Dilizolen

Inhibitory monoaminooxidázy
Linezolid je reverzibilní neselektivní inhibitor monoaminooxidázy (MAOI). K dispozici je jen velmi málo
údajů z interakčních studií a o bezpečnosti linezolidu v případě podání pacientům se souběžnou medikací,
která by je mohla vystavit riziku vyplývajícímu z inhibice MAO. Proto se použití linezolidu za těchto okolností
nedoporučuje, pokud není možné bedlivé sledování a monitorování pacienta (viz body 4.3 a 4.4).

Možná interakce vedoucí ke zvýšení krevního tlaku
U zdravých dobrovolníků s normálním krevním tlakem vyvolával linezolid další zvýšení krevního tlaku
způsobené pseudoefedrinem nebo fenylpropanolamin hydrochloridem. Souběžné podávání linezolidu
s pseudoefedrinem nebo fenylpropanolaminem vyvolávalo průměrné zvýšení systolického krevního tlaku
v řádu 30 až 40 mm Hg v porovnání s nárůstem o 11 až 15 mm Hg u samotného linezolidu, 14 až 18 mm Hg
u pseudoefedrinu nebo fenylpropanolaminu a 8 až 11 mm Hg u placeba. U pacientů s hypertenzí obdobné
studie prováděny nebyly. K dosažení požadované odezvy u léků s vazopresorickým účinkem (včetně
dopaminergních látek) se doporučuje pečlivá titrace dávek, jestliže jsou podávány současně s linezolidem.

Možná interakce se serotonergními přípravky
Možná léková interakce s dextrometorfanem byla zkoumána u zdravých dobrovolníků. Subjektům byl podán
dextrometorfan (dvě dávky 20 mg v odstupu 4 hodin) současně s linezolidem nebo bez něj. U zdravých
dobrovolníků používajících linezolid a dextrometorfan nebyly pozorovány projevy serotoninového syndromu
(zmatenost, delirium, neklid, třes, zrudnutí, pocení a hyperpyrexie).

Postmarketingové sledování: Byl zaznamenán jeden případ, kdy se při současném užívání linezolidu a
dextrometorfanu projevily u pacienta účinky podobné serotoninovému syndromu. Po vysazení obou přípravků
tyto účinky odezněly.

Během klinického podávání linezolidu souběžně se serotonergními přípravky, např. antidepresivy jako
inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) a opioidy, byly hlášeny případy serotoninového syndromu.
Přestože je jejich souběžné podávání kontraindikováno (viz bod 4.3), je v bodě 4.4 popsáno zvládání pacientů,
u nichž je souběžná léčba linezolidem a serotonergními přípravky nevyhnutelná.

Podávání v kombinaci s potravinami bohatými na tyramin
U osob, které dostávaly současně linezolid a méně než 100 mg tyraminu, nebyla pozorována žádná
signifikantní presorická reakce. Z toho plyne, že je pouze nutné vyhnout se současné konzumaci nadměrného
množství potravin a nápojů s vysokým obsahem tyraminu (např. zralé sýry, kvasnicové extrakty, nedestilované
alkoholické nápoje a fermentované produkty ze sójových bobů, jako je sójová omáčka).



Léčivé přípravky metabolizované cytochromem PLinezolid se nemetabolizuje prostřednictvím enzymatického systému cytochromu P450 (CYP) a neindukuje
ani neinhibuje aktivity klinicky významných lidských CYP izoforem (1A2, 2C9, 2C19, 2D6, 2E1, 3A4).
Obdobně ani neindukuje P450 izoenzymy u potkanů. Proto se neočekává interakce s CYP 450 indukovanými
léky a linezolidem.

Rifampicin
Účinek rifampicinu na farmakokinetické parametry linezolidu byl zkoumán u šestnácti zdravých mužů, kterým
bylo dvakrát denně po dobu 2,5 dne podáváno 600 mg linezolidu. Část dostávala po dobu 8 dnů ještě 600 mg
rifampicinu denně, část rifampicin nedostávala vůbec. Rifampicin snížil hodnotu Cmax a AUC u linezolidu
v průměru o 21 % [90 % CL 15-27], resp. v průměru o 32 % [90 % CL, 27-37]. Mechanismus této interakce
ani její klinická významnost nejsou známy.

Warfarin
Pokud byl podán pacientům léčeným linezolidem po dosažení rovnovážného stavu warfarin, došlo
k10% snížení průměrné hodnoty mezinárodního normalizovaného poměru protrombinového času (INR) a
5% snížení AUC u parametru INR. Pro hodnocení klinického významu těchto nálezů nejsou k dispozici
dostatečné údaje o pacientech, kteří užívali linezolid a warfarin.