SOLIFENACIN ARISTO -

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Solifenacin Aristo 5 mg potahované tablety
Solifenacin Aristo 10 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Solifenacin Aristo 5 mg potahované tablety
Jedna tableta obsahuje solifenacini succinas 5 mg, což odpovídá solifenacinum 3,8 mg.

Solifenacin Aristo 10 mg potahované tablety
Jedna tableta obsahuje solifenacini succinas 10 mg, což odpovídá solifenacinum 7,5 mg.

Pomocná látka se známým účinkem:
Solifenacin Aristo 5 mg potahované tablety: Jedna tableta obsahuje 105 mg laktózy.
Solifenacin Aristo 10 mg potahované tablety: Jedna tableta obsahuje laktózu 209 mg laktózy.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety.
Solifenacin Aristo 5 mg potahované tablety
Kulatá, světle růžová potahovaná tableta o průměru zhruba 6,4 mm.
Solifenacin Aristo 10 mg potahované tablety
Kulatá, světle růžová potahovaná tableta o průměru zhruba 9 mm s půlicí rýhou.
Tabletu je možno rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Symptomatická léčba urgentní inkontinence a/nebo zvýšené frekvence močení a urgence, které se
mohou vyskytnout u pacientů se syndromem hyperaktivního močového měchýře.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Dospělí včetně starších pacientů
Doporučená dávka je 5 mg solifenacin-sukcinátu jednou denně. Pokud je to nutné, dávka může být
zvýšena na 10 mg solifenacin-sukcinátu jednou denně.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost přípravku Solifenacin Aristo u dětí nebyla dosud stanovena. Proto nemá být
přípravek Solifenacin Aristo používán u dětí.

Pacienti s poruchou funkce ledvin
U pacientů s mírnou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu >30 ml/min)
není nutná žádná úprava dávky. Pacienty s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu
≤30 ml/min) je třeba léčit s opatrností a dávkou ne vyšší než 5 mg jednou denně (viz bod 5.2).

Porucha funkce jater
U pacientů s mírnou poruchou funkce jater není nutná žádná úprava dávky. Pacienty se středně těžkou
poruchou funkce jater (Child-Pugh skóre 7 až 9) je třeba léčit s opatrností a dávkou ne vyšší než 5 mg
jednou denně (viz bod 5.2).

Silné inhibitory cytochromu P450 3APři současném podávání s ketokonazolem nebo terapeutickými dávkami jiných inhibitorů CYP3A4,
např. ritonavir, nelfinavir, itrakonazol (viz bod 4.5) by maximální dávka přípravku Solifenacin Aristo
měla být omezena na 5 mg.

Způsob podání
Tablety přípravku Solifenacin Aristo se užívají perorálně a polykají se celé a zapíjejí tekutinou. Nemají
se žvýkat, abyste se vyhnuli hořké chuti. Mohou se užívat s jídlem nebo bez jídla.

4.3 Kontraindikace

Solifenacin je kontraindikován u pacientů s močovou retencí, závažným gastrointestinálním
onemocněním (zahrnující toxický megakolon), myasthenia gravis, glaukomem s úzkým úhlem a
u pacientů s rizikem těchto stavů:
- Pacienti hypersenzitivní na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě
6.1.
- Pacienti podstupující hemodialýzu (viz bod 5.2).
- Pacienti s těžkou poruchou funkce jater (viz bod 5.2).
- Pacienti s těžkou poruchou funkce ledvin nebo středně těžkou poruchou funkce jater, kteří
jsou na léčbě silným inhibitorem CYP3A4, např. ketokonazol (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Před léčbou přípravkem Solifenacin Aristo mají být posouzeny jiné možné příčiny častého močení
(srdeční selhání nebo onemocnění ledvin). Pokud je přítomna infekce močových cest, má být zahájena
příslušná antibakteriální léčba.

Přípravek Solifenacin Aristo má být s opatrností používán u pacientů:
- s klinicky signifikantní obstrukcí odtoku z močového měchýře s rizikem močové retence
- s gastrointestinální obstrukcí
- s rizikem snížené gastrointestinální motility
- s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu ≤30 ml/min; viz bod 4.2 a 5.2) a dávky
u těchto pacientů nemají překročit 5 mg
- se středně těžkou poruchou jater (Child-Pugh skóre 7-9; viz bod 4.2 a 5.2) a dávky u těchto
pacientů nemají překročit 5 mg
- se současnou léčbou silným inhibitorem CYP3A4, např. ketokonazol (viz bod 4.2 a 4.5)
- s hiátovou hernií/gastroezofageálním refluxem a/nebo u pacientů, kteří současně užívají
přípravky (jako například bisfosfonáty), které mohou vyvolat nebo zhoršit ezofagitidu
- s autonomní neuropatií


U pacientů s rizikovými faktory, jako jsou předcházející výskyt syndromu dlouhého QT intervalu a
hypokalemie, bylo pozorováno prodloužení QT intervalu a výskyt torsade de pointes.

Bezpečnost a účinnost nebyla dosud stanovena u pacientů s neurogenní příčinou hyperaktivity
detrusoru.

U některých pacientů, kteří užívají solifenacin-sukcinát, byl hlášen výskyt angioedému s obstrukcí
dýchacích cest. Pokud dojde k výskytu angioedému, podávání solifenacin-sukcinátu má být okamžitě
ukončeno a má být zavedena příslušná léčba a/nebo opatření.

U některých pacientů užívajících solifenacin-sukcinát byl hlášen výskyt anafylaktického šoku.
U pacientů, u kterých dojde k výskytu anafylaktických reakcí, má být podávání solifenacin-sukcinátu
okamžitě ukončeno a má být zavedena příslušná léčba a/nebo opatření.

Maximálního účinku přípravku Solifenacin Aristo je možno dosáhnout nejdříve po 4 týdnech.

Tento léčivý přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí
galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek
užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Farmakologické interakce
Současná léčba s jinými léčivými přípravky s anticholinergními vlastnostmi může mít za následek
výraznější terapeutický účinek i nežádoucí účinky. Před zahájením jiné anticholinergní terapie má být
interval přibližně jeden týden po vysazení léčby přípravkem Solifenacin Aristo. Léčebný účinek
solifenacinu může být snížen současným podáváním agonistů cholinergních receptorů.
Solifenacin může snižovat účinek léčivých přípravků, které stimulují motilitu gastrointestinálního
traktu, jako například metoklopramid a cisaprid.

Farmakokinetické interakce
Studie in vitro prokázaly, že solifenacin v terapeutických koncentracích neinhibuje CYP1A1/2, 2C9,
2C19, 2D6 nebo 3A4 odvozené z lidských jaterních mikrozomů. Proto je nepravděpodobné, že by
solifenacin ovlivňoval clearance léků metabolizovaných těmito CYP enzymy.

Ovlivnění farmakokinetiky solifenacinu jinými léčivými přípravky
Solifenacin je metabolizován enzymem CYP3A4. Současné podávání ketokonazolu (200 mg/den),
silného inhibitoru CYP3A4, vedlo ke dvojnásobnému zvýšení AUC solifenacinu, zatímco podání
ketokonazolu v dávce 400 mg/den vedlo k trojnásobnému zvýšení AUC solifenacinu. Proto má být
maximální dávka přípravku Solifenacin Aristo omezena na 5 mg při současném použití s ketokonazolem
nebo terapeutickými dávkami dalších silných inhibitorů CYP3A4 (např. ritonavir, nelfinavir,
itrakonazol), (viz bod 4.2).
Současná léčba solifenacinem a silným inhibitorem CYP3A4 je kontraindikována u pacientů s těžkou
poruchou funkce ledvin a středně těžkou poruchou funkce jater.
Účinky indukce enzymů na farmakokinetiku solifenacinu a jeho metabolitů nebyly zkoumány, stejně
jako účinek substrátů CYP3A4 s vyšší afinitou na expozici solifenacinu. Vzhledem k tomu, že je
solifenacin metabolizován CYP3A4, jsou možné farmakokinetické interakce s jinými substráty CYP3As vyšší afinitou (např. verapamil, diltiazem) a induktory CYP3A4 (např. rifampicin, fenytoin,
karbamazepin).

Vliv solifenacinu na farmakokinetiku jiných léčivých přípravků
Perorální antikoncepce

Požití solifenacinu nevykazovalo žádné farmakokinetické interakce s kombinovanou perorální
antikoncepcí (ethinylestradiol/levonorgestrel).
Warfarin
Požití solifenacinu neovlivnilo farmakokinetiku R-warfarinu nebo S-warfarinu nebo jejich vliv
na protrombinový čas.

Digoxin
Užívání přípravku Solifenacin Aristo nevykazovalo žádný vliv na farmakokinetiku digoxinu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Neexistují žádné údaje o používání solifenacinu u těhotných žen. Studie na zvířatech nepoukazují na
přímý ani nepřímý škodlivý účinek na fertilitu, embryonální vývoj/vývoj plodu nebo porod (viz bod 5.3).
Možná rizika pro člověka nejsou známa. Při užívání přípravku během těhotenství je potřeba opatrnosti.

Kojení
Nejsou k dispozici údaje o vylučování solifenacinu do lidského mateřského mléka (viz bod 5.3). U myší
byl solifenacin a/nebo jeho metabolity vylučovány do mateřského mléka, což způsobilo na dávce
závislé neprospívání myší v neonatálním období (viz bod 5.3). Přípravek Solifenacin Aristo proto nemá
být používán během kojení.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Vzhledem k tomu, že solifenacin může stejně jako ostatní anticholinergika způsobit rozmazané vidění
a méně často i somnolenci a únavu (viz bod

4.8 nežádoucí účinky), může být schopnost řídit a

obsluhovat stroje negativně ovlivněna.

4.8 Nežádoucí účinky

Shrnutí bezpečnostního profilu
Vzhledem k farmakologickému účinku solifenacinu může přípravek Solifenacin Aristo vyvolat
anticholinergní nežádoucí účinky (obecně) mírné nebo střední závažnosti. Četnost výskytu
anticholinergních nežádoucích účinků je závislá na dávce.
Nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkem při užívání přípravku Solifenacin Aristo bylo sucho v ústech.
To nastalo u 11 % pacientů léčených dávkou 5 mg jednou denně, u 22 % pacientů léčených dávkou
10 mg jednou denně a u 4 % pacientů léčených placebem. Závažnost sucha v ústech byla všeobecně
mírná a jen příležitostně vedla k přerušení léčby. Obecně platí, že compliance při užívání léčivého
přípravku byla velmi vysoká (přibližně 99%) a přibližně 90 % pacientů léčených přípravkem Solifenacin
Aristo dokončilo celou studii zahrnující 12 týdnů léčby.

Souhrnná tabulka nežádoucích účinků

Třída
orgánových
systémů dle
MedDRA
Velmi
časté
≥Časté
≥ 1/100 až

≥1/1000 až
≥až vzácné
(z dostupných
údajů nelze určit)
Infekce a infestace Infekce
močových cest
Cystitida


Poruchy
imunitního
systému
Anafylaktická
reakce
Poruchy
metabolismu a
výživy
Snížená chuť k jídlu
Hyperkalemie
Psychiatrické
poruchy
Halucinace
Stav
zmatenosti*
Delirium*
Poruchy
nervového
systému
Somnolence
Dysgeuzie
Závratě
Bolesti hlavy

Poruchy oka Rozmazané
vidění
Suchost očí Glaukom
Srdeční poruchy Torsade de pointes
Prodloužení QT na
elektrokardiogramu
Fibrilace síní
Palpitace
Tachykardie
Respirační, hrudní
a mediastinální
poruchy
Suchost v nose Dysfonie
Gastrointestinální
poruchy
Suchost
v ústech
Zácpa
Nevolnost
Dyspepsie
Bolest břicha
Gastroezofageál
ní refluxní
choroba
Suchost v krku
Obstrukce
tračníku
Fekální
impakce
Zvracení
Ileus
Břišní diskomfort
Poruchy jater a
žlučových cest
Jaterní porucha
Abnormální funkční
jaterní test
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Suchost kůže Pruritus
Vyrážka
Erythema
multiforme
Kopřivka
Angioedém
Exfoliativní
dermatitida
Poruchy svalové a
kosterní soustavy a
pojivové tkáně
Svalová slabost
Poruchy ledvin a
močových cest
Obtíže při
močení
Retence
moči
Porucha funkce
ledvin
Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace
Únava
Periferní edém


Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky
Předávkování solifenacin-sukcinátem může vyústit v těžké anticholinergní nežádoucí účinky. Nejvyšší
dávka solifenacin-sukcinátu omylem podaná jednomu pacientovi byla 280 mg v průběhu 5 hodin, což
mělo za následek změny duševního stavu, které nevyžadovaly hospitalizaci.

Léčba
V případě předávkování solifenacin-sukcinátem má být pacient léčen aktivním uhlím. Je užitečný
výplach žaludku, pokud se provede do 1 hodiny, ale nemělo by být vyvoláno zvracení.
Stejně jako u ostatních anticholinergik mohou být příznaky léčeny následovně:
- Těžké centrální anticholinergní nežádoucí účinky jako jsou halucinace nebo výrazná excitace:
léčit fysostigminem nebo karbacholem.
- Křeče nebo výrazná excitace: léčit benzodiazepiny.
- Dechová nedostatečnost: léčit umělým dýcháním.
- Tachykardie: léčit beta-blokátory.
- Močová retence: léčit katetrizací.
- Mydriáza: léčit očními kapkami s pilokarpinem a/nebo umístit pacienta do tmavé místnosti.
Stejně jako u jiných antimuskarinik má být v případě předávkování věnována zvýšená pozornost
pacientům se známým rizikem prodloužení QT intervalu (např. hypokalémie, bradykardie a současné
podávání léčivých přípravků prodlužujících QT interval) a u relevantních, již existujících srdečních
chorob (např. ischémie myokardu, arytmie, městnavé srdeční selhání).


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Urologika. Léčiva k terapii zvýšené frekvence močení a inkontinence.
ATC kód: G04BD08.
Mechanismus účinku
Solifenacin je kompetitivní specifický antagonista cholinergních receptorů.
Močový měchýř je inervován parasympatickými cholinergními nervy. Acetylcholin způsobuje kontrakci
hladké svaloviny detrusoru prostřednictvím muskarinových receptorů, z nichž je zapojen převážně
subtyp M3. Farmakologické studie in vitro a in vivo ukazují, že solifenacin je kompetitivní inhibitor
muskarinových receptorů subtypu M3. Kromě toho se solifenacin ukázal jako specifický antagonista
pro muskarinové receptory tím, že vykazuje nízkou nebo žádnou afinitu k různým jiným receptorům a
iontovým kanálům, které byly testovány.

Farmakodynamické účinky
Léčba solifenacin-sukcinátem v denních dávkách 5 mg a 10 mg byla hodnocena v několika dvojitě
zaslepených randomizovaných kontrolovaných klinických studiích u mužů a žen s hyperaktivním
močovým měchýřem.
Jak je uvedeno v tabulce níže, obě dávky solifenacin-sukcinátu 5 mg a 10 mg vykázaly statisticky
významné zlepšení primárních a sekundárních cílových parametrů ve srovnání s placebem. Účinnost
byla pozorována během jednoho týdne od zahájení léčby a stabilizována po dobu 12 týdnů.
Dlouhodobá otevřená studie prokázala, že účinnost byla zachována po dobu nejméně 12 měsíců. Po
12 týdnech léčby bylo bez inkontinence přibližně 50 % pacientů trpících inkontinencí před léčbou, a
dále 35 % pacientů dosáhlo změnu četnosti močení na méně než 8 močení za den. Léčba příznaků
hyperaktivního močového měchýře vede také ke zlepšení řady parametrů kvality života, jako je vnímání

celkového zdravotního stavu, důsledky inkontinence, omezování životní role, fyzické omezování,
sociální omezování, emoce, závažnost symptomů, parametry závažnosti a spánek/energie.

Výsledky (souhrnné údaje) čtyř kontrolovaných studií fáze 3 s léčbou trvající 12 týdnů
Placebo Solifenacin-
sukcinát
mg jednou
denně
Solifenacin-
sukcinát
10 mg jednou
denně
Tolterodin 2 mg
dvakrát denně
Počet močení za 24 hodin
Průměrná
výchozí hodnota
Průměrné snížení
výchozí hodnoty
% změna výchozí
hodnoty
n
hodnota p*
11,
1,
(12%)

12,
2,3

(19%)

<0,11,
2,7

(23%)

<0,12,
1,
(16%)

0,Počet epizod urgence za 24 hodin
Průměrná
výchozí hodnota
Průměrné snížení
výchozí hodnoty
% změna výchozí
hodnoty
n
hodnota p*
6,
2,
(32%)

5,
2,
(49%)

<0,6,
3,
(55%)

<0,5,
2,
(39%)

0,Počet epizod inkontinence za 24 hodin
Průměrná
výchozí hodnota
Průměrné snížení
výchozí hodnoty
% změna výchozí
hodnoty
n
hodnota p*
2,
1,
(38%)

2,
1,
(58%)

<0,2,
1,
(62%)

<0,2,
1,
(48%)

0,Počet epizod nykturie za 24 hodin
Průměrná
výchozí hodnota
Průměrné snížení
výchozí hodnoty
% změna výchozí
hodnoty
n
hodnota p*
1,
0,
(22%)

2,
0,
(30%)

0,1,
0,
(33%)

<0,1,
0,
(26%)

0,Vymočený objem na jedno močení
Průměrná
výchozí hodnota
Průměrné zvýšení
výchozí hodnoty
% změna výchozí
hodnoty
166 ml

ml

(5%)

146 ml

32 ml

(21%)

163 ml

43 ml

(26%)

147 ml

24 ml

(16%)


n
hodnota p*
1135 <0,<0,<0,Počet plen za 24 hodin
Průměrná
výchozí hodnota
Průměrné snížení
výchozí hodnoty
% změna výchozí
hodnoty
n
hodnota p*
3,
0,
(27%)

2,
1,
(46%)

<0,2,
1,
(48%)

<0,2,
1,
(37%)

0,Poznámka: Ve 4 pivotních studiích byl použit solifenacin-sukcinát 10 mg a placebo. Ve 2 ze 4 studií byl
použit také solifenacin-sukcinát 5 mg a jedna z těchto studií zahrnovala podávání tolterodinu 2 mg
dvakrát denně.
V každé jednotlivé studii nebyly hodnoceny všechny parametry a léčebné skupiny. Z tohoto důvodu
mohou být uvedené počty pacientů odlišné podle parametrů a léčebných skupin.
* Hodnota p pro párové srovnání s placebem.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Po podání tablet solifenacinu jsou maximální koncentrace solifenacinu (Cmax) v plazmě dosaženy po až 8 hodinách. Hodnota tmax je nezávislá na dávce. Hodnota Cmax a plocha pod křivkou (AUC) se zvyšují
v závislosti na dávce mezi 5 a 40 mg. Absolutní biologická dostupnost je přibližně 90 %. Příjem potravy
nemá vliv na hodnotu Cmax a AUC solifenacinu.

Distribuce
Zdánlivý distribuční objem solifenacinu po intravenózním podání je přibližně 600 l. Solifenacin je velkou
měrou (přibližně 98 %) vázán na plazmatické bílkoviny, především na α1-kyselý glykoprotein.

Biotransformace
Solifenacin je ve velké míře metabolizován v játrech, primárně cytochromem P450 3A4 (CYP3A4).
Existují však alternativní metabolické cesty, které mohou přispět k metabolismu solifenacinu.
Systémová clearance solifenacinu je přibližně 9,5 l/hodinu a terminální poločas solifenacinu je 45–hodin. Po perorálním podání byl v plazmě kromě solifenacinu identifikován také jeden farmakologicky
aktivní metabolit (4R-hydroxy solifenacin) a tři neaktivní metabolity (N-glukuronid, N-oxid a 4R-
hydroxy-N-oxid solifenacinu).

Eliminace
Po jednorázovém podání 10 mg solifenacinu [značeno 14C] bylo detekováno přibližně 70 %
radioaktivity v moči a 23 % ve stolici po dobu 26 dní. V moči je nalezeno přibližně 11 % radioaktivity
jako nezměněná léčivá látka; asi 18 % jako metabolit N-oxid, 9 % jako metabolit 4R-hydroxy-N-oxid a
% jako metabolit 4R-hydroxy (aktivní metabolit).
Linearita/nelinearita
Farmakokinetika je lineární v rozmezí terapeutických dávek.

Jiné zvláštní skupiny

Starší pacienti
Není nutná úprava dávkování na základě věku pacienta. Studie u starších pacientů prokázaly, že
expozice solifenacinu vyjádřená jako AUC byla po podání solifenacin-sukcinátu (5 mg a 10 mg jednou

denně) podobná u zdravých starších osob (ve věku 65 až 80 let) a u mladých zdravých jedinců (ve věku
méně než 55 let). Průměrná míra absorpce vyjádřená jako tmax byla o něco pomalejší u starších pacientů
a terminální poločas byl přibližně o 20 % delší u starších pacientů. Tyto mírné rozdíly byly považovány
za klinicky nevýznamné.

Farmakokinetika solifenacinu nebyla stanovena u dětí a dospívajících.

Pohlaví
Farmakokinetika solifenacinu není ovlivněna pohlavím.

Rasa
Farmakokinetika solifenacinu není ovlivněna rasou.

Porucha funkce ledvin
AUC a Cmax solifenacinu se u pacientů s mírnou a středně těžkou poruchou funkce ledvin významně
neliší od zdravých dobrovolníků. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu
≤30 ml/min) byla expozice solifenacinu významně vyšší než u kontrolního vzorku, se zvýšením Cmax
o 30 %, AUC o více než 100 % a t1/2 více než 60 %. Statisticky významný vztah byl zaznamenán mezi
clearance kreatininu a clearance solifenacinu.
U pacientů léčených hemodialýzou nebyla farmakokinetika studována.

Porucha funkce jater
U pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater (Child-Pugh skóre 7 až 9) není Cmax ovlivněna, AUC
je zvýšena o 60 % a t½ je dvojnásobná. U pacientů s těžkou poruchou funkce jater nebyla
farmakokinetika solifenacinu studována.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Preklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podání, reprodukční a vývojové toxicity, genotoxicity a hodnocení karcinogenního
potenciálu neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. V prenatální a postnatální vývojové studii
u myší způsobila léčba matky solifenacinem během laktace v závislosti na dávce nižší poporodní přežití,
snížení hmotnosti mláďat a pomalejší tělesný vývoj v klinicky relevantních úrovních. Zvýšená mortalita
v závislosti na dávce bez předešlých klinických projevů se vyskytla u mláďat myší, jejichž léčba započala
10. nebo 21. den po narození s dávkami, které dosáhly farmakologického efektu, a obě skupiny měly
vyšší mortalitu v porovnání s dospělými jedinci. U myších mláďat, jejichž léčba započala 10. den po
porodu, byla expozice v plazmě vyšší než u dospělých myší, při léčbě po 21. dni po porodu a dále byla
systémová expozice srovnatelná jako u dospělých myší. Klinický dopad zvýšené mortality u myších
mláďat není znám.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety
Předbobtnalý kukuřičný škrob
Laktóza, bezvodá
Hypromelóza
Magnesium-stearát
Koloidní bezvodý oxid křemičitý


Potahová vrstva
Makrogol
Mastek
Hypromelóza
Oxid titaničitý (E 171)
Červený oxid železitý (E 172)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Tablety jsou baleny v PVC/Al blistru.
Velikosti balení pro přípravek Solifenacin Aristo 5 mg potahované tablety:
10, 30, 50, 90 nebo 100 potahovaných tablet.
Velikosti balení pro přípravek Solifenacin Aristo 10 mg potahované tablety:
20, 30, 50, 90 nebo 100 potahovaných tablet.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Aristo Pharma GmbH
Wallenroder Str. 8-13435 Berlín
Německo

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Solifenacin Aristo 5 mg potahované tablety: 73/342/20-C
Solifenacin Aristo 10 mg potahované tablety: 73/343/20-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 10. 2.
10. DATUM REVIZE TEXTU

25. 11.