ROPIVACAINE KABI -

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Ropivacaine Kabi 2 mg/ml injekční roztok
Ropivacaine Kabi 7,5 mg/ml injekční roztok
Ropivacaine Kabi 10 mg/ml injekční roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Ropivacaine Kabi 2 mg/ml
Jeden ml injekčního roztoku obsahuje 2 mg ropivakain-hydrochloridu.
Jedna 10ml ampulka obsahuje 20 mg ropivakain-hydrochloridu.
Jedna 20ml ampulka obsahuje 40 mg ropivakain-hydrochloridu.

Ropivacaine Kabi 7,5 mg/ml
Jeden ml injekčního roztoku obsahuje 7,5 mg ropivakain-hydrochloridu.
Jedna 10ml ampulka obsahuje 75 mg ropivakain-hydrochloridu.
Jedna 20ml ampulka obsahuje 150 mg ropivakain-hydrochloridu.

Ropivacaine Kabi 10 mg/ml
Jeden ml injekčního roztoku obsahuje 10 mg ropivakain-hydrochloridu.
Jedna 10ml ampulka obsahuje 100 mg ropivakain-hydrochloridu.
Jedna 20ml ampulka obsahuje 200 mg ropivakain-hydrochloridu.

Pomocné látky se známým účinkem:

Ropivacaine Kabi 2 mg/ml
Jedna 10ml ampulka obsahuje 1,48 mmol (nebo 34 mg) sodíku.
Jedna 20ml ampulka obsahuje 2,96 mmol (nebo 68 mg) sodíku.

Ropivacaine Kabi 7,5 mg/ml
Jedna 10ml ampulka obsahuje 1,3 mmol (nebo 29,9 mg) sodíku.
Jedna 20ml ampulka obsahuje 2,6 mmol (nebo 59,8 mg) sodíku.

Ropivacaine Kabi 10 mg/ml
Jedna 10ml ampulka obsahuje 1,2 mmol (nebo 28 mg) sodíku.
Jedna 20ml ampulka obsahuje 2,4 mmol (nebo 56 mg) sodíku.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok.

Čirý, bezbarvý roztok s pH 4,0 až 6,0 a osmolalitou mezi 255 a 305 mosmol/kg.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Ropivacaine Kabi 2 mg/ml injekční roztok je indikován k léčbě akutní bolesti:
- U dospělých a dospívajících od 12 let k
- Kontinuální epidurální infuzi nebo přerušovanému bolusovému podávání během pooperačních
nebo porodních bolestí
- Blokové anestezii
- Kontinuální blokádě periferních nervů prostřednictvím kontinuální infuze nebo intermitentních
bolusových injekcí, např. zvládání pooperační bolesti

- U kojenců od 1 roku a dětí do 12 let (během operace a po ní) k
- Jednoduché a kontinuální blokádě periferních nervů

- U novorozenců, kojenců a dětí do 12 let (během operace a po ní) ke
- Kaudálnímu epidurálnímu bloku
- Kontinuální epidurální infuzi

Ropivacaine Kabi 7,5 mg/ml injekční roztok je indikován u dospělých a dospívajících od 12 let k
- Chirurgické anestezii:
- Epidurální chirurgické blokády, včetně císařského řezu
- Blokády velkých nervů
- Bloková anestezie

Ropivacaine Kabi 10 mg/ml injekční roztok je indikován u dospělých a dospívajících od 12 let k
- Chirurgické anestezii:
- Epidurální chirurgické blokády

4.2 Dávkování a způsob podání

Přípravek Ropivacaine Kabi má být používán pouze lékaři se zkušenostmi s lokální anestezií nebo pod jejich
dohledem.

Dávkování

Ropivacaine Kabi 2 mg/ml injekční roztok

Dospělí a dospívající od 12 let

Následující tabulka je návodem pro dávkování u běžněji používaných bloků. Má být použita nejmenší
dávka potřebná k vytvoření účinné blokády. Při rozhodování o dávce jsou důležité zkušenosti lékaře a
znalost fyzického stavu pacienta.
Koncentrace
(mg/ml)
Objem
(ml)
Dávka
(mg)
Počátek
(min)
Trvání
(h)
LÉČBA AKUTNÍ BOLESTI
Lumbální epidurální podání
Bolus 2,0 10–20 20–40 10–15 0,5–1,Intermitentní injekce (doplňkové)
(např. zvládání porodních bolestí)
2,0 10–15 (min.
interval min)
20–30
Kontinuální infuze např. porodní
bolesti
2,0 6–10 ml/h 12–20 mg/h n/a n/a
Léčba pooperační bolesti 2,0 6–14 ml/h 12–28 mg/h n/a n/a
Hrudní epidurální podání
Kontinuální infuze (léčba
pooperační bolesti)
2,0 6–14 ml/h 12–28 mg/h n/a n/a
Bloková anestezie
(např. blokády menších nervů a
infiltrace)
2,0 1–100 2,0–200 1–5 2–Periferní nervová blokáda

(femorální nebo interskalenový
blok)
Kontinuální infuze nebo
intermitentní injekce (např.
pooperační léčba bolesti
2,0 5–10 ml/h 10–mg/h
n/a n/a
Dávky v tabulce jsou ty, které jsou považovány za nezbytné k vytvoření účinné blokády a mají být považovány za pokyny pro
použití u dospělých. Objevují se individuální odchylky nástupu a trvání. Údaje ve sloupci „Dávka“ odrážejí očekávaný průměrný
rozsah potřebných dávek. Oba faktory ovlivňující specifické blokové techniky a individuální požadavky pacienta je třeba vyhledat
ve standardních učebnicích.

n/a = neuplatňuje se

Způsob podání

Před injekcí a během ní se doporučuje pečlivá aspirace, aby se zabránilo intravaskulární injekci. Pokud má
být aplikována velká dávka, doporučuje se zkušební dávka 3–5 ml lidokainu (lignokainu) s adrenalinem
(epinefrin). Neúmyslnou intravaskulární injekci lze rozpoznat podle dočasného zvýšení srdeční frekvence
a náhodnou intratekální injekci lze rozeznat podle známek spinálního bloku.

Aspirace má být provedena před a během podání hlavní dávky, která má být injikována pomalu nebo v
postupných dávkách rychlostí 25–50 mg/min, přičemž je třeba pečlivě sledovat vitální funkce pacienta a
udržovat verbální kontakt. Pokud se objeví toxické příznaky, injekce musí být okamžitě zastavena.

Při použití prodloužených blokád, ať už prostřednictvím kontinuální infuze nebo opakovaného bolusového
podávání, je třeba vzít v úvahu riziko dosažení toxické plazmatické koncentrace nebo indukce lokálního
poškození nervů. Kumulativní dávky až 675 mg ropivakainu v chirurgii a pooperační analgezii podávané
během 24 hodin byly u dospělých dobře tolerovány, stejně jako pooperační kontinuální epidurální infuze
rychlostí až 28 mg/h po dobu 72 hodin. U omezeného počtu pacientů byly podávány vyšší dávky až mg/den s relativně malým počtem nežádoucích účinků.

K léčbě pooperační bolesti lze doporučit následující techniku: Pokud není zahájena předoperačně, je
pomocí epidurálního katétru navozena epidurální blokáda přípravkem Ropivacaine Kabi 7,5 mg/ml.
Analgezie je udržována infuzí přípravkem Ropivacaine Kabi 2 mg/ml. Rychlost infuze 6–14 ml (12–mg) za hodinu poskytuje adekvátní analgezii s pouze mírnou a neprogresivní motorickou blokádou ve
většině případů středně těžké až těžké pooperační bolesti. Maximální trvání epidurální blokády jsou 3 dny.
Je však třeba pečlivě sledovat analgetický účinek, aby bylo možné odstranit katétr, jakmile to bolestivý
stav dovolí. S touto technikou bylo pozorováno významné snížení potřeby opioidů.

V klinických studiích byla k léčbě pooperační bolesti podávána epidurální infuze samostatného
ropivakainu v dávce 2 mg/ml nebo ve směsi s fentanylem v dávce 1–4 μg/ml po dobu až 72 hodin.
Kombinace ropivakainu a fentanylu poskytla zlepšenou úlevu od bolesti, ale způsobila nežádoucí účinky
opioidů. Kombinace ropivakainu a fentanylu byla zkoumána pouze u ropivakainu v koncentraci 2 mg/ml.

Jsou-li aplikovány prodloužené periferní nervové blokády, buď kontinuální infuzí nebo opakovanými
injekcemi, je třeba vzít v úvahu riziko dosažení toxické plazmatické koncentrace nebo indukce lokálního
poškození nervů. V klinických studiích byla před operací stanovena blokáda femorálního nervu 300 mg
ropivakainu o koncentraci 7,5 mg/ml a interskalenová blokáda 225 mg ropivakainu o kocentraci 7,mg/ml. Analgezie pak byla udržována ropivakainem o koncentraci 2 mg/ml. Rychlost infuze nebo
přerušované injekce v dávce 10–20 mg za hodinu po dobu 48 hodin poskytly adekvátní analgezii a byly
dobře tolerovány.

Koncentrace nad 7,5 mg/ml ropivakainu nebyly pro císařský řez dokumentovány.

Porucha funkce ledvin
Za normálních okolností není potřeba upravovat dávku u pacientů s poruchou funkce ledvin, pokud se
používá pro jednorázovou dávku nebo krátkodobou léčbu (viz body 4.4 a 5.2).

Porucha funkce jater

Ropivakain je metabolizován v játrech, a proto má být u pacientů s těžkou poruchou funkce jater používán
s opatrností. Opakované dávky může být nutné snížit kvůli opožděné eliminaci (viz body 4.4 a 5.2).

Pediatrická populace

Epidurální blok: Pediatričtí pacienti od 0 let (novorozenci v termínu) do 12 let
Koncentrace
(mg/ml)
Objem
(ml/kg)
Dávka
(mg/kg)
LÉČBA AKUTNÍ BOLESTI
(během operace a po operaci)

Jednotlivý kaudální epidurální
blok

Blok pod Th 12, u dětí s tělesnou
hmotností do 25 kg
2,0 1 Kontinuální epidurální infuze
U dětí s tělesnou hmotností do 25 kg
až 6 měsíců
Bolusová dávkaa 2,0 0,5–1 1–Infuze až 72 hodin 2,0 0,1 ml/kg/h 0,2 mg/kg/h
až 12 měsíců
Bolusová dávkaa 2,0 0,5–1 1–Infuze až 72 hodin 2,0 0,2 ml/kg/h 0,4 mg/kg/h
až 12 let
Bolusová dávkab 2,0 1 Infuze až 72 hodin 2,0 0,2 ml/kg/h 0,4 mg/kg/h
Dávku v tabulce je třeba považovat za návod pro použití v pediatrii. Dochází k individuálním obměnám. U
dětí s vysokou tělesnou hmotností je často nutné postupně snižovat dávky a má se vycházet z ideální
tělesné hmotnosti. Objem pro jednu kaudální epidurální blokádu a objem pro podání epidurální bolusové
dávky nemá u žádného pacienta překročit 25 ml. Faktory ovlivňující konkrétní blokové techniky a
individuální požadavky pacientů je třeba vyhledat ve standardních učebnicích.
a Dávky na spodním konci dávkovacího intervalu se doporučují pro hrudní epidurální blokády, zatímco
dávky na horním konci jsou doporučeny pro lumbální nebo kaudální epidurální blokády.
b Doporučeno pro lumbální epidurální blokády. Je dobrou praxí snížit bolusovou dávku pro hrudní
epidurální analgezii

Použití ropivakainu u předčasně narozených dětí nebylo zdokumentováno.

Blokády periferních nervů: Kojenci a děti ve věku 1-12 let:


Koncentrace
(mg/ml)
Objem
(ml/kg)
Dávka
(mg/kg)
LÉČBA AKUTNÍ BOLESTI
(během operace a po operaci)

Jednotlivé injekce pro blokádu periferních nervů
např. blokáda ilioingvinálního nervu, blokáda
brachiálního plexu, blokáda kompartmentu fascia iliaca
2,0 0,5–0,75 1,0–1,Více blokád 2,0 0,5–1,5 1,0–3,Kontinuální infuze pro blokádu periferních nervů u
dětí ve věku 1 až 12 let

Infuze až 72 hodin 2,0 0,1–0,ml/kg/h
0,2–0,mg/kg/h
Dávku v tabulce je třeba považovat za návod pro použití v pediatrii. Dochází k individuálním obměnám. U
dětí s vysokou tělesnou hmotností je často nutné postupně snižovat dávky a má se vycházet z ideální
tělesné hmotnosti. Faktory ovlivňující konkrétní blokové techniky a individuální požadavky pacientů je
třeba vyhledat ve standardních učebnicích.


Jednotlivé injekce pro blokádu periferních nervů (např. blokáda ilioingvinálního nervu, blokáda
brachiálního plexu, blokáda kompartmentu fascia iliaca) nemá překročit 2,5–3,0 mg/kg.

Dávky pro periferní blokádu u kojenců a dětí poskytují vodítko pro použití u dětí bez závažného
onemocnění. U dětí s těžkým onemocněním se doporučují konzervativnější dávky a pečlivé sledování.

Způsob podání

Před injekcí a během ní se doporučuje pečlivá aspirace, aby se zabránilo intravaskulární injekci. Během
injekce se mají pečlivě sledovat vitální funkce pacienta. Pokud se objeví toxické příznaky, injekce musí
být okamžitě zastavena.

Jediná kaudální epidurální injekce ropivakainu o koncentraci 2 mg/ml vyvolá u většiny pacientů adekvátní
pooperační analgezii pod Th12, když se použije dávka 2 mg/kg v objemu 1 ml/kg. Objem kaudální
epidurální injekce lze upravit tak, aby bylo dosaženo odlišné distribuce senzorického bloku, jak je
doporučeno ve standardních učebnicích. U dětí ve věku nad 4 roky byly studovány dávky až 3 mg/kg
ropivakainu o koncentraci 3 mg/ml. Tato koncentrace je však spojena s vyšším výskytem motorického
bloku.

Bez ohledu na způsob podání se doporučuje se frakcionace vypočítané dávky lokálního anestetika.

V případě, že je doporučena infuze ropivakainu, lze použít infuzní roztok Ropivacaine Kabi.

Ropivacaine Kabi 7,5 mg/ml a Ropivacaine Kabi 10 mg/ml injekční roztok

Dospělí a dospívající od 12 let
Následující tabulka je návodem pro dávkování u běžněji používaných bloků. Má být použita nejmenší
dávka potřebná k vytvoření účinné blokády. Při rozhodování o dávce jsou důležité zkušenosti lékaře a
znalost fyzického stavu pacienta.

Koncentrace
(mg/ml)
Objem
(ml)
Dávka
(mg)
Počátek
(min)
Trvání
(h)
CHIRURGICKÁ ANESTEZIE
Lumbární epidurální podání
Operace 7,5 15–25 113–188 10–20 3– 10,0 15–20 150–200 10–20 4–Císařský řez 7,5 15–20 113–1501) 10–20 3–Hrudní epidurální podání
K vytvoření bloku pro zmírnění
pooperační bolesti

7,5 5–15
(v závistosti
na úrovni
injekce)
38–113 10–20 n/a2)
Blokáda velkého nervu*
Blokáda plexus brachialis 7,5 30–40 225–3003) 10–25 6–Bloková anestezie
(např. blokáda menších nervů a
infiltrace)
7,5 1–30 7,5–225 1–15 2–Dávky v tabulce jsou ty, které jsou považovány za nezbytné k vytvoření úspěšné blokády a mají být považovány za
pokyny pro použití u dospělých. Objevují se individuální odchylky nástupu a trvání. Údaje ve sloupci „Dávka“
odrážejí očekávaný průměrný rozsah potřebných dávek. Oba faktory ovlivňující specifické blokové techniky a
individuální požadavky pacienta je třeba vyhledat ve standardních učebnicích

* S ohledem na velkou nervovou blokádu lze doporučit dávkování pouze pro blokádu brachiálního plexu. U jiných
velkých nervových blokád mohou být vyžadovány nižší dávky. V současnosti však neexistují žádné zkušenosti se
specifickými doporučeními dávkování pro jiné bloky.
1) Má být aplikováno přírůstkové dávkování, počáteční dávka asi 100 mg (97,5 mg = 13 ml; 105 mg = 14 ml) má být
podávána během 3–5 minut. Podle potřeby lze podat další dvě dávky, celkem dalších 50 mg.
2) n/a = neuplatňuje se

3) Dávka u velkého nervového bloku musí být upravena podle místa podání a stavu pacienta. Interskalenické a
supraklavikulární blokády brachiálního plexu mohou být spojeny s vyšší frekvencí závažných nežádoucích účinků,
bez ohledu na použité lokální anestetikum (viz bod 4.4).

Obecně chirurgická anestezie (např. epidurální podání) vyžaduje použití vyšších koncentrací a dávek.
Přípravek Ropivacaine Kabi 10 mg/ml se doporučuje v epidurální anestezii, při které je pro operaci
nezbytný úplný motorický blok. Pro analgezii (např. epidurální podání pro zvládání akutní bolesti) se
doporučují nižší koncentrace a dávky.

Způsob podání

Před injekcí a během ní se doporučuje pečlivá aspirace, aby se zabránilo intravaskulární injekci. Pokud má
být aplikována velká dávka, doporučuje se zkušební dávka 3–5 ml lidokainu (lignokainu) s adrenalinem
(epinefrin). Neúmyslnou intravaskulární injekci lze rozpoznat podle dočasného zvýšení srdeční frekvence
a náhodnou intratekální injekci podle známek spinální blokády.

Aspirace má být provedena před a během podání hlavní dávky, která má být injikována pomalu nebo v
postupných dávkách rychlostí 25–50 mg/min, přičemž je třeba pečlivě sledovat vitální funkce pacienta a
udržovat verbální kontakt. Pokud se objeví toxické příznaky, injekce musí být okamžitě zastavena.

Při epidurálním bloku pro operaci byly použity jednotlivé dávky až 250 mg ropivakainu a byly dobře
tolerovány.

U blokády brachiálního plexu byla u omezeného počtu pacientů použita jednorázová dávka 300 mg a byla
dobře tolerována.

Při použití prodloužených blokád, ať už prostřednictvím kontinuální infuze nebo opakovaného bolusového
podávání, je třeba vzít v úvahu riziko dosažení toxické plazmatické koncentrace nebo indukce lokálního
poškození nervů. Kumulativní dávky až 675 mg ropivakainu pro chirurgii a pooperační analgezii
podávané během 24 hodin byly u dospělých dobře tolerovány, stejně jako pooperační kontinuální
epidurální infuze rychlostí až 28 mg/hod po dobu 72 hodin. U omezeného počtu pacientů byly podávány
vyšší dávky až 800 mg/den s relativně malým počtem nežádoucích účinků.

K léčbě pooperační bolesti lze doporučit následující techniku: Pokud není zahájena předoperačně, je
pomocí epidurálního katétru navozena epidurální blokáda přípravkem Ropivacaine Kabi 7,5 mg/ml.
Analgezie je udržována infuzí přípravku Ropivacaine Kabi 2 mg/ml. Rychlost infuze 6–14 ml (12–28 mg)
za hodinu poskytuje adekvátní analgezii s pouze mírnou a neprogresivní motorickou blokádou ve většině
případů středně těžké až těžké pooperační bolesti. Maximální trvání epidurální blokády jsou 3 dny. Je však
třeba pečlivě sledovat analgetický účinek, aby bylo možné odstranit katétr, jakmile to bolestivý stav
dovolí. S touto technikou bylo pozorováno významné snížení potřeby opioidů.

V klinických studiích byla k léčbě pooperační bolesti podávána epidurální infuze samostatného
ropivakainu v dávce 2 mg/ml nebo ve směsi s fentanylem v dávce 1–4 μg/ml po dobu až 72 hodin.
Kombinace ropivakainu a fentanylu poskytla zlepšenou úlevu od bolesti, ale způsobila nežádoucí účinky
opioidů. Kombinace ropivakainu a fentanylu byla zkoumána pouze u ropivakainu o koncentraci 2 mg/ml.

Jsou-li aplikovány prodloužené periferní nervové blokády, buď kontinuální infuzí nebo opakovanými
injekcemi, je třeba vzít v úvahu riziko dosažení toxické plazmatické koncentrace nebo indukce lokálního
poškození nervů. V klinických studiích byla před operací stanovena blokáda femorálního nervu 300 mg
ropivakainu o koncentraci 7,5 mg/ml a interskalenová blokáda 225 mg ropivakainu o koncentraci 7,mg/ml. Analgezie pak byla udržována ropivakainem o koncentraci 2 mg/ml. Rychlost infuze nebo
přerušované injekce v dávce 10–20 mg/h po dobu 48 hodin poskytly adekvátní analgezii a byly dobře
tolerovány.

Koncentrace nad 7,5 mg/ml ropivakainu nebyly pro císařský řez dokumentovány.

Porucha funkce ledvin

Za normálních okolností není potřeba upravovat dávku u pacientů s poruchou funkce ledvin, pokud se
jedná o jednorázovou dávku nebo o krátkodobou léčbu (viz body 4.4 a 5.2).

Porucha funkce jater
Ropivakain je metabolizován v játrech, a proto má být u pacientů s těžkou poruchou funkce jater používán
s opatrností. Opakované dávky může být nutné snížit kvůli opožděné eliminaci (viz body 4.4 a 5.2).

Pediatrická populace

Pediatričtí pacienti od 0 let (novorozenci narození v termínu) do 12 let
Užívání ropivakainu o koncentraci 7,5 a 10 mg/ml může být u dětí spojeno se systémovými a centrálními
toxickými příhodami. U této populace jsou pro podávání vhodnější nižší síly (2 mg/ml, 5 mg/ml).

4.3 Kontraindikace

- Hypersenzitivita na ropivakain nebo na jiná lokální anestetika amidového typu nebo na kteroukoli
pomocnou látku uvedenou v bodě 6.- Je třeba vzít v úvahu obecné kontraindikace související s epidurální anestezií, bez ohledu na použité
lokální anestetikum
- Intravenózní lokální anestezie
- Porodnická paracervikální anestezie
- Hypovolemie

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Zákroky v lokální anestezii mají být vždy prováděny v řádně vybaveném a personálně zajištěném
prostoru. Zařízení a léčivé přípravky nezbytné pro monitorování a neodkladnou resuscitaci musí být
okamžitě k dispozici.

Pacienti, u kterých se provádějí větší blokády, mají být v optimálním stavu a před blokádou jim má být
zavedena intravenózní kanyla.

Odpovědný lékař má přijmout nezbytná opatření, aby se vyhnul intravaskulární injekci (viz bod 4.2), a má
být náležitě vyškolen a obeznámen s diagnózou a léčbou nežádoucích účinků, systémové toxicity a dalších
komplikací (viz body 4.8 a 4.9), jako je neúmyslná subarachnoidální injekce, která může způsobit vysokou
páteřní blokádu s apnoe a hypotenzí. Křeče se vyskytly nejčastěji po blokádě brachiálního plexu a
epidurální blokádě. To je pravděpodobně důsledkem buď náhodné intravaskulární injekce nebo rychlé
absorpce z místa vpichu.

Je třeba dbát opatrnosti, aby se zabránilo injekci do oblastí postižených zánětem.

Kardiovaskulární účinky
Epidurální a intratekální anestezie může vést k hypotenzi a bradykardii. Hypotenze má být okamžitě
léčena intravenózně vazopresorem a adekvátní vaskulární náplní.
Pacienti léčení antiarytmiky třídy III (např. amiodaron) mají být pod pečlivým dohledem a má se zvážit
monitorování EKG, protože účinky na srdce mohou být aditivní (viz bod 4.5).
Vzácně byly hlášeny případy srdeční zástavy během použití ropivakainu k epidurální anestezii nebo
blokádě periferních nervů, zvláště po neúmyslném intravaskulárním podání u starších pacientů a u
pacientů se souběžným srdečním onemocněním. V některých případech byla resuscitace obtížná. Pokud
by došlo k zástavě srdce, může být ke zlepšení možnosti úspěšného výsledku zapotřebí dlouhodobé
resuscitační úsilí.

Blokáda hlavy a krku
Některé lokální anestetické postupy, jako jsou injekce do oblasti hlavy a krku, mohou být bez ohledu na
použité lokální anestetikum spojeny s vyšší frekvencí závažných nežádoucích účinků.

Velké periferní nervové blokády

Velké periferní nervové blokády mohou znamenat podání velkého objemu lokálního anestetika do vysoce
vaskularizovaných oblastí, často v blízkosti velkých cév, kde je zvýšené riziko intravaskulární injekce
a/nebo rychlé systémové absorpce, což může vést k vysokým plazmatickým koncentracím.

Hypersenzitivita
Je třeba vzít v úvahu možnou zkříženou hypersenzitivitu s jinými lokálními anestetiky amidového typu
(viz bod 4.3).

Hypovolemie
U pacientů s hypovolémií z jakékoli příčiny se může během epidurální anestezie bez ohledu na použité
lokální anestetikum vyvinout náhlá a závažná hypotenze (viz bod 4.3).

Pacienti v celkově špatném zdravotním stavu
Pacienti v celkově špatném zdravotním stavu v důsledku stárnutí nebo jiných kompromitujících faktorů,
jako je částečná nebo úplná blokáda srdečního převodu, pokročilé onemocnění jater nebo závažná renální
dysfunkce, vyžadují zvláštní pozornost, ačkoli u těchto pacientů je často indikována lokální anestezie.

Pacienti s poruchou funkce jater a ledvin
Ropivakain je metabolizován v játrech, a proto má být u pacientů se závažným onemocněním jater
používán s opatrností; opakované dávky může být nutné snížit kvůli opožděné eliminaci.
Za normálních okolností není potřeba upravovat dávku u pacientů s poruchou funkce ledvin, pokud se
používá pro jednorázovou dávku nebo krátkodobou léčbu. Acidóza a snížená koncentrace plazmatických
bílkovin, často pozorované u pacientů s chronickým selháním ledvin, mohou zvýšit riziko systémové
toxicity.

Akutní porfyrie
Injekční roztok Ropivacaine Kabi je možná porfyrinogenní a má být předepisován pacientům s akutní
porfyrií, pouze pokud není k dispozici žádná bezpečnější alternativa. V případě zranitelných pacientů mají
být přijata vhodná opatření podle standardních učebnic a/nebo po konzultaci s odborníky na oblast
onemocnění.

Chondrolýza
Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy chondrolýzy u pacientů, kteří dostávali pooperační
intraartikulární kontinuální infuzi lokálních anestetik, včetně ropivakainu. Většina hlášených případů
chondrolýzy zahrnovala ramenní kloub. Intraartikulární kontinuální infuze není schválenou indikací pro
ropivakain. Je třeba se vyhnout intraartikulární kontinuální infuzi přípravku Ropivacaine Kabi, protože
účinnost a bezpečnost nebyla stanovena.

Pomocné látky se známým účinkem/efektem
Ropivacaine Kabi 2 mg/ml
Tento léčivý přípravek obsahuje 3,4 mg sodíku v jednom ml, což odpovídá 0,17 % doporučeného
maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.
Ropivacaine Kabi 7,5 mg/ml
Tento léčivý přípravek obsahuje 2,99 mg sodíku v jednom ml, což odpovídá 0,15 % doporučeného
maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.
Ropivacaine Kabi 10 mg/ml
Tento léčivý přípravek obsahuje 2,8 mg sodíku v jednom ml, což odpovídá 0,14 % doporučeného
maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.

Prodloužené podávání
U pacientů současně léčených silnými inhibitory CYP1A2, jako je fluvoxamin a enoxacin, je třeba se
vyhnout dlouhodobému podávání ropivakainu (viz bod 4.5).

Pediatrická populace

Ropivacaine Kabi 2 mg/ml

Novorozenci mohou vyžadovat zvláštní pozornost kvůli nezralosti metabolických drah. Větší rozdíly
plazmatických koncentrací ropivakainu pozorované v klinických studiích u novorozenců naznačují, že v
této věkové skupině může existovat zvýšené riziko systémové toxicity, zejména během kontinuální
epidurální infuze. Doporučené dávky u novorozenců jsou založeny na omezených klinických údajích. Při
použití ropivakainu u této skupiny pacientů je nutné pravidelné sledování systémové toxicity (např.
známkami toxicity CNS, EKG, SpO2) a lokální neurotoxicity (např. prodloužená rekonvalescence), ve
kterém se má z důvodu pomalé eliminace u novorozenců pokračovat i po ukončení infuze.
- Bezpečnost a účinnost ropivakainu o koncentraci 2 mg/ml pro blokovou anestezii u dětí do 12 let
včetně nebyla stanovena.
- Bezpečnost a účinnost ropivakainu o koncentraci 2 mg/ml pro blokády periferních nervů u kojenců
do 1 roku nebyla stanovena.

Ropivacaine Kabi 7,5 mg/ml a Ropivacaine Kabi 10 mg/ml
- Bezpečnost a účinnost ropivakainu 7,5 a 10 mg/ml u dětí do 12 let nebyla stanovena.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Přípravek Ropivacaine Kabi má být používán s opatrností u pacientů dostávající jiná lokální anestetika
nebo látky strukturně příbuzné lokálním anestetikům amidového typu, např. některá antiarytmika, jako je
lidokain a mexiletin, protože systémové toxické účinky jsou aditivní. Současné používání přípravku
Ropivacaine Kabi s celkovými anestetiky nebo opioidy může vzájemně zesilovat (nežádoucí) účinky.
Specifické interakční studie s ropivakainem a antiarytmiky třídy III (např. amiodaron) nebyly provedeny,
ale doporučuje se opatrnost (viz také bod 4.4).

Cytochrom P450 (CYP) 1A2 se podílí na tvorbě 3-hydroxyropivakainu, hlavního metabolitu.
Plazmatická clearance ropivakainu byla in vivo snížena až o 77 % během současného podávání
fluvoxaminu, selektivního a silného inhibitoru CYP1A2. Silné inhibitory CYP1A2, jako je fluvoxamin a
enoxacin, podávané současně během prodlouženého podávání přípravku Ropivacaine Kabi, mohou tedy
interagovat s přípravkem Ropivacaine Kabi. U pacientů, kteří jsou současně léčeni silnými inhibitory
CYP1A2, je třeba se vyhnout dlouhodobému podávání ropivakainu, viz také bod 4.4.

Plazmatická clearance ropivakainu byla in vivo snížena o 15 % během současného podávání ketokonazolu,
selektivního a silného inhibitoru CYP3A4. Inhibice tohoto isozymu však pravděpodobně nebude mít
klinický význam.

In vitro je ropivakain kompetitivním inhibitorem CYP2D6, ale nezdá se, že by inhiboval tento isozym při
klinicky dosažených plazmatických koncentracích.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Kromě epidurálního podání pro porodnické použití nejsou k dispozici dostatečné údaje o použití
ropivakainu v těhotenství. Experimentální studie na zvířatech nenaznačují přímé ani nepřímé škodlivé
účinky na těhotenství, embryonální/fetální vývoj, porod nebo postnatální vývoj (viz bod 5.3).

Kojení
Nejsou k dispozici žádné údaje týkající se vylučování ropivakainu do lidského mateřského mléka.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny. V závislosti na dávce
mohou mít lokální anestetika menší vliv na mentální funkce a koordinaci i při absenci zjevné toxicity CNS
a mohou dočasně zhoršit lokomoci a bdělost.

4.8 Nežádoucí účinky

Všeobecné

Profil nežádoucích účinků přípravku Ropivacaine Kabi je podobný jako u jiných dlouhodobě působících
lokálních anestetik amidového typu. Nežádoucí účinky mají být odlišeny od fyziologických účinků
samotného nervového bloku, např. hypotenze a bradykardie během spinální/epidurální blokády a příhody
způsobené vpichem jehly (např. spinální hematom, postdurální punkční bolest hlavy, meningitida a
epidurální absces).

Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky, nauzea a hypotenze, jsou obecně velmi časté během anestezie a
operace a není možné odlišit případy způsobené klinickou situací od těch, které jsou způsobeny léčivým
přípravkem nebo blokádou.

Procento pacientů, u kterých lze očekávat výskyt nežádoucích účinků, se liší podle způsobu podání
přípravku Ropivacaine Kabi. Systémové a lokalizované nežádoucí účinky ropivakainu se obvykle
vyskytují v důsledku nadměrné dávky, rychlé absorpce nebo neúmyslné intravaskulární injekce.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Frekvence použité v tabulce v bodě 4.8 jsou: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté
(≥1/1 000 až <1/100), vzácné (≥1 /10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000) a není známo (z
dostupných údajů nelze určit).

Třídy orgánových systémů Frekvence Nežádoucí účinky
Poruchy imunitního systému Vzácné Alergické reakce (anafylaktické reakce,
angioneurotický edém a kopřivka)
Psychiatrické poruchy Méně časté Úzkost
Poruchy nervového systému Časté Parestezie, závrať, bolest hlavy
Méně časté Příznaky toxicity CNS
(křeče, grand mal, epileptické záchvaty, točení
hlavy, cirkumorální parestezie, necitlivost jazyka,
hyperakuze, tinitus, poruchy vidění, dysartrie,
svalové záškuby, třes)*, hypestezie
Není známo Dyskineze
Srdeční poruchy Časté Bradykardie, tachykardie
Vzácné Srdeční zástava, srdeční arytmie
Cévní poruchy Méně časté Hypotenzea
Časté Hypertenze
Méně časté Synkopa
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
Méně časté Dyspnoe
Gastrointestinální poruchy Velmi časté Nauzea
Časté Zvraceníb
Poruchy svalové a kosterní
soustavy a pojivové tkáně
Časté Bolest zad
Poruchy ledvin a močových
cest
Časté Močová retence
Celkové poruchy a reakce v
místě aplikace
Časté Zvýšení teploty, rigor, zimnice
Méně časté Hypotermie
a Hypotenze je u dětí méně častá (>1/100 až <1/10).
b Zvracení je častější u dětí. (>1/10).
* Tyto příznaky se obvykle objevují v důsledku neúmyslné intravaskulární injekce, předávkování nebo rychlé
absorpce, viz bod 4.9.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Neurologické komplikace

Neuropatie a dysfunkce míchy (např. syndrom přední míšní tepny, arachnoiditida, cauda equina), které
mohou ve vzácných případech vést k trvalým následkům, byly bez ohledu na použité lokální anestetikum
spojeny s lokální anestezií.

Úplná spinální blokáda
Pokud je epidurální dávka neúmyslně podána intratekálně, může dojít k úplné spinální blokádě.

Akutní systémová toxicita
Systémové toxické reakce zahrnují především centrální nervový systém (CNS) a kardiovaskulární systém.
Takové reakce jsou způsobeny vysokou koncentrací lokálního anestetika v krvi, která se může objevit v
důsledku (neúmyslné) intravaskulární injekce, předávkování nebo výjimečně rychlé absorpce z vysoce
vaskularizovaných oblastí, viz také bod 4.4. Reakce CNS jsou podobné u všech amidových lokálních
anestetik, zatímco srdeční reakce jsou kvantitativně i kvalitativně více závislé na přípravku.

Toxicita centrálního nervového systému
Toxicita centrálního nervového systému je odstupňovaná reakce se symptomy a známkami eskalující
závažnosti. Zpočátku jsou pozorovány příznaky, jako jsou poruchy zraku nebo sluchu, periorální
necitlivost, závratě, točení hlavy, brnění a parestezie. Dysartrie, svalová ztuhlost a svalové záškuby jsou
závažnější a mohou předcházet nástupu generalizovaných křečí. Tyto příznaky nesmí být zaměňovány za
neurotické chování. Může následovat bezvědomí a grand mal křeče, které mohou trvat několik sekund až
několik minut. Hypoxie a hyperkarbie se rychle objevují během křečí v důsledku zvýšené svalové aktivity
spolu s narušením dýchání. V těžkých případech může dojít až k apnoe. Respirační a metabolická acidóza
zvyšuje a rozšiřuje toxické účinky lokálních anestetik.

Zotavení následuje po redistribuci léčivé látky z centrálního nervového systému a následném metabolismu
a vylučování. Zotavení může být rychlé, pokud nebylo injikováno velké množství léčivého přípravku.

Toxicita kardiovaskulárního systému
Kardiovaskulární toxicita ukazuje na závažnější situaci. V důsledku vysokých systémových koncentrací
lokálních anestetik se může objevit hypotenze, bradykardie, arytmie, a dokonce i zástava srdce. U
dobrovolníků vedla intravenózní infuze ropivakainu ke známkám snížení vodivosti a kontraktility.

Kardiovaskulárním toxickým účinkům obecně předcházejí známky toxicity v centrálním nervovém
systému, pokud pacient nedostává celkové anestetikum nebo není silně zklidněn léčivými přípravky, jako
jsou benzodiazepiny nebo barbituráty.

Pediatrická populace

Očekává se, že frekvence, typ a závažnost nežádoucích účinků u dětí budou stejné jako u dospělých s
výjimkou hypotenze, která se u dětí vyskytuje méně často (>1 z 100 až < 1 z 10) a zvracení, které se
vyskytuje častěji u dětí (> 1 z 10).

U dětí může být obtížné odhalit časné známky toxicity lokálních anestetik, protože je nemusí být schopny
verbálně vyjádřit, viz také bod 4.4.

Léčba akutní systémové toxicity
Viz bod 4.9.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat
ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili
podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky

Náhodné intravaskulární injekce lokálních anestetik mohou způsobit okamžité (během sekund až několika
minut) systémové toxické reakce. V případě předávkování nemusí být maximálních plazmatických
koncentrací dosaženo za jednu až dvě hodiny, v závislosti na místě injekce, a známky toxicity tak mohou
být opožděny (viz bod 4.8).

Léčba

Pokud se objeví známky akutní systémové toxicity, injekce lokálního anestetika musí být okamžitě
zastavena a symptomy CNS (křeče, deprese CNS) musí být okamžitě léčeny vhodnou podporou dýchacích
cest/respirace a podáním antikonvulziv.

Pokud by došlo k zástavě oběhu, musí být zahájena okamžitá kardiopulmonální resuscitace. Zásadní
význam má optimální okysličení a ventilace a podpora oběhu, stejně jako léčba acidózy.

Pokud se objeví kardiovaskulární deprese (hypotenze, bradykardie), je třeba zvážit vhodnou léčbu
intravenózními tekutinami, vazopresorem a/nebo inotropními látkami. Dětem mají být podávány dávky
přiměřené věku a tělesné hmotnosti.

Pokud by došlo k zástavě srdce, úspěšný výsledek může vyžadovat dlouhodobé resuscitační úsilí.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Anestetika lokální, amidy, ATC kód: N01BB
Ropivakain je dlouhodobě působící lokální anestetikum amidového typu s anestetickými i analgetickými
účinky. Při vysokých dávkách ropivakain vyvolává chirurgickou anestezii, zatímco při nižších dávkách
vytváří senzorický blok s omezeným a neprogresivním motorickým blokem.

Mechanismem je reverzibilní snížení permeability membrány nervového vlákna pro sodíkové ionty. V
důsledku toho se rychlost depolarizace sníží a práh vzrušivosti se zvýší, což vede k místní blokádě
nervových impulsů.

Nejcharakterističtější vlastností ropivakainu je dlouhé trvání účinku. Nástup a trvání lokální anestetické
účinnosti závisí na místě podání a dávce, ale není ovlivněn přítomností vazokonstriktoru (např. adrenalinu
(epinefrinu)). Podrobnosti týkající se nástupu a trvání účinku přípravku Ropivacaine Kabi viz bod 4.2.

Zdraví dobrovolníci vystavení intravenózním infuzím dobře tolerovali ropivakain v nízkých dávkách a s
očekávanými symptomy CNS při maximální tolerované dávce. Klinické zkušenosti s ropivakainem
naznačují dobré rozpětí bezpečnosti, pokud je adekvátně používán v doporučených dávkách.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce a distribuce
Ropivakain má chirální centrum a je dostupný jako čistý S-(-)-enantiomer. Je vysoce rozpustný v lipidech.
Všechny metabolity mají lokálně anestetický účinek, ale podstatně nižší účinnost a kratší dobu trvání než
ropivakain.

Neexistují žádné důkazy o racemizaci ropivakainu in vivo.


Plazmatická koncentrace ropivakainu závisí na dávce, cestě podání a vaskularitě místa vpichu. Ropivakain
má lineární farmakokinetiku a Cmax je úměrná dávce.

Ropivakain vykazuje úplnou a dvoufázovou absorpci z epidurálního prostoru s poločasy dvou fází řádově
14 minut a 4 hodiny u dospělých. Pomalá absorpce je faktorem limitujícím rychlost eliminace
ropivakainu, což vysvětluje, proč je zdánlivý poločas eliminace delší po epidurálním než po intravenózním
podání. Také u dětských pacientů vykazuje ropivakain dvoufázovou absorpci z kaudálního epidurálního
prostoru.

Ropivakain má po intravenózním podání průměrnou celkovou plazmatickou clearance v řádu 440 ml/min,
renální clearance 1 ml/min, distribuční objem v ustáleném stavu 47 l a terminální poločas 1,8 h.
Ropivakain má střední jaterní extrakční poměr asi 0,4. Váže se hlavně na α1-kyselý glykoprotein v plazmě
s nenavázanou frakcí okolo 6 %.

Bylo pozorováno zvýšení celkových plazmatických koncentrací během kontinuální epidurální a
interskalenové infuze související s pooperačním zvýšením α1-kyselého glykoproteinu (AAG).

Rozdíly v nevázané, tj. farmakologicky aktivní koncentraci, byly mnohem menší než v celkové
plazmatické koncentraci.

Vzhledem k tomu, že ropivakain má střední až nízký poměr jaterní extrakce, jeho rychlost eliminace závisí
na nenavázané plazmatické koncentraci. Pooperační zvýšení AAG sníží nenavázanou frakci v důsledku
zvýšené vazby na proteiny, což sníží celkovou clearance a povede ke zvýšení celkových plazmatických
koncentrací, jak bylo vidět ve studiích u dětí a dospělých. Clearance nenavázaného ropivakainu zůstává
nezměněna, jak dokládají stabilní koncentrace nenavázaného ropivakainu během pooperační infuze. Je to
nevázaná plazmatická koncentrace, která souvisí se systémovými farmakodynamickými účinky a
toxicitou.

Ropivakain snadno prochází placentou a rychle bude dosaženo rovnováhy s ohledem na nenavázanou
koncentraci. Stupeň vazby na plazmatické proteiny u plodu je nižší než u matky, což má za následek nižší
celkové plazmatické koncentrace u plodu než u matky.

Biotransformace a eliminace
Ropivakain je rozsáhle metabolizován, převážně aromatickou hydroxylací. Po intravenózním podání se
močí vyloučí celkem 86 % dávky, z toho pouze asi 1 % připadá na nezměněný přípravek. Hlavním
metabolitem je 3-hydroxyropivakain, z něhož se asi 37 % vylučuje močí, převážně jako konjugovaný.
Vylučování 4-hydroxyropivakainu, N-dealkylovaného metabolitu (PPX) a 4-hydroxy-dealkylovaného
metabolitu močí představuje 1–3 %. Konjugovaný a nekonjugovaný 3-hydroxyropivakain vykazuje jen
stěží detekovatelné koncentrace v plazmě.

Podobný vzorec metabolitů byl nalezen u pediatrických pacientů od jednoho roku ve srovnání s
dospělými.

Zhoršená funkce ledvin má malý nebo žádný vliv na farmakokinetiku ropivakainu. Renální clearance PPX
významně koreluje s clearance kreatininu. Chybějící korelace mezi celkovou expozicí vyjádřenou jako
AUC a clearance kreatininu ukazuje, že celková clearance PPX zahrnuje kromě renální exkrece i nerenální
eliminaci. Někteří pacienti s poruchou funkce ledvin mohou vykazovat zvýšenou expozici PPX v důsledku
nízké mimorenální clearance. Vzhledem ke snížené CNS toxicitě PPX ve srovnání s ropivakainem jsou
klinické důsledky při krátkodobé léčbě považovány za zanedbatelné. Pacienti s terminálním onemocněním
ledvin podstupující dialýzu nebyli studováni.

Pediatrická populace

Farmakokinetika ropivakainu byla charakterizována v souhrnné populační farmakokinetické analýze na
údajích u 192 dětí ve věku 0 až 12 let. Clearance volného ropivakainu a PPX a volný distribuční objem
ropivakainu závisí jak na tělesné hmotnosti, tak na věku až do zralosti jaterních funkcí, poté do značné
míry závisí na tělesné hmotnosti. Zdá se, že dozrávání clearance nevázaného ropivakainu je dokončeno ve
věku 3 let, clearance PPX ve věku 1 roku a distribuční objem nevázaného ropivakainu ve věku 2 let.

Nevázaný distribuční objem PPX závisí pouze na tělesné hmotnosti. Protože PPX má delší poločas a nižší
clearance, může se během epidurální infuze kumulovat.

Clearance nevázaného ropivakainu (Clu) pro věk od 6 měsíců dosáhla hodnot v rozmezí hodnot u
dospělých. Hodnoty celkové clearance ropivakainu (Cl) zobrazené v tabulce níže jsou hodnoty, které
nejsou ovlivněny pooperačním zvýšením AAG.

Odhady farmakokinetických parametrů odvozené ze souhrnné PK analýzy pediatrické populace
Věková
skupina
BWa
(kg)
Club
(l/h/kg)
Vuc
(l/kg)
Cld
(l/h/kg)
t1/2e
(h)
t1/2ppxf
(h)
novorozenci 3,27 2,40 21,86 0,096 6,3 43,1 měsíc 4,29 3,60 25,94 0,143 5,0 25,6 měsíců 7,85 8,03 41,71 0,320 3,6 14,1 rok 10,15 11,32 52,60 0,451 3,2 13,4 roky 16,69 15,91 65,24 0,633 2,8 15,10 let 32,19 13,94 65,57 0,555 3,3 17,a Medián tělesné hmotnosti pro příslušný věk z databáze WHO.
b Clearance nevázaného ropivakainu
c Nevázaný distribuční objem ropivakainu
d Celková clearance ropivakainu
e Terminální poločas ropivakainu
f Terminální poločas PPX

Simulovaná průměrná nevázaná maximální plazmatická koncentrace (Cumax) po jediném kaudálním bloku
měla tendenci být vyšší u novorozenců a doba do Cumax (tmax) se s rostoucím věkem zkracovala.
Simulované průměrné nevázané plazmatické koncentrace na konci 72hodinové kontinuální epidurální
infuze při doporučeném dávkování také ukázaly vyšší hladiny u novorozenců ve srovnání s hladinami u
kojenců a dětí. Viz také bod 4.4.

Simulovaný průměr a pozorovaný rozsah nevázaného Cumax po jediném kaudálním bloku
Věková skupina Dávka
(mg/kg)
Cumaxa
(mg/l)
tmaxb
(h)
Cumaxc
(mg/l)
0–1 měsíců 2,00 0,0582 2,00 0,05–0,08 (n=5)
1–6 měsíců 2,00 0,0375 1,50 0,02–0,09 (n=18)
6–12 měsíců 2,00 0,0283 1,00 0,01–0,05 (n=9)
1–10 let 2,00 0,0221 0,50 0,01–0,05 (n=60)
a Nevázaná maximální plazmatická koncentrace
b Doba do uvolnění maximální plazmatické koncentrace
c Pozorovaná a na dávku normalizovaná nevázaná maximální plazmatická koncentrace

V 6 měsících dosáhl zlomový bod pro změnu doporučené rychlosti dávkování pro kontinuální epidurální
infuzi, clearance nevázaného ropivakainu 34 % a nenavázaný PPX 71 % své zralé hodnoty. Systémová
expozice je vyšší u novorozenců a také poněkud vyšší u kojenců mezi 1. a 6. měsícem ve srovnání se
staršími dětmi, což souvisí s nezralostí jejich jaterních funkcí. To je však částečně kompenzováno
doporučenou o 50 % nižší rychlostí dávky kontinuální infuze u kojenců do 6 měsíců.

Simulace součtu nenavázaných plazmatických koncentrací ropivakainu a PPX na základě PK parametrů a
jejich rozptylu v populační analýze ukazují, že pro jeden kaudální blok musí být doporučená dávka
zvýšena 2,7krát v nejmladší skupině a 7,4krát ve skupině od 1 do 10 let, aby se horní předpovědní 90%
mez intervalu spolehlivosti dotkla prahu systémové toxicity. Odpovídající násobky pro kontinuální
epidurální infuzi jsou 1,8 a 3,8.

Simulace součtu nenavázaných plazmatických koncentrací ropivakainu a PPX na základě PK parametrů a
jejich rozptylu v populační analýze ukazují, že u dětí ve věku 1 až 12 let a dětí dostávajících 3 mg/kg při
jediné periferní (ilioinguinální) nervové blokádě, medián nevázané maximální koncentrace dosáhl po 0,8 h
0,0347 mg/l, což je jedna desetina prahu toxicity (0,34 mg/l). Horní 90% interval spolehlivosti pro

maximální nenavázanou plazmatickou koncentraci je 0,074 mg/l, jedna pětina prahu toxicity. Podobně pro
kontinuální periferní blok (0,6 mg ropivakainu/kg po dobu 72 h), kterému předchází blokáda jednoho
periferního nervu v dávce 3 mg/kg, je medián vrcholové koncentrace bez vazby 0,053 mg/l. Horní 90%
interval spolehlivosti pro maximální nenavázanou plazmatickou koncentraci je 0,088 mg/l, jedna čtvrtina
prahu toxicity.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Na základě konvenčních studií farmakologické bezpečnosti, toxicity po jednorázovém a opakovaném
podání, reprodukční toxicity, mutagenního potenciálu a lokální toxicity nebyla identifikována žádná jiná
rizika pro člověka než ta, která lze očekávat na základě farmakodynamického působení vysokých dávek
ropivakainu (např. příznaky CNS, včetně křečí a kardiotoxicity).

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Chlorid sodný
Kyselina chlorovodíková (k úpravě pH)
Hydroxid sodný (k úpravě pH)
Voda pro injekci

6.2 Inkompatibility

Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými
přípravky.
V alkalických roztocích může dojít k vysrážení, protože ropivakain vykazuje špatnou rozpustnost při pH >
6,0.

6.3 Doba použitelnosti

Doba použitelnosti před otevřením
roky

Doba použitelnosti po otevření
K okamžitému použití.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Ropivacaine Kabi 2 mg/ml
10ml průhledná polypropylenová ampulka.
20ml průhledná polypropylenová ampulka.

Ropivacaine Kabi 7,5 mg/ml
10ml průhledná polypropylenová ampulka.
20ml průhledná polypropylenová ampulka.

Ropivacaine Kabi 10 mg/ml
10ml průhledná polypropylenová ampulka.
20ml průhledná polypropylenová ampulka.

Polypropylenové ampulky jsou speciálně navrženy tak, aby pasovaly na stříkačky Luer lock a Luer fit.


Velikosti balení:
1, 5, 10 ampulek v blistru

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Zacházení
Přípravky Ropivacaine Kabi jsou určeny pouze pro jednorázové podání. Zlikvidujte veškerý nepoužitý
roztok.

Léčivý přípravek se musí před použitím vizuálně zkontrolovat. Roztok může být použit pouze v případě,
že je čirý, prakticky bez částic a pokud je obal nepoškozený.

Neporušený obal nesmí být znovu autoklávován.

Likvidace
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Fresenius Kabi s.r.o., Na Strži 1702/65, Nusle, 140 00 Praha 4, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Ropivacaine Kabi 2 mg/ml: 01/260/21-C
Ropivacaine Kabi 7,5 mg/ml: 01/263/21-C
Ropivacaine Kabi 10 mg/ml: 01/264/21-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 24. 3.

10. DATUM REVIZE TEXTU

13. 4.