Všeobecně se jedná o známky a příznaky vyplývající z vystupňování známých farmakologických účinků risperidonu. Patří k nim ospalost, sedace, tachykardie, hypotenze a extrapyramidové symptomy. Při předávkování byly hlášeny případy prolongace QT intervalu a křečí. Torsades de pointes byly hlášeny v souvislosti s kombinovaným předávkováním risperidonem a paroxetinem.
V případě akutního předávkování je zapotřebí zjistit, zda se nejedná o současné předávkování více přípravky.
Léčba
Zajistěte a udržujte průchodné dýchací cesty, zajistěte odpovídající přívod kyslíku a ventilaci. Výplach žaludku (po intubaci, je-li pacient v bezvědomí) a podání živočišného uhlí společně s laxativem je třeba zvážit jen pokud byla látka požita o méně než hodinu dříve. Okamžitě je zapotřebí zahájit monitorování kardiovaskulárních funkcí, které by mělo zahrnovat i nepřetržité sledování EKG, s cílem včasné diagnostiky možných arytmií.
Specifické antidotum risperidonu není známo. Proto je potřeba zahájit vhodnou podpůrnou terapii. Hypotenzi a cirkulační kolaps je nutno léčit vhodnými opatřeními, například intravenózním podáním tekutin a/nebo sympatomimetiky. V případě závažných extrapyramidových symptomů je nutno podat anticholinergika. Pacient by měl být pod pečlivým lékařským dohledem a sledován až do normalizace stavu.