Linezolid krka

Farmakoterapeutická skupina: Jiná antibakteriální léčiva; ATC kód: J01XX08.

Mechanismus účinku
Linezolid je syntetická antibakteriální látka, která patří do nové třídy antibiotik, oxazolidinonů. In vitro
působí proti aerobním grampozitivním bakteriím a anaerobním mikroorganismům. Linezolid selektivně
potlačuje syntézu bakteriálních bílkovin jedinečným mechanismem účinku. Linezolid se váže na místo
bakteriálního ribozomu (23S podjednotky 50S) a zabraňuje vzniku funkčního 70S iniciačního
komplexu, který je nepostradatelnou součástí translačního procesu.
Postantibiotický efekt (PAE) linezolidu in vitro pro Staphylococcus aureus byl přibližně 2 hodiny.
Pokud se měřil na zvířecích modelech, byl PAE in vivo 3,6 a 3,9 hodin pro Staphylococcus aureus
a Streptococcus pneumoniae. Ve studiích na zvířatech byla klíčovým farmakodynamickým ukazatelem
účinnosti doba, kdy plazmatická hladina linezolidu převýšila minimální inhibiční koncentraci (MIC)
infikujícího mikroorganismu.

Hraniční hodnoty
Hraniční hodnoty MIC (Minimum inhibitory concentration – minimální inhibiční koncentrace)
stanovené Evropským výborem pro testování antimikrobiální citlivosti (European Committee on
Antimicrobial Susceptibility Testing – EUCAST) pro kmeny stafylokoků a enterokoků jsou: citlivé
≤ 4mg/l a rezistentní > 4 mg/l. Hraniční hodnoty pro streptokoky (včetně S. pneumoniae) jsou: citlivé
≤ 2 mg/l a rezistentní > 4 mg/l.
Hraniční hodnoty MIC pro druhově nespecifické kmeny jsou: citlivé ≤ 2 mg/l a rezistentní > 4 mg/l.
Hraniční hodnoty pro druhově nespecifické kmeny byly stanoveny především na základě FK/FD údajů
a jsou nezávislé na hladinách MIC pro specifické kmeny. Používají se pouze u patogenů, pro které
nebyly stanoveny specifické hraniční hodnoty a nikoliv u kmenů, pro které není test citlivosti doporučen.

Citlivost
Prevalence získané rezistence se může u vybraných druhů lišit geograficky a v čase, proto je nutné získat
místní informace o rezistenci, zejména při léčbě závažných infekcí. Nezbytné je vyhledat radu odborníka
v případech, kdy účinnost léčby je, vzhledem k místní prevalenci rezistence, přinejmenším u některých
typů infekcí sporná.

Kategorie

Citlivé organismy
Grampozitivní aerobní mikroorganismy:
Enterococcus faecalis
Enterococcus faecium*
Staphylococcus aureus*
koaguláza-negativní stafylokoky
Streptococcus agalactiae*
Streptococcus pneumoniae*
Streptococcus pyogenes*
streptokoky skupiny C
streptokoky skupiny G
Grampozitivní anaerobní mikroorganismy:
Clostridium perfringens
Peptostreptococcus anaerobius
Peptostreptococcus species
Rezistentní organismy
Haemophilus influenzae
Moraxella catarrhalis
Neisseria species
Enterobacteriaceae
Pseudomonas species
*Klinická účinnost byla prokázána u citlivých izolátů ve schválených indikacích.
Přestože linezolid vykazoval jistou účinnost in vitro proti druhům Legionella, Chlamydia pneumoniae
a Mycoplasma pneumoniae, pro průkaz klinické účinnosti nejsou k dispozici dostatečné údaje.

Rezistence
Zkřížená rezistence
Mechanismus účinku linezolidu se odlišuje od jiných antibiotických tříd. In vitro studie s klinickými
izoláty (včetně methicilin-rezistentních stafylokoků, vankomycin-rezistentních enterokoků a penicilin-
a erythromycin-rezistentních streptokoků) naznačují, že linezolid je obvykle účinný proti organismům,
které jsou rezistentní vůči jedné nebo mnoha dalším skupinám antibiotik.
Rezistence u linezolidu je spojena s bodovými mutacemi na 23S rRNA.
Podobně jak bylo dokumentováno u jiných antibiotik, byl u linezolidu pozorován postupný pokles
citlivosti u pacientů s obtížně léčitelnými infekcemi a/nebo při prolongaci léčby. Rezistence k linezolidu
byla hlášena u enterokoků, u druhu Staphylococcus aureus a u koaguláza-negativních stafylokoků.
Obecně je to spojeno s prodlouženou dobou léčby, přítomností protetických materiálů či u
nedrénovaných abscesů. Pokud je prokázán výskyt organismů rezistentních na antibiotika
ve zdravotnickém zařízení, má být kladen důraz na zavedení takových opatření, které by vedly
ke kontrole infekce.

Údaje z klinických studií
Studie u pediatrické populace:

V otevřené studii byla účinnost linezolidu (10 mg/kg, každých 8 hodin) porovnávána s vankomycinem
(10–15 mg/kg, každých 6–24 hodin) při léčbě infekcí se suspektními nebo prokázanými
grampozitivními rezistentními patogeny (zahrnující nozokomiální pneumonii, komplikované infekce
kůže a kožních struktur, bakteriemii související s katetrem, bakteriemii neznámého původu, a další
infekce), u dětí od narození do 11 let věku. Klinická úspěšnost léčby v klinicky hodnotitelné populaci
byla 89,3 % (134/150) a 84,5 % (60/71) pro linezolid a vankomycin, v daném pořadí (95% IS: -4,9,
14,6).