XENETIX 300 -

sp.zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Xenetix 300 mg I/ml injekční roztok
Xenetix 350 mg I/ml injekční roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Xenetix 300 mg I/ml injekční roztok:
Iobitridolum 0,6581 g v 1 ml injekčního roztoku, odp. Iodum 300 mg/ml;
osmolalita - 695 mOsm/kg, viskozita při 37 °C - 6 mPa.s, viskozita při 20 °C - 11 mPa.s.

Xenetix 350 mg I/ml injekční roztok:
Iobitridolum 0,7678 g v 1 ml injekčního roztoku, odp. Iodum 350 mg/ml;
osmolalita - 915 mOsm/kg, viskozita při 37 °C - 10 mPa.s, viskozita při 20 °C - 21 mPa.s.
Pomocné látky se známým účinkem: sodík (až 3,5 mg/100 ml)
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.

3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok

Čirý, bezbarvý až světle nažloutlý roztok

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Tento přípravek je určen pouze k diagnostickým účelům.
XENETIX 300 mg I/ml injekční roztok:
pro dospělé a děti:
- intravenózní urografie
- CT mozku a celotělová CT
- intravenózní digitální subtrakční angiografie (DSA)
- arteriografie
- angiokardiografie

XENETIX 350 mg I/ml injekční roztok:
pro dospělé a děti:
- intravenózní urografie
- CT mozku a celotělová CT
- intravenózní digitální subtrakční angiografie (DSA)
- arteriografie
- angiokardiografie

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávky musí být upraveny podle užité metodiky a vyšetřovaného orgánu a individuálně
stanoveny na základě zjištění tělesné hmotnosti, renálních funkcí pacienta a úměrně sníženy u
dětí. Obvyklá rychlost podání se pohybuje mezi 0,5 a 5 ml/s v závislosti na způsobu
vyšetření.

indikace střední dávka celkový objem (min/max)
Xenetix 300 mg I/ml injekční roztok
urografie:

a) rychlá i.v.injekce 1,2 ml/kg t.hm. 50 -100 ml
b) pomalá i.v.injekce 1,6 ml/kg t.hm. 100 ml
CT mozku 1,4 ml/kg t.hm. 20 - 100 ml
celotělové CT 1,9 ml/kg t.hm. 20 - 150 ml
DSA 1,7 ml/kg t.hm. 40 - 270 ml
mozková arteriografie 1,8 ml/kg t.hm. 45 - 210 ml
cílená arteriografie DK 2,8 ml/hg t.hm. 85 -300 ml
angiokardiografie 1,1 ml/kg t.hm. 70 - 125 ml
Xenetix 350 mg I/ml injekční roztok
i.v. urografie 1 ml/kg t.hm.

50 - 100 ml
CT mozku 1 ml/kg t.hm. 40 - 100 ml
celotělové CT 1,8 ml/kg t.hm. 90 - 180 ml
DSA 2,1 ml/kg t.hm. 95 - 250 ml
přehledná arteriografie 2,2 ml/kg t.hm. 105 - 205 ml
cílená arteriografie DK 1,8 ml/kg t.hm. 80 - 190 ml
břišní arteriografie 3,6 ml/kg t.hm. 155 - 330 ml
angiokardiografie:
dospělí 1,9 ml/kg t.hm. 65 - 270 ml
děti 4,6 ml/kg t.hm. 10 - 130 ml

Dávka nesmí překročit 4-5 ml/kg t. hm. při opakovaném podání u dospělých.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Větší bezprostřední reakce nebo opožděná kožní reakce na injekci Xenetixu v anamnéze (viz bod 4.8).
Manifestní tyreotoxikóza.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Existuje riziko vzniku alergické reakce bez ohledu na cestu podání nebo dávku.
Riziko vzniku alergické reakce spojené s lokálně aplikovanými přípravky pro kontrastní
zobrazení tělesných dutin není vyloučeno:
a) Podání určitými cestami (artikulární, biliární, nitroděložní atd.) způsobuje různý stupeň
systémové difuze, tj. lze pozorovat systémové účinky.
b) Při ústním nebo rektálním podání dochází k velmi limitované systémové difuzi. Je-li
normální střevní sliznice, v moči je nalezeno maximálně 5 % podané dávky a zbytek se
vyloučí stolicí. Je-li sliznice poškozená, zvýší se vstřebávání. V případě perforace dochází k
rychlé celkové absorpci s difuzí do peritoneální dutiny a přípravek je eliminován močí.
Výskyt systémových účinků závislých na dávce proto závisí na stavu střevní sliznice.
c) Nicméně imunitní mechanismy vzniku alergických reakcí nejsou závislé na dávce a k
imunoalergickým reakcím může dojít kdykoli, bez ohledu na cestu podání.

Co se týče frekvence a intenzity nežádoucích účinků, existuje tudíž rozdíl mezi:
• přípravky podávanými cévní cestou a některými lokálními cestami a
• přípravky podávanými GI traktem, které se za normálních okolností vstřebávají pouze
nepatrně.
Všeobecná upozornění ke všem jódovaným kontrastním látkám
Upozornění
Vzhledem k tomu, že nejsou-li k dispozici specifické studie, není myelografie indikací k použití
přípravku Xenetix.

Jódované kontrastní látky mohou způsobit menší nebo větší reakce, které mohou být život
ohrožující. Mohou nastat okamžitě (do 60 minut) nebo mohou být opožděné (až do 7 dnů).
Často jsou nepředvídatelné.
Vzhledem v riziku závažnějších reakcí musí být pohotově k dispozici záchranné resuscitační
zařízení.
K vysvětlení výskytu těchto reakcí připadá v úvahu několik mechanismů:
• Přímá toxicita ovlivňující cévní endotel a tkáňové proteiny.
• Farmakologické působení modifikující koncentraci určitých endogenních faktorů
(histaminu, komplementárních faktorů, zánětlivých mediátorů), pozorované častěji u
hyperosmolárních kontrastních látek.
• Bezprostřední IgE mediované alergické reakce na kontrastní látku Xenetix (anafylaxe).
• Alergické reakce způsobované mechanismy buněčného typu (opožděné kožní reakce).
U pacientů, u nichž již došlo k reakci během podávání jódované kontrastní látky, existuje vyšší riziko
vzniku další reakce po podání stejné nebo i jiné jódované kontrastní látky; proto se tito pacienti
považují za rizikové.

Jódované kontrastní látky a štítná žláza (viz také bod Dystyreóza)
Před podáním jódované kontrastní látky je důležité zajistit, aby pacient neměl plánované
scintigrafické vyšetření ani laboratorní testy související se štítnou žlázou a aby nedostal
radioaktivní jód k léčebným účelům.
Podání kontrastní látky jakoukoli cestou narušuje koncentraci hormonů a vstřebávání jódu
štítnou žlázou nebo metastázami nádorů štítné žlázy, dokud se hladina jódu v moči nevrátí na
normální hodnotu.
Další upozornění

Nikoli výjimečnou komplikací intravenózních injekcí kontrastní látky (0,04 % až 0,9 %) je
extravazace. K častějšímu výskytu dochází u produktů s vyšší osmolaritou; většina poranění je
méně závažné povahy, nicméně v souvislosti s jakoukoli jódovanou kontrastní látkou se mohou
vyskytnout závažná poranění, jako je ulcerace kůže, nekróza tkání a kompartment syndrom.
Riziko a závažnost závisí na konkrétním pacientovi (špatný stav cév nebo fragilní cévy) a na
použité technice (použití tlakového injektoru, velkého objemu). Je důležité tyto faktory
identifikovat, podle toho optimalizovat místo a techniku aplikace a sledovat injekci před
nástřikem, v průběhu nástřiku a po nástřiku přípravkem Xenetix.

Opatření pro použití

Intolerance jódovaných kontrastních látek:
Před vyšetřením:
• Identifikujte rizikové pacienty pomocí pečlivého screeningu anamnézy.
U pacientů s vyšším rizikem intolerančních reakcí (intolerance jódované kontrastní látky v
anamnéze) se doporučuje premedikace kortikosteroidy a antihistaminiky typu H1. Nicméně ta
nezabrání výskytu závažného nebo fatálního anafylaktického šoku.
Během výkonu je nutno dodržovat následující opatření:
• Lékařský dohled.
• Trvalý žilní přístup.
Po vyšetření:
• Po podání kontrastní látky je nutno pacienta monitorovat nejméně 30 minut, protože v této
době se objevuje většina závažných nežádoucích účinků.
• Pacient musí být informován o možnosti vzniku opožděných reakcí (až do sedmi dnů) (viz
bod

4.8 Nežádoucí účinky).

Závažné kožní nežádoucí účinky
U pacientů, kterým byl podán jobitridol, byly hlášeny závažné kožní nežádoucí účinky
(SCAR), jako je vyrážka/léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS),
Stevensův-Johnsonův syndrom (SJS), toxická epidermální nekrolýza (Lyellův syndrom
nebo TEN) a akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP), které mohou být
život ohrožující (viz bod 4.8). Při zahájení léčby tímto přípravkem mají být pacienti poučeni
o známkách a příznacích závažných kožních reakcí a mají být ohledně těchto reakcí pečlivě
sledováni. V případě podezření na výskyt závažné hypersenzitivní reakce má být Xenetix
okamžitě vysazen. Pokud došlo u pacienta po použití Xenetixu došlo k závažnému kožnímu
nežádoucímu účinku, nesmí mu být Xenetix již nikdy znovu podán (viz bod 4.3).

Nedostatečnost ledvin
Jódované kontrastní látky mohou vyvolat přechodné změny funkce ledvin nebo zhoršení
preexistující renální nedostatečnosti. Preventivní opatření jsou následující:
• Identifikace rizikových pacientů, což jsou pacienti s dehydratací nebo renální
nedostatečností, diabetem, závažným srdečním selháváním, s monoklonální gamapatií
(mnohočetným myelomem, Waldenstromovou makroglubulinémií), s renálním selháním po
podání jódované kontrastní látky v anamnéze, děti do jednoho roku a starší pacienti s
atheromem.
• Hydratace fyziologickým roztokem podle potřeby.
• Vyloučení kombinace s nefrotoxickými léky. Nelze-li vyloučit, je nutno posílit laboratorní
monitorování renální funkce. K dotčeným lékům patří aminoglykosidy, sloučeniny
organoplatiny, vysoké dávky methotrexátu, pentamidin, foskarnet a některá antivirotika
[aciclovir, ganciclovir, valaciclovir, adefovir, cidofovir, tenofovir], vankomycin,
amfotericin B, imunosupresiva, jako cyklosporin nebo takrolimus, ifosfamid).
• Mezi dvěma radiologickými vyšetřeními s injekcí kontrastní látky nechejte prodlevu
nejméně 48 hodin, nebo každé nové vyšetření odložte, dokud se renální funkce nevrátí k
výchozímu stavu.
• Zabraňte vzniku laktátové acidózy u diabetiků léčených metforminem, a to monitorováním
sérových hladin kreatininu. Normální renální funkce: léčba metforminem musí být
pozastavena před injekcí kontrastní látky nejméně na 48 hodin poté nebo do obnovení
normální renální funkce. Abnormální renální funkce: metformin je kontraindikován. V
případě nouze: je-li vyšetření nutné, je nutno přijmout opatření, tj. přerušení léčby
metforminem, hydratace, monitorování renální funkce s ohledem na známky laktátové
acidózy.
Jódované kontrastní látky lze použít u hemodialyzovaných pacientů, protože látka se hemodialýzou
odstraní. Je nutno získat předchozí svolení hemodialyzačního oddělení.


Nedostatečnost jater
Opatrně je nutno postupovat u pacientů se zhoršením funkce ledvin nebo jater, s diabetem nebo
se srpkovitou anémií.
U všech pacientů je nutno zajistit adekvátní hydrataci před podáním kontrastní látky a po něm,
a to zejména u pacientů se zhoršením renální funkce nebo u diabetiků, kde je udržení hydratace
důležité pro minimalizaci zhoršení renální funkce.
Astma
Před injekcí jódované kontrastní látky se doporučuje stabilizovat astma.
Vzhledem ke zvýšenému riziku bronchospasmu je nutno postupovat zvlášť opatrně u pacientů,
kteří měli astmatický záchvat v průběhu osmi dnů před vyšetřením.
Dystyreóza
Po injekci jódované kontrastní látky existuje zejména u pacientů se strumou nebo s dystyreózou
v anamnéze riziko vzplanutí hypertyreózy nebo vývoje hypotyreózy. Existuje také riziko vzniku
hypotyreózy u novorozenců, kteří dostávali nebo jejichž matce byla podána jódovaná kontrastní
látka.
Proto by měla být funkce štítné žlázy u těchto novorozenců vyšetřena a pečlivě sledována, aby
byla zajištěna normální funkce štítné žlázy.
Kardiovaskulární onemocnění
U pacientů s časným nebo zřejmým srdečním selháním, koronaropatií, plicní hypertenzí,
valvulopatií, těžkou srdeční arytmií, se po podání jodové kontrastní látky riziko
kardiovaskulární reakce zvyšuje. Intravazální injekce kontrastní látky může způsobit edém
plic u pacientů s manifestním nebo počínajícím srdečním selháním, zatímco podání při plicní
hypertenzi a onemocnění srdečních chlopní může mít za následek výrazné změny
hemodynamiky. Frekvence a stupeň závažnosti se objeví v souvislosti se závažností srdečních
poruch. V případě závažné a chronické hypertenze, riziko poškození ledvin v důsledku podání
kontrastní látky a také kvůli katetrizaci samotné může být zvýšeno. Ischemické změny na
EKG a těžké poruchy rytmu, jsou nejčastěji pozorovány u starších osob a pacientů s
onemocněním srdce. Velmi vzácné případy fibrilace komor, které nastaly bezprostředně po
podání kontrastní látky, byly hlášeny mimo kontext reakcí z přecitlivělosti.
(Viz bod

4.8 Nežádoucí účinky)

U těchto pacientů je nutné zvážit poměr rizika k přínosu daného vyšetření.
Poruchy centrálního nervového systému
U každého případu je nutno zvážit poměr přínosů a rizik:
• vzhledem k riziku zhoršení neurologických příznaků u pacientů s transientní ischemickou atakou,
akutní mozkovou mrtvicí, nedávným intrakraniálním krvácením, edémem mozku nebo idiopatickou
či sekundární (nádor, jizva) epilepsií;
• je-li použita intraarteriální cesta u alkoholického pacienta (akutní nebo chronický
alkoholismus) a u jiných pacientů závislých na psychotropních látkách.
Feochromocytom
U pacientů s feochromocytomem se může po podání kontrastní látky rozvinout hypertenzní
krize; tito pacienti musí být před vyšetřením monitorováni.
Myastenie
Podání kontrastní látky může zhoršit příznaky myasthenia gravis.
Zesílení nežádoucích účinků
Nežádoucí reakce související s podáním jódované kontrastní látky mohou být silnější u pacientů
vykazujících výraznou agitovanost, úzkost a bolest. Může být nezbytná vhodná
premedikace,například sedace.

Pediatrická populace

U dětí byla po expozici jodovanými kontrastními látkámi pozorována přechodná suprese štítné
žlázy nebo hypotyreóza. Po diagnostickém zákroku bylo toto častěji pozorováno u novorozenců
a předčasně narozených dětí a také po zákrocích spojených s vyššími dávkami. Novorozenci
mohou být také vystaveni expozici prostřednictvím expozice matky (viz bod 4.6). U
novorozenců, zejména předčasně narozených, kteří byli vystaveni iobitridolu, buď
prostřednictvím matky během těhotenství nebo v novorozeneckém období, se doporučuje
sledovat funkci štítné žlázy. Pokud je zjištěna hypotyreóza, je třeba zvážit nutnost léčby
a sledovat funkci štítné žlázy až do normalizace.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Léčivé přípravky
Metformin u diabetiků (viz bod 4.4 Upozornění a opatření pro použití – nedostatečnost
ledvin).
Radiofarmaka (viz bod 4.4 Upozornění a opatření pro použití)
Jódované kontrastní látky mění vychytávání radioaktivního jódu štítnou žlázou na dobu
několika týdnů, což může na jednu stranu způsobovat sníženou absorpci při scintigrafii štítné
žlázy a na druhou stranu snížení účinnosti léčby jódem 131. U pacientů, u nichž je naplánována
scintigrafie ledvin s injekcí radiofarmaka vylučovaného ledvinovými kanálky, se doporučuje
toto vyšetření provést před injekcí jódované kontrastní látky.
Beta blokátory, vazoaktivní látky, inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu, antagonisté
receptoru angiotensinu.
Tyto léčivé přípravky snižují účinnost mechanismů kardiovaskulární kompenzace, které se
vyskytují u poruch hemodynamiky. Lékař musí mít tuto skutečnost na paměti předtím, než
aplikuje injekci jódované kontrastní látky, a musí mít k dispozici vhodné prostředky pro
intenzivní péči.
Diuretika
Vzhledem k riziku dehydratace indukované diuretiky je nutno před vyšetřením provést
rehydrataci vodou a elektrolyty, aby se snížilo riziko akutního renálního selhání.

Interleukin Riziko rozvoje reakce na kontrastní látky je zvýšené u pacientů nedávno léčených interleukinem
(intravenózní cestou); jedná se o vyrážku nebo méně často hypotenzi, oligurii nebo dokonce
renální selhání.
Další formy interakcí
Vysoké koncentrace jódovaných kontrastních látek v plazmě a moči mohou ovlivňovat
in vitro diagnostiku bilirubinu, proteinů a anorganických látek (železa, mědi, vápníku a
fosfátu). Tato stanovení se nedoporučuje provádět 24 hodin po vyšetření.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Údaje o podávání iobitridolu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici (méně než
300 ukončených těhotenství).
Studie reprodukční toxicity na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky (viz bod 5.3).

Podávání přípravku Xenetix v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje.

Přechodné přetížení jódem po podání přípravku matce může vést k fetální dystyreóze, pokud se
vyšetření uskuteční po 14 týdnech těhotenství. S ohledem na reverzibilitu účinku a očekávaný přínos
pro matku je však jedno podání jodové kontrastní látky oprávněné, pokud byla u těhotné ženy pečlivě
zhodnocena indikace k radiologickému vyšetření.

U novorozenců, kteří byli vystaveni iobitridolu in utero, se doporučuje sledovat funkci štítné žlázy (viz bod 4.4).
Kojení
Jodované kontrastní látky se vylučují do mateřského mléka pouze ve velmi malých množstvích.
V důsledku toho izolované podání matce zahrnuje malé riziko nežádoucích účinků u dítěte.
Doporučuje se přestat kojit po dobu 24 hodin po podání jodované kontrastní látky.

Fertilita
Studie na potkanech nenaznačují účinky na reprodukční funkce.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Není relevantní.

4.8 Nežádoucí účinky

Během klinické studie provedené na 905 pacientech došlo u 11 % pacientů k nežádoucím účinkům
souvisejícím s podáním přípravku Xenetix (kromě pocitu tepla); nejčastěji se jednalo o bolest, bolest
v místě injekce, pachuť v ústech a nevolnost.
Nežádoucí účinky spojené s použitím přípravku Xenetix jsou obecně mírně až středně závažné a
přechodné.
Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky při podání přípravku Xenetix od okamžiku registrace jsou pocit
tepla a bolest a edém v místě injekce.
Hypersenzitivní účinky jsou obvykle okamžité (během injekce nebo do hodiny po zahájení injekce) nebo
někdy opožděné (jednu hodinu až několik dnů po injekci) a pak se projevují ve formě nežádoucích účinků
na kůži.
K okamžitým reakcím patří jeden nebo několik po sobě jdoucích nebo současně se vyskytujících účinků,
ke kterým obvykle patří kožní reakce a dýchací a/nebo kardiovaskulární poruchy, jež mohou být prvním
příznakem šoku, který může být ve vzácných případech i fatální.
Závažné poruchy srdečního rytmu včetně fibrilace komor byly velmi vzácně hlášeny u pacientů se
srdečním onemocněním, mimo kontext přecitlivělosti (viz bod 4.4 Opatření pro použití).
V tabulce níže jsou uvedeny nežádoucí účinky podle třídy orgánových systémů a podle četnosti s
následujícími pravidly: velmi časté (1/10), časté (1/100 až 1<1/10), méně časté (1/1000 až 1<1/100),
vzácné (1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Uvedené četnosti jsou odvozeny z dat observační studie provedené u 352 255 pacientů.

Třída orgánových systémů Četnost: nežádoucí účinky
Poruchy imunitního systému Vzácné: hypersenzitivita
Velmi vzácné: anafylaktický šok, anafylaktická reakce,
anafylaktoidní reakce
Endokrinní poruchy Velmi vzácné: porucha štítné žlázy
Není známo: přechodná novorozenecká hypotyreóza,
hypotyreóza***
Poruchy nervového systému Vzácné: presynkopa (podráždění bloudivého nervu),
třes*, parestezie*
Velmi vzácné: koma*, záchvat*, stav zmatenosti*,
poruchy zrakové dráhy*, amnézie*, světloplachost*,
přechodná slepota*, ospalost*, agitovanost*, bolest
hlavy
Není známo: závrať**

Poruchy ucha a labyrintu Vzácné: závrať
Velmi vzácné: hypakuze

Srdeční poruchy
Vzácné: tachykardie, bradykardie
Velmi vzácné: srdeční zástava, infarkt myokardu (častěji
po injekci do koronárních cév), arytmie, fibrilace komor
angina pectoris, torsades de pointes, spasmus koronární
arterie
Cévní poruchy Vzácné: hypotenze, hypertense
Velmi vzácné: kolaps oběhového systému
Není známo: cyanóza**

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Vzácné: dyspnoe, kašel, stažené hrdlo, kýchání
Velmi vzácné: zástava dýchání, plicní edém,
bronchospasmus, laryngospasmus, edém hrtanu

Gastrointestinální poruchy Méně časté: nevolnost
Vzácné: zvracení
Velmi vzácné: bolest břicha

Poruchy kůže a podkožní tkáně
Vzácné: angioedém, kopřivka (lokalizovaná nebo
rozšířená), erytém, svědění
Velmi vzácné: akutní generalizovaná exantematózní
pustulóza, Steven-Johnsonův syndrom, toxická
epidermální nekrolýza, ekzém, makulopapulózní exantém
(vše jako opožděné hypersenzitivní účinky) (viz bod 4.4).

Není známo: léková reakce s eozinofilií a systémovými
příznaky (DRESS) (viz bod 4.4).
Poruchy ledvin a močových cest Velmi vzácné: akutní poškození ledvin, anurie
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Méně časté: pocit horka
Vzácné: otok obličeje, malátnost, zimnice a bolest v místě
injekce
Velmi vzácné: extravazace v místě injekce následovaná
nekrózou, extravazace v místě injekce následovaná
zánětem, otok v místě injekce
Vícenásobná vyšetření Velmi vzácné: zvýšený krevní kreatinin
* Vyšetření, během kterých jsou v cerebrální arteriální krvi přítomny vysoké koncentrace jódovaných
kontrastních látek.
** Častěji hlášeny v souvislosti s hypersenzitivní reakcí
*** Přechodná hypotyreóza byla hlášena u mladších dětí po expozici jodovanými kontrastními látkami (viz bod
4.4)
Po extravazaci lze pozorovat kompartment syndrom, jak je popsáno v bodě 4.4.


Následující nežádoucí reakce byly hlášeny pro ostatní jódované kontrastní látky rozpustné ve vodě.

Třída orgánových systémů Četnost: nežádoucí účinky
Cévní poruchy Paralýza, paréza, porucha řeči
Psychiatrické poruchy Halucinace
Gastrointestinální poruchy Akutní pankreatitida (po ERCP), bolest břicha,
průjem, zvětšení příušní žlázy, hypersekrece slin,
dysgeuzie
Poruchy kůže a podkožní tkáně Erythema multiforme
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Tromboflebitida
Vícenásobná vyšetření Abnormální elektroencefalogram, zvýšená krevní amyláza

Ke kardiovaskulárnímu kolapsu s různou závažností může dojít náhle bez varovných známek nebo
může dojít ke zkomplikování kardiovaskulárních manifestací, uvedených v tabulce výše.
Bolesti břicha spojené s průjmem, které nebyly hlášeny u přípravku Xenetix, jsou nejčastěji
spojeny s podáním perorální nebo rektální cestou.
V místě injekce se může vyskytnout lokální bolest nebo otok bez extravazace injikovaného
přípravku; tyto nežádoucí účinky jsou benigní a přechodné.
Během intraarteriálního podání závisí pocit bolesti v místě injekce na osmolaritě injekčně
aplikovaného přípravku.

Pediatrická populace

Očekávaná povaha nežádoucích účinků spojených s přípravkem Xenetix je podobná jako povaha
účinků hlášených u dospělých. Z dostupných údajů nelze určit jejich četnost.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Při podání velmi vysoké dávky kontrastní látky se musí kompenzovat ztráta vody a elektrolytů
vhodnou rehydratací. Nejméně tři dny je nutno monitorovat funkci ledvin. V případě potřeby je možné
provést hemodialýzu.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterepeutická skupina: Vodorozpustné nízkoosmolární nefrotropní rtg-kontrastní látky
ATC kód V08ABXenetix 300 mg I/ml injekční roztok a Xenetix 350 mg I/ml injekční roztok jsou neiontové ve vodě
rozpustné trijodové kontrastní látky s nízkou osmolalitou. Vysoká hydrofilnost molekuly iobitridolu
posiluje jejich stabilitu. Nízká osmolalita roztoku snižuje osmotickou diluci a osmotickou diurézu,
což zajišťuje dobré zobrazování cévního systému a močového traktu.
Průzkum všeobecné bezpečnosti sledováním hemodynamických, kardiovaskulárních,
bronchopulmonálních, ledvinných, neurologických a dalších parametrů prokázalo, že profil
iobitridolu je stejný nebo vyšší než jiných neiontových ve vodě rozpustných kontrastních
látek s nízkou osmolalitou, vynikající zejména u kardiovaskulárních a neurologických
parametrů, nebo srovnatelný s ostatními roztoky (ledvinná bezpečnost).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Po intravaskulárním podání je látka rychle distribuována do cévního systému a intersticiálních
prostor. Slabě se váže na plazmatické bílkoviny a její poločas v plazmě je krátký (méně než hodiny). Je vylučována močí v nezměněné formě; polovina podané látky se vyloučí do 1,hod. V případě ledvinného selhání dochází k vylučování žlučovým systémem. Iobitridol lze
dialyzovat.
Funkce štítné žlázy nebyly změněny během 15ti denního sledování po podání iobitridolu,
přesto však může někdy dojít k obtížné interpretaci výsledků vyšetření štítné žlázy
provedených 2-3 týdny po podání vyšších dávek iobitridolu.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Toxikologické studie intravenózního podání neodhalily žádné účinky, s výjimkou podmínek
značně se lišících od podmínek klinického užití (dávky, opakování). V případě iobitridolu,
stejně jako u všech ve vodě rozpustných neiontových trijodovaných kontrastních látek podávaných
ve velkých objemech (25 až 50 ml/kg) v jednorázových dávkách, se tyto účinky vyskytují jako přechodné
příznaky hypotermie, respirační deprese nebo histologické příznaky závislé na dávce v cílových orgánech
(játra, ledviny), jako je hepatocelulární vakuolizace a tubulární ektázie. Opakované podávání u psů
po dobu 28 dnů ve velkých dávkách (8 ml/kg) vedlo ke granulární a vakuolární degeneraci, která byla
po přerušení léčby reverzibilní.

Lokální podráždění může být pozorováno v případech perivaskulární infiltrace. Látka nebyla
za podmínek použitých testů shledána mutagenní. Studie na zvířatech neprokázaly žádný toxický
účinek na fertilitu, reprodukční výkonnost a vývoj embrya a plodu.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Pomocné látky (pro všechny přípravky stejné): natrium-kalcium-edetát, trometamol-
hydrochlorid, trometamol, roztok hydroxidu sodného 1 mol/l, kyselina chlorovodíková 25 %
(k úpravě pH), voda pro injekci


6.2 Inkompatibility
Nebyly hlášeny. Přesto však, aby bylo zabráněno jakémukoliv riziku inkompatibility, nesmí
být stejnou injekční stříkačkou podávána žádná jiná látka.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30°C.

Uchovávejte lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Druh obalu

a) skleněná bezbarvá lahvička, pryžová zátka, Al pertle, plastové krycí víčko;
b) skleněná bezbarvá lahvička a sterilní stříkačka, infuzní souprava.

Velikost balení

Xenetix 300 mg I/ml injekční roztok: láhve po 20, 50, 60, 100, 150, 200 a 500 ml
láhve po 50 ml a 60 ml se sterilní inj. stříkačkou a infuzní soupravou

Xenetix 350 mg I/ml injekční roztok: láhve po 20, 50, 60, 100, 150, 200 a 500 ml
láhve po 50 ml a 60 ml se sterilní inj. stříkačkou a infuzní soupravou

Na trhu nemusí být všechny velikosti baleni.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Specifická opatření pro použití 500ml nádoby:
Kontrastní látku se doporučuje extrahovat po jednom propíchnutí zátky vhodným
prostředkem. U veškerého jednorázového materiálu je nutno přesně dodržovat instrukce
dodané výrobcem. Na konci dne je nutno nepoužitou kontrastní látku zlikvidovat.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

GUERBET
BP 95943 - ROISSY CdG CEDEX
FRANCIE
Tel.: +33 1 45 91 50 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Xenetix 300 mg I/ml: 48/1380/97-C
Xenetix 350 mg I/ml: 48/1381/97-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

30.12.1997 / 9.7.
10. DATUM REVIZE TEXTU

31. 3.