PARACETAMOL/IBUPROFEN ZENTIVA - souhrn údajů a příbalový leták

Sp. zn. sukls

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Paracetamol/Ibuprofen Zentiva 500 mg/200 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje 500 mg paracetamolu a 200 mg ibuprofenu.

Úplný seznam pomocných látek, viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta

Šedá, lesklá, oválná potahovaná tableta, na jedné straně vyraženo „200 M 500“. Velikost potahované
tablety – délka: 18,9-19,4 mm, šířka: 8,9-9,3 mm, výška: 6,3-7,3 mm.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Krátkodobá léčba mírné až středně silné bolesti, jako je migréna, bolest hlavy, bolest zad, menstruační
bolest, bolest zubů, revmatická a svalová bolest, bolest u mírných forem artrózy, k léčbě symptomů
spojených s akutním zánětem horních cest dýchacích a chřipkou, k léčbě bolesti v krku a horečky.
Tento přípravek je zvláště vhodný k potlačení bolesti, která vyžaduje silnější analgezii, než poskytuje
samotný ibuprofen nebo paracetamol.

Přípravek Paracetamol/Ibuprofen Zentiva je určen pro dospělé.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Pouze ke krátkodobému použití.

Nejnižší účinná dávka má být užívána po nejkratší možnou dobu nezbytnou ke zmírnění příznaků (viz
bod 4.4).

Pokud příznaky onemocnění přetrvávají nebo se zhoršují nebo pokud je nutné tento přípravek užívat
déle než 3 dny, má se pacient poradit s lékařem.

Dospělí: Užívá se jedna tableta až třikrát denně. Interval mezi dávkami má být alespoň šest hodin.

Pokud dávka jedné tablety příznaky nezmírní, mohou se užít maximálně dvě tablety až třikrát denně.
Vzhledem k přítomnosti paracetamolu je jednorázová dávka 2 tablety určena pouze pro pacienty
s tělesnou hmotností 60 kg a více. Interval mezi dávkami má být alespoň šest hodin.


Během 24 hodin se nemá užít více než šest tablet (1200 mg ibuprofenu, 3000 mg paracetamolu).

Starší pacienti
Nevyžadují se žádné zvláštní úpravy dávkování (viz bod 4.4).
Starší pacienti mají zvýšené riziko závažných následků nežádoucích účinků. Pokud je podání NSAID
považováno za nezbytné, má být použita nejnižší účinná dávka po co nejkratší dobu. Během léčby
NSAID je třeba pacienta pravidelně kontrolovat s ohledem na možnost vzniku gastrointestinálního
krvácení.

Porucha funkce ledvin/jater
U pacientů s poruchou funkce ledvin/jater je třeba postupovat opatrně. Dávka má být stanovena
individuálně a má být co nejnižší. Tento léčivý přípravek je kontraindikován u pacientů se závažným
selháním ledvin/jater (viz bod 4.3).

Pediatrická populace

Přípravek není určen pro použití u dětí a dospívajících do 18 let.

Způsob podání
Perorální podání.
Tablety přípravku Paracetamol/Ibuprofen Zentiva se zapíjejí sklenicí vody.
Pro minimalizaci nežádoucích účinků se doporučuje, aby pacienti užívali přípravek mezi jídlem nebo
po jídle.

4.3 Kontraindikace

- hypersenzitivita na léčivou látku nebo kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
- při současném použití s jinými přípravky obsahujícími paracetamol (viz bod 4.5).
- u pacientů s hypersenzitivními reakcemi v anamnéze (např. bronchospasmus, angioedém, astma,
rýma nebo kopřivka) spojené s užitím kyseliny acetylsalicylové nebo jiných nesteroidních
protizánětlivých léčiv (NSAID).
- u pacientů s aktivním nebo anamnesticky rekurentním peptickým vředem/hemoragií (dvě nebo
více epizod prokázané ulcerace nebo krvácení).
- anamnesticky gastrointestinální krvácení nebo perforace ve vztahu k předchozí léčbě
nesteroidními antirevmatiky (viz bod 4.4).
- u pacientů s poruchami srážlivosti krve.
- u pacientů se závažným selháním jater, závažným selháním ledvin nebo závažným srdečním
selháním (třída IV dle NYHA) (viz bod 4.4).
- při současném použití s jinými přípravky obsahujícími NSAID, včetně selektivních inhibitorů
cyklooxygenázy-2 (COX-2) a dávek kyseliny acetylsalicylové nad 75 mg denně (viz bod 4.5).
- během třetího trimestru těhotenství (viz bod 4.6).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Paracetamol
Riziko spojené s předávkováním paracetamolem je vyšší u pacientů s alkoholickým poškozením jater
bez známek cirhózy. Pacienti mají být poučeni, aby souběžně neužívali další léčivé přípravky
obsahující paracetamol (viz body 4.3 a 4.5). V případě předávkování musí pacient okamžitě
kontaktovat lékaře, i když se cítí dobře, protože existuje riziko opožděného závažného poškození jater
(viz bod 4.9).

Při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem se doporučuje opatrnost vzhledem ke
zvýšenému riziku metabolické acidózy s vysokou aniontovou mezerou (HAGMA), zejména u pacientů
s těžkou poruchou funkce ledvin, sepsí, podvýživou a jinými zdroji nedostatku glutathionu (např.

chronický alkoholismus), jakož i u pacientů užívajících maximální denní dávky paracetamolu.
Doporučuje se pečlivé sledování, včetně měření 5-oxoprolinu v moči.

Ibuprofen
Aby se snížilo riziko nežádoucích účinků, je třeba používat nejnižší možnou účinnou dávku po co
nejkratší dobu nezbytnou ke zmírnění příznaků onemocnění (viz bod 4.2 a gastrointestinální a
kardiovaskulární poruchy níže) a užívat léčivý přípravek s jídlem (viz bod 4.2).

Starší pacienti
Starší pacienti mají zvýšenou frekvenci nežádoucích účinků po užití NSAID, zejména
gastrointestinálního krvácení a perforace, což může být fatální (viz bod 4.2).

U pacientů s určitými zdravotními stavy je nutná opatrnost:

Respirační onemocnění
U pacientů trpících bronchiálním astmatem nebo alergickým onemocněním nebo s jejich anamnézou
byly hlášeny po užití NSAID případy bronchospasmu.

SLE a smíšená onemocnění pojivových tkání
U pacientů se systémovým lupus erythematodes (SLE) a smíšeným onemocněním pojivové tkáně
může být zvýšené riziko aseptické meningitidy (viz bod 4.8).

Kardiovaskulární a cerebrovaskulární účinky
U pacientů s anamnézou hypertenze nebo mírným až středně těžkým městnavým srdečním selháním je
nutné odpovídající sledování a lékařský dohled, protože v souvislosti s léčbou NSAID byla hlášena
retence tekutin a edémy.

Klinické studie poukazují na to, že podávání ibuprofenu, obzvláště ve vysokých dávkách (2 mg/den), může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např. infarktu
myokardu nebo cévní mozkové příhody). Epidemiologické studie nepoukazují na zvýšené riziko
arteriálních trombotických příhod při podávání nízkých dávek ibuprofenu (např. ≤ 1 200 mg/den).

Pacienti s nekontrolovanou hypertenzí, kongestivním srdečním selháním (NYHA II-III), prokázanou
ischemickou chorobou srdeční, onemocněním periferních tepen a/nebo cerebrovaskulárním
onemocněním smí být léčeni ibuprofenem pouze po důkladném zvážení a je třeba se vyhnout podávání
vysokých dávek (2400 mg/den).

Obdobně je třeba zvážit zahájení dlouhodobé léčby u pacientů s rizikovými faktory pro
kardiovaskulární choroby (např. hypertenze, hyperlipidemie, diabetes mellitus, kouření), zejména
pokud je nutné podávat vysoké dávky ibuprofenu (2400 mg/den).

Kardiovaskulární poruchy, porucha funkce ledvin/jater
Podávání NSAID může způsobit na dávce závislé snížení tvorby prostaglandinů a urychlit selhání
ledvin. Pacienti s největším rizikem této reakce jsou pacienti s poruchou funkce ledvin, srdečními
poruchami, dysfunkcí jater, pacienti užívající diuretika, a starší pacienti. U těchto pacientů má být
sledována funkce ledvin. U pacientů, u kterých došlo k závažnému selhání ledvin, má být léčba
přerušena (viz bod 4.3).

U pacientů se známkami zhoršení jaterních funkcí se doporučuje snížení dávky. U pacientů, u kterých
došlo k závažnému selhání jater, má být léčba přerušena (viz bod 4.3).

Gastrointestinální účinky
NSAID se mají používat opatrně u pacientů s gastrointestinálními chorobami v anamnéze (ulcerózní
kolitida, Crohnova choroba), protože tyto stavy se mohou zhoršit (viz bod 4.8).


Gastrointestinální (GI) krvácení, ulcerace nebo perforace, které mohou být fatální, byly hlášeny
u všech NSAID kdykoli během léčby, s varovnými příznaky nebo bez nich i bez předchozí anamnézy
závažných GI příhod.

Riziko krvácení, ulcerace nebo perforace GI traktu stoupá se zvyšujícími se dávkami NSAID
u pacientů s peptickým vředem v anamnéze, zejména pokud byl komplikován krvácením nebo
perforací (viz bod 4.3), a u starších pacientů. Tito pacienti mají zahájit léčbu nejnižší možnou dávkou.
U těchto pacientů a také u pacientů vyžadujících současně nízkou dávku kyseliny acetylsalicylové
nebo jiných léčivých přípravků, které pravděpodobně zvyšují gastrointestinální riziko (viz níže a bod
4.5), má být zváženo současné podávání protektivních látek (např. misoprostol nebo inhibitory
protonové pumpy).

Pacienti s anamnézou gastrointestinální toxicity, zejména pokud jsou starší, musí hlásit jakékoli
neobvyklé břišní příznaky (zejména krvácení do gastrointestinálního traktu), především v počátečních
stádiích léčby.

U pacientů užívajících konkomitantní léčbu jako jsou perorální kortikosteroidy, antikoagulancia, např.
warfarin, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu nebo antiagregancia, jako je kyselina
acetylsalicylová (viz bod 4.5), je třeba postupovat se zvýšenou opatrností, protože tato léčba může
zvyšovat riziko ulcerace nebo krvácení.

Pokud se u pacientů léčených ibuprofenem objeví gastrointestinální vředy nebo krvácení, musí být
léčba ukončena.

Závažné kožní reakce
V souvislosti s užíváním NSAID byly ojediněle hlášeny závažné kožní reakce, z nichž některé byly
fatální. Tyto reakce zahrnovaly exfoliativní dermatitidu, Stevensův-Johnsonův syndrom a toxickou
epidermální nekrolýzu (viz bod 4.8). Zdá se, že největší riziko těchto reakcí hrozí pacientům na
začátku terapie, protože k nástupu reakce dochází ve většině případů během prvního měsíce léčby.
V souvislosti s přípravky obsahujícími ibuprofen byl hlášen výskyt akutní generalizované
exantematózní pustulózy (AGEP). Tento přípravek musí být vysazen při prvním výskytu symptomů
závažných kožních reakcí, jako je kožní vyrážka, slizniční léze nebo jakákoliv jiná známka
hypersenzitivity.

Zhoršená fertilita u žen
Viz bod 4.6.

Maskování symptomů základního infekčního onemocnění
Přípravek Paracetamol/Ibuprofen Zentiva může maskovat symptomy infekčního onemocnění, což
může vést k opožděnému zahájení vhodné léčby a tím ke zhoršení průběhu infekce. Tato skutečnost
byla pozorována u bakteriální komunitní pneumonie a bakteriálních komplikací varicelly. Když se
přípravek Paracetamol/Ibuprofen Zentiva podává ke zmírnění horečky nebo bolesti související
s infekčním onemocněním, doporučuje se sledovat průběh infekce. V prostředí mimo nemocnici se má
pacient poradit s lékařem, jestliže symptomy onemocnění přetrvávají nebo se zhoršují.

Přípravek Paracetamol/Ibuprofen Zentiva obsahuje sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Tento léčivý přípravek je kontraindikován v kombinaci s:
- jinými léčivými přípravky obsahujícími paracetamol pro zvýšené riziko závažných nežádoucích
účinků (viz bod 4.3).

- kyselinou acetylsalicylovou, pokud však nebyla nízká dávka kyseliny acetylsalicylové (pod
75 mg) doporučena lékařem, jelikož současné užívání může zvýšit riziko nežádoucích účinků (viz
body 4.3 a 4.4).
Preklinické údaje poukazují na to, že ibuprofen při současném podávání s nízkou dávkou kyseliny
acetylsalicylové může kompetitivně inhibovat její vliv na agregaci krevních destiček. Ačkoliv
panuje určitá nejistota týkající se extrapolace těchto údajů na klinickou situaci, nelze vyloučit
možnost, že pravidelné a dlouhodobé užívání ibuprofenu může snížit kardioprotektivní účinek
nízké dávky kyseliny acetylsalicylové. Při občasném užití ibuprofenu není klinicky významný
vliv pravděpodobný (viz bod 5.1)
- jinými NSAID, včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy-2, protože mohou zvyšovat riziko
nežádoucích účinků (viz bod 4.3).

Tento léčivý přípravek má být používán s opatrností kvůli obsahu paracetamolu v kombinaci
s následujícími přípravky:

Chloramfenikol
Zvýšená koncentrace chloramfenikolu v plazmě.

Cholestyramin
Rychlost absorpce paracetamolu je snížena cholestyraminem. Proto se cholestyramin má užívat
s odstupem minimálně jedné hodiny, pokud je vyžadována maximální analgezie.

Flukloxacilin
Při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem je třeba dbát zvýšené opatrnosti, protože
současné používání bylo spojeno s metabolickou acidózou s vysokou aniontovou mezerou, zejména u
pacientů s rizikovými faktory (viz bod 4.4).

Metoklopramid a domperidon
Metoklopramid a domperidon zvyšují absorpci paracetamolu. Současnému použití však není třeba se
vyhýbat.

Warfarin
Antikoagulační účinek warfarinu a dalších kumarinů může být zvýšen při dlouhodobém pravidelném
používání paracetamolu, což může vést ke zvýšenému riziku krvácení; příležitostné dávky nemají
významný účinek.

Tento léčivý přípravek má být používán s opatrností (vzhledem k přítomnosti ibuprofenu) také
v kombinaci s následujícími přípravky:

Antikoagulancia
NSAID mohou zvyšovat účinky antikoagulancií, jako je warfarin (viz bod 4.4).

Antihypertenziva (inhibitory ACE a antagonisté angiotenzinu II) a diuretika
NSAID mohou snižovat účinky těchto léků. U některých pacientů se sníženou funkcí ledvin (např.
u dehydratovaných pacientů nebo starších pacientů se sníženou funkcí ledvin), může současné užívání
ACE inhibitoru nebo antagonisty angiotenzinu II a léčivých přípravků, které inhibují cyklooxygenázu
vést k dalšímu zhoršování funkce ledvin, včetně případného akutního selhání ledvin, které je obvykle
reverzibilní. Tyto interakce mají být brány v úvahu při podávání NSAID pacientům, kteří současně
užívají inhibitory ACE nebo antagonisty angiotenzinu II. Tyto kombinace mají být proto podávány
s opatrností, zejména u starších pacientů. Pacienti musí být poučeni, aby pili dostatečné množství
tekutin, a je třeba zvážit pravidelné sledování parametrů funkce ledvin bezprostředně po zahájení
kombinované terapie.
Diuretika mohou zvyšovat riziko nefrotoxicity NSAID.


Antiagregancia a selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)
Zvýšené riziko gastrointestinálního krvácení (viz bod 4.4).

Srdeční glykosidy
NSAID mohou zhoršovat srdeční selhání, snižovat GFR a zvyšovat hladiny glykosidu v plazmě.

Cyklosporin
Zvýšené riziko nefrotoxicity.

Kortikosteroidy
Zvýšené riziko gastrointestinálních ulcerací nebo krvácení (viz bod 4.4).

Lithium
Snížená eliminace lithia.

Methotrexát
Snížená eliminace methotrexátu.

Mifepriston
NSAID nemají být používány 8 až 12 dní po podání mifepristonu, protože mohou snižovat jeho účinek.

Chinolonová antibiotika
Údaje ze studií na zvířatech naznačují, že NSAID mohou zvyšovat riziko záchvatů spojených
s používáním chinolonových antibiotik. U pacientů užívajících NSAID a chinolony může být zvýšené
riziko vzniku křečí.

Takrolimus
Možné zvýšené riziko nefrotoxicity, pokud jsou NSAID podávány současně s takrolimem.

Zidovudin
Zvýšené riziko hematologické toxicity vyvolané NSAID při současném podávání se zidovudinem.
U HIV (+) hemofiliků, kteří jsou současně léčeni zidovudinem a ibuprofenem, existuje zvýšené riziko
hemartrózy a hematomu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
S použitím tohoto přípravku u žen během těhotenství nejsou žádné zkušenosti.

Paracetamol
Velké množství údajů o těhotných ženách nenaznačuje ani malformační, ani feto/neonatální toxicitu.
Epidemiologické studie vývoje nervového systému u dětí vystavených paracetamolu in utero ukazují
neprůkazné výsledky.

Ibuprofen
Inhibice syntézy prostaglandinů může nepříznivě ovlivnit těhotenství a/nebo embryofetální vývoj.
Údaje z epidemiologických studií poukazují na zvýšené riziko potratu a malformací srdce
a gastroschizy po užívání inhibitorů syntézy prostaglandinů na počátku těhotenství. Absolutní riziko
kardiovaskulárních malformací bylo zvýšené z méně než 1 % na přibližně 1,5 %. Riziko se zvyšuje
s dávkou a délkou terapie. U zvířat se prokázalo, že podávání inhibitorů syntézy prostaglandinů vede
ke zvýšení pre- a postimplantačních ztrát a embryo-fetální letalitě. Navíc u zvířat, která dostávala
v průběhu organogeneze inhibitory syntézy prostaglandinů, byla popsaná zvýšená incidence různých
malformací, včetně kardiovaskulárních.



Od 20. týdne těhotenství může užívání ibuprofenu způsobit oligohydramnion v důsledku poruchy
funkce ledvin u plodu. K tomu může dojít krátce po zahájení léčby a po jejím ukončení tento stav
obvykle odezní. Kromě toho byly po léčbě ve druhém trimestru hlášeny případy konstrikce ductus
arteriosus, z nichž většina po ukončení léčby odezněla. Z těchto důvodů, pokud to není zcela nezbytné,
se ibuprofen nemá podávat v průběhu prvního a druhého trimestru těhotenství. Pokud ibuprofen užívá
žena, která se snaží otěhotnět, nebo v průběhu prvního a druhého trimestru těhotenství, má užívat co
nejnižší dávky a léčba má být co nejkratší. Při podávání ibuprofenu po dobu několika dnů od 20.
gestačního týdne je třeba zvážit předporodní monitorování z důvodu možného výskytu
oligohydramnia a konstrikce ductus arteriosus. V případě nálezu oligohydramnia nebo konstrikce
ductus arteriosus má být podávání ibuprofenu ukončeno.

V průběhu třetího trimestru těhotenství mohou všechny inhibitory syntézy prostaglandinů vystavit
- plod:
- kardiopulmonální toxicitě (předčasná konstrikce/uzávěr ductus arteriosus a pulmonální
hypertenze).
- renální dysfunkci, která může progredovat do poškození ledvin s oligohydramnionem (viz
výše).

- matku a plod na konci těhotenství:
- možnému prodloužení doby krvácení, k antiagregačnímu účinku, který se může
vyskytnout i po velmi nízkých dávkách.
- inhibici kontrakcí dělohy vedoucí k opožděnému nebo prodlouženému porodu.

Proto je ibuprofen kontraindikován ve třetím trimestru těhotenství (viz bod 4.3).

Tento přípravek se proto pokud možno nemá užívat během prvních šesti měsíců těhotenství a během
posledních tří měsíců těhotenství je jeho použití kontraindikováno (viz bod 4.3).

Kojení
Ibuprofen a jeho metabolity mohou ve velmi malém množství (0,0008 %) přestupovat do mateřského
mleka. Nejsou znamy žádné škodlivé účinky na kojence.

Paracetamol se vylučuje do mateřského mléka, ale ne v klinicky významném množství. Dostupné
publikované údaje nekontraindikují kojení.

Při krátkodobé léčbě doporučenou dávkou tohoto přípravku není proto nutné přerušit kojení.

Fertilita
Existují důkazy, že léčiva inhibující cyklooxygenázu/syntézu prostaglandinů mohou způsobit poruchu
ženské plodnosti ovlivněním ovulace, a nedoporučují se ženám, které se pokoušejí otěhotnět. Tento
účinek je reverzibilní po ukončení léčby. U žen, které mají potíže s otěhotněním nebo podstupují
vyšetření na neplodnost, je třeba zvážit vysazení přípravku.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Po užití NSAID se mohou vyskytnout nežádoucí účinky, jako jsou závrať, ospalost, únava a poruchy
zraku. Pokud pacienti pozorují tyto účinky, nemají řídit motorová vozidla ani obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Klinické studie tohoto přípravku neprokázaly žádné jiné nežádoucí účinky kromě těch prokázaných
pro samotný ibuprofen nebo paracetamol.


V následujícím tabulkovém přehledu jsou uvedeny nežádoucí účinky z farmakovigilančních údajů
vycházejících ze zkušeností u pacientů užívajících ibuprofen samotný nebo paracetamol samotný při
krátkodobém a dlouhodobém užívání.

Nežádoucí účinky spojené se samotným ibuprofenem nebo samotným paracetamolem jsou uvedeny
níže v tabulkovém přehledu podle orgánových tříd a frekvencí.
Frekvence jsou definovány jako: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté
(≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000) a není známo
(z dostupných údajů nelze určit). V rámci každé skupiny frekvencí jsou nežádoucí účinky seřazeny
podle klesající závažnosti.

Třídy orgánových
systémů

Frekvence Nežádoucí účinky
Poruchy krve
a lymfatického systému

Velmi vzácné

Hematopoetické poruchy1.
Poruchy imunitního
systému

Velmi vzácné

Hypersenzitivní reakce jako jsou
nespecifické alergické reakce a anafylaxe.
Závažné hypersenzitivní reakce2.
Psychiatrické poruchy

Velmi časté

Zmatenost, deprese a halucinace.

Poruchy nervového systému

Méně časté

Bolest hlavy a závrať.
Velmi vzácné Parestezie, optická neuritida a somnolence.
Aseptická meningitida3.
Poruchy oka

Velmi vzácné

Poruchy vidění.
Poruchy ucha a labyrintu

Velmi vzácné

Tinitus a vertigo.
Cévní poruchy

Velmi vzácné

Edém, hypertenze a srdeční selhání byly
hlášeny po podání NSAID4.
Respirační, hrudní
a mediastinální poruchy

Velmi vzácné

Reaktivita respiračního traktu včetně
astmatu, zhoršení astmatu, bronchospasmu
a dyspnoe.
Gastrointestinální poruchy

Časté

Bolest břicha, průjem, dyspepsie, nauzea,
nepříjemné pocity v dutině břišní, zvracení.
Méně časté

Nadýmání a zácpa.
Peptické vředy, gastrointestinální perforace
nebo gastrointestinální krvácení projevující
se melénou, hematemezí5.
Ulcerózní stomatitida, exacerbace kolitidy
a Crohnovy nemoci po podání přípravku
(viz bod 4.4).
Gastritida a pankreatitida byly hlášeny méně
často.
Poruchy jater a žlučových
cest

Velmi vzácné

Zhoršení jaterní funkce, hepatitida
a žloutenka6.

Poruchy kůže a podkožní
tkáně

Časté

Hyperhydróza.
Méně časté

Různé vyrážky, včetně svědění a kopřivky.
Angioedém a otoky obličeje.
Velmi časté Purpura a fotosenzitivita.

Exfoliativní dermatitida.
Puchýře zahrnující erythema multiforme,
Stevensův-Johnsonův syndrom a toxickou
epidermální nekrolýzu.
Není známo Poléková reakce s eozinofilií
a systémovými příznaky (DRESS syndrom),
akutní generalizovaná exantematózní
pustulóza (AGEP).
Poruchy ledvin a močových
cest

Velmi vzácné

Různé formy nefrotoxicity včetně
intersticiální nefritidy, nefrotického
syndromu a akutního nebo chronického
selhání ledvin.
Celkové poruchy a reakce
v místě aplikace

Velmi vzácné

Únava a malátnost.

Vyšetření Časté

Zvýšené hladiny alanin aminotransferázy,
zvýšená aktivita gama-glutamyl transferázy
a změněné hodnoty jaterních testů.
Zvýšené hladiny kreatininu a urey v krvi.
Méně časté

Zvýšená aspartátaminotransferáza, zvýšená
hladina alkalické fosfatázy v krvi, zvýšená
hladina kreatinin fosfokinázy v krvi, snížená
hladina hemoglobinu a zvýšený počet
trombocytů.
Příklady zahrnují agranulocytózu, anemii, aplastickou anemii, hemolytickou anemii, leukopenii,
neutropenii, pancytopenii a trombocytopenii.
Prvními příznaky jsou horečka, bolest v krku, povrchové vřídky v dutině ústní, chřipkové
příznaky, silné vyčerpání, nevysvětlitelné krvácení, modřiny a krvácení z nosu.
Příznaky mohou zahrnovat: otoky obličeje, jazyka a hrtanu, dušnost, tachykardii, hypotenzi,
(anafylaxi, angioedém nebo vážný šok).
Byly pozorovány izolované případy u pacientů s existujícími autoimunitními poruchami (jako je
systémový lupus erythematodes nebo smíšené onemocnění pojivové tkáně) s příznaky jako jsou:
ztuhlý krk, bolest hlavy, nauzea, zvracení, horečka nebo dezorientace (viz bod 4.4).
Klinické studie poukazují na to, že podávání ibuprofenu, obzvláště ve vysokých dávkách (mg/ den), může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombo-embolických příhod (např.
infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody) (viz bod 4.4).
Někdy fatální, zejména u starších pacientů (viz bod 4.4).
Při předávkování paracetamolem může nastat selhání jater, hepatická nekróza a poškození jater (viz
bod 4.9).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Paracetamol
Poškození jater je možné u dospělých, kteří užili 10 g (odpovídá 20 tabletám) nebo více paracetamolu.
Požití 5 g (odpovídá 10 tabletám) nebo více paracetamolu může vést k poškození jater, pokud pacient
vykazuje jeden nebo více rizikových faktorů uvedených níže:
- Dlouhodobá léčba karbamazepinem, fenobarbitalem, fenytoinem, primidonem, rifampicinem,
třezalkou tečkovanou nebo jinými léky, které indukují jaterní enzymy.
- Pravidelná konzumace alkoholu nad doporučená množství.
- Pravděpodobnost deplece glutathionu, např. poruchy příjmu potravy, cystická fibróza, infekce
HIV, hladovění, kachexie.

Příznaky
Mezi příznaky předávkování paracetamolem během prvních 24 hodin patří bledost, nauzea, zvracení,
anorexie a bolest břicha. Poškození jater se může projevit 12 až 48 hodin po požití, kdy se projeví
abnormální hodnoty jaterních testů. Mohou se vyskytnout abnormality metabolismu glukózy
a metabolická acidóza. Při těžké otravě může selhání jater vést k encefalopatii, krvácení,
hypoglykemii, mozkovému edému a úmrtí. Akutní selhání ledvin, jehož výrazným příznakem je bolest
v oblasti beder, s akutní tubulární nekrózou, hematurií a proteinurií, se může vyvinout i bez závažného
poškození jater. Byly hlášeny srdeční arytmie a pankreatitida.

Léčba
Při předávkování paracetamolem je nutná okamžitá léčba. Navzdory nedostatku signifikantních
časných symptomů pacienti mají být neprodleně převezeni do nemocnice k okamžitému lékařskému
ošetření. Příznaky mohou být omezeny na nauzeu nebo zvracení a nemusí odrážet závažnost
předávkování nebo riziko poškození orgánů. Léčba má být aplikována v souladu se zavedenými
léčebnými postupy.

Do 1 hodiny po předávkování se má zvážit léčba aktivním uhlím. Plazmatická koncentrace
paracetamolu má být měřena 4 hodiny po požití nebo později (dřívější údaje o koncentraci jsou
nespolehlivé).

Léčba N-acetylcysteinem však může být použita až 24 hodin po požití paracetamolu; maximální
ochranný účinek je dosažen až 8 hodin po požití. Účinnost antidota po této době prudce klesá.
V případě potřeby má být pacientovi podán intravenózní N-acetylcystein v souladu se stanoveným
dávkovacím schématem. Pokud pacient nezvrací, může být perorální metionin vhodnou alternativou
pro oblasti daleko od nejbližší nemocnice.

Pacienti, kteří trpí závažnou hepatální dysfunkcí po 24 hodinách od požití, mají vyhledat lékařskou
pomoc a mají být léčeni v souladu se zavedenými postupy.

Ibuprofen
U dětí může požití více než 400 mg/kg ibuprofenu způsobit příznaky předávkování. U dospělých je
odpověď na dávku méně jasná.

Poločas předávkování je 1,5-3 hodiny.

Příznaky
U většiny pacientů, kteří užili klinicky významná množství NSAID, se vyvine pouze nauzea, zvracení,
bolest v epigastriu nebo zřídka průjem. Dalšími možnými příznaky jsou tinitus, bolest hlavy
a gastrointestinální krvácení. Při závažnější otravě je pozorována toxicita centrálního nervového
systému, která se projevuje jako ospalost, příležitostně excitace a dezorientace nebo kóma. U pacientů
se někdy objeví křeče. Při závažné otravě může vzniknout metabolická acidóza a prodloužení

protrombinového času/INR, pravděpodobně vlivem účinku na aktivitu koagulačních faktorů. Pokud
dojde k dehydrataci, může nastat akutní selhání ledvin a poškození jater. U astmatiků je možná
exacerbace astmatu.

Léčba
Léčba má být symptomatická a podpůrná a má zahrnovat udržování průchodnosti dýchacích cest
a sledování srdečních a vitálních funkcí, dokud se nestabilizují. Zvažte perorální podání aktivního uhlí,
pokud se pacient dostaví do 1 hodiny po požití potenciálně toxického množství. V případě častých
nebo dlouhodobých křečí má být podán intravenózní diazepam nebo lorazepam. V případě astmatu se
podávají bronchodilatancia.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Analgetika; jiná analgetika a antipyretika.
ATC kód: N02BE51

Mechanismus účinku
Farmakologické účinky ibuprofenu a paracetamolu se liší v místě a způsobu účinku. Tyto
komplementární způsoby působení jsou také synergické, což znamená, že přípravek má silnější
antinociceptivní a antipyretické vlastnosti než jeho léčivé složky užívané samostatně.

Ibuprofen je nesteroidní protizánětlivé léčivo (NSAID), jehož účinnost inhibice syntézy
prostaglandinů byla potvrzena na konvenčních zvířecích zánětlivých modelech. Prostaglandiny zvyšují
senzitivitu nociceptivních aferentních nervových zakončení na mediátory, jako je bradykinin.
Analgetický účinek ibuprofenu je způsoben periferní inhibicí isoenzymu cyklooxygenázy-2 (COX-2)
a následným snížením citlivosti nociceptivních nervových zakončení. Ibuprofen také inhibuje migraci
leukocytů do míst zánětu. Ibuprofen má významný vliv na míchu, částečně díky své schopnosti
inhibovat aktivitu COX. Antipyretický účinek ibuprofenu je způsoben centrální inhibicí syntézy
prostaglandinů v hypotalamu. Ibuprofen reverzibilně inhibuje agregaci trombocytů. U lidí ibuprofen
snižuje bolest způsobenou zánětem, otoky a horečku.

Preklinické údaje poukazují na to, že ibuprofen při současném podávání s nízkou dávkou kyseliny
acetylsalicylové může kompetitivně inhibovat její vliv na agregaci krevních destiček. Některé
farmakodynamické studie ukazují, že pokud byla užita jednorázová dávka 400 mg ibuprofenu během
h před nebo do 30 min po podání kyseliny acetylsalicylové s rychlým uvolňováním (81 mg), došlo
ke sníženému účinku kyseliny acetylsalicylové na tvorbu tromboxanu nebo agregaci destiček. Ačkoliv
panuje určitá nejistota týkající se extrapolace těchto údajů na klinickou situaci, nelze vyloučit
možnost, že pravidelné a dlouhodobé užívání ibuprofenu může snížit kardioprotektivní účinek nízké
dávky kyseliny acetylsalicylové. Při občasném užití ibuprofenu není klinicky významný vliv
pravděpodobný (viz bod 4.5).

Přesný mechanismus účinku paracetamolu není dosud zcela objasněn, existují však důkazy, které
podporují hypotézu jeho centrálního antinociceptivního účinku. Výsledky různých biochemických
testů ukazují na inhibici centrální aktivity enzymu COX-2. Paracetamol může také stimulovat aktivitu
sestupných 5-hydroxytryptaminových (serotoninových) drah, které inhibují přenos nociceptivního
signálu v míše. Studie prokázaly, že paracetamol je velmi slabým inhibitorem periferních izoenzymů
COX-1 a COX-2.

Klinická účinnost a bezpečnost
Klinická účinnost ibuprofenu a paracetamolu byla prokázána u bolesti typu bolest hlavy, bolest zubů
a v případě dysmenorey a horečky; dále byla prokázána účinnost u pacientů s bolestí a horečkou

spojenou s nachlazením a chřipkou a u druhů bolesti, jako je bolest v krku, bolest svalů nebo
poškození měkkých tkání a bolest zad.

Tento léčivý přípravek je zvláště vhodný k léčbě bolesti, která vyžaduje silnější úlevu od bolesti než
400 mg ibuprofenu nebo 1 000 mg paracetamolu použitého samostatně, nebo jako analgetikum
přinášející úlevu od bolesti rychleji než ibuprofen.

Souhrn klinických údajů po podání 2 tablet
Byly realizovány randomizované, dvojitě zaslepené studie této léčivé kombinace s využitím modelu
akutní pooperační bolesti zubů. Tyto studie prokázaly následující:
- Zkoušený léčivý přípravek poskytuje účinnější úlevu od bolesti než paracetamol 1000 mg
(p < 0,0001) a ibuprofen 400 mg (p < 0,05).
- Tento léčivý přípravek má rychlý nástup účinku s „potvrzeným analgetickým efektem“, jehož
bylo dosaženo průměrně po 18,3 minutách. Nástup účinku byl statisticky významně rychlejší
než v případě ibuprofenu 400 mg (23,8 minut, p = 0,0015). „Silnějšího analgetického účinku“
tohoto přípravku bylo dosaženo průměrně do 44,6 minut (2 tablety na dávku), což je významně
dříve než v případě ibuprofenu 400 mg (70,5 minut, p = 0,0001).
- Doba trvání analgetického účinku zkoušeného léčivého přípravku byla výrazně delší (9,1 hodin)
ve srovnání s paracetamolem 500 mg (4 hodiny) nebo 1000 mg (5 hodin).
- Celkové hodnocení zkoušeného léčivého přípravku subjekty ukázalo vysokou míru spokojenosti
s 93,2% hodnocením přípravku jako „dobrého“, „velmi dobrého“ nebo „vynikajícího“ v
dosažení úlevy od bolesti. Přípravek s fixní kombinací byl signifikantně lepší než paracetamol
1000 mg (p < 0,0001).

Dále byla provedena randomizovaná, dvojitě zaslepená studie léčivého přípravku použitého k léčbě
chronické bolesti kolen. Tato studie prokázala následující:
- Zkoušený léčivý přípravek poskytuje účinnější úlevu od bolesti než paracetamol 1000 mg při
krátkodobé léčbě (p < 0,01) i při dlouhodobé léčbě (p < 0,01).
- Celkové hodnocení zkoušeného léčivého přípravku subjekty ukázalo vysokou míru spokojenosti
s 60,2% hodnocením přípravku jako „dobrého“, nebo „vynikajícího“ v dosažení úlevy od bolesti
kolen při dlouhodobé léčbě. Přípravek byl signifikantně lepší než paracetamol 1000 mg (p <
0,0001).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Ibuprofen

Absorpce
Ibuprofen se dobře vstřebává z gastrointestinálního traktu. Plazmatické hladiny ibuprofenu
obsaženého v tomto přípravku se detekují od 5 minut s maximálními plazmatickými koncentracemi
dosaženými během 1-2 hodin po požití na lačno. Když byl tento přípravek užíván s jídlem, maximální
koncentrace ibuprofenu v plazmě byly nižší a zpožděny o 25 minut, ale celkový rozsah absorpce byl
ekvivalentní.

Distribuce
Ibuprofen se silně váže na plazmatické proteiny. Ibuprofen difunduje do synoviální tekutiny.
V omezeném počtu studií byla zjištěna přítomnost velmi nízkých koncentrací ibuprofenu v mateřském
mléce.

Biotransformace
Ibuprofen je metabolizován v játrech na dva hlavní metabolity s primárním vylučováním ledvinami,
buď v původní formě, nebo ve formě hlavních konjugátů, spolu se zanedbatelným množstvím
nezměněného ibuprofenu.


Eliminace
Vylučování ledvinami je rychlé a úplné. Poločas eliminace je asi 2 hodiny.
U starších pacientů nebyly pozorovány žádné významné rozdíly ve farmakokinetickém profilu
ibuprofenu.

Paracetamol

Absorpce
Paracetamol se snadno vstřebává z gastrointestinálního traktu. Plazmatické hladiny paracetamolu
obsaženého v tomto přípravku se detekují po 5 minutách, přičemž maximální plazmatické koncentrace
se objevují 0,5 až 0,67 hodin po požití na lačno. Když byl tento přípravek užíván s jídlem, maximální
hladiny paracetamolu v plazmě byly nižší a zpožděny průměrně o 55 minut, ale celkový rozsah
absorpce byl ekvivalentní.

Distribuce
Vazba na plazmatické bílkoviny je při obvyklých terapeutických koncentracích zanedbatelná, avšak
závisí na dávce.

Biotransformace
Paracetamol je metabolizován v játrech.

Menší hydroxylovaný metabolit, který je obvykle produkován ve velmi malých množstvích oxidázami
se smíšenou funkcí v játrech a detoxikován konjugací s jaterním glutathionem, se může po
předávkování paracetamolem hromadit a způsobit poškození jater.

Eliminace
Paracetamol se vylučuje močí hlavně ve formě glukuronidových a sulfátových konjugátů, přibližně
10 % pak ve formě glutathionových konjugátů. Méně než 5 % se vylučuje jako nezměněný
paracetamol. Eliminační poločas je přibližně 3 hodiny.

U starších pacientů nebyly pozorovány žádné významné rozdíly ve farmakokinetickém profilu
paracetamolu.

Biologická dostupnost a farmakokinetické profily ibuprofenu a paracetamolu obsažených v tomto
přípravku se po podání jednorázové dávky ani po podávání opakovaných dávek nemění, když jsou
podávány v této kombinaci.

Tento přípravek je vyroben pomocí technologie, která současně uvolňuje ibuprofen i paracetamol,
takže léčivé složky poskytují kombinovaný účinek.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Toxikologický bezpečnostní profil ibuprofenu a paracetamolu byl stanoven při pokusech na zvířatech
a na lidech na základě rozsáhlých klinických zkušeností. Neexistují žádná nová předklinická data
relevantní pro předepisujícího lékaře, která doplňují údaje již uvedené v tomto souhrnu údajů
o přípravku.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

sodná sůl kroskarmelózy
hyprolóza
mikrokrystalická celulóza

koloidní bezvodý oxid křemičitý
kyselina stearová
magnesium-stearát

Potahová vrstva
roubovaný kopolymer makrogolu a polyvinylalkoholu
mastek
slídový pigment s oxidem titaničitým (E 555/E 171)
glycerol-monooktanodekanoát
polyvinylalkohol
oxid titaničitý (E 171)
černý oxid železitý (E 172)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Neprůhledné bílé PVC/PVDC/Al blistry.
Velikost balení: 10, 20, 50 potahovaných tablet

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Zentiva, k. s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Reg. č. 29/381/20-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 24. 5.


10. DATUM REVIZE TEXTU

3. 11.