Minidiab

Následující látky mohou zesílit hypoglykemizující efekt glipizidu:

Antimykotika
Mikonazol: posílení hypoglykemizujícího efektu, může vyvolat příznaky hypoglykémie až hypoglykemické
kóma.

Flukonazol: Byly hlášeny výskyty hypoglykémie po současné aplikaci glipizidu s flukonazolem, snad
způsobené prodloužením poločasu rozpadu glipizidu.

Vorikonazol: ačkoliv to nebylo studováno, vorikonazol může zvyšovat plazmatické hladiny derivátů
sulfonylurey (např. tolbutamidu, glipizidu a glyburidu) a proto tedy způsobovat hypoglykémii. Během
současného podání je doporučeno pečlivé sledování hladiny glukózy v krvi.

Nesteroidní antirevmatika (NSAID) (např. fenylbutazon)
Nárůst hypoglykemického účinku derivátů sulfonylurey (uvolnění sulfonylurey z vazby na proteiny plazmy
a/nebo snížení eliminace derivátů sulfonylurey).

Salicyláty (kyselina acetylsalicylová)
Po vysokých dávkách kyseliny acetylsalicylové se zvyšuje hypoglykemizující účinek glipizidu
(hypoglykemizující působení kyseliny acetylsalicylové).

Alkohol
Posílení hypoglykemické reakce, které může vést až ke kómatu.


Beta-blokátory
Všechny beta-blokátory zakrývají příznaky hypoglykémie, jako například palpitace či tachykardii. Většina
nekardioselektivních beta-blokátorů zvyšuje incidenci i závažnost případů hypoglykémie.

Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu
Použití ACE inhibitorů u diabetiků léčených deriváty sulfonylurey včetně glipizidu může vést k posílení
hypoglykemického účinku. Dávkování glipizidu je tedy někdy třeba snížit.

Antagonisté H2 receptorů
Užívání antagonistů H2 receptorů (t.j.- cimetidinu) může vyvolat zesílení účinku derivátů sulfonylurey,
včetně glipizidu.

Hypoglykemizující účinek derivátů sulfonylurey může být obecně potencován také inhibitory
monoaminooxidázy, chinolony a látkami, které se ve velké míře váží na proteiny, jako jsou např.
sulfonamidy, chloramfenikol, probenecid a kumariny.

Pokud je některá z těchto látek podávána (anebo vysazována) pacientovi, který užívá glipizid, tento pacient
by měl být pečlivě sledován, aby se zachytil případný výskyt hypoglykémie (či dekompenzace).

Výsledky in vitro prováděných studií zkoumajících vazbu na lidské sérové proteiny naznačují, že glipizid
se váže jinak než tolbutamid, a že nedochází k interakci glipizidu se salicyláty ani s dikumarolem.
Extrapolaci těchto pozorování do klinické praxe je však třeba provádět uvážlivě, stejně jako je zapotřebí
opatrnosti při kombinaci těchto látek s glipizidem.

Následující látky mohou vyvolat hyperglykémii
Fenothiaziny (např. chlorpromazin) ve vysokých dávkách (>100 mg chlorpromazinu denně): zvýšení
glykémie (snížením uvolňování inzulínu).

Kortikosteroidy: zvýšení glykémie.

Sympatomimetika (např. ritodrin, salbutamol, terbutalin): zvýšení glykémie způsobené stimulací beta-adrenergních receptorů.

Hyperglykémii a dekompenzaci mohou dále způsobit thiazidy a ostatní diuretika, hormony štítné žlázy,
estrogeny, progestageny, perorální antikoncepce, fenytoin, kyselina nikotinová, blokátory kalciových
kanálů a izoniazid.

Pokud je některá z těchto látek podávána (anebo vysazována) pacientovi, který užívá glipizid, tento pacient
by měl být pečlivě sledován, aby se zachytil případný výskyt hypoglykémie (či dekompenzace).