Pemetrexed waverley

Pemetrexed může potlačit funkci kostní dřeně, která se manifestuje jako neutropenie,
trombocytopenie a anémie (nebo pancytopenie) (viz bod 4.8). Útlum kostní dřeně představuje
obvykle toxicitu, která limituje velikost použité dávky. Pacienti musejí být během léčby
sledováni z hlediska myelosuprese a pemetrexed se nesmí podat do doby, než se absolutní
počet neutrofilů vrátí na hodnoty ≥ 1500 buněk/mm3 a počet trombocytů se vrátí na hodnoty ≥
100 000 buněk/mm3. Úprava dávek v následujících cyklech je dána hodnotami absolutního
počtu neutrofilů v době nejhlubšího poklesu, počtu trombocytů a maximální nehematologickou
toxicitou pozorovanou v předchozím cyklu (viz bod 4.2).

Pokud byla před léčbou podávána kyselina listová a vitamin B12, byla hlášena menší toxicita a
snížení hematologické a nehematologické toxicity stupně 3 nebo 4, jako je neutropenie, febrilní
neutropenie a infekce s neutropenií stupně 3 nebo 4. Proto musejí být všichni pacienti léčení
pemetrexedem poučeni, aby užívali kyselinu listovou a vitamin B12 jako profylaktické opatření
ke snížení toxicity související s léčbou (viz bod 4.2).
U pacientů, kteří nedostávali před léčbou kortikosteroid, byly popsány kožní reakce. Podávání
dexamethasonu (nebo ekvivalentního kortikosteroidu) před léčbou pemetrexedem může snížit
výskyt a závažnost kožních reakcí (viz bod 4.2).
Nebyl studován dostatečný počet pacientů s clearance kreatininu pod 45 ml/min. Proto se
nedoporučuje používání pemetrexedu u pacientů s clearance kreatininu < 45 ml/min (viz bod
4.2).
Pacienti s lehkou až středně těžkou renální insuficiencí (clearance kreatininu 45-79 ml/min) by
se měli vyvarovat užívání nesteroidních protizánětlivých léků (NSAID), jako je ibuprofen a
kyselina acetylsalicylová (> 1,3 g denně) dva dny před podáním pemetrexedu, v den jeho
podání a dva dny po podání pemetrexedu (viz bod 4.5).
U pacientů s lehkou až středně těžkou renální insuficiencí, u kterých je terapie pemetrexedem
vhodná, má být přerušeno užívání NSAID s dlouhým eliminačním poločasem nejméně pět dnů
před podáním pemetrexedu, v den jeho podání a nejméně dva dny po podání pemetrexedu (viz
bod 4.5).

V souvislosti s podáváním pemetrexedu samotného nebo v kombinaci s jinými
chemoterapeutiky byly hlášeny závažné renální příhody, včetně akutního selhání ledvin. U
mnoha pacientů, u kterých k renálním příhodám došlo, existovaly rizikové faktory pro rozvoj
těchto příhod, včetně dehydratace, preexistující hypertenze nebo diabetu. Po uvedení přípravku
na trh byly při podávání pemetrexedu samostatně nebo společně s jinými chemoterapeutickými
přípravky hlášeny také nefrogenní diabetes insipidus a renální tubulární nekróza. Většina
těchto příhod odezněla po vysazení pemetrexedu. Pacienty je třeba pravidelně kontrolovat s
ohledem na možnou tubulární nekrózu, pokles renálních funkcí a známky a příznaky
nefrogenního diabetu insipidu (např. hypernatremii).

Efekt tekutiny ve třetím prostoru, jako je pleurální výpotek nebo ascites, na pemetrexed není
zcela stanoven. Klinická studie fáze 2 s pemetrexedem u 31 pacienta se solidním tumorem a se
stabilním výpotkem ve třetím prostoru neprokázala žádný rozdíl v plazmatických
koncentracích normalizovaných podle dávky a v clearance pemetrexedu oproti pacientům bez
přítomnosti tekutiny v třetím prostoru. Proto je vhodné před začátkem léčby pemetrexedem
zvážit drenáž tekutiny z třetího prostoru, ale nemusí to být nutné.

V důsledku gastrointestinální toxicity pemetrexedu podávaného v kombinaci s cisplatinou byly
popsány případy vážné dehydratace. Proto mají pacienti dostávat přiměřenou antiemetickou
terapii a odpovídající hydrataci před podáním a i po podání medikace.

V průběhu klinických studií s pemetrexedem byly méně často hlášeny závažné
kardiovaskulární příhody, zahrnující infarkt myokardu a cerebrovaskulární příhody, obvykle
když byl pemetrexed podáván v kombinaci s dalšími cytostatiky. Většina pacientů, u kterých
byly tyto příhody pozorovány, měla preexistující kardiovaskulární rizikové faktory (viz bod
4.8).

Pokles imunity je častým jevem u pacientů s onkologickým onemocněním. Proto současné
používání živých oslabených vakcín není doporučeno (viz bod 4.3 a 4.5).
Pemetrexed může mít geneticky škodlivé účinky. Pohlavně zralým mužům se doporučuje, aby
během léčby a až 6 měsíců po jejím ukončení nepočali dítě. Doporučuje se používání
antikoncepčních metod nebo abstinence. Vzhledem k možnosti, že by pemetrexed způsobil
ireverzibilní neplodnost, se mužům doporučuje, aby před zahájením léčby vyhledali konzultaci
o možnosti uchování spermatu.

Ženy ve fertilním věku musejí během léčby pemetrexedem používat účinnou antikoncepční
metodu (viz bod 4.6).


U pacientů léčených ozařováním před léčbou, v průběhu nebo následovně po léčbě
pemetrexedem byly hlášeny případy postradiační pneumonitidy. Těmto pacientům má být
věnována zvýšená pozornost a opatrnost je také zapotřebí při použití dalších
radiosenzibilizujících látek.

Byly hlášeny případy kožní reakce v místě předchozího ozařování (radiation recall) u pacientů
ozařovaných před delší dobou – před týdny až roky.

Pemetrexed Waverley 100 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1mmol (23 mg) sodíku v jedné injekční lahvičce,
to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

Pemetrexed Waverley 500 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok
Léčivý přípravek obsahuje 54 mg sodíku v jedné lahvičce, což odpovídá 2,7 % doporučeného
maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.