Bemfola

Sledovatelnost

Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název
podaného přípravku a číslo šarže.

Obecná doporučení

Folitropin alfa je vysoce účinnou gonadotropní látkou, která může vyvolat mírné až závažné nežádoucí
účinky a která má být používána pouze lékaři s velkými zkušenostmi v oblasti poruch fertility a jejich
léčby.

Léčba gonadotropinem klade určité časové nároky na lékaře a pomocný zdravotnický personál i na
dostupnost vhodných monitorovacích zařízení. U žen vyžaduje bezpečné a účinné použití folitropinu
alfa monitorování ovariální odpovědi ultrazvukem, buď samotným, nebo lépe v kombinaci s měřením
sérových hladin estradiolu, a to pravidelně. Odpověď jednotlivých pacientů na podání FSH se může
lišit, u některých pacientů je odpověď na FSH slabá, u jiných naopak velmi silná. U žen i mužů má být
používána nejnižší účinná dávka dle cíle léčby.

Porfyrie

Pacienti s porfyrií nebo s výskytem porfyrie v rodině mají být během léčby folitropinem alfa pečlivě
sledováni. Zhoršení nebo první výskyt tohoto stavu může vyžadovat ukončení léčby.

Léčba u žen

Před zahájením léčby má být určeno, že infertilita páru je vhodná k této léčbě a měly by být
zhodnoceny všechny předpokládané kontraindikace otěhotnění. Pacientky by měly být zvláště
vyšetřeny na hypothyroidismus, nedostatečnost kůry nadledvin, hyperprolaktinemii a tyto stavy
adekvátně léčeny.

Pacientky podstupující stimulaci růstu folikulů, buď z důvodu léčby anovulační infertility, nebo při
ART zákroku, mají zvýšené riziko zvětšení ovarií či rozvoje hyperstimulace. Výskyt takových příhod
může být minimalizován dodržením doporučené dávky folitropinu alfa a schématu podávání a
pečlivým monitorováním během léčby. K přesné interpretaci známek rozvoje folikulu a jeho zrání je
třeba, aby měl lékař zkušenosti s hodnocením příslušných testů.

V klinických studiích se prokázalo zvýšení ovariální senzitivity vůči folitropinu alfa při současném
podávání s lutropinem alfa. Pokud se považuje za vhodné zvýšení dávky FSH, má být prováděno
nejlépe v 7 až 14denních intervalech s navýšením dávky o 37,5 až 75 IU.

Nebylo provedeno přímé srovnání folitropinu alfa/LH s lidským menopauzálním gonadotropinem
srovnatelná s hMG.

Syndrom ovariální hyperstimulace Jedním z očekávaných účinků kontrolované stimulace ovarií je určité zvětšení ovarií. Častěji k němu
dochází u žen se syndromem polycystických ovarií a obvykle odezní bez léčby.

Na rozdíl od zvětšení ovarií bez komplikací je OHSS stav, který se může projevit s různou závažností.
Je charakterizován výrazným zvětšením ovarií, vysokou hladinou pohlavních hormonů v séru
a zvýšením vaskulární permeability, což může vést ke kumulaci tekutiny v peritoneální, pleurální
a vzácně perikardiální dutině.

U závažných případů OHSS mohou být pozorovány následující příznaky: bolest břicha, abdominální
distenze, závažné zvětšení ovarií, zvýšení tělesné hmotnosti, dyspnoe, oligurie a gastrointestinální
symptomy, jako je nauzea, zvracení a průjem. Klinické vyšetření může odhalit hypovolemii,
hemokoncentraci, elektrolytovou nerovnováhu, ascites, hemoperitoneum, pleurální výpotek,
hydrothorax nebo akutní plicní nedostatečnost. Velmi vzácně může být vážný OHSS zkomplikován
torzí ovaria nebo tromboembolickou příhodou, např. plicní embolií, ischemickou cévní mozkovou
příhodou nebo infarktem myokardu.

K nezávislým rizikovým faktorům, které mohou vést k rozvoji syndromu OHSS, patří nízký věk,
nízká tělesná hmotnost, polycystický ovariální syndrom, vysoké dávky exogenních gonadotropinů,
vysoká absolutní nebo rychle se zvyšující hladina estradiolu v séru a předchozí příhody OHSS, velký
počet rozvíjejících se ovariálních folikulů a velký počet oocytů odebraných při cyklech asistované
reprodukce
Dodržování doporučené dávky folitropinu alfa a režimu podávání minimalizuje výskyt ovariální
hyperstimulace stimulační cykly ultrazvukovým vyšetřením a měřením hladiny estradiolu.

Podle některých důkazů lze usuzovat na to, že hCG hraje klíčovou roli jako spouštěč OHSS a že tento
syndrom může být v případě, že dojde k otěhotnění, závažnější a dlouhodobější. Proto, pokud se
objeví příznaky hyperstimulace ovarií, např. zvýšení hladiny estradiolu v séru > 5 500 pg/ml nebo
> 20 200 pmol/l a/nebo ≥ 40 folikulů celkem, se doporučuje hCG nepodávat a pacientce doporučit,
aby vynechala pohlavní styk nebo použila bariérové metody antikoncepce po dobu nejméně 4 dnů.
Syndrom OHSS se může velmi rychle v závažnou zdravotní příhodu. Objeví se většinou po přerušení hormonální léčby a svého maxima
dosahuje asi sedm až deset dní po léčbě. Pacientky mají být po podání hCG sledovány alespoň po
dobu dvou týdnů.

Při ART může odsátí všech folikulů před ovulací snížit výskyt hyperstimulace.

Mírný až středně závažný syndrom OHSS obvykle odezní spontánně. Pokud se vyskytne závažný
OHSS, doporučuje se léčbu gonadotropinem, pokud ještě probíhá, ukončit. Pacientka má být
hospitalizována a má být zahájena vhodná léčba.

Vícečetné těhotenství
U pacientek podstupujících indukci ovulace je výskyt vícečetných těhotenství ve srovnání
s přirozeným početím zvýšený. Většinou se jedná o dvojčata. S vícečetným těhotenstvím, zvláště při
třech a více plodech, je spojeno zvýšené riziko pro matku i plod.

K minimalizaci rizika vícečetného těhotenství se doporučuje pečlivé monitorování ovariální odpovědi.

U pacientek podstupujících ART souvisí riziko vícečetného těhotenství hlavně s počtem umístěných
embryí, jejich kvalitou a věkem pacientky.

Před zahájením léčby mají být pacientky upozorněny na možné riziko vícečetného těhotenství.

Potraty
U pacientek podstupujících stimulaci růstu folikulů pro indukci ovulace nebo ART je riziko potratu ve
srovnání s přirozeným početím vyšší.

Mimoděložní těhotenství
Ženy s anamnézou onemocnění vejcovodů mají zvýšené riziko mimoděložního těhotenství, ať k němu
dojde spontánním početím, nebo po léčbě neplodnosti. Bylo zjištěno, že prevalence mimoděložního
těhotenství je po ART ve srovnání s normální populací vyšší.

Nádorová onemocnění reprodukčního systému
U žen, které podstoupily více léčebných režimů neplodnosti, byla zaznamenána nádorová onemocnění
reprodukčního systému, benigní i maligní. Nebylo dosud stanoveno, zda léčba gonadotropiny zvyšuje
riziko těchto nádorů u infertilních žen či ne.

Kongenitální malformace
Prevalence kongenitálních malformací po ART může být mírně vyšší než po spontánním otěhotnění.
Je to považováno za důsledek rozdílů v charakteristice rodičů a důsledek vícečetných těhotenství.

Tromboembolické příhody
U žen, které v nedávné době prodělaly nebo ještě trpí nějakým tromboembolickým onemocněním,
a u žen s všeobecně známými rizikovými faktory tromboembolických příhod, jako je osobní či rodinná
anamnéza, může léčba gonadotropiny ještě zvýšit riziko zhoršení nebo vzniku takových příhod. U
těchto žen je třeba zvážit přínos podávání gonadotropinu vůči riziku. Je však třeba poznamenat, že
riziko tromboembolických příhod představuje i samotné těhotenství a OHSS.

Léčba u mužů

Zvýšené hladiny endogenního FSH nasvědčují primárnímu selhání varlat. Takoví pacienti
neodpovídají na léčbu folitropinem alfa/hCG. Folitropin alfa se nemá používat, jestliže není možné
získat účinnou odpověď.

Jako součást vyhodnocení odpovědi se doporučuje analýza semene 4 až 6 měsíců po zahájení léčby.

Obsah sodíku

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol v podstatě „bez sodíku“.