PROLEKOFEN -

sp.zn. sukls129604/2012, suklsa sp.zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Prolekofen 150 mg
Prolekofen 300 mg
potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Prolekofen 150 mg: Jedna potahovaná tableta obsahuje propafenoni hydrochloridum 150 mg.
Prolekofen 300 mg: Jedna potahovaná tableta obsahuje propafenoni hydrochloridum 300 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety.
Prolekofen 150 mg: téměř bílé, kulaté, bikonvexní potahované tablety.
Prolekofen 300 mg: téměř bílé, kulaté, bikonvexní potahované tablety, opatřené na obou stranách
půlicí rýhou. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Symptomatické stavy tachykardiální supraventrikulární srdeční arytmie vyžadující léčbu, tj.
tachykardie atrioventrikulárního spojení, supraventrikulární tachykardie u Wolff-Parkinson-Whiteova
(WPW) syndromu nebo paroxysmální atriální fibrilace.
Závažná symptomatická ventrikulární tachyarytmie, je-li považována lékařem za stav ohrožující život.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dospělí
Pro fázi titrace dávek a pro udržovací léčbu pacientů s tělesnou hmotností cca 70 kg se doporučuje
denní dávka 450–600 mg propafenon-hydrochloridu rozdělena do dvou nebo tří dávek. Příležitostně
může být nutné zvýšení denní dávky propafenon-hydrochloridu na 900 mg. U pacientů s nižší tělesnou
hmotností je potřebné příslušným způsobem dávkování snížit. Ke zvýšení dávky se nesmí přistupovat
dříve než po 3-4 dnech léčby.

Pokud u pacientů dojde k významnému rozšíření QRS komplexu nebo ke vzniku atrioventrikulární
blokády II. nebo III. stupně musí být zváženo snížení dávky.

Individuální udržovací dávka se stanovuje pod kardiologickým dohledem zahrnujícím monitorování
EKG a opakované kontroly tlaku krve (ve fázi titrace dávky).

Pediatrická populace

Pro fázi titrace dávky a pro udržovací léčbu u dětí se doporučuje denní dávka 10 až 20 mg propafenon-
hydrochloridu na kilogram tělesné hmotnosti rozdělena na tři až čtyři dávky.

Ke zvýšení dávky se nesmí přistupovat dříve než po 3-4 dnech léčby.

Individuální udržovací dávka se stanovuje pod kardiologickým dohledem zahrnujícím monitorování
EKG a opakované kontroly tlaku krve (ve fázi titrace dávky).
Starší pacienti
U starších pacientů s významným postižením funkce levé komory (ejekční frakce levé komory nižší
než 35 %) nebo u starších pacientů se strukturálním defektem myokardu musí být léčba zahájena
pozvolna, se zvláštní opatrností a dávky zvyšovány pouze po malých přírůstcích. Totéž se týká
udržovací léčby. Jakékoliv nutné zvýšení dávky nesmí být provedeno dříve než po 5-8 dnech léčby.

Pacienti s poruchou funkce jater a/nebo ledvin
U pacientů s poruchou funkce jater a/nebo ledvin může docházet ke kumulaci léčivé látky v organismu
i při podávání běžných terapeutických dávek. Titrační fázi propafenon-hydrochloridem je možno
zahájit i u těchto pacientů při pečlivém monitorování EKG a plazmatických hladin.

Způsob a délka podání
Vzhledem k hořké chuti a lokálnímu anestetickému účinku se potahované tablety mají polykat po
jídle, vcelku, bez rozkousání a mají se zapít trochou tekutiny.

4.3 Kontraindikace

 Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6. Hypersenzitivita na sóju
 Hypersenzitivita na burské oříšky.
 Brugada syndrom v anamnéze
 Významné strukturální onemocnění myokardu
- infarkt myokardu během posledních 3 měsíců
- nekontrolované městnavé srdeční selhání s ejekční frakcí levé komory nižší než 35%
- kardiogenní šok, kromě šoku vzniklého na podkladě arytmie
- těžká symptomatická bradykardie
- syndrom chorého sinu, sinoatriální blokáda, atrioventrikulární blokáda II. a III. stupně,
raménková blokáda nebo intraventrikulární blokáda při nepřítomnosti kardiostimulátoru
- těžká hypotenze
 Manifestní nerovnováha elektrolytů (např. poruchy metabolismu draslíku)
 Těžké obstrukční plicní onemocnění
 Myasthenia gravis
 Současná léčba ritonavirem

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Před zahájením léčby i v jejím průběhu je nutné každého pacienta elektrokardiograficky i klinicky
sledovat, aby bylo možno zhodnotit odpověď na léčbu a rozhodnout o jejím dalším pokračování.
Při nasazení propafenonu může dojít k demarkaci dosud latentního Brugada syndromu u dosud
symptomatických nosičů nebo mohou být vyprovokovány změny v EKG, podobné Brugada
syndromu. Po zahájení léčby propafenonem je třeba provést EKG, aby bylo možno vyloučit změny,
které Brugada syndrom napodobují.
Léčba propafenon-hydrochloridem může ovlivňovat jak rytmus, tak snímací práh kardiostimulátorů.
Jejich činnost se proto musí kontrolovat a v případě potřeby se musí přístroj přeprogramovat.
Existuje zde možnost konverze paroxysmální fibrilace síní na flutter síní s blokem vedení 2:1 nebo 1:(viz bod 4.8).
Podobně jako u ostatních antiarytmik třídy Ic mohou být pacienti s významným strukturálním
onemocněním myokardu predisponováni ke vzniku vážných nežádoucích účinků, proto je propafenon
u těchto pacientů kontraindikován (viz bod 4.3).
Z důvodu beta-blokátorového efektu je třeba opatrností při léčbě pacientů s astmatem.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Hladinu propafenonu mohou zvyšovat látky inhibující aktivitu enzymů CYP2D6, CYP1A2, CYP3A4,
např. ketokonazol, cimetidin a chinidin, erythromycin a grapefruitová šťáva.
Je-li propafenon podáván společně s inhibitory těchto enzymů, musí být zajištěno pečlivé
monitorování pacientů a v případě potřeby musí dojít i k úpravě dávkování.

Během současného podávání propafenonu a lidokainu nebyl pozorován žádný výrazný dopad na
farmakokinetiku těchto léků. Avšak při současném podávání propafenon-hydrochloridu a
intravenózního lidokainu bylo pozorováno zvýšené riziko nežádoucích účinků na centrální nervový
systém působením lidokainu.

Kombinovaná terapie amiodaronu s propafenonem může ovlivnit vedení vzruchu
a repolarizaci a může vést k potencionálně proarytmickým abnormalitám. Je nutné upravit dávkování
obou látek v závislosti na terapeutické odpovědi.

Při současném podávání propafenonu s inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), např. s
paroxetinem a fluoxetinem, se mohou vyskytnout zvýšené plazmatické hladiny propafenonu. Současné
podávání propafenonu a fluoxetinu u rychlých metabolizátorů vede u S-propafenonu k vzrůstu Cmax o
39 % a AUC o 50 % a u R-propafenonu k vzrůstu Cmax o 71 % a AUC o 50 %. K dosažení požadované
terapeutické odpovědi mohou být dostatečné nižší dávky propafenonu.

Při kombinaci propafenonu s lokálními anestetiky (např. při implantaci kardiostimulátorů nebo u
chirurgických a dentálních výkonů) a dalšími léčivy, která působí inhibičně na tepovou frekvenci
srdce a/nebo kontraktilitu myokardu (např. betablokátory, tricyklická antidepresiva), může dojít k
zesílení nežádoucích účinků.

Současné podávání propafenonu s léky metabolizovanými CYP2D6 (jako například venlafaxin) může
vést ke zvýšeným hladinám těchto léků. V průběhu léčby propafenonem bylo zaznamenáno zvýšení
koncentrací propranololu, metoprololu, desipraminu, cyklosporinu, theofylinu a digoxinu v plazmě
nebo krvi. Dávky těchto léčivých přípravků mají být sníženy, jestliže se objeví příznaky předávkování.

Současné podávání propafenonu s fenobarbitalem a/nebo rifampicinem (induktory CYP3A4) může
snižovat antiarytmický účinek propafenonu z důvodu snížení jeho plazmatické koncentrace. Proto má
být během současného chronického podávání fenobarbitalu a/nebo rifampicinu monitorována odpověď
na terapii propafenonem.

Jelikož propafenon může zvyšovat plazmatické hladiny perorálních antikoagulancií (např.
fenprokumonu, warfarinu) a tím vést k prodloužení protrombinového času, doporučuje se pečlivé
monitorování srážlivosti krve u pacientů, kteří tato léčiva ve vzájemné kombinaci užívají. V případě
potřeby musí dojít k úpravě dávkování.

4.6 Těhotenství a kojení
Těhotenství
Adekvátní a dobře kontrolované studie u těhotných žen nejsou k dispozici. Propafenon se smí
v průběhu těhotenství podat pouze v případě, kdy potenciální přínos léčby převýší možné riziko pro
plod.
Propafenon prochází přes placentární bariéru u žen. Jeho koncentrace v pupečníkové krvi dosahuje
přibližně 30 % koncentrace v krvi matky.

Kojení
Zda dochází k vylučování propafenonu do lidského mateřského mléka nebylo zkoumáno. Omezené
údaje naznačují, že by k vylučování této látky do lidského mateřského mléka docházet mohlo. Proto je
nutno podávat propafenon kojícím matkám s opatrností

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Zastřené vidění, závrať, únava a posturální hypotenze mohou ovlivnit rychlost reakcí pacienta a tím
snížit jeho schopnost řídit a obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Souhrnný bezpečnostní profil
Nejčastějšími a velmi častými nežádoucími účinky hlášenými v souvislosti s léčbou propafenonem
jsou závratě, poruchy vedení vzruchu v srdci a palpitace.

Souhrnná tabulka nežádoucích účinků
Níže uvedená tabulka obsahuje nežádoucí účinky hlášené u propafenonu v klinických studiích a v
postmarketingovém sledování.
Nežádoucí účinky, jejichž spojitost s užitím propafenonu je přinejmenším možná, jsou uvedeny dle
následující četnosti výskytu: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1000 až
<1/100) a není známo (nežádoucí účinky z postmarketingového sledování; jejich četnost nelze z
dostupných údajů stanovit).
V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky řazeny dle klesající závažnosti, pokud bylo závažnost
možno stanovit.
Poruchy krve a lymfatického systému:
Méně časté:
Trombocytopenie

Není známo:
Agranulocytóza, leukopenie, granulocytopenie
Poruchy imunitního systému
Není známo:
Hypersenzitivita
Poruchy metabolismu a výživy
Méně časté:
Snížení chuti k jídlu

Psychiatrické poruchy
Časté:
Úzkost, poruchy spánku

Méně časté:
Noční můry

Není známo:
Zmatenost
Poruchy nervového systému
Velmi časté:
Závrať2

Časté:
Bolest hlavy, dysgeuzie

Méně časté:
Synkopa, ataxie, parestezie

Není známo:
Konvulze, extrapyramidové symptomy, neklid

Poruchy oka
Časté:
Zastřené vidění

Poruchy ucha a labyrintu
Méně časté:
Vertigo
Srdeční poruchy
Velmi časté:
Poruchy vedení srdečního vzruchu3, palpitace

Časté:
Sinusová bradykardie, bradykardie, tachykardie, flutter síní

Méně časté:
Komorová tachykardie, arytmie
Není známo:
Komorové fibrilace, srdeční selhání5, pokles tepové frekvence

Cévní poruchy
Méně časté:
Hypotenze

Není známo:
Ortostatická hypotenze

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Časté:
Dyspnoe
Gastrointestinální poruchy
Časté:
Bolesti břicha, zvracení, nauzea, průjem, zácpa, sucho v ústech

Méně časté:
Břišní distenze, flatulence

Není známo:
Říhání, gastrointestinální poruchy

Poruchy jater a žlučových cest
Časté:
Porucha funkce jater6

Není známo:
Hepatocelulární poškození, cholestáza, hepatitida, žloutenka

Poruchy kůže a podkožní tkáně
Méně časté:
Kopřivka, pruritus, rash, erytém

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Není známo:
Lupus-like syndrom

Poruchy reprodukčního systému a prsu
Méně časté:
Erektilní dysfunkce

Není známo:
Pokles počtu spermií v ejakulátu
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Časté:
Bolest na hrudi, astenie, únava, horečka

Může se projevit jako cholestáza, krevní dyskrazie a vyrážka.
S výjimkou vertiga.
Včetně sinoatriálního blokády, atrioventrikulárního bloku a intraventrikulárního bloku.
Podávání propafenonu může být spojeno s proarytmickým účinkem, který se může projevit jako
zvýšení srdeční frekvence (tachykardie) nebo komorová fibrilace. Některé z těchto arytmií mohou být
život ohrožující a pokud toto fatální zakončení hrozí, mohou si vyžádat preventivní resuscitaci.
Může se objevit zhoršení preexistující srdeční insuficience.
Tento pojem zahrnuje abnormální hodnoty jaterních testů, jako je zvýšení aspartátaminotransferázy
(AST), alaninaminotransferázy (ALT), gama-glutamyltransferázy (GMT) a alkalické fosfatázy (ALP)
v krvi.
Snížení počtu spermií v ejakulátu je reverzibilní po ukončení léčby propafenonem.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky:
www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

Příznaky předávkování:
Srdeční příznaky:
Toxické účinky propafenon-hydrochloridu se v myokardu projeví vznikem vzruchů a poruchami
vedení, jako je například prodloužení intervalu PQ, rozšíření QRS, suprese automaticity sinusového
uzlu, atrioventrikulární blokáda, komorová tachykardie, flutter komor a komorová fibrilace. Pokles
kontraktility (negativně inotropní efekt) může vést ke vzniku hypotenze, která může, v závažných
případech, vést ke kardiovaskulárnímu šoku.

Jiné příznaky předávkování:
Často se mohou objevit bolesti hlavy, závratě, zastřené vidění, parestezie, třes, nauzea, zácpa a sucho
v ústech.
V extrémně vzácných případech může dojít ke vzniku křečí. Bylo také hlášeno úmrtí.
V závažných případech otravy se mohou objevit tonicko-klonické křeče, parestézie, somnolence,
kóma a zástava dechu.
Terapie při předávkování
Kromě obecných opatření první pomoci mají být v rámci intenzivní péče monitorovány vitální
parametry pacienta a podle potřeby upraveny.
Defibrilace stejně jako infuze dopaminu a isoproterenolu byly účinné při kontrole rytmu a krevního
tlaku. Křeče byly zmírněny po podání intravenózního diazepamu. Mohou být nezbytná všeobecná
podpůrná opatření, jako jsou mechanická podpora dýchání a vnější srdeční masáž.
Pokusy o eliminaci léčiva z organismu pomocí hemoperfúze mají jen omezenou účinnost. Z důvodu
silné vazby propafenon-hydrochloridu na plazmatické proteiny ( 95%) a velkého distribučního
objemu je hemodialýza neúčinná.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antiarytmika, třída Ic
ATC kód: C01BC
Propafenon-hydrochlorid je antiarytmikum s membránu stabilizujícím a sodíkové kanály blokujícím
účinkem (třída Ic dle Vaughan-Williamsovy klasifikace). Látka také vykazuje slabý inhibiční účinek
vůči beta-receptorům (třída II dle Vaughan-Williamsovy klasifikace). Propafenon-hydrochlorid
snižuje rychlost nárůstu akčního potenciálu a tak zpomaluje vedení impulzů (negativně dromotropní
efekt); refrakterní fáze v předsíních, atrioventrikulárním uzlu i komorách se působením této látky
prodlužuje. Propafenon-hydrochlorid prodlužuje refrakterní fázi akcesorních drah u pacientů trpících
Wolff-Parkinson-Whiteovým (WPW) syndromem.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Maximálních plazmatických koncentrací je dosaženo 2–3 hodiny po podání
propafenon-hydrochloridu. Propafenon je do značné míry presystémově metabolizován (účinkem
CYP2D6 při prvním průchodu játry), takže jeho absolutní biologická dostupnost je závislá na velikosti
dávky i na způsobu podání.
Propafenon je metabolizován dvěma geneticky podmíněnými způsoby. U více než 90 % pacientů je
látka metabolizována rychle s poločasem eliminace 2-10 hodin. Dochází přitom ke vzniku dvou
aktivních metabolitů; účinkem CYP2D6 vzniká 5-hydroxypropafenon a působením CYP3A4 a
CYP1A2 vzniká N-depropylpropafenon (norpropafenon). U méně než 10% pacientů je metabolizmus
propafenonu pomalejší, protože ke vzniku 5-hydroxypropafenonu nedochází buď vůbec, nebo jen
velmi omezeně. Poločas eliminace kolísá mezi 2,8-11 hodinami u rychlých metabolizátorů, u
pomalých metabolizátorů je kolem 17 hodin.
U rychlých metabolizátorů je vlivem saturovatelné hydroxylace (CYP2D6) farmakokinetika
nelineární, u pomalých metabolizátorů je farmakokinetika lineární.
Rovnovážného stavu je u všech pacientů dosaženo za 3-4 dny, proto je doporučené dávkování
propafenon-hydrochloridu pro všechny pacienty stejné.
Značná individuální proměnlivost farmakokinetiky propafenon-hydrochloridu je dána velkou měrou
efektem prvního průchodu játry a nelineární farmakokinetikou u rychlých metabolizátorů. Vzhledem
k velké variabilitě hladin léčiva v krvi je nutné dávku velmi pečlivě titrovat a věnovat mimořádnou
pozornost možným klinickým a elektrokardiografickým známkám toxicity.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Konvenční studie bezpečnosti, toxicity po opakovaných dávkách, genotoxicity, kancerogenního
potenciálu a reprodukční toxicity neodhalily žádná zvláštní rizika pro člověka.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Povidon 30, sodná sůl karboxymethylškrobu, magnesium-strearát, kukuřičný škrob, hypromelosa,
mastek, oxid titaničitý, makrogol 6000.

6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti
5 let

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před
světlem a vlhkostí.

6.5 Druh obalu a obsah balení
PVC/ Al-blistr, krabička.
Velikost balení: 50 tablet.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Lek Pharmaceuticals d.d., Verovškova 57, Ljubljana, Slovinsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
Prolekofen 150 mg: 13/717/92-A/C
Prolekofen 300 mg: 13/717/92-B/C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 25.11.Datum posledního prodloužení registrace: 27.7.
10. DATUM REVIZE TEXTU
27.7.