Suprane
Vedení anestezie u dětí a dospívajících
Chirurgické hladiny anestezie je u dětí a dospívajících možné udržet koncentracemi na konci výdechu
5,2 až 10 % desfluranu s nebo bez současného podání oxidu dusného. Přestože na konci výdechu byly
krátkodobě podávány koncentrace až 18 % desfluranu, při použití vysokých koncentrací spolu
s oxidem dusným je důležité zajistit, aby vdechovaná směs obsahovala minimálně 25 % kyslíku.
Starší osoby
Vedení anestezie u starších pacientů
Při podání kyslíku nebo kyslíkem obohaceného vzduchu může být zapotřebí desfluran v koncentraci
5,5 – 7,4 %. Chirurgické hladiny anestezie je u starších pacientů možné udržet sníženou koncentrací
desfluranu, pokud je současně podáván oxid dusný.
Způsob podání
Desfluran se podává inhalací.
Desfluran musí být podáván pouze osobami vyškolenými k podávání anestezie za použití odpařovače,
který je specificky navržen a určen k podání s desfluranem.
Všichni pacienti na anestezii desfluranem musí být nepřetržitě monitorováni, včetně sledování
elektrokardiogramu (EKG), krevního tlaku (TK), saturace kyslíkem a hladiny oxidu uhličitého (CO2)
na konci výdechu. Koncentrace desfluranu dodávaná odpařovačem musí být stanovena přesně.
K dispozici musí být okamžitě prostředky pro udržování průchodných dýchacích cest, umělou plicní
ventilaci, obohacování kyslíkem a kardiopulmonální resuscitaci.
4.3 Kontraindikace
Desfluran je kontraindikován u pacientů s přecitlivělostí na léčivou látku nebo se známou citlivostí na
halogenové látky.
Desfluran se nesmí používat u pacientů, u kterých je kontraindikována celková anestezie.
Nesmí se používat u pacientů se známou nebo geneticky vázanou dispozicí k syndromu maligní
hypertermie (také viz bod 4.4).
Desfluran se nesmí používat u pacientů s potvrzenou hepatitidou způsobenou halogenovými
inhalačními anestetiky v anamnéze nebo s nevysvětlitelnou středně těžkou až těžkou dysfunkcí jater
(např. ikterus ve spojitosti s horečkou a/nebo eozinofilií) po anestezii halogenovými inhalačními
anestetiky v anamnéze.
Desfluran nesmí být používán jako jediné agens k úvodu do anestezie u pacientů s rizikem vzniku
ischemické choroby srdeční nebo u pacientů, u nichž je nežádoucí vzestup srdeční frekvence či
krevního tlaku.
Desfluran se nesmí použít jako inhalační agens k úvodu do anestezie u pediatrických pacientů
vzhledem k častému výskytu kašle, zadržení dechu, apnoe, laryngospazmu a zvýšené sekrece.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Maligní hypertermie
U vnímavých jedinců mohou silná inhalační anestetika spustit hypermetabolický stav kosterního
svalstva vedoucí ke zvýšené spotřebě kyslíku a k rozvoji klinického syndromu zvaného maligní
hypertermie. Ukázalo se, že desfluran je třeba řadit mezi látky potenciálně schopné spouštět maligní
hypertermii. Klinický syndrom se projevuje hyperkapnií a může zahrnovat zvýšení tělesné teploty,
svalovou rigiditu, tachykardii, tachypnoi, cyanózu, arytmii a/nebo nestabilní krevní tlak. Některé
z těchto nespecifických příznaků se mohou objevit též při mělké anestezii: akutní hypoxie,
hyperkapnie a hypovolemie. Léčba maligní hypertermie zahrnuje přerušení podávání vyvolávajících
látek, intravenózní podání sodné soli dantrolenu a dále se zaměřuje na podpůrnou léčbu. Později se
může vyskytnout renální selhání, a proto je nutné monitorovat a udržovat diurézu, je-li to možné.
Desfluran nesmí být použit u jedinců se známou vnímavostí k maligní hypertermii. V souvislosti
s desfluranem byl hlášen fatální případ maligní hypertermie.
Perioperativní hyperkalemie
Použití inhalačních anestetických přípravků včetně desfluranu bylo ve vzácných případech u pacientů
během pooperačního období spojeno se vzestupem hladin draslíku v séru, což vyústilo v srdeční
arytmie, některé fatální (viz bod 4.8). Nejzranitelnějšími se zdají být pacienti s latentními i zjevnými
muskulárními dystrofiemi, zejména s Duchennovou svalovou dystrofií. Současné použití
suxamethonium-chloridu bylo spojeno s většinou z těchto případů, ne však se všemi. U těchto pacientů
docházelo také k významnému vzestupu sérových hladin kreatinkinázy a v některých případech ke
změnám ve složení moči odpovídajícím myoglobinurii. Navzdory podobnosti s projevy maligní
hypertermie nevykazoval žádný z těchto pacientů známky či příznaky svalové rigidity nebo
hypermetabolického stavu.
Doporučuje se včasná a agresivní léčba hyperkalemie a rezistentních arytmií stejně jako následné
posouzení latentního neuromuskulárního onemocnění.
Použití u dětí a dospívajících s bronchiální hyperreaktivitou
Vzhledem k potenciálnímu zúžení dýchacích cest a zvýšení rezistence dýchacích cest má být desfluran
u dětí a dospívajících s astmatem nebo s anamnézou nedávné infekce horních dýchacích cest používán
s opatrností.
Vedení anestezie u dětí
Z důvodu omezených údajů, které jsou dostupné u neintubovaných pediatrických pacientů, není
desfluran schválen k vedení anestezie u neintubovaných dětí. Při použití desfluranu k vedení anestezie
s laryngeální maskou (LMA), zejména u dětí ve věku 6 let nebo mladších, je zapotřebí opatrnosti
vzhledem k možnosti zvýšení respiračních nežádoucích reakcí, jako je kašel a laryngospazmus, zvláště
po odstranění LMA při hluboké anestezii.
Porodnictví
Vzhledem k omezenému počtu studovaných pacientek se desfluran nedoporučuje k použití při
porodnických výkonech. Desfluran nemá být používán u těhotných pacientek, protože halogenovaná
anestetika jsou děložní relaxans a snižují uteroplacentární průtok krve (viz bod 4.6).
Prodloužení intervalu QT
Bylo hlášeno prodloužení intervalu QT, velmi vzácně spojené s torsade de pointes (viz bod 4.8). Při
podání desfluranu vnímavým pacientům (např. pacienti s kongenitálním syndromem dlouhého
intervalu QT nebo pacienti užívající přípravky prodlužující interval QT je zapotřebí opatrnosti.
Upozornění:
Porucha jater
Při použití halogenovaných anestetik byl hlášen rozvrat hepatálních funkcí, ikterus a fatální jaterní
nekróza: tyto reakce patrně svědčí o hypersenzitivitě. Stejně jako ostatní halogenované anestetické
přípravky může desfluran způsobit hepatitidu z hypersenzitivity u pacientů, kteří byli senzibilizováni
předešlým podáním halogenovaných anestetik, což může vzácně vést k selhání jater a jaterní nekróze.
Cirhóza, virová hepatitida nebo jiná preexistující jaterní nemoc může být důvodem výběru jiného než
halogenovaného anestetika.
Zvýšený edém mozku
Desfluran stejně jako jiná těkavá anestetika může zvyšovat tlak cerebrospinálního likvoru, je-li podán
pacientům s lézemi zmenšujícími volný cerebrospinální prostor. U těchto pacientů má být desfluran
podáván v MAC 0,8 nebo nižší a ve spojení s indukcí barbituráty a hyperventilací (hypokapnie) až do
kraniální dekomprese. Je nutno věnovat příslušnou pozornost udržení cerebrálního perfuzního tlaku.
Monitorování krevního tlaku a srdeční frekvence
U pacientů s ischemickou chorobou srdeční je pro prevenci ischemie myokardu důležité udržení
normální hemodynamiky. S rychlým nárůstem koncentrace desfluranu jsou spojeny výrazný vzestup
srdeční frekvence, středního arteriálního tlaku a krevních hladin epinefrinu (adrenalinu)
a norepinefrinu (noradrenalinu). Desfluran je nutné používat s dalšími přípravky, nejlépe
s intravenózními opioidy a hypnotiky.
Hypotenzní a hypovolemičtí pacienti
Během vedení anestezie je třeba pečlivě sledovat krevní tlak a srdeční frekvenci, aby se vyhodnotila
hloubka anestezie. Vzestup srdeční frekvence a krevního tlaku, které se vyskytují po rychlém zvýšení
koncentrace desfluranu na konci výdechu, nemusí znamenat nedostatečnou anestezii. Změny
způsobené aktivací sympatiku odezní přibližně po 4 minutách. Zvýšení srdeční frekvence a krevního
tlaku, ke kterým dochází zvýšením koncentrace desfluranu nebo bez něj, se může interpretovat jako
lehká anestezie.
Hypotenze a respirační deprese se zvyšují s prohlubováním anestezie.
Použití desfluranu u hypovolemických, hypotenzních a oslabených pacientů nebylo dostatečně
zkoumáno. Podobně jako u jiných vysoce účinných anestetických přípravků k inhalaci se u těchto
pacientů doporučuje podání nižších koncentrací.
Použití s oxidem uhličitým (CO2)
Desfluran může reagovat s absorbenty vysušeného oxidu uhličitého (CO2) v recirkulačních
anestetických systémech a vytvořit oxid uhelnatý, který může vést u některých pacientů ke zvýšení
hladin karboxyhemoglobinu. Proto mohou být použity pouze absorbenty čerstvého (vlhkého) CO2.
Kazuistiky naznačují, že baryové vápno a natronové vápno vyschnou, když čerstvé plyny prochází
skrze zásobník s CO2 ve vysokých rychlostech proudění mnoho hodin nebo dní. Má-li lékař podezření,
že absorbent CO2 může být vyschlý, musí ho před podáním desfluranu vyměnit.
Stejně jako u ostatních rychle působících anestetických přípravků je třeba vzít v úvahu rychlé
působení desfluranu tam, kde je po anestezii očekávaná bolest. Je zapotřebí podat pacientům na konci
procedury nebo na jednotce intenzivní péče vhodnou analgetickou léčbu.
Probuzení z anestezie u dětí může navodit krátkodobý stav agitovanosti, který může ztížit spolupráci.
Stejně jako u jiných těkavých anestetik se u pacientů se středním a vysokým rizikem pooperační
nauzey a zvracení doporučuje podání antiemetik.
Konkrétní doporučení pro opakovanou anestezii nelze uvést kvůli nedostatečné zkušenosti. Stejně jako
u ostatních halogenovaných anestetik je zapotřebí k opakované anestezii během krátkého období
přistupovat s opatrností.
Desfluran se nepodává pacientům, kteří mají sklon k rozvoji bronchiálních kontrakcí, protože může
dojít k bronchiálním spazmům.