Duoxona

Oxykodon-hydrochlorid

Absorpce
Oxykodon má při perorálním podání vysokou absolutní biologickou dostupnost až 87 %.

Distribuce
Po absorpci je oxykodon rozváděn po celém těle. Přibližně 45 % je vázáno na plazmatické
bílkoviny. Oxykodon rovněž prochází placentou a může být nalezen v mateřském mléce

Biotransformace
Oxykodon je metabolizován ve střevech a játrech na noroxykodon a oxymorfon a na různé
glukuronidové konjugáty. Noroxykodon, oxymorfon a noroxymorfon se vytvářejí pomocí systému
cytochromu P450. Chinidin snižuje tvorbu oxymorfonu u člověka bez podstatného ovlivnění
farmakodynamiky oxykodonu. Vliv metabolitů na celkový farmakodynamický účinek je
nevýznamný.

Eliminace
Oxykodon a jeho metabolity jsou vylučovány močí a stolicí.

Naloxon-hydrochlorid

Absorpce
Po perorálním podání má naloxon velmi nízkou systémovou dostupnost < 3%.

Distribuce
Naloxon přechází do placenty. Není známo, zda naloxon také přechází do mateřského mléka.

Biotransformace a eliminace
Po parenterálním podání je plazmatický poločas přibližně jedna hodina. Doba účinku závisí na
dávce a cestě podání, intramuskulární injekce má delší účinek než intravenózní dávky. Naloxon je
metabolizován v játrech a vylučuje se močí. Hlavními metabolity jsou naloxon-glukuronid, 6β-
naloxol a jeho glukuronidy.

Kombinace oxykodon-hydrochloridu/naloxon-hydrochloridu (Duoxona)

Farmakokinetické/farmakodynamické vztahy
Farmakokinetické vlastnosti oxykodonu v přípravku Duoxona jsou ekvivalentní vlastnostem tablet
oxykodonu s prodlouženým uvolňováním, podávanými společně s tabletami naloxonu s
prodlouženým uvolňováním.

Vzájemná zaměnitelnost všech sil přípravku Duoxona byla prokázána.

Po perorálním podání přípravku Duoxona v maximální dávce zdravým subjektům jsou koncentrace
naloxonu v plazmě tak nízké, že není možné provést farmakokinetickou analýzu. Je ovšem možné

provést farmakokinetickou analýzu naloxon-3-glukuronidu jako markeru surogátu, protože jeho
koncentrace v plazmě je dostatečně vysoká pro změření /hodnocení.

Po vysoce tučné snídani je biologická dostupnost a maximální koncentrace oxykodonu v plazmě
(Cmax) po požití přípravku Duoxona přibližně o 16 – 30 % vyšší ve srovnání se stavem půstu. To
bylo hodnoceno jako klinicky irelevantní, a proto je možné užívat přípravek Duoxona s jídlem nebo
bez jídla (viz bod 4.2).

In vitro studie metabolismu léku ukázaly, že výskyt klinicky relevantních interakcí s přípravkem
Duoxona je nepravděpodobný.

Starší pacienti
Oxykodon.
U starších pacientů se hodnota AUCƮ oxykodonu zvýšila ve srovnání s mladšími dobrovolníky
průměrně na 118 % (90% C.I.: 103, 135). Hodnota Cmax oxykodonu se zvýšila průměrně na 114 %
(90% C.I.: 102, 127). Hodnota Cmin oxykodonu se zvýšila průměrně na 128 % (90% C.I.: 107, 152).

Naloxon
U starších pacientů se hodnota AUCƮ naloxonu zvýšila ve srovnání s mladšími dobrovolníky
průměrně na 182 % (90% C.I.: 123, 270). Hodnota Cmax naloxonu se zvýšila průměrně na 173 %
(90% C.I.: 107, 280). Hodnota Cmin naloxonu se zvýšila průměrně na 317 % (90% C.I.: 142, 708).

Naloxon-3-glukuronid
U starších pacientů se hodnota AUCƮ naloxon-3-glukuronidu zvýšila ve srovnání s mladšími
dobrovolníky průměrně na 128 % (90% C.I.: 113, 147). Hodnota Cmax naloxon-3-glukuronidu se
zvýšila průměrně na 127 % (90% C.I.: 112, 144). Hodnota Cmin naloxon-3-glukuronidu se zvýšila
průměrně na 125 % (90% C.I.: 105, 148).

Pacienti s poruchou funkce jater
Oxykodon
U pacientů s mírnou, středně těžkou a těžkou poruchou funkce jater se hodnota AUCINF oxykodonu
zvýšila průměrně na 143 % (90% C.I.: 111, 184), 319 % (90% C.I.: 248, 411) a 310 % (90% C.I.:
241, 398) ve srovnání se zdravými dobrovolníky. Hodnota Cmax oxykodonu se u pacientů s mírnou,
středně těžkou a těžkou poruchou funkce jater zvýšila průměrně na 120 % (90% C.I.: 99, 144),
201 % (90% C.I.: 166, 242) a 191 % (90% C.I.: 158, 231) ve srovnání se zdravými dobrovolníky.
Hodnota t1/2Z oxykodonu se u pacientů s mírnou, středně těžkou a těžkou poruchou funkce jater
zvýšila průměrně na 108 % (90% C.I.: 70, 146), 176 % (90% C.I.: 138, 215) a 183 % (90% C.I.:
145, 221) ve srovnání se zdravými dobrovolníky.

Naloxon
U pacientů s mírnou, středně těžkou a těžkou poruchou funkce jater se hodnota AUCt naloxonu
zvýšila průměrně na 411 % (90% C.I.: 152, 1112), 11518 % (90% C.I.: 4259, 31149) a 10666 %
(90% C.I.: 3944, 28847) ve srovnání se zdravými dobrovolníky. Hodnota Cmax naloxonu se u
pacientů s mírnou, středně těžkou a těžkou poruchou funkce jater zvýšila průměrně na 193 % (90%
C.I.: 115, 324), 5292 % (90% C.I: 3148, 8896) a 5252 % (90% C.I.: 3124, 8830) ve srovnání se
zdravými dobrovolníky. Vzhledem k nedostatečnému množství dat se t1/2Z a odpovídající AUCINF
naloxonu nepočítaly. Srovnání biologické dostupnosti naloxonu bylo tudíž založeno na hodnotách
AUCt.

Naloxon-3-glukuronid
U pacientů s mírnou, středně těžkou a těžkou poruchou funkce jater se hodnota AUCINF naloxon-
3-glukuronidu zvýšila průměrně na 157 % (90% C.I.: 89, 279), 128 % (90% C.I.: 72, 227) a 125 %
(90% C.I.: 71, 222) ve srovnání se zdravými dobrovolníky. Hodnota Cmax naloxon-3-glukuronidu
se zvýšila průměrně na 141 % (90% C.I.: 100, 197) a 118 % (90% C.I.: 84, 166) u pacientů s mírnou
a středně těžkou poruchou funkce jater a u pacientů s těžkou poruchou funkce jater se snížila na

98 % (90% C.I.: 70, 137) ve srovnání se zdravými dobrovolníky. Hodnota t1/2Z naloxon-glukuronidu se u pacientů s mírnou poruchou funkce jater zvýšila průměrně na 117 % (90% C.I.:
72, 161) a u pacientů se středně těžkou a těžkou poruchou funkce jater se snížila na 77 % (90%
C.I.: 32, 121) a 94 % (90% C.I.: 49, 139) ve srovnání se zdravými dobrovolníky.

Pacienti s poruchou funkce ledvin
Oxykodon
U pacientů s mírnou, středně těžkou a těžkou poruchou funkce ledvin se hodnota AUCINF
oxykodonu zvýšila průměrně na 153 % (90% C..: 130, 182), 166 % (90% C.I.: 140, 196) a 224 %
(90% C.I.: 190, 266) ve srovnání se zdravými dobrovolníky. Hodnota Cmax oxykodonu se u pacientů
s mírnou, středně těžkou a těžkou poruchou funkce ledvin zvýšila průměrně na 110 % (90% C.I.:
94, 129), 135 % (90% C.I.: 115, 159) a 167 % (90% C.I.: 142, 196) ve srovnání se zdravými
dobrovolníky. Hodnota t 1/2Z se u pacientů s mírnou, středně těžkou a těžkou poruchou funkce ledvin
zvýšila průměrně na 149 %, 123 % a 142 % ve srovnání se zdravými dobrovolníky.

Naloxon
U pacientů s mírnou, středně těžkou a těžkou poruchou funkce ledvin se hodnota AUCt naloxonu
zvýšila průměrně na 2850 % (90% C.I.: 369, 22042), 3910 % (90% C.I.: 506, 30243) a 7612 %
(90% C.I.: 984, 58871) ve srovnání se zdravými dobrovolníky. Hodnota Cmax naloxonu se u
pacientů s mírnou, středně těžkou a těžkou poruchou funkce ledvin zvýšila průměrně na 1076 %
(90% C.l.: 154, 7502), 858 % (90% C.I.: 123, 5981) a 1675 % (90% C.I.: 240, 11676) ve srovnání
se zdravými dobrovolníky. Vzhledem k nedostatečnému množství dat se t 1/2Z a odpovídající
AUCINF naloxonu nepočítaly. Srovnání biologické dostupnosti naloxonu bylo tudíž založeno na
hodnotách AUCt. Poměry mohly být ovlivněny nemožností plně charakterizovat profily plazmy s
naloxonem u zdravých jedinců.

Naloxon-3-glukuronid
U pacientů s mírnou, středně těžkou a těžkou poruchou funkce ledvin se hodnota AUCINF naloxon-
3-glukuronidu zvýšila průměrně na 220 % (90% C.I.: 148, 327), 370 % (90% C.I.: 249, 550) a
525 % (90% C.I.: 354, 781) ve srovnání se zdravými dobrovolníky. Hodnota Cmax naloxon-glukuronidu se u pacientů s mírnou, středně těžkou a těžkou poruchou funkce ledvin zvýšila
průměrně na 148 % (90% C.I.: 110, 197), 202 % (90% C.I.: 151, 271) a 239 % (90% C.I.: 179,
320) ve srovnání se zdravými dobrovolníky. U hodnoty t1/2Z naloxon-3-glukuronidu nedošlo v
průměru k žádné významné změně mezi pacienty s poruchou funkce ledvin a zdravými jedinci.

Zneužití
Aby se zabránilo narušení vlastnosti prodlouženého uvolňování, nesmí se přípravek Duoxona drtit,
lámat na kousky ani žvýkat, protože to vede k rychlejšímu uvolňování aktivních látek. Kromě toho
má naloxon pomalé vylučování, je-li podán intranasálně. Obě tyto vlastnosti znamenají, že zneužití
přípravku Duoxona nebude mít zamýšlený účinek. U potkanů, závislých na oxykodonu, vedlo
intravenózní podání oxykodonu/naloxonu v poměru 2:1 k abstinenčním příznakům.