 h) a trvání účinku je až 6 hodin.
Farmakokinetický profil zolpidemu je v terapeutickém rozmezí lineární a při opakovaném podání se
nemění.
Vazba na plasmatické bílkoviny je 92,5 ± 0,1 %. Distribuční objem u dospělých je 0,54 ± 0,02 l/kg a u
velmi starých nemocných se snižuje na 0,34 ± 0,05 l/kg.
Všechny metabolity jsou farmakologicky neaktivní a vylučují se močí (56 %) a stolicí (37 %).
Neinterferují s proteinovou vazbou zolpidemu.
Klinické studie prokázaly, že zolpidem nelze odstranit dialýzou.
Plazmatické koncentrace u starých nemocných a osob s jaterním selháváním se zvyšují, u těchto osob
může být nutná úprava dávkování.
U pacientů s renální insuficiencí (i dialyzovaných) je mírné snížení clearance. Ostatní
farmakokinetické parametry jsou nezměněny.

z

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Zolpidem obecně vykazuje nízký stupeň toxicity a většina příznaků u potkanů a opic byla
zaznamenána v důsledku zesíleného hypnotického působení zvláště při vysokých dávkách.
Indukce jaterních enzymů, pravděpodobně vlivem adaptivního procesu, byla pozorována u potkanů při
dávce 62,5 mg/kg/den. U opic nebyl zjištěn žádný cílový orgán a 180 mg/kg/den je netoxická dávka.

Zolpidem nebyl genotoxický ve smyslu genových mutací, chromozomálních aberací a DNA
reparačních zkoušek. Dlouhodobé (2 roky) studie kancerogenity u potkanů a myší neprokázaly žádné
kancerogenní účinky.
Studie reprodukční toxicity byly prováděny při dávkách vyvolávajících vyšší hypnotické působení a
větší systémovou expozici než u člověka.
Zolpidem a metabolity prostupují placentou a jsou v malém množství přítomny ve tkáních plodu.
V těchto studiích zolpidem nemá teratogenní účinky a neovlivňuje fertilitu a vývoj plodu.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Monohydrát laktózy, mikrokrystalická celulóza, hypromelóza, sodná sůl karboxymethylškrobu,
magnesium-stearát, potahová soustava album opadry Y-1-7000 bílá (obsahuje: hypromelosu 2910/5 (E
464), oxid titaničitý (E 171), makrogol 400.

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání.
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

PVC, PE, PVDC bílý neprůhledný / Al blistr, papírová krabička
Velikost balení: 10, 14, 15, 20, 28, 30, 50, 100 potahovaných tablet.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Sandoz s.r.o., Na Pankráci 1724/129, 140 00 Praha 4 - Nusle, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

57/243/02-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
10 z

Datum první registrace: 25. 9. Datum posledního prodloužení registrace: 7. 1.

10. DATUM REVIZE TEXTU

8. 6.