Maltofer fol tablety

Farmakoterapeutická skupina: Antianemik a, železo v kombinaci s kyselinou listovou, komplex železa
s isomaltosou a kyselina listová.
ATC kód: B03AD
Mechanismus účinku
V polymaltosum ferricum je polynukleární jádro hydroxidu železitého na povrchu obklopeno
množstvím nekovalentně vázaných molekul polymaltózy, v důsledku čehož dosahuje celková
průměrná molekulová hmotnost přibližně 50 kDa. Polynukleární jádro polymaltosum ferricum má
strukturu podobnou struktuře fyziologického proteinu feritinu (ukazatele stavu zásob železa).
Polymaltosum ferricum je stabilní komplex a ve fyziologických podmínkách neuvolňuje velké
množství železa. V důsledku velikosti jeho molekul je rozsah difúze polymaltosum ferricum přes
slizniční membránu asi 40násobně nižší než u většiny solí dvojmocného železa rozpustných ve vodě,
existujících ve formě vodného roztoku jako iontový komplex hexaqua-železnatý. Železo z komplexu
polymaltosum ferricum je ve střevě absorbováno prostřednictvím aktivního mechanismu.

Kyselina listová (folát) je členem skupiny vitamínů B. Je prekurzorem tetrahydrofolátu, což je
koenzym různých metabolických procesů, včetně biosyntézy purinů a thymidylátů nukleových kyselin;
je potřebná pro syntézu nukleoproteinů a udržení normální erytropoézy.

Farmakodynamické účinky
Absorbované železo se váže na transferin a využívá se k syntéze Hb v kostní dřeni nebo se ukládá,
především v játrech, kde se váže na feritin.
Informace o farmakodynamických vlastnostech při interakci s jinými léky viz bod 4.5.

Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost polymaltosum ferricum s kyselinou listovou nebo bez ní při prevenci a léčbě anemie
z nedostatku železa během těhotenství byla prokázána v několika kontrolovaných klinických studiích
provedených u těhotných žen s nedostatkem železa i těhotných žen, které měly železa dostatek.
Komplex polymaltosum fericum s kyselinou listovou i bez ní byl rovněž hodnocen u dospívajících
a u kojících matek.

Studie u dospívajících
V placebem kontrolované studii provedené u 120 dospívajících ve věku 15 až 18 let (60 chlapců,
60 dívek) se prokázalo, že komplex polymaltosum ferricum zlepšil hladinu železa u dospívajících
s nedostatkem železa (s anemií i bez ní). Jedinci byli rozděleni do 4 skupin s 30 subjekty na skupinu:
kontrolní skupina s placebem, kontrolní skupina se suplementem, skupina s nedostatkem železa
(saturace transferinu (TSAT) < 16 %; Hb ≥ 115 g/l u chlapců, Hb ≥ 105 g/l u děvčat) a skupina
s nedostatkem železa a anemií. Třem skupinám s aktivní léčbou byl po dobu 8 měsíců 6 dní v týdnu
podáván komplex polymaltosum ferricum 100 mg železa/den. Na konci studie vykázaly všechny tři


léčebné skupiny ve srovnání se skupinou s placebem významné zvýšení parametrů železa, včetně
korekce nedostatku železa a anemie. Nebyly hlášeny žádné gastrointestinální nežádoucí účinky.

Těhotné a kojící ženy
Ve prospěch účinnosti a bezpečnosti polymaltosum ferricum vypovídá otevřená, randomizovaná,
kontrolovaná studie provedená u 80 těhotných žen s anemií z nedostatku železa (Hb ≤ 105 g/l, hladina
feritinu v séru ≤ 15 ng/ml). Pacientky byly randomizovány v poměru 1:1 a byl jim podáván buď
komplex polymaltosum ferricum (n = 39) nebo síran železnatý (n = 41), v každé skupině 100 mg
železa dvakrát denně během jídla či po jídle po dobu 90 dní. Ve skupině s komplexem polymaltosum
ferricum se hodnota Hb zvýšila z 96,4 ± 8,9 g/l ve výchozím stavu na 103,0 ± 7,0 g/l v den 30,
110,5 ± 7,5 g/l v den 60 a 118,9 ± 5,3 g/l v den 90. V téže skupině dosáhla hladina feritinu v séru
v den 90 hodnoty 17,9 ± 3,9 ng/ml. Nežádoucí účinky byly významně méně časté ve skupině
s komplexem polymaltosum ferricum než ve skupině se síranem železnatým; došlo k nim u (29,3 %) resp. 22 (56,4 %) pacientek (p = 0,015). Adherence pacientek k léčbě byla významně lepší ve
skupině s komplexem polymaltosum ferricum. V den 90 byl průměrný počet tablet/obalů vrácených ve
skupině s komplexem polymaltosum ferricum významně nižší než průměrný počet tablet vrácených ve
skupině se síranem železnatým (1,53 resp. 2,97 p = 0,015).

Ve studii, jíž se účastnilo 90 neanemických těhotných žen (ve třetím až pátém měsíci těhotenství), byla
8týdenní léčba přípravkem Maltofer Fol (100 mg železa a 0,35 mg kyseliny listové denně) srovnávána
s léčbou síranem železnatým (105 mg železa/den) plus 0,305 mg kyseliny listové a 500 mg vitamínu C
a léčbou fumarátem železnatým (100 mg železa/den) plus 0,3 mg kyseliny listové a 0,3 mg
kyanokobalaminu. Na konci léčby nebyly mezi léčebnými skupinami pozorovány žádné významné
rozdíly hodnot Hb, hematokritu, TSAT či hladiny feritinu v séru. Léčba přípravkem Maltofer Fol
udržovala hladinu Hb nad hodnotou 120 g/dl a hladina folátů se zvýšila ze 17,71 ± 12,52 nmol/l ve
výchozím stavu na 38,90 ± 36,39 nmol/l na konci studie.

Účinnost přípravku Maltofer Fol byla srovnávána s účinností síranu železnatého při léčbě mírné
anemie z nedostatku železa (Hb 90–110 g/l) u 39 těhotných žen v průběhu třetího trimestru. Pacientky
byly náhodně zařazeny buď do skupiny, jíž byl podáván Maltofer Fol v dávce 100 mg železa denně,
nebo do skupiny, které byly podávány tablety síranu železnatého s dávkou 210 mg železa denně, a to
po dobu 30 dní. Na konci studie se hodnota Hb ve skupině s přípravkem Maltofer Fol zvýšila
o 21,6 g/l (p < 0,05) a ve skupině se síranem železnatým o 16,2 g/l (p < 0,05); rozdíl mezi léčebnými
skupinami nebyl významný (p > 0,05). Saturace feritinu a transferinu se v obou léčebných skupinách
také zlepšila. Hladina feritinu v séru u obou skupin klesla, avšak zůstala v normálním rozmezí. Pokles
hladiny feritinu byl významně vyšší ve skupině se síranem železnatým (p < 0,05). Nežádoucí účinky,
mimo jiné nauzea a zácpa, byly hlášeny pouze ve skupině se síranem železnatým.

V kontrolované studii byla profylaktická léčba 100 mg železa/den ve formě přípravku Maltofer Fol
(kombinovaná s pokyny týkajícími se výživy) srovnávána s účinky stravy bohaté na železo obsahující
ekvivalent 100 mg železa. Pacientky (n = 80) byly na počátku studie mezi 16. a 24. týdnem těhotenství
a léčbu podstupovaly až do porodu. Výchozí hodnoty Hb byly u obou skupin podobné (122,2 ± 10 g/l
u skupiny s přípravkem Maltofer Fol vs. 124 ± 10 g/l u skupiny s upravenou stravou; p = 0,452). Po
měsících hladina Hb u obou skupin klesla, skupina léčená přípravkem Maltofer Fol si však uchovala
statisticky významně vyšší hodnoty Hb (115,4 ± 8,9 g/l u skupiny s přípravkem Maltofer Fol vs.
109 ± 10,6 g/l u skupiny s upravenou stravou; p = 0,005). Kromě toho se incidence anemie (Hb
< 110 g/l) ve skupině, jíž byly dány specifické pokyny ohledně stravy, zvýšila v průběhu studie z 5 %
na 65 %, zatímco ve skupině s přípravkem Maltofer Fol se výskyt anemie zvýšil jen nepatrně z 22,5 %
na 30 %.

Ve studii Al et al, provedené v roce 2005, byla u 90 těhotných žen s anemií z nedostatku železa
(Hb 80–105 g/l; feritin v séru < 13 ng/ml) srovnávána perorální léčba železem ve formě komplexu
polymaltosum ferricum (plus suplement s kyselinou listovou) s intravenózní léčbou železem ve formě
oxidu železitého se sacharózou (plus suplement s kyselinou listovou). Ve skupině s perorálně
podávaným komplexem polymaltosum ferricum (n = 45) bylo pacientkám podáváno 300 mg železa
denně plus 0,5 mg kyseliny listové. Ve skupině s intravenózním podáváním (n = 45) byly dávky
stanoveny na základě aktuálních hodnot Hb, tělesné hmotnosti pacientek a cílové hodnoty Hb (110 g/l);


medián podávaných dávek byl 600 mg železa. Všechny pacientky byly na začátku léčby v třetím
trimestru a v léčbě pokračovaly do porodu. Obě skupiny vykázaly během studie významné zvýšení
hodnot Hb; toto zvýšení však bylo ve všech časových bodech měření vždy významně vyšší u skupiny
s intravenózním podáváním než u skupiny s perorálním podáváním komplexu polymaltosum ferricum.
V týdnu 4 dosáhlo cílové hodnoty Hb (110 g/l) 20 % (n = 9) pacientek s perorálně podávaným
komplexem polymaltosum ferricum a 62,2 % pacientek (n = 28) s intravenózně podávaným železem
(p < 0,001 mezi skupinami). Při porodu dosáhlo cílové hodnoty Hb 62,2 % (n = 28) pacientek
s perorálně podávaným komplexem polymaltosum ferricum a 95,6 % (n = 43) pacientek s intravenózní
léčbou (p < 0,001 mezi skupinami). Hladina feritinu se zvýšila u obou skupin, zvyšovala se však
rychleji a dosáhla významně vyšších hodnot ve skupině s intravenózním podáváním železa. Oba druhy
léčby byly dobře snášeny, incidence symptomů gastrointestinálních poruch však byla vyšší ve skupině
s perorálním podáváním komplexu polymaltosum ferricum než ve skupině s intravenózním podáváním
železa.

Kontrolovaná studie komplexu polymaltosum ferricum bez kyseliny listové ve srovnání s neléčenou
kontrolní skupinou zahrnovala 50 zdravých, neanemických kojících matek s normálními ukazateli
krevního obrazu, hladinou feritinu v séru vyšší než 30 ng/ml a dostatečným množstvím mateřského
mléka. Studie hodnotila účinnost a bezpečnost komplexu polymaltosum ferricum u kojících matek
a jejich dětí. Dvaceti pěti ženám byl po dobu 3 měsíců podáván komplex polymaltosum ferricum
(100 mg železa/den), zbývajícím 25 ženám nebyl podáván žádný přípravek obsahující železo. U matek
léčených komplexem polymaltosum ferricum se po 3 měsících průměrná hodnota Hb zvýšila ze
111 ± 0,41 na 124 ± 0,56 g/l a hladina feritinu v séru stoupla ze 44,53 ± 1,12 na 67,55 ± 1,2 ng/ml
(p < 0,001 pro všechny parametry). U neléčených matek klesla průměrná hodnota Hb ze 111,5 ± 0,na 91,1 ± 0,38 g/l a hladina feritinu v séru se snížila ze 44,95 ± 1,69 na 19,03 ± 1,54 ng/ml (p < 0,pro všechny parametry). U matek léčených komplexem polymaltosum ferricum bylo pozorováno
významné zvýšení (p < 0,001) hladiny železa v mateřském mléku (12,3 ± 0,1 na 20,4 ± 0,26 μmol/l)
a laktoferinu (3,75 ± 0,05 na 3,96 ± 0,03 g/l). Podobný trend byl po 3 měsících pozorován u kojených
dětí, kdy došlo k významnému poklesu hodnoty Hb (167,1 ± 0,45 g/l ve výchozím stavu vs.
125,9 ± 0,59 g/l) a hladiny feritinu v séru (ze 151,5 ± 1,51 ng/ml na 95,99 ± 1,44 ng/ml), když matkám
nebylo podáváno železo (p < 0,001 pro všechny parametry). Novorozenci matek, jimž byl podáván
komplex polymaltosum ferricum, vykazovali po 3 měsících léčby normální hodnoty Hb a parametrů
železa. U žádné z matek ani dětí nebyly hlášeny žádné významné nežádoucí účinky léčby komplexem
polymaltosum ferricum.

Tyto výsledky potvrdila jiná studie kojících matek s mírnou anemií z nedostatku železa v 7. až
12. týdnu po porodu. Čtrnáct žen bylo léčeno přípravkem Maltofer Fol v dávce 300 mg železa denně,
snížené po 2,5 až 3 měsících léčby o polovinu. Dalších 7 kojících matek bylo léčeno pouze
komplexem polymaltosum ferricum (bez kyseliny listové). 3,5 až 4 měsíce po léčbě se hematologické
parametry matek zvýšily na hodnoty v normálním rozmezí (např. hodnota Hb se zvýšila z 91 ± 2,1 na
121 ± 1,6 g/l, hladina feritinu v séru ze 6 (2–12) na 34 (28–61) ng/ml) a hladina železa a laktoferinu
měřená v mateřském mléce se zlepšila. U kojených dětí se rovněž zlepšily ukazatele červených
krvinek – hodnota Hb vzrostla ze 114,1 ± 1,8 g/l ve výchozím stavu na 124,3 ± 2,9 g/l na konci studie.

Účinnost a snášenlivost přípravku Maltofer Fol byla rovněž prokázána u starších pacientů (ve věku až > 75 let) s anemií z nedostatku železa.