Ampicilin bbp

Farmakoterapeutická skupina: peniciliny se širokým spektrem,
ATC kód: J01CA
Mechanismus účinku
Ampicilin je semisyntetický aminopenicilin, který není odolný vůči beta-laktamázám.
Mechanismus účinku ampicilinu je založen na inhibici syntézy bakteriální stěny (ve fázi růstu)
prostřednictvím blokády proteinů vázajících penicilin (PBP), jakými jsou například transpeptidázy. To má
za následek baktericidní účinek. Ampicilin je rozkládán penicilinázou a dalšími beta-laktamázami bakterií.

Vztah farmakokinetika/farmakodynamika

Účinnost závisí hlavně na časovém období, pro které zůstanou hladiny léčivé látky ampicilinu nad
minimální inhibiční koncentraci mikroorganismu (MIC).

Mechanismus rezistence
Rezistence na ampicilin může být důsledkem následujících mechanismů:
Inaktivace beta-laktamázami: ampicilin nemá dostatečnou účinnost proti bakteriím produkujícím beta-
laktamázu.
Snížená afinita PBP k ampicilinu: získaná rezistence pneumokoků a jiných streptokoků na ampicilin je
důsledkem změny stávajících PBP jako výsledek mutace.
Methicilin (oxacillin) – rezistentní stafylokoky jsou rezistentní kvůli tvorbě dodatečné PBP se sníženou
afinitou k ampicilinu a všem ostatním beta-laktamovým antibiotikům.
Nedostatečná penetrace ampicilinu přes vnější buněčné stěny gramnegativní bakterie může mít za následek
nedostatečnou inhibici PBP.
Ampicilin může být aktivně vyloučen z buňky efluxní pumpou.

Částečná nebo úplná zkřížená rezistence ampicilinu existuje u penicilinů, cefalosporinů a jiných kombinací
beta-laktamu a inhibitoru beta-laktamázy.

Hraniční hodnoty
Hraniční hodnoty MIC pro ampicilin definovány Evropskou komisí pro testování antimikrobiální citlivosti
(EUCAST).

Agens ≤ senzitivní ≥ rezistentní
Enterobacteriaceae ≤ 8 mg/l ≥ 8 mg/l
Enterococcus spp.1 ≤ 4 mg/l ≥ 8 mg/l
Haemophilus influenzae ≤ 1 mg/l ≥ 1 mg/l
Streptococcus A, B, C G2 ≤ 0,25 mg/l ≥ 0,25 mg/l
Streptococcus pneumoniae3 ≤ 0,5 mg/l ≥ 2 mg/l
Skupina viridujících streptokoků1 ≤ 0,5 mg/l ≥ 2 mg/l
Neisseria meningitidis ≤ 0,12 mg/l ≥ 1 mg/l
Gramnegativní anaeroby ≤ 0,5 mg/l ≥ 2 mg/l
Grampozitivní anaeroby ≤ 4 mg/l ≥ 8 mg/l
Hraniční hodnoty nevztahující se k třídám ≤ 2 mg/l ≥ 8 mg/l
Listeria monocytogenes ≤ 1 mg/l ≥ 1 mg/l

1. V případě endokarditidy je třeba respektovat doporučené postupy ohledně citlivosti
2. Limity stanoveny na základě citlivosti pro benzylpenicilin
3. Vztahuje se pouze na klinické izoláty které nepocházejí od pacientů s meningitidou.

Citlivost
Prevalence rezistence se může u vybraných druhů lišit geograficky a s časem a jsou nutné lokální
informace o rezistenci, zejména při léčbě závažných infekcí. V případě potřeby je třeba vyhledat radu
odborníka, je-li lokální prevalence rezistence taková, že je použití léčiva minimálně u některých typů
infekcí sporné.

Spektrum účinku

Obecně citlivé kmeny: Streptococcus agalactiae (GBS-Group B), Streptococcus pyogenes, Streptococcus
pneumonie (včetně kmenů středně citlivých na peniciliny), Enterococcus faecalis, viridující streptokoky


Kmeny u nichž může být získaná rezistence: Enterococcus faecium, Staphylococcus aureus,
Staphylococcus epidermidis, Staphylococcus haemolyticus, Escherichia coli, Haemophilus influenzae,
Klebsiella oxytoca, Neisseria gonorrhoeae, Proteus mirabilis, Proteus vulgaris

Přirozeně rezistentní organismy: Staphylococcus aureus (rezistentní na methicillin), Klebsiella
pneumoniae, Morganella morganii, Pseudomonas aeruginosa, Bacteroides spp., Chlamydia spp.,
Legionella pneumophila, Mycoplasma spp., Ureaplasma urealyticum