Linezolid krka

Myelosuprese
U pacientů, kteří dostávali linezolid, byla pozorována myelosuprese (včetně anémie, leukopenie,
pancytopenie a trombocytopenie). U případů, kde je výsledek znám, hematologické parametry vzrostly
po vysazení linezolidu k hodnotám před léčbou. Zdá se, že riziko výskytu těchto účinků je úměrné době
léčby. Riziko krevní dyskrazie může být větší u starších pacientů léčených linezolidem než u pacientů
mladších. Trombocytopenie se může vyskytnout mnohem častěji u pacientů s těžkou poruchou funkce
ledvin, ať na dialýze nebo bez ní, a u pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater. Proto
se doporučuje pečlivé monitorování krevního obrazu u pacientů, kteří: již mají anémii, granulocytopenii
nebo trombocytopenii; užívají souběžně léky, které mohou snižovat hladinu hemoglobinu, snižovat

krevní obraz nebo nepříznivě ovlivňovat množství trombocytů nebo jejich funkci; mají těžkou poruchu
funkce ledvin nebo středně těžkou až těžkou poruchu funkce jater; jsou léčeni déle než 10–14 dní. Tito
pacienti smí být léčeni linezolidem pouze tehdy, pokud je možné pečlivé monitorování hladin
hemoglobinu, krevního obrazu a počtu trombocytů.

Pokud se během léčby linezolidem objeví výrazná myelosuprese, má být léčba přerušena, pokud není
její pokračování považováno za absolutně nezbytné. V takovém případě je nutné použít vhodná léčebná
opatření a intenzivně kontrolovat krevní obraz.

U pacientů léčených linezolidem se navíc doporučuje provádět kontrolu celkového krevního obrazu
(včetně hladiny hemoglobinu, trombocytů a celkového a diferenciálního rozpočtu leukocytů) týdně,
nezávisle na krevním obraze při zahájení léčby.

Ve studiích „podávání ze soucitu“ (compassionate use) byl u pacientů používajících linezolid po dobu
delší než maximálně doporučených 28 dnů hlášen zvýšený výskyt závažné anémie. Těmto pacientům
bylo častěji zapotřebí podat krevní transfuzi. Případy anémie vyžadující krevní transfuzi byly rovněž
hlášeny po uvedení přípravku na trh. Více případů se objevilo u pacientů léčených linezolidem déle než
28 dnů.

Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy sideroblastické anémie. U případů, kde byl znám čas
jejího nástupu, byla většina pacientů léčena linezolidem déle než 28 dní. U většiny pacientů se po
vysazení léčby linezolidem anémie plně či částečně znormalizovala s nebo bez léčby anémie.

Rozdíly v mortalitě v klinické studii, jíž se účastnili pacienti s grampozitivními infekcemi v krevním
řečišti související se zavedením katetru
V otevřené studii u pacientů léčených linezolidem se závažnými infekcemi spojenými
s intravaskulárním katetrem byla pozorována zvýšená mortalita ve srovnání
s vankomycinem/dikloxacilinem/oxacilinem [78/363 (21,5 %) vs. 58/363 (16,0 %)]. Hlavním faktorem
ovlivňujícím poměr mortality byla výchozí grampozitivní infekce. Poměr mortality byl obdobný
u pacientů s infekcemi vyvolanými čistě grampozitivními organismy (poměr rizik 0,96; 95% interval
spolehlivosti: 0,58–1,59), avšak byl významně vyšší (p=0,0162) v rameni s linezolidem u pacientů
s infekcemi vyvolanými jinými patogeny nebo u pacientů, u nichž nebyl prokázán kauzální infekční
patogen (poměr rizik 2,48; 95% interval spolehlivosti: 1,38–4,46). Největší rozdíl byl pozorován
v průběhu léčby a během 7 dnů následujících po ukončení podávání hodnoceného léčiva. Během studie
byla v rameni s linezolidem prokázána infekce vyvolaná gramnegativním patogenem u více pacientů
a více pacientů zemřelo v důsledku gramnegativní či polymikrobiální infekce. Z toho důvodu má být
linezolid podán pacientům s komplikovanými infekcemi kůže a měkkých tkání se známou nebo možnou
souběžnou infekcí gramnegativními organismy pouze, pokud nejsou alternativní volby léčby dostupné
(viz bod 4.1). V těchto případech musí být souběžně zahájena léčba proti gramnegativním organismům.

Průjem a kolitida související s antibiotiky
Průjem a kolitida související s antibiotiky, včetně pseudomembranózní kolitidy a průjmu vyvolaného
bakterií Clostridium difficile, byly hlášeny při podávání téměř všech antibiotik včetně linezolidu. Jejich
závažnost se může různit od mírného průjmu až po fatální kolitidu. Tuto diagnózu je proto důležité
zvážit u pacientů, kteří trpí těžkým průjmem během užívání linezolidu nebo po něm. V případě
podezření na průjem či kolitidu související s antibiotiky nebo jejich potvrzení je třeba probíhající léčbu
antibakteriálními přípravky včetně linezolidu vysadit a ihned zahájit vhodná léčebná opatření. V tomto
případě jsou kontraindikovány přípravky inhibující peristaltiku.

Laktátová acidóza
Při podávání linezolidu byl hlášen výskyt laktátové acidózy. Pacienti, u kterých se během užívání
linezolidu rozvinou známky a příznaky metabolické acidózy včetně opakující se nauzey a zvracení,
bolesti břicha, nízké hladiny hydrogenuhličitanu nebo hyperventilace, musí být neprodleně lékařsky
ošetřeni. Dojde-li k laktátové acidóze, je třeba zvážit přínos další léčby linezolidem v porovnání
s možnými riziky.


Porucha mitochondriální funkce
Linezolid inhibuje syntézu mitochondriálního proteinu. V důsledku toho může docházet k nežádoucím
účinkům jako laktátová acidóza, anémie nebo neuropatie (optického nervu i periferní). Tyto příhody
bývají častější, je-li léčivý přípravek používán déle než 28 dní.

Serotoninový syndrom
Byla hlášena spontánní hlášení výskytu serotoninového syndromu při souběžném používání linezolidu
a serotonergních přípravků, včetně antidepresiv jako jsou selektivní inhibitory zpětného vychytávání
serotoninu (SSRI), a opioidů (viz bod 4.5). Proto je souběžné podávání linezolidu a serotonergních
přípravků kontraindikováno (viz bod 4.3) kromě případů, kdy je podávání linezolidu souběžně se
serotonergními přípravky naprosto nezbytné.
V takových případech musejí být pacienti pečlivě sledováni, zda se u nich neprojevují známky a
příznaky serotoninového syndromu, jako např. poruchy kognitivních funkcí, hyperpyrexie,
hyperreflexie nebo porucha koordinace. Pokud se takové známky nebo příznaky objeví, musí lékař
zvážit vysazení jednoho nebo i obou přípravků. Po vysazení souběžně podávaného serotonergního
přípravku se mohou vyskytnout příznaky z vysazení.

Hyponatremie a SIADH
U některých pacientů léčených linezolidem byla pozorována hyponatremie a/nebo syndrom
nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu (SIADH). U pacientů s rizikem hyponatremie, jako jsou
starší pacienti nebo pacienti užívající léky, které mohou snižovat hladinu sodíku v krvi (např. thiazidová
diuretika, jako je hydrochlorothiazid), se doporučuje pravidelně monitorovat hladiny sodíku v krvi.

Periferní neuropatie a neuropatie optického nervu
U pacientů léčených linezolidem byla hlášena periferní neuropatie a neuropatie optického nervu
a optická neuritida progredující někdy až ke ztrátě zraku. Tato hlášení zahrnovala především pacienty
léčené po dobu delší, než je maximální doporučená délka trvání léčby 28 dní.
Všem pacientům má být doporučeno, aby oznámili takové příznaky postižení zraku, jako jsou změny
zrakové ostrosti, změny barevného vidění, rozmazané vidění nebo poruchy zorného pole. V těchto
případech se doporučuje okamžité zhodnocení a je nezbytné vyšetření u očního specialisty. Pokud
jakýkoliv pacient užívá přípravek Linezolid Krka déle než doporučených 28 dní, musí být pravidelně
kontrolovány jeho zrakové funkce.
Pokud se objeví periferní neuropatie nebo neuropatie optického nervu, další podávání přípravku
Linezolid Krka musí být posouzeno vůči potenciálnímu riziku.
Riziko neuropatií může být zvýšeno, pokud se linezolid používá u pacientů souběžně užívajících nebo
nedávno užívajících antimykobakteriální léčiva k léčbě tuberkulózy.

Křeče
Byly hlášeny případy výskytu křečí u pacientů léčených přípravkem Linezolid Krka. Většina těchto
pacientů měla záchvaty v anamnéze nebo u nich bylo hlášeno riziko záchvatu. Pacienti mají být poučeni
o nutnosti informovat svého lékaře, pokud měli v minulosti záchvaty.

Inhibitory monoaminooxidázy
Linezolid je reverzibilní neselektivní inhibitor monoaminooxidázy (IMAO), nicméně v dávkách
použitých k antibakteriální terapii nevykazuje antidepresivní účinek. K dispozici jsou jen velmi omezené
údaje z interakčních studií a o bezpečnosti linezolidu v případě podání pacientům se stavy, a/nebo
souběžnou medikací, které by je mohly vystavit riziku plynoucímu z inhibice MAO. Proto se použití
linezolidu za těchto okolností nedoporučuje, pokud není možné pečlivé sledování a monitorování
pacienta (viz body 4.3 a 4.5).

Podávání v kombinaci s potravinami bohatými na tyramin
Pacienti mají být upozorněni, že nemají požívat velké množství potravin bohatých na tyramin (viz bod
4.5).


Superinfekce
Účinek linezolidu na normální střevní mikroflóru nebyl v klinických studiích hodnocen.
Použití antibiotik může příležitostně způsobit přerůstání necitlivých mikroorganismů. Například
přibližně 3 % pacientů léčených doporučenými dávkami linezolidu měla v klinických studiích s lékem
související kandidózu. Pokud se během léčby objeví superinfekce, je nutné zavést vhodná opatření.

Zvláštní skupiny pacientů
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin má být linezolid používán s velkou opatrností a pouze za
předpokladu, že předpokládaný přínos převýší možné riziko (viz body 4.2 a 5.2).
U pacientů s těžkou poruchou funkce jater se linezolid doporučuje pouze tehdy, když očekávaný přínos
převýší možné riziko (viz body 4.2 a 5.2).

Porucha fertility
Linezolid reverzibilně snižuje fertilitu a indukuje abnormální morfologii spermatu u dospělých
potkaních samců při expozičních hladinách přibližně stejných, jaké jsou očekávány u lidí. Možné účinky
linezolidu na mužský reprodukční systém nejsou známy (viz bod 5.3).

Klinické studie
Bezpečnost a účinnost linezolidu podávaného déle než 28 dní nebyla stanovena.
Do kontrolovaných klinických studií nebyli zahrnuti pacienti s diabetickými lézemi nohy, dekubity nebo
ischemickými lézemi, závažnými popáleninami nebo gangrénou. Zkušenosti s použitím linezolidu v
léčbě těchto stavů jsou proto omezené.

Přípravek Linezolid Krka obsahuje sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.